Silnice I/11

Hradec Králové - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - Třinec - státní hranice ČR/Slovensko

Silnice I/11 tvoří severní spojení východních Čech se Slezskem a severní Moravou. Původně začínala v Praze, ale v souvislosti s výstavbou dálnice D11 v úseku Praha - Hradec Králové byl její začátek posunut do Hradce Králové. Její dopravní význam značně kolísá. Nejvýznamnější je část v Moravskoslezském kraji kde tvoří důležitou dopravní tempu v úseku Opava - Ostrava - Havířov - Třinec - Slovensko, která je dlouhodobě sledována ve čtyřpruhovém uspořádání. Jeho význam v úseku D48 (Třanovice) - Třinec - Slovensko narostl zprovozněním automobilek Hyunday v Nošovicích a KIA v Žilině, mezi kterými dochází k velké obchodní výměně zboží. Další významnou části je úsek Hradec Králové - Žamberk, který tvoří významné silniční spojení Hradce Králové s východní části kraje. Nejmenší význam má úsek Žamberk - Opava, kde s vyjímkou dosahuje intenzita dopravy 1340-6000 aut za den dle sčítání dopravy v roce 2016 s výjimkou peážního úseku Bludov - Šumperk - Rapotín, kde je intenzita dopravy 8100-14300 aut/den.
V minulosti byla v úseku D1 (Vrbice) - Havířov - D48 (Třanovice) - Třinec - Slovensko sledována výstavba rychlostní silnice s pracovním názvem R 67. Po zrušení této kategorie je sledována v tomto úseku silnice pro motorová vozidla I/68.
V úseku Český Těšín - Třinec - Slovensko je po této silnici vedena mezinárodní silnice E-75. Na slovenské straně bude navazovat na naši silnici I/11 rychlostní silnice R5.

Silnice I/11 je sledována v úseku Opava - Ostrava - Havířov - D48 - Třinec - státní hranice ČR/Slovensko jako silnice pro motorová vozidla s maximální povolenou rychlostí 110 km/h.

Na této silnici je připravována celá řada staveb. Dle schválené kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040, jenž schválilo MD ČR v roce 2010, je v úseku Hradec Králové - Vamberk sledována v kategorii S 11,5/80. V navazujícím úseku Vamberk - Bludov je sledována návrhová kategorie S 9,5 s návrhovými rychlostmi 70 km/h (většinou), 60 km/h a 80 km/h. V úseku Rapotín - Rýmařov v kategorii S 9,5/60, v dalším z Rýmařova do Opavy je sledována kategorie S 9,5/70. Obchvat Opavy je plánován v kategorii S 11,5/80, s tím, že severní část je možno zkapacitnit na čtyřpruh kategorie S 24,5/100.
Mezi Opavou a Mokrými Lazcemi jsou stavby připravovány jako čtyřpruh kategorie S 24,5/100, v dalším úseku do Ostavy po MÚK se silnicí II/647 je silnice vybudována v čtyřpruhové kategorii S 22,5/100. Prodloužená Rudná ulice je postavena ve čtyřpruhové kategorii S 26,5/100. Mezi MÚK Plzeňská a MÚK Fryštátská je silnice vybudována jako směrově nedělený čtyřpruh. Do Havířova pokračuje silnice ve čtyřpruhové kategorii S 26,5/100. Z Havířova až na státní hranici se Slovenskem je silnice I/11 sledována ve čtyřpruhu kategorie S 24,5/100.

V úseku Hradec Králové - Žamberk jsou připravovány obchvaty obcí a měst a rozšíření na třípruh. Další stavby jsou připravována v souvislosti s výstavbou přeložky silnice I/44 Mohelnice - Šumperk - Rapotín, a to v úseku Olšany - Postřelmov. Mezi Bruntálem a Opavou je v ÚPD sledováno několik obchvatu obcí a měst. Dále je připravován a realizován severní obchvat Opavy. V Komárově se řeší odstranění úrovňového křížení silnice s železniční tratí a dále přestavba úseku ze druhé poloviny 60. let Komárov - Mokré Lazce v podobě novostavby vyvádějící dopravu mimo obce. Na Rudné ulici je sledována přestavba některých průsečných a mimoúrovňových křižovatek.
Je připravován obchvat Havířova, který naváže na již dokončený čtyřpruhový úsek Ostrava - Havířov a končí napojením na dálnici D48 u Třanovic. Stávající úsek Havířov - Český Těšín - Nebory bude přeřazen do silnic II. třídy. V dalším úseku Třanovice - Bystřice byly dokončeny 2 stavby ze 3, a tento úsek je označen značkou silnice pro motorová vozidla. Od Hrádku nad Olší po státní hranice proběhla výstavba obchvatů obcí a měst v polovičním profilu kategorie R 22,5/100. Silnice končí na hraničním přechodu Mosty u Jablůnkova / Svrčinovec, kde v budoucnu bude navazovat rychlostní silnice R5, což vlastně je přivaděč na dálnici D3 Žilina - Čadca - Polsko.

25. dubna 2016 bylo zveřejněno opatření obecné povahy - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to zařazení části silnice I/11 Mokré Lazce - hr. okr. do silnic pro motorová vozidla. Namítky mohli být uplatněny do 30 dnů od zveřejnění. Začátek Silnice pro motorová vozidla je za křižovatkou se silnicí III/4664 a končí před provizorním zúžením na hranici okresů Opava a Ostrava. Maximální povolená rychlost je 110 km/h. Délka silnice pro motorová vozidla je cca 9,97 km. 1. srpna 2016 byly osazeny potřebné značky.

30. května 2016 byla stanovena místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to zařazení části silnice I/11 Český Těšín - obchvat do silnic pro motorová vozidla. Začátek Silnice pro motorová vozidla je na MÚK Žukov s dálnicí D48 a konec na MÚK se silnicí II/468. Maximální povolená rychlost je 90 km/h. Délka silnice pro motorová vozidla je cca 1,14 km.

17. října 2017 byl zprovozněn čtyřpruhový úsek Nebory - Bystřice délky 11,099 km, který je zároveň označen jako Silnice pro motorová vozidla.

Délka silnice: 348,028 km
V provozu jako čtyřpruh: 51 km
3,300 km (1/2 profil)
V provozu jako SMV: 20,945 km
Ve stavbě: 5,441 km (čtyřpruh)
1,755 km (1/2 profil)
V přípravě: 34,009 km (čtyřpruh)
52,970 km (dvoupruh)

Ve stavbě:

Stavba Opava, severní obchvat - východní část je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,755 km. Ve druhé etapě bude silnice rozšířena o levý jízdní pás na čtyřpruh kategorie S 24,5/100.
V květnu 2001 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval podrobnou studii. V květnu 2001 byla zpracována dokumentace EIA. 4. dubna 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a 9. května 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2005 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 17. července 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2009 "Sdružení silnice I/11 severní obchvat Opavy" ve složení Pragoprojekt a Dopravoprojekt Ostrava zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentace stavby.
15. prosince 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 1,22 – 1,27, 1,33 – 1,45, 1,49 – 1,59, 1,71 – 1,84, 1,87 – 2,02, 2,08 – 2,14, 2,17 – 2,35 a 2,65 – 2,79 a další objekty. 4. února 2013 byla prodloužena platnost vyše zmíněného stavebního povolení. 17. února 2016 byla prodloužena platnost stavebního povolení na tuto část.
9. února 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 2 na část km 1,45 - 1,49, 1,84 - 1,87, 2,14 - 2,17, 2,40 - 2,65 a 2,79 - 2,975, mosty SO 203 a SO 207 a další objekty. 25. března 2014 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
19. července 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 3 na část Okružní křižovatka Mostní a SO 205 Most na rampě č. 1. 5. září 2014 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
24. dubna 2015 bylo vydáno stavební povolení č. 4 na část km 2,02 - 2,08, okružní křižovatka, most SO 204 a část kanalizace.
14. února 2013 bylo vydáno stavební povolení č. 5 na část km 1,27 - 1,33 a 2,35 - 2,40, 2 rampy a další objekty. 23. dubna 2015 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
16. listopadu 2016 bylo vydáno stavební povolení č. 6 na část k 1,590 - 1,710.
21. listopadu bylo vydáno rozhodnutí o změně stavby před dokončením, týkající se drobných změn hlavní trasy, okružní křižovatky a dalších objektů.
V březnu 2015 zpracovalo Sdružení NOSA ve složení Novák & partner a Satra projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
28. června 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA na část 1,59 - 1,71, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby jsou 2 rampy na budoucích MÚK (413 + 490 m), 2 okružní a úrovňová křižovatka, tzv. Kateřinský dopravní uzel, 2 mosty na trase, most na III/01129, most na prodloužené Mostní, 1 most na větvi křižovatky, 2 mosty na okružní křižovatce, přeložka silnice III/01129 (257 m), prodloužená Mostní (459 m), úpravy ulic U Dráhy (42+52 m), Mostní (27 m) a Rolnická (230 m), 4 účelové komunikace (389 m), polní cesta (146 m), přeložka cvalové dráhy (164 m), cyklostezska (289 m), chodníky a 3 protihlukové stěny (1041 m).
Stavba začíná za budoucí MÚK Opava-sever s prodlouženou Mostní. Stavba je pomocí větve křižovatky a ulice Mostní propojena s ulicí Rolnická. Odtud pokračuje volným terénem. Silnici I/46 překonává po estakádě (159 m). Prochází mezi zemědělským družstvem a obchodním centrem. Stavba končí před budoucí MÚK s výhledovou přeložkou silnice I/56 Opava - Ostrava. Pomocí větve křižoatky je napojena na velkou okružní křižovatku se silnicí I/56 a spojkou S1, tzv. Kateřinský dopravní uzel, kde stavba končí. V budoucnu do ní bude napojena přeložka silnice I/46 Opava - Pusté Jakartice.
Stavbu provádí "Společnost MS+K+IDS OPAVA, severní obchvat-východní část" ve složení M-Silnice, KARETA a IDS-Inženýrské a dopravní stavby Olomouc. Náklady na stavbu jsou plánovány na 575 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 141 milionů Kč, z toho je 110 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 1. března 2017 až květen 2020. Slavnostní zahájení se uskustečnilo 6. března 2017.

