Dálnice D5

Praha - Plzeň - Rozvadov - státní hranice ČR/Německo

Stavba dálnice D5 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Aktualizována byla usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 29. ledna 1987 č. 24, o rozvoji dálniční sítě do roku 1995 a usnesením vlády České republiky ze dne 10. listopadu 1993 č. 631 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v České republice do roku 2005.
Usnesením vlády Československé socialistické republiky z 21. prosince 1988 č. 336 bylo rozhodnuto o severním obchvatu Plzně. Usnesením vlády ze dne 20. prosince 1991 č. 534 bylo rozhodnuto vést obchvat Plzně variantou KÚ s krytým zářezem, eventuálně tunelem mezi Bručnou a Černicemi. Nařízením vlády č. 104/1994 byl vyhlášen závazná část ÚP VÚC Plzeňské aglomerace, která obsahovala vedení v trase SUK.
Usnesení vlády č. 304 ze dne 24. května 1995 bylo schváleno propojení české dálnice D5 a německé dálnice A6 na společných státních hranicích výstavbou hraničního mostu.

Dálnice D5 je součástí IV. Panevropského koridoru ve větvi A (Berlín/Norimberk - Praha - Bratislava - Budapešť - Konstanta/Thesaloniki/Istanbul) a také mezinárodní silnice E50 Paříž - Norimberk - Praha - Košice - Kyjev.

Dálnice D5 je celá v provozu, poslední úsek byl zprovozněn 6. řijna 2006.

Celková délka: 150,989 km
V provozu: 150,989 km

Stavba 0502 Praha - Vráž je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 13,400 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK (Rudná a Loděnice), 12 dálničních mostů, 2 železniční mosty, 3 nadjezdy, 5 mostů na přeložkách, přeložky silnic (5,1 km), přeložky místních a polních cest (2,5 km), oboustraná odpočívka Rudná, SSÚD Rudná, stoupací pruh ve směru na Prahu v km 6,0-9,3 a stoupací pruh ve směru na Plzeň v km 11,0-13,4.
Stavba začíná za MÚK Třebonice s dálnicí DO Pražský okruh. Odtud dálnice vede po náspu, resp. v zářezu severně kolem Chrášťan a Rudné, kde je postavena obousměrná odpočívka Rudná až k MÚK Rudná se silnicí II/101, která byla postavena jako trubkovitá. V zářezu pokračuje klesáním k mostu přes starou silnici II/605. Následuje MÚK Loděnice, která je vybudována jako deltovitá. V těsné blízkosti silnice pokračuje dálnice. Stavba končila za obcí Vráž.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ n.p, závod 1 Praha. Náklady na stavbu byly 667,5 milionů Kčs. Realizace proběhla v období červen 1977 až prosinec 1984. Stavba byla 28. října 1977 slavnostně zahájena. Do provozu byla slavnostně uvedena 20. října 1982 část Praha - Rudná (km 0-5,8) a pravý pás Rudná - Loděnice (km 5,8-9,0). Na plný profil byl úsek Rudná - Loděnice zprovozněn 21. července 1983. 5. prosince 1983 byl zprovozněn v polovičním profilu i úsek okolo Loděnic (km 9,0-11,6). Plný profil dálnice byl zprovozněn 16. 10. 1984, stejně jako poslední úsek u obce Vráž (km 11,6-13,4), jenž byl dán do provozu společně s částí navazující stavby 0503.

