Dálnice D7

Praha - Slaný - Louny - Chomutov

Stavba dálnice D7 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 286 ze dne 10. dubna 1963. Usnesením vlády ze dne 21. července 1999 č. 741 byla schválena stavba rychlostní silnice R7. V první etapě měla být tato silnice realizována ve dvoupruhovém uspořádání v kategorii 1/2 R 22,5 od Slaného až na hranice se SRN. Ke zkapacitnění na čtyřpruh mělo dojít v závislosti na dopravních potřebách. V souvislosti se změnou norem, při které byly kategorii R 11,5 a R 22,5 zrušeny, bude se výstavba rychlostní silnice R7 realizovat přímo jako čtyřpruh kategorie R 25,5/100.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R7 Praha - Chomutov přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D7. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla scvhálena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Na základě rozhodnutí MD ČR ze dne 29. ledna 2016 byl úsek MÚK Spořice - MÚK Chomutov, km 79,225 - 82,630 přeřazen z dálniční sítě do sítě silnic pro motorová vozidla. Připravuje se přeznačení navazujícího úseku až po Horu sv. Šebastiána.

V plném profilu je dálnice v provozu v úsecích Praha - Slaný, Sulec-obchvat a MÚK Bítozeves - MÚK Nové Spořice (Chomutov), v polovičním profilu je v provozu v úsecích Slaný-obchvat, Třebíz-přeložka, Hořešovice-přeložka, Louny-obchvat a Postoloprty-obchvat. Na silnici I. třídy I/7 je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov - Křimov - st. hranice, ale tento úsek není součástí rychlostní silnice R7. Po roce 2020 se uvažuje o zkapacitnění úseku Chomutov - Křimov - st. hranice na čtyřpruh v kategorii S 24,5.

V červnu 2014 zpracovalo "Sdružení PGP + SP - R7 Slaný - Bítozeves" ve složení SUDOP Praha a Pragoprojekt Technicko-ekonomickou studii R7 v úseku Slaný - Bítozeves. Studie byla zpracována ve 4 variantách, a to varianta A bez realizace R7, varianta B čtyřpruh kategorie R 21,5/100 za účelem většího využití stávající silnice I/7, varianta C čtyřpruh kategorie R 25,5/100 a minimalistická varianta D, jenž zahrnuje doplnění některých MÚK a vyznačení třípruhových úseků ve vhodných částech. Pro variantu C studie u stavby Slaný - hr. kraje doporučila prověřit možnost větších podélných sklonů v okolí obce Lotouš. Pro stavbu Louny-obchvat bylo doporučeno zvážit možnost nerozšíření stávající polovinu o 0,25 m. U stavby Postoloprty, zkapacitnění bylo navrženo vypuštění přeložky II/255 včetně mostu přes Ohři.
Náklady na variantu B byly odhadnuty na 8,618 miliardy Kč a na variantu C pak 9,779 miliardy Kč. Dokončení stavby Postoloprty - MÚK Bítozeves se předpokládá v roce 2016, obchvat Panenského Týnce by měl být dokončen v roce 2018, úseky I/16 - Kutrovice a Chlumčany - Postoloprty v roce 2022 a úseky Knovíz - I/16 a Kutrovice - hr. kraje pak v roce 2024.
Studie prokázala, že mezi varianty B a C jsou jen nepatrné rozdíly. Varianta C vykazuje větší dopravní zatížení o 2000 aut/den díky vyšší povolené rychlosti. Studie dále doporučila změnu tvaru MÚK Slaný-západ na osmičkovotou, výstavbu poloviny MÚK Postoloprty-sever pro nájezd a sjezd od Prahy a zachování sportovního areálu díky rozšíření vlevo. Na základě studie byla k dalšímu sledování doporučena varianta C R 25,5/100.
4. září 2014 byla technicko-ekonomická studie schválena Centrální komisí MD ČR ve variantě C, čtyřpruh kategorie R 25,5/100.

V srpnu 2015 zpracoval Tora-F "Vyhledávací studii umístění SSÚD na R7", navrhl umístění SSÚD ve 3 lokalitách, a to 2 místa u Loun a 1 místo u Citolib. K dalšímu sledování byla vybrána lokalita u Citolib.
Následně v březnu 2016 zpracoval Tora-F "Technická studie SSUD Cítoliby na D7", ve které ověřil vhodnost umístění SSÚD Citoliby. Náklady na středisko jsou odhadovány na 232 milionů Kč.

V říjnu 2016 zpracoval VPÚ DECO Praha technickou studii "D7 Pražský okruh - Nové Spořice, studie rozmístění odpočívek", střední odpočívku buď Hrušovany v km 68,000 (20 míst pro NA) anebo Všehrdy v km 72,00 (20 míst pro NA). S využítím stávající odpočívky Netovice v km 20,00 P je počítáno, bude přestavěna na střední (22 míst pro NA) a vlevo doplněna.Staré Město v km 214,100 (60 míst pro NA) a malé odpočívky Chlumčany v km 42,00 (14 míst pro NA), Hrušová v km 171,550 (14 míst pro NA), Opatov v km 202,250 (14 míst pro NA) a Křemačov v km 230,500 (14 míst pro NA).

Celková délka: 81,737 km
V provozu:
 
41,987 km
3,405 km (Silnice pro motorová vozidla)
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 37,201 km

V přípravě:

