Silnice I/27

Dubí - Most - Žatec - Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - st. hranice ČR/Německo

Silnice I/27 je v úseku Plzeň - Klatovy - státní hranice součástí mezinárodní silnice E53 Plzeň - Mnichov. Silnice I/27 je plánovaná ve čtyřpruhovém uspřádání v úsecích Most - Litvínov a Třemošná - Plzeň - Horní Lukavice. Na území města Plzně je silnice součástí vnitřního městského okruhu. Kromě toho se na stavbě připravuje přestavba na normovanou kategorii S 11,5 v úsecích Velemyšleves - D7 - Žatec- D6 - Kralovice - Třemošná a Horní Lukavice - Klatovy.

22. února byl úsek MÚK Plzeň, Dobřanská - konec čtyřpruhu, km 133,649 - 142,602 označen jako silnice pro motorová vozidla s maximální povolenou rychlostí 110 km/h.
Délka silnice: 213,29 km
z toho délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 35 km
V provozu: 13,7 km
Ve výstavbě: 0 km
V přípravě: 14,2 km
V provozu jako silnice pro motorová vozidla: 8,953 km

Ve stavbě:

Stavba Železná Ruda, OK - silnice I/27 a II/190 je projektována v kategorii S a měří 0,138 km. V listopadu 2014 zpracoval D Projekt Plzeň Nedvěd dokumentaci pro územní rozhodnutí, v lednu 2016 pak dokumentaci pro stavební povolení a v květnu 2016 projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je okružná křižovatka, úprava silnice II/190 (25 m), místní komunikace (87 m) a veřejné osvětlení.
Stávající průsečná křižovatka se silnicí II/190 a ulicí Zahradní bude nahrazena okružní křižovatkou o poloměru 8 m.
Stavbu provede "Společnost OK ŽELEZNÁ RUDA: Silnice Klatovy + ALPINE Bau CZ" nákladem 18 milionů Kč v roce 2017.

V přípravě:

Stavba Zkapacitnění silnice I/27 Most - Litvínov je projektována v kategorii S 24,5/80 a měří 6,897 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. prosince 1999, dne 17. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. května 2000 Okresní úřad Most vydal souhlasné stanovisko. V roce 2000 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. října 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Stavba obsahuje zkapacitnění stávající silnice a velké množství přeložek inženýrských sítí. Součástí stavby je okružní křižovatka, 14 mostů, 3 lávky, přeložka silnice II/255 (332 m), 2 přeložky komunikací a autobusové zastávky.
Stavba začíná za MÚK se silnicí I/13 na konci současného čtyřpruhu. Odtud pokračuje v trase současné silnice I/27, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky až do km 2,900 stavby. V km 2,900 - 4,000 je vedena v nové poloze. Se silnicí II/255 je navržena okružní křižovatka. A v poslední části stavba je opět vedena v trase stávající silnice, která bude rozšířena o levou polovinu a opravena. Stavba končí před křižovatkou se silnicí II/271, kde navazuje na průtah Litvínovem.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,155 miliardy Kč. Pro rok 2014 jsou na přípravu vyčleněny 2 miliony Kč.

Stavba Velemyšleves - Most je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 8,797 km. V lednu 2008 zpracoval VPÚ DECO Praha studii výhledové trasy sil. I/27 v úseku Velemyšleves - Most, která byla řešena ve 2 variantách, modrá (rekonstrukce silnice I/27 se západním obchvatem Havraně) a červená (rekonstrukce silnice I/27 se západním obchvatem Havraně a Saběnic). Z nichž byla k dalšímu sledování vybrána varianta modrá.
Součástí stavby jsou 4 mosty na trase, nadjezd, most na železniční vlečce, přeložka silnice II/251 (660 m), II/255 (1190 m), napojení Havraně (666 m) a 3 polní cesty.
Stavba začíná za čerpací stanicí stykovou křižovatkou jižně u Mostu na konci úpravy jižního obchvatu Mostu. Odtud je trasa vedena ve stopě stávající silnice, která bude šířkově upravena. Podchází bývalou železniční vlečku. Prochází kolem areálu dolů. Za železniční vlečkou následuje průsečná křižovatka s přeložkou silnice II/255, za kterou se trasa odklání a pokračuje západním obchvatem Havráně. Přes údolí říčky Srpiny je navržen most (252 m). Mezi obcemi Saběnice a Havraň je navržena průsečná křižovatka s přeložkou silnice II/251. Následně se trasa přibližuje ke stávající silnici I/27, kde je navržen stoupací pruh ve směru na Žatec. Stavba pokračuje v těsné blízkosti podél stávající silnice I/27 a končí před Velemyšlevsi napojením na připravovanou akci Velemyšleves-obchvat.

