Silnice I/27

Dubí - Most - Žatec - Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - st. hranice ČR/Německo

Silnice I/27 je v úseku Plzeň - Klatovy - státní hranice součástí mezinárodní silnice E53 Plzeň - Mnichov. Silnice I/27 je plánovaná ve čtyřpruhovém uspřádání v úsecích Most - Litvínov a Třemošná - Plzeň - Horní Lukavičky. Na území města Plzně je silnice součástí vnitřního městského okruhu. Kromě toho se na stavbě připravuje přestavba na normovanou kategorii S 11,5 v úsecích Velemyšleves - R7 - Žatec- R6 - Kralovice - Třemošná a Horní Lukavičky - Klatovy.

Délka silnice: 213,29 km
z toho délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 35 km
V provozu: 13,7 km
Ve výstavbě: 0 km
V přípravě: 14,2 km

V přípravě:

Stavba Most - Litvínov je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 6,897 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. prosince 1999, dne 17. dubna 2000 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. května 2000 Okresní úřad Most vydal souhlasné stanovisko. V roce 2000 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Probíhá územní řízení.
Stavba obsahuje zkapacitnění stávající silnice a velké množství přeložek inženýrských sítí. Součástí stavby je okružní křižovatka, 14 mostů, 3 lávky, 3 přeložky komunikací.
Stavba začíná za MÚK se silnicí I/13 na konci současného čtyřpruhu. Odtud pokračuje v trase současné silnice I/27, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky až do km 2,900 stavby. V km 2,900 - 4,000 je vedena v nové poloze. Se silnicí II/255 je navržena okružní křižovatka. A v poslední části stavba je opět vedena v trase stávající silnice, která bude rozšířena o levou polovinu a opravena. Stavba končí před křižovatkou se silnicí II/271, kde navazuje na průtah Litvínovem.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,155 miliardy Kč. Realizace byla plánována v období březen 2010 až květen 2012.

Stavba Velemyšleves - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,623 km. V srpnu 2005 byla schválena EIA. V květnu 2006 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V dubnu 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 10. listopadu 2008 byla vyhlýšena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 8. prosince 2008.
Součástí stavby je most přes údolí Chomutovky (538 m), 2 úrovňové křižovatky, 2 stoupací pruhy a úprava stávající silnice I/27. Stavba začíná za křižovatkou se silnicí I/7 Vysočany. Následně se trasa odklání od stávající silnice pravostranným obloukem. Po okraji Velemyšlevské rokle, kde mimoúrovňově kříží místní komunikaci Velemyšleves – Truzenice. Dále pokračuje levostranným obloukem přes údolí Chomutovky a pravostranným obloukem se opět napojuje na stávající komunikaci I/27. Vjezd a výjezd z obce Velemyšleves je zajištěný pomocí dvou nově navržených úrovňových křižovatek, které se nacházejí v km 0,629 a 2,222.
Stavbu bude realizovat Sdružení Velemyšleves-obchvat ve složení EDS Holding, AZ Sanace a Silnice Group. Náklady na stavbu jsou plánovány na 845 milionů Kč. Realizace byla plánována v období únor 2010 až srpen 2010.

Stavba Žíželice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 2,960 km. Byla zpracována dokumentace EIA. V listopadu 2008 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. února 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Přeložka silnice I/27 zkvalitní dopravní propojení měst Most a Žatec. Součástí stavby je most (330 m) a další dva mosty a úrovňová křižovatka v km 2,49 sloužící k napojení Žíželic. V úseku km 1,185 až 1,990 je navržen vlevo přídavný pruh - stoupací pruh.
Stavba začíná za MÚK Vysočany s rychlostní silnicí R7. Dále se trasa pokračuje v trase stávající silnice I/27 v zářezu. Od km 1,500 se odklání od stávající silnice I/27 a pokračuje mostem přes údolí Hutního potoka a železniční tratě ČD. Následuje úrovňová křižovatka, na které je připojena stávající silnice I/27, a za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 490 milionů Kč. Realizace byla plánována v období srpen 2009 až listopad 2011.

Stavba Žíželice - MÚK R6 Petrohrad je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 25,3 km. V červenci 2007 Pragoprojekt zpracoval Technickou studii. V listopadu 2007 bylo zpracováno oznámení EIA. 4. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA. Přeložka silnice I/27 zkvalitní dopravní propojení mezi R6, R7 a Žatecem.
Stavba navazuje na předchozí stavbu na okraju Žatce v oblasti průmyslových podniků. Průtah žatcem je beze změny s vyjímkou přestavby úrovňové křižovatky s II/250 na okružní. Za Žatcem se trasa odklání od původní je vedena v těsné blízkosti. Západním ochvatem míjí Radičeves. Obchvat Sýrovica Pšova je navržen ve dvou variantách, a to buď východní nebo západní. Dále trasa vede v těsné blízkosti staré silnice. Pokračuje západním obchvatem Blšan. Obchvat Strojetic je navržen buď východní nebo západní. Dále je trase vedena východně od stávající silnice. Stavba končí před MÚK Petrohrad s plánovanou rychlostní silnicí R6.