Stavba D7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně je projektována v kategorii R 35,5/60 a S 41,5/100 a měří 2,319 km, z toho dálnice D7 měří 0,442 km, Pražský okruh 1,443 km a 0,434 km je dlouhé provizorní napojení D0 na D7.
Předmětem stavby je přeložka silnice I/7, která je v kolizi s novou letištní dráhou a řeší odstranění dopravních závad na stávající trase, zejména přechodu pro chodce. Zkrácení nové letištní dráhy by vedlo k její degradaci a zachování stávající silnice I/7 by znamenalo vybudovat tunel délky 700 m, což by znamenalo vybudovat provizorní komunikaci I/7 a značné investiční a provozní náklady.
V květnu 2013 zpracoval Pragoprojekt prověřovací studii kvůli možné realizaci nové přistávací dráhy letiště, která je v kolizi ze stávající trasou I/7 a kvůli koordinaci s rychlodráhou Praha - Ruzyně. Ve studii byl řešen úsek MÚK Evropská - MÚK Aviatická řešeny ve 4 variantách, které mají stejné vedení od ZÚ po km 29,9 a celou MÚK Aviatická. Liší se propojením hlavní trasy a začátku MÚK Aviatická.
Varianta A dle nového územního plánu, vedení D0 dle DÚR 2008, realizace části stavby D0 518 MÚK Evropská - MÚK Ruzyně v předstihu. Náklady na variantu jsou odhadnuty na 1,890 miliardy Kč.
Varianta B předpokládá vedení D0 dle DÚR 2008 a rozdělení stavby R1 518 do dvou staveb s tím, že úsek MÚK Evropská - MÚK Ruzyně by byl přiřezen k nové akci Odklonění R7 z důvodů nové VPD a odstranění bezpečnostních rizik na R7, trasa R1 by byla napojena pomocí větví na D7, v případě výstavby 518 by na větvi byl doplněn nadjezd. Náklady na variantu jsou odhadnuty na 1,355 miliardy Kč, z toho jsou vícenáklady 116 milionů Kč.
Varianta C je obdobné řešení jako u varianty B, ale křižovatka je řešena dle územního plánu z roku 1999. Při dostavbě 518 by bylo nutné větve zrušit a vybudovat nové. Náklady na variantu jsou odhadnuty na 1,492 miliardy Kč, z toho jsou vícenáklady 6 milionů Kč.
Varianta D je obdobná jako varianta B, ale počítá s realizací ve 2 samostatných stavbách (518 a R7 MÚK Aviatická). Náklady na variantu jsou odhadnuty na 1,561 miliardy Kč, z toho jsou vícenáklady 96 milionů Kč. Studie doporučila k dalšímu sledování variantu B.
V prosinci 2014 zpracoval Pragoprojekt technickou pomoc na akci R7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně. V září 2015 zpracoval Pragoprojekt záměr projektu.
V květnu 2016 zpracoval Pragoprojekt úpravu technické studie. 14. září 2016 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V prosinci 2016 zpracoval Pragoprojekt záměr projektu.
V dubnu 2017 zpracoval Pragoprojekt "D7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně - provizorní přeložka silnice I/7 - Technická studie pro změnu ÚP".
V květnu 2018 zpracovala "Společnost AFSA" AF-CityPlan, Satra a APIS" dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je větev MÚK Přední Kopanina, úprava větve MÚK Evropská, 3 nadjezdy, most pro naváděcí systém přistávací dráhy, 2 lávky, provizorní rozšíření levé poloviny silnice I/7 (11,5 m; 1785 m), přeložka ulice Do Horoměřic (700 m), 2 přístupové cesty na pozemky (495 m), 2 polní cesty (315 m), 3 cyklostezky (1405 m), 3 zárubní zdi (1030 m) a 3 protihlukové stěny (1329 m). Stavba začíná za MÚK Ruzyně s ulicí Evropská. V km 28,547 - 28,913 zasahuje trasa do stavby 517 Řepy - Ruzyně, která bude doplněna o další jízdní a přídatné pruhy. Dále trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/7, která bude přestavěna jako osmipruh kategorie S 41,5/100. Za nadjezdem ul. Do Horoměřic se trasa odklání ze stopy silnice I/7 na severovýchod a pokračuje v zářezu v trase stavby 518 Ruzyně - Suchdol tak, aby se trasa vyhnula nové přistávací dráze letiště Ruzyně. Na budoucí MÚK Přední Kopanina dálnic D0 x D7 v km 29,990 končí plný profil a následuje provizorní převedení na D7, které se uskuteční levostranným obloukem. Levá polovina vede v budoucí větvi letiště - DO a pravá polovina vede vedle ní. Délka provizorního převedení je 0,434 m a je v šestipruhu kategorie R 28,5/60. Stavba pokračuje v trase dálnice D7, která je navržena v osmipruhu kategorie R 35,5/60, z toho dva krajní pruhy jsou odbočovací, resp. připojovací. Stavba končí před MÚK Aviatická.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,028 miliardy Kč. Výstavba je plánována v období březen 2020 až listopad 2022.

Stavba MÚK Aviatická je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 1,080 km. Stávající mimoúrovňová křižovatka, která již svým uspořádáním nevyhovuje, bude přestavěna na trojlístkovitou s přidruženými průplety a se semidirektivní větvi Praha - Letiště.
V září 2006 Ing. Pavel Kraus - RAIN zpracoval Ověřovací studii napojení Letiště Praha-Ruzyně na R7, na základě které bylo zpracováno Oznámení EIA zveřejněné 14. září 2009. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. června 2011 a 24. července 2012 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP.
V říjnu 2010 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 3. února 2017 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Aviatická, rozšíření MÚK Ruzyně na 8-pruh (462 m), nadjezd, most na větvi křižovatky, most na přeložce, 4 podchody na přeložkách, lávka, úprava ul. Aviatická (958 m), 4 cyklostezsky (1765 m) a protihluková stěna (167 m).
Stavba navazuje na přeložku silnice D7 v rámci stavby D7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně na úrovni sjezdu ulice Do Roklí naproti ČOV. Vzhledem k malé vzdálenosti křižovatek Ruzyně a Aviatické bude v tomto úseku vedena R7 v osmipruhovém uspořádání, kde levé dva krajní pruhy jsou průběžné a pravé dva krajní pruhy jsou přídatné sloužící pro odbočení, resp. připojení. Na pravé polovině se krajní dva pruhy napojují na větev křižovatky a na levé polovině se napojují na kolektor. MÚK Aviatická bude přestavěna na trojlístkovitou s kolektory. Stavba končí cca 185 m za lávkou letiště přes R7.
Celkové náklady na stavbu jsou plánovány na 2,037 miliardy Kč. Realizace dle je plánována v období leden 2020 až listopad 2023.

Stavba Praha - Slaný, modernizace je projektována v kategoriích D 33,5/120, variantně D 28/120 a R 24,5/100 a měří 16,480 km. V srpnu 2017 zpracoval Pragoprojekt studii.
Předmětem stavby je rozšíření stávající dálnice D7, která byla vybudována v úseku Praha - Makotřasy v kategorii S 22/100 bez přídatných pruhů na šestipruh kategorie D 33,5/120, resp. D 28/120 šestipruh bez odstavného. Křižovatky budou doplněny o přídatné pruhy. V úseku Makotřasy - Knovíz proběhne modernizace dálnice bez rozšíření, tj. bude zachován stávající stav - čtyřpruh kategorie R 24,5/100.
Součástí stavby jsou úpravy 3 MÚK (Makotřasy, Bouchalka a Knovíz), rozšíření 6 dálničních mostů, rekonstrukce 6 dálničních mostů, 2 železniční mosty, lávka, úprava silnic III/0077 (70 m) a III/0078 (140 m), rekonstrukce dálniční kanalizace a SOS systém.
Stavba navazuje na stavbu MÚK Aviatická. Stávající MÚK Středokluky v km 3,6 a MÚK Kněževes v km 5,8 budou nahrazeny novou MÚK Středokluky s přeložkou silnice II/240, která se nachází v km 5,0. Na MÚK Makotřasy budou upraveny větve křižovatky. Končí zde šestipruh a dále pokračuje stávající čtyřpruh kategorie R 24,5/100. Dálnice bude v tomto úseku zmodernizována. Větve MÚK budou přestavěny. Stavba končí za MÚK Knovíz. Modernizace proběhne v 6 etapách:
0. etapa - Přípravné práce, oprava vozovky před stavbou a zřízení provizorních přejezdů SDP. Doprava vedena ve 2 + 2 pruzích.
1. etapa - Demolice železničního mostu při úplné uzavírce dálnice.
2. etapa - Provizorní rozšíření vozovky levé poloviny na vnější stranu o 3,25 m a oprava kanalizace. Etapa je rozdělena do dvou dílčích podetap. Doprava vedena ve 2+1+1, resp. 2+2 pruzích.
3. etapa - Rekonstrukce pravé poloviny vozovky. Doprava je vedena ve 2+2 pruzích.
4. etapa - Rekonstrukce levé poloviny vozovky. Doprava je vedena v 2+2 pruzích.
5. etapa - Dokončovací práce v SDP. Doprava je vedena v 2+2 pruzích.
Náklady jsou odhadovány na 3,696 miliardy Kč. Realizace je plánována během 40 měsíců, kdy nejprve bude realizován úsek Praha - Makotřasy a poté úsek Makotřasy - Knovíz.

