Dálnice D46

Vyškov - Prostějov - Olomouc

Důležitá spojnice Olomouce s Brnem, která měří 37 km. Je součástí mezinárodní silnice E462 Brno - Olomouc - Český Těšín - Krakov, ale po postavení dálnic D1 a D47, přejde mezinárodní silnice právě na tyto dálnice. Stavba rychlostní silnice byla usnesením vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Její výstavba již proběhla a je celá zprovozněná.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R46 Vyškov - Olomouc přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D46. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla scvhálena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Připravuje se výstavba tzv. Východní tangenty Olomouce, která je připravována jako čtyřpruh. Tato stavba je připravována jako silnice pro motorová vozidla I/46. Začínat by měla na MÚK Holice s dálnicí D 35, pokračovat přes ulici Lipenská v Olomouci, kde je plánována mimoúrovňová křižovatka do Dolan a odtud dále do Šternberka.

Celková délka: 38,772 km
V provozu: 38,772 km

Ve stavbě:

Stavba D46 MÚK Olšany je projektována v kategorii R 22,5/100. V květnu 2013 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 18. října 2013 bylo zahájeno územní řízení a 9. ledna 2014 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. ledna 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2014 Pragoprojekt dokončil dokumentaci pro stavební povolení. 14. ledna 2016 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Olšany, rozšíření mostu přes Blata, nadjezd (36 m), úprava D46, přeložka silnice III/5707 (172 m), účelová komunikace (21 m), úprava chodníku (210 m), protihluková stěna (163 m), opěrná zeď (65 m) a demolice nadjezdu.
V rámci stavby jsou navrženy odbočovací a připojovací pruhy šířky 3,5 m. S ohledem na šířkové uspořádání je nutná demolice nadjezdu silnice III/5707 a výstavba nového nadjezdu o 1 poli délky 35,68 m. Nosnou konstrukci tvoří 5 T-nosníků, která je levnější a jednodušší na údržbu než původně uvažovaná ocelová konstrukce se spřaženou žb. deskou.
Obě vratné větve zůstávají přibližně v dnešní poloze. Přímé větve jsou směrově upraveny kvůli návrhové rychlosti 50 km/h. Most přes potok Blata bude zbourán a postaven nový rozšířený vpravo o 4,9 až 7,9 m kvůli připojení přímé větve Olšany – Olomouc. V 0. etapě byl vybudován přejezd SDP v km 32,0. V 1. etapě byl snesen nadjezd během úplné uzavírky silnice. Ve 2. etapě byla realizována levá polovina křižovatky a nový nadjezd. Ve 3. etapě bude provedena levá polovina křižovatky.
Náklady na stavbu jsou odhadovány na 142 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 75 milionů Kč. Realizace je plánována v období 9. května 2018 až listopad 2019.

Připravované stavby:

Stavba D46 MÚK Vyškov Je projektována v kategorii R 22,5/100. V březnu 2010 zpracoval Silniční projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. V září 2015 zpracoval Silniční projekt novou dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 2017 zpracoval Mott MacDonald CZ dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 větve křižovatky, most na větvi, příjezd (80 m), obratiště autobusů (283 m), chodníky (60 m) a 2 opěrné zdi (70 m).
Předmětem stavby je především výstavba připojovacího pruhu (804 m), který je veden samostatně novým mostem přes řeku Hanou a přes parkoviště. Nadjezd silnice I/47 podchází v trase obslužné komunikace, která bude zrušena. Svahový kužel nadjezdu silnice I/47 bude zajištěn opěrnou zdí. Následně se pruh připojuje k hlavní trase, kde bude vozovka rozšířena na úkor odstavného pruhu na 11,25 m. Rovněž pod železničním mostem bude vybudována opěrná zeď pro zachycení násypového kužele. Šířka jednopruhové větve je 6,5 m a návrhová rychlost je 40 km/h.
Kvůli vysoké nehodovosti bude také upravena větev Brno – Vyškov (210 m) na návrhovou rychlost 60 km/h, což si vyžádá nové směrové vedení díky zvětšení směrového oblouku z R=50 m na R=135 m. Kvůli bezpečnosti dopravy bude na větvi Olomouc – Vyškov zrušen hospodářský sjezd a přesunut na větev Vyškov – Brno, a dále budou odstraněny pevné překážky.
Náklady na stavbu odhadnuty na 60 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 26 milionů Kč. Realizace je plánována v období srpen 2019 až září 2021.