Stavba Žíželice - obchvat a přemostění je projektována v kategorii S 11,5/70 2,960 km. Byla zpracována dokumentace EIA. Následně byla zkrácena o úsek Velichovka - začátek stavby Žatec-průtah délky 1280 m. V listopadu 2008 VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. února 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2015 "Sdružení SUDOP Group" konkrétně VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Přeložka silnice I/27 zkvalitní dopravní propojení měst Most a Žatec. Součástí stavby je most (330 m), podchov, napojení Žíželic (100 m), obratiště autobusů, 6 polních cest (3115 m), chodník (133 m), 2 opěrné (148 m) a 2 zárubní zdi (293 m) a 3 protihlukové stěny (246 m).
Stavba začíná za MÚK Vysočany s dálnicí D7, kde navazuje na přeložku silnice I/27 vybudované v rámci stavby dálnice. Odtud trasa pokračuje v trase stávající silnice I/27 v zářezu. Ve km 0,750 - 1,620 je navržen stoupací pruh ve směru na most. Od km 1,500 se odklání od stávající silnice I/27 a pokračuje mostem přes údolí Hutního potoka a železniční tratě ČD délky 380 m a výšky až 40 m. Následuje styková křižovatka v km 2,15, která slouží k připojení Žíželic. Stavba pokračuje dálnice ve stopě stávající silnice I/27, která bude výškově a šířkově upravena. Stavba končí severovýchodně od Velichovky.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 620 milionů Kč. Realizace byla plánována v období září 2018 až říjen 2020.

Stavba Žíželice - MÚK D6 Petrohrad je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 25,300 km. V červenci 2007 Pragoprojekt zpracoval "Studii výhledové trasy sil. I/27 v úseku Žiželice - MÚK R6 Kolešov". V listopadu 2007 bylo zpracováno oznámení EIA. Na základě připomínek k oznámení zpracovala v září 2008 Lucida "Studii výhledové trasy v úseku u Podbořan a Očihova". Výsledná varianta je delší o 1,407 km, následně byla zapracována do dokumentace EIA, které byla zveřejněna 4. února 2010. 10. července 2010 vydal Krajský úřad Ústecký kraje souhlasné stanovisko s doporučenou variantou východního obchvatu Sýrovic a variantou Lucida.
Přeložka silnice I/27 zkvalitní dopravní propojení mezi D6, D7 a Žatcem.
Stavba začíná na okraju Žatce v oblasti průmyslových podniků. Průtah žatcem je beze změny s vyjímkou přestavby úrovňové křižovatky s II/250 na okružní. V minulosti proběhla úprava průtahu Žatcem v kategorii MO2k/9,5/9,5/40 a měří 3,819 km. Za křižovatkou s ulicí Husova v Žatci se trasa odklání od původní a je vedena v těsné blízkosti. Západním ochvatem míjí Radičeves. Obchvat Sýrovic a Pšova je navržen ve dvou variantách, a to buď východní nebo západní. Dále trasa vede variantně, buď v těsné blízkosti staré silnice, pokračuje dále západním obchvatem Blšan. Anebo vede na jihozápad, prochází mezi Letovem a Podbořany, trasa se stáčí na jih, západně míjí Ohučov a Strojetice, kde varianta končí. Obchvat Strojetic je navržen buď východní nebo západní. Dále je trase vedena východně od stávající silnice. Stavba končí před MÚK Petrohrad s plánovanou dálnicí D6.

Stavba MÚK s D6 - hranice kraje je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 12,2 km. V červenci 2004 bylo zpracováno Oznámení EIA. V únoru 2005 APIS zpracoval technickou studii. 5. února 2007 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR. Součástí stavby je MÚK a 13 mostů.
Stavba začíná za MÚK s dálnicí D6. Odtud pokračuje východně od stávající silnice, u odbočky na Bukov se napojuje na stávající silnici I/27 a vede v její stopě až k Jesenici. Před Jesenicí se trasa odklání a pokračuje po východním okraji Jesenice mezi zástavbou a zemědělským areálem. Následuje MÚK se silnicí II/228 a za ní most přes železniční trať. Trasa kříží Mlynský potok a pokračuje podél lesa. Za křižovatkou se silnicí do Drahouš se trasa napojuje na stávající silnice I/27, v jejiž stopě vede cca 700 m. Následně se od mí odklání a pokračuje na jih. Západně míjí Tlestky, zde je varintně navrženo, buď přímé pokračování na jih anebo se trasa využívá v cca 300 m stávající silnici. Trasa prochází mezi Ždárem a Podbořanky. Cca 1 km před hranicí kraje se napojuje na stávající silnicí I/27. Stavba končí na hranici kraje.

