Dálnice D 52

Brno - Rajhrad - Pohořelice - Mikulov - státní hranice ČR/Rakousko

První návrh na vybudování kapacitní komunikace mezi Brnem a Vídní souvisí s výstavbou tzv. "německé dálnice" A88 Breslau - Wien, která tvořila nejkratší spojenici mezi těmito městy. Stavba této dálnice byla obsažena v dodatku k Mnichovské dohodě, v kterém se Československo zavázalo bezplatně poskytnout pozemky potřebné pro výstavbu, na sjezdech měly být celnice a českoslovenští občané ji mohli zdarma využívat. Projekční práce probíhaly velice rychle a první úsek této dálnice byl zahájen již 11. dubnu 1939. Nakonec byla rozestavěna část mezi Městečkem Trnávka a Sobotovicemi, stopy jsou dodnes viditelné v terénu. Rozestavěn byl tedy celý úsek, který ležel v Protektorátu. Původní termín zprovoznění podzim 1940 nebyl vlivem válečných události dodržen. V dubnu 1942 byla stavba zastavena a do konce války byla hlídána před krádeži stavebního materiálu. Po válce již nedošlo k obnovení stavebních prací, dálnice se tehdy jevila jako nepotřebná. Pouze bylo odvezeno vše, co mohlo být využito na jiných stavbách.
Zlom přišel v 60. letech, kdy vzhledem k rostoucí dopravě byla definována nová dálniční síť a ve výhledu se začalo počítat s výstavbou dálnice D 52 Brno Rakousko z části ve stopě tzv. "Německé dálnice". V 70. letech minulého století probíhála výstavba 4 až 6 pruhové silnice mezi dálnici D1 a Rajhradem, pouze 3,5 km dlouhá část je dnes označena značkou Silnice pro motorová vozidla, zbytek je veden v intraviliánu města Brna částečně s tramvajovou tratí ve středním dělícím pásu, je zde maximální povolená rychlost 80 km/h. V současné době zde probíhá celková rekonstrukce.

Ke schválení stavby rychlostní silnice R 52 došlo usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 24 ze dne 29. ledna 1987, o rozvoji dálniční sítě do roku 1995. Znova byla potvrzena usnesením vlády České republiky ze dne 10. listopadu 1993 č. 631 a usnesení vlády České republiky ze dne 16. října 1996 č. 528, v kterých se počítalo se stavbou úseku Pohořelice - Rakousko až po roce 2005 a v trase Pohořelice - Nová Ves - Nový Přerov - Rakousko. V roce 1995 v úseku Pohořelice - Mikulov proběhla rekonstrukce silnice.
V letech 1992 až 1996 proběhla výstavba dvou staveb Rajhrad - Pohořelice a Pohořelice-obchvat, které částečně využily těleso "německé dálnice" v délce 6 km. Spolu se zprovozněným byl již označen značkou Silnice pro motorová vozidla i úsek Modřice - Pohořelice (3,5 km).

7. květnu 1999 proběhla jednání ve Valticích mezi českou a rakouskou stranou. Česká strana prosazovala vedení na Nový Přerov, zatímco rakouská strana vedení na Mikulov. Varianta vedení kolem Břeclavi byla rakouskou stranou zamítnuta. Usnesení vlády č. 741 ze dne 21. července 1999 bylo rozhodnuto, že další výstavba v úseku Pohořelice - st. hranice je závislá na dohodě s rakouskou stranou.
V sprnu 1999 rakouský parlament schválil novelu silničního zákona, která obsahovala vedení dálnice A5 v trase Eibesbrunn – Schrick – Poysbrunn - Drasenhofen/Mikulov a znovu schválena v aktualizaci z března 2002.
V roce 2001 HBH Projekt zpracoval Vyhledávací studii Pohořelice - Mikulov, která obsahovala 5 možných variant vedení, následně z nich byly vybrány 3 varianty. Rakouskou stranou byla vypracována mezinárodní studie R 52/A5.
Od ledna 2003 probíhal proces EIA, který 15. května 2005 skončil vydáním souhlasného stanoviska MŽP ČR pro variantu 1x vedoucí převážně v trase současné silnice I/52.
9. listopadu ministři dopravy obou zemí podepsali memorandum o přechodu v prostoru Mikulov - Drasenhofen. 9. listopadu 2006 schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje ÚP VÚC Břeclavska, kterým byla zakotvena trasa v územně plánovací dokumentaci.

Usnesení vlády České republiky ze dne 9. června 2008 č. 735 o přípravě a výstavbě kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice - státní hranice s Rakouskem vláda souhlasila s propojením rychlostní silnice R 55 s rakouskou dálniční a silniční síti v prostoru Poštorná - Reintal, a zároveň uložila ministrovi dopravy připravit mezinárodní dohodu o propojení prodloužené R 55 s rakouské silniční a dálniční sítí, včetně pokračování v přípravě.

10. října 2008 byla zveřejněna srovnávací studie spojení Brno s Vídní od firmy DHV. Porovnány byly varianta R 52 a varianta prodloužená R 55. Z porovnání vyšla lépe varianta R 52, která je levnější o 1 až 3 miliardy Kč, šetrnější k životnímu prostředí a lépe plní dopravní funkci než prodloužená R 55. Přestože je R 55 o 5 až 7 km kratší než R 52, prodražilo ji komplikované křižovatky, větší objem náspů a skoro 2 km dlouhá estakáda.

