Dálnice D 56

Ostrava - Frýdek-Místek - Dálnice D 48

Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, byla schválena výstavba čtyřpruhové silnice jako základního tahu Z-72 D47 - Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostavicí - Hlavatá. Mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem byl základní tah připravován v kategorii S 26,5/100 a v dalším úseku v kategorii S 15/100.
Následně byl základní tah Z-72 prodloužen o úsek Opava - Ostrava a úsek Ostrava - Frýdek-Místek byl zařazen do výmezených tahů silniční sítě jako I/56.

V 60. letech byla zpracována studie silnice II/484 v úseku Ostrava - Frýdek-Místek. Proč silnice II/484? Tehdy tudy byla trasována silnice II. třídy.
Silnice I/56 patřila v úseku Ostrava - Frýdek-Místek k k nejvíce zatíženým silnicím v Severomoravském kraji, např. v roce 1980 byla intenzita dopravy téměř 11 000 voz/den. S ohledem na nevyhovující šířkové uspořádání silnice vedené v průtahu obcemi s přidruženou místní, obslužnou, důlní a průmyslovou dopravou, bylo rozhodnuto toto nevyhovující situaci řešit přeložkou silnice mezi Frýdkem-Místkem a Ostrava v kategorii S 26,5/110 a R 26,5/110 s návazností na ulici Místeckou.
U Paskova byl na začátku 80. let budován papírenský kombinát CELPAK, dnešní Biocel Paskov, pro jehož zásobování dřevní hmotou byla tehdejší silnice I/56, dnes III/48411, kapacitně nedostačující. Přeložka silnice I/56 budovaná od Frýdku-Místku směrem k hranici okresu Ostrava a dále do Ostravy zaručila dostatečnou kapacitu pro provoz papírenského kombinátu, který byl zprovozněn koncem roku 1984.
Výstavba čtyřpruhové silnice Ostrava - Frýdek-Místek byla zahájena v červenci 1982. 7. listopadu 1984 byla zprovozněna levá polovina vozovky v úseku Paskov - Frýdek-Místek, o roku později byla zprovozněna v listopadu 1985 pravá polovina tohoto úseku. V roce 1990 byla zprovozněna poslední stavba a výstavba této silnice byla dokončena o rok později v roce 1991. Od začátku provozu byla označena značkou silnice pro motorová vozodla.
Stavbu úseku Ostrava (Hrabová) - Frýdek-Místek provedly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava a projektovaly Dopravní stavby Olomouc, odbor projekce Olomouc. Na stavbě byly použity do násypu materiály z haldy dolů Staříč II a Staříč III a z vykopového materiálu z kombinátu CELPAK, pro konstrukční vrstvy vozovky byly použity pro podkladní vrstvy upravená hlušina a struska v podobě struskového štěrku (podsyp), důlní hlušiny zpevněné cementem (cementová stabilizace I) a strusky zpevněné cementem (cementová stabilizace I).

Na základě novely zák. 268/2015, kterým byl novelizován zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R56 Ostrava - Frýdek-Místek přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D56. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Dálnice D56 tvoří významnou spojnici v Moravskoslezském kraji mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. V Ostravě na dálnici D56 navazuje směrově dělená čtyřpruhová komunikace - Místecká ulice, jenž tvoří severojížní průtah Ostravou. Na jižním konci dálnici navazuje směrově dělený čtyřpruhový úsek po MÚK se silnicí I/48 v Místku a dále byla v 70. letech postavena směrově nedělená čtyřpruhová výpadovka z Frýdku-Místku do Beskyd, přesněji po MÚK Nová Dědina se silnicí II/483.
V Ostravě se připravuje poslední stavba průtahu a to Místecká III řešící poslední nepřestavěný úsek od ulice 28. října po ulici Českobratrskou.
Aktuálně je ve výstavbě akce "D56 Frýdek-Místek, připojení na D48".

