Dálnice D 11

Praha - Hradec Králové - Jaroměř - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko

Dálnice D 11 je součástí mezinárodního dálkového tahu E67 Varšava - Wroclaw - Hradec Králové - Praha. Byla schválena usnesením vlády č. 286 ze dne 10. dubna 1963 Praha - Hradec Králové - Trutnov - st. hranice v délce 151 km. Usnesením č. 741 ze dne 21. července 1999 vláda rozhodla vést dálnice D 11 v úseku Libice nad Cidlinou - Jaroměř vybudovat jako dálnici D 11 v dálničním profilu a v úseku Jaroměř - Trutnov - hranice Polska postupně budovat jako rychlostní silnici R 11 podle možností s využitím úseků stávající silnice. Na polské straně by měla navazovat na polskou rychlostní silnici S3 Lubawka - Legnica - Szczecin.
Dálnice je ve Středočeském, Pardubickém a Královehradeckém kraji prohlášena za veřejně prospěšnou stavbu.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R11 Jaroměř - st. hranice přeřazena zpátky do dálniční sítě jako dálnice D11. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Proběhlo jednání na úrovni MDS ČR o propojení D 11 (R11) s komunikací na polském území v trase A3. V roce 2002 a znovu v roce 2005 bylo při dalších jednáních potvrzeno propojení dvou rychlostních čtyřpruhových komunikací.Současně byla dohodnuta příprava mezinárodní dohody o propojení obou komunikací. 18. března 2006 byla podepsána dohoda mezi Českou republikou a Polskem a propojení české rychlostní silnice R 11 a polské S3 v prostoru Královec - Lubawka po roce 2010.

První návrh této dálnice byl vypracován v roce 1938. Měla začínat v Praze a vedla severně od silnice I/11 kolem Hradce Králové a na Náchod a napojovat se na dálnici Wien - Wroclaw. Realizace byla plánovaná na přelomu let čtyřicátých a padesátých. Zůstalo však díky válce jen u projektu.
V provozu je úsek z Prahy do Sedlic.

20. ledna 2004 byla oficiálně zahájena další výstavba dálnice D 11 ve směru do Hradce Králové.

20. prosince 2005 byla v polovičním profilu uvedena do provozu stavba 1104/2 Dobšice - Chýšť.

19. prosince 2006 byly slavnostně uvedeny do provozu stavby 1104-5 Libice nad Cidlinou - Chýšť - Sedlice.

V únoru 2013 zpracoval Pragoprojekt technickou studii "R11 - Stavba 1108 - 1109", ve které byly řešeny varianty vedení v kategorii R 25,5/120, R 21,5/100 a uspořádání 2+1 umožňující dostavbu na R 25,5/120. Varinata R 21,5/100 se lišila podélným sklonem v km 117,070 - 117,491, km 119,540 - 122,656, km 125,751 - 130,221, kde byly použity větší sklony. U stavby 1108 byly náklady na variantu R 25,5/120 14,185 miliardy Kč, na variantu R 21,5/100 pak 12,233 miliardy Kč a na variantu 2+1 9,210 miliardy Kč. Náklady na variantu R 25,5/120 byly 21,054 miliardy Kč, na variantu R 21,5/100 byly 18,479 miliardy Kč a na variantu 2+1 byly 13,895 miliardy Kč.
Následně v květnu 2014 zpracovalo sdružení AF-CityPlan a Pragoprojekt Studii proveditelnosti souboru staveb Hradec Králové - Královec/Lubawka (CZ/PL). Úsek Hradec Králové - Jaroměř byl řešen invariatně v kategorii D 27,5/120 a úsek Jaroměř - st. hranice pak ve výše 3 uvedených variantách. 26. června 2014 byla studie schválena pro stavbu 1108 kategorie R 25,5/120 a pro stavbu 1109 kategorie R 21,5/100. 15. října 2014 byly Centrální komisí MD ČR schváleny záměry projektů na stavby 1108 a 1109.

Celková délka: 154,300 km
V provozu: 86,400 km
Ve stavbě: 4,360 km
V přípravě: 67,870 km

Ve stavbě:

