I/41 Bratislavská radiála

Komárov - Horní Heršpice - Zvonařka

Dálnice D2 - VMO Brno I/42 - Zvonařka

V územním plánu Brna z roku 1970 byla radiála navržená jako sběrná komunikace kategorii A1 v trase dálnice D2 - Černovická - Dornych - Zvonařka. Radiála měla začínat za MÚK Brno-jih, kde by plynule navazovala na dálnici D2. Odtud by vedla podél řeky Svitavy mosty přes železniční tratě ČD. Za mosty by se trasa odklonila od Svitavy a přes křižovatku s ulicí Černovická by pokračovala nezastavěným prostorem přes Komárov k ulici Dornych. Ve stopě ulice Dornych by vedla až ke křižovatce s ulicí Zvonařka, kde by radiála končila na Velkém městském okruhu. Odtud měla vést něco jako severojižní magistrála kolem Ponavy přes ulice Vlhká, Příční a Drobného ke Sportovní, kde se měla napojovat na Svitavskou radiálu.

V územním plánu města Brna z roku 1980 byla radiála navržená jako sběrná komunikace kategorii B v trase dálnice D2 - Černovická - Klíčová. Oproti předchozímu plánu byla zrušena expres trasa (Zvonařka - Sportovní). Radiála měla začínat za MÚK Brno-jih, odtud by vedla ve stopě předchozího návrhu až za mosty přes železniční trať. Následovala by křižovatka s Vnějším dopravním polookruhem (ul. Černovická). Odtud měla pokračovat po Černovickém nábřeží podél Svitavy až ke křižovatce s ulicí Klíčová, kde se by radiála napojovala na Velký městský okruh.

V územním plánu města Brna z roku 1994 byla radiála vymezená jako sběrná komunikace kategorii A v trase dálnice D2 - Černovická. Radiála byla oproti předchozímu plánu zkrácena. Radiála vede ve stopě předchozího návrhu až k mimoúrovňové křižovatce s ulicí Černovická s VMO. Odtud pokračovala do města měla pokračovat městská kapacitní komunikace funkční kategorie B s napojením do ulice Dornych a končí na křižovatce Zvonařka.

Řešení podle platného územního plánu města Brna z roku 1994 má v sobě 3 problémy. Jedním z nich je křížení s železničním tratěmi Brno - Přerov, tzv. Přerovka a tzv. Komárovskou spojkou. Územní plán neřeší etapizaci výstavby. Dlouhodobě je počítáno s přestavbou Železničního uzlu Brno, který ovlivňuje řešení VMO a Bratislavské radiály v jižní části Brna, neboť obě železniční tratě mají být v rámci jeho přestavby sneseny. Vzhledem ke stavu přípravy a reálnosti výstavby ŽUB, je nutné zachovat obě trati v provozu, a tím je nutné řešit způsob mimoúrovňového křížení. V roce 2007 Via Consult Projekt zpracoval další studii "Přeložka silnice I/41 Brno – Bratislavská radiála", ve které řešil návrh křížení s železničními tratěmi, a to podjezdem se zvýšením nivelit železničních tratí, podjezdem s žb vanou bez zvýšení nivelit železničních tratí a estakádou přes železniční tratě (500 m). V roce 2007 PK Ossendorf zpracoval technickou studii. Všechna řešení jsou drahá a zůstavají po nich zbytečné stavby (nadjezd, žb vana).
Dalším problémem je realizovaná výstavba "klidné bydlení Komárov", jenž se nachází v těsné blízkosti u MÚK Bratislavská radiála tak, že nelze techniky splnit hlukové limity. A v neposlední řadě k dalšímu pokračování Bratislavské radiály od VMO směrem do centra zaujímá negativní stanovisko ÚMČ Brno-jih.
V reakci na to zpracoval PK Ossendorf v listopadu 2014 technickou studii "I/41 Brno - Bratislavská radiála", ve které byly navrženy varianty vedení Bratislavské radiály, které by nebyly závislé na řešení Železničního uzlu Brno a mohly by být bez jeho přestavby realizovány. Byly navrženy 4 variantyh:
Varianta A s VMO byla navržena s MÚK Hněvkovského (deltovitá) a MÚK Bratislavská radiála (rozštěpný) a dále se sjezdem na Fáměrovo náměstí ve směru do Komárova a bez MÚK Komárov. Náklady byly odhadnuty na 3,774 miliardy Kč.
Varianta D1 byla navržena provizorní MÚK Hněvkovského do doby výstavby jižní části VMO a bez MÚK Komárov. Do MÚK Bratislavská radiála (útvarová) byly napojeny prodloužená ulice Hájecké a nová obslužná komunikace vedoucí k Makru. Přes ulici Vinohradská byla navržena estakáda (250 m). Náklady byly odhadnuty na 4,050 miliardy Kč.
Ve variantě D2 byla do MÚK Bratislavská radiála ještě zapojena spojka s ulice Vinohradské. Přes ulici Vinohradská byl navržen most (40 m). Náklady byly odhadnuty na 3,503 miliardy Kč.
Varianta E byla navržena s MÚK Bratislavská radiála, do které byla zapojena prodloužená ulice sumožňuje zapojení výhledových aktivit do MÚK, dále byla navržena MÚK Komárov. Přes ulici Vinohradská byl navržen most (40 m). Náklady byly odhadnuty na 3,640 miliardy Kč.
K dalšímu sledování byla doporučena varianta E směřující vedení Bratislavské radiály do východní části VMO, tj. z radiálního vedení se stalo tangenciální vedení. Jižní část VMO měla být nově vedena jižně podél tzv. Přerovky s napojením na variantu z ÚPm Brna před podchodem pod ŽUB. Řešení leží mimo vymezené trasy ÚPm Brna.
Toto řešení bylo následně převzato do technicko-ekonomické studie "I/42 Brno VMO tahová studie v úseku Husovický tunel – D1 včetně HDM-4", kterou zpracoval PK Ossendorf v červnu 2016. 17.ledna 2017 byla tahová studie schválena CK MD.