23. ledna 2009 byla podepsána mezivládní dohoda o propojení české rychlostní silnice R 52 s rakouskou dálnicí A5 na hraničním přechodu Mikulov - Drasenhofen.

3. prosince 2009 byla podepsána Deklarace 9 partnerských regionů Pomořské vojvodství, Lodžské vojvodství, Slezské vojvodství, Kujavsko-pomořské vojvodství, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko a Vídeň) na podporu realizace TEN-T prioritního projektu č. 25.

Vzhledem k přetíženosti dálnice D 1 v okolí Brna se již od 90. let uvažuje se stavbou Jihozápadní tangenty, která má za cíl odlehčit dálnici D1 v nejzatíženějším úseku mezi MÚK Brno-západ a Brno-jih. Trasa tangenty vytvoří alternativní spojení mezi MÚK Troubsko (dálnice D 1 a D 43), dálnicemi D 52 a D 2. V současné době není trasa stabilizována, výsledná varianta bude nejspíš obsažena v připravovaných Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje.

V červnu 2014 byla zpracována tahová studie Pohořelice – státní hranice. Ve studii bylo řešeno 5 variant, a to varianta A bez projektu, varianta B čtyřpruh kategorie R 25,5/120, varianta C čtyřpruh kategorie R 21,5/100, varianta D dvoupruh s MÚK ve stávající trase a varianta E kombinovaná vycházející z varianty B a průchod přes Nové Mlýny jako dvoupruh. Studie dále řešila etapizaci výstavby a zoptimalizovala trasu. K dalšímu sledování byla doporučena varianta B. Zároveň určila nové rozhraní jednotlivých staveb. První bude realizován úsek Bavory – Rakousko s předstihovou etapou Obchvat Mikulova. Ve druhé etapě bude realizován úsek Pohořelice – akvapark, ve třetí etapě úsek Rybárna – Bavory a v poslední etapě průchod po hrázi Nových Mlýnů.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R52 Brno - Rakousko přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D52. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

14. října 2016 byla na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích zařazen úsek silnice I/52 MÚK Modřice - MÚK Rajhrad do silnic pro motorová vozidla. Délka tohoto úseku je 2,6 km.

Celková délka: 44,379 km
V provozu: 17,369 km
V přípravě: 28,810 km

Připravované stavby:

Stavba R52 Jižní tangenta je projektována v kategorii R 25,5/100. V červnu 2015 PK Ossendorf zpracoval technickou studii Jižní tangenty v úseku R52 - D2, která řeší napojení R52 na dálnici D2, neboť průchod JZT v trase tzv. německé dálnice se jeví velmi problematický.
Ve studii byla řešena varianta čtyřpruhu mezi MÚK Rajhrad (rozštěpná) s I/52 a MÚK Chrlice II (rozštěpná), ve druhé variantě byla navržena MÚK Rajhrad s možností napojení výhledové JZT a MÚK Chrlice II s propojením na silnici II/380. Zkapacitnění dálnice D2 bylo řešeno ve 3 variantách na kategorii D 33,5/120, a to samotné připojení MÚK Chrlice II, kolektor mezi MÚK Chrlice I a Chrlice II a kolektor mezi MÚK Brno-jih a Chrlice II.
Varianta A měří 7,107 03 km. Součástí varianta A jsou MÚK Chrlice II a MÚK Rajhrad, úprava MÚK Popovice, 5 dálničních mostů, 2 nadjezdy, most na I/52, 3 mosty na větvích křižovatek, tunel (710 m), přeložky silnic I/52, II/425, III/00219, III/42510, silnice III. třídy Popovice – Rajhrad a 1 místní komunikace.
Varianta A vychází z historické varianty vedení tangenty. Začíná na nové rozštěpné MÚK Chrlice II s dálnicí D2 v km 4,2. Křižovatka umožňuje propojení ve směru D1 – Rajhrad a opačně. Odtud pokračuje dálnice po náspu mostem přes Ivanovický potok. Podchází v nepříznivém úhlu koridor vedení VVN. Přes řeku Svratku je navržen most délky 350 m. Tangenta pokračuje jižně kolem Modřic. Trasa prochází severně od areálu bývalých uhelných skladu estakádou délky 400 m, kterou kříží železniční trať Brno – Břeclav, větev MÚK Modřice a silnici I/52. V pravostranném oblouku pokračuje kolem průmyslových areálů u ulice Evropské, přičemž do jednoho z nich zasahuje. Zde je navržena MÚK Želešice s Jihozápadní tangentou, která se dle varianty liší umístěním. Je navržena jako trubkovitá. Přes údolí Bobravy je navržen most délky 290 m, za kterým následuje hloubený tunel délky 710 m, pod kterým přechází v tunelu jedna z variant VRT. Následuje MÚK Rajhrad se silnicí I/52, která je navržena jako rozštěpná s vratnou větví I/52 – D2. Z dnešní křižovatky Rajhrad bude zachována jen pravá polovina. Jako náhrada bude vybudována spojka z Rajhradu do Popovic. Varianta končí za odpočívkou Rajhrad.
Varianta B měří 5,717 37 km. Součástí varianty B jsou MÚK Chrlice II, MÚK Rajhrad, MÚK Syrovice, úprava MÚK Popovice, 4 dálniční mosty, 1 nadjezdů, most na I/52, most na III/00219, 5 mostů na větvích křižovatek, přeložky silnic I/52, II/425, III/00219, III/42510, silnice III. třídy Popovice – Rajhrad a 2 místní komunikace. Rozsah přeložek polních cest a výstavba protihlukových stěn ještě nebyla určena.
Varianta B začíná na nové rozštěpné MÚK Chrlice II s dálnicí D2 v km 4,4. Křižovatka umožňuje propojení ve směru D1 – Rajhrad a opačně. Dostavba křižovatky o větve D52 – Břeclav a opačně proběhne až s výstavbou tzv. Jihozápadní tangenty. Větve křižovatky umožňují napojení buď přímo na dálnici D2, nebo do kolektorů podél dálnice D2. Trasa vede dále po náspu k mostu přes Ivanovický potok, za kterým podchází koridor vedení VVN, a k mostu přes Svratku délky 200 m. Následuje MÚK Modřice s tzv. Jihozápadní tangentou (rozštěpná), není součástí stavby. Po náspu pokračuje k mostu přes Bobravu. Severozápadně dálnice míjí Popovice. Estakádou délky 520 m dálnice překračuje postupně železniční trať Brno – Břeclav, plánovanou vysokorychlostní trať, silnici III/00219, větev křižovatky Rajhrad. Mezi MÚK Popovice a dnešní MÚK Rajhrad se dálnice napojuje do stopy silnice I/52, která bude upravena. Dnešní MÚK Rajhrad se silnicí II/425 bude přestavěna na rozštěpnou křižovatku. Bude do ní zapojena silnice I/52. Křižovatka bude umožňovat propojení ve směru Mikulov – I/52 a opačně, I/52 – II/425 a opačně a II/425 – D2. V místě dnešní křižovatky silnice II/425 x III/42510 vznikne okružní křižovatka, do které bude zapojena spojka k silnici III/00219 do Popovic. Varianta končí za odpočívkou Rajhrad. Se silnicí III/39513 bude vybudována MÚK Syrovice (osmičkovitá).
Zároveň musí být zkapacitněna dálnice D2 v úseku MÚK Brno-jih - Jižní tangenta, která byla navržena ve 2 variantách.
Varianta A je projektována v kategorii D 34/120 a měří 4,3 km. Součástí stavby je MÚK Chrlice I, 2 dálniční mosty, 2 nadjezdy, 2 mosty na kolektorech a úpravy silnic II/152 a III/15282.
Varianta A vychází z původního řešení MÚK Brno-jih dle DÚR. Bylo navrženo rozšíření na šestipruhové uspořádání v mezikřižovatkovém úseku MÚK IKEA – MÚK Chrlice I a oboustranné kolektory mezi MÚK Chrlice I a Chrlice II. MÚK Chrlice I bude doplněna na čtyřlístkovitou křižovatku.
Varianta B je projektována v kategorii D 26,5/120 s oboustrannými kolektory a měří 4,7 km. Součástí je MÚK Chrlice I, 2 nadjezdy, 6 mostů na kolektorech a úpravy silnic II/152 a III/15282.
Varianta B vychází z nového návrhu MÚK Brno-jih dle technické studie 2015, dle kterého bude křižovatka přestavěna na dvoulístkovitou vstřícnou o 2 úrovních, kdy dálnice D2 bude navazovat přímo na větve křižovatky a pro jízdu z a do Brna bude nutné využít kolektorů. Všechny 3 křižovatky Brno-jih, Chrlice I a Chrlice II budou propojeny oboustrannými dvoukruhovými kolektory. MÚK Chrlice I bude doplněna o větve Modřice – Břeclav, Břeclav – Chrlice a Chrlice – Brno.

Úsek Pohořelice - státní hranice

V únoru 2001 HBH Projekt zpracoval Vyhledávací studii, která obsahovala 5 možných variant vedení R 52. Z těchto 5 variant byly na základě posouzení doporučeny k dalšímu posuzování 3 varianty. 29. ledna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA s variantami 1, 2 a 4 zpracované HBH Projektem. V lednu 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA, která nově obsahovala variantu 1x lišící se ve vedení před Novomlýnskou nádrží. Varianta 4 byla vypuštěna na základě dohody s rakoskou stranou, která požadovala zachování společného hraničního přechodu u Mikulova. Nejlépe byla hodnocena podle dokumentace EIA varianta 1x a nejhůře varianta 2. Dne 14. dubna 2005 se uskutečnilo veřejné projednání. 15. května 2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR pro variantu 1x. 23. března 2016 bylo vydáno souhlasné závazné stanovisko ke stanovisku MŽP.
V březnu 2007 bylo zveřejněno Oznámení na velkou oboustrannou odpočívku, uvažovalo se s umístěním buď u Nové Vsi anebo na pravém břehu Novomlynských nádraží. V dubnu 2007 byly zveřejněny závěry zjišťovacího řízení na odpočívku Nová Ves s tím, že záměr nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb, které doporučily realizaci odpočívky u Nové Vsi. 10. října 2008 bylo zvěřejněno Oznámení EIA na stavbu SSÚRS Pohořelice, které je umístěno do jihozápadního kvadrantu křížení silnic I/53 a II/315. Toto SSÚRS bude zajišťovat správu a údržbu celé rychlostní silnice R 52.