Stavba 1105-2 Osičky - Hradec Králové km 78,910 - 90,760 je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 11,850 km. V roce 1999 VPÚ Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2002 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci zadání stavby.
21. listopadu 2005 bylo vydáno stavební povolení na úsek km 86,100 - 88,600, 14. března 2006 byl zamítnut rozklad. následně 31. března 2009 Městský soud v Praze toto povolení zrušil. 21. dubna 2010 NSS zamítnul kasační stížnost. 7. prosince 2010 bylo zveřejněno vyrozumění o pokračování stavebního řízení. 26. května 2011 byl rozklad zamítnut.
V červnu 2012 zpracoval Pragoprojekt dokumnetaci pro stavební povolení na úsek km 88,600 - 90,760. 27. března 2013 bylo vydáno stavební povolení na čast km 89,000 - 90,760, MÚK Kukleny, dálniční most a další objekty.
30. března 2015 bylo vydáno stavební povolení na část 88,600 - 89,000.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 10 dálničních mostů, 6 nadjezdů, oboustranná odpočívka Osičky, přeložky silnic I/11 (865 m, S 22,5/70 a S 9,5/70), III/32312 (613 m), III/32316 (611 m), III/32322 (664 m), III/32324 (231 m) a III/32326 (976 m), 1 účelová komunikace, 8 polních cest, 1 účelová komunikace a 6 protihlukových stěn (4551 m).
Stavba začíná v prostoru obce Osičky, kde navazuje na stavbu 1105/1. Následuje oboustranná odpočívka Osičky. Trasa dálnice pokračuje východním směrem v dostatečné vzdálenosti od okolních obcí až do prostoru obce Sedlice, kde je postavena MÚK Sedlice s rychlostní silnicí R 35 (trubkovitá). Stavba této křižovatky byla ke stavbě přičleněna v rámci realizace provizorního sjezdu Libišany, který sloužil do zprovoznění provizorního sjezdu Práskačka. Trasa se stáčí k severu, je vedena souběžně se silnicí II/333, mostem překonává železniční trať Velký Osek - Hradec Králové a na západním okraji Hradce Králové končí za MÚK Kukleny se stávající silnicí I/11 (čtyřlístek).
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provádí "Sdružení D11 Osičky - Hradec Králové" ve složení Eurovia CS o.z. Hradec Králové, Strabag a Metrostav. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 5,697 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 174 milionů Kč. Realizace se předpokládá březen 2005 až srpen 2018 s uvedením do provozu 21. srpna 2017. Stavební práce byly po získání zbývajících pozemků od Ing. Havránkové znovu záhájeny 21. července 2014, o den později se uskutečnilo slavnostní zahájení.
19. prosince 2006 byl uveden do provozu úsek km 78,910 - 83,500 a v polovičním profilu úsek 83,500 - 83,700 (po MÚK Sedlice). V souvislosti s vypršením platnosti vyjimky pro sjezd Libišany byl 15. prosince 2008 zprovozněn provizorní sjezd Práskačka, a tím prodloužena dálnice o úsek km 83,700 - 86,490, který byl zprovozněn v polovičním profilu. Následně byl 27. listopadu 2009 zprovozněn v plném profilu úsek 83,500 - 84,995 a 1. listopadu 2011 byl v plném profilu byl zprovozněn úsek 84,995 - 86,300. Dokončen ale nezprovozněn je úsek 86,3 - 88,3 a rozestavěn úsek 88,3 - 90,760.

Připravované úseky:

Stavba 1101, km 0,0 - exit Jirny, modernizace na šestipruhové uspořádání je projektována v kategorii D 34/120 a měří 8,320 km. V lednu 2014 zpracoval Pragoprojekt technickou studii. 17. prosince 2014 bylo zveřejněno oznámení EIA. 28. července 2016 byla zveřejněna dokumentace EIA.
Předmětem stavby je rozšíření stávajícího čtyřpruhového úseku na šestipruh využitím rezervy ve středním dělícím pásu. Současně bude vyměněn CB kryt za nový, opraveno odvodnění a vyměněna svodidla. Dále budou doplněny protihlukové stěny.
Realizace je plánována během 18 měsíců v období červen 2018 až leden 2020.

Stavba MÚK Beranka je situována v km 3,0. Předmětem stavby je výstavba nové MÚK Beranka s ulicí Bořetínská u Horních Počernic (deltovitá). Křižovatka bude pomocí kolektorů (L=1881 m, P=1927 m) propojena s odpočívkou Horní Počernice. Původní návrh počítal s rozložením křivatky na dvě, sjezd a nájezd od/do Prahy měl být s ulicí Ve Žlíbku a sjezd a nájezd od/ do Hradce Králové s ulicí Ve Žlíbku.
Součástí stavby je MÚK, 2 okružní a 1 úrovňová křižovatka, nádjezd kolektory po obou stranách dálnice, přivaděč k ulice Ve Žlíbku kategorie S 7,5/50 (1420 m, resp. 1260 m). V roce 2008 APIS zpracoval vyhledávací studii MÚK Beranka. 8. ledna 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 7. ledna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. září 2010 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 356 milionů Kč. Realizace je plánována v období květen 2018 až listopad 2020.

Stavba 1106 Hradec Králové – Smiřice km 90,760 - 105,980 je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 15,460 km. V roce 1994 Transconsult zpracoval technickou studii. 7. března 1996 byla zveřejněna dokumentace EIA. 9. října 1996 se uskutečnilo veřejné projednávání a dne 18. října 2000 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V únoru 2001 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 27. září 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2003 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Probíhá výkup pozemků. V roce 2006 bylo vydáno SP na drážní objekty.
V únoru 2013 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na změnu tvaru MÚK Plotiště a přilehlého úseku. Tvar křižovatky byl změněn z trojlístovité na prstencovitou s přímými větvemi Praha - HK a Liberec - Praha a semidirektivní rampou Praha - Liberec. 1. etapa zahrnuje okružní křižovatku. II. etapa pak přímé a polopřímé větve. 12. srpna 2013 bylo zahájeno územní řízení na tuto změnu, v prosinci 2014 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V únoru 2015 zpracoval Valbek dokumentaci pro stavební povolení, v rámci které byla stavba prodloužena o 240 m na úkor stavby 1107.
V prosinci 2015 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení na II. etapu MÚK Plotiště, tj. přímé větve Praha - HK, Praha - LBC a LBC - Praha.
Valbek zpracovává projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Stavba odlehčí přetíženým silnicím I/11 a I/33. Náklady jsou plánovány na 9,064 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 1202 milionů Kč, z toho je 769 milionů z OPD. Realizace je plánována v období duben 2017 až duben 2021.
Stavba je rozdělena na 2 části:

  • Stavba 1106-1 Hradec Králové - Předměřice n. Lab. km 90,760 - 98,400 měří 7,640 km. Součástí stavby je MÚK Plotiště, 7 dálničních mostů, 3 nadjezdy, zkapacitnění silnice I/35 v kategorii S 22,5/100 (309 m), přeložky silnic III/3253 (495 m) a III/32438 (615 m), úprava silnice III/3254 (201 m), 2 místní komunikací (1364 m), provizorní napojení (730 m), 11 polních cest (7826 m), 3 služební sjezdy a 2 protihlukové stěny (410 m). Součástí II. etapy je MÚK Plotiště a most na větvi.
    Stavba navazuje za MÚK Kukleny na stavbu 1105-2. Odtud vede na sever. Západně míjí obec Svobodné Dvory. Následuje MÚK Plotiště se silnicí I/35 a budoucí D35 (prstencovitá). Kolem ČKD se stáčí k silnici I/33, kde je za křížením silnice Neděliště - Předměřice provizorně u Předměřic napojena na silnici I/33.
  • Stavba 1106-2 Předměřice n. Lab. - Smiřice km 98,400 - 106,220 měří 7,820 km. Součástí stavby je MÚK Smiřice, 4 dálniční mosty, 4 nadjezdů, přeložky silnic III/2857 (550 m), III/3089 (860 m) a III/32531 (470 m), 2 místní komunikace (665 m), provizorní napojení (800 m), 8 polních cest (4881 m), služební sjezd a 2 protihlukové stěny (693 m).
    Stavba začíná SZ od Předměřic. Odtud trasa pokračuje v souběhu vlevo podél silnice I/33 až ke Smiřicím. Přes železniční trať Hořiněves - Smiřice je navržen most Trotina (394 m, 13 polí). Se silnicí III/3089 je navržena MÚK Smiřice (osmičkovitá). Stavba se vyhýbá Holohlavám, za kterými je navržen most Jordán (154 m, 5 polí). Stavba končí provizorním připojením na silnici I/33 u čerpací stanice u Černožic n. L.

Stavba 1107 Smiřice – Jaroměř km 105,980 - 113,370 je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 7,150 km. 17. října 2003 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k dokumentaci EIA. V červnu 2003 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 15. prosince 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí a 20. ledna 2006 bylo nabylo pravní moci.
V prosinci 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 3. ledna 2012 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 112,570 - 113,200, MÚK Jaroměř-sever, most SO 205 a další objekty. 21. prosince 2012 bylo vydáno stavební povolení na tuto část.
14. prosince 2015 bylo vydáno souhlasné závazné stanovisko k EIA.
9. února 2015 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 105,980-112,570, MÚK Jaroměř-jih, 4 dálniční mosty a další objekty. Ústní projednání se uskutečnilo 10. března 2015.
"Společnost Pragoprojekt\Viapont\Alfa - D11 1107" zpracovává projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Jaroměř-jih a Jaroměř-sever), 1 okružní křižovatka, 5 dálničních mostů, 3 nadjezdy, železniční most, přeložky silnic I/33 (352 m) v kategorii S 22,5/80, III/2858 (722 m), III/29915 (546 m), úpravy silnic I/33, I/37 (211 m) a II/285 (284 m), 1 místní komunikace (537 m), 11 polních cest (11933 m) a 4 protihlukové stěny (6729 m). Povrch vozovky je asfaltový.
Stavba navazuje na předchozí úsek 1106 u Černožic za nadjezdem polní cesty. Odtud pokračuje levostranným obloukem (R=2100) s přechodnicemi do prostoru mezi Semonice a Rožnov, trasa je zde vedena v zářezu. Následuje MÚK Jaroměř-jih se silnicí III/2858 (osmičkovitá). Za křižovatkou trasa pokračuje mírným pravostranným obloukem (R=3800) do prostoru západně za bývalou cihelnu, kde je navržena protihluková stěna, estakádou (311 m, 7 polí) překračuje Dolecký a Jezbinský potok a těsně míjí nevyužívanou ČOV. Navazujícím levostranným obloukem (R=3800) prochází ve vzdálenosti cca 160 m podél zástavby "Exnerovská" u silnice II/285 Jaroměř - Velichovky, kde je navržena protihluková stěna a pokračuje severním směrem na Brod. Odtud trasa pokračuje západním obchvatem Jaroměře. Severozápadně od Hořenic je plánována MÚK Jaroměř-sever (trubkovitá) s plánovanou přeložkou silnice I/33, na které bude dálnice končit až do uvedení následujícího úseku.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 4,796 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 798 milionů Kč, z toho je 510 milionů z OPD. Realizace výstavby je plánována v období květen 2017 až květen 2020.

