Silnice I/26

Dálnice D5 (exit 67 Ejpovice) - Plzeň - Domažlice - st. hranice ČR/Německo

Silnice I/26 přestavuje spojnici Plzně s Domažlicemi a jihovýchodním Bavorskem. Silnice je v úseku D5 - Horšovský Týn plánována jako dvoupruh kategorie S 11,5/80 a v úseku Horšovský Týn - st. hranice v kategorii S 9,5/80. V úseku MÚK Ejpovice - Plzeň - MÚK Sulkov je silnice plánována ve čtyřpruhovém uspřádání různých kategoriích.

22. února 2016 byl označen úsek D5 - MÚK Červený Hrádek se silnicí III/18019a délky 4,700 km jako silnice pro motorová vozidla s maximální povolenou rychlostí 110 km/h.
V listopadu 2015 zpracoval Worring projektovou dokumentaci pro provádění stavby na akci "Zvýšení rychlosti na přivaděčích dálnice D5", ve které prostudoval, kromě výše uvedeného úseku, možnost zařezení úseku OK Folmavská - D5 Sulkov, km 14,7 - 18,7 do silnic pro motorová vozidla. Vzhledem k tomu, že k úseku neexistuje doprovodná komunikace, tvaru MÚK Sulkov a s ohledem na jediné připojení nemovitostí v km 15,5 a 16,3 vlevo studie nedoporučila zařadit tento úsek do silnic pro motorová vozidla.

V rámci přestavby silniční a komunikační sítě Plzně byl realizován a zprovozněn etapově čtyřpruhový průtah Plzní, tehdy ještě silnice I/5, v úsecích MÚK Ejpovice - Na Pile a Nová Hospoda - MÚK Sulkov, výhledově navazující na jižní část silničního okruhu s vazbou na přeložky silnic I/20 a I/27 vedených po severovýchodním a severozápadním okraji Plzně.
Silnice plní funkci západního a východního přivaděče Plzně z dálnice D5.

Na této silnici proběhla celá řada přeložek, již výše zmíněný průtah Plzní včetně přivaděčů, stoupací pruhy před Holyšovem, Horšovský Týn - Meclov, Draženov - Havlovice a Česká Kubice - st. hranice. V přípravě je jedna stavba na průtahu Plzní, přeložka silnice v úseku D5 MÚK Nýřany - Staňkov, obchvat Staňkova a Babylonu a výhledový obchvat Horšovského Týna.

Délka silnice: 77,17 km
Z toho silnice pro motorová vozidla: 4,674 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 25,910 km
z toho délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 19 km
V provozu: 17 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 1,095 km

V přípravě:

Stavba Plzeň, Na Pile - Panelárna je projektována v kategorii MS 17/50, resp. MS 7,0/50 a měří 1,095 km. Stavba je součástí železniční stavby "Plzeň, průjezd železniční úzlem ve směru III. TŽK - 2. etapa - P". Dokumentace EIA byla zveřejněna 1. dubna 1997, dne 7. října 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 3. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
V roce 2008 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Postupně byla měněna kategorie stavby z MS 20/60 na MS 17/50. S ohledem na pokles dopravních intenzit ve sčítání dopravy v roce 2010 oproti roku 2000 (5500 vozidel) byla silnice navržena dvoupruhová kategorii MS 7,0/50 jako levá polovina případného čtyřpruhu.
Součástí stavby je okružní křižovatka, most a 8 místní komunikací.
Stavba začíná za mostěm přes železniční trať Plzeň - Cheb. Odtud pokračuje za zástavbou v trase ulice Na Stráních, jsou připojeny ulic Na Pile a Na Výspě. Za křižovatkou s ulicí Na Pile končí čtyřpruh kategorie MS 17/50 a dál pokračuje silnice v dvoupruhové kategorii MS 7,0/50. Trasa pokračuje novým mostem přes železniční trať Plzeň Domažlice, který nahradí dnešní železniční přejezd. Následuje okružní křižovatka u Panelárny, za kterou se trasa napojuje na stopu stávající silnice I/26. Stavba končí cca 200 m za okružní křižovatkou.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 450 milionů Kč.