Stavba D46 MÚK Drysice Je projektována v kategorii R 22,5/100. V březnu 2010 zpracoval Silniční projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. Silniční projekt zpracoval v září 2015 dokumentaci pro územní rozhodnutí. 24. května 2016 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2017 zpracovalo sdružení „RS PP – Morava“ ve složení Dopravoprojekt Ostrava, Mott MacDonald Limited, Mott MacDonald CZ, PK Ossendorf a SHP dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 4 větve křižovatky (2145 m), rozšíření mostu na trase, úprava místní komunikace (55 m), 3 opěrné zdi (140 m) a 2 protihlukové stěny (1482 m).
Předmětem stavby je doplnění dnešní MÚK Drysice se silnicí II/428 o připojovací a odbočovací pruhy. Ve směru od Vyškova začíná úprava cca 500 m před nadjezdem silnice II/428. Nadjezd bude zachován, odbočovací a připojovací pruhy budou vedeny ve fyzicky oddělených pruzích v krajních polích (1. a 3.) nadjezdu. Svahové kužely budou odtěženy a zřízeny opěrné zdi.
Pro vybudování připojovacího a odbočovacího pruhu ve směru na Olomouc bude nutné most 46-005 přes místní komunikaci v Drysicích rozšířit o 3 m na každou stanu, zároveň bude provedena rekonstrukce mostu. Přilehlá protihluková stěna vlevo bude nahrazena novou stěnou, kromě ni bude také vybudována protihluková stěna vpravo.
Realizace stavby je plánována s ohledem na nutnost rozšíření a rekonstrukce mostu 46-005 po polovinách. Nejprve bude provedena pravá polovina a následně levá polovina.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 183 milionů Kč. Realizace je předpokládána v období říjen 2019 až březen 2021.

Stavba D46 MÚK Prostějov-střed Je projektována v kategorii R 22,5/100. V červenci 2013 zpracoval SUDOP Praha dokumentaci pro územní rozhodnutí. Podle zpracované studie Dopravoprojektu Brno z roku 1999 „Stavební úpravy MÚK na silnici R 46 v úseku Prostějov-střed“ měly být zrušeny přímé větve VY-PV (Dolní) a PV (Dolní)-VY, vybudovány odbočovací pruhy pro větve VY-PV (Kralická) a OL-PV (Kralická), rozšířen most přes silnici II/150 na obě strany a postavena opěrná zeď (58 m). V roce 2005 byla zpracována aktualizace studie. Nově byla navržena výstavba přímé větve pro směr PV – VY (Kralická) včetně rozšíření mostu přes železniční trať. Toto řešení se ukázalo jako nevhodné s ohledem na investiční náklady nového mostu přes železniční trať (173 m) a dále by při zrušení větve VY-PV (Dolní) došlo k zahlcení komunikací za sjezdem VY-PV (Kralická).
V červenci 2013 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a investiční záměr. 10. října 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2015 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2016 zpracoval SUDOP Praha aktualizaci záměru projektu.
Součástí stavby je MÚK Prostějov-centrum, dálniční most, úprava silnice II/367 (30 m), úprava chodníku (30 m), opěrná zeď (60 m) a demolice nosné konstrukce mostu.
V rámci stavby budou vybudovány nové odbočovací pruhy pro větve Vyškov – Prostějov, Kralická (175 m) a Olomouc – Prostějov (165 m) a připojovací pruh pro větev Prostějov – Vyškov (255 m). Přímá větev Vyškov – Prostějov, Dolní se blíží normovanému stavu a s ohledem na přilehlou zástavbu nelze provést žádné větší úpravy. Připojovací pruh pro větev Prostějov – Vyškov bude s ohledem na stávající protihlukovou stěnu, jejíž posunutí je neprojednatelné, zřízen ve stávajícím záboru. Bude provedeno rozšíření do středního dělícího pásu, který bude v délce 220 m zúžen až na 2,07 m, dále budou vyznačeny 2 zúžené jízdní pruhy 3,25 m a 3,45 m a vodící proužky šířky 2 x 0,5 m. Přídatný pruh bude proveden v šířce 3,25 m. Rovněž budou upraveny zádržné systémy a povrchové odvodnění.
Pro vybudování odbočovacích pruhů je nutné rozšířit most přes silnici II/367, na kterém budou sneseny stávající nosníky, sanována a rozšířena spodní stavba a osazeny nové předpjaté nosníky. Pro rozšíření mostu byly zváženy 3 alternativ, a to rozšíření mostu, samostatné mosty pro odbočovací pruhy a výstavba nového mostu.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 186 milionů Kč. Realizace je plánována v období říjen 2020 až březen 2023.