Stavba 0503 Vráž - Bavoryně je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 14,6 km. Součástí stavby byly 4 MÚK, 9 dálničních mostů, 3 nadjezdy, 2 lávky pro pěší, 4 mosty na přeložkách, přeložky silnic (5,6 km), přeložky místních a polních cest (6,9 km), oboustranná odpočívka Beroun, 4 malé odpočívky, stoupací pruh ve směru na Prahu v km 14,5-14,6 a teploměr v km 25,5.
Stavba začíná za obcí Vráž v blízkosti hranice CHKO Český kras. Následuje MÚK Beroun-východ se silnici II/605, která je postavena jako trubkovitá. Hlubokým zářezem pokračuje k mostní estakádě přes údolí řeky Berounky, za kterou následuje 238 m dlouhý most přes řeku Litávku. Dálnice pokračuje jako jižní obchvatem Berouna a následně Karlova Dvora podél řeky Litávky přes MÚK Beroun-centrum, která je postavena jako kosodelná, až k MÚK Beroun-západ, která je postavena jako deltovitá. Odtud pokračuje podél řeky Litávky a železniční tratí Praha - Plzeň. Následně míjí jižním obchvatem Zdice. Stavba končí za MÚK Bavoryně se silnicemi II/118 a II/605, která je postavena jako osmičkovitá. Dálnice zde končila dlouhou dobu sjezdem na starou silnici.
Náklady na stavbu byly 909,5 milionů Kčs. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Realizace probíhala v období březen 1982 až 29. září 1989. Úsek Vráž - Beroun-východ (km 13,4 - 14,65) byl zprovozněn 16. října 1984. Úsek Beroun-východ - Beroun-západ (km 14,65-17,1) byl zprovozněn 4. října 1985 spolu s mostem přes Berounku a část  km 17,1-19,7 nejdříve v polovičním profilu, uvedení na plný profil bylo 29. srpna 1986, stavba byla napojena provizorním sjezdem na starou silnici. Zbývající úsek Beroun-západ - Bavoryně (km 19,7-28,7) byl zahájen až v květnu 1985, byl dokončen v září 1990 a byl slavnostně uveden do provozu až 29. září 1989.

Stavba 0504 most přes Berounku je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 721,5 m. Nejdůležitější objektem je most o 15 polích o rozpětích 39 + 13 x 49,5 + 39 m přes údolí Berounky a Litávky. Šířka mostu je 28,60 m. Výška mostu nad terénem 10-21 m. Most je veden v pravostranném oblouku R=4100 m s proměnným sklonem 0,84 - 4 %. Most se skládá ze dvou samostatných spojitých konstrukcí z předpjatého betonu B 400, konstrukce je tvořena železobetonovým průřezem tvaru TT s osovou vzdáleností trámů 6,60 m a výškou trámu 3,40 m. Most byl budován metodou výsuvné skruže. Pilíře mostu jsou tvaru H. Součástí stavby bylo zařízené staveniště, 3 provizorní mosty a 23 demolic rodinných domů.
Stavbu mostu projektoval Pragoprojekt a prováděly SSŽ n.p., závod 2 Praha. Náklady na most byly 248,4 milionů Kč. Realizace proběhla v období říjen 1976 až říjen 1985. Stavba byla 28. října 1977 slavnostně zahájena . Do provozu byla stavba slavnostně uvedena 4. října 1985 spolu s úsekem stavby 0503 Beroun-východ - Beroun-západ.