Stavba D5 - Stod, přeložka je projektována v několika variantách. V únoru 2000 VPÚ DECO Praha zpracoval studii přeložky v ůseku D5 - Horšovský Týn v několika variantách, která sloužila jako podklad pro dokumentaci EIA. 22. dubna 2004 MŽP vydalo souhlasné stanovisko pro úsek D5 - Ochučov.
V listopadu 2007 Sudop Praha zpracoval studii D5 - Staňkov ve 3 variantách, které se lišili připojením 3. etapy na původní silnici. V 1. variantě je navržena realizace ve 3 etapách, a to v 1., 2. a spojené 3. a 4. etapě, tím odpadá proviorní napojení 3. etapy s náklady 1,770 miliardy Kč. 2. varianta počítá s provizorním napojením 3. etapy na stávající silnici I/26 s podjezdem pod železniční tratí s náklady 1,910 miliardy Kč. A 3. varianta počítá s napojením 3. etapy na stávající silnici I/26 pomocí větve křižovatky a následným dobudováním MÚK Chotěšov ve 4. etapě s náklady 1,940 miliardy Kč. Rozdělení do etap bylo: 1. etapa Holýšov - Staňkov, 2. etapa Stod - Holýšov, 3. etapa Chotěšov - Stod a 4. etapa D5 - Chotěšov.
V červenci 2015 zpracoval SUDOP Praha tecnicko-ekonomickou studii, ve které byly navrženy 2 základní varianty S 11,5/80 a S 15,75/100.

  • Varianta S 11,5/80 je projektována v kategorii S 11,5/80 s úrovňovými křižovatkami a měří 12,195 km. Součástí varianty je MÚK Střelice, okružní křižovatka, 6 mostů na trase, 5 nadjezdů, most na III/2038, odpočívka Zbůch, přeložky silnic I/26 (1161 m), II/180 (1400 m), II/230 (294 m), III/0266 (505 m), III/2038 (1149 m), III/18039 (436 m), III/19341 (140 m) a III/20310 (413 m), 3 polní cesty (1178 m) a 4 protihlukové stěny (575 m).
    Varianta začíná za okruřní křižovatku silnic II/180 a místní komunikace za MÚK Nýřany. Odtud pokračuje v trase sinice II/180. Před odbočkou na Uherce se trasa odklání a překračuje mostem přeložku silnice III/18039. Varianta pokračuje severozápadně kolem Zbůchu. Mostem přechází přes železniční trať. Severně od Starého Dolu se nachází pravostranná odpočívka. Trasa se přibližuje železniční trati. Prochází mezi Týncem a Chotěšovem. Se silnicí III/2038 je navržena průsečná křižovatka. Silnice pokračuje polem na jihozápad. Prochází mezi Stodem a průmyslovým areálem, kde je se silnicí II/230 navržena okružní křižovatka. Západně od Stodu trasa kříží estakádou silnici III/19340, železniční trať a Radbuzu. Jihovýchodně od Střelic je navržena MÚK Střelice s přeložkou stávající silnice I/26, za kterou se stavba napojuje do stopy stávající silnice I/26. Varianta končí za dnešní křižovatkou se silnicí III/19341.
    Náklady na stavbu jsou odhadnuty na 2,181 miliardy Kč.