Stavba 1108 Jaroměř – Trutnov km 113,370 - 133,090 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 19,720 km. Byly provedeny ekonomické a dopravní studie. ÚP VÚC Trutnovska - Náchodska byl schválen v prosinci 2004 ve variantě A. V letech 2005-6 byla příprava z finančních důvodů zastavena.
V listopadu 2007 Valbek zpracoval technickou studii, která sloužila jako podklad pro Oznámení EIA zveřejněné 11. ledna 2008. Stavba je posuzována ve 3 variantách A, B a C. Na základě dosavadního hodnocení jsou všechny varianty přijatelné, jako nejméně přijatelná se jeví varianta B a jako nejvýhodnější varianta A.
V lednu 2009 SUDOP Praha zpracoval vyhledávací studii varianty D. 26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA, která obsahovala variantu A a novou variantu D, varianty B a C nebyly již dále posuzovány. SSÚRS jsou navrženy ve dvou polohách, lokalita č. 1 v km 132,3 a lokalita č. 2 v km 128,7. Jako mírně vhodnější se jeví varianta A a umístění SSÚRS v lokalitě č. 1.
vydalo MŽP souhlasné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí pro obě varianty a umístění SSÚRS v lokalitě č. 1. Varianty v EIA byly následující:

  • Varianta A meří 19,720 km. Součástí stavby je 24 mostů na trase (1860 m), 7 nadjezdů, tunel (620 m) kategorie T 9,5, přeložky silnic I/37, II/299, II/300, III/307 a III/29926, místní komunikaci, 7 polních a 11 lesních cest a protihlukové stěny (2640 m). Celkový objem násypů je 1,886 milionů m3 a výkopů 2,160 milionů m3. Povrch vozovky je cementobetonový.
    Stavba začíná za MÚK Jaroměř-sever, kde se napojuje na předchozí stavbu. Následuje estakáda přes Labe a silnici I/37 (600 m) a pokračuje levostranným obloukem podél silnice I/37. Následuje MÚK Choustníkovo Hradiště se silnicí I/37 (deltovitá), která je navržena jihovýchodně od obce. Choustníkovo Hradiště trasa míjí jihozápadně. Následně se trasa přibližuje silnici I/37. Následuje MÚK Kocbeře se silnicí II/300 (deltovitá). Trasa přechazí do pravostranného oblouku, kterým pokračuje západně kolem Kocbeře. Kříží silnici I/37 a vede východně v její blízkosti. Lesním komplexem pokračuje tunelem pod Kamenným vrchem. Východně míjí Střítež. Stavba končí jihovýchodně od Nového Rokytníku.
  • Varianta D meří 20,624 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 21 mostů na trase (2472 m), 6 nadjezdů, přeložky silnic I/37, II/300, III/29923 a III/30014 a protihlukové stěny (2926 m). Celkový objem násypů je 1,784 milionů m3 a výkopů 1,413 milionů m3. Povrch vozovky je cementobetonový.
    Stavba začíná za MÚK Jaroměř-sever, kde se napojuje na předchozí stavbu. Následuje pravostranný oblouk, kterým je trasa vedena po estakádě přes údolí Labe a silnici I/37 (600 m). Následně trasa přechází do levostranného oblouku, kterým se stáčí podél východního okraje Vlčkovic v Podkrkonoší. Trasa prochází po rozhraní lesa polí. Před Kašporovou Lhotou vstupuje do lesního komplexu kterým vede dále. SeveroVýchodně od Kocbeře je navržena MÚK Kocbeře se silnicemi I/37 a III/30014 (deltovitá). Pokračuje východně podél silnice I/37. Východně míjí Střítež. Stavba končí jihovýchodně od Nového Rokytníku.

V únoru 2013 zpracoval Pragoprojekt technickou studii "R11 - Stavba 1108 - 1109", ve které byly řešeny varianty vedení v kategorii R 25,5/120, R 21,5/100 a uspořádání 2+1 umožňující dostavbu na R 25,5/120. Varinata R 21,5/100 se lišila podélným sklonem v km 117,070 - 117,491, km 119,540 - 122,656, km 125,751 - 130,221, kde byly použity větší sklony. Náklady na variantu R 25,5/120 byly 14,185 miliardy Kč, na variantu R 21,5/100 byly 12,233 miliardy Kč a na variantu 2+1 byly 9,210 miliardy Kč.

