Silnice I/11

Hradec Králové - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - Třinec - státní hranice ČR/Slovensko

Silnice tvoří důležitou silniční tepnu Moravskoslezského kraje, proto bylo rozhodnuto ji zkapacitnit. Silnice I/11 je plánovaná ve čtyřpruhovém uspřádání v úseku Opava - Ostrava - Havířov - Prostřední Suchá a Tošanovice - Hnojník - Nebory - Třinec - Bystřice - státní hranice, kde by měla navazovat na slovenskou rychlostní komunikaci R5.
Bylo rozhodnuto hájit navržený koridor pro vedení silnice I/11 Velká Polom ve směru Ostrava, Havířov, Prostřední Suchá, Těrlicko, Hnojník, Nebory, Bystřice a respektovat studijně prověřenou trasu přeložky sil. I/11 na západním okraji Ostravy (Velká Polom - Rudná) a vedení téže silnice Havířovem v nové poloze v souladu s ÚPN města. Poloha trasy v navrženém koridoru peážního úseku s R67 na území Horní Suché a Havířova Životic s napojením na R48 byla podrobně studijně prověřena a vybrana západní varianta.

Čtyřpruhová silnice bude začínat za Opavou a odtud povede do Komárova, kde se napojí na již postavený úsek do Mokrých Lazců. Z Mokrých Lazců přes Velkou Polom na začátek ul. Rudná v Ostravě bude postavena nová silnice o délce 17 km a v kategorii S 24,5.
Přes Ostravu vede po ulici Rudná až do Havířova. Z Havířova povede po přeložce do Prostřední Suché, kde naváže na plánovanou rychlostní silnici R67 do Životic, odkud pokračuje jako dvoupruh do Českého Těšína k rychlostní silnici R48. Po novém úseku pokračuje přes Hnojník, Nebory kolem Třince až do Bystřice, kde se napojí na stávající silnici. Obchvatem se vyhne Jablunkovu a Mostům u Jablunkova, kde se na hraničním přechodu bude napojovat na slovenskou rychlostní komunikaci R5. Komunikace je plánovaná v kategorii S 24,5, úsek Bystřice - Jablunkov - státní hranice je plánován 1. etapě v kategorii S 11,5, po roce 2025 bude dostavěn na plný profil. Zkapacitnění závisí na tom, zda-li bude překročena intenzita 15000 vozidel/den, či dojde k dohodě se Slovenskem o výstavbě čtyřpruhové silnice.

Do roku 2025 je navržena na ulici Rudné v Ostravě výstavba MÚK Závodí, MÚK Lidická, MÚK Vratimovská a doplnění MÚK Místecká o další dvě rampy. Po roce 2025 je uvažována výhledová šířková rekonstrukce na směrově dělený čtyřpruh v úseku MÚK Zábřeh - MÚK Šenovská s možností přestavby úseku MÚK Místecká - MÚK Frýdecká na směrově dělený šestipruh.

Délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 90 km
V provozu: 40 km
3,300 km (1/2 profil)
Ve stavbě: 18,0 km
V přípravě: 40 km

Ve stavbě:

Stavba Mokré Lazce - hr.okresu je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 9,750 km. Oznámení EIA bylo zveřejněno 11. prosince 2001. V únoru 2002 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V květnu 2003 byla zpracována dokumentace EIA. 10. března 2003 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. 10. prosince 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2005 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 12. února 2007 bylo vydáno stavební povolení č. 1 na mosty SO 205, SO 208, SO 209, podchod SO 215 a kolektory SO 216-8.
23. května 2007 bylo vydáno stavební povolení č. 2 na MÚK Velká Polom, mosty SO 202, SO 203, SO 204, SO 206 a další objekty.
1. února 2008 bylo vydáno stavební povolení č. 3 na hlavní trasu část km 0,000-0,700, 1,050-2,400, 3,900-4,800 a 5,300-6,700, mosty SO 207 a SO 210 a odvodnění.
21. srpna 2008 bylo vydáno stavební povolení č. 4 na hlavní trasu část km 0,800-0,955, 0,990-1,050, 2,400-3,035, 3,135-3,650, 3,710-3,900, 4,960 - 5,300, 6,700-7,170, 7,190-8,530 a 8,865-9,750 a most SO 201.
6. února 2009 bylo vydáno stavební povolení č. 5 na hlavní trasu část km 3,035-3,150, 3,650-3,170 a 4,800-4,960, MÚK Hrabyně a odvodnění.
28. ledana 2010 bylo vydáno stavební povolení č. 6 na hlavní trasu část 0,700-0,760, 0,780-0,800, 0,955-0,975, 7,170-7,190 a 8,655-8,865 a odvodnění. Podaná odvolání byla zamítnuta 17. května 2010.
19. srpna 2010 bylo vydáno stavební povolení č. 7 na hlavní trasu část km 0,760-0,780, SO 125 a SO 803. 22. srpna 2012 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
3. října 2011 bylo vydáno dílčí stavební povolení č. 8 na část km 8,530-8,655 a část odvodnění km 6,230-9,340.
11. září 2012 bylo zahájeno stavební řízení č. 9 na část km 0,975-0,990, MÚK Mokré Lazce, odvodnění a protihlukovou stěnu. 7. listopadu 2012 bylo stavební řízení přerušeno do doby majetkoprávního vypořádání jednoho pozemku. 4. června 2013 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování stavebního řízení na tuto část. 4. července 2013 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 10 mostů na trase, 4 nadjezdy, podchod, přeložky 4 silnic III. třídy, 2 místní komunikace, 2 lesní a 11 polních cest, 2 opěrné a 2 zárubní zdi a protihluková stěna.
Stavba se napojuje na již rozšířený úsek u Mokrých Lazců cca 250 m za křižovatkou se silnicí III/4664. Pokračuje v trase stávající silnice I/11, před MÚK Mokré Lazce se silnicí III/4665 (trubkovitá) se trasa odklání. Za MÚK následuje most přes údolí potoka Ohrozina (252 m) a následně trasa kříží stávající silnici I/11 a pokračuje severně podél staré silnice. V km 1,757 – 3,390 je navržen stoupací pruh ve směru na Ostravu. Následně se odklání od ní a pokračuje přímo k Hrabyni, kterou mine severně. Zde je navržena MÚK Hrabyně se silnicí III/4666 (deltovitá). Poté lesním komplexem pokračuje kolem Josefova. Zde jsou navrženy dva velké mosty, z toho druhý obloukový (343 m a 547 m). Dostává se do prostoru severně od Velké Polomi, kde je plánována MÚK Velká Polom se silnicí III/46613. Pokračuje severně od Velké Polomy. Končí před odbočkou na Krásné Pole provizorním sjezdem na starou silnici.
Stavbu projektuje "Sdružení Mokré Lazce - RDS" ve složení SHB Brno a SHP Brno a provádí "Sdružení Lazce/2008" ve složení EUROVIA, Skanska a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby. Náklady na realizaci jsou plánovány na 4,518 miliardy Kč. Pro rok 2015 je na stavbu vyčleněno 636 milionů Kč, z toho je 525 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 21. ledna 2009 až říjen 2015, stavba byla slavnostně zprovozněna 13. října 2015.