  • Varianta B je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří km. Liší se návrhem MÚK Chotěšov (jednovětvová) s přeložkou silnice III/2038 situovanou severně od Chotěšova.
    Součástí stavby je navíc MÚK Chotěšov, železniční most, úprava silnice I/26 (612 m), přeložky silnic III/0266 (557 m) a III/2038 (1596 m). Náklady na stavbu jsou odhadnuty na 2,371 miliardy Kč.
  • Varianta C je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří km. Liší se návrhem MÚK Chotěšov (jednovětvová) se silnicí III/2038 vedoucí ve stávající stopě.
    Součástí varianty je navíc MÚK Chotěšov, nadjezd a přeložka silnice III/2039 (1169 m). Náklady na stavbu jsou odhadnuty na 2,252 miliardy Kč.
  • Varianta D je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří km. Liší se návrhem MÚK Stod (jednovětová) s přeložkou silnice II/230.
    Součástí varianty navíc je MÚK Stod, nadjezd, přeložka silnice II/230 (544 m) a účelová komunikace (82 m). Náklady na stavbu jsou odhadnuty na 2,276 miliardy Kč.
  • Varianta S 15,75/100 je projektována v kategorii S 15,75/100 (2+1) a měří 12,153 km. Jízdní pruhy by byly odděleny svodidlem, což by umožnilo zvýšit rychlost na 110 km/h. Délka úseků s 2+1 pruhy měří 900 - 1600 m.
    Součástí varianty jsou 3 MÚK (Chotěšov, Stod a Střelice), 6 mostů na trase, 6 nadjezdů, most na III/2038, odpočívka Stod, přeložky silnic I/26 (1163 m), II/180 (1400 m), II/230 (541 m), III/0266 (505 m), III/2038 (1149 m), III/18039 (436 m), III/19341 (140 m) a III/20310 (381 m), účelová komunikace (68 m), 3 polní cesty (1178 m) a 4 protihlukové stěny (640 m).
    Varinta začíná na okružní křižovatce silnice II/180 s místní komunikací za MÚK Nýřany. Odtud pokračuje severozápadně kolem Zbůchu, přibližuje se železniční trati. Se silnicí III/2038 je navržena MÚK Chotěšov (deltovitá). Severně od Stodu je navržena oboustranná odpočívka Stod. Varianta prochází mezi Stodem a průmyslovým areálem, kde je navržena MÚK Stod s přeložkou silnice II/230 (deltovitá). Západně od Stodu kříží trasa estakádou silnici III/19340, železniční trať a Radbuzu. S přeložkou stávající silnice I/26 je navržena MÚK Střelice (deltovitá). Varianta končí za dnešní křižovatkou se silnicí III/19341.
    Náklady na stavbu jsou odhadnuty na 2,922 miliardy Kč.
  • Varianta A je projektována v kategorii S 15,75/100 a měří km. Liší se návrhem přeložky silnice III/2038 a umístěním MÚK Chotěšov (kombinace kosodelné a osmičkovité).
    Součástí varianty je navíc železniční most, úprava silnice I/26 (612 m), přeložky silnice III/0266 (557 m) a III/2038 (1596 m) a bude postaveno méně o nadjezd a most na silnici III/2039. Náklady na stavbu jsou odhadnuty na 3,231 miliardy Kč.