Stavba Prodloužená Rudná - hranice okresu Opava (km 9,750 - 16,641) je projektována v kategorii S 24,5/100 a S 22,5/100 a měří 6,657 km. Oznámení EIA bylo zveřejněno 17. prosince 2001, v prosinci 2003 byla zpracována dokumentace EIA, dne 14. září 2004 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. prosince 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V listopadu 2004 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 22. prosince 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právni moci 18. května 2006.
V září 2010 Sdružení Mott MacDonald a INKOS-Ostrava zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení.
20. dubna 2009 bylo vydáno stavební povolení č. 1 na část km 9,750 - 12,470 a 15,600 - 15,930, MÚK Krásné Pole, mosty SO 201, SO 206, SO 221 a SO 231 a další stavební objekty. 9. března 2011 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
11. listopadu 2009 bylo vydáno stavební povolení č. 2 na část km 15,415 - 15,600 a další stavební objekty. 12. září 2011 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
5. srpna 2010 bylo vydáno stavební povolení č. 3 na MÚK Rudná. 10. října 2012 byla platnost stavebního povolení prodloužena.
9. ledna 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 4 na část SO 121.1 Přeložka silnice I/11 Poruba - MÚK Krásné Pole a SO 121.2 Provizorní přeložka I/11.
21. prosince 2012 bylo vydáno stavební povolení č. 5 na část km 12,470 - 12,960, Most přes Vřesinský potok a další objekty.
14. srpna 2013 bylo vydáno stavební povolení č. 8 na SO 203 Estakáda přes Porubku.
22. srpna 2013 bylo vydáno stavební povolení na části km 12,960-14,120, 14,220-14,500 a 15,930-16,470, most SO 202 a další objekty.
22. července 2014 bylo vydáno stavebního povolení č. 10 na části km 14,120-14,220 a 14,900-15,415, most v km 15,286 a další objekty.
11. února 2016 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení č. 13 na části km 14,500-14,777 a 14,793-14,900 a další objekty. Účastníci řízení se mohli vyjádřit do 10 dnů ode dne doručení.
27. června 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA na část km 14,486 - 14,9. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován. 2. června 2017 byl proces zastaven. 17. července 2017 byla zveřejněna nová dokumentace EIA, která byla 1. září 2017 vrácena k přepracování. 29. září 2017 byla zveřejněna přepracovaná dokumentace EIA. 30. listopadu 2017 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí.
17. září 2018 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízenína část km 14,500 - 14,900 a další objekty. Účastníci řízení se mohli vyjádřit do 30 dnů ode dne doručení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 lávky, most na přeložce, kolektor, 2 přeložky stávající silnice I/11 (1410 m), úpravy III/4692 (291 m) a 2 ulic (299 m), 4 místních komunikací (730 m), 20 polních cest, stezka (194 m), opěrná zeď a 5 protihlukových stěn (1920 m).
Stavba začíná odbočkou na Krásné Pole. V km 9,75 - 10,6 je trasa vedena v kategorii S 22,5/100. Následuje MÚK Krásné pole se stávající silnicí I/11 (kosodelná). Poté se stáčí kolem Krásného Pole na jih. Pokračuje východně od Hlubočic. Přes potok Porubka bude postavena estakáda (475 m), nejdelší na trase. Podjezdem překonává silnici III/4692, ze kterou byla v předchozích stupních dokumentace navržena MÚK, a pokračuje jižně od Poruby až do místa dnešního křížení I/11 s I/47 (ulice Rudná s ulicí 17. listopadu), kde bude postavena MÚK Rudná (deltovitá), a kde se stavba napojuje na průtah Ostravou.
Stavbu projektuje "Sdružení Rudná RDS" ve složení SHB a Dopravoprojekt Ostrava a provádí "Sdružení Prodloužená Rudná" ve složení Strabag, OHL ŽS, a JHP. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,543 miliardy Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 172 milionů Kč, z toho je 65 milionů z OPD. Realizace je plánována v období 4. října 2012 až 2020. 13. říjn a 2015 byla zprovozněna část km 9,750 - 10,030 v plném profilu a v polovičním profilu v km 10,030 - 10,360. 31. srpna 2017 byla zprovozněna část km 10,030 - 11,200.

V přípravě:

Stavba Přeložka Hradec Králové - Blešno - Nepasice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří km. V říjnu 2008 SUDOP Praha zpracoval vyhledávací studii a dubnu 2009 její aktualizaci ve 3 variantách lišících se převážně Plotiště - Pouchov vzdáleností vedení trasy od Plotiště.
28. května 2014 bylo zveřejněno Oznámení EIA se čtyřmi variantami, 3 varianty jsou ze studie Sudopu a čtvrtá varianta je od Transconsultu zpracovatele dopravního řešení ÚP Hradce Králové, která se mírně odlišuje od varianty modré, a Ornstovo jezero míjí severně na rozdíl od varianty modré, která ho míjí jižně. Ve studii byly navrženy 3 varianty, které se liší vedením trasy v úseku Plotiště - Pouchov.
1. dubna 2015 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. září 2015 vydal Krajský úřad Královehradeckého kraje závazné stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí.
Varianta červená měří 15,293 km. Součástí varianty je 16 mostů na trase a 5 nadjezdů.
Varianta zelená měří 15,287 km. Součástí varianty je 16 mostů na trase a 5 nadjezdů.
Varianta modrá měří 15,128 km. Součástí varianty je 19 mostů na trase a 2 nadjezdy.
Varianta tyrkysová měří 15,480. Součástí varianty je 18 mostů na trase a 4 nadjezdy.
Stavba začíná na okružní křižovatce se silnicemi I/33 a I/35. Odtud pokračuje vpravo podél stávající silnice I/33, následuje křižovatka u ČKD, za kterou se trasa stáčí na východ. Za křižovatkou se silnicí III/29913 následují mosty přes Labský náhon, železniční trať, Labe a 2 potoky. Trasa vede severně od Plácek, prochází mezi letištěm Pouchovem, kde je navržena křižovatka se silnicí III/2997. Následně trasa pokračuje jižně od Piletic. Se silnicí II/308 je navržena křižovatka. Trasa se dále dostává do souběhu s železnižní tratí Hradec Králové - Týniště n. O., severně míjí Svinárky a Blešno. U Nepasic se odklání od železniční trati a pokračuje ve větší vzdálenosti od Osady. Stavba končí napojením na hotový obchvat Třebechovic pod Orebem.

Stavba rozšíření I/11 v úseku Třebechovice pod Orebem - Petrovice (2+1) km 61,784 - 64,226 je projektována v kategorii S 13,25/80 a měří 2,442 km. Velké intenzity dopravy si vynutily zkapacitnění silnice na střídavý třípruh.
V červnu 2014 zpracoval AF-CityPlan dokumentaci pro stavební povolení. 8. září 2014 bylo zveřejněno oznámení EIA, proces posuzování byl ukončen 3. října 2014, kdy byla žádost vzata zpět. 13. listopadu 2014 bylo zveřejněno nové oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
20. ledna 2016 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení, účastníci se mohli vyjádřit do 10 dnů od doručení oznámení. 20. července 2016 byla žádost o vydání stavebního povolení zamítnuta.
Bude odfrézována obrusná vrstva, odstraněny podkladní vrstvy vozovky v místech určených diagnostickým průzkumem a v místech s nevhodným podložím. Stávající těleso silnice bude rozšířeno o 87,5 cm na obě strany. Následně budou provedeny nové podkladní vrstvy a nová obrusná vrstva. Kromě toho budou prodlouženy propustky.
Na křižovatkách budou doplněny levé odbočovací pruhy.
Stavba začíná za čerpací stanicí u Třebechovic. V km 61,989 - 62,789 budou 2 pruhy vedeny ve směru na Hradec Králové a v km 61,950 - 62,650 budou vedeny 2 pruhy ve směru na Týniště. Stavba končí v křižovatce v Petrovicích.
Nejprve bude ve 3 etapách rozšířena silnice vlevo, následně na ni převeden provoz a provedeno v jedné etapě rozšíření vpravo.

