Silnice I/20

Silnice I/20 je součástí mezinárodního tahu E49 Wien - České Budějovice - Plzeň - Karlovy Vary - Magdeburg. Plánovaná ve čtyřpruhovém uspřádání je v úsecích Plzeň - MÚK Losiná (I/19), Nová Hospoda - Písek a v úseku Češnovice - České Budějovice.

V Karlovarském kraji je největší připravovanou změnou přetrasování silnice z původní trasy Karlovy Vary, Jenišov - Toužim do nové trasy Bochov - Toužím. Původní trasa vede ve stísněném údolí řeky Teplá v CHKO Slavkovský les. Nová trasa začíná na plánované MÚK Bochov s rychlostní silnicí R6, poté přechází do trasy silnice II/198 a končí u Toužimi napojením na silnici I/20.

Průchod městem Plzní, kde silnice v komunikačním systému města přebírá i nosnou sběrnou přepravní funkci, je sledován v postupně realizované obvodové čtyřpruhové trase. V úseku Sládkova - Studentská je po trase veden Městský okruh.

V jihovýchodní úseku silnice Plzeň - Nepomuk - České Budějovice, kde je význam trasy v relaci Plzeň - Losiná zesílen přímou vazbou na dálnici D5 (MÚK Černice) a peážním napojením silnice I/19, lze očekávat posílení přepravní funkce v nadregionální, regionální i příměstské úrovni. V těchto souvislostech je sledována přeložka silnice v upravené a nové čtyřpruhové trase (S 24,5) v úseku MÚK Černice s D5 - MÚK Losiná se silnicí I/19.

V Českých Budějovicích plní silnice I/20 přepravní funkce v nadregionální, regionální i příměstské úrovni, proto bylo rozhodnuto, že dojde v úseku Češnovice - České Budějovice k přestavbě silnice na čtyřpruhovou (S 22,5).

V listopadu 2015 zpracoval Worring projektovou dokumentaci pro provádění stavby na akci "Zvýšení rychlosti na přivaděčích dálnice D5", ve které prostudoval možnost zařezení úseku Plzeň - D5, km 84,5 - 87,5 do silnic pro motorová vozidla. S ohledem na délku úseku a dálniční kolektor nedoporučila zařadit tento úsek do silnic pro motorová vozidla.

Délka silnice: 211,67 km
z toho délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 39 km
V provozu: 22 km
Ve výstavbě: 1,067 km
V přípravě: 14,2 km

V přípravě:

Stavba Bečov, serpentiny je projektována v kategorii S 7,5/40 a měří 0,810 km. V březnu 2013 zpracoval Woring studii, která byla podkladem pro Oznámení EIA, které bylo zveřejněno 25. července 2014, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynuo, že záměr nebude dále posuzován. V září 2014 byl zpracován záměr projektu. Jedná se o odstranění nehodového místa s mimořádně vysokou nehodovostí.
Součástí stavby je zárubní zeď (300 m) Stavba se začíná za Bečovem nad Teplou. Nahrazuje stávající směrové oblouky 4 novými s většími poloměry R=150 m, resp. R=100 m. Stavba končí u odbočky rekreačnímu středisku.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 76 milionů Kč.

Stavba Silnice I/20 a II/231 v Plzni, Plaská - Na Roudné - Chrástecká, 2. etapa Plaská - Na Roudné je projektována v kategoii MS 20/60 a měří 1,381 km, silnice II/231 je projektována v kategorii MS 9/50 a měří 0,108 km. Stavba je součástí průtahu silnice I/20 Plzní. Silnice II/231 bude do vybudování další části nahrazovat silnici I/20.
V roce 1999 byla zpracována dokumentace EIA. 12. ledna 2000 MŽP vydalo souhlasné stanovisko. V červenci 2002 zpracoval Sudop Praha studii. V prosinci 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v roce 2006 a v květnu 2008 její aktualizace.
Součástí stavby jsou 2 železniční mosty, lávka, propojení I/20 s II/231 (308 m), přeložky 3 místních komunikací (530 m), úprava železniční tratě (179 m) a vlečky, železniční zastávka Plzeň-Bílá Hora, 2 sjezdy, 4 opěrné zdi, 2 protihlukové stěny a 1 val.
Stavba začíná na křižovatce ulic Studentská a Plasská. Odtud pokračuje prolukou východním směrem. S prodlouženou ul. Pod Stráží je navržena křižovatka. Následně se trasa pokračuje jižně podél železniční tratě, před zastávkou Plzeň-Bílá hora, za budoucí křižovatkou Na Roudné, končí čtyřpruh silnici I/20, následuje propojovací úsek I/20 - Na Roudné v kategorii MS 9/50 (370 m). Trasa přechází železniční trať. Se ul. Na Roudné je navržena okružní křižovatka. Odtud následuje úprava silnice II/231. Stavba končí za podjezdem pod železniční vlečkou.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 474 milionů Kč. Realizace je plánována v období duben 2018 až listopad 2020.

