Dálnice D2

Brno - Břeclav - státní hranice ČR/Slovensko

Dálnice je důležitou spojnicí Brna s Bratislavou. Je součástí IV. Panevropského Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Konstanta/Thesaloniki/Istanbul. Výstavba byla schválena usnesením vlády ze dne 10. dubna 1963 č. 286.
Výstavba dálnice probíhala v období 1974 až 1981, ale na Slovensku začala již v roce 1969. Dálnice se začala stavět souběžně s dálnicí D1. Cílem bylo spojit města Praha - Brno - Bratislava v roce 1980. První úsek dálnice D2 Bratislava - Malacky se začal stavět 1. dubna 1969. Výstavba byla ukončena v roce 1973. Od Brna se začalo 11,7 kilometrovým úsekem Brno - Blučina. V roce 1978 byly zprovozněny úseky Brno - Hustopeče a Malacký - Kúty. Zbývající úseky z Hustopečí do Kút byl stavěn v letech 1977-81. Po dokončení tohoto úseku byla propojeno Brno, Praha s Bratislavou, ke slavnostnímu zprovoznění došlo 8. listopadu 1980.

Výhledově se uvažuje o vybudování MÚK Velké Pavlovice a MÚK Velké Němčice.

Na slovenské straně navazuje slovenská dálnice D2.

Celková délka: 60,700 km
V provozu: 60,700 km

Provozované úseky:

Stavba 021 Brno - Blučina km -0,400 - 11,700 je postaven v kategorii D 26,5/120 a měří 11,700 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK (chrlice a Blučina), 8 dálničních mostů (246 m), 10 nadjezdů (523 m), most na přeložce, malá oboustranná odpočívka Chrlice, malá pravostranná Kaštanová a SSÚD Chrlice (zhotovitel Železniční stavitelství Brno). Objem zemních prací byl 1,71 mil m3. Povrch vozovky je cementobetonový, s vyjímkou km 0,96-1,410, kde je živičný.
Stavba začíná na MÚK s dálnicí D1 Brno - Jih a odtud je vedena kolem nákupní zóny k MÚK Brno-nákupní zóna, která byla uvedena do provozu 1. prosince 2000. Následuje most přes řeku Svitavu o délce 66 metrů. Kolem nákupní zóny Olympia pokračuje k další MÚK Chrlice (deltovitá) se silnicí II/152, která zajišťuje dopravní obslužnost okolním obcím. Pokračuje kolem odpočívky Chrlice, následně prochází polem k MÚK Blučina (deltovitá) se silnicí II/416, za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu byly 511,3 milionů Kč. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly Dopravní stavby Olomouc, závod Uherské Hradiště. Výstavba proběhla v období říjen 1974 až 30. listopad 1979. Do provozu byl slavnostně uveden 4. října 1978 spolu s části stavby 022 Blučina - Hustopeče a D1 019 Brno-centrum - Brno-jih.

Stavba 022 Blučina - Hustopeče km 11,700 - 25,380 je postaven v kategorii D 26,5/120 a měří 13,680 km. Součástí stavby byla MÚK Hustopeče, 6 dálničních mostů (118 m), 4 nadjezdy (264 m), 2 mosty na přeložkách a oboustranná odpočívka Zeleňák. Objem zemních prací byl 1,516 mil m3. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Blučina se silnicí II/416. Po úpatí kopce Výhonu vede trasa dálnice dál. Po náspu pokračuje k mostu pod silnici III. třídy. Následuje odpočívka Zeleňák. Pod mostem silnice II/381 pokračuje dále kolem Velkých Němčic, nejprve v zářezu následně po náspu. Původně byla navržena MÚK Velké Němčice, která nakonec nebyla postavena. V souběhu se silnicí II/425 se dostává k Hustopečí, kde za MÚK Hustopeče (trubkovitá) stavba končí.
Náklady na stavbu byly 498,7 milionů Kč. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly Dopravní stavby Olomouc, závod Uherské Hradiště. Výstavba proběhla v období červenec 1975 až prosinec 1979. Do provozu byla slavnostně uvedena 4. října 1978 část km 11,700-22,600 bez MÚK Hustopeče, která končila provizorním sjezdem, MÚK Hustopeče byla zprovozněna o rok později 7. prosince 1979.

