Silnice I/21

Řevničov - Slaný - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín - Trutnov

Silnice I/16 je důležitou spojnici mezi dálnicemi D 6, D 7, D 8, D 10, D 35 a D 11.

V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1", ve které se zabýval návrhem úseku vhodných pro realizaci uspořádání 2+1 kategorie S 13,75/80, dále homogenizací silnice na kategorii S 9,5/80, směrovou a výškou úpravou dopravních závad, úpravou křižovatek a přesunutím autobusových zastávek. Řešený úsek byl rozdělen na 4 dílčí úseky, které se líší charakterem silnice, intezit dopravy a charakteru dopravy.

  • Úsek Řevničov - Slaný, km 1,8 - 19,5, délky 17,7 km
    Jedná se o méně vytížený úsek, proto zde byly navrženy jen obchvaty a odstranění závad ve vedení trasy.
    Na základě nepříznivého ekonomického hodnocení nelze tento úsek doporučit k realizaci.
  • Úsek Velvary - Mělník, km 33,8 - 53,7, délky 19,9 km
    Jedná se o jeden z nejzatíženějších úseků silnice, je zde navrženo doplněná úseků pro předjíždění v uspořádání 2+1.
    Na základě kladného ekonomického hodnocení lze tento úsek doporučit k realizaci.
  • Úsek Mělník - Jizerní Vtelno, km 57,9 - 82,9 délky 25,0 km
    Jedná se o úsek s vyšším podílem nakládní dopravy, proto zde byly navrženy jen obchvaty a odstranění závad ve vedení trasy.
    Na základě nepříznivého ekonomického hodnocení nelze tento úsek doporučit k realizaci.
  • Úsek Martinovice - hranice Stř. kraje, km 98,3 - 104,3 délky 6,0 km
    Jedná se o jeden z nejzatíženějších úseků silnice, je zde navrženo doplněná úseků pro předjíždění v uspořádání 2+1.
    Na základě kladného ekonomického hodnocení lze tento úsek doporučit k realizaci.

Délka silnice: 190,529 km
z toho délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 12,5 km
V provozu: 3 km
V přípravě: 9,46 km

Ve stavbě:

Stavba Řevničov - obchvat je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,462. Stavba je součástí stavby dálnice D6 Řevničov-obchvat. Předmětem stavby je jižní obchvat Řevničova. Součástí stavby je okružní křižovatka, most na trase, přeložka stávající silnice I/16 (83 m) a 2 polní cesty (1310 m).
Stavba začíná na MÚK Řevničov s dálnicí D6. Následuje okružní křižovatka se silnicí II/606. Obchvat je veden jižně kolem Řevničova. V km 1,010 je navržen most přes potok Loděnice a polní cestu. Následuje východní připojení Řevničova, za kterým stavba končí napojením na stávající silnici I/16.
Stavbu provádí "Společnost R6 Řevničov, obchvat Metrostav – Eurovia – Swietelski" ve složení Metrostav, Eurovia CS a Swietelsky stavební. Realizace je plánována v období prosinec 2017 až březen 2021. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 12. prosince 2017.

Stavba Slaný - Velvary je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 12,822 km. V prosinci 2002 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, ve které byla uvažována realizace ve 2 etapách, a to 1. etapa km 0,0 - 7,000 a 2. etapa km 7,000 - 13,354. 16. listopadu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2006 byl proveden podrobný geotechnický průzkum a zhotovení geometrických plánů. V listopadu 2007 bylo prodlouženo územní rozhodnutí. V květnu 2007 SHB zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2015 zpracovalo "Sdružení NOSA" ve složení Novák & partner a Satra aktualizaci dokumentace pro stavební povolení.
25. května 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
18. ledna 2017 bylo vydáno stavební povolení.
V prosinci 2017 zpracovalo "Sdružení pro I/16 Slaný – Velvary" ve složení Novák&Partner, SHB, Stráský, Hustý a partneří, PK Ossendorf a G-Consult projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
součástí stavby jsou 2 MÚK, 8 mostů na trase, 2 nadjezdy, 2 úpravy mostů na stávající I/16, úpravy silnic II/118 (479 m) a II/23916 (300 m), přeložky silnic II/616 (204 m), III/2401 (144 m), III/23933 (806 m), III/23935 (891 m) a III/23921 (1329 m), místní komunikace (481 m) a 6 polních cest (2349 m) a protihluková stěna (1482 m).
Stavba začíná za MÚK Slaný-západ s budoucí dálnicí D7. Následně pokračuje cca 270 m v trase I/16 a poté se trasa odklání severně vede přes MÚK se starou silnicí I/7 (jednovětvová), kříží železniční trať, v blízkosti které trasa dále vede. Následuje MÚK se silnicí II/118 (deltovitá). Trasa pokračuje jižně kolem Dolína. Vyhýbá se ovocným sadům. S přeložkou silnice III/23921 je navržena průsečná křižovatka. Trasa dále pokračuje v přímé k průsečné křižovatce s přeložkou silnice III/23935. Trasa odtud vede dále táhlym pravostranným obloukem. Východně od Ješína je navržena styková křižovatka se stávající silnicí I/16, za kterou se trasa napojuje na stávající silnice, v jejichž stopě pokračuje dále. Stavba končí před křižovatkou se silnicí III/24028 Velvary - Neuměřice, kde navazuje na provozovaný úsek Velvary - Nová Ves.
Stavbu provádí Strabag. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,080 miliardy Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 212 milionů Kč, z toho je 160 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období prosinec 2017 až červen 2020. Stavba byla slavnostně zahájena 11. prosince 2017.