Stavba Sládkova - Na Roudné je projektována v kategorii MS 20/60 a měří 5 km. Stavba částečně zasahuje do následující stavby Jasmínová - Sušická. V průběhu let 1994 až 2005 byla na stavbu zpracována řada studii. Sudop Praha zpracoval technickou studii pro úsek Sládkova - Na Roudné v roce 2006. 9. ledna 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 8. listopadu 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzené vlivů na životní prostředí ve variantě 2. Sudop Praha zpracovavá technickou studii pro úsek Sládkova - Cvokařská. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 světelných křižovatek a 2 hloubené tunely kategorie T 8,0/60 (571 m a 298 m).
Stavba začíná za křižovatka Na Roudné. Odtud trasa pokračuje v zářezu k mostu přes ul. Na Roudné a Mži. Následuje křižovatka umožňující napojení areálu HÚŽ ČD. Trasa pokračuje mezi Mží a železničního depa, zde je navržena křižovatka s výhledovou prodlouženou Alejí Svobody. Trasa nasledně prochází mezi Plzeňskou teplárnou a depem, zde je navržena křižovatka Depo. S ul. Doubravecká je navržena křižovatka Teplárna umožňující obsluhu pivovaru a teplárny. Trasa podchází pod jižním zhlavím seřazovacího nádraží, které bude v rámci stavby "Průjezd uzlem Plzeň" zredukováno na tři koleje. Trasa pokračuje přes křižovatku s ul. Jateční dál k podjezdu pod železniční tratí Praha - Plzeň. Za podjezdem se trasa zvede a vede estakádou (351 m) přes ulici Rokycanskou a mezi Intersparem a Baumaxem. Na mimoúrovňovém křížení ul. Rokycanskou budou postaveny rampy pro sjezd a nájezd pro levou polovinu trasy, napojení pravé neumožňuje stojící zástavba po obou stranách. Toto napojení je řešeno až přes křižovatku Cvokařská.
Následuje světelná křižovatka s ul. Cvokařská. Trasa vede mezi Úslavou a železniční tratí. Ve výhledu se uvažuje o restrukturalizaci lobezského kolejiště a počítá se s tím, že trasa povede částečně po uvolněných pozemcích. Pod zástavbou Vyšehradu je navržen hloubený tunel (298 m), za kterým následuje světlená křižovatka Lobezská, která je propojena jednou rampou s ulicí Lobezská. Následně trasa hloubeným tunelem (571 m) podchází železniční trať. Tunel ústí cca 180 m před křižovatkou s prodlouženou ulicí Sládkova, na které stavba končí. Stavbu lze v úseku realizovat, po anebo při realizaci stavby "Průjezd uzlem Plzeň". Na tuto stavbu je vázaná výstavba průtahu I/20.
Předpokládané rozdělení výstavby na dílčí úseky:

  • Rokycanská - Sládkova
  • Na Roudné - Rokycanská

Stavba Jasmínová - Sušická je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,5 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. června 1996, dne 19. června 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 23. července 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Pontex v roce 2005 zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Stavba začíná na křižovatce s ulicí Sušické poblíž mostu přes železniční trať na ul. Sušická. Odtud trasa vede podél železniční trati Plzeň - České Budějovice. S prodlouženou ulicí Sládkova je navržena křižovatka. Trasa stále pokračuje podél železniční tratě. U seřazovacího nádraží se trasa odklání a pokračuje ve stopě ulice Velenická. Stavba končí na křižovatce s ulicí Jasmínová.