Stavba 023 Hustopeče - Břeclav km 25,380 - 48,500 je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 23,120 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (Břeclav a Podivín), 19 mostů, z toho 9 dálničních mostů o celkové délce 219 m, 7 nadjezdů o celkové délce 410 m, 1 most na větvi křižovatky, oboustranná odpočívka a SSÚD Podívín. Objem zemních prací byl 3,056 mil m3. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba za MÚK Hustopeče navazuje na předcházející úsek. Po úpatí kopce Zrcátko pokračuje jako obchvat Hustopeče. Odtud je vedena nejprve v zářezu a po té následně po náspu v blízkosti silnice II/425 kolem Staroviček a Velkých Pavlovic. Se silnicí II/421 byla původně navržena MÚK Velké Pavlovice, která nakonec nebyla postavena. Pod mostem silnice II/421 pokračuje k mostu přes železniční trať Hodonín - Zaječí. Odtud je vedena po náspu v koridoru spolu se silnicí II/425 a železniční tratí Brno - Břeclav kolem Rakvic k obci Podivín, kde je postavena MÚK Podivín se sinicí II/422 (osmičkovitá). Po náspu polem se dálnice dostává k odpočívce Ladná. Následuje most přes vodoteč a most pod silnicí III. třídy. Stavba končí za MÚK Břeclav se silnicí I/55 (osmičkovitá).
Náklady na stavbu byly 790,7 milionů Kč. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly Dopravní stavby Olomouc. Výstavba proběhla v období červen 1976 až 1981. Do provozu byla slavnostně uvedena 8. listopadu 1980.

Stavba 024 Břeclav - řeka Morava km 48,500 - 60,700 je postaven v kategorii D 26,5/120 a měří 12,200 km. Součástí stavby je 9 dálničních mostů (1299,8 m), 4 nadjezdy (447,6 m), most na přeložce, dále byly přeloženy 3 silnice, 2 lesní cesty, 6 polních cest, 1 tranzitní a 9 vysokotlakých plynovodů a 11 naftovodů.
Stavba začíná za MÚK Břeclav. Mostem o délce 103,68 m přes železniční trať Přerov - Břeclav a silnici pokračuje po náspu k mostu přes potok Svodnice. Prochází vinicemi kolem obce Kostice. Šikmým mostem o délce 48,23 m přes řeku Kyjovku. Následuje šikmý most přes železniční trať Břeclav - Bratislava o délce 110,52 metrů. Po náspu vede lužním komplexem Moravy až k hraničnímu mostu přes silnici II/425 a řeku Moravu. Se silnicí II/425 byla původně navržena MÚK Břeclav-jih, která nakonec nebyla postavena. Estakáda o 23 polích je dlouhá 876,32 m, hlavní mostní objekt o 3 polích budovaný letmou betonáží měří 169 m, předpole o 16 polích na moravské straně je dlouhé 567,6 m a na slovenské straně 141,6 m o 4 polích. Rozpětí polí je 35,10 + 15x35,50 + 40 + 89 + 49,12 + 4x35,5. Původně byl most připravován jako samostatná stavba 025 Most Morava. Realizace estakády proběhla v období květen 1977 až prosinec 1980 s náklady 146 milionů Kčs a provedl ji Doprastav n.p., závod 6
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedl Doprastav n.p. Náklady na stavbu byly 746,64 milionů Kčs. Výstavba probíhala v leden 1977 až prosinec 1981. Do provozu byla stavba slavnostně uvedena 8. listopadu 1980.

V období listopad 1995 až září 1996 proběhla rekonstrukce povrchu vozovky před hraničním přechodem Lanžhot, který byl v důsledku vyjetých kolejí nevhodný k dalšímu používání a proto bylo rozhodnuto k výměně starého asfaltového povrchu za nový cementobetonový povrch. Stavba stála 32,4 milionu Kč a prováděly Dopravní stavby Uherské Hradiště a.s.


Fotogalerie dálnice D2

autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 27. ledna 2008