Výhledově se uvažuje o přeložce silnice v úseku Opava - Ostrava - dálnice D1 (MÚK Místecká). Silnice I/56 zde prochází hustě osídleným územím. Tento úsek je plánován jako silnice pro motorová vozidla. V srpnu 1993 Viapont zpracoval vyhledávací studii "Silnice II/466 Opava - Hlučín - Ostrava", která byla zanesena ve všech územních plánech. V říjnu 2007 SHB zpracoval technickou studii úseku Dolní Benešov - Ostrava. Vysledné řešení nebylo akceptováno obcí Ludgeřovice, studii byly provedeny úpravy trasy v rámci vymezeného koridoru, po dokončení studie byl předložen obcí Ludgeřovice požadavek na prověření trasy západně od Petřkovic. V říjnu 2008 SHB zpracoval technickou studii zbývající část Opava - Dolní Benešov. Studie byly zpracována za účelem návrhu stabilizovaného a technicky proveditelného řešení přeložky trasy.
Tento úsek by začínal na MÚK se severním obchvatem Opavy a příčkou S1. Dále pokračuje severně od železniční trati Opava - Hlučín, kde tvoří severní obchvaty Kravař, Dolního Benešova a Hlučína. Jihozápadně pokračuje kolem Ludgeřovic a napojuje se na MÚK Místecká. Na trase je navrženo 5 mimoúrovňových křižovatek. Tato silnice by byla zatíženější než silnice I/11.
V listopadu 2017 zpracoval SHB územní studii, ve které byla prověřena proveditelnost trasy v koridoru zakotveném ZÚR Moravskoslezského kraje. Byly studovány varianty v kategorii S 11,5/90, v polovičním profilu kategorie S 24,5/110 a ve třípruhu kategorie S 15,25/110. K dalšímu sledování byla doporučena varianta v polovičním profilu kategorie S 24,5/110 s křižovatkami a nadjezdy připravenými pro výhledové zkapacitnění na čtyřpruh kategori S 24,5/110. Je uvažováno s výstavbou pravé poloviny přeložky. Dále byla navržena etapizace výstavby, ve které lze jednotlivé stavby provést v libovolném pořadí. Jsou to stavby Opava - Kravaře, Dolní Benešov-obchvat, Hlučín-obchvat a Ludgeřovice - Ostrava.
Přeložka silnice I/56 bude v budoucnu plnit funkci hlavního spojení Ostravy s Opavou. V současné době je přeložka zanesena v územně plánovací dokumentací obcí a Moravskoslezského kraje.

V květnu 2014 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava studii "Silnice I/56 Opava - Ostrava, studie modernizace tahu", ve které byla silnice řešena v kategorii S 9,5 a v délce 30,360 km. Dále byly ve studii řešeny úpravy technicky možné a zároveň územně průchodné. Tyto úpravy byly rozděleny na krátkodobé (doplnění svodidel a směrových sloupků, obnova VDZ, obnova odvodnění), střednědobé (úpravy křižovatek, úprav autobusových zastávek a přechodů pro chodce, vybudování zpomalovacích vjezdových bran v každé obci, obnova protihlukovách opatření) a dlouhodobé (přeložky do nové stopy). Trasa byla rozdělena na 18 dílčích etap. Přeložky byly navrženy mezi Malými a Vekými Hošticemi délky 750, resp. 996 m s nadjezdem přes železniční trať kvůli směrovému vyrovnání trasy a křížení s železniční tratí. Dále mezi Kravařemi a Zábřehem je navržena přeložka v kategorii S 9,5 délky 1,612 km kvůli směrovému a výškovému vyrovnání trasy. Před Kozmicemi je navrženo napřímení směrového oblouku v délce 418 m. Poslední přeložka byla navržena mezi Kozmicemi a Hlučínem v kategorii S 9,5 o délce 2,123 km kvůli nevyhovujícímu směrovému vedení. Náklady na krátkodobé opatření jsou odhadnuty na 111 milionů Kč. Náklady na střednědobé opatření jsou odhadnuty na 206 milionů Kč. Náklady na přeložky jsou 294 milionů Kč a další dlouhodobé opatření 362 milionů Kč.

