Dálnice D6

Praha – Nové Strašecí – Karlovy Vary – Cheb – státní hranice ČR/Německo

Stavba dálnice R6 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 286 ze dne 10. dubna 1963 jako hlavní tah H6. Usnesení vlády České republiky ze dne 21. července 1999 č. 741 bylo rozhodnuto řešit úsek Nové Strašecí - Karlovy Vary řešit jako R6 v polovičním profilu a územně chránit pro budoucí vedení v plném profilu v závislosti na růstu intenzity a dopravních potřebách, úsek Karlovy Vary - hranice SRN řešit jako R6 v plném profilu. Silnice je součástí mezinárodní silnice E48 Praha - Karlovy Vary - Bayeruth - Schweinfurth. Na německé straně navazuje na plánovanou dálnici A70 do Bayeruthu.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R6 Praha - Karlovy Vary - Německo přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D6. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla scvhálena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Na základě rozhodnutí MD ze dne 29. ledna 2016 byl úsek MÚK Dvory - MÚK Jenišov, km 117,767 - 120,249 přeřazen z dálniční sítě do sítě silnic pro motorová vozidla.

V květnu 2013 má SUDOP Praha zpracoval technicko-ekonomickou studii úseku Nové Strašecí - Bošov, která je řešena ve variantách, nulový stav, třípruh v trase R6, úsporný čtyřpruh kategorie R 21,5/100, čtyřpruh kategorie R 25,5/100 a kombinace. Byly vyčísleny náklady na každou variantu, bylo povedeno jejich porovnání, byl zpracovan dopravní model a bylo provedeno hodnocení ekonomické efektivnosti.

V provozu jsou úseky Praha - Nové Strašecí, Lubenec - Bošov a Karlovy Vary - MÚK Chlumeček. V polovičním profilu je to severní obchvat Chebu 1. stavba.

Celková délka: 167,775 km
V provozu: 82,981 km
6,323 km (1/2 profilu)
2,482 km (Silnice pro motorová vozidla)
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 77,771 km

Připravované úseky:

Stavba Nové Strašecí - Řevničov (km 32,000 - 37,550) je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 5,550 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2003 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V srpnu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2008 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V listopadu 2014 zpracovalo "Sdružení SUDOP Group" ve složení Dopravoprojekt Brno, SUDOP Praha, VPÚ DECO Praha a Dopravoprojekt, kontrétně SUDOP Praha aktualizaci dokumentace pro stavební povolení.
V červenci 2015 zpracoval Sudop Praha změnu dokumentace pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 dálniční mosty, 2 nadjezdy, most na II/606, okružní křižovatka, silnice II/606 (2870 m), úpravy silnici II/606 a III/2372 (160 m), provizorní napojení (202 + 53 m), 4 lesní (1955 m) a 1 polní cesta (427 m), 3 opěrné zdi (414 m) a 3 protihlukové stěny (1644 m).
Stavba začíná za MÚK Nové strašecí. Odtud vede dálnice v délce 1320 m do km 33,32 ve stopě stávající silnice I/6, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky a přebudována. Následně se trasa odklání od stávající silnice I/6 a pokračuje v těsné blízkosti vlevo od stávající trasy. Nejprve je silnice vedena po náspu, následně v zářezu a nakonec po náspu. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/6 v Maxově oboře na hranici lesa.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,445 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 232 milionů Kč, z toho je 133 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období červenec 2017 až duben 2020.

Stavba Řevničov - obchvat (km 37,550 - 41,750) je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 4,200 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V listopadu 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V srpnu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2006 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Probíhá majetkoprávní příprava.
Součástí stavby je MÚK Řevničov, 4 mosty na trase, 2 nadjezdy, 1 most na přeložce silnice I/16, přeložky silnic I/16 kategorie S 11,5/80 (1462 m) a 2 x II/606 (1569 m), 4 polní cesty (2406 m), opěrná zeď a 2 protihlukové stěny (1030 m).
Stavba začíná na kraji lesa u Maxovy obory. V km 38,293 je navržena MÚK Řevníčov s plánovanou přeložkou silnice I/16 (trubkovitá). Trasa kříží stávající silnici I/6 a pokračuje severním obchvatem Krušovic. Rokli s Krušovickým potokem trasa překonává mostem, za kterým následuje hluboký zářez až 18 m. Stavba končí za křížením se stávající silnici I/6 provizorním napojením na stávající silnici I/6.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,966 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 298 milionů Kč, z toho je 171 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období červenec 2017 až březen 2020.

Stavba Krupá - přeložka (km 41,750 - 48,200) je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 6,450 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2003 Sudop Praha zpracoval dokuemntaci pro územní rozhodnutí. V srpnu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2006 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2015 zpracovalo "Sdružení SUDOP Group" ve složení Dopravoprojekt Brno, SUDOP Praha, VPÚ DECO Praha a Dopravoprojekt, kontrétně SUDOP Praha aktualizaci dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Krupá, 4 dálniční mosty, 1 nadjezd, přeložky silnic II/229 (478 m), II/606 (1555 m), provizorní napojení (252 m), 1 účelová komunikace (711 m), 6 polních cest (1676 m) a 4 protihlukové stěny (1160 m).
Stavba za křížením se stávající silnici I/6. Odtud pokračuje pravostranným obloukem (R=4900) jižním obchvatem Krupé. Se silnicí II/229 je navržena MÚK Krupá (deltovitá). Trasa kříží železniční trať Praha - Žatec. Následuje 804 m dlouhá estakáda. Trasa přechází do levostranného oblouku (R=4750) a kříží stávající silnici I/6 a následně je trasa vedena severně od ní. Stavba končí provizorním napojením na stavající silnici před odbočkou na Chrášťany.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,017 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až březen 2022.

