Dálnice D8

Praha - Lovosice - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/Německo

Dálnice byla odsouhlasena vládním usnesením z 10. dubna 1963 č. 286 a vládním usnesením z 29. ledna 1987 č. 24. Vládní usnesení ze dne 22. května 2000 č. 509 přijala návrh mezinárodní smlouvy o společné výstavbě hraničního mostu, kterým se propojí dálnice D8 s německou A17. Dne 12. září 2000 byla dohoda podepsána ministry dopravy ČR a SRN, ve které bylo stanoveno dokončení mostu v roce 2005, při podpisu bylo ústně dohodnut rok 2006.

Dálnice D8 je součástí IV. evropského multimodálního dopravního koridoru Berlín - Drážďany - Praha - Bratislava - Gyor - Budapešť - Arad - Craiova - Sofie - Plovdiv - Istanbul, který byl schválen 2. Panevropskou konferencí na Krétě v roce 1994, na úrovni ministrů dopravy zúčastněných států. Dálnice je také součástí mezinárodní silnice E55.

Dálnice je od 17. prosince 2016 v celé délce v provozu.

Celková délka: 92,208 km
V provozu: 92,208 km

Stavba 0801 Zdiby - Úžice je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 9,600 km. Součástí stavby byla MÚK Úžice, 4 dálniční mosty, 5 nadjezdů, podchod, lávka pro pěší, most na přeložce, železniční most přes potok, stoupací pruh ve směru do Prahy v km 6,2-7,8 a oboustranná odpočívka Klíčany. Celkový objem zemních prací byl 1,49 mil. m3.
Stavba za MÚK Zdiby volně navazuje na Proseckou radiálu. Odtud trasa pokračuje východně od Klíčan, mosty přes silnice III. třídy vede podél silnice II/608. Jihovýchodně míjí Odolenou Vodu a mostem přes silnici II/522 pokračuje až k MÚK Úžice se silnicí III/0081 (kombinace kosodelná a osmičkovité), za kterou stavba končí.
Stavbu projektoval VPÚ DECO a provedly SSŽ, o.z. 3 Praha. Náklady na stavbu byly 705 milionů Kč. Byl postaven celkově jako druhý úsek dálnice D8. Realizace proběhla v období 1. listopadu 1990 až prosinec 1993, do provozu byla slavnostně uveden 23. července 1993.

Stavba 0802 Úžice - Nová Ves je vybudována v kategorii D 26,5/120 a měří 8,900 km. Součástí stavby byla MÚK Nová Ves, 11 dálničních mostů, 2 silniční podchody, 2 nadjezdy, 4 přeložky silnic, 1 přivadšč, 5 polních a místních cest, 2 opěrné stěny, provizorní napojení a SSÚD Nová Ves. Největší je most přes Vltavu a železniční trať Praha - Ústí nad Labem. 300 metrů dlouhý most s šedesátimetrovou odbočnou rampou na Mělník stavěly SSŽ, o.z. 05 Ústí nad Labem. Většina pravého mostu je betonována monolitickou betonáží. Zbývající část, levá vozovka a odbočná rampa se betonovala výsuvnou metodou ve výrobně. Celková délka vysouvané konstrukce činila 341 metrů (devět polí), z toho 90 metrů (dvě pole) o hmotnosti 2300 tun se přesouvalo příčně. Přestože každá z těchto stavebních metod se běžně používá, v podobné technologické vazbě nebyla v té době v České republice realizována. Most byl realizován za jeden a půl roku. Náklady na jeho výstavbu byly 140 milionů Kč. Celkový objem výkupů činil 1,32 mil. m3.
Stavba začíná na MÚK Úžice a vede mosty přes trať Neratovice - Kralupy a vodoteč, přemosťuje silnici II/101 u obce Veltrusy, kde je plánována výhledově MÚK Veltrusy. Východně vede kolem Veltruského parku a Všestud k Bakovskému údolí, kříží jej mostem, následuje MÚK Nová Ves se silnicí I/16 (kombinace kosodelná a osmičkovité), za kterou stavba končila proviziorním napojením na starou silnici.
Náklady na výstavbu byly 1,965 miliardy Kč. Stavbu projektoval VPÚ DECO a provádly SSŽ, o.z. 3 Praha. Stavba probíhala v období prosinec 1993 až duben 1997. Úsek byl do provozu uveden 18. říjnu 1996.

Stavba 0803 Nová Ves - Doksany je vybudována v kategorii D 26,5/120 a měří 16,351 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 26. ledna 1993, dne 29. srpna 1994 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 27. října 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Součástí stavby byla MÚK Roudnice, 6 mostů, 5 nadjezdů, 1 železniční most, oboustranná odpočívka a přeložky plynovodů, plynovodů, vedení NN a VN. Celkový objem zemních prací byl 1,606 mil. m3.
Stavba začíná za MÚK Nová Ves. Odtud vede východním obchvatem Nové Vsi, pokračuje kolem Ledčic mosty přes železniční tratě a kolem obcí Mneteš, Vražkov a Straškov-Vodochody podél silnice II/608. Následuje MÚK Roudnice se silnicí II/240 (osmička). V blízkosti letiště pokračuje mostem přes silnici II/246 dál až k již postavenému úseku 0804, kde před MÚK Doksany končí.
Náklady na stavbu byly 1,88 miliardy Kč a patří mezi jednu z nejlevnějších u nás. Stavbu projektoval VPÚ DECO a provádly SSŽ, o.z. 3 Praha. Stavba byla zahájena 26. říjnu 1998 a dokončena byla v srpnu 2001. Slavnostně byla uvedena do provozu 18. června 2001. Na konci stavby je umístěn vyrovnávací kilometrovník 0,052.