Celková délka dálnice D56: 13,340 km
V provozu: 12,246 km
Ve stavbě: 2,184 km
V přípravě: 0 km
Celková délka silnice I/56: 79,700 km
V provozu jako čtyřpruh: 21,978 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 28,159 km

Ve stavbě:

Stavba D56 Frýdek-Místek, připojení na D48 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 2,184 km. Stavba je realizována v rámci stavby "dálnice D 48 Frýdek-Místek, obchvat, I. etapa. V květnu 2003 byl schválen investiční záměr. V červenci 2003 zpracoval Transconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2004 MŽP ČR na stavbu vydalo souhlasné stanovisko. 6. září 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V březnu 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby. 5. února 2010 bylo vydáno stavební povolení.
V červnu 2016 zpracovalo sdružení "R48 - Morava" ve složení Dopravoprojekt Ostrava, SHP, SHB, PK Ossendorf, Viapont a G-Consult projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Součástí stavby je MÚK Sviadnov, okružní křižovatka, 3 mosty na trase 2 nadjezdy, 2 mosty na příjezdových komunikacích, úprava podchodu, úprava ulice Příborská (II/648; 210 m), přeložky silnic II/473 (324 m) a III/4848 (236 m), přeložka ulice Kvapilova (209 m), 1 místní komunikace (798 m), 2 příjezdy (151 m), 3 polní cesty (572 m), 1 chodník s cyklostezskou (192 m), chodníky (95 m), 1 opěrná stěna (194 m), 4 protihlukové stěny (1350 m) a demolice mostu 473-002. Povrch vozovky je cementobetonový. Celkový objem výkopů je 157 523 m3 a násypů 309 003 m3.
Stavba začíná na nově navržené MÚK Frýdek-Místek-sever (rozštěpná) před MÚK se silnicí II/473. Trasa se odklání západně a pokračuje v koridoru podél VVN. Následuje estakáda přes Olešnou a silnice II/473 a I/48 (L=263 m, P=251 m; L: 18,8 + 29,8 + 5x36,7 + 27,8 m, P: 20,2 + 30,2 + 37,3 + 2x29,2 + 2x37,3 + 28,2 m). Následují násep a most přes ulici Kvapilovu, za kterým začínají větve rozštěpné MÚK Frýdek-Místek s dálnicí D 48 u Olešné, kde stavba končí.
Stavbu provádí "Společnost F-M, obchvat - I. etapa" ve složení Alpine Bau CZ, Berger Bohemia, Habau CZ a Berger Bau SE nákladem 798 milionů Kč. Náklady na stavbu včetně I. etapy obchvatu Frýdku-Místku jsou plánovány na 2,761 miliardy Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 579 milionů Kč, z toho je 329 milionů Kč z OPDII. Realizace je plánována v období duben 2018 až leden 2023.

V provozu:

Dálnice bude v úseku Ostrava - Frýdek-Místek aktualizována o nové přesné poznatky.

Stavba Ostrava, Místecká V. je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 2,1 km, ale z toho je označeno jen 1,577 km značkou pro silnice pro motorová vozidla. Součástí stavby byla MÚK Ostrava-Hrabová a 4 mosty. Stavba začíná před MÚK Ostrava-Hrabová se silnicí II/478. Odtud pokračuje v trase staré silnice, která byla využita pro stavbu jako jedna polovina vozovky k MÚK Nová Bělá, před kterou stavba končí. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Ostrava, Hrabová – hranice OV/FM je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 1,470 km. Stará silnice byly využita jako polovina vozovky rychlostní silnice R56. Stavba urychlila spojení Ostravy s příměstskými obcemi. Součástí stavby byla MÚK Nová Bělá a 2 mosty. Stavba začíná před MÚK Nová Bělá a končí na hranici okresu OV/FM. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba hranice OV/FM – Paskov je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 1,728 km. Stará silnice byly využita jako polovina vozovky rychlostní silnice R56. Stavba urychlila spojení Ostravy s příměstskými obcemi. Součástí stavby byla MÚK Paskov-sever a mosty. Stavba začíná ma hranici okresů OV/FM. Odtud pokračuje přes MÚK Paskov-sever se silnicí III/47811 k MÚK Paskov-jih, před kterou stavba končí. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba Paskov, propojení je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 0,890 km. Součástí stavby byla MÚK Paskov-jih, most a nadjezd. Jednalo se o stavbu MÚK Paskov v místě provizorního sjezdu. Stavba byla realizována v 80. letech a zprovozněna byla v roce 1988.

