Dálnice D10

Praha - Mladá Boleslav - Turnov

Stavba dálnice D10 byla schválena usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací v trase Praha - Mladá Boleslav - Turnov a dále v úseku Turnov - Polsko jako dvoupruh. Silnice je součástí mezinárodní silnice E65.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R10 Praha - Turnovpřeřazena do dálniční sítě jako dálnice D10. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Na základě rozhodnutí MD ČR ze dne 7. března 2016 byl úsek MÚK Ohrazenice - MÚK Ohrazenice II, km 70,718 - 71,292 přeřazen z dálniční sítě do sítě silnic pro motorová vozidla.

Dálnice D10 patří k nejfrekventovanějším komunikacím v České republice. Jedná se o čtyřpruhovou komunikaci se středním dělícím pruhem. Byla budována po úsecích v letech 1967-1992 v kategorii R 24,5/120(100) a R 26,5/120.
Výhledově (po roce 2015) se uvažuje o rozšíření v úseku MÚK Bezděčín - MÚK Kosmonosy na šestipruh kategorie R 33,5 z důvodu souběhu dálnice D10 se silnicemi I/16 a I/38. V ÚP VÚC Mladoboleslavska byla vytvořena územní rezerva.

Celková délka: 70,718 km
V provozu: 70,718 km 0,574 km (Silnice pro motorová vozidla)

V období 26. červenec 1999 až 30. září 2001 proběhla rekonstrukce v úseku Stará Boleslav – Turnov km 14 - 66 v délce 49,030. Byla provedena výměna nevyhovující části živičné konstrukce v tloušťce 10-14 cm, obnovení silničního příslušenství a oprava 22 mostů. Rekonstrukci projektoval Pragoprojekt a provedlo sdružení SSŽ, SM Praha, AST Bohemia a PSVS. Rekonstrukce stála 1,4 miliardy Kč a částečně byla financována  prostřednictvím programu PHARE.

V letech 2002 až srpen 2003 proběhla rekonstrukce (5,310 km) v úseku km 66 - 72 a MÚK Ohrazenice. Byla provedena výměna nevyhovující části živičné konstrukce v tloušťce 10-14 cm, obnovení silničního příslušenství a oprava mostů. 31. října 2002 byla zprovozněna levá polovina. V listopadu 2002 byl zprovozněna MÚK Ohrazenice. Rekonstrukci byla přičleněna ke stavbě Zkapacitnění silnice I/35 Hodkovice n. Mohelkou – Rádelský Mlýn a provedly ji SSŽ o.z. 3 Praha.

V období 2006 až 2007 proběhla rekonstrukce v úseku km 0 - 14. Byla provedena výměna nevyhovující části živičné konstrukce v tloušťce 10-14 cm, obnovení silničního příslušenství a oprava mostů.

V přípravě:

Stavba D10 MÚK Kosmonosy V květnu 2012 Valbek zpracoval technickou studii "Mimoúrovňová křižovatka R10 - I/38 - přel. I/16 Kosmonosy" v jedné variantě. 13. září 2012 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování.
V souvislosti s výstavbou přeložky silnice I/16 Mladá Boleslav - Martinice a připojením nových průmyslových areálu je navržena přestavba MÚK Kosmonosy z trubkovité na prstencovitou s bypassy Turnov - MB a MB - Praha. Křižovatka bude posunuta severněji. Původní tvar křižovatky by kapacitně nevyhovoval.
Součástí stavby je MÚK Kosmonosy, 2 nadjezdy a opěrné zdi (100 m). Zaroveň budou prodlouženy připojovací a odbočovací pruhy.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 282 milionů Kč. Realizace je plánována v období květen 2018 až říjen 2020.