Stavba 0804 Doksany - Lovosice je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 13,425 km. Územní rozhodnutí bylo vydáno 28. července 1989 a jeho platnost prodloužena 17. května 1991. Stavba tohoto úseku odvedla tranzitní dopravu z měst Terezín a Lovosice a o 10 kilometrů zkrátila stávající cestu mezi Prahou a Lovosicemi po silnici I/8. Součástí stavby byly 2 MÚK, 6 dálničních mostů, 5 nadjezdů, most přes polní cestu, přeložky silnic I/8 (180 m), I/15 (592 m), II/118, II/608 (468 m), III/00817 (42 m), III/2472, III/2473, III/2475 (621 m), III/2477 (548 m) oboustranná odpočívka Siřejovice, polní cesty a protihlukové stěny.
Most přes Ohře (1180 m) je jedním z největších dálničních mostů v ČR. Most překlenul Ohře a jeho inanduační údolí. Jedná se o 2 samostatné souběžné mosty. Hlavní most o 3 polích komorového příčného řezu byl postaven letmou betonáží. Navazující estakáda je spojitá předpjatá konstrukce dvoutrámového příčného řezu, byla postavena na výsuvné skruži. Monolitická spodní stavba je založena na vrtaných pilotách a předrážených pilotách, vlastní most přes Ohři na podzemních stěnách. Rozměry polí 28,1 + 7x34, 5 + 28 + 20, 7 + 69, 5 + 137 + 69, 5 + 27, 7 + 14x37,4 + 28 m. Most projektoval Pontex.
Stavba začíná před MÚK Doksany se silnicí II/608 (kombinace kosodelná a osmičkovité) a mostem přes Ohře vede jihozápadně od obce Brozany nad Ohří dále kolem obcí Rochov, Keblice až k obci Lukavec, kde je postavena MÚK Lukavec se silnicí II/247 (osmičkovitá) sloužící jako k připojení průmyslové zony. Stavba končí před MÚK Lovosice se silnicí I/15 zužením na stávající silnici I/8.
Náklady na stavbu byly 2,616 miliardy Kč. Stavbu projektoval VPÚ DECO a provedly SSŽ, o.z. 3 Praha, most přes Ohře měl samostatného dodavatele, "Sdružení SMP a MBK" ve složení SMP a Max Bögl&Krýsl. Stavba byla započata v říjnu 1996, ale výstavba mostu přes Ohři byla zahájena již v červenci 1995. Do provozu byla uvedena 26. října 1998 a dokončena byla v červnu 1999.

Stavba 0805 Lovosice - Řehlovice je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 16,413 km. V roce 1994 byla zpracována vyhledávací studie obsahující 3 koridory s 5 variantami vedení. Na základě studie MŽP ČR doporučilo koridor pro vedení trasy, pro který byla zpracována dokumentace EIA zveřejněná 29. prosince 1995, dne 27. srpna 1996 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 18. listopadu 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V prosinci 1996 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v listopadu 2000 její aktualizaci. Dne 14. února 2001 byla potvrzena výjimka zákona č. 114/92 Sb. pro průchod dálnice CHKO České středohoří ministrem životního prostředí. 18. prosince 1997 bylo zahájeno územní řízení, dne 26. března 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí a nabylo právní moci 26. června 2003. 16. června 2010 Krajský soud v Ústí nad Labem toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V dubnu 2007 Pragoprojekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro zadání stavby.
Součástí stavby jsou 3 MÚK (Lovosice, Bílinka a Řehlovice), 18 dálničních mostů, 8 nadjezdů, nadchod pro zvěř, rozšíření dálničního mostu a mostu na I/63, tunely Prackovice (260 m) a Radejčín (620 m), úpravy silnic I/15 (405 m) a I/30 (45 m), přeložky silnic I/8 (174 m), I/63 (354 m), 3xII/608 (840+630+134 m), III/00819 (309 m), III/00820 (680 m), III/24722 (520 m), III/25828 (641 m), III/25829 (692 m), III/25830 (620 m) a 2xIII/25832 (405+742 m) a III/25834 (631 m), příjezd ke hřišti (378 m), 17 polních cest (11 072 m), 1 opěrná (250 m), 1 zárubní (46 m) a 2 gabionové zdi (476 m), 2 pilotové stěny (704 m), 15 protihlukových stěn (6943 m), 3 zemní valy (1497 m) a demolice mostu přes I/15. Celkový objem výkopů je 2 520 170m3 a násypů 1 899 129 m3.
Dálnice vede přes CHKO České středohoří, kde je vybavena nadstandardními ekologickými opatřeními, které dosahují celkové hodnoty 1 miliardy Kč.
Stavba navazuje na stavbu 0804 před MÚK Lovosice se silnicemi I/15 a I/30 (osmičkovitá) a pokračuje ve stopě bývalé silnice I/8. Za obcí Vchynice, kterou přechází zakrytým mostem (243 m), se stáčí kolem vrchu Lovoš. U obce Bílinka je navržena MÚK Bílinka se silnicí II/608 (trubkovitá). Dále pokračuje trasa dálnice obloukovým železobetonovým mostem přes Oparenské údolí (275 m) s rozpětím 135 m kolem Oparna a Chotiměře. Dobkovičky míjí východně mostem Dobkovičky (436 m). Trasa dále vede v širokém údolí Labe nad Litochovicemi a Prackovicemi. Mostem Prackovice (L=454 m, resp. P=554 m) překračuje okraj údolí Labe nad Litochovicemi a Prackovicemi. Hlavní stěnu bývalého Prackovického čedičového lomu prochází tunelem Prackovice (L=270 m, z toho je raženo 150 m a hloubeno 87 + 33 m, P=260 m, z toho je raženo 133 m a hloubeno 90 + 37 m), pokračuje dalším mostním objektem přes údolí Uhelné strouhy (L=120 m, resp. P=122 m) a po průchodu dalším tunelem Radějčín (L=600 m, z toho je raženo 446 m a hloubeno 24 + 130 m, P=620 m, z toho je raženo 446 m a hloubeno 44 + 130 m)se trasa svažuje kolem obce Habrovany k obci Řehlovice, kde se napojuje na již postavený úsek 0806 Řehlovice - Trmice. V místě napojení je navržena MÚK Řehlovice se silnicí pro motovoá vozidla I/63 (trubkovitá).
26. září 2007 bylo předáno staveniště pro první objekty. 6. listopadu 2007 byla slavnostně zahájena výstavba. Stavba byla slavnostně zprovozněna 17. prosince 2016 v plném profilu s výjimkou úseku km 55,8 - 58,2, kde byla zprovozněna levá polovina vozovky. Tento úsek byl zprovozněn v plném profilu 20. září 2017. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizuje sdružení "D8 0805 SSŽ - MTS" ve složení Eurovia CS, Metrostav, Berger Bohemia a SMP s nabídnutou cenou 11,7 milardy Kč.
Stavba byla rozdělena do 7 staveb:

  • Stavba 0805 A - Trasa dálnice měří 16,413 km. Součástí stavby jsou 3 MÚK (Lovosice, Bílinka a Řehlovice), 13 dálničních mostů, 7 nadjezdů, nadchod pro zvěř, rozšíření dálničního mostu a mostu na I/63, úprava silnic I/15 (405 m) a I/30 (45 m), přeložky silnic I/8 (174 m), I/63 (354 m), 2xII/608 (630+134 m), III/00819 (309 m), III/00820 (680 m), III/25828 (641 m), III/25829 (692 m), III/25830 (620 m) a III/25832 (742 m), příjezd ke hřišti (378 m), 12 polních cest (8423 m), 1 opěrná (250 m) a 2 gabionové zdi (476 m), 2 pilotové stěny (704 m), 9 protihlukových stěn (5218 m), 3 zemní valy (1497 m) a demolice mostu přes I/15. Celkový objem výkopů je 1 883 278 m3 a násypů 1 518 235 m3.
    Největším mostem je estakáda Prackovice. Pro každý směr byla postavena samostatná konstrukce. Levý most je dlouhý 458 m a má rozpětí polí 36 + 9x48 + 36 m, pravý most měří 554 m a má rozpětí polí 36 + 11x48 + 36 m, šířka mostu je 14,85 m a výška mostu je až 26,2 m, volná šířka vozovky je 12,5 m. Nová konstrukce je tvořena komorovým nosníkem ze segmetů. Založení je hlubinné. Most provedly SMP CZ.
    Dalším dlouhým mostem je most přes údolí u Chotiměře, který je dlouhý 141 m o 3 polích o rozpětí 41 + 58 + 41 m. Výška mostu je 32 m.Nosná konstrukce je navržena jako spojitá dvoutrámová konstrukce tvořená dvěma ocelovými nosníky spřaženými s deskou mostovky. Most je založen plošně. Nosná konstrukce byla vysouvána z ústecké opěry. Výstavbu mostu komplikovala skutečnost, že nebylo možné pro výkopy základů pilířů použít těžkou technniku.
    21. srpna 2008 bylo vydáno stavební povolení na část km 53,500 – 54,965 a km 55,870 – 58,280, ale byl proti němu podán rozklad. 3. února 2009 byl rozklad zamítnut.
    7. listopadu 2008 bylo vydáno stavební povolení na část km 61,1 - 62,3, byl proti němu podán rozklad, účastnici řízení se měli vyjádřit k podanému rozkladu do 12. ledna 2009. 24. června 2009 byl rozklad zamítnut.
    17. března 2009 bylo vydáno stavební povolení na část km 48,276 - 50,500 a 50,600 - 53,218, ale byl proti němu podán rozklad. 29. července 2009 byl rozklad zamítnut.
    7. dubna 2010 bylo vydáno stavební povolení část km 62,300 - 62,700 a 63,000 - 64,350, MÚK Řehlovice (bez větve 5) a 2 dálniční mosty, ale byl proti němu podán rozklad. 24. ledna 2011 bylo stavební povolení zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 10. února 2011 bylo toto stavební řízení přerušeno do doby předložení pravomocného územního rozhodnutí.
    30. července 2010 bylo zahájeno stavební řízení na část km 50,500 - 50,600, 60,460 - 61,100 a 62,700 - 63,000, 3 dálniční mosty a další objekty. 11. srpna 2010 bylo stavební řízení přerušeno do 31. března 2011. 28. prosince 2010 bylo řízení zastaveno.
    27. ledna 2011 ŘSD podalo žádost o vydání územního rozhodnutí a zároveň i žádost o stavební povolení pro část trasy km 50,500 - 50,600 a SO 151 Polní cesta pod Lovošem a zároveň požádalo o spojení územního a stavebního řízení. 20. června 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení na tuto část. Byla však proti němu podána odvolání, ke kterým se bylo možno vyjádřit do 17. srpna 2011. 29. srpna 2011 bylo zveřejněno sdělení, že účastníci řízení se mohou k podkladům vyjádřit do 22. září 2011. Následně bylo odvolání zamítnuto.
    21. prosince 2011 bylo vydáno spojené územní rozhodnutí a stavební povolení na část A km 60,400 - 61,100 a 62,300-64,490, MÚK Řehlovice, 5 dálničních mostů a další objekty a na část F Tunel Radějčín, kde to jsou části hlavní trasy km 58,550-59,380 a 59,660-60,460, 2 dálniční mosty, část tunel Radějčín a další objekty, proti kterému bylo podáno odvolání. 20. dubna 2012 Krajský úřad Ústeckého kraje odvolání zamítl. 24. července 2012 Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí zrušil a věc vrátil Krajskému úřadu k dalšímu řízení. 14. srpna 2012 Krajský úřad Ústeckého kraje odvolání opět zamítl.
    9. května 2012 byla zahájena dostavba dálnice. Po zrušení stavebního povolení byly práce znovu zahájeny 31. srpna 2012.
    7. června 2013 po vydatných deštích zasáhly trasu v km 56,300-56,500 sesuv o šířce 100-200 m a délce po svahu cca 500 m, který strhl část zařízení lomu Dobkovičky, železniční trať a zaplnil hotový zářez pro dálnici. Sesulo se cca 500 000 m3 zeminy.
    V březnu 2015 zpracoval AZ Consult projektovou dokumentaci pro provádění stavby "D8 - odstranění sesuvu v km 56,300 - 56,500 + stabilizace oblasti kolem stavby D8 0805 - I. etapa sanace sesuvu". V období 11. listopad 2014 až 30. duben 2015 provedlo zhotovitel stavby I. etapu odtěžení sesuvu a vytvoření odvodnění za 112 milionů Kč. Celkem bylo odtěženo cca 76 000 m3 zeminy jak z vlastního sesuvu tak i okolí kvůli nutnosti odlehčit aktivní oblast nestabilního svahu. Dále bylo provedeno odvodnění v odlučené části sesuvu.
    SUDOP Praha projektoval stavbu "D8 - odstranění sesuvu v km 56,300 - 56,500 + stabilizace oblasti kolem stavby D8 0805 - II. etapa sanace sesuvu". 24. září 2015 pak začala druhá etapa sanace za 410 milionů Kč, ve které bylo realizováno samotné zabezpečení zářezu dálnice pomocí 13 železobetonových studní o rozpěru 8,4 x 8,6 m hloubky až 25 m kotvených 8 horninovými kotvami délky 45 m, resp. 50 m spolu s povrchovým odvodněním a hloubkovým drénem (272 m). Studny provedlo Zakládání staveb v období listopad 2015 až červen 2016. Realizaci II. etapy provedl zhotovitel stavby.
    V květnu 2015 zpracoval Pragoprojekt projektovou dokumentaci pro provádění stavby "D8 0805 Lovosice - Řehlovice, Zářez Řehlovice km 63,050 - 63,750", která reagovala na zastižené geologické podmínky. Původně navržený sklon v zářezu nevyhověl při stabilitním posouzení. Bylo navrženo zajištění pomocí pilotových stěn v km 63,751-63,407 P a v 63,436 - 63,484 L a změnou sklonu svahů.
    Náklady na stavbu jsou plánovány na 8,905 miliardy Kč. Pro rok 2018 je na stavbu vyčleněno 446 milionů Kč. Realizace proběhla v období 11. listopad 2007 až 30. června 2017
    15. prosince 2010 byla na MÚK Lovosice zprovozněna větev Most - Praha. 14. května 2012 byl zprovozněn úsek Lovosice - Bílinka délky 3,974 km. 17. prosince 2016 byla zprovozněna zbývající část Bílinka - Řehlovice.
  • Stavba 0805 B - Most Vchynice měří 0,320 km. Součástí stavby je most Vchýnice, přeložka silnice II/608 (840 m), protihluková stěna (228 m) a demolice mostu Vchýnice. Celkový objem výkopů je 28 894 m3 a násypů 30 243 m3.
    Most je dlouhý 232 m a má 6 polí o rozpětí 38,33 m. Nosná konstrukce je tvořena nosníky PETRA se spřaženou žb deskou tl. 10 cm. Založení mostu je hlubinné. Most je zajímavý unikátní konstrukcí protihlukového tubusu délky 192 m, který chrání přilehlé okolí dálnice před hlukem z provozu.
    Náklady na stavbu jsou 587 milionů Kč. 5. března bylo zveřejněno oznámení o zahájení stavebního řízení, 4. dubna 2008 bylo stavební řízení přerušeno do 15. května 2008. 6. června 2008 investor doložil chybějící souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. 22. července 2008 se uskutečnilo ústní projednání na OÚ Vchynice. 15. srpna 2008 bylo vydáno stavební povolení, ale bylo proti němu podáno odvolání, účastnici řízení se měli vyjádřit k podanému rozkladu do 21. řijna 2008. 26. ledna 2009 byl rozklad zamítnut.
    9. února 2012 bylo zahájeno stavební řízení o dodatečném povolení stavby. V průběhu výstavby byl změněn projekt z 4 polového mostu na 6-ti polový. 6. dubna 2012 bylo vydáno stavební povolení.
    Most projektovalo Promo a provedla Eurovia CS. Náklady na most byly 672 milionů Kč. Realizace proběhla v období 16. prosince 2008 až prosinec 2015. Most byl dokončen v roce 2011.
  • Stavba 0805 C - Most Oparno měří 0,340 km. Součástí stavby je most Opárno, 2 polní cesty (445 m) a 2 protihlukové stěny (588 m). Celkový objem výkopů je 15 244 m3 a násypů 8 099 m3.