Stavba Hranice kraje - Třemošná je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 32,4 km. V listopadu 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V listopadu 2004 D-projekt zpracoval technickou studii. 15. ledna 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR. Součástí stavby jsou 2 MÚK.
Stavba začíná na hranici kraje. Odtud pokračuje cca 1 km ve stopě stávající silnice, následně se odklání a pokračuje jako východní obchvat Vysoké Libyně. Trasa následně pokračuje ve trase stávající silnice. U Hubenova je navržena úprava dvou směrových oblouků. Obchvat Kralovic byl navržen ve dvou variantách. Západní varianta se odklání před Kralovicemi a pokračuje po západním směrem okolo Marianského Týnce se stáčí na jih, kříží železniční trať a napojuje se na stávající silnici na MÚK s jižním přivadečem. Východní varinta se před Kralovicemi odklání a pokračuje jako východní obchvat. Křiží železniční trať, se silnicí II/229 je navržena MÚK. Za mostem přes Kralovický potok se trasa stáčí na západ. Následně se napojuje na stávající silnici, v jejiž stopě vede 1,2 km. Výrov míjí západním obchvatem, prochází mezi Výrovem a Sechuticemi. Následně opět trasa vede ve stopě stávající silnice cca 1,6 km. V okolí Plasy je trasa vedena v nové poloze a to východním obchvatem. U Sokolky se trasa odklání na jihozápad a pokračuje v pravostranném oblouku podél lesa, západně od Babiny, severně od Lazů, křiží Střelu a železniční trať. Jižně od Plas se napojuje na stávající silnici I/27, v jejiž trase vede cca 1,1 km. Následuje levostranný oblouk kolem Rybnice. Trasa pak pokračuje na jih. Se silnicí II/204 je navržena MÚK, kříží vlečku do kaolinových dolů. Stavba pokračuje mezi kaolinovými doly a Kaznějovem. U Újezdu se trasa stáčí na jihovýchod a napojuje se na stávající silnici I/27 jižně od železního mostu. Následně trasa vede ve stopě stávající silnice. Stavba končí u hotelu Diana napojením na stavbu Třemošná - obchvat.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,165 miliardy Kč.

Stavba Plasy - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 5,5 km. V listopadu 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V listopadu 2004 D-projekt zpracoval technickou studii. 15. ledna 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR.
Součástí stavby jsou 3 mosty.
Stavba začíná severovýchodně od Plas u Sokolky. Následně se trasa odklání od stávající silnice a pokračuje východním obchvatem Plas. Západně míjí Babinu. Údolí Střely překonává trasa mostem (320 m). Stavba končí napojením na stávající silnici před odbočkou na letiště Plasy.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,02 miliardy Kč.

Stavba I/27 Plzeň, Třemošenský rybník - Orlík je projektována v kategorii S 20,75/80 a měří 1,644 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. prosince 2001, dne 26. října 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 14. prosince 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červnu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 25. srpna 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí. 19. března 2013 byla jeho platnost prodloužena. V červnu 2013 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. V listopadu 2015 zpracoval Pragoprojekt projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je most na trase, lávka, účelová komunikace (430 m), 4 cyklostezsky (440 m), 2 lesní cesty (1230 m) a protihluková stěna (160 m).
Jedná se o zkapacitnění stávající silnice I/27 mezi Třemošnou a Plzní. Stavba navazuje za MÚK Třemošná na obchvat Třemošné. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/27, která bude směrově, šířkově a výškově upravena. Stavba končí napojením na stávající čtyřpruhu poblíž Třemošenského rybníka.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 343 milionů Kč. Realizace je plánována v období září 2017 až listopad 2019.

