Dálnice D56

Ostrava - Frýdek-Místek - Dálnice D48

Silnice byla postavena jako čtyřpruh v úseku Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí, ale v úseku Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí jako směrově nedělená. Připravuje se její prodloužení od ulice 28. řijna až k ulici Českobratská v Ostravě.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R56 Ostrava - Frýdek-Místek přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D56. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla scvhálena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Dálnice R56 je pouze v úseku Ostrava - Frýdek-Místek v délce 12,25 km.

Výhledově se uvažuje o přeložce silnice v úseku Opava - dálnice D47 (MÚK Místecká), ale tato stavba není plánována jako stavba dálnice, ale jako stavba silnice pro motorová vozdla. Přeložka je plánována v kategorii R 25,5/120, bude plnit funkci hlavního spojení Ostravy s Opavou. Po vybudování této komunikace by mělo klesnout zatížení silnice I/11 o 50% na úroveň 6000 voz/24hod. V nejzatíženějším úseku I/56 je předpokládána intenzita 14170 voz/24hod. Plánované intenzity z roku 2002. Je uvažováno s výstavbou po etapách. V 1. etapě budou vybudovány obchvaty Kravař a Dolního Benešova v polovičním profilu. V 2. etapě výstavby úseku Opava - Kravaře a Dolní Benešov - Hlučín a ve 3. etapě dostavba na plný profil a výstavba úseku Hlučín - Ostrava.

V srpnu 1993 Viapont zpracoval vyhledávací studii "Silnice II/466 Opava - Hlučín - Ostrava", která byla zanesena ve všech územních plánech. V roce 2006 bylo provedeno geodetické zaměření trasy. V říjnu 2007 SHB zpracoval technickou studii úseku Dolní Benešov - Ostrava. Vysledné řešení nebylo akceptováno obcí Ludgeřovice, studii byly provedeny úpravy trasy v rámci vymezeného koridoru, po dokončení studie byl předložen obcí Ludgeřovice požadavek na prověření trasy západně od Petřkovic. V říjnu 2008 SHB zpracoval technickou studii zbývající část Opava - Dolní Benešov. Studie byly zpracována za účelem návrhu stabilizovaného a technicky proveditelného řešení přeložky trasy.
Tento úsek by začínal na MÚK se severním obchvatem Opavy a příckou S1. Dále pokračuje severně od železniční trati Opava - Hlučín, kde tvoří severní obchvaty Kravař, Dolního Benešova a Hlučína. Jihozápadně pokračuje kolem Ludgeřovic a napojuje se na MÚK Místecká. Na trase je navrženo 5 mimoúrovňových křižovatek. Tato silnice by byla zatíženější než silnice I/11.

Celková délka: 37 km
V provozu: 35,5 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 2,85 km

Připravované stavby:

Stavba Opava - Dolní Benešov je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 12,051 km. V říjnu 2008 SHB zpracovalo technickou studii, která byla zpracována ve dvou variantách lišících se v průchodu kolem Koutů.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 10 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/467 (0,9 km), III/0468, III/46824 (2,8 km) a 3 místní komunikace (2330 m).
Stavba začíná před MÚK Opava-východ se silnicemi I/11 a I/46. V křižovatce se mění kategorie z S 24,5/100 na R 25,5/120. Odtud pokračuje severně od Malých a Velkých Hoštic a Kravaře. Se silnicí II/466 je navržena MÚK Kravaře (deltovitá), za kterou následuje most přes železniční trať Kravaře - Chuchulná. Trasa pokračuje v pravostranném oblouku, který se za Kouty mění na levostranný. Trasa pokračuje jižně od letiště Zábřeh v souběhu s železniční tratí. Stavba končí před MÚK Dolní Benešov.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,34 miliardy Kč.