    Most je dlouhý 273 m a má 13 polí o rozpětí 17,5 + 2x25 + 7x20 + 2x24 + 17,5 m. Oblouk má rozpětí 135 m a vzpětí 30 m. Šířka oblouku je 7 m a výška od 2,4 m u patek po 1,4 m ve vrcholu. Šířka mostu je 30,5 m, šířka mostovky je 14,3 m, volná šířka mezi svodidly je 12,5 m. Výška mostovky je 1,2 m.
    Most je založen plošně, pilíře byly kotveny šikmo. Pilíře byly betonovány samošplhavým bedněním PERI RCS po sekcích 3,1-3,6 m. Oblouk byl realizován jedinečnou metodou letmé betonáže s vyvěšováním, které bylo kotveno do 2 dočasných pylonů výšky 19 m. Rychlost výstavby jednoho segmentu délky cca 5 m byla 8 dnů. Dvoutramová mostovka byla betonována posuvnou skruží s horní nosnou konstrukcí od PERI Variokit z obou opěr. Oblouk je z betonu C 45/55 a nosná konstrukce a pilíře jsou z betonu C 35/45.
    Celkem bylo spotřebováno 16 686 m3 betonu, 2 273 tun betonářské výztuže, 159 tun předpínací výztuže a 157 tun padlo na provizorní závěsy.
    V listopadu 2003 zpracoval Pontex aktualizaci dokumentace pro stavební povolení. 2. května 2007 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování stavebního řízení a 25. června 2007 bylo vydáno stavební povolení. 17. října 2007 byla zamítnuta odvolání proti stavebnímu povolení.
    Most projektoval Pontex a provedl Metrostav, divize 5, výztuž dodávala divize 6 a Doprastav zajišťoval předpínání mostovky a vyvěšování.
    Náklady na stavbu byly 578 milionů Kč. Realizace proběhla v období 18. října 2007 až 10. prosince 2016. Hrubá stavba mostu byla provedena v období začátek 2008 až prosinec 2010.
  • Stavba 0805 D - Most Dobkovičky měří 0,905 km. Součástí stavby je most Dobkovičky, nadjezd, přeložka silnice III/24722 (520 m), polní cesta (380 m) a protihluková stěna (456 m). Celkový objem výkopů je 98 177 m3 a násypů 83 449 m3.
    Stavba začíná 175 m před nadjezdem silnice III/24722, následuje most Dobkovičky, za kterým stavba končí. Most je dlouhý 453 m a má 10 polí o rozpětí 30 + 43 + 6x48 + 43 + 30 m. Šířka mostu je 30,5 m a mostovky 14,8 m Založení mostu je hlubinné a pilotách hloubky až 20 m. Pilíře byly realizovány posuvným bedněním o taktu 3,5 m. Nosná konstrukce je tvořena komorovým nosníkem, který byl realizovány v 10 taktech posuvnou skruží oproti původně předpokládanému výsuvu mostu.
    17. května 2007 bylo zveřejněno Oznámení zahájení stavebního řízení a 13. července 2007 bylo vydáno stavební povolení. 17. října 2007 bylo zamítnuto odvolání proti stavebnímu povolení.
    Most projektoval Pontex a provedl Metrostav. Náklady na stavbu byly 920 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 26. října 2007 až 30. června 2017. Spodní stavba mostu byla realizována v období srpen 2008 až květen 2009. Nosní konstrukce byla provedena v období únor 2009 až srpen 2010.
  • Stavba 0805 E - Tunel Prackovice měří 0,270 km. Součástí stavby je tunel Prackovice (260 m). Celkový objem výkopů je 78 532 m3.
    Předmětem stavby byl tunel Prackovice.
    Tunel byl navržen v kategorii T 9,5. Pravý tubus měří 260 m, z toho je 133 m raženo a levý tubus měří 270 m, z toho je 150 m raženo. Plocha výrubu byla 108-129 m2 a plocha hotového tunelu je 72 m2. Tunel byl ražen NRTM. V tunelu je CB kryt tl. 240 mm.
    17. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení zahájení stavebního řízení a 7. září 2007 bylo vydáno stavební povolení na stavbu. Byly proti němu podány 2 rozklady. 12. října 2007 bylo zveřejněno Oznámení o podání rozkladů. 21. ledna 2008 byly rozklady zamítnuty.
    Tunel projektoval Pragoprojekt, realizační dokumentaci Valbek a Tubes, razila jej Subterra v subdodávce pro Metrostav, divizi 5. Náklady na stavbu byly 1,363 miliardy Kč.
    Realizace proběhla v období 31. října 2007 až 10. prosince 2016. 9. září 2008 byla slavnostně zahájena ražba tunelu, samotné razící práce byly zahájeny až 3. října 2008 na levé tunelovém tubusu. 18. června 2009 se uskutečnilo slavnostní proražení levého tunelového tubusu. 30. června 2009 byl tunel kompletně vyražen.
  • Stavba 0805 F - Tunel Radejčín měří 1,910 km. Součástí stavby jsou 2 dálniční mosty, tunel Radejčín (L=620 m, P=600 m), přeložky silnic III/25832 (405 m) a III/25834 (631 m), 2 polní cesty (1824 m), zárubní zeď (46 m) a 2 protihlukové stěny (393 m). Celkový objem výkopů je 411 585 m3 a násypů 259 103 m3.
    Stavba začíná na Ústeckém portále tunelu Prackovice. Následuje most přes Úhelnou strohu (133 m; 37 + 52 + 37 m), jehož nosnou konstrukci tvoří ocelový trámový nosník se spřaženou žb deskou. Most byl vysouván od tunelu Radějčín. Trasa pokračuje tunelem Radějčín, za kterým klesá k Řehlovicím. Stavba končí 340 m před nadjezdem silnice III/25830.
    Tunel byl navržen v kategorii T 9,5. Pravý tubus měří 600 m, z toho je 446 m raženo a levý tubus měří 620 m a také je 446 m raženo. Plocha výrubu byla 108-129 m2 a plocha hotového tunelu je 72 m2. Tunel byl ražen NRTM. V tunelu je CB kryt tl. 240 mm.
    18. března 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu km 59,380 - 59,660 a tunel Radějčín km 59,040 - 59,380 (Ústecký portál, hloubená část Ústeckého portálu, ražená část) a 24. dubna 2009 bylo vydáno stavební povolení. 25. května 2009 byly podány rozklady, ostatní účastníci se k ním mohou vyjádřit do 23. června 2009. 3. září 2009 byl zamítnut rozklad a 21. září 2009 nabyl právní moci.
    4. února 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu část km 59,660 - 60,460, dálniční most a další 2 objekty a 15. března 2010 bylo vydáno stavební povolení, ale byl proti němu podán rozklad, ke kterému se mohli účastníci řízení vyjádřit do 14. května 2010. 24. ledna 2011 bylo stavební povolení zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 10. února 2011 bylo toto stavební řízení přerušeno do doby předložení pravomocného územního rozhodnutí.
    7. srpna 2010 bylo zahájeno stavební řízení na hlavní trasu část km 58,550 - 58,568, dálniční most mezi tunely a tunel Radějčín (dosud nepovolené objekty). 11. srpna 2010 bylo stavební řízení přerušeno do 31. března 2011. 28. prosince 2010 bylo řízení zastaveno.
    18. března 2011 ŘSD podalo žádost o spojené vydání územního rozhodnutí a stavební povolení pro část trasy km 60,400 - 61,100 a 62,300-64,490, MÚK Řehlovice, 5 dálničních mostů a další objekty a na část F Tunel Radějčín, kde to jsou části hlavní trasy km 58,550-59,380 a 59,660-60,460, 2 dálniční mosty, část tunel Radějčín a další objekty. 21. prosince 2011 bylo vydáno spojené územní rozhodnutí a stavební povolení na tuto část, proti kterému bylo podáno odvolání. 20. dubna 2012 Krajský úřad Ústeckého kraje odvolání zamítl. 24. července 2012 Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí zrušil a věc vrátil Krajskému úřadu k dalšímu řízení. 14. srpna 2012 Krajský úřad Ústeckého kraje odvolání opět zamítl.
    Tunel projektoval PUDIS, realizační dokumentaci Pragoprojekt a razil Metrostav, divize 5. Náklady na stavbu byly 3,219 miliardy Kč. Pro rok 2018 je na stavbu vyčleněno 300 milionů Kč. Realizace proběhla v období 22. září 2008 až 30. června 2017.
    Ražba levého tubusu byla zahájena 19. října 2009 a 1. prosince 2009 i pravého tubusu z Ústeckého portálu. 24. srpna. 2010 byl tunel kompletně vyražezn. 9. května 2012 byla zahájena dostavba dálnice. Po zrušení stavebního povolení byly práce znovu zahájeny 31. srpna 2012.
  • Stavba 0805 G - Průzkumná štola Prackovice Proběhla ražba 175 m dlouhé průzkumné štoly tunelu Prackovice za 70,5 milionů Kč situované pravé opěře levé tunelové trouby. Ražení průzkumné štoly provedla Subterra divize 1 observační metodou s rychlostí výrubu kolem 1,5 m za den. 4. prosince 2004 byly zahájeny razící práce, slavnostní proražení bylo 18. dubna 2005. Realizace proběhla v období září 2004 až květen 2005.