Stavba Prodloužená Rudná - hranice okresu Opava (km 9,750 - 16,641) je projektována v kategorii S 24,5/100 a S 22,5/100 a měří 6,657 km. Oznámení EIA bylo zveřejněno 17. prosince 2001, v prosinci 2003 byla zpracována dokumentace EIA, dne 14. září 2004 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. prosince 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V listopadu 2004 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 22. prosince 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právni moci 18. května 2006.
V září 2010 Sdružení Mott MacDonald a INKOS-Ostrava zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení.
20. dubna 2009 bylo vydáno stavební povolení č. 1 na část km 9,750 - 12,470 a 15,600 - 15,930, MÚK Krásné Pole, mosty SO 201, SO 206, SO 221 a SO 231 a další stavební objekty. 9. března 2011 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
11. listopadu 2009 bylo vydáno stavební povolení č. 2 na část km 15,415 - 15,600 a další stavební objekty. 12. září 2011 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
5. srpna 2010 bylo vydáno stavební povolení č. 3 na MÚK Rudná. 10. října 2012 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
9. ledna 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 4 na část SO 121.1 Přeložka silnice I/11 Poruba - MÚK Krásné Pole a SO 121.2 Provizorní přeložka I/11.
21. prosince 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 5 na část km 12,470 - 12,960, Most přes Vřesinský potok a další objekty.
1. července 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení č. 8 na část SO 203 Estakáda přes Porubku, stavební povolení bylo vydáno 14. srpna 2013.
17. července 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení č. 9 na části km 12,960-14,120, 14,220-14,500 a 15,930-16,470, most SO 202 a další objekty, 22. srpna 2013 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
26. března 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení č. 10 na části km 14,120-14,220 a 14,900-15,415, most v km 15,286 a další objekty. Účastníci řízení se mohou vyjádřit do 6. června 2014. 22. července 2014 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 lávky, most na přeložce, kolektor, 2 přeložky stávající silnice I/11 (1410 m), úpravy III/4692 (291 m) a 2 ulic (299 m), 4 místních komunikací (730 m), 20 polních cest, stezka (194 m), opěrná zeď a 5 protihlukových stěn (1920 m).
Stavba začíná odbočkou na Krásné Pole. V km 9,75 - 10,6 je trasa vedena v kategorii S 22,5/100. Následuje MÚK Krásné pole se stávající silnicí I/11 (kosodelná). Poté se stáčí kolem Krásného Pole na jih. Pokračuje východně od Hlubočic. Přes potok Porubka bude postavena estakáda (475 m), nejdelší na trase. Podjezdem překonává silnici III/4692, ze kterou byla v předchozích stupních dokumentace navržena MÚK, a pokračuje jižně od Poruby až do místa dnešního křížení I/11 s I/47 (ulice Rudná s ulicí 17. listopadu), kde bude postavena MÚK Rudná (deltovitá), a kde se stavba napojuje na průtah Ostravou.
Stavbu projektuje "Sdružení Rudná RDS" ve složení SHB a Dopravoprojekt Ostrava a realizuje "Sdružení Prodloužená Rudná" ve složení Strabag, OHL ŽS, a JHP. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,551 miliardy Kč. Pro rok 2015 je na stavbu vyčleněno 1,710 miliardy Kč, z toho je 1,198 miliardy z OPD. Realizace je plánována v období říjen 2012 až červenec 2016.

Stavba 115 Nebory - Oldřichovice je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 4,860 km. 19. dubna 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na stavbu "Přeložka silnice I/11 (I/68) v úseku Bystřice - Oldřichovice - Třanovice". V květnu 2006 Mott MacDonald zpracoval investiční záměr. 29. března 2007 byla zveřejněna dokumentace EIA. 27. března 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k variantě Nebory 1.
V říjnu 2007 "Seskupení I/11 - Ostrava" ve složení Mott MacDonald a INKOS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. srpna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V říjnu 2007 zpracoval Mott MacDonald v rámci sdružení "MMD-SUDOP" ve složení Mott MacDonald a Sudop Praha, dokumentaci pro stavební povolení, zadávací dokumentaci stavby. A v srpnu 2013 aktualizaci dokumentace pro stavební povolení a vybrané dokumenty zadávací dokumentace stavby.
21. prosince 2012 bylo vydáno stavební povolení na část 9,400 - 10,260, MÚK Oldřichovice, 2 mosty a další objekty.
8. listopadu 2013 bylo vydáno stavební povolení na část km 7,500 - 9,400, 3 mosty a další objekty.
14. října 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 5,400 - 6,180, MÚK Nebory, nadjezd a další objekty.
30. května 2014 bylo vydáno stavební povolení na část km 6,180 - 7,500, 2 mosty a další objekty.
5. srpna 2014 bylo vydáno stavební povolení na přeložku silnice I/68 a další objekty.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Nebory a Oldřichovice), 6 mostů na trase, 6 nadjezdů, most na II/476, přeložky silnic I/68 (682 m), II/476 (683 m), III/01141 (648 m), III/4681 (297 m), 8 místních komunikací (3002 m), 3 chodníky, opěrná zeď (49 m) a 34 protihlukových stěn (9152 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná na MÚK Nebory se stávající silnicí I/68. Odtud trasa pokračuje mostem přes údolí potoka Nebůrka (189 m). Dále trasa prochází územím s rozptýlenou zástavbou s nároky na demolice. Trasa pokračuje jižně od Nebor, dostává se do souběhu se stávající silnicí I/11. Postupně mimoúrovňově kříží Oldřichovický potok, silnici III/01141, vodní tok Tyrka a silnici III/4681. Stavba končí za MÚK Oldřichovice se silnicí II/476 (trubkovitá).
Stavbu realizuje "Sdružení pro I/11 IMOS - D.I.S" ve složení IMOS Brno a D.I.S. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,391 miliardy Kč. Pro rok 2015 je na stavbu vyčleněno 310 milionů Kč, z toho je 248 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 5. srpna 2014 až duben 2018.