Stavba 0505 Bavoryně - Mýto je vybudována v kategorii D 26,5/120 a měří 21,538 km. Stavba 0505 propojuje již provozované úseky dálnice Praha - Bavoryně a Mýto - Klabava. Vzniká tak souvislý dálniční tah Praha - Plzeň. Zprovozněním byla zvýšena plynulost a bezpečnost jízdy v úseku, kde intenzita dopravy překračovala kapacitu stávající silnice I/5. Jeho výstavba stála 2,059 miliardy Kč. Stavba byla zahájena v říjnu 1992. Úsek byl uveden do provozu 26. říjnu 1995. Dokončena byla v červnu 1996. Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Stavba 0505/I Bavoryně - Kařez je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 13,115 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 dálniční mosty, 2 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, oboustranná odpočívka Záluží a stoupací pruh ve směru na Plzeň v km 28,9-30,6.
    Stavba začíná za MÚK Bavoryně, kde se napojuje na provozovaný úsek Praha - Bavoryně. Odtud trasa mírným stoupáním severně od staré silnice II/605 a kolem CHKO Křivoklatsko. Podjezdem přechází silnici II/605 a v prostoru jižně od obce Žebrák je postavena MÚK Žebrák se silnicí II/117. Zemědělskou krajinou pokračuje až do prostoru jižně od obce Cerhovice, kde stavba končí za MÚK Cerhovice se silnicí II/605. Stavbu projektoval Pragoprojekt a prováděly Dopravní stavby & mosty Olomouc. Náklady na stavbu byly 709 milionů Kč. Realizace proběhla v období listopad 1992 až červen 1996. Stavba byla zprovozněna 26. října 1995.
  • Stavba 0505/II Kařez - Mýto je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,423 km. Součástí stavby je 6 dálničních mostů, most na přeložce, lávka pro pěší, 11 přeložek silnic a cest a protihlukové stěny (1313 m). Stavba využila v km 48,0-50,238 původní silnici I/5 jako levou polovinu vozovky.
    Stavba začíná za MÚK Cerhovice. Trasa pokračuje nadjezdem přes silnici II/235. Dále je dálnice vedena v zářezu severně od silnice II/605.Před obcí Mýto se odklání a jako severní obchvat pokračuje k MÚK Mýto, před kterou stavba končí. Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ, o.z. 7 Hradec Králové. Realizace proběhla v období listopad 1992 až červen 1996. Nejprve byl 14. července 1994 zprovozněn úsek km 48,000 - 50,238 vpravo, následně 29. června 1995 i vlevo. Zbytek stavby byl spolu s 0505/I slavnostně zprovozněn 26. října 1995.

Stavba 0507 Mýto - Svojkovice je vybudována v kategorii D 26,5/120 a měří 5,795 km. Stavba odvedla veškerou tranzitní dopravu z Rokycan a obcí kolem staré silnice II/605 a odstranila její nevyhovující úseky. Součástí stavby byla MÚK Mýto, která je postavena jako deltovitá, 4 dálniční mosty, nadjezd, most na přeložce, přeložky silnic (3,2 km), přeložky místních, polních a lesních cest (4,65 km), služební sjezd a teploměr v km 51,0 ve směru na Prahu.
Stavba začíná před MÚK Mýto se starou silnicí II/605. Odtud vede klesáním přes les kolem Holoubkova, kde kříží silnici III. třídy, dále pokračuje až ke služebnímu sjezdu z dálnice u obce Svojkovice, kde stavba končí.
Náklady na stavbu byly 577 milionů Kč. Stavbu projektoval Pragoprojekt a prováděly SSŽ o.z. 7 Hradec Králové. Realizace probíhala v období říjen 1991 až červen 1994, do provozu byla uvedena 27. října 1993 společně se stavbou 0508. U části stavby km 50,238-51,000 byl otevřen jen pravý jízdní pás, na plný profil byla zprovozněna až 1. září 1994.

Stavba 0508 Svojkovice - Klabava je vybudována v kategorii D 26,5/120 a měří 8,198 km. V roce 1988 bylo vydáno územní rozhodnutí a v září 1990 stavební povolení. Součástí stavby byla MÚK Rokycany, která je postavena jako deltovitá, odpočívka a SSÚD Svojkovice, 5 dálničních mostů, z nichž je největší most o 11 polích přes Klabavu (565 m a rozpětí polí 33+9*55+33 m), 1 most na přeložce, přeložky silnic (2,56 km), přeložky místních, polních a lesních cest (1,82 km) a stoupací pruh ve směru na Prahu v km 60,5-62,7. Stavba odvedla veškerou tranzitní dopravu z Rokycan a obcí kolem staré silnice II/605 a odstranila její nevyhovující úseky.
Stavba navazuje před služebním sjezdem plynule na předcházející úsek. Následuje odpočívka Svojkovice. Odtud trasa dálnice pokračuje mírným stoupáním kolem odpočívky Rokycany dál. Severním obchvatem se dostává až k MÚK Rokycany se silnicí III. třídy, která je postavena jako deltovitá. Následuje most přes Klabavu. Stavba končila provizorním sjezdem na silnici II/605.
Náklady na stavbu byly 1,114 miliardy Kč. Stavbu projektoval Pragoprojekt a prováděly Dálniční stavby Praha. Realizace probíhala v období říjen 1990 až říjen 1993, do provozu byla uvedena 27. října 1993 společně se stavbou 0507.