Stavba D5 - Staňkov je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 20,260 km. V únoru 2000 VPÚ DECO Praha zpracoval studii přeložky v ůseku D5 - Horšovský Týn v několika variantách, která sloužila jako podklad pro dokumentaci EIA. 22. dubna 2004 MŽP vydalo souhlasné stanovisko pro úsek D5 - Ochučov.
V listopadu 2007 Sudop Praha zpracoval studii D5 - Staňkov ve 3 variantách, které se lišili připojením 3. etapy na původní silnici. V 1. variantě je navržena realizace ve 3 etapách, a to v 1., 2. a spojené 3. a 4. etapě, tím odpadá proviorní napojení 3. etapy s náklady 1,770 miliardy Kč. 2. varianta počítá s provizorním napojením 3. etapy na stávající silnici I/26 s podjezdem pod železniční tratí s náklady 1,910 miliardy Kč. A 3. varianta počítá s napojením 3. etapy na stávající silnici I/26 pomocí větve křižovatky a následným dobudováním MÚK Chotěšov ve 4. etapě s náklady 1,940 miliardy Kč.
Realizace je uvažována ve 4. etapách:

  • 1. etapa Holýšov - Staňkov měří 3,0 km. Součástí etapy jsou 2 úrovňové křižovatky, 3 mosty na trase, přeložky silnic III/19346 a III/19347 a polní cesta.
    Etapa začíná na křižovatce se silnicí Holýšov - Kvíčovice. Odtud trasa pokračuje vpravo podél stávající silnice. Před Ohučovem je navržena průsečná křižovatka s přeložkou silnice Kvíčovice - Ohučov. Západně trasa mine Ohučov. Etapa končí napojením na stávající silnic před Staňkovem, kde navazuje na obchvat Staňkova. Náklady na etapu jsou 287 milionů Kč.
  • 2. etapa Stod - Holýšov měří 5,5 km. Součástí etapy je MÚK Holýšov, úrovňová křižovatka, 2 mosty na trase, přeložka silnice III/19341, místní komunikace a polní cesta.
    Etapa začíná před křižovatkou se silnicí Střelice - Holýšov. Odtud je trasa vedena ve stopě stávající silnice I/26 až k lesu, kde se trasa odklání a pokračuje podél místní komunikace k Novému Dvoru, kde je navržena MÚK Holyšov s prodlouženou Nádražní ulicí. Následuje most přes Radbuzu. Trasa pokračuje západně kolem Holýšova. Etapa končí na křižovatce se silnicí Holýšov - Kvíčovice. Náklady na etapu jsou 535 milionů Kč.
  • 3. etapa Chotěšov - Stod měří 6,5 km. Součástí etapy je 1 úrovňové křižovatky, 3 mosty na trase, 2 železniční most (z toho 1 variantě), přeložky silnic II/230, III/0266, III/2038 a III/20310.
    Etapa začíná za křížením se silnicí Chotěšov - Týnec anebo variantě provizorním sjezdem ze stávající silnice I/26. Odtud trasa pokračuje západním obchvatem Chotěšova. Prochází mezi Stodem a cihelnou. Se silnicí II/230 je navržen průsečná křižovatka. Trasa pokračuje v zářezu na jihozápad, podchází železniční trať. Trasa překonává Radbuzu. Etapa končí před křižovatkou se silnicí Střelice - Holýšov. Náklady na etapu jsou 709 až 947 milionů Kč dle variant (1. variantě náklady za 3. a 4. etapu dohromady).
  • 4. etapa D5 - Chotěšov měří 5,2 km. Součástí etapy je MÚK Chotěšov (variatně), 1 úrovňové křižovatky, 6 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic III/0266 a III/18039 a 2 polní cesty.
    Etapa začíná za MÚK Nýřany s dálnicí D5. Odtud trasa pokračuje ve stopě dnešní silnice II/180. Před křižovatkou se silnicí Úherce - Zbůch se odklání na jihozápad. Pokračuje západním obchvatem Zbůchu, kříží železniční trať a končí za křížením se silnicí Chotěšov - Týnec. Variatně je navržena MÚK Chotěšov, kdy bude pro větev využito provizorní napojení ze 3. etapy.podél stávající silnice. Před Ohučovem je navržena průsečná křižovatka s přeložkou silnice Kvíčovice - Ohučov. Západně trasa mine Ohučov. Etapa končí napojením na stávající silnic před Staňkovem, kde navazuje na obchvat Staňkova. Náklady na etapu jsou 378 až 383 milionů Kč pro varianty 2. a 3.

Stavba Průtah Stod je projektována v kategorii MS2 18/8/50 a měří 1,293 km. Jedná se o rekonstrukci stávajícího průtahu, kde budou upraveny připojení ulic a rovněž budou vybudovány ostrovky u přechodech pro pěší. V prosinci 2006 D-Projekt Plzeň Nedvěd zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
4. října 2013 bylo vydáno stavební povolení na okružní křižovatku, jehož platnost byla 26. ledna 2016 prodloužena. Součástí stavby je úprava silnice II/230 (30 m), 6 místních komunikací (176 m) a opěrná zeď.
Stavba začíná na kraji Stodu. Stávající styková křižovatka se silnicí II/230 bude přestavěna na okružní křižovatku. Stavba končí před mostem přes Radbuzu.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 54 milionů Kč. V roce 2017 je na stavbu vyčleněno 50 milionů Kč. Realizace je plánova v období květen 2017 až listopad 2018.

Stavba Horšovský Týn - obchvat je projektována v kategorii S 11,5 a měří km.