Stavba 5204 Pohořelice - Ivaň je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 8,900 km. V roce 2006 byl zpracován investiční záměr. V roce 2008 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V lednu 2010 HBH Projekt přepracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na I. etapu km 16,1-19,2 a v únoru 2010 přepracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na II. etapu km 19,2 - 23,0.
10. května 2007 byla podána žádost o územní rozhodnutí na I. etapu km 16,1 - 19,2. 18. července 2007 bylo řízení přerušeno do 30. dubna 2008. Lhůta k doplnění podkladů byla prodloužena do 31. řijna 2008. Územní řízení bylo 7. prosince 2009 přerušeno do 31. prosince 2010. 30. června 2010 bylo na tuto část vydáno územní rozhodnutí, které Krajský úřad 23. května 2011 zrušil a věc vrátil k novému projednání. 31. října 2012 bylo vydáno nové rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 6. ledna 2014 Krajský úřad napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Následně bylo 24. července 2014 územní řízení přerušeno do 31. července 2015.
3. května 2010 bylo zahájeno územní řízení na II. etapu km 19,2-23,0 Ústní projednání se uskutečnilo 22. července 2010. 29. listopadu 2010 bylo na II. část vydáno územní rozhodnutí, které Krajský úřad 11. července 2011 zrušil a věc vrátil k novému projednání.
V dubnu 2007 byly zveřejněny závěry zjišťovacího řízení na odpočívku Nová Ves s tím, že záměr nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. 10. října 2008 bylo zvěřejněno Oznámení EIA na stavbu SSÚRS Pohořelice, ze Závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nebude dále posuzována.
Na základě výsledků Technicko-ekonomické studie R52 schválené 15. října 2014 byla stavba 5204 Pohořelice - Ivaň prodloužena na úkor stavby 5205 Iváň - Perná a rozdělena do 2 etap:
Stavba 5204.1 Pohořelice - Nová Ves km 16,100 - 19,200 měří 3,100 km. Součástí stavby je nadjezd, přeložky silnic II/381 (705 + 197 m), II/395 (1768 m) a III/39611 (196 m), 2 účelové komunikace (500 m), 1 polní (130 m) a 1 lesní cesta (1165 m), parkoviště, chodník (238 m), opěrná zeď (45 m), protihluková stěna (700 m), SOS systém, úsekové měření a demolice hájovny.
Stavba začíná za MÚK Pohořelice-jih se silnicí I/53, za železničním mostem. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/52, která bude opravena a rozšířena o levý dvoupruh. Před nadjezdem polní cesty u Nové Vsi je rozhraní I. a II. etapy.
Stavba 5204.2 Nová Ves - Akvapark km 19,200 - 25,000 měří 5,800 km.Součástí II. etapy je MÚK Iváň, 2 okružní křižovatky, 3 mosty na trase, nadjezd, přeložky silnic 3xII/395, II/396 (62 m), III/39614 (196 m) a III/41621 (174 m), 1 účelová komunikace (70 m), 2 polní a 1 lesní cesta, 3 opěrné zdi (460 m), 3 protihlukové stěny (1760 m), SOS systém, úsekové měření a demolice mostu a 2 čerpacích stanic. Stavba začíná před nadjezdem polní cesty u Nové Vsi. Před mostem přes rybník Čahoun se trasa odklání od stávající silnice z důvodu neodpovídajících směrových poměrů (R=460), poloměr oblouku je zvětšen na 1250 m, resp. 750 m pro návrhovou rychlost 100 km/h. Dále je trasa vedena JV směrem ve stopě stávající silnice, která bude rozšířena o levý jízdní pás. Nově je doprovodná komunikace vedena vpravo v těsné blízkosti podél dálnice a je zapojena do okružní křižovatky s větví křižovatky Iváň a silnicí III/39614. Následuje MÚK Ivaň (deltovitá) se silnicemi III/39614 ve směru na Pasohlávky a silnice III/41621 ve směru na Ivaň. Stavba v km 23,0 před Pasohlávkami opouští stávající těleso silnice I/52, která je v navazujícím úseku nevyužitelná kvůli nedostatečným parametrům směrových oblouků. V km 23,0 – 23,5 bude trasa vedena v zářezu, v kterém se odklání ze stopy dnešní silnice I/52. Stavba pokračuje v souběhu se stávající silnicí I/52. V km 24,150 navržen 10-polový most přes biokoridor a okraj biocentra Horní pšovský luh. V blízkosti autokempu Merkur je navržena protihluková stěna výšky 4 m. Stavba končí v km 25,000 před hrází vodní nádrže Nové Mlýny provizorním napojením na silnici I/52.

Stavba 5205 Ivaň - Perná km 25,000 - 28,500 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 3,500 km. Stavba bude finančně i stavebně nejnáročnější z důvodu přechod přes Horní nádrž vodního díla Nové Mlýny. V srpnu 2007 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v únoru 2010 ji přepracoval.
V červenci 2014 PK Ossendrof zpracoval studii "R52 5205 Ivaň - Perná Alternativní řešení přechodu VN Nové Mlýny rychlostní silnicí R52", která řešila alternativy technického a etapového řešení včetně varianty dlouhodobého zachování současného stavu a zapracování rozvíjejících se cyklostezek a řešení bodových závad v místech Aquapark a Rybárna při dlouhodobém zachování současného stavu. Byly posuzovány varianty průchod stavby přisypáním do Horní nádrže bez doprovodné komuunikace a s doprovodnou komunikací a cyklostezkou.
Na základě výsledků Technicko-ekonomické studie R52 schválené 15. října 2014 byla stavba 5205 Iváň - Perná zkrácena na vrub sousedních staveb.
Součástí stavby je dálniční most, ekodukt, 3 místní komunikace.
Stavba začíná u akvaparku u Pasohlávek. Následuje průchod přes vodní nádrž Nové Mlýny po hrázi mezi horní a střední nádrží. Na základě souhlasného stanoviska MŽP je jediný možný průchod přisypáním stávající hráze do horní hráze. Tato varianta má na základě hodnocení nejmenší negativní vliv na území soustavy NATURA 2000 zahrnující střední nádrž. Otázka doprovodné komunikace v oblasti průchodu přes vodní nádrž Nové Mlýny bude řešena samostatně. Byla řešena otázka umístění cyklostezky po hrázi horní nádrže. Stavba využívá stávající silnici I/52 jako levou polovinu dálnice. U Rybárny je navržen ekodukt a je po něm také převedena místní komunikace. Stavba končí v km 28,500 napojením na připravovanou stavbu 5206 Perná – Mikulov.