Stavba Dolní Benešov - Ostrava je projektována v kategorii R 25,5/120 (80) a měří 16,003 km. V říjnu 2007 SHB zpracovalo technickou studii, která byla zpracována ve dvou variantách lišících se v poloze a počtu MÚK mezi Hlučínem a Petřkovicemi.
Součástí stavby jsou 4 MÚK, 12 mostů na trase, 16 nadjezdů, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/469, stávající I/56, III/4671 (1,31 km), III/46611 (450 m), III/46819 (410 m) a 1 účelová a 6 místních komunikací.
Stavba začíná před MÚK Dolní Benešov se silnicí III/4671 (kombinace osmičkovité a kosodelné). Odtud trasa pokračuje v pravostranném oblouku severně podél železniční trati. Trasa prochází mezi železniční tratí a rybníkem Bezedno, za kterým následuje MÚK Kozmice s účelovou komunikací do pískovny Závady, která je napojena na stávající silnici I/56. Trasa pokračuje pravostranným obloukem kolem Kozmic. Mezi Hlučínem a Darkovičkami je navržena MÚK Hlučín-střed se silnicí II/469. Stavba za Hlučínem kříží stávající silnici I/56, následuje MÚK Ludgeřovice (trubkovitá). Trasa pokračuje jihozápadně kolem Ludgeřovic. Za křížením komunikace Ludgeřovice - Vrablovec se z důvodů vedení trasy okrajem městské aglomerace průchodem úzkým koridorem mění návrhová rychlost na 80 km/h a směrodatnou rychlostí 100 km/h. Stavba pokračuje dvěma protisměrnými oblouku kolem Petřkovic. Mostem přes Odru, následuje MÚK Místecká s dálnicí D1, za kterou konči. Trasa je přes rondel a dálnici D1 převedna estakádou.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,17 miliardy Kč.

Stavba Prodloužená Místecká III.st. je plánována v kategorii MR4dc 30,75/27,0/80 (tj. dřívější MR 24,5/80) a měří 0,497 km. V roce 2000 SHB zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí "Silnice I/56, IV. etapa Nová Místecká". Dokumentace EIA byla zveřejněna 21. listopadu 2000, dne 28. května 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. čevence 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V dubnu 2006 SHB zpracovalo novou dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. února 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, následně Krajský úřad Moravskoslezského kraje posuzování zastavil z důvodu již vydaného souhlasného stanoviska.
3. listopadu 2006 bylo zahájeno územní řízení. 25. července 2007 bylo na stavbu vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání.
V květnu 2008 SHB zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadaní stavby.
16. dubna 2008 Krajský úřad Moravsloslezského kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Po doplnění podkladů bylo 20. listopadu 2008 vydáno nové územní rozhodnutí. 23. února 2010 Krajský úřad rozhodnutí opět zrušil a věc vrátil k novému projednání. 21. července 2010 bylo územní řízení přerušeno do 31. prosince 2010, proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Následně 22. listopadu 2010 Krajský úřad toto usnesení zrušil a věc vrátil k novému projednání. Hlavním problém pro získání územního rozhodnutí je nesouhlasné stanovisko KHS a překročení hlukových limitů.
V roce 2013 zpracoval Enviroad studii doplnění protihlukových stěn, která ověřila, že protihlukové stěny ke splnění současných hlukových limitů lze reálně navrhnout. V červenci 2013 zpracovalo ŘSD Správa Ostrava aktualizaci záměru projektu.
V dubnu 2015 zpracoval Enviroad dokumentaci pro územní rozhodnutí. 1. září 2015 byla podána žádost o územní rozhodnutí.
Součástí stavby je jihovýchodní rampa MÚK Českobratrská, most na rampě, podchod, kolektorová komunikace (343 m), přeložka ulice Nemocniční (94 m), úprava ulice Na Fifejdách, 2 příjezdy (143 m), chodník, 1 zárubní zeď a 3 protihlukové stěny.
Předmětem stavby je výstavba nové městské rychlostní komunikace v trase dnešní ulice Cingrovy (Místecké) mezi křižovatkami s ulicemi Českobratrská a 28. října. Začátek stavby je pod mostem ulice Českobratrská. Stavba končí za odpojením a napojením ramp z ul. 28. října před Frýdlantskými mosty. Ze stavby byla vypuštěna odbočná větev do ulice Senovážné.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 674 milionů Kč. Realizace byla plánována v období červenec 2019 až listopad 2021.