Stavba MÚK s R6 - hranice kraje je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 12,2 km. V červenci 2004 bylo zpracováno Oznámení EIA. V únoru 2005 APIS zpracoval technickou studii. 5. února 2007 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR. Součástí stavby je MÚK a 13 mostů.
Stavba začíná za MÚK s rychlostní silnicí R6. Odtud pokračuje východně od stávající silnice, u odbočky na Bukov se napojuje na stávající silnici I/27a vede v její stopě až k Jesenici. Před Jesenicí se trasa odklání a pokračuje po východním okraji Jesenice mezi zástavbou a zemědělským areálem. Následuje MÚK se silnicí II/228 a za ní most přes železniční trať. Trasa kříží Mlynský potok a pokračuje podél lesa. Za křižovatkou se silnicí do Drahouš se trasa napojuje na stávající silnice I/27, v jejiž stopě vede cca 700 m. Následně se od mí odklání a pokračuje na jih. Západně míjí Tlestky, zde je varintně navrženo, buď přímé pokračování na jih anebo se trasa využívá v cca 300 m stávající silnici. Trasa prochází mezi Ždárem a Podbořanky. Cca 1 km před hranicí kraje se napojuje na stávající silnicí I/27. Stavba končí na hranici kraje.

Stavba Hranice kraje - Třemošná je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 32,4 km. V listopadu 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V listopadu 2004 D-projekt zpracoval technickou studii. 15. ledna 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR. Součástí stavby jsou 2 MÚK.
Stavba začíná na hranici kraje. Odtud pokračuje cca 1 km ve stopě stávající silnice, následně se odklání a pokračuje jako východní obchvat Vysoké Libyně. Trasa následně pokračuje ve trase stávající silnice. U Hubenova je navržena úprava dvou směrových oblouků. Obchvat Kralovic byl navržen ve dvou variantách. Západní varianta se odklání před Kralovicemi a pokračuje po západním směrem okolo Marianského Týnce se stáčí na jih, kříží železniční trať a napojuje se na stávající silnici na MÚK s jižním přivadečem. Východní varinta se před Kralovicemi odklání a pokračuje jako východní obchvat. Křiží železniční trať, se silnicí II/229 je navržena MÚK. Za mostem přes Kralovický potok se trasa stáčí na západ. Následně se napojuje na stávající silnici, v jejiž stopě vede 1,2 km. Výrov míjí západním obchvatem, prochází mezi Výrovem a Sechuticemi. Následně opět trasa vede ve stopě stávající silnice cca 1,6 km. V okolí Plasy je trasa vedena v nové poloze a to východním obchvatem. U Sokolky se trasa odklání na jihozápad a pokračuje v pravostranném oblouku podél lesa, západně od Babiny, severně od Lazů, křiží Střelu a železniční trať. Jižně od Plas se napojuje na stávající silnici I/27, v jejiž trase vede cca 1,1 km. Následuje levostranný oblouk kolem Rybnice. Trasa pak pokračuje na jih. Se silnicí II/204 je navržena MÚK, kříží vlečku do kaolinových dolů. Stavba pokračuje mezi kaolinovými doly a Kaznějovem. U Újezdu se trasa stáčí na jihovýchod a napojuje se na stávající silnici I/27 jižně od železního mostu. Následně trasa vede ve stopě stávající silnice. Stavba končí u hotelu Diana napojením na stavbu Třemošná - obchvat.

Stavba Třemošenský rybník - Orlík je projektována v kategorii S 20,75 a měří 1,644 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. prosince 2001, dne 26. října 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 14. prosince 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červnu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je most, lávka, účelová komunikace (129 m), cyklostezska (405 m) a lesní cesta (644 m).
Jedná se o zkapacitnění stávající silnice I/27 mezi Třemošnou a Orlíkem. Stavba navazuje za MÚK Třemošná na obchvat Třemošné. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/27 a končí napojením na stávající čtyřpruhu poblíž Třemošenského rybníka.

Stavba Přemyslova - Karlovarská je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,5 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Stavba začíná před křižením ulic Karlovarská a Na Chmelnici. Následuje nová MÚK s ulicemi Karlovarská a Lidická. Odtud pokračuje nezastavěným prostorem na jih, východně kolem aleje. Následuje most přes Mži. Pokračuje podél ul. Kalikova. Stavba končí na MÚK s ulicí Přemyslova (osmičkovitá).

Stavba Borská - Přemyslova je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,1 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Stavba začíná na MÚK s ulicí Přemyslova a pokračuje podél ulic Kotkova a Korandova. Následuje estakáda přes železniční tratě Plzeň - Cheb a Plzeň - Domažlice a železniční vlečku Škody. Stavba končí na křižovatce s ulicí Borská.