Stavba Paskov - Frýdek-Místek je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 6,581 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 mostů, 3 nadjezdy a pravostranná odpočívka. Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Paskov. Odtud pokračuje kolem kaliště a papírny následně mostem přes řekou Olešnou k MÚK Staříč se silnicí III/4845. Následně je trasa vedena po náspu k MÚK Frýdek-Místek se silnicí II/473 na okraji Frýdku-Místku. Po okraji Místku se dostává k MÚK se silnicí I/48 ve Frýdku-Místku, před kterou stavba končí. Stavba stála 210 milionů Kčs. Stavba byla realizována v 80. letech Dopravními stavbami Olomouc, závod Ostrava, zprovozněna byla v roce 1985.

Silnice I/56

Připravované stavby:

Úsek Opava - Ostrava

Úsek měří 27,662 km a je připravován jako silnice pro motorová vozidla.

V říjnu 2008 SHB zpracoval technickou studii "Silnice I/56 Opava - Dolní Benešov", která byla projektována v kategorii R 25,5/120 a měřila 12,051 km. Trasa byla zpracována ve dvou variantách lišících se v průchodu kolem Koutů.
Součástí stavby byly 2 MÚK, 10 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/467 (0,9 km), III/0468, III/46824 (2,8 km) a 3 místní komunikace (2330 m).
Stavba začíná před MÚK Opava-východ se silnicemi I/11 a I/46. V křižovatce se mění kategorie z S 24,5/100 na R 25,5/120. Odtud pokračuje severně od Malých a Velkých Hoštic a Kravaře. Se silnicí II/466 je navržena MÚK Kravaře (deltovitá), za kterou následuje most přes železniční trať Kravaře - Chuchulná. Trasa pokračuje v pravostranném oblouku, který se za Kouty mění na levostranný. Trasa pokračuje jižně od letiště Zábřeh v souběhu s železniční tratí. Stavba končí před MÚK Dolní Benešov.
Náklady na stavbu byly odhadnuty na 3,34 miliardy Kč.

V říjnu 2007 SHB zpracovalo technickou studii "Silnice I/56 Dolní Benešov - Ostrava", která byla projektována v kategorii R 25,5/120 (80) a měřila 16,003 km. Trasa byla řešena ve dvou variantách lišících se v poloze a počtu MÚK mezi Hlučínem a Petřkovicemi.
Součástí stavby byly 4 MÚK, 12 mostů na trase, 16 nadjezdů, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/469, stávající I/56, III/4671 (1,31 km), III/46611 (450 m), III/46819 (410 m) a 1 účelová a 6 místních komunikací.
Stavba začíná před MÚK Dolní Benešov se silnicí III/4671 (kombinace osmičkovité a kosodelné). Odtud trasa pokračuje v pravostranném oblouku severně podél železniční trati. Trasa prochází mezi železniční tratí a rybníkem Bezedno, za kterým následuje MÚK Kozmice s účelovou komunikací do pískovny Závady, která je napojena na stávající silnici I/56. Trasa pokračuje pravostranným obloukem kolem Kozmic. Mezi Hlučínem a Darkovičkami je navržena MÚK Hlučín-střed se silnicí II/469. Stavba za Hlučínem kříží stávající silnici I/56, následuje MÚK Ludgeřovice (trubkovitá). Trasa pokračuje jihozápadně kolem Ludgeřovic. Za křížením komunikace Ludgeřovice - Vrablovec se z důvodů vedení trasy okrajem městské aglomerace průchodem úzkým koridorem mění návrhová rychlost na 80 km/h a směrodatnou rychlostí 100 km/h. Stavba pokračuje dvěma protisměrnými oblouku kolem Petřkovic. Mostem přes Odru, následuje MÚK Místecká s dálnicí D1, za kterou konči. Trasa je přes rondel a dálnici D1 převedna estakádou.
Náklady na stavbu byly odhadnuty na 7,17 miliardy Kč.