V únoru 2013 zpracoval Pragoprojekt technickou studii "R11 - Stavba 1108 - 1109", ve které byly řešeny varianty vedení v kategorii R 25,5/120, R 21,5/100 a uspořádání 2+1 umožňující dostavbu na R 25,5/120.
"Sdružení SUDOP GROUP A" ve složení Sudop Praha, Dopravoprojekt Brno a Dopravoprojekt zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Choustníkovo Hradiště a Kocbeře), 21 mostů na trase (1860 m), 7 nadjezdů, tunel Kamenný vrch (620 m), přeložky silnic 3xI/37 (700 + 400 + 560 m), II/299 (200 m), II/300 (420 m), III/307 (430 m), III/29926 (420 m), III/30013 (210 m) a III/30016 (710 m), 1 místní komunikace (220 m), 7 polních (2750 m) a 9 lesních cest (2120 m) a protihlukové stěny (2640 m). Celkový objem násypů je 1,806 milionů m3 a výkopů 2,362 milionů m3.
Stavba začíná za MÚK Jaroměř-sever. Odtud je trasa vedena v zářezu k mostu přes Labe a silnici I/37 (670 m, rozpětí polí 65 + 6 x 90 + 65 m)polí). Údolí Labe je široké 800 m a hluboké až 55 m. Trasa pokračuje levostranným obloukem severovýchodně podél silnice I/37. Jižně od dnešní křižovatky silnic I/37 a II/307 je navržena MÚK Choustníkovo Hradiště se silnicí I/37 (deltovitá). Choustníkovo Hradiště trasa míjí jihozápadně. Následně se trasa přibližuje silnici I/37. Dálnice je vedena západně kolem Kocbeře, kde je se silnicí II/300 navržena MÚK Kocbeře (deltovitá). Severně od křižovatky silnic I/37 a III/30014 trasa kříží silnici I/37 a vede východně v její blízkosti. Lesním komplexem pokračuje tunelem pod Kamenným vrchem (620 m) v kategorii T 9,5/80. Východně míjí Střítež. Stavba končí jihovýchodně od Nového Rokytníku.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 14,112 miliardy Kč.

Stavba 1109 Trutnov – státní hranice ČR/Polsko km 133,090 - 154,370 je projektována v kategorii R 25,5/120, resp. R 21,5/100 a měří 21,280 km. Byla zpracována technická studi. ÚP VÚC Trutnovska - Náchodska byl schválen v prosinci 2004. V letech 2005-6 byla příprava z finančních důvodů zastavena. V roce 2007? Valbek zpracoval technickou studii. 11. ledna 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 21. května 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA s variantou A a podvariantou A1, která se lišila v délce tunelu Poříčí (400 m). 4. května 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko pro variantu A.
V červnu 2014 Valbek zpracoval přeshraniční studii.
V únoru 2013 zpracoval Pragoprojekt technickou studii "R11 - Stavba 1108 - 1109", ve které byly řešeny varianty vedení v kategorii R 25,5/120, R 21,5/100 a uspořádání 2+1 umožňující dostavbu na R 25,5/120. Varinata R 21,5/100 se lišila podélným sklonem v km 135,263 - 140,413, km 143,723 - 148,767 a km 152,417 - 153,911, kde byly použity větší sklony. U stavby 1109 byly náklady na variantu R 25,5/120 21,054 miliardy Kč, na variantu R 21,5/100 byly 18,479 miliardy Kč a na variantu 2+1 byly 13,895 miliardy Kč.
"Sdružení Valbek – Metroprojekt" zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí a provádí inženýrskou činnost pro získání územního rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 4 MÚK (Střítež, Poříčí, Zlatá Olešnice a Královec), 24 mostů na trase, 6 nadjezdů, přeložky silnic I/14 (370 m), I/16 (1100 m) a II/300 (280 m), 2 místní komunikace (1080 m), 12 polních cest (3840 m) a 11 opěrných a zárubních zdí. Rovněž budou realizovány 2 tunely, a to tunel Poříčí (510 m) a tunel Opevnění (430 m). Celkový objem násypů je 2,76 milionů m3 a výkopů 3,009 milionů m3.
Stavba začíná severně od Stříteže, kde navazuje na předchozí stavbu 1108. Trasa se odklání od sinice I/37 a pokračuje k MÚK Střítež s přivaděčem (trubkovitá), za kterou se mění kategorie z R 25,5/120 na R 21,5/100. Dálnice pokračuje severozápadně kolem Starého Rokytníku. Přes silnici III/3012 je navržen most (370 m). Následně trasa pokračuje levostrannám obloukem k tunelu Poříčí (510 m), za kterým následují 2 velké mosty přes údolí(220 a 170 m). Jižně od Poříčí je navržena MÚK Poříčí se silnicí I/14 (trubkovitá). Přes Trutnov-Poříčí trasa prochází estakádou Poříčí (715 m, rozpětí polí 40 + 6x60 + 85 + 130 + 85 m), kterou postupně kříží řeku Úpu, silnici I/14, průmyslový areál a železniční tratě. Následně je trasa vedena západně podél bývalého plaviště popílku a Mrtvého jezera, za kterým následuje tunel Opevnění (430 m). Východně míjí Zlatou Olešnici třemi velkými mosty přes údolí (150, 150 a 190 m). S přeložkou silnice I/16 je navržena MÚK Zlatá Olešnice (deltovitá). Následuje estakáda přes údolí řeky Ličná a železniční trať (480 m). Přes silnici do Lampertic je navržena estakáda (400 m). Západně od Královce je navržena MÚK Kralovec se silnicí II/300 (deltovitá). Trasa pokračuje západně podél silnice I/16. Končí na novém hraničním přechodu, kde se napojuje na polskou rychlostní silnici S3 Lubawka - Legnica - Štětín.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 17,465 miliardy Kč. Realizace byla plánována v období říjen 2019 až červen 2022.