Stavba rozšíření I/11 v úseku Petrovice - Týniště nad Orlicí (2+1) km 64,333 - 66,827 je projektována v kategorii S 13,25/80 a měří 2,494 km. Velké intenzity dopravy si vynutily zkapacitnění silnice na střídavý třípruh.
V červnu 2014 zpracoval AF-CityPlan dokumentaci pro stavební povolení. 8. září 2014 bylo zveřejněno oznámení EIA, proces posuzování byl ukončen 3. října 2014, kdy byla žádost vzata zpět. 13. listopadu 2014 bylo zveřejněno nové oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
2. února 2015 bylo zahájeno stavební řízení. 20. července 2016 byla řízení zastaveno.
Bude odfrézována obrusná vrstva, odstraněny podkladní vrstvy vozovky v místech určených diagnostickým průzkumem a v místech s nevhodným podložím. Stávající těleso silnice bude rozšířeno o 87,5 cm na obě strany. Následně budou provedeny nové podkladní vrstvy a nová obrusná vrstva. Kromě toho budou prodlouženy propustky.
Na křižovatkách budou doplněny levé odbočovací pruhy.
Stavba začíná za 107 m za křižovatkou v Petrovicích čerpací stanicí u Třebechovic. V km 64,510 - 65,101 budou 2 pruhy vedeny ve směru na Hradec Králové. Následuje křižovatka s místní komunikací, kde bude doplněn levý odbočovací pruh. V km 65,370 - 66,585 budou vedeny 2 pruhy ve směru na Týniště. Stavba končí v křižovatce s ulicí V. Opatrného v Týništi.
Nejprve bude ve 3 etapách rozšířena silnice vlevo, následně na ni převeden provoz a provedeno v jedné etapě rozšíření vpravo.

Stavba Častolovice-obchvat, včetně křižovatky Častolovice - Kostelec nad Orlicí je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,700 km. V prosinci 2008 STRADA zpracoval vyhledávací studii trasy ve 4 variantách lišící se křižovatkou se stávající silnicí I/11 mezi Častolovicemi a Kostelcem. K dalšímu sledování byla vybrána varianta C.
V říjnu 2016 zpracoval SUDOP Praha studii proveditelnosti.
21. listopadu 2018 bylo zveřejněno Oznámení EIA na "I/11 Častolovice, obchvat včetně křižovatky Častolovice - Kostelec nad Orlicí".
Součástí stavby jsou 2 okružní křižovatky, 11/15 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic III/3189, 2x stávající I/11, západní napojení (360 m), 1 místní komunikace, 3 polní cesty, cyklostezka, opěrná zeď (320 m) a 6 protihlukových stěn (3725 m).
Stavba začíná za Čestlicemi, kde navazuje na předchozí úpravu silnice I/11. Následně se trasa odklání. Mezi Čestlicemi a závodem Isoveru je navržena okružní křižovatka, alternativně styková křižovatka. Trasa dále pokračuje jižně kolem závodu Isoveru a jižně kolem Častolovic v záplavové nivě řeky Divoké Orlice. Následuje most přes Bělou, po náspu vede k mostu přes železniční trať (128 m). Mezi Častolovicemi a Kostelcem je navržena okružní křižovatka se stávající silnicí I/11. Trasa dále pokračuje severním obchvatem Kostelce n. Orlicí. Se silnicí III/3189 (Hálkova) je navržena styková křižovatka. Prochází mezi městem a cihelnou. U kasáren je navržena styková křižovatka se stávající silnicí I/11 (alternativně je navržena okružní křižovatka), za kterou se stavba naojuje do stopy silnice I/11. Stavba končí napojením na připravovaný obchvat Doudleb v jeho km 0,200.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 978 milionů Kč.

Stavba Kostelec n. Orl. - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,813 km. V prosinci 2008 STRADA zpracoval vyhledávací studii trasy ve 4 variantách lišící se křižovatkou se stávající silnicí I/11 mezi Častolovicemi a Kostelcem. K dalšímu sledování byla vybrána varianta C.
V říjnu 2016 zpracoval SUDOP Praha studii proveditelnosti.
Součástí stavby jsou 2 okružní křižovatky, 11/15 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic III/3189, 2x stávající I/11, západní napojení (360 m), 1 místní komunikace, 3 polní cesty, cyklostezka, opěrná zeď (320 m) a 6 protihlukových stěn (3725 m).
Stavba začíná za Čestlicemi, kde navazuje na předchozí úpravu silnice I/11. Následně se trasa odklání. Mezi Čestlicemi a závodem Isoveru je navržena okružní křižovatka, alternativně styková křižovatka. Trasa dále pokračuje jižně kolem závodu Isoveru a jižně kolem Častolovic v záplavové nivě řeky Divoké Orlice. Následuje most přes Bělou, po náspu vede k mostu přes železniční trať (128 m). Mezi Častolovicemi a Kostelcem je navržena okružní křižovatka se stávající silnicí I/11. Trasa dále pokračuje severním obchvatem Kostelce n. Orlicí. Se silnicí III/3189 (Hálkova) je navržena styková křižovatka. Prochází mezi městem a cihelnou. U kasáren je navržena styková křižovatka se stávající silnicí I/11 (alternativně je navržena okružní křižovatka), za kterou se stavba naojuje do stopy silnice I/11. Stavba končí napojením na připravovaný obchvat Doudleb v jeho km 0,200.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 978 milionů Kč.

Stavba Doudleby nad Orlicí-obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,788 km. V roce 2004 zpracoval STRADA dokumentaci pro územní rozhodnutí. 3. února 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2007 zpracoval STRADA dokumentaci pro stavební povolení.
Bylo vydáno stavební povolení na SO 103.
18. května 2017 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován. Následně ŘSD 27. června 2017 proces EIA ukončilo.
14. srpna 2017 bylo zveřejněno nové Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, 1 napojení (140 m), 1 místní komunikace (234 m), 1 polní cesta (100 m) a 2 protihlukové stěny (442 m).
Stavba začíná za Kostelcem nad Orlicí. Následně se odklání od stávající silnice, následuje styková křižovatka pro připojení Doudleb. Trasa pokračuje severním obchvatem městyse, prochází mezi zástavbou a zemědělským areálem a končí na okružní křižovatce se silnicí I/14 (součást stavby I/14 Vamberk, jižní přeložka, 3. stavba).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 219 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 86 milionů Kč, z toho je 43 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období říjen 2019 až květen 2021.

Stavba I/11 Žamberk odstranění bodové závady v km 100,5 je projektována v kategorii MS 9 a měří 0,339 km. V únoru 2009 zpracovala Strada HK dokumentaci pro stavební povolení. 18. června 2009 bylo vydáno stavební povolení, jehož platnost byla prodloužena 11. srpna 2011 a 12. srpna 2013. V březnu 2014 zpracoval MDS Projekt projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Jedná se o zvětšení poloměru oblouků v ulici Čs. armády za čerpací stanicí v Žamberku, kde bude postavena opěrná zeď za účelem posunutí trasy severním směrem.
Součástí stavby je chodník (157 m) a opěrná zeď (132 m).
Stavbu provedl MADOS MT nákladem 28 milionů Kč v roce 2016.

Stavba I/11 Žamberk-obchvat je projektována v kategorii S 9,5/70, resp. MS2 9/50 a měří 8,827 km. V září 2009 zpracoval Sudop Praha vyhledávací studii trasy. Součástí stavby je MÚK, 3 úrovňové křižovatky, 3 mosty na trase, nadjezd a přeložky silnic II/310, II/312 (1053 m) a III/31214, 2 místní komunikace.
Stavba začíná za Helvíkovickým rybníkem. Za stykovou křižovatkou se stávající silnicí se odklání a pokračuje na jihovýchod. Následuje most přes Divokou Orlici. Trasa míjí západně Popluží a pokračuje v souběhu s železniční tratí. S přeložkou silnice II/312 je navržena MÚK (jednovětvová). Odtud trasa pokračuje ve stopě silnice III/31214 (ul. Nádražní), která bude upravena, a následně pokračuje ulicí Zemědělská. Trasa kříží mostem silnici II/310 a pokračuje po okraji zemědělských pozemků dále na východ. Stavba končí za napojením stávající silnice I/11 východně od vrchu Zakopanka.

Stavba I/11 Šedivec, křiž. I/11, II/360 a III/31216 je projektována v kategorii S 9,5 a měří 0,355 km. V březnu 2017 zpracoval RSE Project projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Předmětem stavby je přestavba průsečné křižovatky silnice I/11 s II/360 a III/31216 na okružní křižovatku o průměru 37,5 m.
Součástí stavby je okružní křižovatka, úpravy silnic II/360 (27 m) a III/31216 (31 m) a veřejné osvětlení.
Stavbu provedl Mados MT nákladem 15 milionů Kč v roce 2018.

Stavba I/11 Postřelmov - Chromeč je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 4,025 km. V dubnu 2004 zpracoval PK Ossendorf vyhledávací studii "Přeložka silnice I/11 Postřelmov - Dolní Lipka". 17. prosince 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nepodléhá dalšímu posuzování.
V květnu 2014 zpracoval HBH Projekt záměr projektu na zkrácenou stavbu, ze které byl vypuštěn úsek Olšany - Chromeč.
V listopadu 2016 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 31. května 2018 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, 2 nadjezdy, most na II/369, přeložky silnic stávající I/11 (205 m), II/369 (260 m) a III/0444 (140 m), 1 místní komunikace (375 m), 3 přístupové komunikace a 2 polní cesty (720 m).
Stavba začíná provizorním napojením před dnešní stykovou křižovatkou se silnicí II/369. Následuje průsečná křižovatka se silnicemi II/369 a stávající I/11. Odtud trasa pokračuje na jihovýchod po náspu přes pole. Trasu kříží 2 nadjezdy polních cest. Trasa kříží silnici III/0444. Stavba končí na MÚK Postřelmov se silnicí I/44.
Dle původního záměru byla přeložka silnice I/11 uvažována v kategorii S 22,5/80 a měla končit na rozštěpné křižovatce Postřelmov-západ, která byla kolektory propojena s MÚK Postřelmov.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 479 milionů Kč. Realizace je plánována v období květen 2021 až prosinec 2023.