V listopadu 2017 zpracoval SHB územní studii "Vedení silnice I/56 v úseku Opava - Ostrava v aktualizovaných parametrech 2016". Hlavním cílem bylo potvrzení nebo optimalizace koridoru vedení silnice I/56 v ZÚR MSK a dále navrhnout etapizaci výstavby. Ve studii byl rozpracovány 3 varianty, které se lišily pouze šířkovým uspořádáním, a to varianta 1 - dvoupruh kategorie S 11,5/90 s odhadovanými náklady 7,33 miliardy Kč, varianta 1a poloviční profil čtyřpruhové kategorie S 24,5/110, mosty, nadjezdy a křižovatky respektují výhledový stav a s odhadovanými náklady 8,33 miliardy Kč a třípruh kateogrie S 15,25/100 s oddělením jízdních pruhů betonovým svodidlem a s odhadovanými náklady 8,57 miliardy Kč. Studie doporučila k dalšímu sledování variantu 1a, tj. poloviční profil kategorie S 24,5/100.
Etapizace byla navržena následovně:

  • Stavba Opava - Kravaře měří 8,374 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK (Velké Hoštice a Kravaře), 8 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnic II/467 (900 m), III/0468 a III/46824 (2800 m), 3 místní komunikace 2 polní cesty.
    Stavba začíná na okružní křižovatce Kateřinky se silnicí I/11. Odtud je trasa vedena ve stopě uvažované větve MÚK Kateřinky. trasa pokračuje severně kolem Malých Hoštic. Severně od Velkých Hoštice je navržena MÚK Velké Hoštice se silnicí III/0486 (deltovitá). Dále trasa severně míjí letiště a Kravaře, kde je navržena MÚK Kravaře se silnicí II/467 (deltovitá). Stavba je pomocí přeložky silnice III/46824 provizorně napojena na stávající silnici I/56 za Kravařemi.
  • Stavba Dolní Benešov-obchvat měří 7,239 km. Součástí stavby je MÚK Zábřeh, 3 mosty na trase, 4 nadjezdy, most na III/4671, most na III/46824, úprava silnice I/56 (351 m), přeložky silnic I/56 (430 + 350 m), III/4671 (1358 m), III/46819 (410 m) a III/46824, 1 místní komunikace a 3 polní cesty.
    Stavba začíná za Kravařemi, kde je pomocí přeložky silnice III/46824 propojena na stávající silnici I/56. Odtud trasa pokračuje severně podél železniční trati Opava - Hlučín, jižně míjí letiště Zábřeh. Stavba pokračuje severně kolem Zábřehu za železniční tratí. S přeložkou silnice III/4671 je navržena MÚK Zábřeh (kombinace kosodelné a osmičkovité). Trasa dále pokračuje v souběhu s železniční tratí, prochází mezi ni a rybníkem Bezedno, za kterým stavba končí provizorním napojením na silnici I/56 západně od Kozmic. Provizorní napojení je vedeno v trase budoucí větve MÚK Kozmice s přeložkou silnici II/469.
  • Stavba Hlučín-obchvat měří 6,500 km. Součástí stavby je MÚK Hlučín, část MÚK Ludgeřovice, 5 mostů na trase, 6 nadjezdů, přeložky silnic I/56 a II/469, 1 místní a 1 účelová komunikace a 6 polních cest.
    Stavba začíná západně od Kozmic, kde je trasa pomocí budoucí větve MÚK Kozmice propojena se silnicí I/56. MÚK Kozmice bude dostavěna v rámci zkapacitnění na čtyřpruh ve výhledu. Odtud trasa pokračuje severně kolem Kozmic. Kolem Hlučina bude postaven severní obchvat města. Se silnicí II/469 je navržena MÚK Hlučín (osmičkovitá). Západně od skládky odpadu kříží stavba stávající silnici I/56. Stavba končí východně od cihelny na MÚK Ludgeřovice (trubkovitá).
  • Stavba Ludgeřovice - Ostrava měří 5,601 km. Součástí stavby je část MÚK Ludgeřovice, 6 mostů na trase, 4 nadjezdy, úprava silnice I/56, přeložka silnice III/46611 (450 m), 2 místní komunikace (790 m) a 2 polní cesty.
    Stavba začíná východně od cihelny na MÚK Ludgeřovice (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje jižně kolem Ludgeřovic a východně od Vráblovce. Následuje estakáda přes Ludgeřovické rybníky (950 m), kterým se trasa dostává k Petřkovicí, kterými prochází v zářezu prolukou v zástavbě. Trasa pokračuje mostem řes silnici III/01137 a biokoridor (300 m). Po náspu stavba pokračuje k mostu přes Odru a výhleodový průplav DOL (200 m), za kterým následuje MÚK Místecká s dálnicí D1. Přes okružní prstenec a dálnici D1 je navržen most (502 m). Stavba končí napojením na čtyřpruhový úsek Prodloužené Místecké.