Stavba 0509 Klabava - Ejpovice je vybudována v kategorii D 27,5/120 a měří 3,710 km. V červnu 1992 Pragoprojekt zpracoval aktualizaci projektového úkolu. Dokumentace EIA byla zveřejněna 24. listopadu 1992, dne 10. března 1993 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 11. března 1993 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V listopadu 1993 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Ejpovice, 3 dálniční mosty, most na přivaděči, 4 mosty na větvích křižovatky, lávka přes přivaděč, přeložky silnic II/180, II/605, III/18023, III/3322 a III/2327 celkové délky 2307 m a lesní a polní cesty (2810 m), stoupací pruh na Plzeň v km 63,6-65,6.
Východní dálniční přivaděč Plzně je postaven v kategorii S 22,5/80 (2,743 km), jeho součástí je MÚK Kyšice. Přivaděč končí za MÚK Kyšice se silnicí II/180 na hranici okresů.

Stavba navazuje na předcházející úsek 0508 na provizorním sjezdu na silnici II/605 u Rokycan, před mostem přes II/605. Odtud vede lesem. Následně se dostává na rozštěpnou MÚK Ejpovice, za kterou stavba končí.
Výstavba stála 750 milionů Kč. Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly Dálniční stavby Praha. Výstavba probíhala v období prosinec 1993 až červen 1996. Do provozu byla uvedena 26. října 1995.

Obchvat Plzně úsek 0510:

Dálniční obchvat Plzně je připravován od roku 1983. V roce 1988 byl vládním usnesením schválen severní obchvat Plzně, po změně společenských poměrů v roce 1989 bylo usnesením vlády z roku 1991 od severní varianty upuštěno. Do roku 1993 probíhalo posuzování několika srovnatelných variant. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. října 1992, dne 6. května 1993 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 17. května 1993 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V květnu 1993 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V prosinci 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterým byla podána odvolání. Proces EIA se ještě jednou opakoval. Nová dokumentace EIA byla zveřejněna 5. května 1998, dne 3. listopadu 1998 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 14. prosince 1998 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 14. září 1999 byla odvolání zamítnuta.

Stavba obchvatu byla rozdělena do 6 staveb. V současné době jsou 4 stavby dokončeny (0510/IA Ejpovice - Černice, 0510/II Útušice - Sulkov, 0510/III most přes Úslavu a 0510/V most přes Radbuzu) a 2 zprvozněné (stavby 0510/IB Černice - Útušice a 0510/IV most přes Úhlavu).

Stavba 0510/IA Ejpovice - Černice je postavena v kategorii D 27,5/120 a měří 8,569 km. V květnu 2000 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. V prosinci 2001 bylo vydáno stavební povolení a nabylo právní moci v dubnu 2002. Součástí stavby byly 2 MÚK, 12 mostů, lávka a 4 protihlukové stěny.
Stavba navazuje na předchozí úsek na rozštěpné křižovatce Ejpovice. Odtud pokračuje mostem k silnici III. třídy. Míjí obec Letkov. Následuje nadjezd silnice II/180. Hotovým mostem přes Úslavu a mostem přes železniční trať Plzeň - České Budějovice pokračuje až do prostoru východně od Bručné, kde je plánována MÚK Černice s přeložkou silnice I/20 a se silnicí II/180. Stavba končí jižně od Černic.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovalo "Sdružení Plzeň" ve složení SSŽ o.z. 7, Skanska-DS, PSVS, Stavba stála 2,86 miliardy Kč. Stavba byla realizována v období 12. dubna 2002 až prosinec 2004. Dne 12. dubna 2002 proběhlo slavnostní zahájení. 15. prosince 2003 byla zprovozněna pravá polovina vozovky, aby odvedla tranzitní dopravu ze středu Plzně. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 31. srpna 2004.