Stavba Silnice I/11 Bruntál - severní obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,560 km. V srpnu 1991 zpracovala SSF Brno záměr stavby na 1. stavbu týkající se úseku mezi silicemi I/45 a I/11. V prosinci 2003 zpracovaly Silnice Ostrava studii "Křižovatky silnic II/458, I/45 a I/11 v Oborné". V listopadu 2003 SHB zpracoval vyhledávací studii.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 3 mosty na trase, nadjezd, železniční most, 2 mosty na větvích křižovatky, přeložky silnic II/450 (553 m) a III/4513 (478 m), prodloužená ul. Rymařovská (1034 m), přeložky ulic Příčná, 1 místní komunikace a 2 obslužné komunikace (1930 m).
Stavba začíná před Vodárenským vrchem. Následně se trasa odklání na severovýchod a pokračuje přes MÚK Bruntál-západ se stávající silnicí I/11 (rozštěpná) a areál bývalých sovětských kasáren k MÚK Staré Město se silnicí II/450 (osmičkovitá). Přes silnici II/450 a údolí Černého potoka je navržena estakáda (10 polí, 292 m). Trasa v zářezu podchízí železniční trať Bruntál - Malá Morávka. Obchvat pokračuje severně podél vedení VN k MÚK Bruntál-sever s přeložkou silnice III/4513 (deltovitá). U obalovny kříží silnici III/4513 a trasa se stáčí na jih. Stavba končí na MÚK Oborná s připravovaným východním obchvatem Bruntálu silnice I/45.

Stavba I/11 Opava, severní obchvat - západní část je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,871 km + 3,801 km. Ve druhé etapě bude silnice rozšířena o levý jízdní pás na čtyřpruh kategorie S 24,5/100. V říjnu 2002 byla zpracována vyhledávací studie. V&bnsp;dubnu 2003 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii v kategorii S 22,5/100.
V roce 2007 byl zpracován investiční záměr na čtyřpruhový obchvat, který nebyl schválen. V roce 2009 byl přepracován investiční záměr na výstavbu v polovičním profilu (pravý jízdní pás), který byl schválen.
19. března 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze Závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dála posuzován. V květnu 2008 byl zpracován investiční záměr.
V dubnu 2013 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v červnu 2014 pak změnu. 16. ledna 2015 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 18. června 2015 bylo odvolání zamítnuto.
V září 2016 zpracovalo "Sdružení I/11" ve složení Dopravoprojekt Ostrava dokumentaci pro stavební povolení. 11. října 2018 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu a další objekty. Účastníci řízení se mohli vyjádřit do 8. listopadu 2018. 6. prosince 2018 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Opava-Mostní, 6 mostů na trase, most na III/01129, most na větvi křižovatky, přeložky silnic stávající I/11 (38 m), 2xI/57 (151 + 448 m) a III/01129 (782 m), úprava silnice I/57 (255 m), 3 místní (1129 m) a 7 účelových komunikací (4464 m), 3 polní cesty (767 m), 1 zárubní zeď (203 m) a 2 protihlukové stěny (216 m).
Stavba začíná na nové okružní křižovatce se silnicí I/11, do křižovatky bude napojen jihozápadní obchvat. Odtud trasa klesá k okružní křižovatce se silnicí I/57, ve směru na Bruntál bude postaven stoupací pruh. Za křižovatkou začíná výhledový čtyřpruh. Následuje most přes železniční trať Krnov - Opava. Trasa prochází mostem přes areálem Moravskoslezských cukrovaru. Kříží železniční vlečku do mlýna. Stavba pokračuje mosty přes Mlýnský Náhon a řeku Opavu (170 m). Trasa je dále vedena polem nejprve v zářezu, pak po mírném náspu. Následuje MÚK Opava-Mostní s ulicí Mostní (trubkovitá), za kterou stavba končí. Do křižovatky je napojena i přeložka silnice III/01129.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,565 miliardy Kč. Realizace je plánována v období únor 2020 až červenec 2023.

Stavba Komárov-obchvat je plánována v kategorii S 24,5/100, resp. MS4dc/19,5/19,5/70. Stávající úrovňové křížení s železniční tratí Ostrava - Opava představuje bodovou závadu na tahu mezi Ostravou a Opavou, rovněž jediný dvoupruhový úsek k plynulosti provozu nepřispívá. Již několik desítek let se projektanti snaží nalézt řešení, které by bylo průchozí.
V původním řešení stavby byla navržena výstavba čtyřpruhové silnice kategorie MS 15/80 a délky 1,3 km s podjezdem pod železeniční tratí, která nahrazovala stávající dvoupruhovou silnici I/11. Toto řešení překonáno.
V květnu 2006 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii, ve které byl průtah řešen ve 3 variantách lišících se počtem křižovatek obslužnými komunikacemi, z nichž byla vybrána varianta s jednou MÚK.
Město Opava podporovalo dlouhodobě rozšíření stávajícího průtahu Komárovem, proti které dlouhodobě je městská část Komárov. Na základě technické studie proveditelnosti průtahu, která ukázala náročnost (demolice 41 objektů RD, dlouhé obslužné komunikace 5 km a náklady 2,7 miliardy Kč). Bylo přistoupeno k hledání jiných variant.
Toto řešení bylo zavrhnuto a následně V listopadu 2008 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii severního obchvatu Komárova, ve které byly zpracovány 3 varianty řešení, výsledná varianta vznikla spojením 2 variant.
Následně si město Opava nechalo v červenci 2010 zpracovat u Dopravoprojektu Ostrava technickou studii jižního obchvatu v kategorii S 11,5/80 v úseku ZÚ - MÚK Kylešovice a ve zbávajícím úseku v kategorii S 24,5/100.
10. dubna 2012 bylo zveřejněno Oznámení EIA, které z řešených varianty Průtah, Jižní a Severní doporučovalo k realizaci variantu jižní. Proti této variantě se postavili občané Suchých Lazců, kteří požadují výstavbu jiné varianty. 26. listopadu 2012 byla zveřejněna Dokumentace EIA, která opět doporučila k realizaci variantu Jižní. 27. června 2013 Krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí s doporučenou jižní, resp. severní variantou.
V lednu 2016 zpracoval Mott MacDonald "Hodnocení ekonomické efektivnosti variant silnice I/11 v Komárově", ve kterém byla jako ekonomicky nejvhodnější hodnocena varianta jižní, jako nejhorší pak varianta severní. K dalšímu sledování byla vybrána varianta jižní. Toto řešení bylo schváleno CK MD 12. dubna 2016.
Přehled posuzováných variant v EIA:

  • Varianta Průtah je projektována v kategorii MS4dc/19,5/19,5/70 a měří 3,171 km.
    Součástí varianty je MÚK Komárov, 5 mostů na trase, železniční most, 6 mostů na místních komunikacích, 3 podchody, 3 lávky, podjezd (362 m), přeložka silnice III/4663 (1530 m), 2 okružní křižovatky, 14, místních komunikací (cca 5100 m), točna autobusů, parkoviště, obratiště, 9 chodníků, 4 protihlukové stěny (4408 m), 2 opěrné (340 m) a 3 zárubní zdi (995 m) a 41 demolic.
    Varianta začíná za okružní křižovatkou se silnicí II/461. Odtud pokračuje trasa ve stopě stávající dvoupruhové silnice I/11, která bude převážně rozšířena vpravo na čtyřpruhovou. Křížení s železniční tratí bude provedeno podjezdem, který tvoří monolitická železobetonová vana chránící silnici proti spodní vodě. Voda v podjezdu bude odčerpávána nepřetržitě. Následuje stávající směrovně nedělený čtyřpruhový úsek, který bude přestavěný na směrově rozdělený čtyřpruh. S ulicí Dlouhá je navržena MÚK Komárov (deltovitá). Varianta končí za dnešní křižovatkou se silnicí III/4663, kde navazuje na stavbu Nové Sedlice - Suché Lazce.
    Náklady na variantu jsou odhadnuty na 2,946 miliardy Kč.
  • Varianta Severní je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 5,050 km.
    Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 okružní a 1 úrovňová křižovatka, 7 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic 2xI/11 (233+x m), II/461 (525 m), III/4663, 2 účelové komunikace a protihlukové stěny) Stavba začíná za mostem přes Moravici v Opavě. Trasa se posléze odklání na severovýchod. S přeložkou silnice II/461 je navržena MÚK Komárov-západ (trubkovitá). Varianta je dále vedena po estakádě (1153 m). Po krátkém úseku vedenem po náspu (cca 250 m) následuje další estakáda (907 m). Estakády překračují záplavové území řeky Opavy. Následně je trasa vedena po náspu k mostu přes železniční trať Opava - Ostrava, za kterým následuje MÚK Komárov-východ se silnicí III/4663 (trubkovitá). Stavba končí napojením na stavbu Nové Sedlice - Suché Lazce před MÚK Nové Sedlice.
    Náklady na variantu jsou plánovány na 4,657 miliardy Kč.
  • Varianta Jižní je projektována v kategorii S 24,5/100, resp. S 11,5/80 a měří 7,004 km.
    Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 okružní a 1 styková křižovatka, 6 mostů na trase, úpravy 2 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnic 4xI/11 (1130 m), II/461 (1000 m), III/4661 (490 m), III/4662 (620 m), III/4663 (450 m), 1 místní (460 m) a 1 účelová komunikace (190 m), Varianta začíná za mostem přes řeku Opavu, dále je vedena ve stopě Spojky S1 (cca 270 m), která bude upravena, stejně tak i 2 mosty. Za mostem přes komunikaci ke Globu je trasa vedena v nové stopě. Přes stávající silnici I/11 a řeku Moravici je navržena estakáda (514 m). Následuje MÚK Kylešovice s přeložkou silnice II/461 (prstencovitá), zde se mění kategorie z S 11,5/80 na čtyřpruh S 24,5/100. Trasa pokračuje estakádou přes železniční trať (430 m) a dále je vedena po náspu. Varianta pokračuje v levostranném oblouku jižně kolem Komárova. Za křížením se silnicí III/4663 následuje MÚK Komárov-východ se stávající silnicí I/11 (osmičkovitá). Trasa končí napojením na stavbu Nové Sedlice - Suché Lazce.
    Náklady na variantu jsou plánovány na 2,921 miliardy Kč.