V přípravě:

Stavba Řevničov - Mšec je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 4,600 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je úprava silnice III/23710 (350 m) a autobusová zastávka.
Stavba navazuje na obchvat Řevničova. V dalším úseku bude v délce 460 m upraveno výškové a směrové vedení stávající silnice I/16. V následujícím úseku bude silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. Směrový oblouk bude upraven, stejně tak i směrový oblouk u křižovatky se silnicí III/23710, která bude doplněna o odbočovací pruhy a budou zde přesunuty autobusové zastávky. Stavba končí před Mšecem.

Stavba Mšec, obchvat je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 2,660 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je MÚK Mšec, most na trase, nadjezd, přeložka silnice II/327 (385 m) a 2 napojení obce (270 m).
Stavba začíná západně od obce Mšec. Odtud trasa pokračuje severním obchvatem obce Mšec. Na začátku je navržena styková křižovatka sloužící pro napojení obce. Trasa podchází pod nadjezdem silnice II/237. V dalším úseku je navržen přídatný pruh ve směru na Slaný (786 m), který je vystřídán přídatným pruhem ve směru na Řevničov (863 m). Následuje MÚK Mšec se stávající silnicí I/16, do které bude napojen výhledový východní obchvat silnice II/237. Stavba končí napojením na silnici I/16.

Stavba Mšec - Hvězda je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 3,660 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je úprava silnice III/23629 (150 m) a autobusová zastávka.
Stavba navazuje na obchvat obce Mšec. V dalším úseku bude v délce 860 m silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. Křižovatka se silnicí III/23629 bude doplněna o odbočovcí pruhy a budou přesunuty autobusové zastávky. V následujícím úseku bude silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. Autobusové zastávky Malíkovice, Hlína budou přestavěny. Stavba končí před Hvězdou.

Stavba Hvězda, obchvat je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 2,540 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je MÚK Hvězda, most na trase, přeložka silnice III/23714 (600 m), napojení obce (105 m) a polní cesta (583 m).
Stavba začíná západně od obce Hvězda. Odtud trasa pokračuje severním obchvatem Hvězdy. Je zde navržen přídatný pruh ve směru na Řevničov (752 m), který je vystřídán přídatným pruhem ve směru na Slaný (608 m). Následuje MÚK Hvězda se silnicí III/23714. Stavba končí napojením na silnici I/16.

Stavba Hvězda - Tuřany je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,290 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je polní cesta (60 m) a autobusová zastávka.
Stavba navazuje na obchvat Hvězdy. V dalším úseku bude v délce 330 m silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. V okolí autobusové zastávky Tuřany, Samota bude upraveno výškové vedení trasy a autobusové zastávky budou přesunuty. Stavba končí před Tuřany.

Stavba Hvězda, obchvat je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 2,960 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby jsou 2 nadjezdy, přeložka silnice III/23638 (372 m), napojení obce (163 m) a polní cesta (150 m).
Stavba začíná západně od Tuřan. Následuje západní napojení Tuřan. Odtud trasa pokračuje jižním obchvatem Hvězdy. Je zde navržen přídatný pruh ve směru na Slaný (887 m), který je vystřídán přídatným pruhem ve směru na Řevničov (986 m). Jižně od Tuřan trasu kříží nadjezdem polní cesta. Za nadjezdem přeložky silnice III/23638 následuje styková křižovatka sloužící k východním napojení Tuřan. Stavba končí před MÚK Slaný s dálnicí D 7.

Stavba Velvary - Nová Ves je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 7,070 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Předmětem stavby je rozšíření stávající silnice na třípruh kategorie S 13,75/80.
Součástí stavby je úprava MÚK Velvary, dostavba MÚK Uhy, rozšíření 5 mostů, nadjezd, most na polní cestě, úprava silnice II/616 (100 m), místní komunikace (530 m), 2 polní cesta (838 m) a posunutí protihlukové stěny (430 m).
Stavba začíná před MÚK Velvary se silnicí II/240, která bude doplněna o připojovací a odbočovací pruhy. Za mostem začíná přídatný pruh ve směru na Mělník (700 m). Za nadjezdem přeložené cesty Velvary - Radovič je navržen přídatný pruh ve směru na Slaný (696 m). Stávající MÚK Uhy se silnicí II/616 bude dostavěna na levou polovinu (deltovitá) a budou zde postaveny připojovací a odbočovací pruhy. Od křižovatky je navržen přídatný pruh ve směru na Mělník (2299 m), v tomto úseku bude jako náhrada za zrušené sjezdy vybudována polní cesta. Následuje přídatný pruh ve směru na Slaný (1154 m), který končí před mostem přes Bakovský potok, kde stavba končí.