Stavba Přeložka silnice v úseku D5 - Seč je projektována v kategorii S 24,5/100 a S 11,5/80 a měří 12,182 km. V dubnu 1997 Pragoprojekt zpracoval technickou studii. V srpnu 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. Byly posuzovány 2 varianty lišící se vzdáleností vedení od Losinné. V prosinci 2003 Pragoprojekt zpracoval výslednou variantu v technické studii. V listopadu 2009 SUDOP Praha zpracoval technickou studii. Výstavba je rozdělena na 2 etapy:

  • Úsek D5 - MÚK Chválenice je projektován v kategorii S 24,5/100 a měří 4,000 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK (Losiná a část Chválenice), 3 mosty na trase, 2 nadjezdy a lávka, přeložky silnic I/19 (1045 m), 2x dnešní I/20 (141 + 1236 m),II/183 (391 m), III/18021 (486 m), III/18047 (258 m), 2x III/18326 (299 + 255 m), 3 polní cesty (875 m) a 3 protihlukobé stěny (1350 m).
    Stavba navazuje na konec čtyřpruhu u MÚK Černovice s dálnicí D5. Odtud trasa pokračuje ve stopě dnešní silnice I/20, která bude rozšířena. Před MÚK Losiná (trubkovitá) se silnicí III/18047 se trasa odklání a pokračuje v zářezu východním obchvatem Losiné k MÚK Chválenice se silnicemi I/19 a II/183 (kosodelná), ze které bude postavena rampa Plzeň - I/19, a kde stavba končí a rovněž končí čtyřpruh.
  • Úsek MÚK Chválenice - Seč je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 8,182 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK (dostavba Chválenice a Chlum), 6 mostů na trase, 2 nadjezdy a podchod, přeložky silnic III/1774 (432 m), III/1776 (500 m) a III/18329 (640 m), 4 polní cesty (1439 m) a protihluková stěna (150 m).
    Stavba začíná na MÚK Chválenice (kosodelná) v místě odpojení větve Plzeň - I/19. Následuje most přes silnici I/19. Trasa následně podchází v zářezu dnešní silnici I/20 a pokračuje přímou východně kolem Chválenic. Následuje levostranný oblouk obce Chouzovy. Za mostem přes Olešenský potok začíná stoupací pruh ve směru na Seč. Se silnicí III/1776 je navržena MÚK Chlum (deltovitá). Trasa klesá k obchvatu Seče, je zde navržen stoupací pruh ve směru na Plzeň. Trasa se před koncem napojuje do stopy dnešní silnice I/20 a končí na úrovňové křižovatce s místní komunikací. Trasa zasahuje v délce cca 300 m do stavby Seč-obchvat.

Stavba Losiná - přeložka je projektována v kategorii S 20,75/100 a měří 5,420 km. V březnu 2014 SUDOP Praha zpracoval technickou studii.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Losiná a Chválenice), 2 mosty na trase, nadjezd a lávka, přeložky silnic I/19 (509 m), 2x II/620 (184 + 327 m), II/183 (271 m), III/18021 (1022 m), III/18047 (261 m) a III/18326 (351 m), 3 polní cesty (908 m), stezka pro pěší, 1 opěrná zeď (35 m) a 2 protihlukové stěny (850 m).
Stavba navazuje na konec čtyřpruhu u MÚK Černovice s dálnicí D5. Odtud trasa pokračuje ve stopě dnešní silnice I/20, která bude rozšířena. Před MÚK Losiná (kosodelná) se silnicí III/18047 se trasa odklání a pokračuje v zářezu východním obchvatem Losiné k MÚK Chválenice se silnicemi I/19 a II/183 (deltovitá), zde se mění kategorie z S 20,75/90 na S 11,5/90. Dále trasa pokračuje v blízkosti původní silnice. Před odbočkou na Nezbavětice stavba se trasa provizorně napojuje na stávající silnici I/20, za odbočkou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,414 miliardy Kč.

Stavba Vlčtejn - stoupací pruhy je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,000 km. V listopadu 2014 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 24. července 2015 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Předmětem stavby je výstavba stoupacích pruhů. Stavba začíná za obcí Želčany, kde začíná stoupací pruh ve směru na České Budějovice, rozšíření vozovky je navrženo vpravo. Stoupací pruh končí před Vlčtejnem, kde bude vybudován odbočovací pruh vlevo. Za obcí je navržen stoupací pruh ve směru na Plzeň, který začíná před křižovatkou se silnicí na Chlum. Rozšíření vozovky bude provedeno vlevo.