Stavba Silnice I/11 Nové Sedlice - severní obchvat je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 2,040 km. V říjnu 2006 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval vyhledávací studii za účelem stabilizace trasy v úseku Nové Sedlice - Suché Lazce, byly posuzovány 3 varianty lišící se tvarem MÚK Nové Sedlice.
V únoru 2015 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava technickou studii průtahu Novou Sedlicí.
V prosinci 2016 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava technickou studii severního obchvatu ve 2 alternativách, a to zářez a násyp.
10. dubna 2017 bylo zveřejněno oznámení EIA, ve kterém byly posuzovány 3 varianty, a to průtah délky 2,054 km, obchvat-zářez a obchvat-násyp. Obchvat měří 2,400 km včetně provizorního napojení. K dalšímu sledování byla doporučena varianta Obchvat-zářez. 26. října 2017 byla dokumentace vrácena k přepracování a doplnění. 30. dubna 2018 byla zveřejněna přepracovaná dokumentace EIA. 8. října 2018 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje souhlasné závazné stanovisko s dopororučnou variantou Obchvat-zářez.
Součástí varianty obchvat-zářez jsou 2 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice II/467 (205 m), III/4664 (612 m), provizorní napojení (S 20,75/50, 360 m), provizorní napojení I/11 (112 m), místní komunikace (360 m), protihlukový val (235 m) a 4 protihlukové stěny (1040 m).
Součástí varianty obchvat-násyp je most na trase, nadjezd, přeložka silnice II/467 (205 m), III/4664 (716 m), provizorní napojení (S 20,75/50, 360 m), provizorní napojení I/11 (112 m), místní komunikace (360 m) a 4 protihlukové stěny (1539 m).
Varianta obchvat začíná provizorním napojením na stávající silnici I/11 za křižovatkou se silnicí III/4663. Provizorní napojení bude v rámci stavby Komárov-obchvat přestavěno na MÚK Komárov-východ. V km 6,260 začíná čtyřpruh kategorie S 24,5/100. Trasa pokračuje v zářezu severně kolem Nových Sedlic a jižně kolem Štítiné. V km 7,8 se napojuje do stopy stávající silnice I/11. V km 8,120 - 8,160 je přechodový úsek na kategorii S 22,5. Stavba končí v km 8,300 napojením na stavbu Mokré Lazce - hr. okr. Varianty se liší průchodem mezi Novými Sedlicemi a Štítinou, kde jedna vede v zářezu, resp. po náspu s protihlukovými stěnami.
Součástí varianty průtah je okružní křižovatka II/467 x III/01125, most na trase, podchod, nadjezd, 2 mosty na III/01125, most na III/4664, přeložky silnic II/467, III/01125 a III/4664, napojení III/01125, 2 místní komunikace a protihlukové stěny.
Stavba začíná před Novými Sedlicemi křižovatkou s obslužnou komunikací, za kterou se varianta odklání z trasy stávající silnice I/11 a pokračuje jižně podél ní. V km 0,350 začíná definitivní úprava v kategorii S 24,5/100. Silnice III/467 a III/4664 budou přeloženy. Stavba končí napojením na stavbu Mokré Lazce - hr. okr.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 804 milionů Kč.

Stavba MÚK Rudná - Závodní jedná se o přestavbu stávající úrovňové křižovatky na mimoúrovňovou. V roce 2008 sdružení DHV a PUDIS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. V březnu 2009 bylo zpracováno Oznámení EIA, na základě závěrů zjišťovacího řízení rozhodl Krajský úřad, že stavba nebude dále posuzována. Součástí stavby je přeložka ulice Závodní (638 m), podchod pod Rudnou, parkoviště autobusů a automobilů a přeložku tramvajové trati.
Ulice Závodní bude vedena jako čtyřpruh pod stávajícím mostem ul. Rudné přes železniční vlečku.

Stavba Havířov - Třanovice je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 19,656 km. V květnu 2009 SHB zpracoval technickou studii, ve které byl obchvat Havířova řešen ve 3 variantách severního obchvatu a ve 4 variantách jižního obchvatu, které ležely mio trasu uvedenou v ÚPD a nepropojují dálnice D 1 a D 48. K dalšímu sledování byla doporučena severní varianta dle ÚPD obcí.
V dubnu 2013 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii "Silnice I/11 Havířov - Třanovice, optimalizace technického řešení a audit nákladů", ve které byly řešeny 2 varianty, a to varianta celková, která byla v úseku ZÚ - MÚK Havířov-střed byla navržena v kategorii S 24,5/100, v dalším úseku po Havířov-sever pak v kategorii S 11,5/90 a ve zbývajícím úseku v kategorii S 15,5/90 (2+1). Ve variantě částečné byly k realizaci navrženy jen 2 nejpotřebnější úseky, a to úsek MÚK Havířov-sever s II/475 - MÚK Havířov-východ s II/474 a úsek MÚK Třanovice II - MÚK Třanovice s D 48. Varianta byla navržena v kategorii S 15,5/90 (2+1) a měří 4,550 km.
V červnu 2016 zpracoval Mott MacDonald ekonomické hodnocení efektivnosti. CK MD ČR projednalo ekonomické hodnocení efektivnosti a rozhodla, že ŘSD připraví záměr projektu pro variantu částečná v dvoupruhové kategorii s MÚK včetně prodloužení Dlouhé třídy v Havířově.
V 2018 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava záměr projektu ve 3 variantách. Varianta a) řešila úsek v kategorii S 24,5/100 s CB krytem. Variant b) byla upravená varianta částečná ve dvoupruhu S 11,5/80 s MÚK a s prodlouženou Dlouhou třídou. Varianta c) polovina čtyřpruhu, popřípadě části čtyřpruhu v kritických místech dle varianty b).
Součástí stavby je 5 MÚK, 9 mostů na trase, 13 nadjezdů, 5 železničních mostů, 2 mosty na přeložce III/4726, lávka, přeložky silnic II/474, II/475, II/479, III/4726, III/4742, III/4744, III/47210 a další objekty.
Stavba začíná cca 800 m před dnešní křižovatkou se silnicí II/479 u ČOV, kde navazuje na provozovaný čtyřpruh od Ostravy. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/11, následuje MÚK Havířov-západ se silnicí II/479 (trubkovitá). Následuje MÚK Havířov-střed se silnicí II/475 (prstencovitá), která je kolektory propojena s MÚK Havířov-západ do jedné ůtvarové křižovatky. Trasa dále pokračuje ve stopě silnice II/475 až k železničnímu mostu tratě Ostrava - Český Těšín, před kterým se trasa odklání a pokračuje vpravo v souběhu se silnicí II/475. Následně trasa kříží silnici II/475 a pokračuje pravostranným obloukem podél železniční vlečky kolem Prostřední Suché. Zde je navržena výhledová MÚK Prostřední Suchá s rychlostní silnicí R67 Vrbice - Petřvald - Prostřední Suchá. Se silnicí II/475 je navržena MÚK Havířov-sever (osmičkovitá), která bude propojena kolektory s MÚK Prostřední Suchá. Trasa prochází mezi Prostřední a Horní Suchou. Životice trasa obchází variantně, buď západním anebo východním vedením. Následuje MÚK Havířov-východ se silnicí III/4742. Trasa pokračuje na jihozápad, prochází mezi Bludovicemi a Těrlickem. Za křížením s dnešní silnicí I/11 je trasa navržena ve dvou variantách. Obě procházejí tunelem Těrlicko (700 m) a liší ve vedení v oblasti Čaplovce. Trasa dále pokračuje západně podél silnice II/474. Stavba končí na MÚK Třanovice s dálnicí D48.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 8,980 miliardy Kč.