Stavba D46 MÚK Držovice je ptojektována v kategorii R 22,5/100. Jedná se o rekonstrukci MÚK Držovice, která již nevyhovuje dnes platným normám a odstraňuje kolizní místo na D46.
V listopadu 2003 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii křižovatky. 30. srpna 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu. V březnu 2008 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 20. listopadu 2009 bylo vydáno stavení povolení na most a 4. listopadu 2011 byla prodloužena jeho platnost. V březnu 2015 Dopravoprojekt Brno zpracoval aktualizaci dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Držovice, úprava D46 (923 m), dálniční most (37 m) a úprava ul. Konečná s okružní křižovatkou (144 + 41 m).
Křižovatka bude přestavěna na trubkovitou. Stávající větve křižovatky levé poloviny budou zrušeny a posunuty severněji, větve jsou umístěny mezi Tesco, D46 a ul. Konečná. Zároveň bude D46 doplněna o odbočovací a připojovací pruhy, za tímto účelem bude rozšířen most v křižovatce na obě strany. Stávající třípolový most v křižovatce (48 m) bude kvůli nevyhovujícímu technickému stavu a šířkovému uspořádání zbourán a postaven nový jednopolový most z T-nosníků (24,7 m) se spřaženou žb. deskou. Na levé polovině D46 bude odfrézována vozovka v tl. 7 cm a položená nová obrusná vrstva z tichého asfaltu tl. 3 cm a ložní vrstva tl. 6 cm. Na pravé polovině bude vyměněna obrusná vrstva v tl. 4 cm a ložní vrstva v tl. 6 cm.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 253 milionů Kč. Realizace je připravována v období srpen 2021 až srpen 2023.