Stavba D8 - Spomyšl je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 4,600 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Předmětem stavby je rozšíření stávající silnice na třípruh kategorie S 13,75/80.
Součástí stavby je rozšíření mostů.
Stavba začíná za MÚK Nová Ves s dálnicí D8. V dalším úseku budu doplněn přídatný pruh ve směru na Mělník (540 m), který bude vystřídán přídatným pruhem ve směru na Slaný (882 m), který končí před křižovatkou se silnicí III/24635 u Mlčechvost. Druhý úsek začíná za křižovatkou se silnicí III/24611 u Spomyšle, přídatný pruh je navržen ve směru na Mělník (1553 m). Stavba končí před křižovatkou se silnicí III/24611.

Stavba Býkev - Mělník je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 3,430 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Předmětem stavby je rozšíření stávající silnice na třípruh kategorie S 13,75/80.
Součástí stavby je MÚK Brozánky, nadjezd, úprava silnice II/616 (100 m) a 3 polní cesta (1430 m).
Stavba začíná za obcí Býkev. V dalším úseku je navržen přídatný pruh ve směru na Mělník (751 m), kerý bude vystřídán přídatným pruhem ve směru na Slaný (936 m). Napojení stávajících areálů bude nahrazeno pomocí souběžných cest s napojením na silnici III/24635. Stavba končí za MÚK Brozánky se silnicemi II/246 a III/24637 (deltovitá). Bude dostavěna na levá polovina a budou zde postaveny připojovací a odbočovací pruhy.

Stavba Mělník - Vavřineč je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 6,039 km. V roce 2007 APIS zpracoval studii "Silnice I/16 Mělník - Mladá Boleslav", která se stala podkladem pro Oznámení EIA zveřejněné v lednu 2008. V lednu 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA, oproti oznámení byl posuzováný úsek zkrácen o tuto stavbu, která bude řešena samostatnou studii. V listopadu 2010 zpraoval APIS studii.
Stavba začíná na plánovaném obchvatu Mělníka na okružní křižovatce se silnicemi I/9 a II/273. Odtud trasa pokračuje jihovýchodně kolem Malého Borku, kde bude postavena křižovatka. Prochází mezi Přeplatilovem a Mělnickou Větruší, kde kříží železniční trať Mělník - Mšeno. Následně strasa prochází mezi Malým Újezdem a Jelenicí, kde bude postavena křižovatka. Severovýchodně míjí Vavřineč, za kterým končí napojením na stávající silnici.

Stavba Vavřineč - Byšice je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 6,830 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
1. března 2018 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby je MÚK, 3 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice I/16 (1120 m), úprava silnice III/2731 (189 m), 2 napojení obcí (130 m) a 4 polní cesty (1120 m).
Stavba začíná mezi Malým Újezdem a Vavřinečí, výhledově zde bude navazovat velký obchvat Mělníku. Následně se odklání a pokračuje jižním obchvatem Vavřinče. Na začátku stavby je navrženo západní připojení Vavřinče. Ve směru na Mělník je navržen přídatný pruh (1312 m), který je následně vystřídán přídatným pruhem ve směru na Mladou Boleslav (1328 m). Se stávající silnicí I/16 je navržena MÚK Liblice (osmičkovitá). Trasa dále pokračuje severním obchvatem Liblice, kde je navržen přídatný pruh ve směru na Mělník (1137 m) a mimoúrovňově zde trasa kříží silnici III/2731. Poté stavba pokračuje severním obchvatem Byšice, kde je navržen přídatný pruh ve směru na Mladou Boleslav (1063 m). Východně od Byšice je navržena styková křižovatka se stávající silnicí I/16, za kterou stavba končí napojením na stávající silnici I/16.

Stavba Byšice - Vysoká Libeň je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 2,963 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je úprava silnice III/23710 (350 m) a autobusová zastávka.
Stavba navazuje na obchvat Byšice. V dalším úseku bude v délce 1350 m stávající silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. Směrový oblouk v lese bude upraven. V následujícím úseku bude silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. Stavba končí před Vysokou Libní, kde navazuje na připravovaný obchvat obce.

Stavba Vysoká Libeň, obchvat je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 6,874 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
1. března 2018 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby je MÚK, 2 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice III/2741 (317 m), úprava silnice III/27219 (393 m), napojení I/16 a 1 polní cesty (170 m).
Stavba začíná mezi Malým Újezdem a Vavřinečí, výhledově zde bude navazovat velký obchvat Mělníku. Následně se odklání a pok před Vysokou Libní. Odtud pokračuje jižním obchvatem obce. Ve směru na Mělník je navržen přídatný pruh (971 m). Se silnicí III/27219 je navržena MÚK Vysoká Libeň (jednovětvová). Za křižovatkou je navrženpřídatný pruh ve směru na Mladou Boleslav (1756 m). Stavba pokračuje jižně kolem Mělnického Vtelna, kde je navržena styková křižovatka se stávající silnicí I/16, za kterou se trasa napojuje do stopy silnice I/16, která bude směrově a výškově upravena. Stavba končí napojením na stávající silnici I/16.

Stavba Sušno - úprava křižovatky je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,328 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je úprava silnice III/27216 (30 m) a autobusová zastávka.
Stavba řeší doplnění odbočovacích pruhů na křižovatce se silnicí III/27216 u Sušna a přesun autobusových zastávek. Zároveň bude silnice I/16 upravena na kategorii S 9,5/80.