Provozované úseky:

Stavba 1101 Praha - Jirny km 0,000 - 8,320 je postavena v kategorii D 34,0/120 jako čtyřpruh s rezervou uprostřed a měří 8,320 km. Úsek značně zjednodušil průjezd přes Horní Počernice a odlehčil jejím obyvatelům. Součástí stavby byla MÚK Jirny, oboustranná odpočívka Počernice, 4 dálniční mosty, 6 nadjezdů, 2 mosty na větvi křižovatek, 2 mosty na přeložkách a teploměr v km 1,3. Povrch vozovky je cementobetonový. Objem násypů byl 754 tis. m3 výkopů 982 tis. m3.
Stavba začíná za MÚK Počernice s Pražským okruhem. Samotná dálnice začíná až za MÚK. Kolem Horních Počernic je trasa dálnice vedena v zářezuhlubokým až 11 m. Následuje oboustraná odpočívka Počernice. V zářezu je vedena dále v souběhu se silnicí II/611. Severně po náspu míjí Šestajovice a Jirny. Stavba končí za MÚK Jirny se silnicí II/101 (osmičkovitá). MÚK umožňuje napojení na starou silnicí II/611.
Náklady na stavbu byly 537 milionů Kčs. Stavbu projektoval Vojenský projektový ústav Praha a provedly Dopravní stavby Olomouc, závod Olomouc. Výstavba proběhla v období září 1978 až 1986. Stavba byla uvedena do provozu 12. října 1984 spolu s částí úseku Jirny - Břitství.

Stavba 1102 Jirny - Třebestovice km 8,320 - 26,700 je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 18,380 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 8 dálničních mostů, 2 železniční mosty, 5 nadjezdů, odpočívka Břiství a SSÚD Poříčany. Povrch vozovky je cementobetonový. Objem násypů byl 1263 tis. m3 výkopů 3143 tis. m3.
Stavba navazuje na předchozí stavbu 1101 za MÚK Jirny. Odtud dálnice vede v hlubokém zářezu kolem Nezdvih do prostoru východně od obce, kde je navrhována MÚK Čelákovice se silnicí III/2455 (navrhovaná II/245), která bude sloužit pro připojení Čelákovic. Dálnice pokračuje dále polem, jižně míjí Mochov. Přes MÚK Břiství se silnicí II/272 pokračuje trasa kolem odpočívky Břiství dál po náspu až do blízkosti obce Chrást. Kerskem pokračuje k MÚK Sadská se silnicí II/330 v prostoru obce Třebestovice (osmičkovitá). Stavba dálnice končila 1,2 km za křižovatkou.
Náklady na stavbu byly 888 milionů Kčs. Stavbu projektoval Vojenský projektový ústav Praha a prováděly Dopravní stavby Olomouc, závod Uherské Hradiště. Výstavba probíhala v období březen 1980 až říjen 1985, provoz na úseku Jirny - Břiství (10,180 km) byl zahájen 12. října 1984 spolu s úsekem Praha - Jirny, úsek Břiství - Třebestovice (8,200 km) byl zprovozněn 19. října 1985 a dokončen v listopadu 1987, ale výstavba byla zahájena až v lednu 1983.

Stavba 1103 Třebestovice - Libice nad Cidlinou km 26,700 - 42,000 je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 15,300  km. Úsek vytvořil jižní obchvat Sadské a Poděbrad a odlehčil obcím na staré silnici II/611 od tranzitní dopravy. Součástí stavby 3 MÚK, 10 dálničních mostů, 7 nadjezdů, 7 mostů ostatních, přeložka silnice I/38, výstavba přivaděče v délce 2,8 km, oboustranná odpočívka Vrbová Lhota a SSÚD Poříčany. Povrch vozovky je cementobetonový. Objem násypů byl 2750 tis. m3 výkopů 150 tis. m3.
Nejvýznamnějším objektem stavby je zavěšený poloharfový most přes Labe o 3 polích (61,6 + 123,2+ 61,6 m). Most je dlouhý 253 m, široký 31,8 m, výška pylonu je 28 m. Nosná konstrukce je tvořena komorovým nosníkem s vyloženými konzolami podpíranými prefabrikovanými vzpěrami. Nosník je v ose mostu zavěšen pomocí mnohonásobných závěsů na dvou jednosloupových pylonech vetknutých nad vnitřními podpěrami do nosné konstrukce. Projekt mostu vypracovala DS, projekce Brno.
Stavba navazuje na předchozí stavbu 1102 za MÚK Sadská. Trasa pokračuje mostem přes říčku Šemberu. Polem dálnice pokračuje až kolem Milčic, kde kříží silnici II/334. Odtud je trasa dálnice pokračuje jižně od Sadské a Kostelní Lhoty k MÚK Poděbrady-západ se silnicí II/329 (osmičkovitá). Následuje odpočívka Vrbová Lhota a v zářezu se dostává do prostoru obce Kluky, kde je postavena MÚK Poděbrady - jih se silnicí I/38 (osmičkovitá). Následuje most přes Labe a MÚK Poděbrady-východ (trubkovitá), za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu byly 1263,8 milionů Kčs. Stavbu projektoval Vojenský projektový ústav Praha a provedly Dopravní stavby Olomouc, závody Uherské Hradiště, Olomouc a Mosty. Výstavba probíhala v období duben 1985 až říjen 1992. Stavba byla uvedena do provozu 2. listopadu 1990.