Stavba Plzeň, Sukova - Karlovarská, III. etapa (Přemyslova - Karlovarská) je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,347 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko na trasu v kategorii MS 20, která začínala na MÚK Karlovarská-Lidická a vedla estakádaou přes Mži. Přes okružní křižovatku s ulicí Radčická k MÚK Přemyslova (osmičkovitá). Odtud trasa pokračovala ulicí Kotkova, tunelem pod Husovým náměstím přes úrovňovou křižovatku s ulicí Borská a končila na okružní křižovatce Sukova.
Později se jako zásadní problém ukázal průchod ulicí Kotkova a Korandova, hledala se nová řešení, bylo zkoumáno rozdělení trasy do dvou směru jeden vedoucí ulicí Korandova druhá přes areál Škody Plzeň, což se ukázalo jako velice nákladné vzhledem k zásahům do areálu.
V roce 2008 zpracoval Sudop Praha územní studii "Plzeň – průjezdní úsek silnice I/27, úsek Sukova – Karlovarská" a v roce 2009 další územní studii Plachého - Radčická, ve které bylo řešeno napojení Kalikova mlýna. 11. prosince 2012 bylo zveřejněno oznámení EIA ve 2 variantách. 7. srpna 2014 byla zveřejněna dokumentace EIA. 13. května 2015 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA s doporučenou variantou 2, resp. 1.
Varianta 1 je projektována v kategorii MS6d - /24/50 a na mostě MS2 9,5/8/50. Součástí varianty je okružní křižovatka, estakáda přes Mži (922 m), lávka, přeložky ulic Pod Vinicemi, Kotkova a Radčická, úpravy ulic Karlovarská, Přemyslova a Kollárova, účelová komunikace, chodníky a opěrná zeď.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce ulis Karlovarská a Lidická, za kterou se trasa zúžuje ze čtyřpruhu na dvoupruh. Následuje estakáda přes Mži, jenž je navržena v dvoupruhové kategorii MS2 9,5/8/50. Estakáda ústí do ulice Kalikova, kde je trasa opět vedena ve čtyřpruhu, zde je ve 3 variantách připojen Kalikovský mlýn. Následují průsečné křižovatky s ulicemi Radčická a Přemyslova. Trasa pokračuje ulicí Kotkova. Stavba končí za křižovatkou Kollarova a Kotkova.
Varianta 2 je projektována v kategorii MS2 9,5/8/50. Součástí varianty je okružní křižovatka, estakáda přes Mži (922 m), lávka, přeložky ulic Pod Vinicemi a Radčická, úprava ulice Karlovarská, účelová komunikace a chodníky.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce ulis Karlovarská a Lidická, za kterou se trasa zúžuje ze čtyřpruhu na dvoupruh. Následuje estakáda přes Mži, která ústí do ulice Kalikova. Za estakádou je navrženo připojení Kalikovského Mlýna. Následuje okružní križovatka s ulicí Radčická, za kterou navazuje čtyřpruhový úsek. Stavba končí na úrovňové křižovatce s ulicí Přemyslova.
Stavba začíná před křižením ulic Karlovarská a Na Chmelnici. Následuje nová MÚK s ulicemi Karlovarská a Lidická. Odtud pokračuje nezastavěným prostorem na jih, východně kolem aleje. Následuje most přes Mži. Pokračuje podél ul. Kalikova. Stavba končí na MÚK s ulicí Přemyslova (osmičkovitá).

Stavba Plzeň, Borská - Přemyslova je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,1 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Stavba začíná na MÚK s ulicí Přemyslova a pokračuje podél ulic Kotkova a Korandova. Následuje estakáda přes železniční tratě Plzeň - Cheb a Plzeň - Domažlice a železniční vlečku Škody. Stavba končí na křižovatce s ulicí Borská.

Stavba Plzeň, Sukova - Borská je projektována v čtyřpruhové kategorii se středním dělícím pásem šířky 3,0 m a měří 0,891 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Vedoucí
Později se jako zásadní problém ukázal průchod ulicí Kotkova a Korandova, hledala se nová řešení, bylo zkoumáno rozdělení trasy do dvou směru jeden vedoucí ulicí Korandova druhá přes areál Škody Plzeň, což se ukázalo jako velice nákladné vzhledem k zásahům do areálu.
V roce 2008 zpracoval Sudop Praha územní studii "Plzeň – průjezdní úsek silnice I/27, úsek Sukova – Karlovarská" a v roce 2009 další územní studii Plachého - Radčická, ve které bylo řešeno napojení Kalikova mlýna. 25. července 2014 bylo zveřejněno oznámení EIA v jedné variantě. Oznamovatel vzal 15. srpna 2014 své oznámení zpět z důvodu nového projektu.
19. března 2015 bylo zveřejněno nové oznámení EIA ve 2 variantách napojení ulice K. Vokáče na OK Borská (je napojena x není napojena). Ze závěrů zjišťovací řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby je okružní křižovatka Borská, přeložky ulic Borská, Čermákova, Tomanova a K. Vokáče, E. Škody, Břeňkova, Na Vršíčkách a Mírová, 2 místní a 1 účelová komunikace.
Stavba začíná na velké okružní křižovatce s ulicemi Borská, E. Škody a Břeňkova. Odtud pokračuje prolukou v zástavbě kolem vysokoškolských kolejí, kde je navržena nová průsečná křižovatka s ulicí Mírová. Následuje další průsečná křižovtka u lokatlity Zelený trojúhelník. Stavba končí na okružní křižovatce s ulicí Sukova. V úseku OK Borská - OK Sukova byla navržena šikmá parkovací stání s protisměrným nájezdem po obou stranách.