Stavba 0510/IB Černice - Útušice je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 3,035 km. V květnu 2000 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. V listopadu 2003 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 nadjezdy, 2 přeložky silnic III. třídy a protihlukové valy. Na trase je postavený tunel Valík. Tunel je navržen v kategorii T 11,5/80. Tunel je složen ze dvou samostatných tubusu, severní tubus měří 390 m, z toho je 330 m ražený a jižní měří 380 m. Šířka tunelu je 13,5 m, šířka mezi chodníky je 11,5 m. Vozovka je tvořena dvěma jízdními pruhy (3,75 m) a jedním nouzovým pruhem (3,25 m). Výška průjezdového profilu tubusů bude 4,8 m, případně 5,2 m. Maximální podélný sklon je 4 %.
V březnu 2002 byla slavnostně zahájena ražba průzkumné geologické štoly (430 m), která je základem pro výstavbu dálničního tunelu. Cílem bylo ověření předpokládaných inženýrsko-geologických poměrů v trase budoucího tunelu, upřesnění vlastností horninového prostředí a hydrogeologického posouzení celého horninového masivu. Realizace štoly proběhla v období 19. prosince 2001 až 25. října 2002. Ražba stála 35 milionů Kč, projektoval ji Tubes a provedl ji Metrostav.
Stavba navazuje na předchozí stavbu v prostoru jižně od Černic na provizorním sjezdu. Následuje tunel Valík, za kterým je most přes Úhlavu. V zářezu pokračuje k MÚK Útušice, před kterou končí a napojuje se na již provozovanou část dálnice D5.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovalo "Sdružení 0510/IB DMB" ve složení Dálniční stavby Praha, Metrostav a Berger Bohemia. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,299 miliardy Kč. 20. listopadu 2003 bylo předáno staveniště. Razící práce byly slavnostně zahájeny 7. dubna 2004. 24. července 2004 byla proražena střední štola tunelu. 25. dubna 2005 proběhla slavnostní prorážka tunelu. Realizace proběhla v období 1. prosinec 2003 až 6. prosinec 2006. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 6. října 2006.

Stavba 0510/II Útušice - Sulkov je projektována v kategorii D 27,5/120 s asfaltovým povrchem a měří 8,398 km. V srpnu 1999 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V listopadu 2003 bylo vydáno stavební povolení.
Na trase bylo vybudováno 12 mostů, MÚK Útušice, oboustranná odpočívka Šlovice, 2 stoupací pruhu ve směru na Prahu, služební sjezd a 5 protihlukových stěn a zemních valů. Součástí stavby je přeložka a zkapacitnění silnice I/27 v kategorii S 22,5/100 a o délce 2,934 km.
Stavba začíná na MÚK Útušice s přeložkou silnice I/27, která je postavena jako čtyřlístek. Odtud pokračuje kolem obce Šlovice k oboustranné odpočívce Šlovice. Následuje hotový most přes řeku Radbuzu a železniční trať Plzeň - Klatovy. Dálnice se poté stačí na severovýchod a lesním komplexem přes poddolované území pokračuje k MÚK Plzeň-západ, před kterou končí.
Stavbu projektoval Valbek a provedlo "Sdružení 510/II" ve složení Dálniční stavby Praha, Strabag, Stavby mostů Praha a Berger Bohemia. Realizace stála 2,5 miliardy Kč. Realizace probíhala v období 19. února 2001 až květen 2004. Stavba byla slavnostně zahájena 19. března 2001 a zprovozněna 15. prosince 2003.

