Silnice I/14

Liberec - Jablonec n. Nisou

Silnice bude ve čtyřpruhovém uspořádání postavena v úseku Liberec - Kunratice, na který bude navazovat dvoupruhová přeložka Kunratice - Jablonec n. Nisou. Dojde k odlehčení centra od tranzitní dopravy a k lepšímu propojení Liberce s Jabloncem.

8. srpna 2016 bylo vydáno opatření obecné povahy - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to zařazení části silnice I/14 Liberec - Kunratice v km 0,000 - 3,800 do silnic pro motorová vozidla. Namítky mohli být uplatněny do 30 dnů od zveřejnění. Začátek Silnice pro motorová vozidla je na MÚK se silnicí I/35 a konec je před OK Kunratická. Maximální povolená rychlost je 110 km/h. Délka silnice pro motorová vozidla je 3,773 km.
12. dubna 2017 byly osazeny příslušné značky.

Stavba Přeložka silnice I/14 Liberec – Kunratice je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 4,593 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. září 1994, dne 14. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 1. února 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V červnu 1992 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V lednu 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2001 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Stavební povolení byla vydána v září 2002, v prosinci 2002, v březnu 2004 na druhou etapu.
Na trase bylo postaveno 10 mostů, lávka a podchod pro pěší. Bylo i postaveno 9 opěrných zdí a 9 protihlukových stěn (2754 m). Provedeny budou přeložky VVN, tramvajové trati, plynovody a parovody a provedena demolice 7 objektů. Na trase jsou navrhovány 3 mimoúrovňové křižovatky:

  • MÚK Klatovská - trubkovitá s I/35 v prostoru ulice Klatovská.
  • MÚK Rochlická - křižovatka v Zeleném Údolí,
  • MÚK Tanvaldská - atypická mimoúrovňová křižovatka, která řeší připojení stávající Tanvaldské ulice do obou jízdních pásů navržené přeložky silnice I/14, která Tanvaldskou ulici přechází „vrchem“. V místě křížení u pivovaru pak bude vybudován přesypaný mostní objekt.

Stavba začíná na MÚK se silnicí R35 v prostoru ulice Klatovská. Trasa dále pokračuje mostním objektem přes železniční vlečku a Mosteckou ul., násypem a odřezem je vedena souběžně s Nisou směrem k Poštovnímu náměstí, které přechází mostem. Ve smíšené zóně Rochlice je silnice vedena souběžně s kolejí ČD Liberec – Harrachov až do Zeleného Údolí, kde se od koleje odklání a pokračuje volným terénem mezi areálem bývalého kravína a pekárnami. Jednokolejnou tramvajovou trať podchází, přes Tanvaldskou ulici je navržen most a nezastavěnou částí města míjí Pivovar Hols. S ulicí Kunratická je navržena okružní křižovatka, zde končí čtyřpruh a dál je silnice vedena jako dvoupruh kategorie S 11,5/80. Stavba končí v Kunraticích. Stavbu projektoval Valbek.
Stavba byla rozdělena do tří etap.

  • 1. etapa  MÚK Klatovská - MÚK Rochlická měří 1,835 km. Součástí 1. etapy jsou 4 mosty, 1 podchod, 2 MÚK, protihlukové stěny a přeložky inženýrských sítí. Současně se stavbou došlo k rekonstrukci Poštovního náměstí. Stavba byla spolufinancována z fondu PHARE a celkové náklady činily 1,283 miliardy Kč. Stavbu provedlo sdružení Liberec-Kunratická ve složení SSŽ, o.z. 2 Liberec a Skanska-DS závod 78 Pardubice. Stavba byla slavnostně zahájena 28. listopadu 2002 a zprovozněna a dokončena byla v 27. října 2005.
  • 2. etapa MÚK Rochlická - MÚK Tanvaldská měří 900 m. Součástí stavby je MÚK Tanvaldská, 2 mosty na trase, přesýpaný tunel pod tramvajovou tratí (190 m), 3 protihlukové stěny (724 m) a přeložka místní komunikace včetně tramvajové trati (229 m). Stavbu získaly SSŽ s nabídnutou cenou 369,7 mil. Kč. Celkové náklady byly 428 milionů Kč. Výstavba proběhla v období 23. září 2005 až červenec 2008, s uvedením do provozu 16. července 2008.
  • 3. etapa MÚK Tanvalská - Kunratice měří 1,905 km, z toho je 1,395 km postaven jako čtyřpruh kategorie S 22,5/80 a zbytek jako dvopruh S 11,5/80. MÚK Kunratice byla nahrazena okružní křižovatkou. Součástí stavby byla okružní křižovatka, most na trase, nadjezd, lávka pro pěší, opěrná a zárubní zeď, 2 protihlukové stěny (220 m) a provizorní napojení (240 m). Stavbu realizoval Colas CZ. Náklady na stavbu jsou plánovány na 355 milionů Kč. Realizace je plánována v období 12. října 2006 až 30. června 2009, s uvedením do provozu 16. července 2008.