Stavba Hořesedly, přeložka - II. etapa km 48,200 - 52,120 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 3,920 km. V roce 1993 byla zpracována studii úseku Nové Strašecí - MÚK I/27. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V červnu 2003 Sdružení Pragoprojekt a Sudop Praha zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí a v červenci 2008 její aktualizaci. 26. března 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. 5. srpna 2011 byla prodloužena jeho platnost.
V dubnu 2015 "Sdružení R6 Hořesedly - II. etapa" ve složení Stráský, Hustý a Partneři, Dopravoprojekt Ostrava, SHB a Viapont zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení, konkrétně Dopravoprojekt Ostrava.
Součástí stavby je MÚK Kněževes, 2 dálniční mosty, 2 nadjezdy, železniční most, přeložky silnic II/227 (447 m), II/606 (1097 m), III/22913 (453 m) a železniční tratě (469 m), provizorní napojení (115 m), 3 polní cesty (2387 m), opěrná zeď (30 m) a zrušení polního letiště.
Stavba začíná před odbočkou na Chrášťany, kde navazuje na stavbu Krupá, přeložka. Odtud pokračuje pravostranným obloukem jižně od stávající silnice I/6 v zářezu, podchází železniční trať Rakovník - Louny, za kterou je umístěna MÚK Kněževes se silnicí II/227 (kosodelná). Trasa v zářezu pokračuje dále, podchází přeložku silnice I/6, za kterou končí napojením na I. etapu. V km 52,140 - 52,430 budou provedeny konstrukční vrstvy na pravé polovině, zemní těleso bude připraveno z I. etapy.
Realizace je plánována během 26 měsíců. Náklady na obě stavby jsou plánovány na 2,393 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až březen 2022.

Stavba Hořesedly, přeložka, 1. etapa km 52,120 - 57,400 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 5,280 km, z toho je 310 m v polovičním profilu. V roce 1993 byla zpracována studii úseku Nové Strašecí - MÚK I/27. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V červnu 2003 Sdružení Pragoprojekt a Sudop Praha zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí a v červenci 2008 její aktualizaci. 26. března 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. 5. srpna 2011 byla prodloužena jeho platnost.
V listopadu 2013 zpracovalo "Sdružení Viapont a Pragoprojekt", konkrétně Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je 5 dálničních mostů, 2 nadjezdy, přeložky silnic III/2211 (412 m), III/2217 (267 m), 2 provizorní napojení (389 + 280 m), 6 polních cest (2060 m) a 1 zárubní zeď (112 m).
Stavba začíná provizorním napojením na silnici I/6 před Hořesedly. Odtud pokračuje po náspu severním obchvatem Hořesedel. V počátečním úseku km 51,120 - 52,430 bude na pravé polovině provedeno pouze zemní těleso, konstrukční vrstvy jsou součástí II. etapy. Trasa postupně kříží mosty biokoridod a 2 polní cesty. Podchází silici III/2211 severně od Hořesedel a levostranným obloukem se stáčí k silnici I/6. Stavba končí provizorním napojením severozápadně od Hokova, kde navazuje na stavbu Hořovičky, obchvat I. stavba.
Realizace je plánována během 19 měsíců. Náklady na obě stavby jsou plánovány na 2,393 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až březen 2022.

Stavba Hořovičky-obchvat, I. etapa km 57,400 - 60,106 je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 2,707 km, z toho je 547 m v polovičním profilu. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2004 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v prosinci 2007 její akutalizaci. 1. srpna 2008 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí, 29. prosince 2008 se uskutečnilo ústní projednání. 26. března 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. 5. srpna 2011 byla prodloužena jeho platnost.
V listopadu 2013 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 4 dálniční mosty, napojení Hořoviček (142 m), úprava silnice III/2214 (83 m), provizorní napojení (240 m), 3 polní cesty (1243 m) a 2 protihlukové stěny (1215 m).
Stavba začíná severozápadně od Hokova. Pravostranným obloukem se trasa odklání od silnice I/6 a pokračuje po náspu severním obchvatem Hořoviček. V km 59,560 - 60,106 budou provedeny zemní práce v celé šířce, ale konstrukční vrstvy budou položeny jen na levé polovině. V km 59,8 je navržena provizorní styková křižovatka s provizorním napojením silnice I/6 (142 m). Stavba končí provizorním napojením na silnici I/6.
Realizace je plánována během 22 měsíců. Náklady na obě stavby jsou plánovány na 1,563 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až březen 2022.

Stavba Hořovičky-obchvat, II. etapa km 60,106 - 62,594 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 2,487 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 1999, dne 13. prosince 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2004 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v prosinci 2007 její akutalizaci. 1. srpna 2008 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí, 29. prosince 2008 se uskutečnilo ústní projednání. 26. března 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. 5. srpna 2011 byla prodloužena jeho platnost.
V dubnu 2015 zpracovalo "Sdružení R6 Hořesedly - II. etapa" ve složení Stráský, Hustý a Partneři, Dopravoprojekt Ostrava, SHB a Viapont zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Jesenice, dálniční most, 2 nadjezdy, most na II/606, přeložky silnic I/27 (980 m), II/606 (2539 m), III/0272 (1612 m), úprava silnice III/00611 (794 m), provizorní napojení (114 m), místní komunikace (772 m), 3 přístupové komunikace (615 m), 5 zárubních (670 m) a 1 opěrná zeď (71 m).
Stavba navazuje na předchozí I. etapu za provizorním připojením Hořoviček, před odbočkou na Kolešov. Odtud stavba pokračuje ve stopě stávající silnice I/6, která je nejprve umístěna v ose budoucí levé poloviny a od km 61,4 v pravé polovině. Stávající ČS PHM Kolešov vlevo bude zachována, pokud vybuduje odpočívku. S přeložkou silnice I/27 je navržena MÚK Jesenice (osmičkovitá), za kterou stavba končí provizorním napojením na silnici I/6. Doprovodná komunikace bude vybudována jižně podél dálnice.
Realizace je plánována během 26 měsíců. Náklady na obě stavby jsou plánovány na 1,563 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až březen 2022.