Stavba silnice I/41 Brno, Zkapacitnění ulice Dornych v Brně je součástí akce "Tramvaj Plotní - soubor staveb - etapa 2-4". Stavba je navržena jako směrově rozdělená čtyřpruhoví komunikace, resp. směrově nerozdělená čtyřpruhová komunikace, 2x2 jízdní pruhy šířky 3,0-3,5 m, zpevněná krajnice 2 x 0,5 m a šířkou SDP 1,6-4,3 m a s návrhovou rychlostí 50 km/h a měří 1,140 km a 0,292 km je součástí ulice Dornych.
V květnu 2005 zpracoval BKOM dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. března 2006 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA. 9. listopadu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V prosinci 2007 zpracovalo "Sdružení pro TRAMVAJ PLOTNÍ - BRNO" ve složení SUDOP BRNO, SUDOP PRAHA a Pragoprojekt dokumenaci pro stavení povolení.
V lednu 2016 zpracoval Mott MacDonald záměr projektu. V září 2016 zpracovala "Společnost pro "Tramvaj Plotní-soubor staveb" - aktualizace DSP a zpracování PDPS - etapa 2-4" ve složení SUDOP BRNO a SUDOP PRAHA projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
6. února 2018 bylo zveřejněno oznámení o zahájení stavebního řízení na silnice I/41 a I/42. Účastníci řízení se mohli vyjádřit do 10 dnů ode dne doručení.
Předmětem stavby je přeložka tramvajové trati z ulice Dornych do ulice Plotní. V ulici Dornych vznikne následně kapacitní čtyřpruhová komunikace, která odkloní dopravu z centra města. Z ulice Plotní nastane zklidněná komunikace, po které budou jezdit pouze tramvaje a obslužná doprava.
Součástí stavby jsou 2 rekonstrukce SSZ, ulice Zvonařka (259 m), Plotní (148 m), Nová (Rosická) (165 m) a prodloužená Kalová (140 m).
Stavba začíná světelnou křižovatkou s ulicí Zvonařka bude upravena. Ulice Zvonařka bude přestavěna směrově dělený čtyřpruh. Před železničním mostem je navržena světelná křižovatka s Novou (Rosickou) ulicí. Ulice Dornych bude rozšířena vpravo. Mezi ul. Kovářská a prodloužená Kalová je trasa vedena jako směrově nedělený čtyřpruh z důvodů obtížné majetkoprávní přípravy. Stavba se za dnešním křížením tramvajové trati přes ulici Svatopetrská napojuje na ulici Svatopetrská. Stavba končí na úrovni ulice Jeneweinova.
Stavbu provádí "Výstavba tramvajové tratě Plotní" ve složení IMOS Brno, Strabag a Dopravní stavby Brno s náklady na objekty ŘSD ve výši 182 milionů Kč. Náklady na stavbu (část ŘSD) jsou plánovány na 190 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 75 milionů Kč. Realizace je plánována v období březen 2018 až září 2020. Stavba byla slavnostně zahájena 9. března 2018.