Stavba I/46 Olomouc - Východní tangenta je projektována v kategorii R 21,5/100 a S 24,5/100 a měří 7,350 km. Stavba je připravována jako silnice pro motorová vozidla. Původně byla stavba rozdělena na 2 části a to R35 - Lipenská a Lipenská - Týneček. V roce 1998 zpracoval S-Projekt plus Zlín technickou studii "Variantní trasování východní tangenty R 46 v Olomouci". Následně v roce 2001 zpracoval HBH Projekt studii dopravního řešení "Příprava prioritní regionální komunikace Východní tangenta R 46 v Olomouci". Byl zpracován investiční záměr a předběžný geotechnický průzkum.
1. září 2003 bylo zveřejněno oznámení EIA na část R35 - Lipenská, na základě závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nepodléhá dalšímu posuzování. V roce 2004 zpracovaly Dopravní stavby Projekce dokumentaci pro územní rozhodnutí na 1. a 2. stavbu včetně záborového elaborátu. V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí na 1. část, ale na základě odvolání bylo vráceno k novému projednání.
22. července 2005 bylo zveřejněno oznámení EIA na část Lipenská - Týneček. Posuzování stavby bylo zastaveno z důvodu nesouhlasu města Olomouc s výstavbou trasy. Olomouc požadovala vedení trasy blíže k Bystrovanům.
Původní trasa vedla západně kolem areálu Skansky, procházela mezi areálem bývalých Dopravních staveb Olomouc a areálem civilní obrany.
V březnu 2006 HBH Projekt zpracoval technickou studii "Variantní vedení východní tangenty v Olomouci", na kterou ŘSD vydalo kladné vyjádření 26. dubna 2006. V červnu 2010 Dopravoprojekt Ostrava vypracoval expertní posudek, ve kterém doporučil změnu kategorie z S 24,5/100,80 na S 20,75/80 a změnit tvar MÚK Lipenská z prstencovité na čtyřlístkovitý. V prosinci 2014 Dopravoprojekt Brno zpracoval záměr projektu. Na projednání záměru projektu na Centrální komisi MD ČR bylo 3. srpna 2015 doporučeno připravovat stavbu v kategorii R 21,5/100 jako silnici pro motorová vozidla.
29. prosince 2015 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován.
V červenci 2016 zpracoval HBH Projekt "technický podklad pro EIA" a v dubnu 2017 její aktualizaci. 18. května 2017 byla zveřejněna dokumentace EIA, 28. srpna 2017 byla dokumentace vrácena k přepracování, ve které bude řešen průchod ochranným pásmem II. stupně vodního zdroje OLMA a.s.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 9 mostů na trase, 2 nadjezdy, lávka pro pěší, 3 mosty na III/4432, most na účelové komunikaci, přeložky silnic I/35 (430 m), II/570 (723 m) a III/4432 (2450 m), provizorní napojení (462 m), 1 účelová komunikace (245 m), 3 polní cesty (1769 m) a 1 cyklostezka (185 m). Stavba začíná na MÚK Holice s dálnicemi D35 a D55 v místě odpojení větve Olomouc-D35 od kolektoru. Odtud trasa pokračuje na sever, s prodlouženou silnicí II/570 je navržena MÚK Keplerova (deltovitá). Z důvodů malé vzdálenosti MÚK Holice a MÚK Keplerova budou obě křižovatky propojeny oboustrannými kolektory. Na MÚK Keplerova v km 1,200 se mění kategorie z S 24,5/100 na R 21,5/100. Trasa pokračuje po náspu podél VVN vedení, kříží železniční vlečku u Mila, prochází mezi Milem a masokombinátem, kde kříží ulici Hamerská. Se silnicí I/35 je navržena MÚK Lipenská (prstencovitá). Trasa kříží mostem Bystřičku a pokračuje mezi vojenskou pevností a průmyslovou oblastí. Za mostem přes železniční trať Olomouc - Krnov je navržena MÚK Severní spoj s přeložkou silnice III/4432 (kombinace osmičkovité a kosodelné). Stavba východně míjí Chvalkovice a Týneček a končí provizorním napojením na stávající silnici I/46 za Týnečkem.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,080 miliardy Kč.