Stavba MÚK I/27 - Lubenec km 62,594 - 71,360 je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 8,766 km. Byla zpracována vyhledávací studie. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V březnu 2003 byl zpracován investiční záměr. V září 2005 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Byly problémy s napojením doprovodné komunikace u obce Kolešov, ale už jsou vyřešeny. V lednu 2007 byla doplněna dokumentace pro územní rozhodnutí. Proběhl podrobný geotechnický průzkum.
23. ledna 2008 bylo zahájeno územní řízení. 22. května 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 16. února 2009 krajský úřad ho zrušil a věc vrátil k novému projednání z důvodů procesních chyb. 28. března 2010 ŘSD podalo novou žádost o vydání územního rozhodnutí. 20. října 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí. 10. prosince 2014 byl prodloužena platnost územního rozhodnutí.
"Společnost pro DSP/IČ/VD-ZDS - R6 Petrohrad - Lubenec" ve složení Pragoprojekt, Viapont a Pontex zpracovává dokumentaci pro stavební povolení a následně zpracuje zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Černčice, 6 dálničních mostů, 3 nadjezdy, železniční most, přeložky silnic 3xII/606 (3475 m), III/2245 (904 m), III/2243 (1228 m) a III/2063 (359 m), 2 provizorní napojení, 2 lesní (281 m) a 4 polní cesty (1189 m) a 2 opěrné stěny.
Stavba začíná za MÚK se silnicí I/27. Krátce vede ve stopě stávající silnice. Následně se odklaní a pokračuje jižním kolem Bílence, zde se nachází devíti polový most přes Bílenecký potok (635 m). Za Bílencem je silnice vedena vpravo podél stávající silnice I/6. Následně pokračuje severně kolem Černčic. Kříží železniční trať. Se silnici III/2245 je navržena MÚK Černčice (osmičkovitá). Před odbočkou na Blatno trasa kříží stávající silnici I/6, stavba zde bude provizorně napojena na stávající I/6, pokud v té době nebude v provozu obchvat Lubence. Stavba končí za nadjezdem silnice III/2063.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,452 miliardy Kč.

Stavba Lubenec-obchvat, II. etapa km 71,360 - 74,700 je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,340 km. Byla zpracována vyhledávací studie. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V květnu 2004 byl zpracován investiční záměr. Byl proveden předběžný geologický průzkum. V srpnu 2005 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 18. července 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí a 27. června 2011 byla jeho platnost prodloužena.
Soutěž na zhotovitele dokumentace pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby se soutěžní lhůtou do 11. srpna 2009 byla zrušena.
V lednu 2015 zpracoval Valbek dokumentaci pro stavební povolení. "Společnost pro DSP/IČ/VD-ZDS - R6 Petrohrad - Lubenec" ve složení Pragoprojekt, Viapont a Pontex zpracovává zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, nadjezd, provizorní napojení (368 m) a 3 polní cesty (786 m).
Stavba začíná za nadjezdem silnice III/2063. Odtud pokračuje vlevo podél stávající silnice I/6. Stavba končí před Lubencem napojením na připravovanou stavbu Lubenec-obchvat, I. etapa.
Náklady na obě etapy stavbu jsou plánovány na 3,521 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 12 milionů Kč. Realizace je plánována v období březen 2011 až prosinec 2013.

-->

Stavba Lubenec-obchvat, I. etapa km 74,700 - 79,560 je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 4,860 km. Byla zpracována vyhledávací studie. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V květnu 2004 byl zpracován investiční záměr. Byl proveden předběžný geologický průzkum. V srpnu 2005 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 18. července 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí a 27. června 2011 byla jeho platnost prodloužena.
Soutěž na zhotovitele dokumentace pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby se soutěžní lhůtou do 11. srpna 2009 byla zrušena.
V červnu 2012 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V lednu 2013 zpracoval SUDOP Praha změnu dokumentace pro územní rozhodnutí, do které byly promítnuty úsporná opatření v podobě zkrácení mostů a změny připojení na I/6 v km 74,8. 20. ledna 2014 bylo vydáno na tuto změnu územní rozhodnutí.
V dubnu 2016 zpracovala "Společnost pro DSP/IČ/VD-ZDS - R6 Petrohrad - Lubenec" ve složení Pragoprojekt, Viapont a Pontex projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je MÚK Lubenec, 4 mosty na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic II/226 (540 m), 2x II/606 (383 + 1077 m) a III/22610 (175 m), úprava silnice III/00614, provizorní napojení, 2 místní komunikace (100 m), 2 polní cesty (424 m), chodník, 1 opěrná (92 m) a 3 zárubní zdi (770 m) a 4 protihlukové stěny.
Stavba začíná na provizorním napojení východně od Lubence. Následně je trasa vedena v souběhu s železniční tratí a stávající silnicí I/6. U bývalé porcelánky trasa kříží silnici I/6 a pokračuje jako severní obchvat Lubence. Údolí Blšanky překračuje nejdelším mostem stavby (155 m), oproti DÚR 2005 byla estakáda zkrácena o 189 m a doplněna mostem přes silnici III/00614 (sv. 9 m). Se silnicí II/226 je navržena MÚK Lubenec (osmičkovitá). Stavba pokračuje v zářezu, který přechází do násypu. Namísto mostu přes údolí (120 m) zde byl oproti DÚR 2005 navržen most přes odvodňovací příkop (sv. 6 m), opět kříží Blšanku (120 m), za kterou je trasa vedena v zářezu. Podchází přeložku stávající silnice a končí napojením na stavbu Lubenec - Bošov cca 1 km západně od obce Libkovice.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,853 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 336 milionů Kč, z toho je 191 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období červenec 2017 až prosinec 2019.