Stavba D7 MÚK Kněževes, přídatné pruhy je projektována v kategorii R 25,5/100. Úprava křižovatka je nutná z důvodu, že tudy povede objízdná trasa při budování MÚK Aviatická. V květnu 2016 zpracoval Pragoprojekt technickou prověřovací studii "D7 MÚK Kněževes - zkapacitnění". V říjnu 2016 zpracoval Pragoprojekt záměr projektu. 22. listopadu 2016 CK MD vrátila záměr projektu k prověření vhodné kategorie dálnice D7 v úseku MÚK Aviatická - MÚK Makotřasy a s ohledem na způsob rozšíření mostu.
Dnešní MÚK Kněževes se silnicí III/2405 má na pravé polovině nedostatečnou délku přijovacího a odbočovacího pruhu, na levé polovině byly postaveny jen odbočovací, resp. připojovací klín se značkou Stop, dej přednost v jízdě. Tento stav tvoří dopravní závadu. V místě křižovatky dochází k dopravním nehodám a vzhledem k intenzitám dopravy je zařezení z vedlejší silnice na dálnici D 7 v dopravní špičce téměř nemožné bez vynucení přednosti od vozidel jedoucích na hlavní.
Součástí stavby je MÚK Kněževes, dálniční most, demolice dálničního mostu, posun poloportálu a rozšíření mýtné brány. Délka odbočovacího pruhu bude 260 m a připojovacího 295 m. Náklady na stavbu jsou plánovány na 41 milionů Kč.

Stavba Slaný - hranice Stč. kraje, zkapacitnění je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 16,734 km. Současná silnice bude dostavěna na plný profil. Je vybudována v kategorii S 11,5 se šířkou zpevnění 10,5 m, kategorie R 25,5 má šířku jídního pásu 10,75 m. Vybudovaná vozovka se nebude rozšiřovat, bude zůžena zpevněná krajnice na šířku 2,25 m.
V lednu 2003 APIS zpracoval technickou studii. 27. srpna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V prosinci 2004 APIS dodal novou studii ověřující vedení v kategorii R 25,5/100. 30. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 15. srpna 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 7. prosince 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2007 byl schválen investiční záměr. V srpnu 2008 sdružení "R7 Slaný - Stř. kraj" ve složení Pragoprojekt, Sudop Praha a VPÚ DECO zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí, sdružení zpracovalo v září 2010 dodatek týkající se MÚK Kutrovice, doprovodné silnice a dalších objektů.
V březnu 2009 byla zpracována studie nových tras doprovodných komunikací.
12. května 2009 bylo prodlouženo stanovisko MŽP ČR.
V prosinci 2016 zpracovalo "Sdružení SUDOP GROUP RS - Projekty" ve složení SUDOP Praha, VPÚ DECO Praha, Dopravoprojekt Brno, Dopravoprojekt Bratislava aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí.
9. března 2017 bylo zveřejněno oznámení EIA na přeložky silnic II. a III. tříd (přeložka silnice II/237 a doprovodná komunikace).
Součástí stavby jsou 3 MÚK (Kvíc, Slaný a Hořešovice), 10 dálničních mostů, 8 rekonstrukcí mostů na trase, nadjezd, úprava nadjezdu III/23726, most na II/607, přeložky silnic II/237 (928 m) a III/23728 (327 m), úprava silnic II/118 (201 m), III/00725 (217 m), III/23639 (105 m) a III/23733 (2013 m), 2 přeložky doprovodné komunikace II/607 (3102 + 927 m), napojení odpočívky, 2 místní komunikace (77 m), 9 polních cest (2597 m), přístupová cesta (294 m), chodník, 9 protihlukových stěn (5719 m) a 5 demolic objektů. Celkový objem výkopů je 828 696 m3 a násypů 589 414 m3. Maximální podélný sklon je 4,56 %.
Stavba začíná v km 17,730 za MÚK Knovíz. Odtud bude až po MÚK Slaný stávající silnice rozšířena o levý jízdní pás. Stávající most přes III/00725, jenž je ve špatném stavebně-technickém stavu, bude nahrazen novou konstrukcí (51 m). V km 19,8 bude vybudována levostranná odpočívka (cizí investor). Stávající odpočívka v km 20,1 bude zachována stejně tak i nadjezd místní komunikace v km 20,248. V km 21,164 je navržena MÚK Kvíc se silnicí II/118 (osmičkovitá). Stávající most přes II/118 bude zbourán až po založení a posteven znovu z důvodů špatného stavebně-technického stavu a zásahu odbočovacího pruhu do mostu. Vedle něj bude vybudován nový most na levé polovině (30 m). Přes údolí Šternberského potoka je navržena estakáda (256 m; 21 + 6x34,6 + 25 m). V zářezu trasa pokračuje k dalšímu velkému mostu přes údolí Červeného potoka (187 m; 21 + 4x34,6 + 25 m). Stávající MÚK Slaný se silnicí I/16 bude přestavěna z deltovité na osmičkovitou. Za křižovatkou v km 24,350 končí úsek 1.
V dalším úseku MÚK Slaný - km 26,160 bude stávající silnice rozšířena o pravý jízdní pás. Ke stávajícímu mostu pčes Byseňský potok a polní cestu bude přistavěný nový samostatný most. Přesýpaný most přes Lotoušský potok bude prodloužen, za kterým se odklání od stávající silnice vpravo a pokračuje severovýchodně kolem osady Lotouš, je zde vlevo navržena protihluková stěna. Úsek 2 končí v km 27,700 napojením na stávající silnici I/7.
Následně bude až po křižovatku se silnicí II/237 Srbeč - Klobuky dostavěn pravý jízdní pruh. Současný most přes polní cestu u Kutrovic v km 27,843 bude zbourán až po základy a postaven znovu. Autobusové zastávky budou zrušeny. Stávající most přes Bakovský potok v km 28,480 bude rekonstruován dle diagnostiky. Vedle něho bude postaven nový pravý most (255 m; 36 + 4x45 + 36 m). V km 29,963 trasa podchází nadjezd přeložky silnice II/237 jako náhrada za zrušenou průsečnou křižovatku. U Hořešovic bude v km 31,926 využit stávající most přes údolí Bilíchovského potoka, který bude opraven. Vedle něj bude postaven nový dálniční most (234 m, 28,5 + 5x34,5 + 28,5 m). Za mostem následuje MÚK Hořešovice s přeložkou silnice II/237 (deltovitá). Za MÚK Hořešovice byla zprovozněna v září 2004 stavba "I/7 Hořešovice - hranice okresu Kladno", která byla postavena jako levý jízdní pás, bude doplněn pravý jízdní pás. Nadjezd silnice III/23726 bude upraven spočívající v umístění betonových svodidel pod mostem a obetonování pílíře jako ochrany před nárazem vozidel. Stavba končí v km 33,464 na hranici Středočeského kraje, kde navazuje stavba Panenský Týnec, zkapacitnění.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,120 miliardy Kč.