Stavba Babylon - obchvat je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 5,650 km. 17. listopadu 1997 MŽP vydalo souhlasné stanovisko. V říjnu 1998 Terplán zpracoval urbanistickou studii přeložky. V prosinci 2004 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 2006 byl proveden podrobný geotechnický průzkum. 11. července 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V roce 2012 byla zpracována studie "Prověření vedení trasy ve stávající ose silnice I/26", na žádnou z prověřovaných variant nevyšla ekonomická efektivita stavby, proto stavba nebude dále připravována.
Součástí stavby jsou 4 mosty, přeložka silnice II/195, 7 místních komunikací (2436 m), 8 lesních cest (1256 m) a cyklostezka.
Stavba navazuje na přeložku I/26 Draženov - Havlovice za autobusovou zastávkou u Valchy. Odtud pokračuje východně podél stávající silnice. Následuje křižovatka se silnicí II/195. Kříží železniční trať. Mostem překovává výpust z Černého rybníku, za kterým následuje křižovatka se stávající silnicí I/26. Trasa dále lesem pokračuje jako západní obchvat Babylonu. Následně se přimyká ke stávající silnici a vede západně od ní. Stavba končí před křižovatkou se silnicí II/190 napojením na obchvat Dolní Kubice.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 492 milionů Kč.

V provozu:

Stavba Přivaděč Plzeň-východ je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 2,597 km. Stavba byla součástí akce "Dálnice D5 0509 Klabava - Ejpovice". Součástí stavby je MÚK Kyšice, most na trase, lávka, přeložka silnice II/180, účelová komunikace a lesní cesta.
Přivaděč navazuje na větve MÚK Ejpovice s dálnicí D5 a silnicí II/605 za mosty přes silnici II/605 za připojením připojovacího pruhu. Odtud trasa pokračuje stoupáním v levostranném oblouku k tehdejší silnici I/5, do jejiž stopy se trasa napojuje za lávkou. Následuje MÚK Kyšice s přeložkou silnice II/180, za kterou stavba na hranici okresů končí.
Výstavba stála 750 milionů Kč včetně dálnice D5. Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly Dálniční stavby Praha. Výstavba probíhala v období prosinec 1993 až červen 1996. Do provozu byla uvedena 26. října 1995.

Stavba Silnice I/5 Hrádecká hospoda - hr. okresu Plzeň-město je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 1,917 km. 25. května 1994 bylo předloženo Oznámení EIA. 30. listopadu 1994 proběhlo veřejné projednání a 22. prosince 1994 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je MÚK Červený Hrádek, 2 mosty na trase a přeložka silnice III/18019.
Stavba začíná na hranice okresu Plzeň-město, kde navazuje na stavbu východního přivaděče dálnice D5 za MÚK Kyšice. Odtud trasa pokračuje vlevo podél tehdejší silnice I/5, která byla rekultivována. Stavba končí za MÚK Červený Hrádek před čerpací stanicí v místě přejezdu středního dělícího pásu.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ, o.z. 1 Plzeň. Realizace proběhla v období říjen 1996 až červen 1998 s uvedením do provozu v červnu 1997. Nejprve byla postavena levá polovina a převeden na ní provoz a následně pravá polovina.

Stavba Sil. I/5 v Průtahu Plzní, úsek Doubravka - Skvrňany je postavena jako směrově dělená městská komunikace s tramvajovým pásem uprostřed a měří 9,5 km, z toho je 7,5 km součástí silnice I/26. Jedná se o soubor několika staveb, který byl realizován postupně. Stavba průtahu byla součástí silnice I/5 Praha - Plzeň - st. hranice, kterou nahradila dálnice D5. Po přečíslování byl úsek Doubravka - křiž. ulic Skvrňanská x Vejprnická přeznačen na I/26 a úsek od křižovatky po Skvrňany se stal součástí silnice II/203.
Součástí průtahu jsou světelné křižovatky, 2 mosty přes řeky, železniční most, 5 podchodů, kolektor, přeložky tramvajových tratí, místních komunikací a inženýrských sítí a demolice budov.
Průtah začíná za MÚK Červený Hrádek u centrálního hřbitova. V následujícím úseku byla původní silnice rozšířena o střední dělící pás a levou polovinu vozovky. Přes řeku Úslavu byl starý most nahrazen novým širším mostem (1976). Pod železniční tratí byl v 80. letech vybudován nový most včetně rozšíření ulice u pivovaru Gambrinus. Průtah pokračuje obchvatem kolem historického centra s novým mostem přes Radbuzu (1979). Ulice Přemyslova a Skvrňanská byly rozšířeny na čtyřpruh s tramvajovou tratí uprostřed. Za křižovatkou ulic Skvrňanská x Vejprnická pokračuje průtah v nové trase. Před křižovatkou s ulicí Křimická se napojuje do tehdejší ulice Vejprnickí, která byla rozšířena. stavba čtyřpruhového průtahu končí za křižovatkou s ulicí T. Brzkové.
Na projektování stavby se podílely SSŽ, projektová správa a Pragoprojekt a na realizaci se podílely SSŽ. Náklady na stavbu byly cca 250 milionů Kčs. Realizace průtahu proběhla v letech 1973 až 1987.