Stavba Silnice I/68 Třanovice - Nebory je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 5,400 km. 19. dubna 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na stavbu "Přeložka silnice I/11 (I/68) v úseku Bystřice - Oldřichovice - Třanovice". V květnu 2006 Mott MacDonald zpracoval investiční záměr. 29. března 2007 byla zveřejněna dokumentace EIA. V říjnu 2007 "Seskupení I/11 - Ostrava" ve složení Mott MacDonald a INKOS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 27. března 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k variantě Nebory 1.
V říjnu 2009 zpracovalo "Sdružení MMD-SUDOP" ve složení Mott MacDonald a Sudop Praha dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby. V červenci 2014 Mott MacDonald zpracoval aktualizaci zadávací dokumentace stavby.
12. února 2009 bylo zahájeno územní řízení. 5. srpna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, ale byla podána proti němu odvolání. 25. ledna 2010 Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání. 1. listopadu 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 20. dubna 2012 byla část rozhodnutí pozměněna a zbytek potvrzen.
21. listopadu 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,720-4,650 a 5,080-5,400, MÚK Nebory, 2 mosty na trase a další objekty, účastníci řízení se mohli vyjádřit do 29. prosince 2014, následně bylo řízení přerušeno. 17. února 2017 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování stavebního řízení a seznámení s podklady rozhodnutí. 10. května 2017 bylo vydáno stavební povolení na tuto část, proti kterému bylo podáno odvolání. 23. prosince 2017 nabylo stavební povolení právní moci, neboť odvolatel vzal zpět své odvolání.
2. února 2016 zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,350 - 1,720 a 4,650 - 5,080, most přes Černý potok a další objekty. Na základě zamítavého souhlasného stanoviska MŽP bylo 16. června 2016 stavební řízení zastaveno.
8. března 2016 bylo vydáno stavební povolení na část MÚK Třanovice, 8. března 2016 bylo na tuto část vydáno stavební povolení, proti kterému byl podán rozklad. 21. prosince 2016 bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
25. února 2016 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 0,000-1,350, mosty SO 205 a 206 a další objekty. 23. března 2017 bylo zveřejněno oznámení o pokračování stavebního řízení a seznámení s podklady rozhodnutí, účastníci se mohli vyjádřit do 24. dubna 2017. 14. června 2017 bylo vydáno stavební povolení, proti kterému byla podána odvolání. 20. dubna 2017 bylo odvolání zamítnuto.
4. srpna 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA na změnu konstrukce vozovky, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
18. listopadu 2016 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,350 - 1,650 a 4,650 - 5,080 a další, následně bylo řízení přerušeno. 23. února 2017 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování stavebního řízení a seznámení s podklady rozhodnutí. 25. dubna 2017 bylo na tuto část vydáno stavební povolení, proti kterému bylo podáno odvolání. 23. prosince 2017 nabylo stavební povolení právní moci, neboť odvolatel vzal zpět své odvolání.
27. července bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,650 - 1,720, most SO 208 a část PHS SO 271. Do 28. srpna 2017 mohli účastníci řízení uplatnit svoje námitky. 4. ledna 2018 byla žádost vzata zpět a řízení zastaveno.
5. března 2018 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část hlavní trasy km 1,650 - 1,720, most SO 208 a PHS. 25. května 2018 bylo vydáno stavební povolení na tuto část.
20. dubna 2018 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na MÚK Třanovice mimo větev 3, mosty na větvích křižovatky a další objekty. 8. června 2018 bylo na tuto část vydáno stavební povolení. Byly proti němu podány rozklady. 26. listopadu 2018 byly rozklady zamítnuty.
23. dubna 2018 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na větev 3 MÚK Třanovice, mosty na větvi 3 a další objekty. 12. června bylo na tuto část vydáno stavební povolení. Byly proti němu podány rozklady. 27. listopadu 2018 byly rozklady zamítnuty.
Součástí stavby je MÚK Třanovice, část MÚK Nebory, 5 mostů na trase, 2 nadjezdy, nadjezd nad D48, 5 mostů na větvích křižovatky, rozšíření mostu na D48, přeložka silnice III/4763 (568 m), 4 místních (1826 m) a 1 účelové komunikace (228 m), 2 polní (820 m) a 1 lesní cesta (129 m), 2 opěrné zdi (120 m) a 23 protihlukových stěn (9911 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná na MÚK Třanovice s dálnicí D48, která bude propojena kolektory s MÚK s rychlostní silnicí R67. Trasa pokračuje okolo logistického centra Hnojník-Třanovice, mostem přes řeku Stonávku a silnici II/474 (144 m). Trasa je dále vedena po severním okraji Hnojníku po zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Ve Stříteži kříží silnici III/4763. Následuje estakáda přes železniční trať, místní silnici a vodní tok Ropičanka (380 m). Stavba končí na MÚK Nebory se stávajcící silnicí I/68, která bude převedena do kategorie II. třídy (II/668).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,899 miliardy Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 611 milionů Kč, z toho je 350 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 2019 až březen 2022.

V provozu:

I/11 a I/56 Opava, spojka S1 je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,724 km. V květnu 2001 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval podrobnou studii. V květnu 2001 byla zpracována dokumentace EIA. 4. dubna 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a 9. května 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 2003 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí bylo vydáno v březnu 2004. V listopadu 2004 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Stavební povolení bylo vydáno v únoru 2008.
Součástí stavby je 5 mostů, přeložka silnice I/56 (250 m) a část okružní křižovatky.
Stavba je první částí budoucího východního obchvatu. Stavba začíná na okružní křižovatce u Globusu. Odtud pokračuje po východním okraji Opavy. Řeku Opavu překračuje vzhledem k zátopovému území po estakádě (278 m). Stavba končí na budoucí okružní křižovatce se silnicí I/56, tzv. Kateřinský dopravní uzel, která je navržena jako velká šestipaprsková okružní křižovatka.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Ostrava a postavilo "Sdružení S1 Opava" ve složení Skanska a Bögl&Krýsl. Náklady na stavbu byly na 897 milionů Kč. Realizace stavby proběhla v období duben 2008 až listopad 2010, s uvedením do provozu 15. prosince 2009.

Stavba Komárov - Mokré Lazce je postavena v kategorii S 15,5 a měří 4,8 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Stavba začíná za železniční přejezdem v Komárově a končí za křižovatkou s ulicí Výhony. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Mokré Lazce - hr.okresu je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 9,750 km. Oznámení EIA bylo zveřejněno 11. prosince 2001. V únoru 2002 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V květnu 2003 byla zpracována dokumentace EIA. 10. března 2003 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. 10. prosince 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2005 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 12. února 2007 bylo vydáno stavební povolení č. 1 na mosty SO 205, SO 208, SO 209, podchod SO 215 a kolektory SO 216-8.
23. května 2007 bylo vydáno stavební povolení č. 2 na MÚK Velká Polom, mosty SO 202, SO 203, SO 204, SO 206 a další objekty.
1. února 2008 bylo vydáno stavební povolení č. 3 na hlavní trasu část km 0,000-0,700, 1,050-2,400, 3,900-4,800 a 5,300-6,700, mosty SO 207 a SO 210 a odvodnění.
21. srpna 2008 bylo vydáno stavební povolení č. 4 na hlavní trasu část km 0,800-0,955, 0,990-1,050, 2,400-3,035, 3,135-3,650, 3,710-3,900, 4,960 - 5,300, 6,700-7,170, 7,190-8,530 a 8,865-9,750 a most SO 201.
6. února 2009 bylo vydáno stavební povolení č. 5 na hlavní trasu část km 3,035-3,150, 3,650-3,170 a 4,800-4,960, MÚK Hrabyně a odvodnění.
28. ledana 2010 bylo vydáno stavební povolení č. 6 na hlavní trasu část 0,700-0,760, 0,780-0,800, 0,955-0,975, 7,170-7,190 a 8,655-8,865 a odvodnění. Podaná odvolání byla zamítnuta 17. května 2010.
19. srpna 2010 bylo vydáno stavební povolení č. 7 na hlavní trasu část km 0,760-0,780, SO 125 a SO 803. 22. srpna 2012 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
3. října 2011 bylo vydáno stavební povolení č. 8 na část km 8,530-8,655 a část odvodnění km 6,230-9,340.
11. září 2012 bylo zahájeno stavební řízení č. 9 na část km 0,975-0,990, MÚK Mokré Lazce, odvodnění a protihlukovou stěnu. 7. listopadu 2012 bylo stavební řízení přerušeno do doby majetkoprávního vypořádání jednoho pozemku. 4. července 2013 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 10 mostů na trase, 4 nadjezdy, podchod, přeložky 4 silnic III. třídy, 2 místní komunikace, 2 lesní a 11 polních cest, 2 opěrné a 2 zárubní zdi a 3 protihlukové stěny (1076 m).
Stavba se napojuje na již rozšířený úsek u Mokrých Lazců cca 250 m za křižovatkou se silnicí III/4664. Pokračuje v trase stávající silnice I/11, před MÚK Mokré Lazce se silnicí III/4665 (trubkovitá) se trasa odklání. Za MÚK následuje most přes údolí potoka Ohrozina (252 m) a následně trasa kříží stávající silnici I/11 a pokračuje severně podél staré silnice. V km 1,757 – 3,390 je navržen stoupací pruh ve směru na Ostravu. Následně se odklání od ní a pokračuje přímo k Hrabyni, kterou mine severně. Zde je navržena MÚK Hrabyně se silnicí III/4666 (deltovitá). Poté lesním komplexem pokračuje kolem Josefova. Zde jsou navrženy dva velké mosty, z toho druhý obloukový (343 m a 547 m). Dostává se do prostoru severně od Velké Polomi, kde je plánována MÚK Velká Polom se silnicí III/46613. Pokračuje severně od Velké Polomy. Končí před odbočkou na Krásné Pole provizorním sjezdem na starou silnici.
Stavbu projektovalo "Sdružení Mokré Lazce - RDS" ve složení SHB a Stráský, Hustý a partneři a provedlo "Sdružení Lazce/2008" ve složení EUROVIA, Skanska a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby. Náklady na stavbu byly 4,775 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 21. ledna 2009 až 15. prosince 2015. 15. srpna 2010 byly stavební práce přerušeny, probíhaly jen dílčí práce. K obnovení prací došlo na základě pokynu GŘ ŘSD 15. června 2012. Stavba byla slavnostně zprovozněna 13. října 2015.