Stavba D7 Panenský Týnec- zkapacitnění obchvatu je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,500 km. V říjnu 2002 ŘSD zpracovalo investiční záměr. 27. srpna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 30. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 15. srpna 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 7. prosince 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2008 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, v květnu 2009 Sudop Praha zpracoval její aktualizaci.
12. května 2009 MŽP ČR prodloužilo souhlasné stanovisko k EIA. 12. listopadu 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí a 12. března 2014 byla jeho platnost prodloužena.
V listopadu 2017 zpracovalo "Sdružení VASAN" ve složení Novák & Partner, Valbek a Satra dokumentaci pro stavební povolení a provádí inženýrskou činnost pro jeho vydání.
V srpnu 2018 zpracovalo "Sdružení NOSA" ve složení Novák & Partner a Valbek" projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je MÚK Panenský Týnec, 3 okružní křižovatky, 3 dálniční mosty, přeložky silnic III/23735 (66 m) a III/23737 (277 m), rekonstrukce silnice II/607 (1500 m), 1 příjezdová (341 m), 1 místní (51 m) a 1 účelová komunikace (138 m), provizorní napojení (155 m), 2 polní cesty (2138 m), chodník (229 m), 3 protihlukové stěny (992 m), demolice mostu a přeznačení stavby R7 Sulec-obchvat na dálnici. Celkový objem výkopů je 180 276 m3 a násypů 168 647 m3.
Obchvat Panenského Týnce byl postaven jako pravý jízdní pás. Dostavěn bude levý jízdní pás. Stavba začíná provizorním napojením před hranici kraje, kde navazuje na akci Hořešovičky - hr. okresu, kde byla vozovka vybudována jako levý jízdní pás. Následuje přechodový úsek z rozšíření vpravo na vlevo, mosty přes vodoteče budou rozšířeny. Stavba pokračuje stoupáním okolo Panenského Týnce, stávající nadjezd bude zachován. Se silnicí III/23737 je navržena MÚK Panenský Týnec (deltovitá), za kterou stavba končí napojením na obchvat Sulce.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 669 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 320 miliony Kč, z toho je 170 milionů Kč z OPD II. Realizace je plánována v období květen 2019 až listopad 2021.

Stavba D7 Chlumčany, zkapacitnění je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 4,447 km. V roce 2002 zpracoval Sudop Praha Investiční záměr. Byla zpracována technická studie. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 10. března 2005 byla zveřejněna dokumentace EIA. 25. října 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V únoru 2007 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2008 byla podána žádost o prodloužení platnosti stanoviska EIA. 18. srpna 2008 byla platnost stanoviska MŽP prodloužena. 2. prosince 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání, které odvolací orgán zamítl 12. dubna 2012. Na základě rozsudku Krajského soudu v Ústí n. L. bylo rozhodnutí pro vadu řízení zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 5. září 2014 bylo vydáno nové územní rozhodnutí.
11. května 2016 bylo vydáno závazné souhlasné stanovisko k EIA.
V listopadu 2016 zpracovalo "Sdružení VASAN" ve složení Novák & Partner, Valbek a Satra dokumentaci pro stavební povolení a provádí inženýrskou činnost pro jeho vydání.
28. srpna 2017 byla zveřejněna dokumentace EIA. 5. dubna 2018 byla zveřejněna přepracovaná dokumentace EIA.
24. srpna vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko k EIA.

Jedná se o výstavbu nové vozovky západně od stávající silnice I/7, která bude sloužit jako doprovodná komunikace, jenž byla zprovozněna v roce 1976.
Součástí stavby je úprava MÚK Louny-východ, 6 dálničních mostů, železniční most, přeložky silnic 2 x II/607 (284 + 517 m), III/22932 (256 m) a III/24610 (256 m), oprava III/22941 (135 m), úprava železniční trati (269 m), 5 polních cest (5349 m) a 2 protihlukové stěny (569 m). Celkový objem výkopů je 776 229 m3 a násypů 517 817 m3.
Stavba navazuje na obchvat Sulce před mostem přes silnicí III/22932. Trasa je vedena jižně od stávající silnice I/7, pokračuje klesáním (4,5 %) k Chlumčanům. Před mostem přes železnici se přibližuje k I/7 a vede podél ní. Za mostem přes silnici III/22941 se napojuje do trasy stávající silnice I/7 a využívá ji jako pravou polovinu. Stavba končí na MÚK Louny-východ, která bude upravena.
Náklady jsou plánovány na 1,318 miliardy Kč. Realizace je plánována v období únor 2020 až srpen 2022.

Stavba Louny - zkapacitnění je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 6,130 km. 17. října 1994 Okresní úřad Louny vydal souhlasné stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracoval Dopravoprojekt Brno. 17. listopadu 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2003 byl schválen investiční záměr. V prosinci 2004 APIS zpracoval studii Zkapacitnění silnice I/7 na kat. R 25,5/100 v úseku hranice kraje – MÚK Bítozeves. Byla zpracována aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. V prosinci 2010 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
26. května 2017 byla zveřejněna dokumentace EIA. 16. listopadu 2017 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí.
V červenci 2017 zpracovala "Společnost PGP/VIAPONT/AMBERG - RS projetkové práce" ve složení Pragoprojekt, Viapont a Amberg Engineering Brno dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je úprava MÚK Louny-západ, okružní křižovatka, 4 mosty na trase, 4 rekonstrukce stávajících mostů (jen drobné opravy), prodloužení propustku, úpravy silnic I/28 (58 m) a II/255 (107 m), 1 opěrná zeď (130 m) a protihluková stěna (268 m). Celkový objem výkopů je 226 359 m3 a násypů 133 877 m3.
Stavba začíná za MÚK Louny-jih. Předmětem stavby je dostavba levého jízdního pásu. Pravý jízdní pás byl postaven jako polovina dnes již neplatné kategorie R 22,5/100, a proto bude rozšířen o 0,25 m do SDP tak, aby vyhovoval kategorii R 25,5. V rámci stavby bude provedeno odfrézování v tl. 13 cm a pokládka nové ložní vrstvy tl. 9 cm a obrusné vrstvy tl. 4 cm Byla vypuštěna Louny-centrum z důvodů nezískání souhlasu s výjimkou z normy. Odtud pokračuje přes MÚK Louny-západ se silnicemi I/28 a II/255, která bude upravena na kosodelnou. Stavba končí cca 300 m za dnešním napojením staré silnice.
Náklady na stavbu jsou 1,358 miliardy Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 375 milionů Kč. Realizace je plánována v období září 2019 až prosinec 2021.