Stavba 1104 Libice nad Cidlinou - Chýšť km 42,000 - 68,000 je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 26,000 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 12. června 1995, ústní projednání se uskutečnilo 20. března 1996 a dne 29. březnu 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V září 1997 VPÚ DECO praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Náklady na výstavbu byly částečně hrazeny prostřednictvím úvěru z Evropské investiční banky. Stavba byla rozdělena na několik části:

Stavba 1104/1 Libice - Dobšice je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 9,700 km. Součástí stavby jsou MÚK, Dobšice, 10 dálničních mostů, 4 nadjezdy a další objekty.
Stavba začíná za MÚK Poděbrady-východ. Pokračuje průchodem přes lužní les. Dále je vedene mosty přes železniční tratě. Prochází dalším lesním komplexem. Jižně míjí Sány a končí za MÚK Dobšice se silnicí II/328 (osmičkovitá). Trasa je převážně vedena v násypu.
Stavbu projektoval Valbek. Stavba byla slavnostně zahájena 20. ledna 2004. Stavba byla realizována v období 5. říjen 2004 až říjen 2007. 20. prosince 2005 byl uveden do provozu úsek km 50,300 - 51,700 vpravo, následně byl v září 2006 uzavřen a opraven a zároveň byla zprovozněna opačná část vozovky. Stavba byla slavnostně zprovozněna 19. prosince 2006.

Stavba je rozdělena na dvě části:

A Hlavní trasa km 42,000 - 51,700
Součástí stavby je trasa dálnice o délce 9,700 km, MÚK Dobšice, 8 dálničních mostů, 4 nadjezdy, přeložky silnic II/125, II/328, III/3283, III/3283, lesní a 6 polních cest.
Stavbu projektoval Valbek a realizovalo sdružení D11 Libice-Dobšice, jehož členy byly SSŽ, o.z. 7 Hradec Králové a PSVS. Celkové náklady byly 3,138 miliardy Kč. Stavba byla realizována v období 5. říjen 2004 až říjen 2007. 20. prosince 2005 byl uveden do provozu úsek km 50,300 - 51,700 vpravo, následně byl v září 2006 uzavřen a opraven a zároveň byla zprovozněna opačná část vozovky. Stavba byla slavnostně zprovozněna 19. prosince 2006.
B Stavba 1104/1B Mosty přes ČD
zahrnuje výstavbu dvou mostů přes železniční tratě, obj. B205 most přes železniční trať Kolín - Nymburk třípolový most délky 54 m a nosné konstrukce s předpjatých spřažených nosníků prefa a obj. B208 most přes železniční trať Velký Osek - Hradec Králové více polový most délky 87 m a nosné konstrukce OK spřažená
Součástí stavby jsou i přeložky kabelů ČD, trakční vedení 3kV, rekonstrukce přejezdu a zemní těleso pro mostní objekty.
Stavbu projektoval Valbek a realizovalo "Sdružení D11 - železniční mosty", jehož členy byly SSŽ, o.z. 7 Hradec Králové a Colas. Celkové náklady na stavbu byly 442 milionů Kč. Realizace proběhla v období 20. leden 2004 až prosinec 2006.

Stavba 1104/2 Dobšice - Chýšť je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 16,3 km. VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Součástí stavby jsou 2 MÚK a 19 mostů, z toho je 11 dálničních. Stavba odlehčila značně přetížení silnici I/11 a městu Chlumec n. C.
Stavba začíná JV od obce Žehuň, kde navazuje za MÚK Dobšice na připravovanou stavbu 1104/1. Trasa dálnice pokračuje v jižně od řeky Cidliny až do prostoru obce Žiželice, kde překračuje inundační údolí řek Mlýnská Cidlina a Cidlina mostem Žiželice. Dále trasa pokračuje mezi obcemi Loukonosy a Levín, kde je situována MÚK Levín (osmičkovitá), zajišťující spojení měst Chlumec n. C., Nový Bydžov a Týnec n. Lab. Za MÚK Levín překračuje trasa dálnice opět inundační údolí řek Cidlina a Mlýnská Cidlina dvěma velkými mosty Olešnice a Rakousy. V dalším pokračování prochází severně od přírodní památky Pamětník, mezi obcemi Lučice a Klamoš přes zemědělské pozemky. Před koncem stavby je plánována MÚK Chýšť silnici I/36 (osmičkovitá).
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha. Stavba byla realizována v období srpen 2004 až říjen 2007. Nejprve byl 20. prosince 2005 uveden do provozu úsek km 50,300 - 58,340 vpravo a 58,340 - 67,200 vlevo, následně byl v září 2006 uzavřen a opraven a zároveň byla zprovozněna opačná část vozovky. Celá stavba byla slavnostně uvedena do provozu 19. prosince 2006.