Stavba I/56 Prodloužená Místecká III. st. je plánována v kategorii MR4dc 30,75/27,0/80 (tj. dřívější MR 24,5/80) a měří 0,497 km. V roce 2000 SHB zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí "Silnice I/56, IV. etapa Nová Místecká". Dokumentace EIA byla zveřejněna 21. listopadu 2000, dne 28. května 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. čevence 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V dubnu 2006 SHB zpracovalo novou dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. února 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, následně Krajský úřad Moravskoslezského kraje posuzování zastavil z důvodu již vydaného souhlasného stanoviska.
3. listopadu 2006 bylo zahájeno územní řízení. 25. července 2007 bylo na stavbu vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání.
V květnu 2008 SHB zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadaní stavby.
16. dubna 2008 Krajský úřad Moravsloslezského kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Po doplnění podkladů bylo 20. listopadu 2008 vydáno nové územní rozhodnutí. 23. února 2010 Krajský úřad rozhodnutí opět zrušil a věc vrátil k novému projednání. 21. července 2010 bylo územní řízení přerušeno do 31. prosince 2010, proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Následně 22. listopadu 2010 Krajský úřad toto usnesení zrušil a věc vrátil k novému projednání. Hlavním problém pro získání územního rozhodnutí je nesouhlasné stanovisko KHS a překročení hlukových limitů. Poté bylo řízení zastaveno.
V roce 2013 zpracoval Enviroad studii doplnění protihlukových stěn, která ověřila, že protihlukové stěny ke splnění současných hlukových limitů lze reálně navrhnout. V červenci 2013 zpracovalo ŘSD Správa Ostrava aktualizaci záměru projektu, který byl schválen 24. července 2014.
V dubnu 2015 zpracoval Enviroad dokumentaci pro územní rozhodnutí. 1. září 2015 byla podána žádost o územní rozhodnutí.
7. srpna 2017 byla zveřejněna dokumentace EIA, která byla 4. října 2017 vrácena k dopracování.
Součástí stavby je jihovýchodní rampa MÚK Českobratrská, most na rampě, podchod, kolektorová komunikace (343 m), přeložka ulice Nemocniční (94 m), úprava ulice Na Fifejdách, 2 příjezdy (143 m), chodník, 1 zárubní zeď a 3 protihlukové stěny.
Předmětem stavby je výstavba nové městské rychlostní komunikace v trase dnešní ulice Cingrovy (Místecké) mezi křižovatkami s ulicemi Českobratrská a 28. října. Začátek stavby je pod mostem ulice Českobratrská. Stavba končí za odpojením a napojením ramp z ul. 28. října před Frýdlantskými mosty. Ze stavby byla vypuštěna odbočná větev do ulice Senovážné.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 667 milionů Kč. Realizace byla plánována v období červenec 2022 až listopad 2024.