Stavba Prodloužená Rudná je postavena v kategorii S 26,5/100 a měří 7,3 km, z toho je 450 m postaveno jako nedělený čtyřpruh kategorie S 16,5. Součástí stavby byly 4 MÚK, úrovňová křižovatka, 6 mostů a 2 nadjezdy. Most přes řeku Odru tvoří dva samostatně stojící mosty o délce 120 m a šířce 11 m.
Stavba začíná v Porubě na křižovatce se silnicí I/47. Odtud je vedena přes MÚK Poruba a MÚK Bílovecká jižně kolem Poruby a Svinova. Následuje MÚK Rudná s dálnicí D1. Mostem přechází Odru, za který je postavena MÚK Nákupní zona. Následně v zářezu prochází mezi Zábřehem a Jižním městem k MÚK Výškovická. Podél železniční tratě pokračuje k MÚK Plzeňská s ulicí Plzeňská (silnice I/58).
Náklady na stavbu byly 260-300 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Realizace proběhla v období let 1967 až 1970 s uvedením do provozu 6. října 1970.

Stavba Rudná, část Plzeňská - Místecká je postavena v kategorii S 16,5 a měří 2,0 km. Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky a most. Stavba začíná za&MÚK s ulicí Plzeňská a pokračuje Vítkovicemi přes úrovňovou křižovatku s ulicí Závodní. Následuje most přes železniční vlečku. Stavba končí před MÚK Místecká se silnicí I/56. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Rudná, část MÚK Místecká je postavena v kategorii S 16,5 a měří 0,2 km. Součástí stavby byla MÚK a 2 mosty. Předmětem stavby je MÚK Místecká se silnicí I/56. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1965.

Stavba Rudná, část Místecká - Frýdlantská je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,0 km. Součástí stavby byla část MÚK Frýdlantská a 2 mosty. Stavba začíná za MÚK Místecká se silnicí I/56. Mosty přes železniční trať a řeku Ostravici pokračuje silnice k MÚK Frýdlatská se silnicí II/477, kde končí. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1963.

Stavba Rudná, část Frýdlantská - Šenovská je postavena v kategorii S 16,5 a měří 2,5 km. Součástí stavby byla část MÚK Frýdlantská, úrovňová křižovatka Vratimostká, 3 mosty a železniční most. Stavba začíná na MÚK Frýdlantská. Následuje most přes železniční trať Ostrava - Frýdek-Místek a úrovňová křižovatka s ulicí Vratimovská. Kolem Nové Huti stavba pokračuje k podjezdu přes vlečku, za kterou končí před MÚK s ulicí Šenovská. Stavbu realizovaly Dopravní stavby Olomouc, závod Ostrava. Stavba byla zprovozněna v roce 1964.

Stavba MÚK Šenovká je postavena v kategorii R 26,5 a měří 0,3 km. Součástí stavby byla MÚK Šenovská a most. Jedná se o stavbu MÚK s uliví Šenovká. Stavba byla zprovozněna v roce 1975.

Stavba MÚK Fryštátská je postavena v kategorii R 26,5 a měří 0,8 km. Součástí stavby byla MÚK, most a přeložka silnice I/59. Předmětem stavby byla MÚK se silnicí I/59. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Ostrava - Šenov je postavena v kategorii R 26,5 a měří 4,4 km. Součástí stavby byly 3 mosty a nadjezd. Stavba začíná za MÚK se silnicí I/59 a končí před MÚK Šenov se silnicí II/473. Stavba byla zprovozněna v letech 1985 a 1986.

Stavba Šenov - Havířov je postavena v kategorii R 26,5 a měří 2,9 km. Součástí stavby byla MÚK, most, nadjezd a most na přeložce II/473. Stavba začíná před MÚK se silnicí II/473, pokračuje přes křižovatku s II/479 a končí na okružní křižovatce se silnicí II/475. Stavba byla zprovozněna v roce 1968.

Stavba Český Těšín obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,049 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 22. srpna 1997, dne 20. dubna 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 3. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červenci 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí. Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je 1 MÚK, 3 mosty na trase, nadjezd, 3 mosty na větvích křižovatky, most na přeložce II/468, 2 přeložky silnice II/468 (213 + 583 m), 2 místní komunikace (172 m), účelová komunikace (170 m), 1 opěrná zeď (48 m) a 8 protihlukových stěn (1473 m).
Stavba začíná za MÚK Žukov s rychlostní silnicí R48 za ulicí Pod Zvonkem. Odtud vede na Rakovec, mostem přes železniční trať Frýdek Místek - Český Těšín a větev rozštěpné křižovatky se silnicí II/468. Trasa je vedena po náspu mezi dvěma železničními tratěmi k mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/468 (trubkovitá). S ohledem na malou vzdálenost křižovatek je úsek mezi nimi veden s oboustrannými přídatnými pruhy, tj. jako čtyřpruh. Trasa se napojuje na původní silnici I/11 a končí před křižovatkou s místní komunikací v Ropici.
Přeložka silnice II/468 navazuje na technicky zajímavý most přes Ropičanku a železniční trať, který se rozděluje na 3 větve a končí před vybudovaným mostem přes Olši.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedly ODS-DSO. Náklady na stavbu byly 657 milionů Kč. Realizace proběhla v období únor 2006 až červen 2009. Stavba byla slavnostně zahájena 22. květen 2006 a uvedena do provozu 14. července 2008.

Stavba I/11 Nebory - Oldřichovice je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 4,860 km. 19. dubna 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na stavbu "Přeložka silnice I/11 (I/68) v úseku Bystřice - Oldřichovice - Třanovice". V květnu 2006 Mott MacDonald zpracoval investiční záměr. 29. března 2007 byla zveřejněna dokumentace EIA. 27. března 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k variantě Nebory 1.
V říjnu 2007 "Seskupení I/11 - Ostrava" ve složení Mott MacDonald a INKOS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. srpna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V říjnu 2007 zpracoval Mott MacDonald v rámci sdružení "MMD-SUDOP" ve složení Mott MacDonald a Sudop Praha dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby, a v srpnu 2013 aktualizaci dokumentace pro stavební povolení a vybrané dokumenty zadávací dokumentace stavby.
21. prosince 2012 bylo vydáno stavební povolení na část 9,400 - 10,260, MÚK Oldřichovice, 2 mosty a další objekty.
8. listopadu 2013 bylo vydáno stavební povolení na část km 7,500 - 9,400, 3 mosty a další objekty.
14. října 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 5,400 - 6,180, MÚK Nebory, nadjezd a další objekty.
30. května 2014 bylo vydáno stavební povolení na část km 6,180 - 7,500, 2 mosty a další objekty.
5. srpna 2014 bylo vydáno stavební povolení na přeložku silnice I/68 a další objekty.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Nebory a Oldřichovice), 6 mostů na trase, 6 nadjezdů, most na II/476, přeložky silnic I/68 (682 m), II/476 (683 m), III/01141 (648 m), III/4681 (297 m), 8 místních komunikací (3002 m), 3 chodníky, opěrná zeď (49 m) a 34 protihlukových stěn (9152 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná na MÚK Nebory se stávající silnicí I/68. Odtud trasa pokračuje mostem přes údolí potoka Nebůrka (189 m). Dále trasa prochází územím s rozptýlenou zástavbou s nároky na demolice. Trasa pokračuje jižně od Nebor, dostává se do souběhu se stávající silnicí I/11. Postupně mimoúrovňově kříží Oldřichovický potok, silnici III/01141, vodní tok Tyrka a silnici III/4681. Stavba končí za MÚK Oldřichovice se silnicí II/476 (trubkovitá).
Stavbu realizuje "Sdružení pro I/11 IMOS - D.I.S" ve složení IMOS Brno a D.I.S. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,374 miliardy Kč. Pro rok 2018 je na stavbu vyčleněno 95 milionů Kč, z toho je 70 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 5. srpna 2014 až březen 2018. 17. října 2017 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba I/11 Oldřichovice - Bystřice (km 10,260 - 16,499 stavebního staničení) je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 6,239 km. 19. dubna 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na stavbu "Přeložka silnice I/11 (I/68) v úseku Bystřice - Oldřichovice - Třanovice". V květnu 2006 Mott MacDonald zpracoval investiční záměr. 29. března 2007 byla zveřejněna dokumentace EIA. 27. března 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k variantě Nebory 1.
V dubnu 2007 "Seskupení I/11 - Ostrava" ve složení Mott MacDonald a INKOS zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. srpna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 3. prosince 2009 bylo odvolání zamítnuto.
V říjnu 2009 zpracoval Sudop Praha v rámci sdružení "MMD-SUDOP" ve složení Mott MacDonald a Sudop Praha, dokumentaci pro stavební povolení, zadávací dokumentaci stavby. A v srpnu 2013 aktualizaci dokumentace pro stavební povolení a vybrané dokumenty zadávací dokumentace stavby.
21. března 2011 bylo vydáno stavební povolení na SO 201 Most přes potok Křivec. 1. července 2013 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
4. června 2012 bylo vydáno stavební povolení na část km 10,260 - 12,150, most SO 202 a další objekty.
24. ledna 2013 vydáno stavební povolení. na část km 12,150 - 14,050, mosty SO 204, SO 206, SO 207 a další objekty.
6. června 2013 bylo vydáno stavební povolení na část km 14,050 - 15,860 a 15,990 - 16,499, MÚK Bystřice, mosty SO 210, SO 211, SO 212 a SO 213 a další objekty.
16. srpna 2013 bylo vydáno stavební povolení na část km 15,860 - 15,990, most SO 212 a další objekty.
Součástí stavby jsou MÚK Bystřice, okružní křižovatka, 8 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky stávající silnice I/11 (947 m) a 8 místních komunikací (2208 m), úprava silnice III/01144 (90 m), chodník, 3 opěrné zdi (452 m) a 18 protihlukových stěn (7746 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
MÚK Bystřice II byla řešena ve 3 variantách z důvodů blízkosti meandru řeky Olše.
Stavba začíná za MÚK Oldřichovice se silnicí II/476. Trasa pokračuje přes lesní komplex U Lyžbice, a dále po zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Následuje most přes údolní nivy, řeku Olši a silnici (L: 30 + 40 + 6×45 + 51,5 + 70 + 51,5 + 49 + 2×45 + 40 + 30 m, P: 30 + 40 + 5×45 + 49 + 54 + 70 + 49 + 3×45 + 40 + 30 m; 722 m). Za mostem je situována MÚK Bystřice se silnicí III/01142 (trubkovitá). Trasa dále pokračuje podél stávající silnice I/11 kolem Bystřice. Stavba končí napojením na stavbu "I/11 Hrádek-průtah".
Stavbu provedla "Společnost pro výstavbu I/11 Oldřichovice - Bystřice MOTA-ENGIL a SDS EXMOST". Náklady byly 2,146 miliardy Kč. Pro rok 2018 je na stavbu vyčleněno 211 milionů Kč, z toho je 162 milionů Kč z OPD. Realizace proběhla v období 5. srpna 2014 až leden 2018. 17. října 2017 byla stavba slavnostně uvedena do provozu. 31. ledna 2018 byla zprovozněna MÚK Bystřice.