Stavba Týneček - Šternberk je plánovaná v kategorii R 21,5/100 a měří 7,180 km. V květnu 1994 zpracoval Dopravoprojekt Brno dopravně-urbanistickou studii Olomouc - Šternberk. V květnu 2001 zpracoal Mott MacDonald studii proveditelnosti a účelnosti přeložky silnic I/46 a I/45 v úseku Olomouc - Bruntál. Na jejím základě v listopadu 2003 zpracoval Viapont technickou studii v kategorii S 24,5/100.
3. prosince 2006 bylo zveřejněno oznámení EIA, dokumentace EIA byla zveřejněna 4. května 2010. 4. ledna 2011 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje souhlasné stanovisko. 18. listopadu 2015 byla platnost stanoviska prodloužena.
V prosinci 2014 Dopravoprojekt Brno zpracoval záměr projektu v kategorii S 14,75/90 (2+1). Projednání záměru projektu na Centrální komisi MD ČR dne 3. srpna 2015 bylo přerušeno do doby předložení odborného stanoviska Odboru O120 a následného vyjádření investora ŘSD ČR. Ve vyjádření O120 bylo doporučeno realizovat stavbu v kategorii R 21,5/100 jako silnici pro motorová vozidla.
V září 2016 přepracoval Dopravoprojekt Ostrava záměr projektu v kategorii R 21,5/100, který byl následně schválen na Centrální komisi MD ČR 4. dubna 2017.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Týneček a Bohuňovice), 4 mosty na trase, 5 nadjezdů, most na I/46, přeložky silnic 2x stávající I/46 (1235+665 m), III/44311 (606 m), III/44436 (635 m), III/44610 (710 m), doprovodná komunikace Štarnov - Šternberk (1910 m), úprava silnice III/44313, výjezd z ČS (134 m), 4 polní cesty (1706 m), cyklostezska (177 m) a opěrná zeď (50 m).
Stavba začíná před MÚK Týneček s přeložkou stávající silnice I/46 (osmičkovitá), zde se mění kategorie z S 20,75/80 na S /80. Odtud stavba pokračuje západně od stávající silnice. Západně míjí Dolany, podchází silnici III/44311 a kříží postupně Dolánský potok a Trusovická potok. V prostoru mezi Bělkovicemi a Bohuňovicemi v místě dnešní křižovatky silnic I/46 x III/44610 je navržena MÚK Bělkovice (osmičkovitá) se silnicemi III/44610 a III/44436. Do křižovatky bude zapojena i stávající silnice I/46. Dále tasa pokračuje ve stopě stávající silnice, která bude rozšířena vlevo. Stavba končí cca 1 km před křižovatkou se silnicí Štarnov - šternberk, kde navazuje na připravovaný obchvat Šternberku.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,538 miliardy Kč.

Stavba Šternberk - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80,60 a měří 4,731 km. V roce 2001 zpracoval Viapont technickou studii. 20. prosince 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA, na ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nepodléhá dalšímu posuzování. V listopadu 2006 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 19. prosince 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí. 12. prosince 2014 byla prodloužena platnost územního rozhodnutí o 5 let, proti čemuž bylo podáno odvolání, 4. října 2017 bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
Součástí stavby je MÚK Šternberk, 6 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic II/444 (427 m) a stávající silnice I/46 (79 m), 3 místní komunikace (451 m), 5 polních cest (991 m), 3 opěrné (614 m) a 2 zárubní zdi (576 m) a 2 protihlukové stěny (443 m).
Stavba začíná před MÚK Šternberk (rozštěpná). Až po MÚK Šternberk je vedena jako čtyřpruh kategorie S 24,5/100. Poté stavba se odklání od staré silnice I/46. Následuje MÚK s prodlouženou silnicí II/444, zde se mění kategorie na S 11,5/60. Stavba pokračuje kolem přes areál VOP Štenberk, kolem střelnice a vodojemu. Přes zahrádkářskou kolonii trasa pokračuje stoupáním jihovýchodně kolem Šternberka. V km 3,144 - KÚ jsou navrženy stoupací, resp. klesací pruhy na úkor odstavných pruhů. Za odbočkou na Domašov se napojuje na současnou silnici I/46.
Náklady na realizaci jsou plánovány na 1,551 miliardy Kč.

Provozované úseky:

Stavba Vyškov - obchvat, část D1 je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 1,6 km, v souvislosti s výstavbou dalšího pokračování D1, byla zkrácena na 0,805 km. Součástí stavby byla MÚK Vyškov, most a nadjezd. Stavba byla poslední stavbou z celé R46.
Stavba tehdy přímo navazovala na dálnici D1, v souvislosti se stavbou dálnice D1 0133 Vyškov - Mořice byla vybudována MÚK Vyškov-východ. Trasa pokračuje východně od Vyškova, následuje most přes řeku Hanou a MÚK Vyškov se silnicí II/430, za kterou stavba končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v období 1989 až červenec 1992, stavba byla zprovozněna 30. července 1992 spolu s úsekem dálnice D1 47012 Vyškov-západ - Vyškov.