Stavba Frýdek-Místek, připojení na D48 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 2,184 km. V květnu 2003 byl schválen investiční záměr. V červenci 2003 zpracoval Transconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2004 MŽP ČR na stavbu vydalo souhlasné stanovisko. 6. září 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V březnu 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby. 5. února 2010 bylo vydáno stavební povolení.
V únoru 2016 zpracovalo sdružení "R48 - Morava" ve složení Dopravoprojekt Ostrava, SHP, SHB, PK Ossendorf, Viapont a G-Consult projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Součástí stavby je MÚK, okružní křižovatka, 3 mosty na trase 2 nadjezdy, 2 mosty na příjezdových komunikacích, úprava podchodu, úprava ulice Příborská (II/648) (211 m), přeložky silnic II/473 (365 m) a III/4848 (236 m), přeložka ulice Kvapilova (209 m), 1 místní komunikace (798 m), 2 účelové komunikace (151 m), 3 polní cesty (572 m), 1 chodník s cyklostezskou (192 m), 1 chodník (95 m), 1 opěrná stěna (194 m) a 4 protihlukové stěny (1350 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná na nově navržené MÚK Frýdek-Místek-sever (rozštěpná) před MÚK se silnicí II/473. Trasa se odklání západně a pokračuje v koridoru podél VVN. Následuje estakáda přes Olešnou a silnice II/473 a I/48. Stavba končí na rozštěpné MÚK Frýdek-Místek s dálnicí D48 u Olešné.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,241 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 364 milionů Kč, z toho je 211 milionů Kč z OPDII. Realizace je plánována v období březen 2017 až únor 2021.

Provozované stavby:

Stavba Prodloužená Místecká I.st. je plánována v kategorii MR 24,5/80 a měří 1,310 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. května 1997, dne 24. října 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 28. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 Technoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí 30. července 1998. V prosinci 2002 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Při výkupu pozemků byl problém s pozemkem bývalé Transkorekty, která byla v konkurzu, a navíc probíhal soudní spor o pozemky této společnosti. V červnu 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Mariánskohorská se silnicí I/58, 7 mostů, estakáda přes areál Ostrama místní komunikace a žel. trať o délce 241 m, která je navržena jako spojitý nosník o 7 polích, úprava silnice I/58, 4 opěrné a 3 protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK Místecká s dálnicí D1 za mostem přes ulici Slovenská. Prochází Přívozem. Následuje estakáda přes železniční trať Přerov - Bohumín, ulici Na Náspu a areál Ostrama. Následuje MÚK Mariánskohorská se silnicí I/58 (prstencovitá). Trasa není vedena přímo, ale po větvích. Výhledově se uvažuje o dostavbě mostu přes Mariánskohorskou. Stavba končí za MÚK před mostem přes prodlouženou ulici Tomkovu, kde navazuje na II. stavbu.
Stavbu provedlo "Sdružení Místecká" ve složení Metrostav, Strabag, Bögl a Krýsl a Firesta-Fišer. Náklady na stavbu byly 2,390 miliardy Kč. Realizace stavby proběhla v období duben 2008 až květen 2012. Stavba byla slavnostně zprovozněna 3. prosince 2010.