Stavba Nepomuk - stoupací pruhy je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,320 km. V červnu 2014 VPÚ DECO Praha zpracoval technickou studii. V listopadu 2014 VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. srpna 2015 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Jedná se o výstavbu stoupacího pruhu v km 118,248 - 119,568 jižně od Mohelnice. Stavba začíná za křižovatkou se silnicí III/2013, rozšíření bude provedeno vpravo o 2,25 - 3,75 m. Stoupací pruh bude ve směru na České Budějovice.

Stavba Seč - Životice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 19,950 km v základní variantě. V dubnu 2009 Valbek zpracoval vyhledávací studii. 16. září 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA, která doporučuje realizaci variant 2.1 a 3.1. 4. srpna byla zveřejněna dokumentace EIA a 20. července 2012 bylo vydáno souhlasné stanovisko s doporučenou variantou 2.1+3.1 s posunutím trasy u obce Měcholupy až za požární nádrž. Varianty 2.1+3.1 bez posunutí a dále varianty 2.1+3.2 a 2.2+3.1 se považují za méně vhodné, varianta 2.2+3.2 se nedoporučuje k realizaci.
Stavba je rozdělena do pěti úseků. Realizace se předpokládá v pořadí 3., 1., 2., 5., a 4. úsek.

  • 1. úsek, Chocenice - obchvat měří 6,600 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic II/107, III/02011 a III/11753, doprovodná kumunikace a 3 polní cesty.
    Úsek začíná cca 1 km za MÚK Seč se silnicí II/178. Trasa se odklání a pokračuje západně kolem Chocenické Lhoty. Jižně od ní je navržena MÚK Kotousov s přeložkou silnice II/179 (trubkovitá). Trasa pokračuje západně kolem vrchu Chumánek a rybníku Vejsovák. S přeložkou silnice III/02011 je navržena MÚK Zhuř (deltovitá). Úsek končí provizorním napojením na stávající silnici I/20 severně od Měcholup.
  • 2. úsek, Měcholupy - Klášter je navržena ve dvou variantách:
    • varianta 2.1 měří 3,500 km. Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, nadjezd, most na doprovodné komunikaci, přeložky silnice III/02012 a místní komunikace, doprovodná kumunikace a polní cesty.
      Úsek začíná provizorním odpojením od stávající silnici I/20 severně od Měcholup. Trasa se odklání a pokračuje západně kolem Měcholup, za kterými trasa vede ve stopě obchvatu Prádla silnice I/20, který bude přestavěn. Východně míjí Prádlo. Úsek končí před odbočkou do Klášterce.
    • Varianta 2.2 měří 5,898 km. Součástí stavby jsou MÚK, 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložka silnice II/230, doprovodná kumunikace, 2 místní komunikace a 2 polní cesty.
      Úsek začíná provizorním odpojením od stávající silnici I/20 severně od Měcholup. Trasa se odklání a pokračuje přímo. Prochází mezi Prádlem a Novotníky, Následuje estakáda přes údolí Úslavy, za kterou následuje MÚK Novotníky s přeložkou silnice II/230. Trasa následně vede ve stopě stávající silnice II/230. Východně míjí Prádlo, jsou zde navrženy 2 úrovňové křižovatky. Úsek končí za dnešní křižovatkou silnic II/191 a II/230 napojením na obchvat Nepomuku.
  • 3. úsek, Nepomuk - obchvat je navržena ve dvou variantách:
    • varianta 3.1 měří 5,690 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na III/18164, přeložky silnic II/187, II/191, II/230, III/1875 a III/18164 a polní cesta.
      Úsek začíná před odbočkou na Klášterec. Trasa se následně odklání od stávající silnici I/20 a vede západně od ní. V místě dnešní křižovatky silnic II/191 a II/230 je navržena MÚK Nepomuk-západ (osmičkovitá). Varianta pokračuje jižně kolem Nepomuku, estakádou kříží údolí Mihovky. Za křížením se stávající III/18614 je navržena MÚK Nepomuk-východ s přeložkou silnice III/18614 (deltovitá), za kterou se stavba napojuje na obchvat Třebčic silnice I/20. Úsek končí před mostem přes železniční trať u Třebčic.
    • Varianta 3.2 měří 6,107 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na III/18164, přeložky silnic II/187, II/191, II/230, III/1875 a III/18164 a polní cesta.
      Varianta je kromě úseku mezi MÚK Nepomuk-západ a MÚK Nepomuk-východ stejná s variantou 3.2. V tomto úseku varinta je vedena jižně od kopce Šibenice.
  • Úsek 4. Třebčice - Mohelnice měří 1,910 km. Součástí stavby je MÚK Třebčice, okružní křižovaka, most na trase, 2 nadjezdy, přeložka silnice III/02013.
    Úsek začíná před před mostem přes železniční trať u Třebčic. Odtud je trasa vedena ve stopě obchvatu Třebčic, který bude doplněn o MÚK Třebčice se silnicí III/02013, která bude oproti dnešnímu úrovňovému křížení posunuta cca o 1 km na východ a přestavěna na mimoúrovňovou (trubkovitá), za kterou úsek končí.
  • Úsek 5. Mohelnice - Životice měří 2,150 km. Součástí stavby je most na trase.
    Úsek začíná za navrženou MÚK Třebčice. Odtud je trasa vedena cca 400 m ve stopě stávající silnici I/20. Následně opouští její stopu a vede vpravo od ní. Stavba končí za mostem přes lokální biokoridor před křižovatkou se silnicí II/188, kde navazuje na připravovaný obchvat Životic.