Stavba Košatecký potok, přeložka je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,371 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je most na trase.
Předmětem stavby je přeložka silnice I/16 v okolí Košateckého potoka, kde je stávající trasa vedena v nepříznivých směrových a výškových podmínkách. Přeložka je vedena složeným levostranným obloukem R=8000 m a R=600 m. Stavba končí před křižovatkou se silnicí II/275.

Stavba Chotětov, úprava křižovatky je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,417 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je úprava silnic II/275 (92 m) a III/2751 (88 m) a autobusová zastávka.
Stavba začíná před křižovatkou se silnicemi II/275 a III/2751, která bude doplněna o odbočovací pruhy vlevo. Za křižovatkou bude upraveno směrové vedení levostranného oblouku v délce 234 m. V následujícím úseku bude silnice rozšířena na kategorii S 9,5/80. Stavba končí před Beznem, kde navazuje na připravovaný obchvat obce.

Stavba Vavřineč - R10 je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 27,278, resp. 27,004 km. V roce 2007 APIS zpracoval studii "Silnice I/16 Mělník - Mladá Boleslav", která se stala podkladem pro Oznámení EIA zveřejněné v lednu 2008. V lednu 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA, oproti oznámení byla stavba zkrácena o 1. úsek, který bude řešen samostatnou studii a doplněny 3 varianty obchvatu Jizerního Vtelna. Stavba je obsažena v ZÚR Středočeského kraje.
Stavba začíná za obcí Vavřineč. Odtud pokračuje cca 500 m ve stopě stávající silnice, která bude opravena. Následně se odklání a pokračuje severním obchvatem Liblic a Byšic, na obchvatě jsou navrženy 2 úrovňové křižovatky. Trasa je vedena ve stopě stávající silnice (cca 2700 m), následně se odklání a pokračuje jižním obchvatem Vysoké Libeně. Na stávajícím obchvatu Mělnického Vtelna bude úpravena křižovatka, rovněž bude upravena křižovatka na odbočce do Sušna. Stávající nevyhovující směrový oblouk přes Košatecký potok bude nahrazen novým větším. Na tuto úpravu návazuje úprava křižovatky se silnicí II/275. Jihovýchodním obchvatem trasa mine Bezno, na kterém bude postavena průsečná křižovatka s přeložkou silnice II/272.
Obchvat Jizerního Vtelna je nejnáročnějším úsekem celém stavby, na krátkém úseku je třeba překonat cca 50 výškových metrů, je navržen ve 3 variantách. Ve variantách A je řešena trasa tunelem, které se liší délkou tunelu (334 m, resp. 214 m), končí napojením na stávající silnici za "serpentýmami", ve variantě B je trasa vedena v zářezu a končí napojením na stávající silnici před "serpentýnami". V dalším úseku bude jen opravena stávající silnice. Stavba končí na MÚK Bezděčín s dálnicí D10.
Samotný úsek je rozdělen do několika staveb:

  • Liblice–Byšice, obchvat
  • Vysoká Libeň - obchvat
  • Mělnické Vtelno - úprava křižovatky
  • Sušno - úprava křižovatky
  • Košatecký potok - přeložka
  • Chotětov - úprava křižovatky
  • Bezno - obchvat
  • Jizerní Vtelno - obchvat
  • V ostatních částech komunikace bude provedena oprava stávající vozovky s frézováním.

Stavba Bezno - obchvat je projektována v kategoriích S 9,5/80 a S 13,75/80 (2+1) a měří 2,707 km. V červenci 2016 AF CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1", která vymezila prioritní stavby obchvatů. 21. července 2017 bylo zveřejněno Oznámení EIA. ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby jsou 2 nadjezdy, 2 napojení obce (184 + 194 m), přeložka silnice II/272 (467 m) a 2 polní cesty (990 m).
Stavba začíná jižně od obce Bezna v km 78,610 provozního staničení. Následuje styková křižovatka pro západní napojení obce, před kterou se stavba odklání a pokračuje jihovýchodně od Bezna. Silnice II/272 kříží obchvat nadjezdem. Východně od obce je navrženo východní připojení Bezna přes stykovou křižovatku. V místě odbočky cesty na Hájek bude postaven nadjezd, zároveň se zde trasa napojuje na stávající silnici I/16, která bude přestavěna. Stavba končí v km 81,316 provozního staničení.
V úseku Bezno-jih - Bezno-východje navržen přídatný pruh ve směru na Mělník délky 1044 m. V úseku křiž. Bezno-východ - KÚ je navržen přídatný pruh ve směru na Mladou Boleslav délky 883 m.

Stavba Bezno - Jizerní Vtelno je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,602 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Předmětem stavby je rozšíření stávající silnice od konce připravovaného obchvatu Bezna po začátek obchvatu Jizerního Vtelna na kategorii S 9,5/80.

Stavba Jizerní Vtelno - přeložka je projetkována v kategorii S 9,5/70 a měří 1,492 km. V roce 2007 zpracoval APIS studii silnice I/16 v úseku Mělník - Mladá Boleslav. V roce 2015 zpracoval APIS záměr projektu. 1. června 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA. ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je napojení Jizerního Vtelna (188 m), tunel (214 m) a 4 zárubní zdi (286 m).
Stavba začíná před Jizerním Vtelnem. Následuje styková křižovatka pro napojení obce. Trasa pokračuje severozápadně kolem obce. Mezi obcí a zámkem Stránov je navržen hloubený tunel, kterým trasa klesá k Jizeře. Je zde zřízen stoupací pruh délky 900 m. Stavba končí napojením na stávající silnici před Krnskem.
Náklady na stavbu jsou 699 milionů Kč.