V provozu:

Stavba 2B Poděbradská - hranice města Prahy je postavena v kategorii R 26,5/120, resp. M 34 a měří 3,460 km. V úseku km 9,480 - 10,002 je stavba postavena v kategorii M 34, který bude součástí budoucího okruhu R1. Do km 10,182 je přechodový úsek.
Součástí stavby byla MÚK Chlumecká, most na trase, nadjezd, most na větvi křižovatky, železniční most, přeložky silnic III/0107, III/3331, malá oboustranná odpočívka a osvětlení.
Stavba začíná na MÚK Černý most, kde v současné době plynule navazuje na Silniční okruh kolem Prahy R1. V rámci realizované stavby Vysočanská radiála" bude i upraven začátek rychlostní silnice R10. Nově bude posunut do MÚK Satalice s R1 a Vysočanskou radiálou. Následuje pravostranný oblouk, kterým trasa pokračuje k nadjezdu silnice III/0113. V současné době se zde připravuje výstavba MÚK Bystrá, která má umožnit sjezd a nájezd od centra, Dle původních návrhů měla být tato křižovatka všesměrová, ale vzhledem k malé vzdálenosti přechozí a následující stavby bylo zvoleno redukované řešení. Následuje oboustranná odpočívka. Stavba končí před MÚK Horní Počernice se silnicí III/0113.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly Vojenské stavby, závod dopravních staveb. Stavba byla realizována v období 1976? - až listopad 1981. V listopadu 1980 byla zprovozněna levá polovina a v listopadu 1981 zbývající část.

Stavba 2A Praha - Brandýs nad Labem je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 6,057 km. Součástí stavby byla MÚK Brandýs, 2 mosty a 5 nadjezdů. Stavba začíná před MÚK Horní Počernice se silnicí III/0113 a končí za MÚK Brandýs se silnicí II/101. V listopadu 1980 byla zprovozněna levá polovina a v listopadu 1981 zbývající část.

Stavba Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 4,856 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (Stará Boleslav a Horní Počernice), 4 mosty, 3 nadjezdy a železniční most. Nejvýznamnějším objektem byla estakáda přes Labe (330 m). Stavba začíná za MÚK Brandýs se silnicí II/101 a končí za MÚK Stará Boleslav se silnicí II/610. Stavba byla zprovozněna v roce 1981.

Stavba Stará Boleslav - Tuřice je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 6,020 km. Součástí stavby byla MÚK Hlavenec, nadjezd a železniční most. Trase silnice vede v trase původní silnice I/10, která byla rozšířena. Stavba začíná za MÚK Stará Boleslav, před železničním mostem, následuje MÚK Hlavenec se silnicí III/2752 a končí před MÚK Tuřice se silnicí III/24424. Stavba byla probíhala v období 1967 až 1972 a byla zprovozněna jako první část z celé trasy.

Stavba Tuřice - Předměřice je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 3,419 km. Součástí stavby byla MÚK Tuřice, 3 mosty a nadjezd. Největším mostem na trase je most přes Jizeru (463 m). Stavba začíná před MÚK Tuřice se silnicí III/24424 a končí severovýchodně za Předměřicemi, kde se napojuje na následující stavbu. Stavbu realizovaly SSŽ. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Předměřice - Benátky nad Jizerou je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 3,100 km. Součástí stavby byla MÚK Benátky, 2 mosty a 2 nadjezdy. Stavba začíná cca 750 m jihozápadně od křižovatky silnici II/610 a silnice do Kácova, severovýchodně od Předměřic. Za mostem přes silnici do Kácova pokračuje ve stopě staré silnice (cca 1 km) a končí za MÚK Benátky se silnicí II/272. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Benátky nad Jizerou - Kbel je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 2,045 km. Součástí stavby byly 2 mosty, z nichž největší je estakáda Kbel (183 m) a přeložka silnice II/610. Stavba začíná za MÚK Benátky se silnicí II/272 a končí za estakádou Kbel, kde se napojuje na následující stavbu. Stavba byla zprovozněna v roce 1979.