Stavba 116 Oldřichovice - Bystřice (km 10,260 - 16,499 stavebního staničení) je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 6,239 km. 19. dubna 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na stavbu "Přeložka silnice I/11 (I/68) v úseku Bystřice - Oldřichovice - Třanovice". V květnu 2006 Mott MacDonald zpracoval investiční záměr. 29. března 2007 byla zveřejněna dokumentace EIA. 27. března 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k variantě Nebory 1.
V dubnu 2007 "Seskupení I/11 - Ostrava" ve složení Mott MacDonald a INKOS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. srpna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 3. prosince 2009 bylo odvolání zamítnuto.
V říjnu 2009 zpracoval Sudop Praha v rámci sdružení "MMD-SUDOP" ve složení Mott MacDonald a Sudop Praha, dokumentaci pro stavební povolení, zadávací dokumentaci stavby. A v srpnu 2013 aktualizaci dokumentace pro stavební povolení a vybrané dokumenty zadávací dokumentace stavby.
21. března 2011 bylo vydáno stavební povolení na SO 201 Most přes potok Křivec. 1. července 2013 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
22. listopadu 2011 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 10,260 - 12,150, most SO 202 a další objekty. 18. ledna 2012 bylo stavební řízení přerušeno. 2. dubna 2012 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování stavebního řízení a možnosti se vyjádřit k podkladům. 4. června 2012 bylo vydáno stavební povolení na tuto část.
24. ledna 2013 vydáno stavební povolení. na část km 12,150 - 14,050, mosty SO 204, SO 206, SO 207 a další objekty.
6. června 2013 bylo vydáno stavební povolení na část km 14,050 - 15,860 a 15,990 - 16,499, MÚK Bystřice, mosty SO 210, SO 211, SO 212 a SO 213 a další objekty.
16. srpna 2013 bylo vydáno stavební povolení na část km 15,860 - 15,990, most SO 212 a další objekty.
Součástí stavby jsou MÚK Bystřice, okružní křižovatka, 8 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky stávající silnice I/11 (947 m) a 8 místních komunikací (2208 m), úprava silnice III/01144 (90 m), chodník, 3 opěrné zdi (452 m) a 18 protihlukových stěn (7746 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
MÚK Bystřice II byla řešena ve 3 variantách z důvodů blízkosti meandru řeky Olše.
Stavba začíná za MÚK Oldřichovice se silnicí II/476. Trasa pokračuje přes lesní komplex U Lyžbice, a dále po zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Následuje most přes údolní nivy, řeku Olši a silnici (16 polí, 760 m). Za mostem je situována MÚK Bystřice se silnicí III/01142 (trubkovitá). Trasa dále pokračuje podél stávající silnice I/11 kolem Bystřice. Stavba končí napojením na stavbu "I/11 Hrádek-průtah".
Stavbu realizuje "Společnost pro výstavbu I/11 Oldřichovice - Bystřice MOTA-ENGIL a SDS EXMOST". Náklady jsou na stavbu plánovány na 2,136 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na stavbu vyčleněno 862 milionů Kč, z toho je 696 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 5. srpna 2014 až duben 2017.

V přípravě:

Stavba Opava obchvat, západní část je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,129 km. Ve druhé etapě bude silnice rozšířena o levý jízdní pás na čtyřpruh kategorie S 24,5/100. V říjnu 2002 byla zpracována vyhledávací studie. V&bnsp;dubnu 2003 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii.
19. března 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze Závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dála posuzován. V květnu 2008 byl zpracován investiční záměr.
V roce 2013 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 16. ledna 2015 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 18. června 2015 bylo odvolání zamítnuto.
Součástí stavby je MÚK Opava-sever, 9 mostů na trase, most na přeložce I/11, most na větvi křižovatky, přeložky silnic I/11 (1794 m), stávající I/11 (301 m), stávající I/57 (430 m), III/01129 (400 m), III/46011 (53 m), 2 místní komunikace (451 m), 6 polních cest (1431 m), cyklostezska (423 m), 1 opěrná (48 m) a 1 zárubní (203 m) zdi.
Stavba začíná před křižovatkou silnic I/57xIII/0578. Trasa se odklání od silnice I/57 a pokračuje jižně od ní. Následuje okružní křižovatka u Opavie se silnicí I/11, která bude ve II. etapě přestavěna na mimoúrovňovou křižovatku, a to doplněním nadjezdu pro hlavní směr bude Krnov - Ostrava. Za křižovatkou začíná výhledový čtyřpruh. Následuje most přes železniční trať Krnov - Opava. Trasa prochází mostem přes areálem Moravskoslezských cukrovaru. Kříží železniční vlečku do mlýna. Stavba pokračuje mosty přes Mlýnský Náhon a řeku Opavu (170 m). Trasa je dále vedena polem nejprve v zářezu, pak po mírném náspu. Následuje MÚK Opava-sever s ulicí Mostní (trubkovitá), za kterou stavba končí. Do křižovatky je napojena i přeložka silnice III/01129.
Přeložka silnice I/11 začíná před křižovatkou silnic I/11xIII/46011. Trasa se odklání od silnice I/11 a pokračuje severovýchodně. Následuje odbočka na původní silnici I/11. Přeložka končí na okružní křižovatce se silnicí I/11.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 977 milionů Kč.