Stavba Šlovice - Přeštice je projektována v kategorii R 21,5/100 a měří 6,019 km. V roce 1992 D-Projekt zpracoval studii trasy. 17. dubna 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V listopadu 2004 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v únoru 2007 zpracoval její změnu. 14. dubna 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí a 26. července 2010 byla jeho platnost prodloužena.
V červenci 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby. V březnu 2013 zpracoval Pragoprojekt úpravu dokumentace pro stavební povolení po úsporách, byla změněna kategorie z S 24,5/100 na R 21,5/100 a tvar MÚK Lukavice na deltovitý.
Toto řešení MÚK Lukavice se ukázalo jako nevhodné v rozporu s vydaným územním rozhodnutím a s novým záborem, proto ŘSD nechalo u Pragoprojektu zpracovat v říjnu 2013 studii na MÚK Lukavice, ve které byla křižovatka navržena v původním tvaru (osmičkovitá). V únoru 2015 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na MÚK Lukavice.
21. září 2016 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic 5x I/27 (257 + 238 + 748 + 266 + 121 m), 2x III/18030 (231 + 148 m), III/18036 (693 m) a 2x III/18040 (99 + 239 m), provizorní napojení (390 m), 1 místní komunikace (455 m), 2 přístupové komunikace (176 m), 2 polní (851 m) a 1 lesní cesta (46 m), chodník a protihlukový val (900 m).
Stavba začíná v km 4,181 za MÚK se silnicí II/180 v prostoru U Vysoké. Odtud pokračuje v trase stávající silnice I/27 cca 700 m, která bude rozšířena o pravou polovinu. Za křižěním se silnicí na Dobřany se trasa odklání a pokračuje vlevo souběžně se stávající silnicí. Následuje MÚK Chlumčany se silnicí III/18040 (deltovitá). Trasa západně míjí Horní Lukavice. Následuje MÚK Lukavice se silnicí III/18030 (osmičkovitá). V křižovatce v km 9,922 končí čtyřpruhový úsek kategorie R 21,5/100 a následuje do km 10,168 přechodový úsek na kategorii S 11,5/80 a dále pokračuje jen dvoupruh. Stavba končí v km 10,170 za MÚK Lukavice a je provizorně napojena na stávající silnici I/27.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,581 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až listopad 2022.

Úsek Dolní Lukavice – Štěpánovice

Soubor staveb měří 22,016 km.

Stavba Přeštice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,246 km. V roce 1991 byla zpracována studie trasy. V prosinci 2002 D projekt zpracoval studii „Silnice I/27 přeložka Dolní Lukavice – Štěpánovice“. Dokumentace EIA byla zveřejněna v dubnu 2004 a 12: června 2006 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k EIA. V listopadu 2007 SUDOP Praha zpracoval studii I/27 Dolní Lukavice - Štěpánovice, která řešila etapizaci výstavby.
V listopadu 2011 zpracoval Pragoprojekt technickou studii. V červnu 2013 zpracoval Pragoprojekt aktualizaci technické studie řešící tvar a počet křižovatek. V prosinci 2014 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. července 2015 bylo zveřejněno oznáemní EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby je MÚK Přeštice, připojení Přeštic jih (305 m), 5 mostů na trase, 2 nadjezdy, železniční most, přeložky silnic I/27 (221 m), II/183 (369 m) a II/230 (895 m), 7 polních cest (3193 m), cyklostezka (114 m) a 2 úpravy železniční tratí (350 + 267 m).
Stavba začíná za MÚK Dolní Lukavice se silnicí III/18030. Následně se trasa stáčí na jihozápad, kříží železniční trať. Trasa prochází mezi Přeštice a Ženovicemi, kde je navržena MÚK Přeštice s přeložkou silnice II/230. Trasa pokračuje na jih. Před silnicí II/183, kterou mimoúrovňově kříží, opouští výhledovou stopu silnice I/27 a je vedena na jihovýchod. Trasa podchazí železniční trať Plzeň - Klatovy a končí za stykovou křižovatkou se stávající silnicí I/27 před obcí Lužany.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 756 milionů Kč. Realizace je plánována v období září 2019 až prosinec 2021.