Úsek Kasejovice - Nová Hospoda je projektován v kategorii S 11,5/80 a měří 33,1 km. V roce 1987 byla zpracována studie silničního tahu H-20 (sil. I/20 a I/22) v úseku Plzeň - České Budějovice, kde je úsek mezi Kasejovicemi a Sedlicí je navržen v 5 variantách, Sedlice - Nová Hospoda v jedné variantě. V roce 1994 Pragoprojekt zpracoval studii, kde byl úsek řešen ve 2 až 4 variantach dle dílčích úseků. V roce 1995 zpracoval Pragoprojekt Krajinářské hodnocení v úseku Kasejovice - Nová Hospoda.
V září 1998 Pragoprojekt zpracoval studii, ve které úpravil trasu dle krajinářského vyhodnocení. V listopadu 1998 byla zveřejněna Dokumentace EIA. 31. ledna 2002 proběhlo veřejné projednání a dne 15. března 2002 MŽP vydalo souhlasné stanovisko. Doporučena varianta je v km 0,0 - 16,1 varianta 1, v km 16,1 - 22,9 varianty 1, 3 nebo 4, v km 22,9-27,8 varianta 1, v km 27,8-30,5 varianta 6 a v km 30,5-33,1 varianta 7.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 13 úrovňových křižovatek, 2 stoupací pruhy ve směru na Plzeň a 2 ve směru opačném.
Stavba začíná cca 500 m před stávající křižovatkou silnic I/20 s II/188 před mostem přes biokoridor. Stavba se odklání jižně a pokračuje v levostranným obloukem Životic. U železniční zastávky přechází stávající silnici a pokračuje severně od ní. Kolem Kasejovic pokračuje severním obchvatem, za vodní tokem Kačerovka kříží stávající silnici. Jižně míjí Lnáře a rybník Podhajč, přechází stávající silnici a severně míjí Tchořivice a následně vede v souběhu s železniční tratí. Kříží železniční trať a stávající silnici a pokračuje jižním obchvatem Blatné a jižně od bažantice. Varianty 1, 3 a 4 se v km 16,1-22,9 liší vzdáleností od Blatné, Mačkova a Hněvkova. Severovýchodně míjí Hněvkov, vrch Chocholka a Němčice. Trasa se přibližuje k železniční trati a pokračuje v přímé severovýchodně kolem Sedlic, za kterými se napojuje na stávající silnici. Stávající směrově nevyhovující oblouky severně od Dubí Hory budou nahrazeny. Stavba končí napojením na přeložku silnice I/20 postavenou v rámci stavby R4 MÚK Nová Hospoda. Výstavba je rozdělena do 7 etap:

  • Kasejovice - km 4,800 - 8,450
  • Blatná - km 15,800 - 20,820
  • Sedlice - km 20,820 - 27,000
  • Lnáře - km 8,450 - 12,000
  • Tchořovice - km 12,000 - 15,800
  • Životice - km 0,000 - 4,800
  • Sedlice - Nová Hospoda - km 27,000 - 33,070

Stavba Kasejovice-obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,650 km. V září 1998 Pragoprojekt zpracoval technickou studii. Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, přeložky silnic III/17720 a III/17727 a 2 připojení Kasejovic.
Stavba začíná před Kasejovicemi. Následuje připojení na Kasejovice. Trasa se odklání a pokračuje severním obchvatem. Severně míjí hřbitov, kolem kterého se stáčí na jihovýchod a pokračuje přímou. Se silnicí III/11727 je navržena průsečná křižovatka. Za Nesviňským rybníkem je umístěno východní napojení Kasejova. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/20.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 403 milionů Kč.