Stavba Bošov - Knínice je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 7,900 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V únoru 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 8. prosince 2008 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí. 19. března se uskutečnilo veřejné projednání. 29. října 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Knínice, 5 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic II/205 (1116 m), III/1948 (649 m), 3 polní cesty, doprovodná komunikace (646 m), oboustranná odpočívka Věrušice a 5 zárubních zdí (766 m).
Stavba začíná za MÚK Bošov. Odtud vede souběžně jižně od stávající silnice. Přes údolí potoka Velká Trasovka bude postaven most (495 m). Za odpočívkou Větrušice se od ní trasa odklání a pokračuje zemědělskou krajinou. Severně míjí Čichalov a následně pokračuje mostem přes vodoteč. V prostoru obce Knínice je navržena MÚK Knínice se silnicí II/205 (deltovitá). Stavba končí za MÚK Knínice provizorním napojením na stávající silnici I/6.
Náklady jsou plánovány na 2,356 miliardy Kč.

Stavba Knínice - Žalmanov je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 6,950 km. Byla projednána studie k technickému řešení. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. V listopadu 2005 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 29. září 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
8. prosince 2008 byla podána žádost o vydání územní rozhodnutí. 29. května 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 20. října 2009 bylo územní rozhodnutí Krajským úřadem zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 19. května 2010 bylo vydáno nové územní rozhodnutí, proti kterému byla opět podána odvolání. 4. října 2010 bylo opět územní rozhodnutí Krajským úřadem zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 22. listopadu 2010 byl MěÚ Bochov pověřen vedením územního řízení namísto z důvodu podjatosti MěÚ Žalmanov. 20. října 2011 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování územního řízení, účastníci řízení se mohli vyjífřit do 15 dnů. 10. února 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí a 31. července 2012 Krajský úřad Karlovarského kraje odvolání zamítnul.
Součástí stavby je MÚK Bochov, 7 mostů na hlavní trase, nadjezd, železniční most, přeložky silnic II/198 (118 m), II/208 (396 m), III/00624 (143 m), 4 polní cesty (1544 m), úprava železniční trati, doprovodná silnice (1236 + 910 m), 4 protihlukové stěny (1580 m).
Stavba začíná za MÚK Knínice se silnicí II/205. Odtud pokračuje mírně zvlnenou krajinou jižně od stávající silnice. U obce Herstošovice křižuje stávající silnici. Volnou krajinou pokračuje jako severní obchvat Bochova, na kterém je plánována MÚK Bochov se silnicí II/606 (osmičkovitá), za kterou se stavba napojuje na stávající silnici, kde končí.
Náklady jsou plánovány na 1,987 miliardy Kč. Proběhla příprava území.

Stavba Žalmanov - Olšová Vrata je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 7,341 km. Byla projednána studie k technickému řešení. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. V dubnu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Probíhá příprava podkladů pro územní řízení.
Součástí stavby je MÚK Žalmanov, 4 mosty na trase, z nichž největší je most přes údolí Lomnického potoka (109 m), 2 nadjezdy, ekodukt, přeložky 5 silnic III. třídy, místní komunikace, polní cesta, doprovodná komunikace (4,5 km), stoupací pruh ve směru na Prahu (790 m) a 4 protihlukové stěny (1291 m). Stavba bude náročná, protože se za provozu bude snižovat stavající zařez, tak aby se dosáhlo normovaného podélného sklonu 4,5 % ze současných 6 %.
Stavba začíná za MÚK Bochov. Odutd trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/6, která bude rozšířena o levou polovinu. U Horních Tašovic se trasa odklání a vede jižně od stávající silnice I/6. Jižně míjí Žalmanov, se silnicí III/20812A je navržena MÚK Žalmanov (kosodelná), za kterou se stavba napojuje na stávající silnici I/6, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky. Stavba končí před stávajícím odbočením na Andělskou horu.
Náklady jsou plánovány na 1,991 miliardy Kč.

Stavba Olšova Vrata - Karlovy Vary je projektována v kategorii R 25,5/100 a S 22,5/80 a měří 8,021 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. dubna 1998, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V září 2003 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V září 2008 bylo vydáno územního rozhodnutí. Proběhl podrobný geotechnický průzkum. V květnu 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 13 mostů na trase, most na větvi křižovatky, ekodukt, přeložky silnic II/222 (250 m), III/2086 (769 m), III/22010, doprovodná komunikace 1053 m), obslužná komunikace, 2 polní a 3 lesní cesty, stoupací pruh ve směru na Prahu (3,2 km), 12 opěrných zdí a 7 protihlukových stěn.
Stavba začíná před stávajícím odbočním na Andělskou horu. Odklání se od stavající silnice I/6 a je vedena jižněji. V prostoru obce Olšova Vrata je navržena MÚK Olšová Vrata se silnicí III/2069 (kosodelná), zde se mění kategorie na S 22,5/80, která je navržena v km 5,490 - 0,000. Pravostranným obloukem pokračuje do Vratenského údolí, které překračuje estakádou (302 m), za kterou pak pokračuje v trase stávající silnice, která bude rozšířena a zrekonstruována o levou polovinu vozovky. Přes MÚK Drahovice pokračuje a MÚK se silnicí II/222, za kterou se napojuje na již provozovaný úsek Karlovy Vary - průtah.
Náklady jsou plánovány na 3,417 miliardy Kč.

Výhledově (po r. 2020) se uvažuje o severním obchvatu Karlových Varu. Vzhledem k výskytu minerálních pramenů byl koridor vybírán zvlášť pečlivě. Stavba by začínala na mimoúrovňové křižovatce rychlostní silnice R6 a silnice I/13. Poté by pokračovala kolem Bohatic k mimoúrovňové křižovatce v prostoru obce Otovice. Procházela by mezi Otovicemi a Sedlcem k další mimoúrovňové křižovatce. Za průchodem mezi Rosnicemi a Starou Rolí by následovala mimoúrovňová křižovatka se silnicí II/220. Poté by se trasa stačela kolem Staré role a krajinou by pokračovala k silnici II/222, se kterou je plánována mimoúrovňová křižovatka. Procházela by mezi Jenišovem a Novými Dvory a končila by na mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 se silnicí I/20

Stavba MÚK Chlumeček - státní hranice je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 8,500 km. Pontika zpracovala technickou studii. Součástí stavby jsou 2 mosty, přeložka silnice II/606 (1,7 km), místní komunikace a cyklostezka. Stavba začíná na MÚK Chlumeček a končí na státní hranici s Německem. Jedná se o dostavbu pravé poloviny na plný profil. MÚK Pomezí se silnicí II/606 bude přestavěna na deltovitou. Od MÚK Pomezí po státní hranici bude vybudována doprovodná silnice II/606 severně od dnešní silnice I/6. Za MÚK Pomezí bude upravena niveleta stávající silnice I/6.