Stavba Plzeň - MÚK s ČD je projektována v kategorii MS 20/60 a měří 0,6 km. Stavba nahradila tehdejší nevyhovující železniční most přes trať Plzeň - Cheb novým mostem přes tuto trať. Součástí stavby je most, místní komunikace a chodník.
Stavba začíná za světelnou křižovatkou se silnicí II/203 (ulice Vejprnická). Tehdejší ulice Domažlická byla rozšířena o pravou polovinu. Před železničním mostem se trasa odklání od původní silnice I/26 a kříží železniční trať v novém místě, severněji od původního. Stavba končí za most provizorním napojením na stávající silnici I/26.
Stavba byla dokončena v roce 1997.

Stavba Okružní křižovatka Nová Hospoda je projektována v kategorii S 22,5. Předmětem stavby je realizace okružní křižovatky silnic I/26, jižní tangenty, Městského okruhu, ul. Domažlické a napojení Nové Hospody. Stavbu realizovaly SSŽ. Náklady na stavbu byly 127 milionů Kč. Realizace proběhla v období březen 2001 až červen 2002.

Stavba Plzeň - Nová Hospoda, přeložka je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 1,962 km. V roce 1996 Valbek zpracoval technickou studii, která byla doplněna v roce 1997 technickou pomocí. Studie obsahovala několik variant řešení propojení dvou částí Nové Hospody.
V červnu 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2002 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci zadání stavby. Součástí stavby je lávka, 3 přeložky místních komunikací, lesní cesta a 2 protihlukové stěny (630 m).
Stavba začíná na okružní křižovatce na Borských polích. Odtud pokračuje v nové stopě jižně od zástavby Nová Hospoda. Před vstupem do lesa se vrací do stopy stávající silnice I/26, která bude rozšířena o levou polovinu na čtyřpruh. Stavba končí napojením na již provozovaný úsek před motorestem.
Stavbu provedlo "Sdružení Plzeň, I/26 Nová Hospoda" ve složení Berger Bohemia a EDIKT. Náklady na realizaci stavby byly 685 milionů Kč. Realizace proběhla v období 21. dubna 2009 až prosinec 2011. Nejprve byl v srpnu 2010 zprovozněna levá polovina úseku připojení bývalé I/26 - konec stavby a 4. srpna 2011 byla zprovozněna i pravá polovina tohoto úseku. 14. prosince 2011 proběhlo slavnostní uvedení stavby do provozu.

Stavba Rekonstrukce sil. I/26 Motorest Zátiší – MÚK Sulkov je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 1,313 km. V červnu 1995 zpracoval Sudop Praha dokumentaci pro zhotovení stavby.
Součástí stavby byla MÚK Zatiší, 2 mosty na trase, přeložka silnice III/2032 a polní cesta.
Stavba začíná před MÚK Zatíší se silnicí III/2032 (kosodelná). Původní silnice I/26 byla za MÚK Zátiší rozšířena o pravou polovinu vozovky. Stavba končí před MÚK Sulkov poblíž přejezdu středního dělícího pásu. Úsek v křižovatce byl součástí výstavby dálnice D5.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a provedly SSŽ, o.z. 1 Plzeň. Realizace proběhla v období říjen 1996 až červen 1998 s uvedením do provozu pravé poloviny v říjnu 1997.