Stavba Hněvkov - Sedlice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,340 km. V srpnu 2007 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 28. června 2010 bylo vydána územní rozhodnutí. Probíhá soutěž na zhotovitele dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, okružní křižovatka, 5 mostů na trase, 2 najdezdy, železniční most, napojení na I/20 (365 m), přeložky silnic II/173 (440 m) a III/1213 (425 m), 3 polní cesty (1130 m)
Stavba začíná na MÚK Hněvkov se stávající silnici (deltovitá), která je situována severně od obce. Odutd je trasa vedena v pravostranném oblouku mezi Matčí horou a Chocholnou k železniční trati. Následně je vedena v přímé severně od Sedlic k MÚK Sedlice se silnicí II/173 (trubkovitá), za kterou stavba končí napojením na stávající silnici, kde navazuje na stavbu I/20 Sedlice - Nová Hospoda.

Stavba Pištín - České Vrbné je projektována v kategorii S 20,75/90, resp. S 11,5/80 a měří 13,600 km. V roce 1998 zpracoval Pragoprojekt studii trasy, a v roce 2001 její aktualizaci. V řijnu 1998 byla zveřejněna dokumentace EIA. Dne 7. června 2001 MŽP vydalo souhlasné stanovisko. V listopadu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Součásí stavby je 2 MÚK (Češnovice a České Vrbné), 2 úrovňové křižovatky, 8 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na větvích křižovatky, 4 mosty na přeložkách, ekodukt, přeložky silnic II/105 (300 m), II/145 (375 m), III/02224 (69 m), III/02225 (148 m), III/02226 (122 m), III/10583 (785 m), III/14321 (64 m) a III/14546 (109 m), 6 místních (3420 m) a 8 účelových komunikací (3920 m), 4 opěrné zdi (888 m), 5 demolic mostů a 4 protihlukové stěny (2680 m).
V první části km 0,220 - 7,260 bude stávající silnice bude přestavěna na kategorii S 11,5/80 současně budou úpraveny směrové a šířkové parametry trasy. V druhé části km 7,260 - 13,820 je navržena realizace přeložek v kategorii S 20,75/90. Stavba začíná cca 250 m za křižovatkou se silnicí III/12238 severovýchodně od Sedlce. Odtud pokračuje ve stávající trase. Křižovatka s komunikací Sedlec - Plástovice bude zrušena. Autobusové zastávky u Plástovic budou posunuty východněji. Směrový oblouk u rybníku Volešek bude zvětšen. Napojení účelové komunikace do Vlhlavy a napojení Píštína bude převedeno do jedné úrovňové křižovatky. Trasa se za Pištínem odklání vlevo. Následuje MÚK Češnovice se silnicí II/145 (prstencovitá), která je situována severozápadně od Češnovic. Trasa je dále vedena v zářezu, následuje ekodukt. Trasa v levostranném oblouku 2x kříží stávající silnici, pokračuje severním obchvatem Dasného. Před stávající MÚK České Vrbné se napojuje na stávající čtyřpruh, křižovatka bude přestavěna na prstencovitou, za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,505 miliardy Kč.

Stavba České Budějovice - Severní spojka je projektována v kategorii MS2/9,0/50, resp. MS2/8,5/50 a měří 2,376 km. V říjnu 2010 IKP Consulting Engineers zpracoval technicko-ekonomickou studii variant a v srpnu 2012 její aktualizaci, ve které optimalizoval trasu. Ve studii alternativního řešení v prostoru Nemanické ulice IKP Consulting navrhl zahloubený tunel pod železniční tatí a ulicí A. Trägera.
4. listopadu 2011 bylo zveřejněno oznámení EIA. 31. července 2014 byla zveřejněna dokumentace EIA. Souhlasné stanovisko vydal Krajský úřad Jihočeského kraje 15. března 2015.
Součástí stavby je 6 mostů na trase, 2 nadjezdy a podchod.
Stavba začíná na okružní křižovatce u Globu. Odtud trasa pokračuje po náspu k mostu přes Vltavu. Následně je trasa vedena po náspu, jsou zde navrženy 3 inundační mosty. Následuje křižovatka s ulicí R. Bosche. Ulici A. Trägera a železniční trať podchází a následně je vedena v ulicí Nemanická. Stavba končí na křižovatce s ulicí Pražská třída (I/3)
Náklady na stavbu jsou plánovány na 945 milionů Kč.