Stavba 0510/III most přes Úslavu je 12 - ti polový o délce 531 metrů s maximální výškou 24,5 metrů. Rozpětí polí je 37+48+56+4*58+56+48+37 m. Konstrukce je tvořena monolitickými spojitými předpjatými, betonovými komůrkovými nosníky. Most projektoval Pragoprojekt a postavily Dopravní stavby Holding, závod 07 Mosty v období říjen 1996 až listopadu 1999. Most překlenul údolí řeky Úslavu a silnici III. třídy.

Stavba 0510/IV most přes Úhlavu je projektován v kategorii D 27,5 a měří 445 metrů, má 9 polí. Výška mostu je 26,5 m. Most projektoval Pontex a postavilo Sdružení 0510/IV ve složení SMP Construction, Metrostav a Max Bögl & Josef Krýsl. Náklady na most byly 858 milionů Kč.
Most je navržen jako spojitý předpjatý monolitický betonový komůrkový nosník založený na vrtaných železobetonových pilotách. V září 2004 byla zahájena montáž segmentů nosné konstrukce. 14. července 2005 byla dokončena hrubá stavba mostu. Realizace proběhla v období 1. prosince 2003 až 6. říjen 2006. Most byl do provozu slavnostně uveden spolu se stavbou 0510/IB 6. říjnu 2006.

Stavba 0510/V most přes Radbuzu měří 575 m a překonává údolí Radbuzy a železniční trať Plzeň - Klatovy. Most má je 14 polé o rozpětí 31 m + 12 x 41 m + 31 m, celková šířka mostu je 30,5 m a výška nad terénem 15 až 18,7 m. Most je zakřiven v půdorysném oblouku 1250 m. Nosnou konstrukci tvoří dva samostatné vedle sebe stojící monolitické předpjaté železobetonové spojité nosníky.
Stavbu mostu projektoval Pontex a provedly SMP Construction. Most stál 0,6 miliardy Kč. Realizace proběhla v období červen 1997 až listopad 2000.

Stavba 0511 Sulkov - Benešovice je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 29,366 km. Na trase je postaveno 4 MÚK, oboustranná odpočívka Kladruby, SSÚD Ostrov u Stříbra, přeložka silnice I/26 v délce 2 km, 2 stoupací pruhy ve směru na Rozvadov v km 106,2-107,7 a 113,8 a 1 ve směru na Prahu v km 111,0-110,0. Největší most je přes údolí Úhlavky u Kladrub o délce 374 m a výšce 44 m, konstrukce je letmo betonovaná a částečně betonovaná na skruži o pěti polích. Rozpětí pole je 38+53+72+130+67 m.
Stavba začíná před MÚK Plzeň - západ se silnicí I/26, která je postavena jako osmičkovitá. Odtud je trasa vedena lesním komplexem a následně otevřenou krajinou až na MÚK se silnicí II/180 Nýřany, která je postavena jako trubkovitá. Jižním obchvatem Nýřan a mostem přes železniční trať Plzeň - Domažlice pokračuje dále otevřenou krajinou. Po okraji lesního komplexu se dostává na MÚK Heřmanova Huť se silnicí II/203, která je postavena jako osmičkovitá. Volnou krajinou pokračuje severně kolem Heřmanovy Huti k MÚK Stříbro se silnicí II/230, která je postavena jako deltovitá. Následně křižuje silnici II/203 a pokračuje jižně od Kladrub. Stavba končí v prostoru obce Benešovice na MÚK Benešovice se silnicí II/501, která je postavena jako osmičkovitá.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a Dopravoprojekt Brno a provedly v km 86,9 - 107,0 Dálniční stavby Praha, v km 107,0 - 111,6 Dopravní stavby Ostrava, v km 111,6 - 119,7 DS-holding, závod PRODOS. Náklady na výstavbu byly 4,208 miliardy Kč. Stavba byla slavnostně zahájena 13. června 1994. Slavnostně zprovozněna byla 6. listopadu 1997. Dokončení celé stavby bylo 30. června 1998.