Provozované úseky:

Stavba Rychlostní silnice R6 Praha - Pavlov bude postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 10,430 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. dubna 1998, dne 31. března 1999 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. ledna 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V dubnu 1997 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 16. listopadu 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2002 VPÚ DECO Zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 30. května 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Jeneč, 5 mostů na trase, 4 nadjezdy, 1 železniční most, přeložky a úpravy 2 silnic III. třídy, 3 místních komunikací, 4 polní cesty, 3 protihlukové stěny (1250 m), 2 opěrné zdi a 2 ražené kanalizační stoky (1634 m). Vzhledem k záměru rozšíření letiště o novou dráhu VPD 06R/24L, která předpokládá zakrytí trasy v km 3,618 – 4,080 (461,5 m). Tento tunel Jeneček je navržen v kategorii T 9,0 s výhledovým uspořádáním 2 x 3,50 m + 1,25 m. V tomto rozsahu je střední dělicí pás navržené kategorie R 24,5/120 rozšířen na 5 m, je vybudováno založení a stěny budoucího překrytí.
Stavba začíná za MÚK Řepy se Pražským okruhem DO. Mostem přes železniční trať Praha - Kladno pokračuje severním obchvatem Hostivic a Jenče v blízkosti letiště Ruzyně. V prostoru obce Jeneč je navržena MÚK Jeneč (deltovitá). Mostem přes železniční trať pokračuje trasa zemědělskou krajinou, severně mine Pavlov, za kterým se napojuje na již provozovaný úsek Pavlov - Nové Strašecí.
Stavbu projektoval VPÚ DECO a provedlo "Sdružení Praha - Pavlov" ve složení IMOS Brno, SDS Exmost a Heitkamp-Deilmann-Haniel. Náklady na stavbu byly 3,931 miliardy Kč. Realizace proběhla v období březen 2005 až září 2010 s uvedením do provozu 19. prosince 2008. Stavba byla slavnostně zahájena 21. července 2005.

Stavba Rychlostní silnice R6 MÚK Hostivice je projektována v kategorii R 24,5/120. 9. července 2009 bylo vydáno stavební povolení, které bylo prodlouženo 15. července 2011 do 31. srpna 2013. V listopadu 2011 VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro zadání stavby.
Po vybudování Břevnovské radiály, bude zrušeno provizorní propojení R6 s I/6 před MÚK Řepy a I/6 již nebude přímo napojena na R6. Aby nedošlo ke zhoršení obsluhy území byla navržena výstavba nové MÚK Hostivice v km 2,02. V rámci stavby Praha - Pavlov, byly vybudovány připojovací a odbočovací pruhy. Pro převedení nad R6 bude využit most přes polní cestu. Vzhledem k nenormované vzdálenosti mezi MÚK Hostivice a MÚK Řepy (800 m) byla pro křižovatku získána výjimka z normy.
Součástí stavby je levá a pravá polovina křižovatky a oplocení.
Stavbu provedlo "Sdružení Strabag - PSVS - R6 MÚK". Náklady na stavbu jsou plánovány na 39 milionů Kč. Realizace proběhla v období březen až září 2014 s uvedením do provozu 1. září 2014.

Stavba Pavlov - Velká Dobrá je postavena v kategorii R 24,5/100 a měří 5,7 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 21. února 1994, dne 14. září 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 23. listopadu 1994 vydal Okresní úřad Kladno souhlasné stanovisko. Součástí stavby byla MÚK Fialka, most a 2 nadjezdy. Stavba začíná na sjezdu u obce Pavlov. Odtud je vedena ve stopě staré silnice přes MÚK Fialka se silnicí I/61. Za mostem přes silnici III/0069 u Pleteného Újezdu se trasa odkladní a směřuje k MÚK Velká Dobrá se silnicí III/0063, před kterou končí.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a prováděl Strabag. Náklady činily 749 milionů Kč. Výstavba proběhla v období květen 1999 až červen 2002. Nejprve byl na podzim 2000 zprovozněna levá polovina 2,8 km dlouhého úseku Pletený Újezd - MÚK Velká Dobrá, následně 20. června 2001 byl tento úsek zprovozněn v plném profilu a byla zprovozněna pravá polovina 2,9 km dlouhého úseku Pavlov - Pletený Újezd. 1. června 2002 byla zprovozněna zbývající část.

Stavba Velká Dobrá - Kamenné Žehrovice je postavena v kategorii R 24,5/100 a měří 6,2 km. Součástí stavby byla MÚK Velká Dobrá, 2 mosty, 3 nadjezdy a 2 lávky. Stavba začíná před MÚK Velká Dobrá se silnicí III/0063. Odtud pokračuje jižně kolem Velké Dobré. Následuje mosty u obce Družec přes silnice III. třídy a místní vodoteče. Jižně míjí Doksy a podél VVN pokračuje ke sjezdu u Kamenných Žehronovic. Stavba končila za nadjezdem silnice II/606, kde se napojuje na provozovaný úsek.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SIBE. Stavba byla realizována v období listopad 1992 až prosinec 1995 s uvedením do provozu 5. října 1994.