V provozu:

Stavba Silnice I/20 a II/231 v Plzni, Plaská - Na Roudné - Chrástecká, 1. etapa Most přes Berounku - Chrástecká je projektována v kategoii MS 9/50 a měří 1,067 km. Silnice II/231 bude do vybudování další části nahrazovat silnici I/20. V roce 1999 byla zpracována dokumentace EIA. 12. ledna 2000 MŽP vydalo souhlasné stanovisko. V červenci 2002 zpracoval Sudop Praha studii.
V prosinci 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v roce 2006 a v květnu 2008 její aktualizaci. Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci na 1. etapu stavby dlouhou 1,077 km.
Součástí stavby je most přes Berounku, rekonstrukce stávajícího, 2 příjezdové komunikace (404 m), 7 sjezdů a opěrná zeď.
Stavba začíná za podjezdem pod železniční vlečkou. Odtud pokračuje východně podél stávající silnice II/230. Trasa překononává Berounku novým mostem východně od stávajícího. Před autobusovou zastávkou se trasa napojuje do trasy ul. Jateční, která bude upravena. Stavba končí před křižovatkou ulic Jateční a Chrástecká.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a provedlo Sdružení Eurovia CS a Swietelski. Náklady na stavbu byly 311 milionů Kč. Realizace je plánována v období 12. listopadu 2012 až červenec 2014.

Stavba Plzeň, K Dráze - Jasmínova je projektována v kategorii MS 20/60, resp. MS4 21,5/50 a měří 0,741 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. června 1996, dne 19. června 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 23. července 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V srpnu 2002 Pontex zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je úprava ulice Koterovská na kategorii MS 9,5/50 v délce 260 m, úprava křižovatky Nepomucká - Jasmínová, opěrné a zárubní stěny, cyklistická stezka a demolice 2 rodinných domků a 1 dvojdomku, 21 garáží a kotelny.
Stavba navazuje za řižovatkou s ulicí K Dráze. Odtud vede podél železniční trati ve stopě ulice U Seřadiště k ulici Koterovská a odtud je trasa provizorně ulicí Koterovskou (260 m) vedena ke křižovatce s ulicí Jasmínova, kde bude do doby realizace dalšího úseku (Jasmínová - Sušická) provizorně vést na stávající silnici I/20 - Nepomuckou.
Stavbu provedl Berger Bohemia. Náklady na stavbu byly 372 milionů Kč. Stavba byla slavnostně zahájena 28. října 2008. Realizace proběhla v období duben 2008 až říjen 2010. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 2. listopadu 2010.

Stavba D5 – ul. K Dráze je postavena v kategorii S 22,5/80,60 a měří 1,760 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 29. ledna 1998, dne 6. srpna 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 18. srpna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby je MÚK s prodlouženou ulicí Barvínkova, 3 mosty, z toho 2 na silnici I/20 a 1 na železniční trati Plzeň - České Budějovice, přeložky místních komunikací v délce 1,057 m, přeložky polních cest v délce 743 m a výstavba 3 protihlukových stěn o celkové délce 943 m. Na trati Plzeň - Budějovice bylo nutné zřídit dočasnou přeložku (450 m). Stavba začíná na MÚK Černice na dálnici D5. Odtud vede podél železniční tratě k mimoúrovňové křižovatce s ulicí Barvínkova. Stavba končí za křižovatkou s ulicí K Dráze.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ o.z. 01 Plzeň se stavebními náklady 497,9 milionů Kč. Realizace proběhla v období září 2001 až 15. prosinec 2003. Stavba byla otevírána po částech. 20. července 2003 byla zprovozněna prodloužená ulice Barvínkova, 24. listopadu 2003 úsek ul. K Dráze - MÚK Barvínkova a 15. prosince 2003 úsek MÚK Barvínkova - MÚK Černice.