Stavba Hrádek - průtah je projektována v S 11,5/80 a měří 3,300 km. V druhé etapě je výhledově plánováno rozšíření na kategorii S 22,5/100. 15. září 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze Závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nebude dále posuzována. V únoru 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2007 zpracovalo "Sdružení MORAVIA CONSULT Olomouc a.s.- SUDOP PRAHA a.s." zpracoval dokumentaci pro stavení povolení. V květnu 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Řešení obchvatu bylo v minulosti navrženo v několika variantách, která však z hlediska záboru pozemků, složitých výškových poměrů, blízkosti řeky Olše a velké finanční náročnosti byla nereálná. Z podnětu obce Hrádek bylo navrženo vedení silnice I/11 společně s připravovanou přestavbou železničního koridoru "ČD DDC Optimalizace traťového úseku Dětmarovice - Mosty u Jablunkova - st. hr.". Trasa je vedena na společném tělese s železniční tratí s překrývajícími se ochrannými pásy. Došlo k posunu železniční trati v km 300,320 - 303,590 o max. 12,4 m vpravo. Díky tomu se uvolnilo místo, kde je vedena silnice I/11.
Součástí stavby je úrovňová křižovatka, 3 mosty na trase, 2 podchody pro pěší, přeložka silnice II/464 (934 m), úprava silnice II/464 (1830 m), 3 místní komunikace (1998 m), účelová komunikace (169 m), 6 chodníků, 3 autobusové zastávky, 32 opěrných zdí (2172 m) a 1 protihluková stěna (2259 m). Původní silnice byla částečně přeložena a částečně upravena, zařazena byla jako silnice II/464. Celkový objem násypů je 91 000 m3 a pro druhou etapu 68 000 m3. Povrch vozovky je cementobetonový (zhotitel DSH).
Stavba navazuje na připravovanou stavbu Oldřichovice - Bystřice před křižovatkou se silnicí II/474. Následně se trasa přimyká k železniční trati, která byla v rámci stavby "Optimalizace trati st. hr. SR–Bystřice nad Olší" posunuta o 11 m východněji a na jejím místě postavena přeložka silnice I/11. Stavba končí před MÚK Návsí, kde navazuje na stavbu Jablunkov-obchvat. Nejprve byla postavena východní obslužná komunikace podél železniční trati, následně zhotovena přeložka železniční trati, posléze provedena vlastní stavba průtahu. Po jeho zprovoznění je budována západní obslužná komunikace.
Stavbu projektoval SHB Brno a koridor provedlo "Sdružení SRB" ve složení Subterra, OHL ŽS a Tchas a silniční část sdužení Alpine a PSVS. Náklady na stavbu byly 1,055 miliardy Kč. Realizace proběhla společně se stavbou železničního koridoru v období 8. srpna 2008 až listopad 2011. 16. května 2011 byla stavbu uvedena do provozu.

Stavba Jablunkov obchvat je projektována v kategorii S 11,5/100 a měří 5,170 km. Vyhledově se uvažuje o rozšíření na čtyřpruh kategorie R 22,5/100. Dle studie z 70. let měla trasa vést podél řeky Olše. V listopadu 1991 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii obchvatu. Dokumentace EIA byla zpracována v květnu 1993, v lednu 1994 byla dokumentace vrácena k dopracování. V červenci 1994 byla zpracována přepracovaná dokumentace, v lednu 1995 byl zpracován nový posudek, na jehož základě SIÚ Ostrava požadal v lednu 1995 o zastavení procesu.
V květnu 1994 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval novou studii, která se oproti předchozí lišila změnou kategorie z R 11,5/80 na R 22,5/100, změnou podélné etapizace, hloubeným tunelem pod železniční tratí (205 m), novou oboustrannou odpočívkou v km 5,1 a úpravou místních komunikací.
Na základě této studie byla zpracována nová dokumentace EIA zveřejněná 29. září 1997, dne 5. května 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. května 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V listupadu 1999 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno v červnu 2001 územní rozhodnutí. V říjnu 2002 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V květnu 2005 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 4 mosty na trase, 2 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, lávka, 11 přeložek ostatních komunikací, stoupací pruh, 13 protihlukových (2959 m) a 1 opěrná stěna. V km 0,060-3,760 je trasa postavena jako levá polovina čtyřpruhu a v km 4,058-5,170 jako pravá polovina.
Stavba začíná na jižním okraji Hrádku, cca 60 m za podjezdem do bařiny. Následně se trasa odkláněla od původní silnice. Následuje je MÚK Návsí (deltovitá). Trasa vede západně od Návsi. Překonává mostem řeku Olši, dále pak pokračuje přes silnici III/01151 po úpatí Beskyd západně od Jablunkova. Na jižním okraji Jablunkova pokračuje mostem přes železniční tratí Ostrava - Žilina a řekou Lomnou (432 m), za kterou následuje MÚK Lomná se silnicí III/01151. Stavba končí napojením na stavbu "I/11 Obchvat Mostů u Jablunkova" před estakádou.
Stavbu provedl Alpine Mayreder. Náklady na stavbu byly 1,000 miliardy Kč. Stavba byla slavnostně zahájena 10. dubna 2006. Realizace proběhla v období duben 2006 až duben 2009 s uvedením do provozu 26. listopadu 2008.

Stavba Mosty u Jablunkova obchvat 2. etapa je postaven v kategorii R 11,5/80 a měří 7,755 km. Vyhledově se uvažuje o rozšíření na čtyřpruh v dnes již neplatné kategorie R 22,5/100. V říjnu 1990 Dopravoprojekt Brno zpracoval projektový úkol. Dokumentace EIA byla zveřejněna 18. dubna 1993, dne 22. listopadu 1993 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. prosince 1993 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Stavba odlehčila obyvatelům Mostů od tranzitní dopravy.
Součástí stavby byly 4 estákády, 10 mostů na trase, nadjezd, úpravy silnice III/01152, přeložky místních komunikací, 8 protihlukových stěn. Největším mostním objektem této stavby je údolní estakáda (450 m, 45 m + 6x60 m + 45 m), která patřila v té době k největším realizovaným spřaženým konstrukcím v ČR. Je tvořena ocelovou konstrukcí dvoukomorového průřezu se spřaženou železobetonovou deskou. Další je údolní estakáda (120 m, 18 m + 3x28 m + 18 m), která je sestavena z ocelových nosníků spřažených železobetonovou deskou mostovky, a je uložena prostřednictvím ocelových příčníků na dvojicích pilířů a opěrách.
Stavba začíná za dnešní MÚK Lomná se silnicí III/01152 (původní I/11). Odtud je vedena po východním okraji Mostů u Jablunkova. V km 1,5 - 5,7 a 6,6 - 7,4 byly postaveny stoupací pruhy ve směru na Slovensko, a v km 5,7 - 6,8 byl postaven stoupací pruh na Hrádek. Před celnicí je postavena MÚK Mosty u Jablunkova. Úsek za celnicí je postaven jako směrově dělený čtyřpruh cca 350 m. Stavba končí na hranici se Slovenskem.
Stavbu projektovala DS-Projekce a provedlo sdružení ODS-DSO a DS-holding. Náklady na stavbu byly 1,5 miliardy Kč. Realizace proběhla v období únor 1999 až 29. listopad 2001.


autor © Lenny 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 31. prosince 2018