Stavba Kamenné Žehrovice - Kačice je postavena v kategorii S 24,5/100-M a měří 3,3 km. Na trase jsou postaveny 3 mosty a 1 železniční. Stavba začínala na provizorním sjezdu na starou silnicí II/606 u obce Kamenné Žehrovice za dnešním nadjezdem silnice II/606. Pokračuje zářezem pod železničním mostem vlečky dolu Nosek. Následně otevřenou krajinou pokračuje jako součást obchvatu Tuchlovic. Mostem překonává železniční trať. Stavba končí před MÚK Kačice, kde se napojuje na obchvat Stachova a Nového Strašecího. Nejprve byla v roce 1985 zprovozněna pravá část vozovky a následně v roce 1986 levá část vozovky.

Stavba Kačice - Nové Strašecí je postavena v kategorii S 24,5/100-M a měří 6,5 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 2 mosty a 2 nadjezdy. Stavba začíná před MÚK Kačice se silnicí II/236. Pokračuje otevřenou krajinou severně kolem Stochova. Dvěma podjezdy kříží silnice III. třídy. Severně pokračuje kolem Nového Stašecího, kde je postavena MÚK se silnicí II/237. Stavba končí zúžením na stávající silnici. Nejprve byla v roce 1984 zprovozněna pravá část vozovky a následně v roce 1985 levá část vozovky.

Stavba Rychlostní silnice R6 Lubenec - Bošov je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 4,120 km. V roce 1995 Pragoprojekt zpracoval vyhledávací studii. Dokumentace EIA byla zveřejněna 30. června 1999, dne 12. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. července 2000 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V květnu 2004 byl zpracován investiční záměr. V červenci 2005 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 1. listopadu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V listopadu 2007 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 23. února 2009 bylo vydáno stavební povolení. v únoru 2009 zpracoval Sudop Praha projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je MÚK Bošov, 2 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice II/194 (669 m), 3 úprava silnice II/606 (270 + 101 + 265 m), oprava silnice II/606 (2050 m), 2 provizorní napojení (288 + 469 m), místní komunikace (648 m), 3 přeložky polních cest (1200 m), obratiště Bošov, 2 autobusové zastávky a 2 protihlukové stěny (901 m). Maximální podelný sklon je 5,87 %.
Stavba začíná cca 1 km východně od obce Libkovice, kde se napojuje na připravovanou stavbu R6 Lubenec–obchvat, pokračuje vlevo od stávající silnici a jižně od Libkovic, za kterými je následně trasa vedena ve stopě stávající silnice I/6. Trasa dále stoupá údolím směrem k obci Bošov, kterou míjí rovněž jižně, bude zde postaven stoupací pruh ve směru na Karlovy Vary (2740 m). V MÚK Bošov s přeložkou silnice II/194 (kombinace kosodelné a osmičkovité) se trasa odklání od stávající silnice a pokračuje jižně od ní. Stavba končí západně od obce Bošov a provizorním sjezdem se napojuje na stávající silnici I/6.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a provedlo "Sdružení Lubenec - Bošov" ve složení Eurovia, Geosan a AZ Sanace. Náklady na stavbu byly 1,803 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 10. května 2010 až 5. května 2016. Stavba byla slavnostně zahájena 14. května 2010. Stavba byla 16. srpna 2010 dočasně pozastavena z nedostatku financí. Výstavba byla obnovena 13. září 2013. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 10. listopadu 2015.

Stavba Karlovy Vary - průtah, 1. etapa je postavená v kategorii S 22,5/80 a MS 20/80 a měří 4,724 km, z toho je 2,76 km součástí silnice I/6. Součástí stavby byly 3 MÚK, 3 mosty, 3 nadjezdy, 2 lávky, 2 podchody a železniční most. Největším mostem je most přes Ohře délky 263 m. Stavba není součástí dálnice D6.
Stavba začíná před nadjezdem ulice Horní u Všeborovic, kde navazuje na stavbu přeložky silnice I/13 Karlovy Vary - Ostrov. Následuje MÚK Bohatická a za ní následuje MÚK Karlovy Vary-východ se silnicí I/6. Odtud je trasa vedena ve stísněném prostoru přes MÚK Rybáře s ulicí Sokolovská. Stavba končila u zimního stadionu napojením na starou silnici I/6.
Stavbu projektoval Pragoprojekt. Stavba byla zprovozněna v roce 1992 a dokončena v červnu 1993.

Stavba I/6 Karlovy Vary - západ, 2. stavba je projektována v kategorii MS 20/60 v km ZÚ - 2,2, R 24,5/90 v km 2,2 - 4,1 a v R 24,5/100 v km 4,1 - KÚ a měří 5,188 km. Značkou Silnice pro motorová vozidla je označen 3,2 km dlouhý úsek. Příprava stavby probíhala od roku 1984, kdy byla zpracována Studie variant komunikačního řešení K.Vary-západ. Původně trasa vedla rovně přes meandr Ohře a přes Dvory podél I/6. V roce 1992 Pragoprojekt zpracoval nový návrh vedení trasy zhruba v dnešní podobě, který byl přijat. V červnu 1999 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, v březnu 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2002 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byly 4 MÚK (MÚK Rybáře, MÚK Zlatý Kopeček, MÚK K Vysílači a MÚK Jenišov), 3 okružní křižovatky, 5 mostů na trase, 4 nadjezdy, 2 železniční mosty, ekodukt, lávka pro pěší, 2 podchody, přeložka silnic I/20 (516 m), II/220 (557 m), II/222 (1504 m), II/606 (790 m), provizorní napojení, úprava železniční trati, 3 místní komunikace (782 m), 3 polní cesty (997 m), cyklostezska, 3 chodníky, opěrná zeď (54 m).
Stavba se napojuje na 1. etapu v Karlových Varech. Následuje MÚK Rybáře. Dále je trasa vedena po estakádě přes Rolavu (478 m). Trasa podchází železniční trať Cheb - Chomutov, na které byl postaven nový obloukový most. Za mostem následuje MÚK Zlatý Kopeček se silnicí II/220, zde se mění kategorie z MS 20/60 na R 24,5/90. Následuje stoupání (5,2%) až do 14 metrů hlubokého skalního zářezu. S přeložkou silnice II/222 je postavena MÚK K vysílači. Následuje estakáda (523 m) přes žel. trať a stávající silnici I/6. Trasa dále pokračuje jižně od stávající silnici, v km 4,1 stavby se mění kategorie z R 24,5/90 na R 24,5/100. Následuje MÚK Jenišov se silnicí I/20. V další části je navržen přesýpaný most (49 m) pro převedení biokoridoru. Stavba končí před nadjezdem silnice II/606 u Hory, za kterým byla provizorně napojena na starou silnici I/6.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo "Sdružení průtah silnice R6 Karlovy Vary - západ" ve složení SSŽ, Berger Bohemia, Strabag a SMP. Náklady na stavbu byly 4,815 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 14. září 2004 až srpen 2008. V období říjen 2003 až duben 2004 byla provedena příprava trasy a demolice stávajících objektů. 28. listopadu 2006 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu. Stavba byla 26. října 2007 zprovozněna v plném profilu.