Stavba 0806 Řehlovice - Trmice je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,175 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (část Řehlovice a část Trmice), 6 dálničních mostů, 7 ostatních mostů, 4 podchody pro inženýrské sítě, 4 opěrné a zárubní stěny, přivaděč Trmice (726 m) v kategorii S 22,5/100, přivaděč Teplice (222 m) v kategorii S 22,5/100 a úprava koryta řeky Bíliny (3,4 km). Celkový objem výkpů byl 682,6 tis. m3 a násypů 682,9 tis. m3.
Celé stavbě dominují 3 velké mosty, a to most Stadice o 6 polích délky 323,5 m, Koštov o 9 polích délky 500,3 m a Trmice o 8 polí délky 440,8 m.
Stavba zatím volně navazuje na silnici R63 v místě budoucí MÚK Řehlovice. Pokračuje mosty přes silnici II/258 a mostem přes železniční trať Ústí nad Labem - Most, kolem lesního komplexu se dostává k obci Koštov. Východně míjí Trmice. Stavba končí před MÚK Trmice, kde dálnice v minulosti plynule navazvala na silnici II/613, která dnes slouží jako dálniční přivaděč pro Ústí nad Labem.
Celkové náklady byly 1,032 miliardy Kčs. Stavbu projektoval VPÚ a provedly Dopravní stavby Olomouc. Výstavba začala v dubnu 1984 stavbou mostu Trmice, který byl dokončen v září 1987. Následoval most Koštov zahájený v lednu 1986 a v lednu 1987 byla zahájena stavba mostu Stadice a trasy. Slavnostní zahájení stavby proběhlo 10. července 1984. Stavba byla uvedena do provozu 6. listopadu 1990 jako první úsek dálnice D8.