Mladá Boleslav - Řepov 1 MS 20 1,1

Stavba Mladá Boleslav - Martinovice je projektována v kategorii S 13,5/90 a měří 8,180 km. V březnu 2009 zpracoval AF-CityPlan studii "Přeložka sil. I/16 v úseku Mladá Boleslav – Sukorady, návrh a kapacitní posouzení variant dopravního řešení včetně mikrosimulace dopravního proudu". V srpnu 2009 zpracoval AF-CityPlan technickou studii "I/16 – přeložka v úseku Mladá Boleslav – Martinovice" zpracovaná ve variantách A a B, která byla podkladem pro oznámení EIA, jenž bylo zveřejněno 20. prosince 2010.
V roce 2012 zpracoval Valbek technickou studii v kategorii S 24,5/90 a S 13,5/90, která byla podkladem při zpracování dokumentace EIA zveřejněné 20. listopadu 2012. 19. srpna 2013 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA.
V dubnu 2015 Valbek zpracoval technickou studii ve variantě A, která bude dále připravována.
Varianta A měří 8,222 km. Součástí varianty jsou 2 MÚK (Židněves a Martinovice), 2 okružní křižovatky, 7 mostů na trase, 3 nadjezdy, úprava stávající silnice I/16, přeložky silnic III/2768 a III/27612, 1 místní komunikace a 2 polní cesty.
Varianta začíná za MÚK Kosmonosy s dálnicí D10. Odtud trasa pokračuje přes zemědělské pozemky kolem výhledové průmyslové zóny. Severně trasa míjí Plazy a Židněves, za kterou je navržena MÚK Židněves s prodlouženou silnicí III/2801 (trubkovitá). Trasa je vedena severně kolem Března, za kterým se přibližuje původní silnici I/16. Varianta pokračuje severozápadně kolem Sukorad, za kterými je navržena MÚK Sukorady (trubkovitá), a před kterou končí střídavý třípruh kategorie S 13,5/90 a dál pokračuje dvoupruh kategorie S 11,5/80. Stavba končí napojením na stávající silnici I/16 východně od Martinic.
Varianta B měří 9,504 km. Součástí varianty jsou 3 MÚK (Řepov, Židněves a Martinovice), 2 okružní křižovatky, 5 mostů na trase, 6 nadjezdů, přeložky silnic 2x stávající I/16, III/28001, III/27515 a III/27612, 2 místní komuniace, 3 polní cesty.
Varianta B se liší jižním obchvatem Plaz, kde je navržena MÚK Řepov se stávající silnicí I/16 (kombinace osmičkovité a kosodelné), trasa zde 2x kříží stávající silnici I/16. Severně od Židněvsi se napojuje na variantu A.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,491 miliardy Kč.

Stavba Obrubce, obchvat je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 2,970 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je MÚK Obrubce, 2 mosty na trase, přeložka silnice III/27938 (380 m) a 2 polní cesty (702 m).
Stavba navazuje na přeložku Mladá Boleslav Martinovice. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/16, která bude rozšířena na třípruh kategorie S 13,75/80. Přídatný pruh je navržen ve směru na Mladou Boleslav (1470 m). Stavba pokračuje jižním obchvaem Obrubců. Se silnicí III/27938 je navržena MÚK Obrubce (kosodelná). Odtud pokračuje přídatný pruh ve směru na Jičín. Přes železniční trať je navržen most. Stavba končí napojením na stávající silnici I/16.

Stavba Obruby - Horní Bousov je projektována v kategorii S 13,75/80 a měří 2,850 km. V červenci 2016 AF-CityPlan zpracoval "Studie proveditelnosti a účelnosti bezpečné komunikace na území Středočeského kraje v profilu 2+1".
Součástí stavby je úprava MÚK Horní Bousov, rozšíření mostu, příjezd do pískovny (195 m) a 4 polní cesty (1583 m).
Stavba navazuje na obchvat Obrubců. Odtud bude stávající silnice I/16 rozšířena na třípruh kategorie S 13,75/80. Po křižovatku se silnicí III/2682 je navržen přídatný pruh ve směru na Jičín. Od křižovatky je navržen přídatný pruh ve směru na Mladou Boleslav (875 m). Před MÚK Horní Bousov začíná přídatný pruh ve směru na Jičín (909 m). Křižovatka bude doplněna o odbočovací a připojovací pruhy. Stavba končí severně od Horního Bousova.

Stavba Mladá Boleslav - Židněves - Obrobce je projektována v kategorii S 11,5/80. Stavbu realizovaly Silnice Hradec Králové.

Stavba obchvat Sobotky je projektována v kategorii S 11,5/80. Stavbu realizovaly Silnice Hradec Králové.

Stavba VO sil. I/16 Staňkova Lhota - Ohařice je projektována v kategorii S 11,5/80. Stavbu realizovaly Silnice Hradec Králové. V roce 1984 byla uvedena do provozu. Stavba Jičín-obchvat, I. stavba je projektována v kategorii S 11,5/80. Stavbu realizovaly Silnice Hradec Králové. Stavba Jičín-obchvat, II. stavba je projektována v kategorii S 11,5/80. Stavbu realizovaly Silnice Hradec Králové.