Stavba Přeštice - Švihov je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří cca 8,005 km. V roce 1991 byla zpracována studie trasy. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001. V prosinci 2002 D projekt zpracoval studii „Silnice I/27 přeložka Dolní Lukavice – Štěpánovice“. V listopadu 2007 SUDOP Praha zpracoval studii I/27 Dolní Lukavice - Štěpánovice, která řešila etapizaci výstavby.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 7 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnci II/182, III/1827 a III/18325 (577 m).
Stavba začíná před MÚK Přeštice se silnicí II/183 (deltovitá) cca v km 3,5. Odtud trasa pokračuje v souběhu s železniční tratí. Lužany míjí západně. Se silnicí II/182 je navržena MÚK Borovy (deltovitá). Trasa prochází mezi vrchy Stříbrnice a Stramchyně, východně míjí Lhovice a končí na MÚK Švihov připojením na silnici III/1827 Lhovice - Švihov, pomocí které je propojena se silnicí I/27.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,592 miliardy Kč.

Stavba Červené Poříčí - Klatovy je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 9,471 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001. V prosinci 2002 D projekt zpracoval studii „Silnice I/27 přeložka Dolní Lukavice – Štěpánovice“. V listopadu 2007 SUDOP Praha zpracoval studii I/27 Dolní Lukavice - Štěpánovice, která řešila etapizaci výstavby.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 5 mostů na trase, 2 nadjezdy, tunel, přeložka silnice III/1827.
Stavba začíná na MÚK Švihov se silnicí III/1827 (kombinace deltovité a kosodelné). Trasa pokračuje jako západní obchvat Švihova. Se silnicí II/184 je navržena MÚK Malechov (deltovitá), za kterou následuje estakáda přes údolí řeky Úhlavu a pokračuje tunelem Dehtín (400 m) západně od kolem kopce Švabí, západně míjí Dehtín, za kterým se dostává trasa do souběhu se stávající silnicí I/27. Trasa pokračuje východním obchvatem Štěpánovic a končí za MÚK Klatovy se silnicí II/185 (trubkovitá) napojením na připravanou stavbou Klatovy - přeložka, 1.stavba.

Stavba Přeložka Klatovy - 1. stavba je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 7,622 km včetně provizovního napojení na silnici I/27 délky cca 680 m. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. března 1998, dne 25. června 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní povolení a v červnu 2006 její aktualizaci. 30. dubna 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. 1. listopadu 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí.
Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby a v listopadu 2013 její aktualizaci, do které byly zapracovány úspory jako změna kategorie z S 11,5/80 na S 9,5/70, nahrazení 3 mimoúrovňových křižovatek okružními, vypuštění 2 mostů na trase, 2 nadjezdů a 6 protihlukových stěn.
V prosinci 2013 zpracoval SUDOP Praha aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 3 okružní křižovatky, 7 mostů na trase, úprava silnic I/22 (870 m) a II/191, přeložky silnic II/186 (702 m) a III/1861 (465 m), provizorní napojení Lub (120 m), 3 místní komunikace (804 m), 6 polních cest (2574 m), 1 cyklostezka (99 m), 3 chodník s cyklostezkou (1424 m) a protihluková stěna (175 m).
Stavba okružní křižovatkou s ulicí Štěpánovická v místě budoucí MÚK Klatovy-sever.
Odtud pokračuje podél stávající silnice I/27, za mostem přes železniční trať se trasa odklání a pokračuje po okraji zástavby kříží silnici II/191 k okružní křižovatce se silnicemi II/186 a III/1861 u Korálkova. Následuje okružní křižovatka se silnicí I/22. Následně trasa kříží železniční trať a pokračuje kolem Lub. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici před Malou Vískou.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,453 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2019 až listopad 2022.

Stavba Přeložka Klatovy - 2. stavba je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 3,423 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. března 1998, dne 25. června 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V prosinci 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní povolení.
Součástí stavby 5 mostů na trase, nadjezd, napojení (562 m), 5 polních cest (1592 m), chodník, autobusové zastávky a 3 protihlukové stěny (1960 m).
Stavba začíná mezi Klatovami a Malou Vískou, kde se napojuje na 1. stavbu v km 7,300. Odtud pokračuje západním obchvatem Málé Vísky a Vrhavce, kříží železniční tratí. Následuje křižovatka s napojením obce Vrhavce. Stavba končí napojením na stávající silnici I/27 jižně od obce Vrhaveč. Náklady na stavbu jsou plánovány na 477 milionů Kč.