Stavba 0807 Trmice - státní hranice ČR/SRN je rozdělen do dvou staveb:

  • 0807/I Trmice - Knínice
  • 0807/II Knínice - státní hranice ČR/SRN

Stavba 0807/I Trmice - Knínice je projektována v kategorii D 28,0/100 a měří 12,244 km. V roce 1994 Valbek zpracoval studii trasy, která byla odlišná od všech předcházejících, v kterých se počítalo s přechodem u Tisé. V roce 1996 po koordinaci s německou stranou byla studie přijata. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. prosince 1995, dne 13. srpna 1996 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 15. listopadu 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V prosinci 1996 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní. V dubnu 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci 22. listopadu 2000. Na trase je postaveno 19 mostů a 4 MÚK.
Stavba začíná před MÚK Trmic se silnicí II/613 (deltovitá). Odtud dálnice vede estakádou Trmice (1133 m) přes železniční trať následně další estakádou přes údolí Ždírnického potoka (468 m). Za estakádou je postavena MÚK Předlice (kombinace kosodelné a osmičkovité). Dále vede západně od železniční tratě Ústí nad Labem – Most, kterou podchází společně se silnicí III/52364. Pokračuje dál až k MÚK Úžín se silnicí I/30 (deltovitá). Následuje další velý most. Trasa se stáčí doprava a vede v souběhu se silnicí I/13. Podchází železniční trať Děčín - Oldřichov. Následuje MÚK Knínice se silnicí I/13 (kombinace kosodelné a osmičky). Stavba končí přednadjezdu silnice III/25362h Žďár - Knínice.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha. Stavba byla slavnostně zahájena 2. listopadu 2004 a zprovozněna 21. prosince 2006.
Stavba je rozdělena do čtyř samostatných částí:

Jednotlivé části stavby jsou:

A Hlavní trasa km 68,865 - 81,109
Součástí stavby jsou 4 MÚK (Trmice, Předlice, Úžin a Knínice), oboustranná odpočívka Varvažov, přeložky silnic I/13 (1360 m), I/30 (1304 m), III/25364, ulice Žižkova a spojka Žižkova - Ke dráze (5,4 km), 6 polních cest, 6 protihlukových stěn (1549 m) a oplocení dálnice. Bylo také postaveno 9 dálničních mostů, 4 nadjezdy, 1 nájezdová rampa, 2 mosty na přeložkách a 2 lávky pro pěší.
Stavbu provedly SSŽ o.z. 3 Praha. Náklady na stavbu byly 8,929 miliardy Kč. Realizace proběhla v období září 2004 až září 2007, s uvedením do provozu 21. prosince 2006.
B Dálniční most přes tratě ČD
Mostní estakáda přes trať ČD o 33 polích je dlouhá 1059 m. Součástí stavby jsou přeložky sdělovacích a zabezpečovacích kabelů ČD. V srpnu 2003 bylo vydáno stavební povolení.
Most projektoval Pragoprojekt a realizovalo "Sdružení Trmice SM" ve složení Skanska-CZ a Metrostav, divize 4. Náklady na most byly 1,482 miliardy Kč. Realizace proběhla v období září 2004 až červen 2007, s uvedením do provozu 21. prosince 2006.
C Železniční most na trati Ústí nad Labem - Most
Dvoukolejný železniční most o dvou mostních otvorech (179 m) a délka přemostění dosahuje 109,73 m. Součástí stavby byla i přeložka trati, trakčního vedení, silového a sdělovacího kabelu ČD. Stavbu projektoval Sudop Praha a provedlo "Sdružení 0807/IC" ve složení SSŽ, Metrostav a HM Ostrava. Most stál 204 milionů Kč. Realizace proběhla v období 4. únor 2002 až 30. září 2003. 16. června 2003 proběhla zatěžkávací zkouška mostu.
D Železniční most na trati Děčín - Oldřichov
Jedná se o ocelový třípolový most (110 m), přemostění 98 m, hmotnost 324 tun. V první výluce byly provedeny velkoprůměrové piloty, základy opěr a vložena mostní provizoria. Ocelová konstrukce byla dopravena na stavbu v pěti dílech a svařena na konstrukci PIŽMO mimo trať. Pilíře byli vybudovány pod mostními provizorii. V další výluce byly namontovány prefabrikáty opěr a příčně zasunuta OK. Most postavilo sdružení „Drážní most 0807/ID“ ve složení SDS EXMOST, Vodohospodářské stavby Teplice a SaM Silnice a mosty Česká Lípa. Stavba stála 72 milionů Kč. Realizace proběhla v období 21. březen 2002 až prosinec 2002. Most je ve zkušebním provozu od 28. listopadu 2002.