Stavba Opava obchvat, východní část je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,755 km. Ve druhé etapě bude silnice rozšířena o levý jízdní pás na čtyřpruh kategorie S 24,5/100.
V květnu 2001 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval podrobnou studii. V květnu 2001 byla zpracována dokumentace EIA. 4. dubna 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a 9. května 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2005 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 17. července 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2009 "Sdružení silnice I/11 severní obchvat Opavy" ve složení Pragoprojekt a Dopravoprojekt Ostrava zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentace stavby.
15. prosince 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 1,22 – 1,27, 1,33 – 1,45, 1,49 – 1,59, 1,71 – 1,84, 1,87 – 2,02, 2,08 – 2,14, 2,17 – 2,35 a 2,65 – 2,79 a další objekty. 4. února 2013 byla prodloužena platnost vyše zmíněného stavebního povolení. 15. prosince 2015 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení na tuto část.
9. února 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 2 na část km 1,45 - 1,49, 1,84 - 1,87, 2,14 - 2,17, 2,40 - 2,65 a 2,79 - 2,975, mosty SO 203 a SO 207 a další objekty. 25. března 2014 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
19. července 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 3 na část Okružní křižovatka Mostní a SO 205 Most na rampě č. 1. 7. srpna 2014 bylo zveřejněno oznámení o zahájení řízení na prodloužení platnosti stavebního povolení a 5. září 2014 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
10. ledna 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 1,59 - 1,71 a 2,02 - 2,08, okružní křižovatka, most SO 204 a část kanalizace. 14. února 2013 bylo stavební řízení přerušeno. 16. ledna 2015 byly doplněny podklady a zároveň ze žádosti vypuštěna část km 1,59 - 1,71. 24. dubna 2015 bylo vydáno stavební povolení č. 4.
14. února 2013 bylo vydáno stavební povolení č. 5 na část km 1,27 - 1,33 a 2,35 - 2,40, 2 rampy a další objekty. 23. dubna 2015 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
Součástí stavby je 2 rampy na budoucích MÚK (413 + 490 m), 2 okružní a úrovňová křižovatka, tzv. Kateřinský dopravní uzel, 2 mosty na trase, 2 mosty na přeložkách, 1 most na větvi, 2 mosty na okružní křižovatce, přeložka silnice III/01129 (257 m), prodloužená Mostní (514 m), 2 účelové komunikace (203 m), polní cesta (150 m), přeložka cvalové dráhy, cyklostezska, chodník a 3 protihlukové stěny (1257 m).
Stavba začíná za MÚK s prodlouženou Mostní, pomocí které bude propojena s ulicí Rolnická. Odtud pokračuje volným terénem. Silnici I/46 překonává po estakádě (159 m). Prochází mezi zemědělským družstvem a obchodním centrem. Stavba končí na velké okružní křižovatce se silnicí I/56 a spojkou S1, tzv. Kateřinský dopravní uzel, do které bude napojena i výhledová přeložka silnice I/56 Opava - Ostrava.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 857 milionů Kč. Pro rok 2015 je na výstavbu vyčleněno 493 milionů Kč, z toho je 345 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 2015 až září 2018.

Stavba Komárov-obchvat/průtah je plánována v kategorii S 24,5/100, resp. MS4dc/19,5/19,5/70. Stávající úrovňové křížení s železniční tratí Ostrava - Opava představuje bodovou závadu na tahu mezi Ostravou a Opavou, rovněž jediný dvoupruhový úsek k plynulosti provozu nepřispívá. Již několik desítek let se projektanti snaží nalézt řešení, které by bylo průchozí.
V původním řešení stavby byla navržena výstavba čtyřpruhové silnice kategorie MS 15/80 a délky 1,3 km s podjezdem pod železeniční tratí, která nahrazovala stávající dvoupruhovou silnici. Toto řešení překonáno.
V květnu 2006 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii, ve které byl průtah řešen ve 3 variantách lišících se počtem křižovatek obslužnými komunikacemi, z nichž byla vybrána varianta s jednou MÚK.
Město Opava podporovalo dlouhodobě rozšíření stávajícího průtahu Komárovem, proti které dlouhodobě je městská část Komárov. Na základě technické studie proveditelnosti průtahu, která ukázala náročnost (demolice 41 objektů RD, dlouhé obslužné komunikace 5 km a náklady 2,7 miliardy Kč). Bylo přistoupeno k hledání jiných variant.
Toto řešení bylo zavrhnuto a následně V listopadu 2008 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii severního obchvatu Komárova, ve které byly zpracovány 3 varianty řešení, výsledná varianta vznikla spojením 2 variant.
Následně si město Opava nechalo zpracovat technickou studii jižního obchvatu, kterou zpracoval v červenci 2010 Dopravoprojekt Ostrava.
10. dubna 2012 bylo zveřejněno Oznámení EIA, které z řešených varianty Průtah, Jižní a Severní doporučovalo k realizaci variantu jižní. Proti této variantě se postavili občané Suchých Lazců, kteří požadují výstavbu jiné varianty. 26. listopadu 2012 byla zveřejněna Dokumentace EIA, která opět doporučila k realizaci variantu Jižní. 27. června 2013 Krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí s doporučenou jižní, resp. severní variantou.
Přehled variant:

  • Varianta Průtah je projektována v kategorii MS4dc/19,5/19,5/70 a měří 3,171 km.
    Součástí varianty je MÚK Komárov, 5 mostů na trase, železniční most, 6 mostů na místních komunikacích, 3 podchody, 3 lávky, podjezd (362 m), přeložka silnice III/4663 (1530 m), 2 okružní křižovatky, 14, místních komunikací (cca 5100 m), točna autobusů, parkoviště, obratiště, 9 chodníků, 4 protihlukové stěny (4408 m), 2 opěrné (340 m) a 3 zárubní zdi (995 m) a 41 demolic.
    Varianta začíná za okružní křižovatkou se silnicí II/461. Odtud pokračuje trasa ve stopě stávající dvoupruhové silnice I/11, která bude převážně rozšířena vpravo na čtyřpruhovou. Křížení s železniční tratí bude provedeno podjezdem, který tvoří monolitická železobetonová vana chránící silnici proti spodní vodě. Voda v podjezdu bude odčerpávána nepřetržitě. Následuje stávající směrovně nedělený čtyřpruhový úsek, který bude přestavěný na směrově rozdělený čtyřpruh. S ulicí Dlouhá je navržena MÚK Komárov (deltovitá). Varianta končí za dnešní křižovatkou se silnicí III/4663, kde navazuje na stavbu Nové Sedlice - Suché Lazce.
    Náklady na variantu jsou odhadnuty na 2,946 miliardy Kč.
  • Varianta Severní je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 5,050 km.
    Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 okružní a 1 úrovňová křižovatka, 7 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic 2xI/11 (233+x m), II/461 (525 m), III/4663, 2 účelové komunikace a protihlukové stěny) Stavba začíná za mostem přes Moravici v Opavě. Trasa se posléze odklání na severovýchod. S přeložkou silnice II/461 je navržena MÚK Komárov-západ (trubkovitá). Varianta je dále vedena po estakádě (1153 m). Po krátkém úseku vedenem po náspu (cca 250 m) následuje další estakáda (907 m). Estakády překračují záplavové území řeky Opavy. Následně je trasa vedena po náspu k mostu přes železniční trať Opava - Ostrava, za kterým následuje MÚK Komárov-východ se silnicí III/4663 (trubkovitá). Stavba končí napojením na stavbu Nové Sedlice - Suché Lazce před MÚK Nové Sedlice.
    Náklady na variantu jsou plánovány na 4,657 miliardy Kč.
  • Varianta Jižní je projektována v kategorii S 24,5/100, resp. S 11,5/80 a měří 7,004 km.
    Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 okružní a 1 styková křižovatka, 6 mostů na trase, úpravy 2 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnic 4xI/11 (1130 m), II/461 (1000 m), III/4661 (490 m), III/4662 (620 m), III/4663 (450 m), 1 místní (460 m) a 1 účelová komunikace (190 m), Varianta začíná za mostem přes řeku Opavu, dále je vedena ve stopě Spojky S1 (cca 270 m), která bude upravena, stejně tak i 2 mosty. Za mostem přes komunikaci ke Globu je trasa vedena v nové stopě. Přes stávající silnici I/11 a řeku Moravici je navržena estakáda (514 m). Následuje MÚK Kylešovice s přeložkou silnice II/461 (prstencovitá), zde se mění kategorie z S 11,5/80 na čtyřpruh S 24,5/100. Trasa pokračuje estakádou přes železniční trať (430 m) a dále je vedena po náspu. Varianta pokračuje v levostranném oblouku jižně kolem Komárova. Za křížením se silnicí III/4663 následuje MÚK Komárov-východ se stávající silnicí I/11 (osmičkovitá). Trasa končí napojením na stavbu Nové Sedlice - Suché Lazce před MÚK Nové Sedlice.
    Náklady na variantu jsou plánovány na 2,921 miliardy Kč.

Stavba Nové Sedlice - Suché Lazce je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 2,442 km. V říjnu 2006 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval vyhledávací studii za účelem stabilizace trasy v úseku Nové Sedlice - Suché Lazce, byly posuzovány 3 varianty lišící se tvarem MÚK Nové Sedlice.
Součástí stavby je MÚK Nové Sedlice, most na trase, 2 nadjezdy, přeložka silnice II/467 (238 m), III/4664 (751 m), 4 protihlukové stěny, Stavba začíná před křižovatkou se silnicí III/4663. Následně se trasa odklání od původní silnice I/11 a pokračuje severně od ní. Podchazí pod výhledovou přeložkou silnice II/466, která tvoří západní obchvat obce Štítina. Následuje MÚK Nové Sedlice se silnicí II/467 (kosodelná). Trasa se přibližuje původní silnicí. Za nadjezdem přeložky silnice III/4664 se trasa napojuje do stopy původní silnice I/11. Stavba končí v místě dnešní křižovatky se silnicí III/4664.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 804 milionů Kč.

Stavba MÚK Rudná - Závodní jedná se o přestavbu stávající úrovňové křižovatky na mimoúrovňovou. V roce 2008 sdružení DHV a PUDIS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. V březnu 2009 bylo zpracováno Oznámení EIA, na základě závěrů zjišťovacího řízení rozhodl Krajský úřad, že stavba nebude dále posuzována. Součástí stavby je přeložka ulice Závodní (638 m), podchod pod Rudnou, parkoviště autobusů a automobilů a přeložku tramvajové trati.
Ulice Závodní bude vedena jako čtyřpruh pod stávajícím mostem ul. Rudné přes železniční vlečku.