Stavba Kunratice - Jablonec nad Nisou je projektována v kategorii S 11,5/70 se stoupacími pruhy a měří 2,610 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. září 1994, dne 14. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 1. února 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V říjnu 2006 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 14. září 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí, 3. června 2010 a 21. prosince 2012 byla jeho platnost prodloužena.
V srpnu 2008 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 9. ledna 2014 bylo zveřeněno Oznámení o zahájení stavebního řízení, ústní projednání se uskutečnilo 11. února 2014. 3. listopadu 2014 bylo vydáno stavební povolení.
V září 2014 Valbek zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby jsou 3 úrovňové a 1 okružní křižovatka, most na trase, nadjezd, podchod, stoupací pruh na Jablonec (837 m), 8 místních komunikací (1704 m), lesní cesta (701 m), 6 opěrných zdí (680 m) a 7 protihlukových stěn (808 m).
Vzhledem k velmi nevhodnému vedení stávající silnice I/14 přes Vratislavice a Proseč bylo přistoupeno k přeložce do nové trasy. Stavba navazuje na již zprovozněnou stavbu Liberec - Kunratice. Odtud vede po stávající silnici III/29024 nad údolím. V místě, kde začínají ostré zatáčky bude postaven nový most (141 m). Dále se silnice zařízne do svahu a povede rozšířením o stoupací pruh směrem na Lukášov. Před Lukášovem oboustranným zářezem ve stoupání nahradí dvě ostré zatáčky a pak už dojde k napojení silnice na ulici Čs. armády v Jablonci. Stávající silnice bude sloužit jako obslužná komunikace pro místní obyvatele. Místy dojde k úplnému odstranění původní silnice III/29024.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 444 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 153 milionů Kč, z toho je 128 milionů Kč z OPD. Realizace je předpokládá v období březen 2017 až prosinec 2018 s uvedením do provozu v květnu 2017. Stavba byla slavnostně zahájena 2. března 2016.
V období září 2014 až říjen 2015 provedla Integra stavby přípravu území za 28 milionů Kč.

Fotogalerie:
Liberec - Kunratice v provozu
Liberec - Kunratice ve stavbě

Stavba I/14 Jablonec nad Nisou OK Belgická je projektována v kategorii S a měří 0,136 km. 5. června 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2011 zpracoval Valbek dokumentaci zadání stavby. Jedná se o přestabu stykové křižovatky ulic Československé armády x Beligické na okružní křižovatku.
Součástí stavby byla okružní křižovatka, úprava ulic Čs. armády a Belgické, autobusová zastávka a chodníky. Stavbu provedly Silnice Žáček. Náklady na stavbu byly 13 milionů Kč. Realizace proběhla v období duben 2012 až 31. května 2015.

Stavba Nová Ves je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 0,176 km. V listopadu 2011 zpracoval Valbek dokumentaci pro územní rozhodnutí. V únoru 2014 zpracoval Valbek dokumentaci pro stavební povolení. V únoru 2016 zpracoval Valbek projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Součástí stavby je most na trase, místní komunikace (38 m) a opěrná zeď (86 m).
Předmětem stavby je nahrazení nevyhovujícího oblouku u Nové Vsi.
Stavbu měl provést SDS Exmost nákladem 18 milionů Kč, ale kvůli úpadku zhotovitele nebylo staveniště předáno. Realizace proběhla v období červen 2017 až květen 2018.