Stavba 5206 Perná - st. hranice je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 10,193 km. V červnu 2007 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 25. února 2010 bylo zahájeno územní řízení. 22. listopadu 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 18. června 2011 Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. 5. prosince 2012 bylo územní řízení přerušeno do 31. prosince 2013. 6. ledna 2014 bylo územní řízení znovu přerušeno do 31. prosince 2014. Následně bylo řízení přerušeno. 5. června 2014 bylo zamítnuto odvolání proti usnesení o přerušení územního řízení. 28. prosince 2015 bylo opěr přerušeno územní řízení do 31. prosince 2016.
V září 2013 PK Ossendorf zpracoval technický podklad pro pokračování přípravy ve stupni DÚR.
Na základě výsledků Technicko-ekonomické studie R52 schválené 15. října 2014 byla stavba 5206 Perná - st. hranice prodloužena na úkor stavby 5205 Iváň - Perná a rozdělena do 4 staveb, kterou budou realizovány ve 3 etapách. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,355 miliardy Kč. Realizace je plánována v období říjen 2018 až říjen 2021.
Stavba 5206.4 Nové Mlýny - Bavory km 28,500 – 33,500 měří 5,000 km. Součástí stavby je MÚK Perná, 4 dálniční mosty, 3 mosty na II/420, most na PC, přeložky silnic II/395 (2082 m), 3xII/420 (2900 + 139 + 557 m), III/4147 (329 m), III/42121 (222 m) a III/42122 (94 m), provizorní napojení (150 m), 3 místní komunikace (2307 m) a polní cesta (2055 m).
Stavba vznikla na základě výsledků technicko-ekonomické studie 2014 sloučením částí staveb 5205 a 5206. Začíná provizorním napojením na silnici I/52 jižně od vodní nádrže Nové Mlýny. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/52, která bude přestavěna. Vpravo bude vybudována doprovodná silnice II/395 a II/420. Se silnicí II/420 je navržena MÚK Perná. Tvar křižovatky byl upraven na kombinaci osmičkovité a kosodelné. Nadjezd silnice III/4147 byl vypuštěn. Úsek končí u Bavor na úrovni čerpací stanice. Stavba je součástí III. etapy.
Stavba 5206.3 Bavory - Mikulov, obchvat km 33,500 – 34,550 měří 1,050 km. Součástí stavby je okružní křižovatka, dálniční most, 2 ekodukty, přeložky silnic II/420 (879 +605 m) a III/0521 (123 m), provizorní napojení, účelová komunikace (92 m) a 2 polní cesty.
Jedná se o napojení obchvatu Mikulova na stávající silnici I/52 u Bavor. Stavba začíná provizorním napojením na I/52 na úrovni čerpací stanice. Křížení s doprovodnou silnicí II/420 bylo upraveno. Trasa se následně odklání ze stopy silnice I/52 a vede v přímé. Je zde nově navržen ekodukt přes dálnici a stávající silnici I/52. Stavba končí na hranici katastru Mikulov. Stavba je součástí II. etapy.
Stavba 5206.1 Obchvat Mikulova km 34,550 – 38,445 měří 3,895 km. V říjnu 2015 zpracoval Dopravoprojekt Brno Úpravu dokumentace pro územní rozhodnutí na I. etapu. V říjnu 2015 zpracoval Dopravoprojekt Brno záměr projektu.
Součástí stavby je MÚK Mikulov-sever, 4 dálniční mosty, 2 nadjezdy, ekodukt, 3 mosty na polních cestách, přeložky silnic I/52 (164 m), II/414 (630 m) a III/0523 (350 m), provizorní napojení (212 m), 9 polních cest (2248 m) a protihluková stěna (376 m).
Trasa dálnice je zanesena v územním plánu Mikulova, na základě kterého lze vydat na tento úsek územní rozhodnutí. Stavba začíná na hranici katastrů Mikulov. Odtud pokračuje v přímé k MÚK Mikulov-sever s přeložkou silnice II/414. V tomto počátečním úseku bude realizováno jen zemní těleso. Přes polní cestu, slanisko a železniční trať je nově navržena estakáda na místo mostu přes železniční trať. Trasa pokračuje v levostranném oblouku. Podchází přeložku silnice III/0523. Trasa se stáčí kolem průmyslových areálů a ČOV na jihovýchod. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/52 před MÚK Mikulov-jih. Do provizorního napojení bude provizorně napojena přeložka silnice I/40. Stavba odvede tranzitní dopravu z Mikulova.
Stavba 5206.2 MÚK Mikulov jih - st. hranice ČR/Rakousko km 38,445 – 39,193 měří 0,748 km. V říjnu 2015 zpracoval Dopravoprojekt Brno záměr projektu.
Součástí stavby je MÚK Mikulov-jih, 3 okružní křižovatky, dálniční most, nadjezd, most na doprovodné komunikaci, přeložka silnice I/40, doprovodná komunikace, účelová komunikace.
Předmětem stavby je hraniční úsek včetně MÚK Mikulov-jih s přeložkou silnice I/40. Nově je křižovatka navržena jako všesměrná. Stavba musí být realizována zároveň s výstavbou rakouské části dálnice, neboť dochází k úpravě nivelety v místě hraničního přechodu. Stavba je součástí II. etapy.