Stavba Havířov - Třanovice je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 19,656 km. V květnu 2009 SHB zpracoval technickou studii, ve které byl obchvat Havířova řešen ve 3 variantách severního obchvatu a ve 4 variantách jižního obchvatu. K dalšímu sledování byla doporučena severní varianta dle ÚPD obcí.
Součástí stavby je 5 MÚK, 9 mostů na trase, 13 nadjezdů, 5 železničních mostů, 2 mosty na přeložce III/4726, lávka, přeložky silnic II/474, II/475, II/479, III/4726, III/4742, III/4744, III/47210 a další objekty.
Stavba začíná cca 800 m před dnešní křižovatkou se silnicí II/479 u ČOV, kde navazuje na provozovaný čtyřpruh od Ostravy. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/11, následuje MÚK Havířov-západ se silnicí II/479 (trubkovitá). Následuje MÚK Havířov-střed se silnicí II/475 (prstencovitá), která je kolektory propojena s MÚK Havířov-západ do jedné ůtvarové křižovatky. Trasa dále pokračuje ve stopě silnice II/475 až k železničnímu mostu tratě Ostrava - Český Těšín, před kterým se trasa odklání a pokračuje vpravo v souběhu se silnicí II/475. Následně trasa kříží silnici II/475 a pokračuje pravostranným obloukem podél železniční vlečky kolem Prostřední Suché. Zde je navržena výhledová MÚK Prostřední Suchá s rychlostní silnicí R67 Vrbice - Petřvald - Prostřední Suchá. Se silnicí II/475 je navržena MÚK Havířov-sever (osmičkovitá), která bude propojena kolektory s MÚK Prostřední Suchá. Trasa prochází mezi Prostřední a Horní Suchou. Životice trasa obchází variantně, buď západním anebo východním vedením. Následuje MÚK Havířov-východ se silnicí III/4742. Trasa pokračuje na jihozápad, prochází mezi Bludovicemi a Těrlickem. Za křížením s dnešní silnicí I/11 je trasa navržena ve dvou variantách. Obě procházejí tunelem Těrlicko (700 m) a liší ve vedení v oblasti Čaplovce. Trasa dále pokračuje západně podél silnice II/474. Stavba koční na MÚK Třanovice s rychlostní silnicí R48.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 8,980 miliardy Kč.

Stavba 114 Silnice I/68 Třanovice - Nebory je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 5,400 km. 19. dubna 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na stavbu "Přeložka silnice I/11 (I/68) v úseku Bystřice - Oldřichovice - Třanovice". V květnu 2006 Mott MacDonald zpracoval investiční záměr. 29. března 2007 byla zveřejněna dokumentace EIA. V říjnu 2007 "Seskupení I/11 - Ostrava" ve složení Mott MacDonald a INKOS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 27. března 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k variantě Nebory 1.
V říjnu 2009 zpracovalo "Sdružení MMD-SUDOP" ve složení Mott MacDonald a Sudop Praha dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby. V červenci 2014 Mott MacDonald zpracoval aktualizaci zadávací dokumentace stavby.
12. února 2009 bylo zahájeno územní řízení. 5. srpna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, ale byla podána proti němu odvolání. 25. ledna 2010 Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání. 1. listopadu 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 20. dubna 2012 byla část rozhodnutí pozměněna a zbytek potvrzen.
21. listopadu 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,720-4,650 a 5,080-5,400, MÚK Nebory, 2 mosty na trase a další objekty, účastníci řízení se mohli vyjádřit do 29. prosince 2014.
9. dubna 2015 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,350 - 1,720 a 4,650 - 5,080, most přes Černý potok a další objekty. Účastníci řízení se mohli k podkladům vyjádřit do 11. května 2015.

Součástí stavby je MÚK Třanovice, část MÚK Nebory, 5 mostů na trase, 2 nadjezdy, nadjezd nad R48, 5 mostů na větvích křižovatky, rozšíření mostu na R48, přeložka silnice III/4763 (568 m), 4 místních (1826 m) a 1 účelové komunikace (228 m), 2 polní (820 m) a 1 lesní cesta (129 m), 2 opěrné zdi (120 m) a 23 protihlukových stěn (9911 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná na MÚK Třanovice s rychlostní silnicí R48, která bude propojena kolektory s MÚK s rychlostní silnicí R67. Trasa pokračuje okolo logistického centra Hnojník-Třanovice, mostem přes řeku Stonávku a silnici II/474 (144 m). Trasa je dále vedena po severním okraji Hnojníku po zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Ve Stříteži kříží silnici III/4763. Následuje estakáda přes železniční trať, místní silnici a vodní tok Ropičanka (380 m). Stavba končí na MÚK Nebory se stávajcící silnicí I/68, která bude převedena do kategorie II. třídy (II/668).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,088 miliardy Kč. Pro rok 2015 je na stavbu vyčleněno 192 milionů Kč, z toho je 149 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 2015 až říjen 2018.

V provozu:

I/11 a I/56 Opava, spojka S1 je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,724 km. V květnu 2001 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval podrobnou studii. V květnu 2001 byla zpracována dokumentace EIA. 4. dubna 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a 9. května 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 2003 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí bylo vydáno v březnu 2004. V listopadu 2004 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Stavební povolení bylo vydáno v únoru 2008.
Součástí stavby je 5 mostů, přeložka silnice I/56 (250 m) a část okružní křižovatky.
Stavba je první částí budoucího východního obchvatu. Stavba začíná na okružní křižovatce u Globusu. Odtud pokračuje po východním okraji Opavy. Řeku Opavu překračuje vzhledem k zátopovému území po estakádě (278 m). Stavba končí na budoucí okružní křižovatce se silnicí I/56, tzv. Kateřinský dopravní uzel, která je navržena jako velká šestipaprsková okružní křižovatka.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Ostrava a postavilo "Sdružení S1 Opava" ve složení Skanska a Bögl&Krýsl. Náklady na stavbu byly na 897 milionů Kč. Realizace stavby proběhla v období duben 2008 až listopad 2010, s uvedením do provozu 15. prosince 2009.

Stavba Komárov - Mokré Lazce je postavena v kategorii S 15,5 a měří 4,8 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Stavba začíná za železniční přejezdem v Komárově a končí za křižovatkou s ulicí Výhony. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Prodloužená Rudná je postavena v kategorii S 26,5/100 a měří 7,3 km, z toho je 450 m postaveno jako nedělený čtyřpruh kategorie S 16,5. Součástí stavby byly 4 MÚK, úrovňová křižovatka, 6 mostů a 2 nadjezdy. Most přes řeku Odru tvoří dva samostatně stojící mosty o délce 120 m a šířce 11 m.
Stavba začíná v Porubě na křižovatce se silnicí I/47. Odtud je vedena přes MÚK Poruba a MÚK Bílovecká jižně kolem Poruby a Svinova. Následuje MÚK Rudná s dálnicí D1. Mostem přechází Odru, za který je postavena MÚK Nákupní zona. Následně v zářezu prochází mezi Zábřehem a Jižním městem k MÚK Výškovická. Podél železniční tratě pokračuje k MÚK Plzeňská s ulicí Plzeňská (silnice I/58).
Náklady na stavbu byly 260-300 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Realizace proběhla v období let 1967 až 1970 s uvedením do provozu 6. října 1970.