Stavba Prodloužená Místecká II.st. je plánována v kategorii MR 24,5/80 a měří 1,212 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. května 1997, dne 24. října 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 28. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 Technoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. července 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2004 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
9. února 2007 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,257-KÚ. 30. července 2009 bylo vydáno stavební povolení propojení ulic Cihelní a Hornopolní. 20. dubna 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,000-0,257. 19. listopadu 2008 byla vydána změna územního rozhodnutí. 12. února 2010 bylo zahájeno stavební řízení na část km 0,140-0,163. 17. prosince 2010 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby 3 mosty (145 m), 4 opěrné zdi (562 m), 4 protihlukové stěny (574 m), přeložky místních komunikací a inženýrských sítí.
Stavba navazuje na I. stavbu před mostem přes prodlouženou ulici Tomkovu. Následuje průchod zastavěným územím, kde dojde k demolici několika objektů. Trasa se napojuje na ulici Cihelní za ulici Zelná v místě vjezdu do areálu. Dále stavba pokračuje ve stopě ulice Cihelní, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky. S ulicí Hornopolní je navržena neúplná křižovatka umožnující sjezd do centra a na Fifejdy. Stavba končí na MÚK Českobratrská.
Stavbu provedlo "Sdružení Místecká" ve složení Metrostav, Strabag, Bögl a Krýsl a Firesta-Fišer. Náklady na stavbu byly 946 milionů Kč. Realizace proběhla v období duben 2008 až prosinec 2012. 30. června 2011 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu. 20. prosince 2012 bude stavba uvedena do provozu v plném profilu.

Stavba Ostrava, Místecká V. je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 2,1 km, ale z toho je označeno jen 1,577 km značkou pro silnice pro motorová vozidla. Součástí stavby byla MÚK Ostrava-Hrabová a 4 mosty. Stavba začíná před MÚK Ostrava-Hrabová se silnicí II/478. Odtud pokračuje v trase staré silnice, která byla využita pro stavbu jako jedna polovina vozovky k MÚK Nová Bělá, před kterou stavba končí. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Ostrava, Hrabová – hranice OV/FM je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 1,470 km. Stará silnice byly využita jako polovina vozovky rychlostní silnice R56. Stavba urychlila spojení Ostravy s příměstskými obcemi. Součástí stavby byla MÚK Nová Bělá a 2 mosty. Stavba začíná před MÚK Nová Bělá a končí na hranici okresu OV/FM. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba hranice OV/FM – Paskov je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 1,728 km. Stará silnice byly využita jako polovina vozovky rychlostní silnice R56. Stavba urychlila spojení Ostravy s příměstskými obcemi. Součástí stavby byla MÚK Paskov-sever a mosty. Stavba začíná ma hranici okresů OV/FM. Odtud pokračuje přes MÚK Paskov-sever se silnicí III/47811 k MÚK Paskov-jih, před kterou stavba končí. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba Paskov, propojení je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 0,890 km. Součástí stavby byla MÚK Paskov-jih, most a nadjezd. Jednalo se o stavbu MÚK Paskov v místě provizorního sjezdu. Stavba byla realizována v 80. letech a zprovozněna byla v roce 1988.

Stavba Paskov - Frýdek-Místek je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 6,581 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 mostů, 3 nadjezdy a pravostranná odpočívka. Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Paskov. Odtud pokračuje kolem kaliště a papírny následně mostem přes řekou Olešnou k MÚK Staříč se silnicí III/4845. Následně je trasa vedena po náspu k MÚK Frýdek-Místek se silnicí II/473 na okraji Frýdku-Místku. Po okraji Místku se dostává k MÚK se silnicí I/48 ve Frýdku-Místku, před kterou stavba končí. Stavba stála 210 milionů Kčs. Stavba byla realizována v 80. letech Dopravními stavbami Olomouc, závod Ostrava, zprovozněna byla v roce 1985.

Silnice I/56

Stavby, které nejsou součástí rychlostní silnice R56

Stavba Místecká, část MÚK s ulicí 28. října - Vítkovická je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,2 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, most, 3 nadjezdy a lávka. Předmětem stavby byla výstavba MÚK s ulicí 28. října a navazující úsek do Vítkovic. Stavba končila za MÚK u ÚAN Ostrava zúžením. Stavba byla dokončena v roce 1984.