Přehled navržených variant dle Oznámení EIA:

  • 1. varianta měří 22,572 km. Součástí stavby jsou 4 mimoúrovňové křižovatky, 22 přeložek silnic, z toho silnice I/40 v délce 0,5 km, silnice II/381, II/395 a II/420 v délce 1,27 km a silnice III/39614, III/39615, III/39616, III/4147, III/41621, III/42121 a III/0521 v délce 14,5 km. Místní komunikace budou přeloženy v délce 5,4 km. Bude také postaveno 25 mostů. Max. podélný spád je 1,91 % a minimální směrový oblouk je 1250 m (735 m). Celkový objem násypů je 468 tisíc m3, výkopů je 1,546 mil. m3. Délka průchodu CHKO Pálava je 1,8 km a souběhu s hranicí je 3,8 km. Protihlukové stěny jsou navrženy v km 18,500 - 19,700 (Nová ves) vpravo o výšce 4 m a délce 1200 m a v km 37,910 - 38,420 (Mikulov) vlevo o výšce 4 m a délce 510 m.
    Stavba začíná za MÚK Pohořelice-jih a pokračuje ve stopě stávající silnice I/52, která bude opravena a rozšířena o levý dvoupruh. Následuje most přes rybník Čahoun, trasa se odklání od stávající silnice z důvodu neodpovídajících směrových poměrů (R=460). Dále je trasa vedena JV směrem ve stopě stávající silnice, která bude rozšířena o levý dvoupruh. Následuje MÚK Ivaň se silnicemi III/39614 ve směru na Pasohlávky a silnice III/41621 ve směru na Ivaň, která je navržena jako osmičkovitá.
    Za křižovatkou je trasa vedena v zářezu a následně se před motorestem odklání východně od stávající silnice a po náspu je trasa přes lesní komplex (max. vzdálenost od stávající silnice je 120m) vedena k estakádě přes Novomlýnskou nádrž. Průchod přes lesní komplex je navržena také varianta 1x, která má menší zábor lesa a nezasahuje tolik biokoridory. Varianta se stáčí podél stávající silnice maximálně ve vzdálenosti 100m. Na druhém břehu opět pokračuje ve stopě stávající silnice, která bude opravena a rozšířena o pravý dvoupruh. U Spálené Hospody je navržena MÚK Horní Věstonice se silnicí II/420, která je částečně navrhnutá jako diamant a částečně využívá stávajících větví. V prostoru Anenského vrchu je trasa vedena násypem a následně se odklání napravo od stávající silnici I/52. Po náspu pokračuje k MÚK Mikulov - sever se silnicí II/414, která je navržena jako osmičkovitá.
    Následuje most přes železniční trať Břeclav - Znojmo. Levostranným obloukem pokračuje trasa po náspu k MÚK Mikulov se silnicí I/40, která je navržena buď jako trubkovitá, situovaná v bezprostřední blízkosti vrchu Šibeničník nebo jako deltovitá, u které je potřeba postavit cca 1 km přivaděč. Za MÚK pokračuje pravostranným zářezem přes CHKO Pálava, kříží stávající silnici. Stavba končí napojením na stávající silnici v prostoru hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen.
  • 2. varianta měří 24,279 km. Součástí stavby jsou 4 mimoúrovňové křižovatky, 16 přeložek silnic, z toho silnice I/40 v délce 0,5 km, silnice II/414 v délce 2,57 km a silnice III/39613, III/39614, III/39615, III/4146 v délce 4,55 km. Místní komunikace budou přeloženy v délce 1,8 km. Bude také postaveno 20 mostů a 1 tunel o délce 310 m. Max. podélný spád je 3 % a minimální směrový oblouk je 1240 m. Celkový objem násypů je 1,03 mil. m3, výkopů je 2,024 mil. m3. Délka průchodu CHKO Pálava je 1,8 km. Protihlukové stěny jsou navrženy v km 18,500 - 20,260 (Nová ves) vpravo o výšce 4 m a délce 1760 m, v km 33,600 - 34, 720 (Březí) vpravo výšce 4 m a délce 1120 m a v km 37,910 - 38,420 (Mikulov) vlevo o výšce 4 m a délce 510 m.
    Stavba začíná za MÚK Pohořelice-jih a pokračuje ve stopě stávající silnice I/52, která bude opravena a rozšířena o levý dvoupruh. Stavba končí před mostem přes rybník Čahoun. K MÚK Nová Ves, která je navržena ve tvaru diamant a bude sloužit k napojení stávající silnice I/52 pouze ve směru na Pohořelice, je vedena ve stopě stávající silnice. Následuje zářez přes broskvový sad. Trasa je vedena podél silnice III/36913 Nová Ves - Drnholec. Za mostem přes biokoridor a silnici III/36914. Následuje MÚK Drnholec se silnicí III/36913, která je navržena jako trubkovitá.
    Před MÚK se trasa začíná stáčet vlevo a táhlým směrovým obloukem po náspu překračuje údolní nivu Dyje a vodní plochy horní nádrže vodního díla Nové Mlýny v prostoru jihozápadně od obce Brod nad Dyjí. Na pravém břehu Dyje trasa protíná PHO II vnitřní vodního zdroje Brod nad Dyjí podél jeho severního okraje. Jižně od Brodu nad Dyjí kříží silnici III/39615, prochází sedlem mezi vrchem Chlumek a Liščím vrchem. Pravotočivým obloukem trasa stupá do sedla mezi Dunajovickými kopci a vrchem Kamrlice. Následuje ekologický tunel a levotočivým obloukem klesá k MÚK Březí se silnicí II/414, ke které bude vybudován 2 km dlouhý přivaděč. MÚK je plánována jako trubkovitá.
    Poté trasa prochází mezi obcí Březí a vinicemi na Ořechové hoře. Přímým úsekem postupně kříží silnici III/39617, silnici II/414, trať ČD Břeclav - Hrušovany až k MÚK Mikulov. Následuje průchod CHKO Pálava, který je shodný s variantou 1. Stavba končí na hraničním přechodu Mikulov.
  • 4. varianta měří 24,039 km. Součástí stavby jsou 4 MÚK, 13 přeložek silnic, z toho silnice I/40 v délce 3 km, silnice II/414 v délce 5,22 km a silnice III/39613, III/39614, III/39615, III/4146 v délce 4,15 km. Místní komunikace budou přeloženy v délce 1,7 km. Bude také postaveno 17 mostů a tunel délky 310 m. Max. podélný spád je 2 % a minimální směrový oblouk je 1240 m. Celkový objem násypů je 886 tisíc m3, výkopů je 1,924 mil. m3. Délka průchodu CHKO Pálava je 1,2 km.
    Tato varianta vychází z varianty 2. Před ekologickým tunelem v km 30,4, situovaného v sedle mezi Dunajovickými kopci a vrchem Syslík jižně od obce Brod nad Dyjí se odpojuje od varianty 2. Přímým úsekem trasa vede k plánované MÚK Dobré Pole s plánovanou přeložkou silnice II/414, která je navrhnuta jako severní obchvat obcí Dobré pole a Březí. MÚK je navržena jako osmičkovitá.
    JZ od obce Březí překračuje mostem železniční trať Břeclav - Znojmo, za kterým trasa pokračuje po náspu levostranným obloukem. Podél státní hranice pokračuje k navrhované MÚK Mikulov s plánovaným přivaděčem, který je 2,5 km dlouhý a napojuje se na v Mikulově na silnici I/40. MÚK je navržena na hranici CHKO Pálava jako deltovitá. Za kterou následuje nový hraniční přechod.