Stavba Kbel - Brodce je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 3,300 km. Součástí stavby byly 2 mosty. Stavba začíná za estakádou Kbel, kde se napojuje na předcházející stavbu a končí před MÚK Brodce se silnicí II/275. Stavba byla zprovozněna v roce 1979.

Stavba Brodce - Písková Lhota je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 3,100 km. Součástí stavby byla MÚK Brodce, nadjezd a oboustranná odpočívka. Stavba začíná před MÚK Brodce se silnicí II/275 a končila za odpočívkou provizorním sjezdem na starou silnici I/10. Stavba byla zprovozněna v roce 1980.

Stavba Pískova Lhota - Bezděčín je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 4,505 km. Součástí stavby byly 2 mosty. Stavba se napojovala na předchozí stavbu na provizorím sjezdu za odpočívkou a končí před MÚK Bezděčín se silnicemi I/16 a I/38. Stavba propojila osamocené úseky a byla zprovozněna v roce 1981.

Stavba Mladá Boleslav - Chudoplesy je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 8,626 km. Součástí stavby byly MÚK Bezděčín, Mladá Boleslav-centrum a Kosmonosy, 8 mostů, 3 nadjezdy, přeložka silnice I/38 a oboustranná odpočívka.
Stavba začínala na MÚK Mladá Bezděčín (před mostem přes silnici I/38) se silnicemi I/16, I/38 a II/610. Stavba pokračuje jako východní obchvat Mladé Boleslavy přes MÚK Mladá Boleslav-centrum se silnicí I/16 a MÚK Kosmonosy se silnicí I/38. Stavba končila cca 600 m za nadjezdem silnice III/2769 Kosmonosy - Horní Stakory provizorním sjezdem na starou silnici. Stavbu realizovaly SSŽ. Stavba byla zprovozněna v roce 1974.

Stavba Bakov - Březina je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 13,999 km. Součástí stavby byly MÚK Bakov, Mnichovo Hradiště a Březina, 9 mostů a 2 nadjezdy. Stavba začíná na provozorním sjezdu u Chudoples, kde navazovala na již hotový úsek. Pokračuje přes MÚK Bakov se silnicí II/276 a MÚK Mnichovo Hradiště se silnicí II/268 k MÚK Březina se silnicí II/610, kde stavba končila sjezdem na starou silnici I/10. Stavbu realizovaly Silnice Hradec Králové. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Březina - hranice okresu MB/LI je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 3,418 km. Součástí stavby byly 4 mosty a nadjezd. Stavba začíná na MÚK Březina se silnicí II/610, pokračuje most přes železniční trať Praha - Turnov (272 m) a končí za mostem přes řeku Jizeru (343 m) na hranici kraje. Stavbu realizovaly SSŽ. Stavba byla zahájena v září 1987 a zprovozněna v roce 1992 a propojila tehdy dvě odděleně provozované úseky.

Stavba hranice okresu MB/LI - Svijany je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 0,430 km. Stavba začíná na hranici kraje, za mostem přes Jizeru a končí na MÚK Příšovice se silnicí II/279. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba Svijany - Příšovice je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 2,000 km. Součástí stavby byla MÚK Příšovice, nadjezd a most na přeložce. Stavba začíná na MÚK Příšovice se silnicí II/279 a končí severně od Příšovic, kde navazuje na již provozovanou stavbu. Stavbu realizovali SSŽ n.p. Stavba byla zahájena v březnu 1983 a zprovozněna v roce 1986.

Stavba Příšovice - Ohrazenice je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 1,676 km. Součástí stavby byl nadjezd. Stavba začíná severovýchodně od železniční stanice Příšovic a končí před zástavbou Ohrazenic, kde navazuje na již provozovanou stavbu. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Ohrazenice - hranice okresu LI/SM je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 1,193 km. Součástí stavby byla MÚK Ohrazenice, 2 mosty, 3 mosty na větvích křižovatek a železniční most. Stavba začínala před zástavbou Ohrazenic na provizorním připojení ze staré silnice, pokračuje přes MÚK Ohrazenice s rychlostní silnicí R35 a končila provizorním sjezdem na starou silnici I/10 v MÚK Ohrazenice se silnicí III/28729. Stavbu realizovaly SSŽ. Stavba byla zahájena v roce 1979 a zprovozněna v roce 1982.