Stavba Písek, 7. stavba je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 5,852 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 8. srpna 1997, dne 9. března 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 16. března 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů, výstavba silnic v kategorii S 9,5 délky 3,175 km, v kategorii S 7,5 délky 267 m, přeložky inženýrských sítí, vybudování účelových komunikací a opěrné zdi. Největší most je osmipolový most na MÚK o délce 260 m, má nosnou konstrukci s předpjatého betonu a tvar dvojtrám. Most překonává železniční trať České Budějovice - Plzeň a stávající silnici I/20. Povrch vozovky je asfaltový.
Stavba začíná u obce Mladotice za MÚK Nová Hospoda s rychlostní silnici R4. Pokračuje severně v těsné blízkosti stávající trasy obchvatem obce Chlaponice, kde bude postaven přídavný stoupací pruh. U obce Krašovice je plánována MÚK s stávající silnicí I/20. Následuje most přes železniční trať. Stavba navazuje na plánované MÚK Písek-západ na konci obchvatu Písku.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo sdružení "Písek 7. stavba", jehož členy byly Strabag, Skanska-DS a PSVS. Náklady na stavbu byly 1,14 miliardy Kč. Stavba probíhala v období 24. únor 2003 až říjen 2005 s uvedením do provozu 15. listopadu 2004.

Stavba Seč, přeložka je projektována v kategorii S 11,5/80 jako polovina čtyřpruhu S 22/100 a měří 2,8 km. Součástí stavby je MÚK Seč, 2 mosty a přeložka silnice II/178.
Stavba začíná před odbočkou na Chlum. Následně se trasa odklání od původní silnice a vede západně kolem Seče. Následuje úrovňová křižovatka se silnicí II/178. Trasa pokračuje kolem Mlýnského rybníku k MÚK Seč se silnicí II/178. Stavba končí napojením na původní silnici v lese.
Stavbu projektovaly SSŽ, Projektová správa a provedly Silnice Plzeň. Náklady na stavbu byly 35 milionů Kčs. Realizace proběhla v období 1976 až 1980.

Stavba Prádlo, přeložka je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,3 km. Součástí stavby byly mosty. Stavba začíná před odbočkou silnice III/02012 na Prádlo. Odtud pokračuje severovýchodně kolem obce, mostem přes řeku Úslavu. Stavba končí před křižovatkou se silnicí III/02013.
Stavbu provedly SSŽ. Realizace proběhla v letech 1961 až 1963.

Stavba Třebčice obchvat je projektována v kategorii S 11,5 a měří 2,8 km. Součástí stavby je úrovňová křižovatka, 3 mosty na trase, přeložky silnic III/19114, III/02013, místní komunikace a polní cesta.
Stavba začíná na konci rovinky za Nepomukem. Následně se trasa odklání dvěma protisměrnými oblouky a pokračuje jižně od Třebčic i původní silnice, která byla částečně rekultivována. Kříží mosty železniční trať Plzeň - České Budějovice a Nepomuk - Blatná (186 m). Následuje styková křižovatka připojující Třebčice na trasu obchvatu. V dalším úseku je přeložka vedena v souběhu s původní trasou silnice I/20. Stavba končí jihovýchodně od Mohelnice napojením na silnici I/20.
Stavba byla zprovozněna v roce 1986.

Stavba Přeložka silnice I/20 mimo Protivín je projektována v kategorii S 11,5 a měří 4,961 km. Stavba odstranila dlouhé čekání na železničním přejezdu v Protivíně. Součástí stavby byly 3 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice III/02028 a 3 místní komunikace.
Stavba začíná cca 600 m za odbočkou do Maletic, kde navazovala na již dříve rekonstruovaný úsek Nový Dvůr - Myšenec. Nasledně se odklání a pokračuje pravostranným obloukem kolem Myšence. Se silnicí III/02028 je postavena průsečná křižovatka. Kříží řeku Blanici. Železniční trať Plzeň - České Budějovice kříží 11 polovým mostem (353 m). Za mostem následuje styková křižovatka umožňující propojení se starou silnicí. Následně trasa pokračuje po západním okraji Protivína. Stavba končí cca 400 m za průsečnou křižovatkou se silnicí III/02032.
Stavbu projektovala Projektová správa SSŽ - středisko Plzeň a realizovaly SSŽ n.p. závody 1 a 2 Praha. Náklady na stavbu byly 70 milionů Kč. Stavba byla realizována v období červenec 1971 až 27. červen 1975.

Stavba Přeložka silnice I/20 a I/22 Vodňany je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 6 km. Součástí stavby byla MÚK, 5 mostů, přeložky silnic I/22 (1,8 km) a II/141 (1,5 km). Stavbu realizoval Strabag. Stavební náklady byly 256 milionů Kč. Stavba byla realizována v období listopad 1993 až červenec 1997.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017