Stavba Vyškov - obchvat je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 0,625 km.
Stavba navazuje na předchozí stavbu za MÚK Vyškov a končí napojením na již provozovaný úsek R46 Vyškov - Olomouc v místě, kde se mění povrch vozovky z asfaltobetonové na cementobetonovou. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v období 1989 až červenec 1992, stavba byla zprovozněna 30. července 1992 spolu s úsekem dálnice D1 47012 Vyškov-západ - Vyškov.

Stavba Vyškov - Pustiměř je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,807 km. Součástí stavby byl železniční most, most na přeložce a přeložka silnice Pustiměř - Ivanovice. Trasa je vedena převážně jako přímá. Stavba byla postavena jako záložní vojenské letiště v případě války. Povrch vozovky je betonový.
Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Výškov v místě, kde asfaltobetonový povrch přechází na cementobetonový. Trasa pokračuje pravostranným obloukem, za kterým následuje úsek postavený jako přistávací dráha. V době uvedení do provozu bez středního dělícího pásu, v minulé době byly místo středního dělícího pásu instalovány lánové svodidla. Stavba končí východně od Pustiměřských Prus, kde se napojuje na již provozovaný úsek R46. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Pustiměř – Drysice je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,290 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Trasa je vedena převážně po náspu. Stavba začínala na provizorním sjezdu východně od Pustiměřských Prus, v místě kde cementobetonová vozovka přechází na asfaltobetonovou. Trasa pokračuje v souběhu se starou silnicí až k provizornímu sjezdu následující stavby, kde se plynule napojuje na již hotový úsek. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Drysice - obchvat je postavena v kategorii R 22,0/100 a měří 1,264 km. Součástí stavby byla MÚK Drysice, most a nadjezd. Stavba začínala na provizorním sjezdu jižně od Drysic v místě odklounu od souběhu se starou silnicí. Následuje MÚK Drysice se silnicí II/428. Stavba končí napojením na již provozovaný úsek severovýchodně od Drysic. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Drysice - Želeč je postavena v kategorii R 22,0/100 a měří 1,197 km. Součástí stavby byl 1 most. Stavba začíná na provizorním sjezdu severovýchodně od Drysic a pokračuje podél staré silnice. Stavba končí za hranicí okresů Vyškov - Prostějov na provizorním sjezdu, kde se napojovala na starou silnici. Výstavba probíhala na přelomu 70. a 80. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1981.

Stavba Želeč, obalovna je postavena v kategorii S 22,5/100 a měří 0,661 km. Stavba začíná za hranicí okresů Vyškov - Prostějov v místě provizorního sjezdu a končila v místě provizorního sjezdu mezi pískovnami, kde se napojovala na úsek Želeč - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala na přelomu 80. a 90. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1992.

Stavba Želeč - Brodek u Prostějova je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,865 km. Součástí stavby byla MÚK Brodek, most, nadjezd a přeložky silnice III/0462 a III/43311. Stavba začíná mezi pískovnami na provizorním sjezdu. Následně je vedena ve stopě tehdejší silnice I/46, která byla využita jako pravá polovina v délce cca 700 m. Trasa prochází východně okolo Brodku a končí za MÚK Brodek, kde navazuje na úsek Brodek - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1979.