Stavba Postoloprty, zkapacitnění obchvatu je projektována v kategorii R 25,5/100, resp. R 25,5/80 v 2,900-3,500 a měří 4,847 km. V řijnu 2002 byl zpracován investiční záměr. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 23. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 24. října 2005 proběhlo veřejné projednání a dne 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V srpnu 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Územní řízení bylo přerušeno do 30. srpna 2009 z důvodu neschválené změny územního plánu Postoloprt, která obsahuje rozšíření silnice vpravo od stávající. 30. září 2009 bylo územní řízení zastaveno.
V červenci 2010 zpracoval EDIP technickou studii Návrhu doprovodné komunikace, ve které byly navrženy 3 varianty, a to nová trasa v souběhu s D7 délky 4,25 km s nákladem 365 milioů Kč, trasa v průtahu Postoloprty délky 4,1 km s náklady 15, resp. 55 milionů Kč a tzv. severní vedena po silnicích II. a III. tříd s náklady 283 milionů Kč. Studie doporučila k dalšímu sledování variantu průtahu.
Technicko-ekonomické studie z června 2014 doporučila doplnění MÚK Postoloprty-sever. Místo toho však byla navržena přeložka silnice II/255 podél D7 až na MÚK Březno. 20. srpna 2015 bylo vydáno souhlasné závazné stanovisko k EIA.
V červnu 2018 zpracovala "Společnost PGP/VIAPONT/AMBERG - RS na projektové práce" ve složení Pragoprojekt, Viapont a Amberg Engineering dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Březno, 5 dálničních mostů, 2 nadjezdy, 2 železniční mosty, most na II/255, most na III/2463, most na III/2501, podchod, 2 železničních mostů, 2 úpravy železničních tratí, přeložky silnic II/255 (2345 m), III/2463 (1520 m), III/2501 (317 m), III/2508 (388 m) a III/25011 (108 m), úpravy silnic III/22539 (232 m) a III/22545 (94 m), 3 místní komunikace (413 m), 5 polních cest (1817 m), demolice 6 mostů na trase, 2 opěrné (306 m) a 3 zárubní zdi, 2 clonící (1205 m) a 3 protihlukové stěny (1046 m). Celkový objem výkopů je 148 623 m3 a násypů 300 787 m3.
Stávající obchvat, postavený v letech 1981 až 1990 jako budoucí polovina čtyřpruhu kategorie R 22,5/100, bude rozšířen o levou polovinu v km 0,000-0,300 a o pravou polovinu v km 1,600-4,256 na plný profil. V km 0,300-1,600 bude přesmysk.
Stavba navazuje na obchvat Loun jihovýchodně od Března za stávající křižovatkou silnic I/7 a III/2463. Odtud pokračuje pravostranným obloukem kolem Března. Následuje MÚK Březno se silnici III/22545 (kosodelná). Odtud je pro levou polovinu využita stávající vozovka, která bude zrekonstruována. Severně podél dálnice D7 bude přeložena silnice II/255. Mostem překonává Ohři (212 m). Dále pak kopíruje tok Chomutovky a po jejím severním břehu se stáčí k západu. Podchází pod dvěma železničními tratěmi. Následně trasa překonává mostem Chomutovku, za kterou končí využití stávající vozovky jako levé poloviny. Stavba končí před MÚK Postoloprty-západ.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,504 miliardy Kč.

V provozu:

Úsek Evropská - Ruzyně je postavena jako směrově dělený čtyřpruh a měří 2,1 km. Součástí stavby byly 2 úrovňové křižovatky a obou oboustranná odpočívka. Stavba začíná na úrovňové křižovatce s ulicí Evropská a končila úrovňovou křižovatkou Ruzyně. Stavba byla zprovozněna asi už před rokem 1953. Zajímavé je, že úsek byl rozestavěn ještě kus za MÚK Ruzyně cca 650 m, minimalně byly provedeny zemní práce. Později ale tento úsek zůstal nevyužit, vedl západněji od současné trasy. V souvislosti s výstavbou severozápadní části Pražského okruhu R1 bude tento úsek přestavěn.

Stavba Ruzyně - Makotřasy je postavena v kategorii S 22/100 a měří 6,0 km. Součástí stavby byly 3 MÚK, 5 mostů, nadjezd a železniční most. Stavba začíná před MÚK Ruzyně. Odtud pokračuje přes MÚK Kněževes a MÚK Středokluky. Stavba končila zužením před MÚK Makotřasy se silnicí I/61. Stavba byla zprovozněna v roce 1964. V roce 1962 byly dokončen nadjezd v MÚK Ruzyně.

Stavba Makotřasy - Buštěhrad je postavena v kategorii S 22,5 a měří 1,5 km. Součástí stavby byla MÚK Makotřasy a 2 mosty. Trasa využívá starou silnici I/7, která byla rozšířena. Stavba začíná před MÚK Makotřasy se silnicí I/61 a končila zúžením na katastru Buštěhrad před mostem přes Buštěhradský potok. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1979. V roce 1976 byla dokončena MÚK Makotřasy.

Stavba Buštěhrad - Stehelčeves je postavena v kategorii S 24,5 a měří 3,4 km. Součástí stavby byla MÚK Buštěhrad, 3 mosty, z toho největší most přes Buštěhradský potok o 3 polích (90,6 m) a nadjezd. Stavba začíná před mostem přes Buštěhradský potok a končila zužením za mostem přes silnici II/101. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1982.

Stavba Stehelčeves - Brandýsek je postavena v kategorii S 24,5 a měří 3,0 km. Součástí stavby byly 2 mosty a železniční most. Stavba začíná za mostem přes silnicí II/101 a končila sjezdem na silnici III/00712 Olšany - Knovíz. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1984.

Stavba Brandýsek - Knovíz je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,7 km. Součástí stavby byly 2 mosty a železniční most. Stavba začíná na sjezdu na silnici III/00712 Olšany - Knovíz a končila provizorním sjezdem na silnici III/23643 Pchery - Knovíz. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Knovíz - MÚK Slaný-jih je postavena v kategorii R 22,5 a měří cca 880 m. Součástí stavby byl most. Stavba začínala na provizorním sjezdu na silnici III/23643 Pchery - Knovíz a končí před MÚK Slaný-jih. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1986.