Stavba Staňkov - přeložka je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,972 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. listopadu 1996, dne 11. června 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. června 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V roce 2003 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V říjnu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2006 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 11. listopadu 2013 bylo vydáno stavební povolení. V květnu 2013 zpracoval Valbek projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby jsou 3 úrovňové křižovatky, 2 mosty, 2 připojení stávající silnice I/26 (258 m), přeložka III/19346 (166 m), místní komunikace (84 m) a 3 polní cesty (546 m).
Jedná se o severozápadní obchvat. Stavba začíná za obcí Ohučov. Trasa se odklání a pokračuje západně kolem Staňkova. Stavba končí napojením na stávající silnici před Vranovem.
Stavbu realizuje Bögl a Krýsl. Náklady na stavbu jsou plánovány na 229 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 9 milionů Kč, z toho jsou 4 miliony Kč z OPD. Realizace je plánována v období květen 2015 až listopad 2016. Stavba byla slavnostně zahájena 29. května 2015 a 30. listopadu 2016 byla slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Horšovský Týn, přeložka je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,5 km. Stavba odvedla dopravu z historického jádra města. Součástí stavby jsou 2 mosty.
Stavba začíná před odbočkou na Horšovský Týn v místě rozšíření vozovky. Následuje odbočka (ul. Plzeňská), za kterou se trasa odklání a pokračuje mostem přes řeku Radbuzu a dále po okraji Velkého Předměstí ke křižovatce se silnicí II/196, kde stavba končí.
Stavbu provedly Silnice Plzeň, závod Klatovy. Náklady na stavbu byly 17 milionů Kč. Stavba byla zprovozněna závěrem roku 1975.

Stavba Horšovský Týn - Meclov je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 4,778 km. Součástí stavby byly 3 mosty na trase. přeložky silnic II/196, III/0261 a III/0262, 2 místní komunikace a polní cesta.
Stavba začíná za Horšovským Týnem u čerpací stanice. Následuje nadjezd přes železniční trať. Stavba končí za odbočkou za křižovatkou se silnicí II/193, kde se napojovala na starou silnici.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizoval Strabag Bohemia, závod Písek. Stavební náklady byly 139 milionů Kč, které byly částečně hrazeny z PHARE 103 milionů Kč). Realizace proběhla v období leden 1993 až říjen 1995. 17. října 1994 byl zprovozněn 2,5 km dlouhý úsek. 28. července 1995 byla celá stavba dána do provozu a 5. října 1995 byla stavba slavnostně zprovozněna.

Stavba Draženov - Havlovice je projektována v kategorii S 9,5 a měří 5,0 km. Součástí stavby jsou přeložky silnic I/22, II/189, II/193, III/19364 a III/19366, místní komunikace a polní cesta.
Stavba začíná severně od Draženova cca 750 m od okružní křižovatky, kde se odkláněla od původní silnice I/26 (rekultivována). Odtud trasa pokračuje západním obchvatem Draženova. S přeložkami silnic I/22 a II/189 byla postavena průsečná křižovatka, která byla přestavěna na okružní křižovatku někdy v letech 2007-9. Odtud trasa pokračuje na jih zemědělskou krajinou. Východně míjí Újezd, protisměrnými oblouky obchází Dubovou Hůrku. Se silnicí II/193 je postavena styková křižovatka, za kterou se trasa napojuje na stávající silnici I/26 u autobusových zastávek u Valchy.
Stavba byla realizována v 90. letech.

Stavba Folmava - Česká Kubice II je projektována v kategorii S 9,5 a měří 2,945 km.
Stavba začíná před křižovatkou se silnicí II/190. Odtud pokračuje jako západní obchvat České Kubice. Stavba končí před odbočkou na Folmavu, kde navazuje na I. stavbu a to obchvat Folmavy.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizoval Strabag Bohemia. Stavební náklady byly 68 milionů Kč, které byly částečně hrazeny z PHARE. Realizace proběhla v období únor 1996 až 28. července 1997.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 2. ledna 2017