Stavba Stavební úpravy R46 MÚK Brodek u Prostějova je projektována v kategorii R 22,5/100. V červenci 2010 zpracovala Optima dokumentaci pro stavební povolení. 7. ledna 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí na pravou polovinu a 15. dubna 2010 na levou polovinu. V únoru 2010 zpracovala Optima dokumentaci pro stavební povolení pravé poloviny. 16. srpna 2010 bylo vydáno stavební povolení na pravou část křižovatky a 12. listopadu 2010 bylo vydáno stavební povolení na levou část křižovatky.
Součástí stavby je MÚK Brodek, okružní křižovatka, most na větvi přes silnici III/4335, úprava silnice III/4335 a 2 opěrné (143 m) a 1 zárubní zeď (111 m).
Jedná se o výstavbu připojovacích a odbočovacích pruhů křižovatky Brodek u Prostějova se silnicí III/4335. Levá polovina křižovatka byla posunuta cca o 740 m severněji, protože úprava stávajících větví by byla finančně i technicky náročná. Levá polovina křižovatky byla napojena okružní křižovatkou na silnici III/0462. Původní větve byly zaslepeny. Pravá polovina křižovatky zůstala zachována, pro zřízení odbočovacího pruhu (478 m) byl vybudován samostatný most na větvi křižovatky přes silnici III/4335 (62 m). Pro zřízení připojovacího pruhu (322 m) byla provedena gabionová opěrná zeď.
Stavbu projektovala Optima a provedlo „Sdružení R46 Stavební úpravy MÚK Vranovice-Kelčice, MÚK Brodek u Prostějova“ ve složení IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc a Eurovia CS. Náklady na stavbu byly na 145 milionů Kč. Výstavba byla zahájena v lednu 2013. 30. listopadu byla předána motoristům pravá poloviny křižovatky. 29. září 2014 byla zahájena realizace levé poloviny křižovatky, která byla předána do provozu 25. listopadu 2015.

Stavba Brodek u Prostějova - Dobrochov je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,575 km. Součástí stavby byly 2 nadjezdy a přeložky silnic III/0462 a III/37746. Stavba začíná za MÚK Brodek, kde využila větev křižovatky pro sjezd na starou silnici, a pokračuje v zářezu východně kolem Brodku. Západně míjí Dobrochov a končí za nadjezdem silnice Kelčice - Otaslavice, kde navazuje na úsek Dobrochov - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba Dobrochov - Kelčice je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,160 km. Součástí stavby byla MÚK Kelčice a most. Stavba začíná na provizorním sjezdu za nadjezdem silnice Kelčice - Otaslavice a končí za MÚK Kelčice, kde navazuje na následují stavbu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Kelčice – Žešov je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,489 km. Součástí stavby byl most, nadjezd a přeložka silnice Určice - Výšovice. Stavba začíná na MÚK Kelčice, kde využila větev křižovatky pro sjezd na starou silnici. Trasa pokračuje podél staré silnice dál. Stavba končí za nadjezdem silnice III/4332 Určice - Výšovice, kde navazuje na stavbu Žešov - obchvat. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976 spolu se stavbou Žešov - obchvat.

Stavba Žešov - obchvat je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,067 km. Součástí stavby byla MÚK Prostějov-jih, 2 nadjezdy, přeložky silnic II/433 a III/4332 a polní cesta. Stavba začíná za nadjezdem silnice III/4332 Určice - Výšovice. Trasa pokračuje západním obchvatem Žešova. Stavba končí na MÚK Prostějov-jih. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976 spolu se stavbou Kelčice – Žešov.

Stavba D46 MÚK Žešov je projektována v kategorii R 22,5/100. V květnu 2012 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava dokumentaci pro stavební povolení. 21. srpna 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2013 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 19. října 2015 bylo na stavbu vydáno stavební povolení. V květnu 2016 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Původní křižovatka Prostějov-jih neměla odbočovací pruh, pouze odbočovací klán a připojovací pruh byl také pouze částečný. Stavba řešila výstavbu připojovacího (212 m) a odbočovacího pruhu (224 m) dle platné ČSN 73 6102 Z1.
Dostavbu provedla Kareta nákladem 23 milionů Kč. Stavba proběhla v období 30. srpna 2016 až 31. srpna 2017. Realizace levé poloviny proběhla od 28. května do 8. července a pravé poloviny pak od 9. července do 31. srpna 2017.