Stavba I/41 Brno, Bratislavská radiála je projektována v kategorii MR4dc -/24,50/80 a měří 1,880 + 0,850 km, z toho I/41 měří 0,605 km a VMO měří 1,275 km, dalších 0,850 km měří I. etapa jižního segmentu VMO. V červenci 2006 Via Consult Projekt zpracoval prověření vedení trasy s alternativním vedením VMO od MÚK Vodařská s trasou přes Mariánské náměstí a po tělese přerovské tratě, ve které byla řešena MÚK s VMO ve dvou polohách.
V roce 2007 Via Consult Projekt zpracoval další studii "Přeložka silnice I/41 Brno – Bratislavská radiála", ve které řešil návrh křížení s železničními tratěmi, a to podjezdem se zvýšením nivelit železničních tratí, podjezdem s žb vanou bez zvýšení nivelit železničních tratí a estakádou přes železniční tratě (500 m). V roce 2007 PK Ossendorf zpracoval technickou studii.
V listopadu 2014 zpracoval PK Ossendorf technickou studii "I/41 Brno - Bratislavská radiála", ve které byly navrženy varianty vedení Bratislavské radiály, které by nebyly závislé na řešení Železničního uzlu Brno a mohly by být bez jeho přestavby realizovány. K dalšímu sledování byla doporučena varianta E, která byla následně převzata do technicko-ekonomické studie "I/42 Brno VMO tahová studie v úseku Husovický tunel – D1 včetně HDM-4", kterou zpracoval PK Ossendorf v červnu 2016.
Součástí stavby je MÚK Bratislávská radiála, část MÚK Komárov, 4 okružní křižovatky, 3 mosty na VMO, most na I/41, nadjezd nad VMO, nadjezd nad I/41, most na větvi křižovatky, železniční most, most na II/380, přeložka železniční trati (850 m), přeložky silnic II/374 a II/380 a přeložky ulic Hvěvkovského, Hájecká a Vinohradská.
Stavba navazuje na stavbu "I/42 Brno VMO MÚK Ostravská radiála" na úrovni ulice Pahrbek. Následně se odklání z trasy silnice II/374 a pokračuje mimo MÚK Fáměrovo náměstí. VMO pokračuje mostem přes Vinohradskou ulicí a a koridorem ulice Hájecká, která je obklopena areálem ČSAD a na druhé straně areálem skladů Starobrna a Národního divadla Brno. Následně podchází železniční trať tzv. Přerovku, za kterou je umístěna MÚK Bratislavská radiála, která je navržena jako útvarová křižovatka silnic I/41 x I/42 VMO s napojením prodloužené ulice Hájecké a výhledových aktivit. Prodloužená ulice Hájecká zajišťuje propojení s ulicí Černovická, kde MÚK Fáměrovou náměstí přestavěna na okružní křižovatku.
Z křižovatky pokračuje dále na jih samotná Bratislavská radiála, která nejprve kříží mostem řeku Svitavu (200 m) a poté podchází pod nadjezdem ulice Hněvkovského, za kterým se napojuje na dálnici D2 před MÚK Brno-jih.
Západním směrem pokračuje z MÚK Bratislavská radiála zárovdek jižního segmentu VMO. Za mostem přes Svitavu délky 190 m se trasa dostavá do souběhu s železniční tratí, tzv. Přerovkou. Na úrovni ulice Lomená končí čtyřpruhové uspořádání a odtud je vedena v definitivní poloze levá polovina VMO, která je mostem převedena přes ulici Hněvkovského, pravá polovina je vedena pomocí budoucí větve MÚK Komárov. Úsek končí křižovatkou s ulicí Hněvkovského.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,842 miliardy Kč. Stavba má být dokončena v roce 2025.


autor © Lenny 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019