Stavba silnice I/35 a I/10 Turnov - průtah je postavena v kategorii S 22,5/80 a M 16,5/60 a měří 1,912 km. V roce 1992 Stavoprojekt zpracoval technickou dokumentaci. 3. srpna 1993 byla zveřejněna dokumentace EIA. 10. října 1994 se uskutečnilo veřejné projednání, a dne 4. ledna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
Značkou silnice pro motorová vozidla je označen pouze 1,055 km dlouhý úsek po MÚK Turnov.
Součástí stavby byly 2 MÚK (Daliměřice a Turnov), 3 mosty na trase, 2 nadjezdy, podchod, ekomost (46 m), 3 zárubní stěny (780 m) a 3 protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK Ohrazenice a pokračuje kolem Ohrazenic. Následuje MÚK Daliměřice, která je však neúplná. Silnice pro motorová vozidla konči před MÚK Vesecko s obchvatem Turnova (Stavba "I/10 Vesecko - Hrubý Rohozec"). Po okraji Turnova vede jako směrově nerozdělený čtyřpruh kategorie M 16,5/60 (720 m) k již postavenému průtahu, kde končí před MÚK Kudrnáčovy hodiny s ulicí Nádražní.
Stavbu projektovala DS-projekce a realizoval DS-Holding, závod 08 Pardubice. Náklady na stavbu byly 220 milionů Kč. Realizace proběhla v období září 1998 až listopad 2000 s uvedením do provozu 10. prosince 1999.

Stavba Jižní sjezd ze silnice I/10, I/35 - Fučíkova ulice, Turnov je projektována v kategorii S 24,5/90. V roce 2015 zpracoval Valbek technickou studii. 25. listopadu 2016 bylo zveřejněno oznámení EIA.
Jedná se o výstavbu pravé poloviny MÚK Daliměřice s ulicí Fučíkova (III/28728). Křižovatka bude doplněna na deltovitou. Na silnici I/10 jsou vybudovány připojovací a odbočovací pruhy.
Součástí stavby je MÚK Daliměřice, úprava silnice III/28728 a protihlukové stěny.

Silnice I/10 Turnov - Harachov - státní hranice

Stavba Přeložka silnice I/10 Vesecko – Hrubý Rohozec je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 2,290 km. V roce 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí. Součástí stavby byly 2 mosty (45 m), okružní křižovatka, úprava místní komunikace, úprava polních cest a 6 protihlukových stěn (972 m). Stavba začíná na předem postavena MÚK Vesecko se silnicí I/35 a končí napojením za Hrubým Rohozcem na stávající silnici I/10.
Náklady na stavbu byly 226 milionů Kč. Stavbu projektoval Valbek a provedlo "Sdružení Vesecko - Hrubý Rozhozec" ve složení SSŽ, o.z. Liberec a COlas, závod Sever. Výstavba proběhla v období listopad 2004 až 27. říjen 2006. 1. června 2006 byla zpravozněna část MÚK Vesecko - okružní křižovatka.

Stavba Turnov – Harrachov je projektována v kategorii S 9,5 a měří 48,75 km. Součástí stavby byla rekonstrukce povrchu vozovky od Turnova až po státní hranice, rekonstrukce a úprava 9 křižovatek, rekonstukce 18 mostů a 37 opěrných a zarubních stěn. Byly postaveny 3 přidatné stoupací pruhy, 10 opěrných a zarubních stěn a bylo zřízeno 11 zálivů autobusových zastávek. Náklady na stavbu byly 1,062 milionů Kč. Stavbu projektoval Valbek a provedl Strabag. Realizace proběhla v období 2002 až 2006.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017