Provozované stavby:

Stavba I/56 Prodloužená Místecká I.st. je plánována v kategorii MR 24,5/80 a měří 1,310 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. května 1997, dne 24. října 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 28. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 Technoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí 30. července 1998. V prosinci 2002 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Při výkupu pozemků byl problém s pozemkem bývalé Transkorekty, která byla v konkurzu, a navíc probíhal soudní spor o pozemky této společnosti. V červnu 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Mariánskohorská se silnicí I/58, 7 mostů, estakáda přes areál Ostrama místní komunikace a žel. trať o délce 241 m, která je navržena jako spojitý nosník o 7 polích, úprava silnice I/58, 4 opěrné a 3 protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK Místecká s dálnicí D1 za mostem přes ulici Slovenská. Prochází Přívozem. Následuje estakáda přes železniční trať Přerov - Bohumín, ulici Na Náspu a areál Ostrama. Následuje MÚK Mariánskohorská se silnicí I/58 (prstencovitá). Trasa není vedena přímo, ale po větvích. Výhledově se uvažuje o dostavbě mostu přes Mariánskohorskou. Stavba končí za MÚK před mostem přes prodlouženou ulici Tomkovu, kde navazuje na II. stavbu.
Stavbu provedlo "Sdružení Místecká" ve složení Metrostav, Strabag, Bögl a Krýsl a Firesta-Fišer. Náklady na stavbu byly 2,390 miliardy Kč. Realizace stavby proběhla v období duben 2008 až květen 2012. Stavba byla slavnostně zprovozněna 3. prosince 2010.

Stavba I/56 Prodloužená Místecká II.st. je plánována v kategorii MR 24,5/80 a měří 1,212 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. května 1997, dne 24. října 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 28. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 Technoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. července 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2004 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
9. února 2007 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,257-KÚ. 30. července 2009 bylo vydáno stavební povolení propojení ulic Cihelní a Hornopolní. 20. dubna 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,000-0,257. 19. listopadu 2008 byla vydána změna územního rozhodnutí. 12. února 2010 bylo zahájeno stavební řízení na část km 0,140-0,163. 17. prosince 2010 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Hornopolní, větev MÚK Českobratrská, most na trase, nadjezd, most na větvi, přeložka ulice Cihelní (272 m), obslužná komunikace (361 m), příjezd (16 m), 4 připojení (160 m), 2 sjezdy (155 m), 4 opěrné zdi (563 m), 4 protihlukové stěny (574 m), přeložky místních komunikací a inženýrských sítí.
Stavba navazuje na I. stavbu před mostem přes prodlouženou ulici Tomkovu. Následuje průchod zastavěným územím, kde došlo k demolici několika objektů. Trasa se napojuje na ulici Cihelní za ulici Zelná v místě vjezdu do areálu. Dále stavba pokračuje ve stopě ulice Cihelní, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky. S ulicí Hornopolní je navržena neúplná MÚK umožnující sjezd do centra a na Fifejdy. Stavba končí na MÚK Českobratrská.
Stavbu provedlo "Sdružení Místecká" ve složení Metrostav, Strabag, Bögl a Krýsl a Firesta-Fišer. Náklady na stavbu byly 946 milionů Kč. Realizace proběhla v období duben 2008 až prosinec 2012. 30. června 2011 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu. 20. prosince 2012 bude stavba uvedena do provozu v plném profilu.

Stavba Místecká, část MÚK s ulicí 28. října - Vítkovická je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,2 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, most, 3 nadjezdy a lávka. Předmětem stavby byla výstavba MÚK s ulicí 28. října a navazující úsek do Vítkovic. Stavba končila za MÚK u ÚAN Ostrava zúžením. Stavba byla dokončena v roce 1984.