Stavba 0512 Benešovice - Rozvadov je vybudována v kategorii D 26,5/120 a měří 31,850 km. Na trase jsou postaveny 4 MÚK, oboustranná odpočívka Kateřina, 2 stoupací pruhy ve směru na Rozvadov v km 135,-136,0 a 138,5-139,5 a 4 stoupací Pruhy ve směru na Prahu v km 121,5-122,2, 126,0-127,2, 139,5-141,0 a 142,0-143,5. Dva největší mostní objekty na stavbě 0512 jsou spojité monolitické konstrukce z předpjatého betonu dvojtrámového průřezu, betonované na pevné skruží: V km 119,7 za MÚK Benešovice je nejvyšší a nejdelší most o 5 polích, výšky 22,01 m, délky 216,2 m. V km 141,8 převádí dálnici D5 most přes Kateřinský potok o 3 polích délky 125,75 m a výšky 12,1 m. Nosná konstrukce pro levý a pravý most se betonovala vždy nepřetržitě – objem vždy po 1300 m3.
Stavba začíná na MÚK Benešovice. Odtud je trasa dálnice vedena mostem přes železniční trať. Dálnice vede na severozápad, u obce Málkovice se stáčí na východ a pokračuje k MÚK Bor se silnici I/21, která je postavena jako osmičkovitá. Otevřenou krajinou pokračuje dálnice až k MÚK Mlýnec se silnicí II/198, která je postavena jako osmičkovitá. Po úbočí Pánské stráně pokračuje až k MÚK Kateřina se silnicí II/605, která je postavena jako trubkovitá. Trasa dále pokračuje jižně od staré silnice až k hraničnímu přechodu Rozvadov - Waidhaus, kde končí.
Stavbu provedly v km 119,7 - 126,8 DS-holding, závod Mosty a projektoval PÚDIS a SUDOP Praha, v km 126,8 - 133,6 Dosta - Dopravní stavby Uherské Hradiště a projektoval PÚDIS, v km 133,6 - 141,8 DS-holding, závod IES, v km 141,8 - 145,9 Dopravní stavby Olomouc a projektoval Dopravoprojekt Brno. Náklady na jeho výstavbu byly 4,160 miliardy Kč. Stavba byla slavnostně zahájena 13. června 1994. Slavnostně zprovozněna byla 6. listopadu 1997 s vyjímkou úseku Kateřina - Rozvadov (km 143,144-149,614), který byl zprovozněn 10. listopadu 1997. Dokončení celé stavby bylo 30. června 1998.

Stavba 0513 Rozvadov - statní hranice je vybudován v kategorii D 26,5/120 a měří 1,385 km, z toho je 1,080 km dálniční celní přechod. Povrch vozovky je cementobetonový. Stavba zahrnuje výstavbu odbavovacího prostoru a celnice na hraničním přechodu Rozvadov - Waidhaus a SSÚD Rozvadov. Náklady na jeho výstavbu byly 491 milionů Kč. Stavba dalničního celního přechodu byla zahájena v dubnu 1994. V květnu 1995 byla zahájena stavba hraničního úseku a mostu. Slavnostně zprovozněna byla 10. listopadu 1997. Dokončení celé stavby bylo 30. června 1998. Hlavním zhotovitelem byly Dopravní stavby holding a Dálniční stavby Praha. Stavbu hraničního mostu (287 m) provedly Stavby mostů Praha.

Zadavatelem staveb 0511 až 0513 bylo sdružení TMCR (Toll Motorway Czech Republic). Hlavními zhotovitely byly Dálniční stavby Praha a.s., Dopravní stavby holding, Olomouc, a. s., Dosta - Dopravní stavby Uherské Hradiště, a. s. Na trase je vybudováno 61 mostů, z toho 29 dálničních a 8 nadjezdů, 6 odpočívek a 8 mimoúrovňových křižovatek. Vozovka byla položena dvouvrstvá cementobetonová o tloušťce 24 cm.


autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2015
Poslední změny na stránce 10. května 2012