Stavba Úlibice - obchvat je projektována v kategorii S 20,75/80, resp. S 17/80 a měří 1,349, resp. 1,257 km. V září 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, ve které bylo navrženo rozšíření stávající silnice vlevo na čtyřpruh, s čímž nesouhlasila obec Úlibice požadujíce oddálení severněji od obce. Proto v červnu 2010 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii variant trasy, ve které byly studovány varianty červená (základní) a modrá délky 1,397 km s MÚK s III/2862. Další studii zpracoval Pragoprojekt v listopadu 2012, ve které byla řešena poloha okružní křižovatky se silnicí III/2862 ve 2 polohách.
4. března 2013 bylo zveřejněno Oznámení EIA ve 3 variantách, a to nulová v podobě rozšáření stávající silnice vlevo s okružní křižovatkou s I/35 a III/2862, variantu A s okružní křižovatkou a varianta B s okružní křižovatkou líšící se polohou. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. Součástí stavby je okružní křižovatka, podchod, přeložky silnic I/35 (129 m) a III/2862 (75 m), polní cesta.
Stavba navazuje na předchozí stavbu "I/16 a I/35 Robousy – Úlibice" před Úlibicemi. Následně se odklání vlevo a pokračuje severně od stávající silnice. Následuje okružní križovatka se silnicí III/2862 a připojením Úlibic, variantně je navržena mimoúrovňová křižovatka. Zde se mění kategorie z S 17/80 na S 20,74/80. Stavba končí před MÚK Úlibice s R35.

Stavba Nová Paka-obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 8,480 km. V červnu 1979 Dopravoprojekt Brno zpracoval projektový úkol. Dokumentace EIA byla zveřejněna 16. dubna 1998, dne 31. července 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. října 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V sprnu 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2002 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V prosinci 2012 zpracoval SUDOP Praha aktualizaci dokumentace pro stavební povolení, do které byly zapracovány úsporná opatření v podobě vypuštění MÚK Štikov a zachování průsečné křižovatky Heřmanice. V lednu 2015 zpracoval SUDOP Praha změnu č. 1 spočívající v doplnění tichého asfaltu a protihlukové stěny, v září 2016 zpracoval její změnu týkající se doplnění svodidel, sjezdů a úprav IS a v září 2017 zpracoval změnu č. 3, do které byly zapracovány změny týkající se křižovatky ve Štikově, změněn rozsah protihlukových stěn na základě aktualizace hlukové studie.
13. března 2017 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby je MÚK Štikov, 3 úrovňové a 2 okružní křižovatka, 13 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic III/28421 (630 m) a III/28426 (57+340+76 m), úprava silnice III/01611 (86 m) a III/28425 (114 m), 4 místní komunikace (720 m), 7 polních (1284 m) a 2 lesní cesty (428 m), 4 stezky pro pěší (843 m), autobusová zastávka, 1 opěrná (43 m) a 2 zárubní zdi (63+x m) a 22 protihlukových stěn (4180 m). Celkový objem výkopů je 553 315 m3 a násypů 500 071 m3.
Stavba začíná jižně od Kumberského Újezdu za odbočkou Úbislavice, kde navazuje na stavbu Babák - Kumberský Újezd. Trasa se odklání a pokračuje východně kolem Kumberského Újezdu, se silnicí III/28426 je navržena styková křižovatka. Za Kumberským Újezdem je navržena styková křižovatka s přeložkou silnice III/28426, jenž je vyvedena mimo zástavbu. Za křižovatkou následuje most přes potok Studénka (132 m), za kterým začíná stoupací pruh ve směru na Trutnov, jenž končí za nadjezdem polní cesty jihovýchodně od Studénky. Obchvat prochází severozápadně kolem Heřmanic, zde je navržena průsečná křižovatka se silnicí III/28425. Trasa kříží mostem železniční trať, za kterou je navržen most přes rybník (189 m). Západně od Štikova je navržena MÚK Štikov se silnicí II/284 (jednovětvová). Severně od Štikova je navržena estakáda přes údolí (423 m), za kterou následuje stoupací pruh (cca 860 m) ve směru na Trutnov. Trasa míjí jihovýchodně Vrchovinu, kolem které se stáčí na sever. Se stávající silnicí I/16 a III/28421 je navržena okružní křižovatka, za kterou se napojuje na stávající silnici. Stavba končí napojením na stávající silnici I/16 za Vidochovem, kde navazuje stavba Horka u Staré Paky, obchvat.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,384 miliardy Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 193 milionů Kč, z toho je 17 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období listopad 2019 až únor 2023.