Stavba Místecká, průtah je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,1 km. Součástí stavby byly 2 mosty a 3 nadjezdy. Předmětem stavby bylo rozšíření stávající silnice I/56 v průchodu průmyslovou částí Vítkovic na čtyřpruh mezi křižovatkami s ulicí výstavní a 28. října.
Stavbu provedly ODS-DSO. Náklad y na stavbu byly 844 milionů Kč. Stavba proběhla v období únor 1998 až prosinec 2002, s uvedením do provozu v roce 2000.

Stavba Místecká, část MÚK Halisova je postaven v kategorii MR 24,5 a měří cca 750 m. Na trase je postavena MÚK a nadjezd. Předmětem úseku byla výstavba MÚK s ulicí Halisova. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Místecká, část MÚK Rudná - MÚK Moravská je postavena v kategorii S 26,5 a měří cca 800 m. Na trase je postavena MÚK s ulicí Rudná. Stavba začíná před MÚK s ulicí Rudná a končí za železničním mostem před MÚK Moravská. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Místecká, část MÚK Moravská - MÚK Hrabová je postavena v kategorii S 26,5 a měří 2,2 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 mosty a 3 nadjezdy. Stavba začíná před MÚK s ulicí Moravská za železničním mostem u autobusových zastávek a končí před MÚK Hrabová. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.

Stavba Frýdek-Místek - MÚK je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 1,3 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty, nadjezd a 2 mosty na větvích křižovatek. Stavba začíná na MÚK Frýdek-Místek-sever a končí za MÚK se silnicí I/48, kde se napojovala na již provozovaný úsek. Stavba byla zprovozněna v roce 1973.

Stavba Frýdek-Místek - Kunčičky u Bašky je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 3,3 km. Součástí stavby byly 4 úrovňové křižovatky a 3 mosty. Stavba začíná za MÚK se silnicí I/48 a končí před MÚK Kunčičky se silnicí II/477, kde navazovala na již provozovaný úsek. Stavba byla zprovozněna v roce 1971.

Stavba Kunčičky u Bašky - Kamenec je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 2,5 km. Součástí stavby byla MÚK Kunčičky, úrovňová křižovatka, 5 mostů, nadjezd a 2 mosty na přeložkách. Stavba začíná před MÚK Kunčičky se silnicí II/477 a končí v Kamenci na provozorním sjezdu. Stavba byla zprovozněna v roce 1970.

Stavba Kamenec - Frýdlant nad Ostravicí je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 2,9 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Stavba začíná na provizorním sjezdu v Kamenci a končí napojením na silnici III/48416 před MÚK Kunčičky se silnicí II/477 a končí v Kamenci na provozorním sjezdu. Stavba byla zprovozněna v roce 1972.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - MÚK je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 0,5 km. Součástí stavby bylo část MÚK se silnicí III/48416, most, nadjezd, most na přeložce a 2 mosty na větvích křižovatek. Jednalo se o stavbu MÚK se silnicí III/48416. Stavba byla zprovozněna v roce 1974.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - obchvat, 1. část je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,7 km. Součástí stavby byly 4 mosty. Stavba začíná za MÚK se silnicí II/48416 a končila provizorním sjezdem před čerpacíma stanicemi. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - obchvat, 2.část je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,0 km. Součástí stavby byla část MÚK se silnicí II/483 a 3 mosty. Stavba začíná na provizorním sjezdu před čepracími stanicemi a končí na MÚK se silnicí II/483. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba MÚK - Nová Dědina je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 0,7 km. Součástí stavby byla MÚK se silnicí II/483, 2 mosty a most na větvi křižovatky. Jednalo se o prodloužení nové silnice, která byla nevhodně ukončena v MÚK o navazující kus, který končí za mostem přes Čeladenku. Stavba byla zprovozněna v roce 1980.

Poznámka: údaje o stavbách Místecká v úseku 28. října - MÚK Hrabová a o úseku Frýdek-Místek - Frýdlat jsou bez záruky


autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019