Vrchlabí - obchvat je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 5,400 km. V září 2008 zpracoval Valbek studii trasy. Součástí stavby jsou 2 okružní křižovatky, most na trase, most na místní komunikaci, přeložky stávající silnice I/14, II/295, ulic Pražská, Luční a Dělnická a místní komunikace.
Stavba začíná okružní křižovatkou. Odtud stavba pokračuje ve stopě stávající silnice II/295 v délce 1,2 km. Před okružní křižovatkou s ulicí Pražská se trasa odklání ze stopy silnice II/295 a pokračuje jižně pod sídlištěm Liščí kopec. Bude postavena styková křižovatka pro průmyslu. Po estakádě přes Labe, ulici Dělnická a železniční trať (500 m) pokračuje jižně kolem automobilky Škoda Auto. Trasa se stáčí na severovýchod a pokračuje přes zemědělské pozemky. Stavba se napojuje na stávající silnici I/14 před Lánovem za čerpací stanicí. Stavba končí před mostem přes Malé Labe.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 612 milionů Kč.

Stavba Vysokov - Vrchovina je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 0,923 km (1. etapa) + 2,395 km (2. etapa). Stavba je součástí stavby I/33 Náchod-obchvat. 11. listopadu 2006 vydal Krajský úřad Královehradeckého kraje souhlasné stanovisko k EIA, které bylo prodlouženo 20. listopadu 2009. V prosinci 2007 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 27. ledna 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení územního řízení. 3. srpna 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo zrušeno. V listopadu 2013 zpracoval Valbek aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. Nové územní rozhodnutí bylo vydáno 16. února 2016, ale byla proti němu podána odvolání.
Stavba byla rozdělena na 2 etapy, kvůli nesouladu trasy s ÚP Provodov-Šenov a Nové Město nad Metují. 1. etapa řeší úsek na katastru Vysokova a Náchoda. 2. etapa řeší úsek od odbočky na Provodov po Vrchovinu. Součástí stavby je most na trase, přeložky silnic III/01419 (282 m) a III/01420 (267 m), místní komunikace (50 m) a přístupová cesta.
Stavba začíná na okružní křižovatce se silnicí I/33 a obchvatem Náchoda. Odtud trasa pokračune západně kolem Starého Města nad Metují. Následuje průsečná křižovatka se stávající silnicí a silnicí III/01419, za kterou se trasa napojuje do stopy dnešní silnice I/14, která bude směrově, výškově a šířkově upravena. Stavba končí za odbočkou cesty do Přibyslavi, kde navazuje na stavbu Nové Město n. M. přeložka.

Stavba Nové Město nad Metují přeložka je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 6,262 km. V roce 1981 zpracoval Dopravoprojekt Brno studii se 4 alternativy vedení. V roce 1995 zpracoval Consmik Brno aktualizaci studie. 24. března 1997 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k EIA.
V roce 1997 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí a v říjnu 2008 její aktualizaci. 19. března 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí, na základě podaného odvolání bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 22. listopadu 2011 byla žádost o vydání územního rozhodnutí zamítnuta.
Součástí stavby jsou 2 okružní křižovatky, 2 mosty na trase, železniční most, lávka pro pěší, přeložky silnic I/14, III/28520 a III/30821, ulic gen. Klapálka a Havlíčkovy, 2 účelové komunikace, 10 polních cest (4620 m), 4 chodníky a 6 opěrných zdí (554 m). Stavba začíná za odbočkou na Přibyslav, kde navazuje na připravovanou stavbu I/14 Vysokov - Vrchovina. Odtud pokračuje východně kolem Vrchoviny. Mezi Vrchovinou a Novým Městem trasa kříží stávající silnici I/14, bude zde vybudována průsečná křižovatka a lávka pro pěší. Trasa se přibližuje k železniční trati, s ulicí 28. října je navržena okružní křižovatka. Stavba pokračuje dále na jih podél železniční trati. Se sinicí II/285 je navržena okružní křižovatka. Trasa pokračuje estakádou přes Metuj, za kterou trasa opouští společné vedení s železniční tratí a pokračuje ve stopě silnice III/30821, která bude směrově, výškově a šířkově upravena. Stavba končí před křižovatkou se stávající silnicí I/14.