Stavba Rudná, část Plzeňská - Místecká je postavena v kategorii S 16,5 a měří 2,0 km. Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky a most. Stavba začíná za&MÚK s ulicí Plzeňská a pokračuje Vítkovicemi přes úrovňovou křižovatku s ulicí Závodní. Následuje most přes železniční vlečku. Stavba končí před MÚK Místecká se silnicí I/56. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Rudná, část MÚK Místecká je postavena v kategorii S 16,5 a měří 0,2 km. Součástí stavby byla MÚK a 2 mosty. Předmětem stavby je MÚK Místecká se silnicí I/56. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1965.

Stavba Rudná, část Místecká - Frýdlantská je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,0 km. Součástí stavby byla část MÚK Frýdlantská a 2 mosty. Stavba začíná za MÚK Místecká se silnicí I/56. Mosty přes železniční trať a řeku Ostravici pokračuje silnice k MÚK Frýdlatská se silnicí II/477, kde končí. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1963.

Stavba Rudná, část Frýdlantská - Šenovská je postavena v kategorii S 16,5 a měří 2,5 km. Součástí stavby byla část MÚK Frýdlantská, úrovňová křižovatka Vratimostká, 3 mosty a železniční most. Stavba začíná na MÚK Frýdlantská. Následuje most přes železniční trať Ostrava - Frýdek-Místek a úrovňová křižovatka s ulicí Vratimovská. Kolem Nové Huti stavba pokračuje k podjezdu přes vlečku, za kterou končí před MÚK s ulicí Šenovská. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1964.

Stavba MÚK Šenovká je postavena v kategorii R 26,5 a měří 0,3 km. Součástí stavby byla MÚK Šenovská a most. Jedná se o stavbu MÚK s uliví Šenovká. Stavba byla zprovozněna v roce 1975.

Stavba MÚK Fryštátská je postavena v kategorii R 26,5 a měří 0,8 km. Součástí stavby byla MÚK, most a přeložka silnice I/59. Předmětem stavby byla MÚK se silnicí I/59. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Ostrava - Šenov je postavena v kategorii R 26,5 a měří 4,4 km. Součástí stavby byly 3 mosty a nadjezd. Stavba začíná za MÚK se silnicí I/59 a končí před MÚK Šenov se silnicí II/473. Stavba byla zprovozněna v letech 1985 a 1986.

Stavba Šenov - Havířov je postavena v kategorii R 26,5 a měří 2,9 km. Součástí stavby byla MÚK, most, nadjezd a most na přeložce II/473. Stavba začíná před MÚK se silnicí II/473, pokračuje přes křižovatku s II/479 a končí na okružní křižovatce se silnicí II/475. Stavba byla zprovozněna v roce 1968.

Stavba Český Těšín obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,049 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 22. srpna 1997, dne 20. dubna 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 3. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červenci 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí. Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je 1 MÚK, 3 mosty na trase, nadjezd, 3 mosty na větvích křižovatky, most na přeložce II/468, 2 přeložky silnice II/468 (213 + 583 m), 2 místní komunikace (172 m), účelová komunikace (170 m), 1 opěrná zeď (48 m) a 8 protihlukových stěn (1473 m).
Stavba začíná za MÚK Žukov s rychlostní silnicí R48 za ulicí Pod Zvonkem. Odtud vede na Rakovec, mostem přes železniční trať Frýdek Místek - Český Těšín a větev rozštěpné křižovatky se silnicí II/468. Trasa je vedena po náspu mezi dvěma železničními tratěmi k mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/468 (trubkovitá). S ohledem na malou vzdálenost křižovatek je úsek mezi nimi veden s oboustrannými přídatnými pruhy, tj. jako čtyřpruh. Trasa se napojuje na původní silnici I/11 a končí před křižovatkou s místní komunikací v Ropici.
Přeložka silnice II/468 navazuje na technicky zajímavý most přes Ropičanku a železniční trať, který se rozděluje na 3 větve a končí před vybudovaným mostem přes Olši.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedly ODS-DSO. Náklady na stavbu byly 657 milionů Kč. Realizace proběhla v období únor 2006 až červen 2009. Stavba byla slavnostně zahájena 22. květen 2006 a uvedena do provozu 14. července 2008.