Stavba Přeložka Běšiny, 2.st. je projektována v kategorii S 9,5/70, resp. M 9/60 a měří 2,530 km. V srpnu 1992 Ing. Pubec zpracoval zadání stavby. Dokumentace EIA byla zveřejněna 18. ledna 1993, dne 2. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. června 1994 vydal Okresní úřad Klatovy souhlasné stanovisko.
V květnu 1998 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Předmětem stavby je západní obchvat Běšiny, zároveň řeší i odstranění nevyhovujícího podjezdu pod železniční tratí.
Součástí stavby je železniční most, most na II/171, 2 přeložky silnice II/171 (892 m), 4 místní komunikace (314 m), polní cesta (103 m) a opěrná zeď.
Stavba začíná za Šaleným Mlýnem před obcí Běšiny. Následuje styková křižovatka se silnicí II/171, která bude přeložena. Trasa je dále vedena ve stopě dnešní silnice I/27, která bude opravena. Před podjezdem pod železniční tratí se trasa odklání od dnešní silnice I/27 a pokračuje podél železniční trati. Následuje styková křižovatka s přeložkou silnice II/171. Trasa kříží železniční trať. Přeložka pokračuje vlevo podél stávající silnice a končí napojením na stávající silnici I/27 cca 200 m před odbočkou na Hořákov.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 197 milionů Kč.

Stavba Železná Ruda, průtah je projektována v kategorii S 9,5/60 a MS2 11,O/8,0/50 a měří 1,680 km. V listopadu D projekt Plzeň Nedvěd zpracoval studii. Stavba začíná na začátku Železné Rudy. Předmětem stavby je rekonstrukce průtahu na jednotnou šířku. Rovněž budou vybudovány autobusové zastáky. Křižovatka s ulicí 1. maje bude upravena. Se silnicí II/190 je nově navržena okružní křižovatka, za kterou stavba končí.

Stavba Železná Ruda - obchvat je projektována v kategorii S 9,5 a měří 4,2 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. září 1999, dne 2. května 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 24. června 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Jedná se o stavbu jihovýchodního obchvatu. Součástí stavby je tunel. Stavba začíná na východním okraji Železné Rudy u Parferovy Hutě. Odtud pokračuje tunelem, který ústí za lanovkou u Javoru. Odtud je trasa vedena povrchově, stáčí se kolem hory Pepík, následuje křižovatka s přivadečem před Alžbětínem. Trasa pokračuje jižně podél železniční trati a končí na státní hranici s Německem.

V provozu:

Stavba Velemyšleves - obchvat a přemostění Chomutovky je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,647 km. V srpnu 2003 SUDOP Praha zpracoval územně-technickou studii. V srpnu 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko k EIA. V květnu 2006 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V dubnu 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2008 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v listopadu 2011 její aktualizaci. 10. listopadu 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 8. prosince 2008. 20. června 2013 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 úrovňové křižovatky, most přes údolí Chomutovky (538 m), 2 stoupací pruhy, přeložka stávající silnice I/27 (159 + 240 m), úprava 2 polních cest (73 m) a chodník.
Stavba začíná za MÚK Vysočany s rychlostní silnicí R7. Následně se trasa odklání od stávající silnice pravostranným obloukem. Po okraji Velemyšlevské rokle, kde mimoúrovňově kříží silnici Velemyšleves – Truzenice. Dále pokračuje levostranným obloukem po estakádě přes údolí Chomutovky a pravostranným obloukem se opět napojuje na stávající komunikaci I/27. Vjezd a výjezd z obce Velemyšleves je zajištěný pomocí dvou nově navržených úrovňových křižovatek, které se nacházejí v km 0,629 a 2,222.
Stavbu provedlo "Sdružení Velemyšleves-obchvat" ve složení EDS Holding, AZ Sanace a Silnice Group. Náklady na stavbu byly 769 milionů Kč. Pro rok 2017 jsou na stavbu vyčleněny 3 milionů Kč. Realizace byla plánována v období 24. července 2014 až listopad 2016. Stavba byla slavnostně zprovozněna 22. listopadu 2016.