Stavba Místecká, průtah je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,1 km. Součástí stavby byly 2 mosty a 3 nadjezdy. Předmětem stavby bylo rozšíření stávající silnice I/56 v průchodu průmyslovou částí Vítkovic na čtyřpruh mezi křižovatkami s ulicí výstavní a 28. října.
Stavbu provedly ODS-DSO. Náklad y na stavbu byly 844 milionů Kč. Stavba proběhla v období únor 1998 až prosinec 2002, s uvedením do provozu v roce 2000.

Stavba Místecká, část MÚK Halisova je postaven v kategorii MR 24,5 a měří cca 750 m. Na trase je postavena MÚK a nadjezd. Předmětem úseku byla výstavba MÚK s ulicí Halisova. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Místecká, část MÚK Rudná - MÚK Moravská je postavena v kategorii S 26,5 a měří cca 800 m. Na trase je postavena MÚK s ulicí Rudná. Stavba začíná před MÚK s ulicí Rudná a končí za železničním mostem před MÚK Moravská. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Místecká, část MÚK Moravská - MÚK Hrabová je postavena v kategorii S 26,5 a měří 2,2 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 mosty a 3 nadjezdy. Stavba začíná před MÚK s ulicí Moravská za železničním mostem u autobusových zastávek a končí před MÚK Hrabová. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.

Stavba Frýdek-Místek - MÚK je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 1,3 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty, nadjezd a 2 mosty na větvích křižovatek. Stavba začíná na MÚK Frýdek-Místek-sever a končí za MÚK se silnicí I/48, kde se napojovala na již provozovaný úsek. Stavba byla zprovozněna v roce 1973.

Stavba Frýdek-Místek - Kunčičky u Bašky je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 3,3 km. Součástí stavby byly 4 úrovňové křižovatky a 3 mosty. Stavba začíná za MÚK se silnicí I/48 a končí před MÚK Kunčičky se silnicí II/477, kde navazovala na již provozovaný úsek. Stavba byla zprovozněna v roce 1971.

Stavba Kunčičky u Bašky - Kamenec je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 2,5 km. Součástí stavby byla MÚK Kunčičky, úrovňová křižovatka, 5 mostů, nadjezd a 2 mosty na přeložkách. Stavba začíná před MÚK Kunčičky se silnicí II/477 a končí v Kamenci na provozorním sjezdu. Stavba byla zprovozněna v roce 1970.

Stavba Kamenec - Frýdlant nad Ostravicí je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 2,9 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Stavba začíná na provizorním sjezdu v Kamenci a končí napojením na silnici III/48416před MÚK Kunčičky se silnicí II/477 a končí v Kamenci na provozorním sjezdu. Stavba byla zprovozněna v roce 1972.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - MÚK je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 0,5 km. Součástí stavby bylo část MÚK se silnicí III/48416, most, nadjezd, most na přeložce a 2 mosty na větvích křižovatek. Jednalo se o stavbu MÚK se silnicí III/48416. Stavba byla zprovozněna v roce 1974.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - obchvat, 1. část je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,7 km. Součástí stavby byly 4 mosty. Stavba začíná za MÚK se silnicí II/48416 a končila provizorním sjezdem před čerpacíma stanicemi. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - obchvat, 2.část je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,0 km. Součástí stavby byla část MÚK se silnicí II/483 a 3 mosty. Stavba začíná na provizorním sjezdu před čepracími stanicemi a končí na MÚK se silnicí II/483. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba MÚK - Nová Dědina je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 0,7 km. Součástí stavby byla MÚK se silnicí II/483, 2 mosty a most na větvi křižovatky. Jednalo se o prodloužení nové silnice, která byla nevhodně ukončena v MÚK o navazující kus, který končí za mostem přes Čeladenku. Stavba byla zprovozněna v roce 1980.

Poznámka: údaje o stavbách Místecká v úseku 28. října - MÚK Hrabová a o úseku Frýdek-Místek - Frýdlat jsou bez záruky


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017