Stavba Hrádek - průtah je projektována v S 11,5/80 a měří 3,300 km. V druhé etapě je výhledově plánováno rozšíření na kategorii S 22,5/100. 15. září 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze Závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nebude dále posuzována. V únoru 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2007 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavení povolení. V květnu 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Řešení obchvatu bylo v minulosti navrženo v několika variantách, která však z hlediska záboru pozemků, složitých výškových poměrů, blízkosti řeky Olše a velké finanční náročnosti byla nereálná. Z podnětu obce Hrádek bylo navrženo vedení silnice I/11 společně s připravovanou přestavbou železničního koridoru "ČD DDC Optimalizace traťového úseku Dětmarovice - Mosty u Jablunkova - st. hr.". Trasa je vedena na společném tělese s železniční tratí s překrývajícími se ochrannými pásy. Došlo k posunu železniční trati v km 300,320 - 303,590 o max. 12,4 m vpravo. Díky tomu se uvolnilo místo, kde je vedena silnice I/11.
Součástí stavby jsou 3 mosty, 2 podchody pro pěší, 5 protihlukových stěn (2150 m), přeložka místní komunikace za železniční tratí kategorie MOK 4,5/30, výstavba nové obslužné komunikace III. třídy kategorie MO 8/50 vpravo od silnice I/11. Stávající silnice bude převedena do kategorie místních komunikací kategorie MS 9/50. Celkový objem násypů je 91 000 m3 a pro druhou etapu 68 000 m3. Povrch vozovky je cementobetonový (zhotitel DSH).
Stavba začíná za navrženou MÚK Bystřice II, kde navazuje na připravovanou stavbu Oldřichovice - Bystřice. Následně se přimyká k železniční trati, která byla v rámci stavby "Optimalizace trati st. hr. SR–Bystřice nad Olší" posunuta o 11 m východněji a na jejím místě postavena přeložka silnice I/11. Stavba končí před MÚK Návsí, kde navazuje na stavbu Jablunkov-obchvat. Nejprve byla postavena východní obslužná komunikace podél železniční trati, následně zhotovena přeložka železniční trati, posléze provedena vlastní stavba průtahu. Po jeho zprovoznění je budována západní obslužná komunikace.
Stavbu projektoval SHB Brno a koridor provedlo "Sdružení SRB" ve složení Subterra, OHL ŽS a Tchas a silniční část sdužení Alpine a PSVS. Náklady na stavbu byly 1,055 miliardy Kč. Realizace proběhla společně se stavbou železničního koridoru v období 8. srpna 2008 až listopad 2011. 16. května 2011 byla stavbu uvedena do provozu.

Stavba Jablunkov obchvat je projektována v kategorii S 11,5/100 a měří 5,170 km. Vyhledově se uvažuje o rozšíření na čtyřpruh kategorie R 22,5/100. Dle studie z 70. let měla trasa vést podél řeky Olše. V listopadu 1991 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii obchvatu. Dokumentace EIA byla zpracována v květnu 1993, v lednu 1994 byla dokumentace vrácena k dopracování. V červenci 1994 byla zpracována přepracovaná dokumentace, v lednu 1995 byl zpracován nový posudek, na jehož základě SIÚ Ostrava požadal v lednu 1995 o zastavení procesu.
V květnu 1994 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval novou studii, která se oproti předchozí lišila změnou kategorie z R 11,5/80 na R 22,5/100, změnou podélné etapizace, hloubeným tunelem pod železniční tratí (205 m), novou oboustrannou odpočívkou v km 5,1 a úpravou místních komunikací.
Na základě této studie byla zpracována nová dokumentace EIA zveřejněná 29. září 1997, dne 5. května 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. května 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V listupadu 1999 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno v červnu 2001 územní rozhodnutí. V říjnu 2002 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V květnu 2005 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 4 mosty na trase, 2 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, lávka, 11 přeložek ostatních komunikací, stoupací pruh, 13 protihlukových (2959 m) a 1 opěrná stěna. V km 0,060-3,760 je trasa postavena jako levá polovina čtyřpruhu a v km 4,058-5,170 jako pravá polovina.
Stavba začíná na jižním okraji Hrádku, cca 60 m za podjezdem do bařiny. Následně se trasa odkláněla od původní silnice. Následuje je MÚK Návsí (deltovitá). Trasa vede západně od Návsi. Překonává mostem řeku Olši, dále pak pokračuje přes silnici III/01151 po úpatí Beskyd západně od Jablunkova. Na jižním okraji Jablunkova pokračuje mostem přes železniční tratí Ostrava - Žilina a řekou Lomnou (432 m), za kterou následuje MÚK Lomná se silnicí III/01151. Stavba končí napojením na stavbu "I/11 Obchvat Mostů u Jablunkova" před estakádou.
Stavbu provedl Alpine Mayreder. Náklady na stavbu byly 1,000 miliardy Kč. Stavba byla slavnostně zahájena 10. dubna 2006. Realizace proběhla v období duben 2006 až duben 2009 s uvedením do provozu 26. listopadu 2008.

Stavba Mosty u Jablunkova obchvat 2. etapa je postaven v kategorii R 11,5/80 a měří 7,755 km. Vyhledově se uvažuje o rozšíření na čtyřpruh v dnes již neplatné kategorie R 22,5/100. V říjnu 1990 Dopravoprojekt Brno zpracoval projektový úkol. Dokumentace EIA byla zveřejněna 18. dubna 1993, dne 22. listopadu 1993 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. prosince 1993 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Stavba odlehčila obyvatelům Mostů od tranzitní dopravy.
Součástí stavby byly 4 estákády, 10 mostů na trase, nadjezd, úpravy silnice III/01152, přeložky místních komunikací, 8 protihlukových stěn. Největším mostním objektem této stavby je údolní estakáda (450 m, 45 m + 6x60 m + 45 m), která patřila v té době k největším realizovaným spřaženým konstrukcím v ČR. Je tvořena ocelovou konstrukcí dvoukomorového průřezu se spřaženou železobetonovou deskou. Další je údolní estakáda (120 m, 18 m + 3x28 m + 18 m), která je sestavena z ocelových nosníků spřažených železobetonovou deskou mostovky, a je uložena prostřednictvím ocelových příčníků na dvojicích pilířů a opěrách.
Stavba začíná za dnešní MÚK Lomná se silnicí III/01152 (původní I/11). Odtud je vedena po východním okraji Mostů u Jablunkova. V km 1,5 - 5,7 a 6,6 - 7,4 byly postaveny stoupací pruhy ve směru na Slovensko, a v km 5,7 - 6,8 byl postaven stoupací pruh na Hrádek. Před celnicí je postavena MÚK Mosty u Jablunkova. Úsek za celnicí je postaven jako směrově dělený čtyřpruh cca 350 m. Stavba končí na hranici se Slovenskem.
Stavbu projektovala DS-Projekce a provedlo sdružení ODS-DSO a DS-holding. Náklady na stavbu byly 1,5 miliardy Kč. Realizace proběhla v období únor 1999 až 29. listopad 2001.


autor © Lenny 2002 – 2015
Poslední změny na stránce 30. prosince 2015