Stavba Třemošná - přeložka je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 3,844 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 10. dubna 1994, dne 14. prosince 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. ledna 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 1996 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. října 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla 11. dubna 2005 a 2. srpna 2007 prodloužena.
V prosinci 2002 Pontex zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 4. ledna 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, 2 úrovňové křižovatky, 4 mosty na trase, nadjezd, lávka, přeložky silnic III. třídy a II/180 a demolice 3 rodinných domů.
Stavba začíná u hotelu Diana, kde bude vybudována úrovňová křižovatka se stávající silnicí I/27 a s přeložkou III. třídy. Odtud pokračuje hlubokým zářezem, za kterým následuje estakáda přes železniční trať a říčku Třemošnou (419 m). Se silnicí II/180 je navržena úrovňová křižovatka. Trasa prochází po lesních pozemcích. U areálu Škody Plzeň je navržena MÚK se stávající silnicí, za kterou stavba končí. Na MÚK by měl začínat výhledový čtyřpruh ve směru do Plzně.
Stavbu projektoval Pontex a provedlo "SDRUŽENÍ BÖGL a KRÝSL - SWIETELSKY - EDIKT". Náklady na stavbu byly 1,014 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 10. říjen 2008 až červen 2011. 18. dubna 2011 byla stavba částečně uvedena do předčasného užívání. 28. června 2011 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Plzeň, Tyršův Sad - Sukova, 2. stavba je projektována v kategorii S 22,5/70 a měří 1,080 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V roce 2006 Pontex zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, 2 mosty, lávka, přeložky silnic III. třídy (635 m), místních komunikací (364 m), 2 protihlukové stěny a demolice několika objektů.
Stavba navazuje na předchozí stavbu v Borské serpentině za mostem přes ulici Klatovská. Odtud pokračuje mostem přes železniční trati Plzeň - Klatovy. Dále trasa západně míjí Borskou věznici. Pokračuje mostem přes Dobřanskou ulici, kde je navržena MÚK Dobřanská. Stavba končí zaústěním do okružní křižovatky v Sukově ulici.
Stavbu projektoval Pontex a provedlo "Sdružení STRABAG - BERGER BOHEMIA - Plzeň Sukova". Náklady na stavbu byly 920 milionů Kč. Realizace proběhla v období 28. dubna 2008 až prosinec 2011. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 30. listopadu 2011.

Stavba Plzeň, Tyršův Sad - Sukova, 1. stavba je postavena v kategorii S 22,5/70 a měří 1,250 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby je šesti polový most přes Radbuzu o délce 270 m a výšce 28 m. Jedná se o dva samostatné souběžné mosty s monolitickými opěrami a pilíři a mostovkou ze železobetonových segmentů, dodatečně předpínanou.
Stavba začíná za MÚK Tyršův Sad a pokračuje zářezem kolem osady Na Výsluní a dále nad areálem fy. Berger. Mostem překračuje řeku Radbuzu, dále vede přes někdejší domek hrázného Borské přehrady. Stavba končí mostem přes ulici Klatovskou na provizorním sjezdu na ulici Klatovskou.
Náklady na stavbu byly 462,1 milionů Kč. Stavbu provedlo sdružení Berger Bohemia a SMP Construction. Realizace proběhla v období červen 2002 až říjen 2004 s uvedením do provozu 1. listopadu 2004.

Stavba Plzeň, Tyršův sad MÚK je postavena v kategorii S 22,5/70 a měří 0,203 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je MÚK Týršův sad, nadjezd, místní komunikace kategorie MS 9/50 (988 m), polní cesty a protihlukové stěna )238 m).
Stavba navazuje na přivaděč od MÚK Litice a umožňuje propojení stávající silnice I/27 (ulice Klatovská) a osady Na Výsluní s vlastním přivaděčem.
Náklady na realizace byly 169 milionů Kč. Stavbu realizovalo "Sdružení MÚK Týršův sad" ve složení Dálniční stavby Praha a SSŽ o.z. 01 Plzeň. Realizace proběhla v období červen 2002 až červenec 2004 s uvedením do provozu 15. prosince 2003.

Stavba Litice - Šlovice je postavena v kategorii S 22,5/100 a měří 4,240 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 6. listopad 1995, dne 17. dubna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 23. dubna 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je 1 MÚK, 4 mosty, lávka, přeložky silnic staré I/27 a II/180, polních cest (645 m), dále plynovodů, dálkového kabelu, úprava vedení 22kV a protihluková stěna (550 m). Výstavba souvisela s výstavbou dálnice D5.
Stavba začíná na MÚK Šlovice s dálnicí D5. Odtud pokračuje k MÚK se silnicí II/180, za kterou stavba končí zúžením na stávající silnici I/27. Náklady na stavbu byly 593 milionů Kč. Stavbu provedl Strabag, závod Plzeň. Realizace proběhla v období únor 2001 až listopad 2003, s uvedením úsek MÚK s II/180 - KÚ do provozu 31. srpna 2003, zbytek byl uveden spolu s dálnicí D5 15. prosince 2003.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017