Stavba MÚK Slaný-jih je postavena v kategorii R 22,5 a měří cca 650 m. Součástí stavby byla MÚK Slaný jih a nadjezd. Předmětem stavby byla MÚK Slaný-jih se silnicí III/00724. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Poznámka: V údajích o stavbách před rokem 1990 jsou možné chyby.

Stavba Rychlostní silnice R7 Sulec obchvat je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 2,520 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 16. srpna 2000, dne 10. dubna 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. června 2001 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2002 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V dubnu 2005 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2006 její aktualizaci. 7. listopadu 2007 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. Ústní projednání se uskutečnilo 20. prosince 2007. 15. února 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je most na trase, nadjezd, přeložka silnice III/23739 (232 m), doprovodná silnice II/607 (1294 m), provizorní napojení, 6 polních cest, 1 opěrná (40 m) a 1 zárubní zeď a protihluková stěna (280 m).
Stavba začíná před osadou Sulec, kde navazuje na již provozovaný obchvat Panenského Týnce. Následně se odklání a pokračuje jako západní obchvat Sulce. Stavba končí sjezdem na stávající silnici I/7. Původně byla stavba o 1,680 km delší, končila za MÚK Smolince, ale s ohledem na problémy výkupu pozemků, které bylo nutno vyvlastnit a tím zdržením výstavby, investor rozhodl o zkrácení stavby.
Stavbu projektoval Sudop Praha a realizovalo "Sdružení R7 Sulec" ve složení EUROVIA CS a EKOSTAVBY Louny. Náklady na stavbu byly 707 milionů Kč. Výstavba proběhla v období 9. června 2008 až červenec 2010, s uvedením do provozu 18. listopadu 2009.

Stavba Postoloprty - MÚK Bítozeves je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,770 km. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 23. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 24. října 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V listopadu 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. 15. února 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proběhl podrobný geotechnický průzkum. V srpnu 2008 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2010 na I. etapu.
19. prosince 2011 bylo vydáno stavební povolení na část hlavní trasy km 0,440 - 1,705 pravá polovina, část MÚK Postoloprty-západ a další objekty. 29. ledna 2016 byla jeho platnost prodloužena.
15. července 2016 bylo vydáno stavebního povolení na zbývající část hlavní trasy, MÚK Postoloprty-západ, most pro biokoridor a další objekty.
V dubnu 2015 zpracoval Sudop Praha aktualizaci dokumentace pro stavební povolení na II. etapu. V červenci 2015 zpracoval Sudop Praha aktualizaci projektové dokumentace pro provádění stavby.
Součástí stavby je MÚK Postoloprty-západ, most na trase, nadjezd, doprovodná silnice II/607 (3960 m), napojení silnice III/2505 (34 m), provizorní napojení (166 m), úprava napojení PZ (61 m), účelová komunikace (1410 m) a protihlukový val (120 m). Celkový objem výkopů je 143 384 m3 a násypů 103 393 m3.
Stavba začíná za křižovatkou se silnicí III/2509. Následuje MÚK Postoloprty-západ se silnicí II/607 (osmičkovitá). Dále trasa pokračuje v trase stávající silnice, která bude opravena a rozšířena o pravou polovinu vozovky. Stavba končí před MÚK Bítozeves se silnicí II/250.
Stavbu provedlo "Sdružení R7 Postoloprty (EDS-AZ-SG)" ve složení EDS Holding, AZ Sanace a Silnice Group. Náklady na stavbu byly 448 milionů Kč. Výstavba proběhla v období 15. září 2016 až září 2018. Stavba byla slavnostně zahájena 19. září 2016. Slavnostní uvedení do provozu bylo 30. srpna 2018.

Stavba Průmyslová zóna Triangle – komunikace II/250 Bitozeves - Žatec je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 2,237 km. Jedná se o rozšíření silnice II/250. Součástí stavby je MÚK Bítozeves, která je součástí dálnice D7, včetně křižovatkových větví. Na silnici II/250 jsou postaveny 2 mosty a malá okružní křižovatka. Stavbu realizovaly Silnice Žatec. Náklady na stavbu jsou 396 milionů Kč. Stavba byla hrazena z prostředku Ústeckého kraje. Výstavba proběhla v období 2006 až 31. červenec 2008.

Stavba Rychlostní silnice R7 MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 5,779 km. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznánemí EIA. 13. srpna 2003 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal stanovisko, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování. V roce 2004 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí.
Bylo vydáno územní rozhodnutí v říjnu 2005. SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 27. srpna 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byla doprovodná silnice II/607 (4143 m), napojení silnic III/00728 (54 m) a III/2511 (92 m) na II/607 a provizorní napojení (120 m). Celkový objem výkopů je 84 622 m3 a násypů 128 176 m3.
Stavba začíná před MÚK Bítozeves se silnicí II/250 (Křižovatka byla samostatná stavba). Odtud trasa pokračuje v trase stávající silnice I/7, která byla rozšířena o pravou polovinu vozovky, následně byla levá polovina přestavěna na dálniční standard. Mimoúrovňově kříží silnice III. třídy. Stavba končí před MÚK Vysočany se silnicí I/27.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a postavilo "Sdružení R7 SGS" ve složení Strabag, Skanska a Geosan Group. Náklady na stavbu byly 812 milionů Kč. Realizace proběhla v období 4. dubna 2008 až 30. června 2009 s uvedením do provozu 2. října 2009.

Stavba Rychlostní silnice R7 Vysočany MÚK je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 0,488 km. V prosinci 1997 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V květnu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. 17. prosince 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Stavba vyřešila komplikované křížení silnic I/7 a I/27.
Součástí stavby je MÚK Vysočany, 2 okružní křižovatky, nadjezd, přeložka silnice I/27 (S 11,5/70; 1425 m), 2x doprovodná silnice II/607 (271 + 410 m), účelová komunikace (351 m) a točna autobusů. Celkový objem výkopů je 12 213 m3 a násypů 137 844 m3.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a postavilo "Sdružení pro výstavbu R7 Vysočany - MÚK" ve složení Silnice Žatec a Vodohospodářské stavby. Náklady na stavbu byly 248 milionů Kč. Realizace proběhla v období 17. března 2008 až 30. září 2009, s uvedením do provozu 2. října 2009.