Stavba I/14 Rychnov nad Kněžnou - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a MS 14/60. V říjnu 2015 zpracoval Valbek aktualizaci studie západního obchvatu města. 24. listopadu 2016 bylo zveřejněno oznámení EIA, ve kterém byly navrženy 2 varianty vedení trasy. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Varianta 2A měří 3,276 + 0,850 km (provizorní napojení). Součástí varianty je úprava okružní křižovatky, most na trase, most na provizorním napojení, 3 nadjezdy, ekodukt, přeložky silnic stávající I/14 (180 m), II/318 (460 m), III/3211 (40 m) a III/3214 (40 m), 3 polní cesty (730 m) a 2 protihlukové stěny.
Začíná za odbočkou k průmyslovému areálu u Lipovky. Následně se odklání a pokračuje západně kolem vrchu Spravedlnost. U garáží podchází silnici III/3214. Varianta pokračuje v zářezu mezi částmi Dubno a na Židáku, kde jsou navrženy oboustranně protihlukové stěny, podchází silnici III/3211. Jižně od vrchu Dubinka je navržen ekodukt. S přeložkou silnice II/318 je navržena styková křižovatka, za mostem přes silnici II/318 a železniční trať končí definitivní úprava a začíná provizorní napojení, které pokračuje mostem přes Kněžnu a směřuje do ulice Pod Budínem, která bude přestavěna v kategorii MS 14/60. S ulicí Na Jámách je navržena průsečná křižovatka. Varianta končí na okružní křižovatce se stávající silnicí I/14, křižovatka bude upravena.
Varianta 2C měří 3,476 + 0,850 km (provizorní napojení). Součástí varianty je úprava okružní křižovatky, 3 mosty na trase, most na provizorním napojení, 3 nadjezdy, ekodukt, přeložky silnic stávající I/14 (180 m) a II/318 (460 m), 3 polní (340 m) a 1 lesní cesta (140 m) a 2 protihlukové stěny.
Začíná za odbočkou k průmyslovému areálu u Lipovky. Následně se odklání a pokračuje západně kolem vrchu Spravedlnost. U garáží mostem kříží silnici III/3214. Varianta pokračuje v zářezu západně od Dubna, přechází mostem silnici III/3211. Jihozápadně od vrchu Dubinka je navržen ekodukt. S přeložkou silnice II/318 je navržena styková křižovatka, za mostem přes silnici II/318 a železniční trať končí definitivní úprava a začíná provizorní napojení, které pokračuje mostem přes Kněžnu a směřuje do ulice Pod Budínem, která bude přestavěna v kategorii MS 14/60. S ulicí Na Jámách je navržena průsečná křižovatka. Varianta končí na okružní křižovatce se stávající silnicí I/14, křižovatka bude upravena.

Stavba Vamberk, jižní přeložka, 3. stavba je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,700 km. V roce 1984 zpracoval Dopravoprojekt Brno studii obchvat Vamberka. 30. září 1996 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k EIA. V roce 1999 zpracovala STRADA dokumentaci pro územní rozhodnutí. 16. července 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2008 bylo vydáno stavební povolení. V červenci 2008 zpracovala STRADA projektovou dokumentaci pro provádění stavby. I. stavba řešila úsek OK I/14 - OK I/14 a je v provozu od roku 1996, 2: stavba řešila úsek OK I/14 - I/11 a je v provozu od roku 2004. Stavba začíná na okružní křižovatce se silnicí I/11, starou I/11 a budoucím obchvatem Doudleb. Odtud trasa pokračuje mostem přes údolní nivu Zdobnice (525 m), překonává železniční trať a Zdobnici. Trasa pokračuje na jihovýchod. Se původní silnicí I/14 je postavena styková křižovatka, za kterou stavba končí. Navazuje zde na provozovanou stavbu I/14 Záměl.
Stavbu projektovala STRADA a provedlo sdružení Eurovia CS a M-Silnice. 11. března 2009 byla stavba zahájena a slavnostně do provozu byla uvedena 1. prosince 2010.