Stavba Vrchovina - Horka u St. Paky je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 2,400 km.
V září 1998 Projektservis Jičín zpracoval studi, která obsahovala v km ZÚ-1,0 2 varianty vedení a v km 1,0-KÚ 4 varianty vedení. Dokumentace EIA byla zveřejněna 6. prosince 2001. Dne 29. srpna 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a 24. října 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou variantou A, příp. A+B.
Stavba začíná před Vidouchovem, kde navazuje na stavbu Nová Paka - obchvat. Stávající nevyhovující "esíčko"bude nahrazeno dvěma směrovými oblouky R=500, kterými prochází přes obec Vidouchov. Za Vidouchovem budou dnešní dva nevyhovují protisměrné oblouky nahrazeny novými příznivějších poloměrů, za kterými se trasa napojuje na stávající silnice a pokračuje v její stopě. Stavba končí před Horkou u Staré Paky.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 114 milionů Kč. Příprava stavby byla zastavena vzhledem k zahrnutí stavby do připravované akce "I/16 Horka u St. Paky, obchvat".

Stavba Horka u Staré Paky, obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70, resp. S 9,5/70 a měří 2,544 + 4,550 km. V lednu 1997 Grenop zpracoval studii přeložky silnic II/293 a I/16 Horka u Staré Praky, která řešila jen vymístění křižovatky silnic severovýchodně od obce a silnice II/293. V září 1998 Projektservis zpracoval studii Vrchovina - Horka u Staré Paky, která řešila pouze úpravu trasy mezi obcemi a přiváděla dopravu přímo do středu obce Horka u Staré Paky. Následně byl tento úsek posouzen v procesu EIA se souhlasným stanoviskem MŽP pro variantu 1 z 11. června 2012.
V listopadu 2007 Valbek zpracoval studii, která řešila obchvat Horky u St. Paky a MÚK se silnicí II/293 s doporučením varianty 1. 27. března 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA obsahující 2 varianty lišící se průchodem kolem Horky. Varianta 1 vede estakádou přes západní zhlaví železniční stanice, varianta 2 je vedena pravostranným obloukem okolo Nedaříže, zárověň byla o 980 m delší. Na základě závěrů zjišťovacího řízení stavba nepodléhá dalšímu posuzování. K dalšímu sledování byla vybrána varianta 1.
V říjnu 2017 zpracoval Valbek dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí varianty je MÚK, okružní křižovatka, 8 mostů na trase, přeložka silnice 2x II/293 (216 + 426 m), napojení silnic 2x I/16 (240 + 112 m) a III/2392, 3 polní cesty (493 m), 6 přístupových cest (7466 m), cyklostezka (1000 m) a protihlukové stěny (60 m).
Stavba začíná SZ od Vidouchova, kde se napojuje na připravovaný obchvat Nové Paky. Odtud pokračuje levostranným obloukem přes dnešní esíčko, za kterým je navrženo odbočení do Horky. Estakádou pokračuje přes západní zhlaví železniční stanice Horka u Staré Paky a průmyslový areál. Následuje MÚK Horka se silnicí II/293 (trubkovitá), přímý směr je veden ve směru Jičín - Krkonoše a odbočuje silnice I/16 do Trutnova. Zde se mění kategorie na S 9,5/70. Následně je stavba severně od Čisté u Horek. Stavba končí za křižovatkou se silnicí III/2932 před Dolní Kalnou.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,192 miliardy Kč.

Stavba LBK363 Křižovatka silnic I/16 a II/293 Horka u Staré Paky Na základě závěrů zjišťovacího řízení stavba nepodléhá dalšímu posuzování.

Čistá u Horek V únoru 2014 zpracoval Valbek dokumentaci pro stavební povolení.

V provozu:

Stavbu mostu a křižovatky v Mělníce realizovaly SSŽ někdy v letech 1982-91 327141 13 14 011 I/16 Býkev - přeložka 1196 0998 Systémová dotace ze státního rozpočtu 102,8 327141 13 24 024 I/16 Spomysl - Bykev z. 05/99 d. 10/00 Systemova dotace 116,626 0,405 8,140 61,470 44,441

Stavba Velvary – Nová Ves 1. stavba je projektován a v kategorii S 9,5/80 a měří 3,620 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 12. července 1995, dne 21. května 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 10. června 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 4 mosty, železniční most a protihlukové stěny (1,1 km).
Stavba začíná před odbočkou na Neuměřice. Odtud pokračuje jako jižní obchvat Velvar přes MÚK se silnicí II/240. Stavba končí za MÚK se silnicí II/616.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a realizovaly SSŽ o.z. 3 Praha. Náklady na stavbu byly 288 milionů Kč. Stavba byla realizována v období duben 1998 až 2000.

Stavba Velvary - Nová Ves 2. stavba je projektován a v kategorii S 9,5/80 a měří 4,873 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 12. července 1995, dne 21. května 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 10. června 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby bylo 5 mostů a 2 protihlukové stěny (853 m).
Stavba začíná za MÚK se silnicí II/616. Odtud pokračuje jako severní obchvat Uh, jižně mijí Chržín a Sazenou. Stavba končí před MÚK Nová Ves s D8.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a realizovaly SSŽ o.z. 3 Praha. Náklady na stavbu byly 394 milionů Kč. Stavba byla realizována v období březen 2001 až 25. srpna 2003 se slavnostím uvedením do provozu 27. září 2003.

Stavba OK D8 - Nová ves je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,254 km. V únoru 2009 CityPlan zpracoval studii řešení křižovatky s D8. V prosinci 2012 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Předmětem stavby je přestavba dnešních průsečných křižovatek silnic I/16 a II/608 a ramp dálnice na okružní křižovatky. Průsečné křižovatky nevyhovují pro dnešním intenzitám dopravy, ve špičkách se zde tvoří kolony, a také se zde stávají závažné nehody.
Součástí stavby jsou 2 okružní křižovatky. Realizace proběhla v obodbí září až prosinec 2014.