Stavba Rychlostní silnice R7 MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 9,444 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V březnu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2007 dodal Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro zadání stavby.
4. června 2010 bylo na vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Lažany a Droužkovice), 6 mostů na trase, 3 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/568 (2145 m), II/607, III/00729 (485 m) a III/22351 (374 m), doprovodná komunikace (578 m), rekonstrukce stávající silnice I/7 a III/22531, 3 místní (603 m) a 1 účelová komunikace (862 m), 2 polní cesty (3609 m), 2 opěrné zdi a protihluková stěna (350 m). Celkový objem výkopů je 225 000 m3 a násypů 874 000 m3.
Stavba začíná za MÚK Vysočany a pokračuje severně od stávající silnice. Před MÚK Lažany (osmičkovitá) se trasa odklání a pokračuje v nové trase. Jižně mijí Všehrdy. Stavba končí za MÚK Droužkovice (osmičkovitá) s přeložkou silnice II/568.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo "Sdružení R7" ve složení Metrostav, Stavby silnic a železnic a EDS HOLDING. Náklady na výstavbu byly 3,313 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 16. červenec 2010 až červen 2014. 27. dubna 2010 byla stavba slavnostně zahájena a 20. prosince 2013 byla slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Rychlostní silnice R7 MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice je projektována v kategorii R 25,5/100(70) a měří 6,391 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 8. listopadu 2005 byla podána žádost o vydání územní rozhodnutí, 31. května 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
3. května 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 9,444 - 12,500. 11. února 2011 bylo vydáno stavební povolení na část km 12,500 - 15,835.
Součástí stavby je MÚK Spořice, dostavba MÚK Nové Spořice, okružní křižovatka, 3 mosty na trase, 3 nadjezdy, 2 mosty na přivaděči, most na polní cestě, přivaděč Spořice (S 9,5/50, 744 m), rekonstrukce silnice III/00733 (4500 m), 3 místní (655 m) a 1 účelová komunikace (110 m), 3 polní cesty (1446 m), 2 opěrné (134 m) a 1 zárubní zeď (133 m), 2 zemní valy a 4 protihlukové stěny (941 m). Celkový objem výkopů je 131 000 m3 a násypů 741 000 m3.
Stavba začíná za MÚK Droužkovice a odtud pokračuje podél železniční tratě. Následuje MÚK Spořice (kosodelná) s přivaděčem Spořice. Přes železniční trať Cheb - Chomutov je navržena estakáda (375 m). Stavba končí na MÚK Nové Spořice, která bude doplněna čtyřlístek.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo "Sdružení Droužkovice - Spořice, Skanska, Geosan, EDS". Náklady na výstavbu byly 2,859 miliardy Kč. Realizace proběhla v období červen 2010 až červen 2014. 27. dubna 2010 byla stavba slavnostně zahájena a 20. prosince 2013 byla slavnostně uvedena do provozu.

Silnice I/7

Jedná se o stavby, které byly postaveny v trase budoucí dálnice D7 v polovičním profilu.

Stavba Slaný obchvat, I. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 3,35 km. Součástí stavby byla MÚK Slaný-jihozápad, 2 mosty, nadjezd a pravostranná odpočívka. Původně měl obchvat Slaného vést blíže k městu. Z MÚK Slaný-jih vést severně od Netovic. Poté se stočit severněji. Stavba by pak končila v prostoru Kvíček na MÚK se silnicí II/118 nedaleko trati. Po roce 1989 bylo rozhodnuto vést obchvat Slaného ve vzdálenější variantě. Stavba začíná na MÚK Slaný-jih a pokračuje kolem Netovic k obci Kvíc. Stavba končí za MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II/118 končí. Výstavba probíhala v období 1991 až 1995.

Stavba Slaný obchvat, III. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,7 km. Součástí stavby byla MÚK Slaný-Západ a 2 mosty. Stavba začíná za MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II/118. Odtud pokračuje v pravostranném oblouku mostem přes údolí Šternberského potoka (274 m) kolem obce Kvíc. Následuje další most mezi Krkavčím Mlýnem a Rybníkem (178 m).
Stavba končí na MÚK Slaný-západ se silnicí I/16. Stavbu realizovaly SSŽ. Výstavba stála 299 milionů Kč a probíhala v období březen 1995 až říjen 1997 s uvedením do provozu v září 1997.

Stavba Slaný obchvat, II. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,4 km. Součástí stavby byla výstavby 2 mosty a nadjezd. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/16. Odtud pokračuje levostranným obloukem. Stavba končí napojením na stávající silnici. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Výstavba stála 83 milionů Kč a probíhala v období říjen 1996 až září 1998.

Stavba Třebíz, přeložka je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,4 km. Stavbu realizoval Strabag. Výstavba stála 72 milionů Kč a probíhala v období září 1995 až prosinec 1996.

Stavba I/7 Hořešovice - hranice okresu Kladno je projektována v kategorii S 11,5/80 jako budoucí polovinu čtyřpruhu a měří 3,058 km. Dokumentace EIA byla zpracována v lednu 1998. Stanovisko MŽP bylo vydáno 20. listopadu 1998. V listopad 1997 VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí bylo vydáno v srpnu 1999.
Součástí stavby byly 2 mosty na trase, nadjezd silnice III/23726, přesložky silnic III/23721h (1381 m) a III/23726 (197 m) a protihluková stěna (148 m).
Stavba začíná za křižovatkou se silnicí II/237 u Hořešovic. Vlevo od stávající vozovky je postavena nová dvoupruhová. Stavba končí cca 700 m  za hranicí okresu Kladno.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a provedly SSŽ. Náklady na výstavbu byly 164 milionů Kč. Realizace proběhla v období říjen 2002 až září 2004.