Stavba I/14 Česká Třebová - Opatov (I/43) je projektována v kategorii S 9,5/80. V dubnu 2008 zpracoval AURS "Studii vedení silnice I/14 v úseku Opatov (napojení na I/43) - Dlouhá Třebová", která sloužila jako podklad pro vymezení optimálního koridoru obchvatu České Třebové pro ZÚR Pardubického kraje.
V září 2009 vypracoval SUDOP Praha vyhledávací studii, ve které byly navrženy 3 varianty vedení trasy. 12. února 2016 bylo zveřejněno oznámení EIA.
Varianta červená měří 14,639 km. Součástí varianty je okružní křižovat, 6 mostů na trase, nadjezd a přeložka silnice III/38546.
Varianta začíná severně u Dlouhé Třebové poblíž autobazaru. Odklání se od stávající silnice I/14, je zde navržena styková křižovatka pro napojení obce. Trasa prochází východně od areálu zemědělského družstva. Trasa pokračuje východně podél Dlouhé Třebové a Lhotky. Kříží mosty údolí potoka Kojovec (170 m) a potoka Hluboček (370 m). Trasa východně míjí Parník a letiště Česká Třebová. Varianta pokračuje mostem přes silnici III/31512 a zahrádkářskou kolonii (100 m). Trasa se stáčí kolem jihovýchodního okraje České Třebové, přes Třebůvku je navržen most (400 m). Stavba ústí na dnešní silnici I/14 v místě křižovatky se silnicemi III/01427 a III/3847, která bude přestavěna na okružní. Cca 1,9 km varianta vede ve stopě stávající silnic I/14, která bude přestavěna. Před odbočkou polní cesty do Rybníku se trasa odklání a pokračuje východně od stávající silnice I/14. Přes údolí Zádolského potoka je navržen most (130 m). Varianta kříží stávající silnici I/14 západně od Třebovic, kde je navrženo připojení obce. Následuje most přes železniční trať (120 m) u třebovického zhlaví. Varianta západně míjí Třebovice a Hvězdu, stačí se kolem rybníka Hvězda, jehož jihozápadní cíp přechází mostem (540 m). Varianta končí napojením na obchvat Opatov jižně od křižovatky silnic I/43 x III/36813.
Varianta modrá měří 14,081 km. Součástí varianty je 7 mostů na trase, nadjezd a přeložka silnice III/38546.
Varianta je až k letišti Česká Třebová stejná s variantou červenou. Varianta pokračuje mostem přes silnici III/31512 a zahrádkářskou kolonii (100 m). Trasa se stáčí ve větší vzdálenosti než varianta červená kolem jihovýchodního okraje České Třebové, přes Třebůvku je navržen most (400 m), před kterým je navrženo jižní připojení města. Stavba se napojuje na stávající silnici I/14 západně od Rybníku, která bude přestavěna. V místě dnešní levostranné zatáčky opouští těleso silnice I/14 a pokračuje 2 protisměrnými oblouky k třebovskému zhlaví železniční trati, kde ji kříží. Západně od Třebovic je navrženo připojení obce. Varianta pokračuje západně kolem Třebovic a napojuje se do trasy silnice III/35846, která bude přestavěna. Za rybníkem Hvězda opouští její těleso a končí stykovou křižovatkou se silnicí I/43.
Varianta zelená měří 5,354 km a řeší jen obchvat České Třebové. Součástí varianty je okružní křižovatka a 4 mosty na trase. Varianta začíná v Dlouhé Třebové severně od Na Špici. Následuje most přes Třebovku (250 m). Trasa pokračuje přes ostroh po severním okraji sídliště Lhotka k estakádě přes údolí Třebovky, který varianta vede přes silnici I/14, ČOV, Třebovku a místní komunikaci (670 m). Trasa pokračuje polem k letišti, které míjí východně. Varianta pokračuje mostem přes silnici III/31512 a zahrádkářskou kolonii (100 m). Trasa se stáčí kolem jihovýchodního okraje České Třebové, přes Třebůvku je navržen most (180 m). Stavba končí na dnešní silnici I/14 v místě křižovatky se silnicemi III/01427 a III/3847, která bude přestavěna na okružní.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 14. dubna 2017