Stavba Rychlostní silnice R6 Nové Sedlo - Jenišov je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 4,437 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. března 1998, dne 29. března 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 4. července 2000 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 7. listopadu 2006 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Nové Sedlo, 2 mosty na trase, 7 nadjezdů, 3 protihlukové stěny (592 m) a stoupací pruh ve směru na Prahu (1340 m).
Stavba začíná před nadjezdem silnice II/606 u Jenišova, kde navazuje na průtah Karlovými Vary. Odtud trasa pokračuje severním obchvatem obce Hory po okraji loketské výsypky. U obce Loučky se napojuje na stávající silnici, která byla až po konec stavby rozšířena o levý jízdní pás. Stavba končí za MÚK Nové Sedlo se silnicí II/209 (kosodelná).
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo "Sdružení R6" ve složení Eurovia CS, Skanska-DS, SMP, Berger Bohemia a Swietelsky. Náklady na stavbu byly 2,041 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 19. února 2008 až leden 2011. Slavnostní zahájení proběhlo 11. dubna 2008. 19. června 2010 byla stavba zprovozněna v km 5,883 - 7,4 v plném profilu a v km 7,4 - 9,9 pravý jízdní pás. 21. srpna 2010 byla stavba zprovozněna v plném profilu.

Stavba Rychlostní silnice R6 Nové Sedlo - Sokolov je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 7,482 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. března 1998, dne 29. března 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 4. července 2000 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 28. července 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla 31. října 2007 prodloužena.
V řijnu 2004 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení, následně zadávací dokumentace stavby. 31. července zveřejněno oznámení o zahájení stavebního řízení. 11. září 2009 bylo vydáno stavební povolení. 12. května 2010 bylo zahájeno stavební řízení na SO 201 Ochrana tunelu ČD na trati Chodov - Sokolov, 28. června 2011 bylo vydáno stavební povolení na připojení odpočívky u Transmotelu.
Součástí stavby jsou 2 MÚK Sokolov-východ (kosodelná), MÚK Sokolov-jih (kosodelná), 9 mostů na trase, nadjezd, 1 opěrná (165 m), 3 protihlukové stěny (1465 m) a stávající oboustranná odpočívka.
Technicky nejsložitější byla přestavba původního obloukového mostu přes Ohře (296 m) ze dvoupruhového na čtyřpruhový. Rozpětí oblouku je 150 m. Původní most byl postaven SSŽ o.z. 2 Praha v období prosinec 1968 až září 1975. Původní návrh na přístavbu druhého paralerního mostu byl zamítnut z důvodu ochrany přírody. Přestavba se částečně děla za plného provozu. Stávající mostovka byla rozebrána a nahrazena ocelovou mostovkou s využítím stávající nosné obloukové konstrukce a spodní stavby, která bude částečně zesílena. Most je navržen v Kategorii R 17,5/80.
Stavba navazuje na předchozí úsek za MÚK Nové Sedlo. Odtud je vedena v trase stávající vozovky, která bude opravena a rozšířena, v úseku MÚK Nové Sedlo - MÚK Sokolov-východ o levý jízdní pás s vyjímkou úseku před a za mostem přes Ohři, kde byla vozovka rozšiřována na obě strany a v úseku MÚK Sokolov-jih - KÚ o pravý jízdní pas. Křižovatky Sokolov-východ a Sokolov-jih byly přestavěny.
Stavbu provedlo "Sdružení STRABAG + Metrostav + Skanska - R6 Nové Sedlo-Sokolov". Náklady na stavbu byly 3,160 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 21. duben 2009 až duben 2012. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 23. dubna 2009. 3. dubna 2011 byl do provozu uveden levý jízdní pás pro dopravu ve směru Cheb - Karlovy Vary. Stavba byla zprovozněna 17. dubna 2012.

Stavba Rychlostní silnice R6 Sokolov - Tisová je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 5,394 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. března 1998, dne 29. března 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 4. července 2000 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V prosinci 2002 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V květnu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, 2. července 2007 byla jeho platnost prodloužena o další dva roky. V listopadu 2004 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 1. dubna 2008 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. 13. června 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Březová a Tisová), 4 mosty na trase, nadjezd, most na přeložce, přeložky silnic III/2121, III/2122, III/2124 a III/21022, 2 místní komunikace, 1 účelová komunikace, doprovodná silnice (3154 m) a 3 opěrné stěny.
Stavba je v celé délce vedena po okraji bývalého povrchového dolu Silvestr. Stavba začíná za MÚK Sokolov-jih se silnicí II/210. Poté pokračuje v trase stávající silnice až k Březové. Březovou míjí severním obchvatem severně, je zde postavena MÚK Březová se silnicí III/21022 (osmičkovitá), následně kříží stávající silnice a pokračuje jižně od ní v těsné blízkosti. U odbočky na Rudolec trasa opět kříží původní silnici I/6 a pokračuje severně od ni. Stavba končí za MÚK Tisová se silnicí III/2124 (deltovitá).
Stavbu projektoval Sudop Praha a provedlo "Sdružení Sokolov - Tisová" ve složení Eurovia CS, Swietelsky, SMP a Berger Bohemia. Náklady na stavbu byly 3,006 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 8. říjen 2008 až říjen 2011. Stavba byla zprovozněna 3. dubna 2011.