Stavba Silnice I/7 a I/28 - Obchvat Louny je vybudován kategorie S 11,5/100 (1/2 R 22,5/100) a měří 6,868 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. srpna 1993, dne 10. října 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. října 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracoval Dopravoprojekt Brno. V listopadu 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 1996 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byly 3 MÚK, 4 mosty na trase, 3 nadjezdy, most na II/255, lávka pro pěší, přeložky silnic I/28 (3787 m), II/225 (1190 m), II/229 (934? m), III/2463 (75 m), III/2469 (165 m) a III/24610 (440 + 237 m), 3 polní cesty (x m) a chodník.
Součástí byla přeložka silnice I/28, která byla navržena v kategorii S 11,5/80 a měří 3,787 km. Její součástí byly 2 okružní křižovatky, 5 mostů na I/28, 2 podchody pro pěší na I/28, úprava silnice III/25013 (109 m), připojení Pražské (45 m), 2 místní komunikace, polní cesta, chodník (290+125 m), protihluková stěna a protihlukový val. Největší byl most přes řeku Ohře o délce 129,6 m, který je spojitý monolitický předpjatý dvoutrám. Z technologického a ekologického hlediska je stavba zajímavá tím, že zde byly aplikovány obsypy mostních objektů stabilizátem elektrárenského popílku z Počerad v množství 30 000 m3.
Stavba začíná za mostem přes silnic III/22941 Citoliby - Blšany. Následně se odklání a pokračuje na severozápad. Se silnicí III/2469 je postavena MÚK Louny-jih (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje v zářezu k MÚK Louny-centrum s přeložkou silnice II/229 (kosodelná). Trasa jižně míjí Louny, kříží železniční trať. S přeložkami silnic II/225 a I/28 je postavena MÚK Louny-západ (kombinace kosodelné a osmičkovité). Po náspu pokračuje jižně od EPL Louny, kříží zde mosty 2 železniční vlečky. Stavba končí napojením na stávající silnici I/7 za stykovou křižovatkou se silnicí III/2463, kde navazuje na úpravy provedené v rámci souboru staveb I/7 Postoloprty-obchvat.
Přeložka silnice I/28 začíná na MÚK Louny-sever. Odtud pokračuje východně od EPL Louny. Následuje okružní křižovatka s původní silnicí I/7, dnes II/246 a III/2463. Trasa prochází mezi Louny a Mělcem. V následujícím úseku jsou navrženy 2 velké inundační mosty a most přes Ohře. Silnice I/28 prochází mezi Lenešicemi a Dobroměřicemi, zde je postavena průsečná křižovatka se silnicí III/25013. Trasa mostem kříží železniční trať Louny - Obrnice. Stavba končí napojením na silnici I/28 za stykovou křižovatkou s ulicí Pražská, kde navazuje stavba I/28 Dobroměřice - Odolice.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly SSŽ o.z. 6 Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 745 milionů Kč. Stavba byla zahájena 15. srpna 1996. V říjnu 1998 byla zprovozněna 1. část, a to přeložka silnice II/229 (1 km), v červenci 1999 byl zprovozněn 1,260 km dlouhý úsek silnic II/225 a I/28. 28. října 1999 byla stavba slavnostně zprovozněna (silnice I/7 a část silnice I/28 v délce 0,9 km včetně okružní křižovatky. 27. září 2000 byla zprovozněna zbývající část přeložky silnice I/28 v úseku OK - Dobroměřice. Celá stavba byla dokončena k 31. říjnu 2001.

Úsek Chomutov - Hora Sv. Šebestiána

Přestavba úseku byla rozdělena do tří staveb. Nejedná se o součást rychlostní silnice R7. Dokumentace EIA byla zveřejněna 6. prosince 1993, dne 6. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. září 1995 vydál Okresní úřad Chomutov souhlasné stanovisko.

Stavba Přeložka silnice I/7, I. etapa Chomutov–Křimov je plánována v kategorii S 11,5/70 se stoupacími a klesacími pruhy a měří 6,780 km. Součástí stavby je MÚK Nové Spořice, 5 mostů na trase, 2 mosty na I/13, podchod, přeložka silnice I/13 (1,2 km), 3 únikové pruhy a opěrné a zárubní zdi. Celkový objem zemních prací je 635 820 m3. Stavba prochází horským terénem a překonává výškový rozdíl 345 m.
Největší most je most přes údolí Hačky o 4 polích měří 350,43 m, vysoký je 60,5 m. Jedná se o monolitický most s předpjatou letmo betonovanou nosnou konstrukcí.
Stavba začíná v místě napojení jihozápadního obchvatu na MÚK Nové Spořice se silnicí I/13. Odtud pokračuje kolem čističky mostem přes železniční trať Chomutov - Vejprty. Následuje mostní estakáda, která se stáčí do pravostranného oblouku. Stoupáním pokračuje k mostu přes údolí potoka Háčka. Následuje most přes železniční trať. Trasa dále pokračuje jižně kolem obce Strážky. Stavba končí na křížení se silnicí III/00731 Nebovazy - Suchdol.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a realizovalo "Sdružením Chomutov - Křimov" ve složení SSŽ, závod Karlovy Vary, Strabag, SMP CZ, Metrostav, Vodohospodářské stavby a Max Bögl&Josef Krýsl. Náklady na stavbu byly 3,068 miliardy Kč. 9. srpna 2004 byla podepsána smlouva se zhotovitelem. Realizace proběhla v období 21. říjen 2004 až červen 2008. 29. července 2007 byla stavba uvedena do provozu.

Stavba Chomutov estakáda je postavena v kategorii S 11,5/70 se stoupacími a klesacími pruhy a měří 660,3 m. Jedná se o výstavbu objektu stavby č. 204 - Estakáda v km 1,384 - 2,008. Estakádu má 13 polí s rozpětím od 35,2 m do 55,0 m. Konstrukce je tvořena dvěma oddělenými konstrukcemi z monolitického předpjatého betonu. Na vnějších stranách byly vybudovány chodníky se zábradlím. Most byl proveden segmentovou technologii.
Mostní objekt se nachází v podhorské oblasti, kde vlivem omezených možností při trasování komunikace bylo nutné v oblasti mostního objektu přejít do stoupání 6 % a v půdorysu přechází trasa komunikace z přímého úseku do směrového oblouku o poloměru 375 m. Niveleta komunikace se nachází nejvýše nad terénem v okolí pilíře 10, kde dosahuje výšky 28 m.
Stavbu mostu projektoval Pontex a Promo a provedlo Sdružení "Obchvat Chomutov" ve složení SMP Construction a SSŽ o.z. Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 495 milionu Kč. Realizace proběhla v období leden 2001 až září 2004.

Stavba Přeložka silnice I/7, II. etapa Křimov - Hora Sv.Šebastiána je projektována v kategorii S 11,5/70 s přídavnými pruhy pro pomalá vozidla a měří 5,680 km. Součástí stavby bylo 5 mostů na trase, nadjezd, 2 polní cesty a opěrné a zárubní zdi. Zemní práce byly v objemu 507,8 tisíc m3.
Stavba navazuje na předchozí stavbu na křížení se silnicí III/00731 Nebovazy - Suchdol. Poté se přimyká stávající silnici I/7. Pokračuje obchvatem Křimova přes úrovňové křížení se silnicí II/223 směrem na Vejprty, až po napojení na úrovňové křížení se stávající komunikací I/7, kde končí.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 6 Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 661 milionu Kč. Realizace proběhla v období 11. listopadu 2003 až listopad 2005. Stavba byla slavnostně otevřena 25. října 2005.

Stavba Hora Sv. Šebastiána - st. hranice je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 6,293 km. V listopadu 2008 Novák&partner zpracoval studii účelnosti a proveditelnosti. Součástí stavby je most na trase, rekonstrukce mostu, nadjezd, úprava silnice III/22434, účelová komunikace, polní cesta.
Stavba začíná severně od Nové Vsi, cca 220 m za mostem přes polní cestu. Trasa se odklání od dnešní silnice I/7. Následuje styková křižovatka pro jižní napojení Hory Sv. Šebastiána. Odtud pokračuje severním obchvatem Hory Sv. Šebestiána. Trasa je vedena v levostranném oblouku částečně v zářezu. Trasa pokračuje mostem přes údolí Chomutovky. Před napojením na stávající silnici I/7 v km 2,655 je navrženo severní připojení obce. V dalším úseku trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/7, která bude upravena na normovaný stav, 2 stávající oblouky budou nahrazeny novými většími (605 m a 505 m). Stavba končí na st. hranici s Německem.


autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019