Stavba Jihovýchodní tangenta Modřice - Chrlice - Holubice je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 17,0 km. V prosinci 2001 PK Ossendorf zpracoval Studii Jihovýchodní tangenty města Brna. Bylo navrženo 8 variant vedení JVT, z nichž byla k dalšímu sledování dopuručena varianta G. V prosinci 2003 Viapont zpracoval studii napojení JVT na dálnici D1 v prostoru MÚK Tvarožná - Holubice.
Součástí stavby je 5 MÚK. Maximální podélný spád je 3,3 %.
Stavba začíná na MÚK Modřice s rychlostní silnicí R52. Odtud pokračuje v koridoru spolu s vedením VVN k MÚK Chrlice II s dálnicí D2 (dvojlístkovitá), která bude propojena kolektory s MÚK Chrlice, čímž vznikne útvarová křižovatka. Stavba pokračuje jižně od Chrlic, kříží železniční trať Brno - Přerov. Se silnicí II/380 je navržena MÚK Tuřany, která je navržena jako osmičkovitá. Trasa dále pokračuje jižně od Dvorska. Mezi Šlapanicemi a Kobylnicemi je navržena MÚK Šlapanice s výhledovou přeložkou silnice II/418 (osmičkovitá). Přechod údolím Říčky nad Kobylnicemi je uskutečněn na nízké estakádě. Stavba křiží železniční trať Brno - Veselí n.M. Dále tangenta prochází v přímé mezi Blažovicemi a Jiříkovicemi. Stavba končí na MÚK Holubice, kde je navržen rozštěp JVT západně od dnešní křižovatky s využitím současné křižovatky. Je uvažováno s výstavbou po etapách, kdy v první etapě bude postavena JVT v kategorii S 11,5/100.

Úseky v provozu:

Úsek MÚK Modřice - Rajhrad je postaven v kategorii S 24,5/100-M a měří 3,5 km. Úsek vznikl přestavbou a zkapacitněním staré silnice. Součástí úseku jsou 4 MÚK, 5 mostů a 2 nadjezdy. Úsek začíná na křižovatce Modřice-střed se silnicí III/15280. Následuje MÚK Modřice-jih se silnicí II/152. Podél železniční trati Brno Břeclav pokračuje přes další křižovatku Popovice k MÚK Rajhrad se silnicí II/452, kde radiála končí. Stavba byla zprovozněna v roce 1975. Úsek byl označen jako rychlostní silnice až v roce 1996 spolu se zprovozněním úseku Rajhrad - Pohořelice. V roce 2011 byl úsek zkrácen pouze na část v MÚK Rajhrad délky cca 0,540 km. Toto zkrácení proběhlo kvůli chybějící doprovodné komunikaci do Popovic.