Stavba 0807/II Knínice - státní hranice ČR/SRN je projektována v kategorii D 27,5/120 a měří 11,475 km. V roce 1994 Valbek zpracoval studii trasy, která byla odlišná od všech předchozích, ve kterých se počítalo s hraničním přechodem u Tisé. V roce 1996 po koordinaci s německou stranou byla studie přijata. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. prosince 1995, dne 13. srpna 1996 proběhlo veřejné projednání posudku dokumentace EIA. 15. listopadu 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V prosinci 1996 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V dubnu 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci 22. listopadu 2000.
V listopadu 1998 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V lednu 2004 zpracoval Valbek dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby je MÚK Petrovice, 8 dálničních mostů, 3 nadjezdy, protihlukové stěny a 2 tunely Libouchec (L 504 m a P 520 m) a Panenská (L 2168 m a P 2116 m).
Stavba začíná za MÚK Knínice. Mostem Knínice a tunely Libouchec a Panenská se trasa dostavá na náhorní plošinu. Trasa zde stoupá 4,5%. Za tunelem Panenská následuje MÚK Petrovice se silnicí II/248 (trubkovitá). Ve vzdálenosti cca 700 m dálnice míjí obec Petrovice a ke státní hranici pokračuje po náhorní plošině Krušných hor kolem obce Krásný Les. Stavba končí za hraničním mostem, za kterým navazuje německá dálnice A17. Státní hranice je ve dvou třetinách hraničního mostu. Stavbu projektoval Valbek. Stavba byla slavnostně zahájena 2. listopadu 2004 a zprovozněna 21. prosince 2006.

Jednotlivé části stavby jsou:

E Most Knínice
měří 1,665 km (km 81,109 - 82,774). Součástí stavby je dálniční most Knínice, nadjezd, přeložky silnic II/528 (1291 m) a III/25362 (525 m), služební sjezd, zarubní zeď (143 m) a protihluková stěna (280 m).
Nejdůležitější stavbou je objekt E 209 Most na D8 v km 81,20 Knínice. Pro každý směr je postaven samostatný most. Levý most má 25 polí a měří 1038 m, pravý most ma 26 polí a měří 1080 m, šířka mostu je 12,5 m. Most je postaven jako monolitická, částečně předpjatá konstrukce. Most se klene přes údolí u obce Knínice.
Stavbu projektoval Novár&partner, most projektoval SHP a provedla Skanska DS, závod 77 mosty.
Náklady na stavbu byly 1,090 miliardy Kč. Realizace proběhla v období červen 2004 až červen 2007, s uvedením do provozu 21. prosince 2006.
F Tunel Libouchec
měří 1,505 km (82,774 - 84,279). Součástí stavby byl tunel Libouchec, dálniční most, úniková zona v km 83,5, 2 opěrné (145 m) 1 zárubní zeď (210 m), 2 protihlukové stěny (310 m) a oplocení trasy.
Nejdůležitější stavbou je obj. F 601 Tunel Libouchec. Pro každý směr byla vyražena vlastní tunelová trouba s maximální osovou vzdáleností 21 m. Tunel je navržen v kategorii T 7,5/80. Levá tunelová trouba měří 535 m, z toho je raženo 511 m, pravá 454 m, z toho je raženo 406 m. Na levý tubus ještě navazuje 160 m dlouhá galerie. Plocha výrubu tunelu je 83,35 m2, příčný profil pro provoz je 55,78 m2. Podélný sklon je 4,22 - 4,66 %. Celkový objem výrubu je 144 380 m3. Součástí tunelu jsou 2 tunelové propojky.
Tunel projektoval Metroprojekt, realizační dokumentaci stavby IKP Consulting, trasu dálnice pak Novák & partner a realizovalo "Sdružení Libouchec MS" ve složení Metrostav a Skanska-DS. Náklady na stavbu byly 1,382 miliardy Kč. Realizace proběhla v období červen 2004 až červen 2007, s uvedením do provozu 21. prosince 2006. Na základě předběžného opatření soudu byly práce v říjnu 2004 zastaveny a znovu se rozeběhly 18. února 2005. 28. června 2005 byl proražen levý tubus v kalotě.
G Tunel Panenská
měří 2,980 km (km 84,279 - 87,259). Součástí stavby je MÚK Petrovice, najdezd, 3 zárubní zdi(510 m), předrcení vytěženého kameniva, technologie v tunelech a oplocení trasy.
Nejdůležitější stavbou je obj. G 602 Tunel Panenská. Pro každý směr byla vyražena vlastní tunelová trouba. Levá tunelová trouba měří 2167,7 m, z toho je raženo 1992 m a pravá 2115,7 m, z toho raženo 1975 m. Tunel je navržen v kategorii T 7,5/80. Tunely jsou navrženy pro rychlost 80 km/h s příčným uspořádáním pruhů 2x3,5 m, vodícími proužky 2x0,5 m a oboustrannými chodníky 2x1,0 m. Výška průjezdního profilu činí 4,5 m. Plocha výrubu tunelu je 83,35 m2, příčný profil pro provoz je 55,78 m2. V tunelu jsou vybudovány také 3 zálivy, plocha výrubu zálivu je 121,39 m2, příčný profil pro provoz je 84,03 m2. Celkový objem výrubu je 419 250 m3. Tunel byl ražen úpadně od Drážďanského portálu NRTM. Hloubené části portálu byly prodlouženy o 30, resp. 90 m.
Stavbu provedl Metrostav, divize 5. Náklady na stavbu byly 5,638 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 17. září 2003 až červen 2007, s uvedením do provozu 21. prosince 2006.
14. ledna 2005 byl proražen levý tubus a 14. března 2005 pak pravý tubus.
H Hlavní trasa Petrovice - hraniční most
měří 4,650 km (km 87,259 - 91,909). Součástí stavby je přeložka silnice III/2487 (679 m), 2 polních cest (724 m), 2 služební sjezdy a oplocení dálnice. Povrch vozovky je asfaltový. Bylo postaveno 6 dálničních mostů a 1 nadjezd.
  • H 211 Most na D8 v km 88,280 přes slatinu - ekologický (23 m)
  • H 212 Most na D8 v km 89,100 přes Mordovu rokli (13 polí, 31,5 + 11 x 42 + 31,5 m, 536 m).
  • H 213 Most na D8 v km 90,030 - ekologický (28 m)
  • H 214 Most na D8 v km 90,430 přes polní cestu (17 m)
  • H 215 Most na D8 v km 91,360 pod Špičákem (9 polí, 32 + 7 x 42 + 32 m, 360 m).
  • H 216 Most na D8 v km 91,800 přes Rybný potok (7 polí, 33,8 + 48 + 54 + 3 x 58 + 44 m, 379 m), projektoval SHP Brno
  • H 269 Most přes D8 v km 87,400 na přeložce silnice III/2487 (72 m)
Stavba začíná za tunelem Panenská. Odtud trasa vede po náhorní planině Krušných hor. Z důvodu ochrany přírody jsou rokle přemosťovány mosty o délce 538 m (přes Mordovou rokli obj. H 212), 358 m (most pod Špičákem obj. H 215) a 379 m (most přes Rybný potok obj. H 216). Minimální poloměr směrového oblouku je 1 750 m, maximálním podélným spádem je 3,77%.
Stavbu projektoval Valbek, velké mosty SHP a provedlo "Sdružení 807/IIH" ve složení Strabag, o.z. Praha a Skanska-DS. Náklady na stavbu byly 2,761 miliardy Kč. Realizace proběhla v srpen 2004 až červen 2007, s uvedením do provozu 21. prosince 2006.
J Průzkumné štoly tunel Panenská
Štoly měří 300 metrů. Předmětem stavby byla ražba jižní průzkumné štoly (150 m) včetně přístupové štoly (30 m), severní průzkumné štoly (150 m) včetně přístupové štoly (40 m), severního a jižního portálu a 2 přístupových cest (1390 + 190 m). Štoly projektoval Tubes a provedl Metrostav. Náklady na štoly byla 89 milionů Kč. Realizace proběhla v období září 2001 až říjen 2002.
K Hraniční most (km 91,909 - 92,208)
je dlouhý 430 m, široký 30,7 m a vysoký 56,4 metrů. Konstrukce je spřažená ocelobetonová o šesti polích o rozpětí 58,4 + 4x73,0 + 58,4. Délka mostu na německé straně je 170 metrů. Součástí stavby byly 2 lesní cesty.
Celkové náklady na zhotovené české části mostu byly 687 milionů Kč. Náklady byly hrazeny částečně z SFDI a úvěrem od EIB. Stavbu projektoval Pontex a provedlo sdružení Fiesta-Fišer a JHP. 3. prosince 2004 bylo předáno staveniště. Stavba byla slavnostně zahájena 13. prosince 2004. Realizace proběhla v období 23. března 2005 až 15. prosinec 2006.