Stavba Prostějov, obchvat – jih je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,791 km. Stavba odvedla tranzitní dopravu z města, vytvořila obchvat Prostějova a propojila dva samostatné úseky. Stavba začíná za MÚK Prostějov-jih. Odtud pokračuje po východním okraji Prostějova okolo letiště k MÚK Prostějov-střed, před kterou končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Prostějov, obchvat – estakáda je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,360 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 3 mosty, z nichž nejdelší měří 170 m, a estakáda Haná délky 794 m. Stavba odvedla tranzitní dopravu z města, vytvořila obchvat Prostějova a propojila dva samostatné úseky. Stavba začíná před MÚK Prostějov-střed se silnicí II/367. Následují mosty přes železniční trať a silnici II/367 a MÚK. Přes okraj nádraží, železniční trať Nezamyslice - Olomouc a řeku Hloučelu je vybudována estakáda Haná. Následuje MÚK Prostějov-sever v místě provizorního sjezdu, za kterou stavba končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala od roku 1984. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Držovice – obchvat je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 3,175 km. Součástí stavby byl most, 2 nadjezdy, severní přivaděč do Prostějova a přeložka silnice III/44932. Stavby je vedena převážně po náspu. Stavba začínala na MÚK Prostějov-sever, kde byla využita větev budoucí křižovatky. Po náspu a mostem přes řeku Romži pokračuje jako součást východního obchvatu Držovic. Stavba končí napojením na provozovaný úsek Olšany - Olomouc před křížením silnic III. třídy Dubany - Smržice a Olšany - Prostějov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Držovice – Olšany je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,533 km. Součástí stavby byl most. Stavby je vedena převážně po náspu. Stavba začíná na provizorním sjezdu před křížením silnic Dubany - Smržice a Olšany - Prostějov. Trasa pokračuje podél staré silnice k Olšanům, končí napojením na provozovaný úsek Olšany - Olomouc v místě provizorního sjezdu jižně od Olšan. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Olšany – hr. okresů je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 3,351 km. Součástí stavby byla MÚK Olšany, most, 2 nadjezdy, přeložky silnice III/5704 a III/5707 a polní cesta. Stavba začíná jižně od Olšan v místě odklonu souběhu se silnice III. třídy tehdy na provizorním sjezdu. Trasa pokračuje východně okolo Olšan. Na obchvatu je vybudována MÚK Olšany se silnicí III. třídy. Stavba končila v místě provizorního sjezdu následující stavby před křižovatkou silnic Hněvotín - Žerůtky a žerůtky - Olšany. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1975.

Stavba hr. okresů - Olomouc je postavena v kategorii S 20,5/100 a měří 3,6 km, po výstavbě jižního obchvatu Olomouce je využito jako rychlostní silnice 2,486 km, stavba byla částečně přestavěna. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty, levostranná odpočívka a dnes už zrušená oboustranná odpočívka. Výstavba probíhala v trase tehdejší silnice I/46 Olšany - Olomouc, která byla následně zrušena a rekultivována.
Stavba začíná v prostoru severně od Olšan v místě křižení silnic III. třídy Hněvotín - Žerůtky a Žerůtky - Olšany na provizorním sjezdu. Stavba pokračuje stoupáním a následně v zářezu k MÚK Nedvězí ze silnicí II/570. Za křižovatkou stala oboustranná odpočívka, která byla zrušena v souvislosti s výstavbou jižního obchvatu Olomouce, dnes zde stojí MÚK Slavonín. Následuje MÚK Slavonín s R35, kde stavba končila napojením na starou silnici I/46. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1974 jako vůbec první část z celé rychlostní silnice R46.

Stavba Olomouc, hvězdárna - Slavonín je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,7 km, po výstavbě jižního obchvatu Olomouce byl úsek částečně přestavěn. Součástí stavby byla MÚK a most.
Stavba začíná v prostoru dnešní MÚK Slavonín s D35, kde se v té době napojovala na předchozí stavbu v místě provizorního sjezdu na starou silnici. Následuje MÚK se silnicí se silnicí II/570 ve Slavoníně. Stavba končila před úrovňovou křižovatkou na kraji Olomouce. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.


autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019