Stavba Silnice R/52 Rajhrad - Pohořelice je projektována v kategorii R 26,5/120 a měří 13,248 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (Ledce a Smolín), 14 mostů na trase, 2 nadjezdy, podchod, oboustranná odpočívka Rajhrad, přeložky silnic I/52 (672 m), III/39513 (360 m), III/39522 (357 m), III/39523 (583 m) a III/39528 (459 m), úpravy silnic III/15266 (200 m), III/39514 (151 m) a III/39521 (82 m), 5 polních cest (2271 m) a 2 protihlukové stěny (930 m).
Původně navrhované objekty telefon na rychlostní silnici a malá odpočívka Smolín v km 10,900 (stavebního staničení) nebyly realizovány.
Stavba začíná za MÚK Rajhrad. Odtud je vedena jihozápadním směrem kolem Rajhradu až do prostoru obce Syrovice. Mezi Syrovicemi a MÚK Bratčice je trasa vedena ve stopě tzv. "německé dálnice" Vídeň - Vratislav v délce cca 6 km. Trasa využívá 4 dálniční mosty, 2 propustky, které byly opraveny, a náspu kolem Sobotovic. Kolem obcí Sobotovice a Ledce pokračuje k MÚK Hrušovany (deltovitá). Odtud je trasa vedena v zářezu kolem obce Smolín až k MÚK se silnicí II/416. Stavba končí za MÚK Pohořelice-sever v před odpojení větve Mikulov - Smolín.
Stavbu projektovali Stráský, Hustý a partneři a provedlo "Sdružení ADI" ve složení Alpine Bau GmbH Salzburg, DOSTA Dopravní stavby Brno a Alpine IPS Ostava. Náklady na stavbu byly 1,368 miliardy Kč. Realizace byla plánována v období říjen 1994 až prosinec 1996, následně byl termín posunut na listopad 1997. Pravá polovina byla uvedena do provozu spolu se stavbou Pohořelice-obchvat 31. května 1996 a levá polovina byla zprovozněna 4. prosince 1996.

Stavba Pohořelice – obchvat, silnice R52, I/54, I. - III. stavba je projektována v kategorii R 26,5/120 a měří 3,597 km (po začátek stavby 5204), a dalších 0,935 km bylo postaveno v polovičním profilu R 26,5/120. Součástí stavby je část MÚK Pohořelice-sever, 8 dálničních mostů, 4 nadjezdy, železniční most, 2 mosty na II/416, podchod, přeložky silnic II/381, II/416 (1480 m), III/39611, III/41622, III/42510, přeložka železniční trati, 2 polní cesty a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK Pohořelice-sever se silnicí II/416 za odpojením větve Mikulov - II/416. Odtud pokračuje po náspu jihovýchodně kolem Pohořelic, kříží mostem místní potok. Trasa podchází nadjezd polní cesty. Dálničním mostem překračuje řeku Jihlavu. Po náspu trasa pokračuje k nadjezdu silnice III/41622 Pohořelice - II/381. Následuje MÚK Pohořelice-jih s přeložkou silnice I/53 (trubkovitá), nebyla součástí stavby. Za železničním mostem končí úsek postavený v čtyřpruhové kategorii R 26,5/120, navazuje zde stavba 5204 Pohořelice – Iváň. V dalším úseku až k dnešní křižovatce se silnicí II/381 byla vybudována neúplná čtyřpruhová vozovka, která bude doplněna ve stavbě 5204 Pohořelice – Iváň o chybějící odstavný pruh levého jízdního pásu. Za křižovatkou se trasa napojuje do stopy silnice I/52. V tomto úseku byl obchvat postaven jako pravá polovina budoucího čtyřpruhu kategorii R 26,5/120. Stavba končí cca 354 m za křižovatkou silnic I/52 x II/481.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedlo "Sdružení ADI" ve složení Alpine Bau GmbH Salzburg, DOSTA Dopravní stavby Brno a Alpine IPS Ostava. Náklady na stavbu byly xxx miliardy Kč. Realizace byla plánována v období říjen 1993 až červen 1996, následně byl termín posunut na září 1997. Stavba byla zprovozněna spolu s pravou polovinou stavby Rajhrad - Pohořelice 31. května 1996.

Stavba Pohořelice – obchvat, silnice R52, I/54, V. stavba je projektována v polovičním profilu kategorie R 26,5/120 a měří 3,553 km, z toho je 0,722 km v kategorii S 11,5/80. Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, nadjezd, most na polní cestě a 2 polní cesty.
Stavba začíná cca 354 m za křižovatkou silnic I/52 x II/381. Odtud pokračuje v trase původní silnice I/52, která byla rozšířena. Před Novou Vsí se trasa odklání a pokračuje východním obchvatem obce. Trasa prochází mezi obcí a rybníkem Čahoun. Za druhým mostem přes Mlýnský náhon končí poloviční profil R 26,5/120 a dále je stavba vedena v kategorii S 11,5/80, která tvořila provizorní napojení na silnici I/52. Původně měla dálnice pokračovat na Drnholec a Nový Přerov. Následuje styková křižovatka se silnicí II/396, za kterou stavba končí napojením na stávající silnici a stavbu I/52 Pohořelice - Mušov III. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedlo "Sdružení ADI" ve složení Alpine Bau GmbH Salzburg, DOSTA Dopravní stavby Brno a Alpine IPS Ostava. Náklady na stavbu byly xxx milionů Kč. Realizace byla plánována v období říjen 1993 až červen 1996.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017