Stavba Rychlostní silnice R6 Tisová - Kamenný Dvůr je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 7,540 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. března 1998, dne 29. března 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 4. července 2000 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V listopadu 2002 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V prosinci 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2004 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V únoru 2006 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Kamenný Dvůr, 5 mostů na trase, z nichž každý je delší než 250 m, 2 nadjezdy, most na doprovodné silnici, přeložka silnice II/212, stoupací pruh ve směru na Prahu (1511 m), přeložky stávajících místních komunikací, polních a inženýrských sítí a 6 protihlukových stěn (2580 m).
Stavba začíná za MÚK Tisová. Odtud je vedena severně v těsné blízkosti stávající silnice I/6. Od odbočky na Anrnoltov je trasa vedena v délce 1,4 km ve stopě stávající silnice I/6, která byla kompletně přestavěna a rozšířena. Před Zlatou se trasa odklání od stavájící silnice a pokračuje severně od ní. U Kamenného Dvora kříží stávající silnici I/6. Následuje MÚK Kamenný Dvůr se silnicí III/2125 (deltovitá), za kterou stavba končí.
Stavbu projektoval Sudop Praha a postavilo "Sdružení Tisová Kamenný Dvůr" ve složení Eurovia CS, SMP CZ, STRABAG a Metrostav. Náklady byly 3,091 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 4. srpen 2006 až červenec 2010. 5. listopadu 2009 byla zprovozněna levá polovina pouze pro směr Cheb - Karlovy Vary. 10. července 2010 byla stavba zprovozněna v plném profilu.

Stavba I/6 Kamenný Dvůr - křižovatka Y je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 4,434 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 22. září 1997, dne 24. března 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. března 1998 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V listopadu 1999 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V říjnu 2000 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Ondrava, 3 mosty na trase, 1 most na přeložce, úpravy doprovodné silnice III. třídy a protihluková stěna (492 m).
Stavba začíná na hranici okresu Cheb. Silnice je vedena v trase staré původní silnice I/6, která byla zrekonstruována a rozšířena o pravou polovinu vozovky. Stavba končí jihozápadně od Obilné napojením na stávající silnici.
Náklady činily 673 milionů Kč. Stavbu projektoval Sudop Praha a realizovaly SSŽ, o.z. 6 Karlovy Vary. Realizace proběhla v období březen 2001 až listopad 2003, s uvedením do provozu 22. listopadu 2003.

Stavba Severní obchvat Cheb, 2. stavba je postavena v kategorii R 24,5/100 a měří 7,054 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 18. ledna 1993, dne 12. července 1993 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. července 1993 vydal Okresní úřad Cheb souhlasné stanovisko. V roce 1994 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 1996 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byly 2 MÚK (MÚK Dolní Dvory a MÚK Jesenice), most na trase, 4 nadjezdy, železniční most, přeložka silnice I/21 a pravostranná odpočívka. Největším mostním objektem je estakáda přes meandr řeky Ohře, železniční trať Cheb - Chomutov a silnici III. třídy (525,3 m) s rozpětím polí 32 + 11x41,8 + 32 m. Most je veden v půdorysném oblouku R=1000. Most byl proveden jako spojitý předpjatý monolitický dvoutrám betonovaný na pevné skruži do pojízdného bednění.
Stavba začíná před levostrannou odpočívkou Obilná. Následuje MÚK Jesenice se silnicí I/21 (trubkovitá). Trasa následně vede v souběhu s původní silnicí I/6 k MÚK Cheb-východ se silnicí II/606 (trubkovitá). Stavba se stačí na severozápad a pokračuje k mostu přes řeku Ohři. Stavba končí před MÚK Chlumeček se silnicí I/21.
Stavbu projektoval Sudop Praha a realizovaly SSŽ, o.z. 6 Karlovy Vary spolu s hlavními podzhotovitely Stavby mostů Praha, Silnice Cheb a Vojenské stavby CZ. Náklady na stavbu činily 1,4 miliardy Kč. Realizace proběhla v období duben 1997 až červen 2000, s uvedením do provozu 26. října 1999. Stavba byla slavnostně zahájena 7. května 1997.

Stavba Severní obchvat Cheb, 1. stavba je postavena v kategorii R 24,5/100, resp. R 11,5/100 a měří 8,900 km. Stavba je majetkově připravena pro budoucí rozšíření na čtyřpruh. Stavba je v km 0,000-1,377 a v km 7,700-8,900 postavena v kategorii R 24,5/100, v km 1,377-7,700 je postavena v kategorii R 11,5/100. Bylo využito 3,5 km plánované "Sudetské dálnice" v úseku MÚK Chlumeček (mimo) - Skalka.
Součástí stavby byly 3 MÚK (MÚK Chlumeček, MÚK Klest a MÚK Pomezí), 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na přeložce a 2 protihlukové stěny (1320 m).
Stavba začíná před MÚK Chlumeček se silnicí I/21 (trojlístkovitá). Za nadjezdem silnice III/21329 trasa vede v trase tzv. "Sudetské dálnice". Následuje MÚK Klest se silnicí III/21320 (deltovitá). Před levostranným obloukem opouští trasu tzv. "Sudetské dálnice". Před mostem přes v.n. Skalka (310 m) začíná opět čtyřpruhový úsek. Stavba končí za MÚK Pomezí se silnicí II/606 (trubkovitá) před hraničním přechodem, kde na tuto stavbu navazovala stavba celnice Pomezí, kterou zajišťovalo Generální ředitelství cel.
Náklady činily 808 milionů Kč. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ, o.z. 6 Karlovy Vary. Realizace probíhala v období 20. listopadu 1993 až 30. června 1997, s uvedením do provozu 30. září 1996.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017