Stavba je rozdělena na čtyři části:

C Hlavní trasa km 51,700 - 62,100 (Dobšice - Levín)
Součástí stavby je MÚK Levín, 4 dálniční mosty, 5 nadjezdů, přeložky 8 silnic III. třídy, II/328, 5 polních cest, 4 protihlukové stěny (1200 m) a oplocení dálnice v celé trase.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a realizoválo "Sdružení 1104/IIC" ve složení Strabag, Dálniční stavby Praha a SMP. Náklady na stavbu byly 2,309 miliardy Kč. Stavba byla realizována v období srpen 2004 až říjen 2007. Nejprve byla 20. prosince 2005 uvedena do provozu v polovičním profilu a následně 19. prosince 2006 byla slavnostně zprovozněna celá.
D Most Žiželice
Součástí stavby je obj. D 216 most Žiželice, přeložka polní cesty a vodovodu a zemní práce (710 m). Most Žiželice měří 524 m, konstrukce je monolitický trám spřažený s prefabrikovanými příčníky a deskami mostovky. Most překonává inundační údolí řek Cidlina a Mlýnská Cidlina.
Most projektoval SHP a postavilo sdružení Skanska a Max Bogl & Josef Krýsl. Náklady na stavbu byly 652 milionů Kč. Stavba byla realizována v období srpen 2004 až prosinec 2006. Nejprve byla 20. prosince 2005 uvedena do provozu v polovičním profilu a následně 19. prosince 2006 byla slavnostně zprovozněna celá.
E Mosty Olešnice a Rakousy
Součástí stavby byly 4 dálniční mosty, přeložka polní cesty a VN 35kV a zemní práce (1350 m). SO E 218 most Olešnice překonává řeku Cidlinu a měří 240 m. SO E 221 most Rakousy překonává řeku Mlýnská Cidlina a měří 248,9 m.
Mosty projektovalo sdružení SHP a Pontex a postavilo sdružení Metrostav, Doprastav a SSŽ, o.z. 09. Náklady na stavbu byly 683 milionů Kč. Stavba byla realizována v období srpen 2004 až prosinec 2006. Nejprve byla 20. prosince 2005 uvedena do provozu v polovičním profilu a následně 19. prosince 2006 byla slavnostně zprovozněna celá.
F Hlavní trasa 62,100 - 68,000 (Levín - Chýšť)
Součástí stavby je MÚK Chýšť, 3 dálniční mosty, 2 nadjezdy, úpravu silnice I/36 v MÚK Chýšť, 2 přeložky silnic III. třídy, 5 polních cest, 3 přeložky VN 35 kV, 1 přeložka plynovodu a oplocení dálnice v celé trase.
Stavbu projektoval VPÚ DECO a realizovala Skanska-DS, závod 78 Pardubice. Náklady na stavbu byly 1,178 miliardy Kč. Realizace proběhla v období srpen 2004 až říjen 2007. Nejprve byla 20. prosince 2005 uvedena do provozu v polovičním profilu a následně 19. prosince 2006 byla slavnostně zprovozněna celá.

Stavba 1105 Chýšť – Hradec Králové km 68,000 - 90,760 je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 22,760 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 12. června 1995, ústní projednání se uskutečnilo 20. března 1996 a dne 29. březnu 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na variantní řešení. Dokumentace EIA na variantní řešení v km 69,00 - 73,50 byla zveřejněna 1. září 1998, ústní projednání se uskutečnilo 16. prosince 1998 a dne 22. prosince 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V březnu 1999 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v květnu 2000 její doplněk. V květnu 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí a v řijnu 2001 nabylo právní moci. Náklady byly z části hrazeny prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky. Stavba je rozdělena na dvě části:

  • Stavba 1105-1 Chýšť - Osičky km 68,000 - 78,910 je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 10,910 km. Součástí stavby je MÚK Dobřenice (osmičkovitá), 7 dálničních mostů, 7 nadjezdů, 2 mosty na polních cestách, ekomost v km 71,220 (225 m), přeložka silnice II/323, 3 přeložky silnic III. třídy, 10 polních a 4 lesních cest, služební sjezd, SSÚD Pravy a oplocení dálnice. Povrch vozovky je betonový, pouze na mostních objektech je živičný.
    Stavba začíná za MÚK Chýšť, kde navazuje na připravovanou stavbu 1104/2. Trasa pokračuje na jihovýchod a prochází levostranným obloukem po jižním okraji lesního komplexu. Zde se stáčí k severovýchodu a prochází pravostranným obloukem lesními komplexy severně od obce Pravy. V tomto prostoru je navržena MÚK Dobřenice se silnicí II/323. Trasa dálnice se dále stáčí k jihovýchodu a končí za stávající silnicí Osičky - Rohozice.
    Stavbu projektoval Valbek a realizovalo "Sdružení Dálnice-Chýšť 1105/I", jehož členy byly Skanska-DS závod 78 Pardubice, Strabag a M-Silnice. Náklady na stavbu byly 3,332 miliardy Kč. Stavba byla realizována v období květen 2004 až září 2007, s uvedením do provozu 19. prosince 2006.

autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017