Stavba Mlčechvosty – obchvat, 2. stavba je projektován a v kategorii S 11,5/80 a měří 4,513 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 26. května 1995, dne 3. ledna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. ledna 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 14. února 2001 nabylo územní rozhodnutí právní moci. V roce 2004 bylo vydáno stavební povolení. Předmětem stavby je severní obchvat Mlčechvosta jižní Spomyšli.
Součástí stavby byl most na trase, lávka a protihlukové stěny. Stavba začíná za MÚK Nová Ves s D8 před odbočkou od Mlčechvost. Odtud pokračuje jako severozápadní obchvat Mlčechvost. Kříží starou silnici mezi Mlčechvosty a Spomyšli. Dále pokračuje jako jihovýchodní obchvat Spomyšli. Stavba končí za nadjezdem přes železniční trať, který byl opraven.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizoval Strabag. Náklady na stavbu byly 301 milionů Kč. Stavba byla částečně hrazena z Operačního programu Infrastruktura. Stavba byla realizována v období květen 2005 až srpen 2008 s uvedením do provozu 30. června 2006.

Stavba Mlčechvosty – obchvat, 1. stavba je projektován a v kategorii S 11,5/80 a měří km. Předmětem stavby bylo snesení starého mostu přes železniční trať a postavení místo něho nového mostu. Stavbu realizovalo sdružení Strabag a OK BE. Stavební náklady byly 71 milionů Kč. Stavba byla realizována v období červenec 2003 až červen 2004.

Stavba Spomyšl – Býkev je projektován a v kategorii S 11,5/80 a měří 5,5 km. Obchvat obcí Mlčechvosty a Spomyšl navazuje na dříve vybudovaný úsek silnice Spomyšl-Býkev. Předmětem stavby bylo snesení starého mostu přes železniční trať a postavení místo něho nového mostu. Stavbu realizovalo sdružení Strabag a VHS Teplice. Stavební náklady byly 84 milionů Kč. Stavba byla realizována v období prosinec 1998 až říjen 1999.

I/16 Brozánky - Nová Ves Dokumentace EIA byla zveřejněna 26. května 1995, dne 3. ledna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. ledna 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.

Stavba I/16 a I/35 Jičín obchvat, mosty je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,930 km. Předmětem stavby byla rekonstrukce mostu ev.č. 16-045 A (přes Cidlinu), 16-045 B (přes železniční trať a ul. Dělnická) a rekonstrukce silnice I/16 a I/35 v úseku mezi MÚK Jičín-jih a MÚK Robousy.
Náklady na opravu byly 148 milionů Kč Stavbu realizovalo sdružení M-Silnice, Mados MT a Sovis. Stavba byla realizována v období červen 2005 až srpen 2006, s uvedením do provozu v roce 2005.

Stavba I/16 a I/35 Robousy – Úlibice je projektována v kategorii S 16,5/80, resp. 11,5/80 a měří 3,512 km. Předmětem stavby bylo rozšíření silnice o pravou polovinu vozovky mezi MÚK Robousy a Úlibicemi v délce 2,6 km. Tento úsek je velice zatížený dopravou, spolu se silnicí I/16, zde vede i silnice I/35. Součástí stavby byla okružní křižovatka, 3 mosty, chodníky, protihlukové a opěrné stěny. Silnice byla osazena lanovými svodidly, které zabraňují přejezdu do prostisměru.
Náklady na stavbu byly 331 milionů Kč Stavbu realizovalo sdružení PSVS. Stavba byla realizována v období 1. duben 2004 až červen 2006, s uvedením do provozu v prosinci 2005.

Úlibice - Babák je projektována v kategorii S 11,5 a měří 2,0 km. Náklady na stavbu v roce 1997 byly 58 milionů Kč a realizace byla předpokládána v období 1997 až 1998. Osud nejistý. Kód záměru: YJC034 Název záměru: Přeložka silnice I-16 Babák - Kumburský Újezd Příslušný úřad: Okresní úřad Jičín Umístění: Okres Obec Katastr Cheb Úbislavice Úbislavice Jičín Nová Paka Nová Paka Datum předložení oznámení: 25.01.1993 Datum vydání stanoviska: 15.12.1993 Stanovisko: souhlasné Poznámky: datum VP: 9.12.1993 Stavbu projektoval Projekt servis Jičín. Již v provozu. Navazuje na ní stavba Nová Paka-obchvat.

Stavba Vestřev – Chotěvice je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 0,525 km. 12. března 2001 Okresní úřad Trutnov vydal souhlasné stanovisko. Součástí stavby jsou 2 mosty, opěrné a zárubní stěny. Předmětem stavby byla náhrada nevyhovujícího mostu přes Labe novým (377 m) a úprava křižovatky se silnicí II/325.
Náklady na stavbu byly 181 milionů Kč Stavbu realizovalo sdružení Chotětovice - Vestřev ve složení M-Silnice. Stavba byla realizována v období červen 20014 až červen 2006 s uvedením do provozu v roce 2005.


autor © Lenny
Poslední změny na stránce 10. září 2008

autor © Lenny 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019