Stavba Přestavba MÚK Zdiby a navazujícíh úseků Prosecké radiály je projektována v kategorii D 34/120, resp D 26,5/120 a měří 2,579 km. V roce 2004 PUDIS zpracoval studii, která uvažovala s prstencovitou křižovatkou. V roce 2009 PUDIS zpracoval technickou studii, která rozpracovala MÚK Zdiby ve 3 variantách (trojlístkovitá, prstencovitá a dvojitá trubkovitá).V srpnu 2009 CitiPlan zpracoval dopravně technické posouzení MÚK Zdiby, jako nevhodnější byla doporučena varianta dvojitá trubkovitá.
Jedná se o přestavba a rozšíření současné Prosecké radiály v rámci stavby SOKP 519 Suchdol - Březiněves.
4. listopadu 2011 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Dle závěrů zjišťovacího řízení bude záměr posuzován dle zákona. 27. února 2015 byl proces posuzování ukončen.
Součástí stavby je přestavba MÚK Zdiby, okružní křižovatka, oprava okružní křižovatky, 2 dálniční mosty, nadjezd, 3 mosty na větvích křižovatky, lávka pro pěší, úprava silnice II/608, cyklostezka, opěrná zeďdemolice čerpacích stanic a zrušení odpočívky Zdiby vpravo, vlevo bude upravena.
Stavba začíná v km -2,417 před nadjezdem polní cesty, kde navazuje na stavbu Úprava Prosecké radiály v rámci SOKP st. 519. Odpočívka Zdiby vpravo bude zrušena. Po MÚK Zdiby bude radiála rozšířena na kategorii D 34/120, tedy 2 x 3 pruhy, kdy pravé jízdní pruhy přecházejí do odbočovacího, resp. připojovacího pruhu. V dalším úseku bude radiála přestavěna na kategorii D 26,5/120, tedy 2 x 2 pruhy. Současná křižovatka Zdiby se silnicemi I/9 a II/608 bude přestavěna na dvojitou trubkovitou. V 1. etapě bude postavena přímá větev Praha - Mělník, část pravého kolektoru včetně upravy vratné větve Praha - II/806 a provizorní bypass okružní křižovatky I/9 s II/608. V 2. etapě bude provedena dostavba na konečný stav. Stavba končí v km 0,162 dálnice D8 napojením na stavající trasu.

Stavba Dálnice D8, Přestavba MÚK Zdiby a rozšíření Prosecké radiály, 1. etapa, jejimž předmětem je vybudování dočasné vratná rampa (288 m). Jedná se o bypass okružní křižovatky silnic I/9, II/608 a větve MÚK Zdiby, kde se ve špičce tvoří kolony. V prosinci 2011 PUDIS zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v dubnu 2013 dokumentaci pro provádění stavby.
Stavbu projektoval PUDIS a provedl Swietelsky stavební s nabídnutou cenou 6 milionů Kč. Realizace proběhla v období 19. září až 10. prosince 2013.

Stavba D8 MÚK Zdiby - II. etapa - direktivní větev měří 0,660 km včetně odbočovacího a připojovacího pruhu. Jedná se o vybudování přímé větve Praha - I/9. V březnu 2014 PUDIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2016 zpracoval PUDIS záměr projektu.
23. ledna 2017 bylo zveřejněno oznámení o zahájení územního řízení, účastníci řízení mohli uplatnit námitky do 20 dnů ode dne doručení.
Předmětem stavby je přímá větev Praha - Mělník, tj. D8 - I/9, úprava dálnice D8 (323 m) a silnice I/9 (85 m) a přeložky IS. Větev začíná v km -1,276.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 51 milionů Kč. Realizace je plánována v období březen 2020 až říjen 2020.


autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019