Stavba Sukova - Borská je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,2 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Stavba začíná na křižovatce s ulicí Borská. Odtud pokračuje prolukou v zástavbě kolem vysokoškolských kolejí. Stavba končí na okružní křižovatce s ulicí Sukova.

Stavba Šlovice - Přeštice je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 6,319 km. V roce 1992 D-Projekt zpracoval studii trasy. 17. dubna 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V květnu 2003 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a následně v únoru 2007 zpracoval aktualizaci. 14. dubna 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky 4 silnic III. třídy, 3 místních komunikací, polní a lesní cesty, souběžná komunikace a protihlukový val (900 m).
Stavba začíná za MÚK se silnicí II/180 v prostoru U Vysoké. Odtud pokračuje v trase stávající silnice I/27 cca 1 km, která bude rozšířena o pravou polovinu. Za křižěním se silnicí na Dobřany se trasa odklání a pokračuje vlevo souběžně se stávající silnicí. Následuje MÚK Chlumčany se silnicí III/18040 (deltovitá). Trasa západně míjí Horní Lukavice. Následuje MÚK Lukavice se silnicí III/18030 (osmičkovitá), za kterou stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/27. Zde rovněž končí čtyřpruhový úsek a dál na Klatovy bude pokračovat jen dvoupruh.

Stavba Přeštice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,700 km. V roce 1991 byla zpracována studie trasy. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001. V roce 2002 D projekt zpracoval studii „Silnice I/27 přeložka Dolní Lukavice – Štěpánovice“.
Součástí stavby je 5 mostů.
Stavba začíná za MÚK Dolní Lukavice se silnicí III/18030. Odtud pokračuje jako západní obchvat Přeštic, kříží železniční trať. Trasa prochází mezi Přeštice a Ženovicemi a pokračuje na jih. Stavba končí před MÚK Přeštice se silnicí II/183 napojením na silnici II/183, pomocí které bude provizorně propojena se stávající silnice I/27.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 780 milionů Kč.

Stavba Přeštice - Švihov je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 8,800 km. V roce 1991 byla zpracována studie trasy. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001. V roce 2002 D projekt zpracoval studii „Silnice I/27 přeložka Dolní Lukavice – Štěpánovice“.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 7 mostů
Stavba začíná na MÚK Přeštice se silnicí II/183. Odtud trasa pokračuje v souběhu s železniční tratí. Lužany míjí západně. Se silnicí II/182 je navržena MÚK Borovy. Trasa prochází mezi vrchy Stříbrnice a Stramchyně, východně míjí Lhovice a končí na MÚK Červené Poříčí připojením na silnici III/1827 Lhovice - Švihov.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,592 miliardy Kč.

Stavba Červené Poříčí - Klatovy je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 9,5 km. Tato stavba je obsažena v územním plánu VÚC Klatovska a jedná se o přestavbu na moderní silnici s mimoúrovňovými křižovatkami. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001. V roce 2002 D projekt zpracoval studii „Silnice I/27 přeložka Dolní Lukavice – Štěpánovice“.
Součástí stavby jsou 2 MÚK a tunel.
Stavba začíná na MÚK Červené Poříčí se silnicí III/1827. Trasa pokračuje jako západní obchvat Švihova. Se silnicí II/184 je navržena MÚK Švihov, kříží Úhlavu a pokračuje tunelem západně od kolem kopce Švabí, západně míjí Dehtín, za kterým se dostává trasa do souběhu se stávající silnicí I/27. Trasa pokračuje východním obchvatem Štěpánovic a končí na MÚK Klatovy s připravanou stavbou Klatovy - přeložka, 1.stavba.

Stavba Klatovy - přeložka, 1. stavba je projektována v kategorii S 11,5/80, resp. S 9,5/70 a měří 7,480 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. března 1998, dne 25. června 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V prosinci 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní povolení a v červnu 2006 její aktualizaci. Sudop Praha zpracovává dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 2 úrovňové a 2 okružní křižovatky, 9 mostů, 2 nadjezdy, úprava silnic I/22 a II/191, přeložky silnic II/186, III/11766, 4 místní komunikace, 5 polních cest a 7 protihlukových stěn.
Stavba začíná mezi Štěpánovicemi a Klatovami na provizorní napojení. Odtud pokračuje podél stávající silnice I/27, za mostem přes železniční trať se trasa odklání a pokračuje po okraji zástavby přes MÚK se silnicí II/191 k další MÚK se silnicí II/183 (deltovitá) u Korálkova. Následuje MÚK Klatovy-jih se silnicí I/22. Zde dochází ke změně kategorie na S 9,5/70. Následně trasa kříží železniční trať a pokračuje kolem Lub. Stavba končí napojením na stávající silnici před Malou Vískou. Náklady na stavbu jsou plánovány na 901 milionů Kč.

Stavba Klatovy - přeložka, 2. stavba je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 3,5 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. března 1998, dne 25. června 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V roce 2003 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní povolení.
Jedná se o obchvat Malé Vísky a Vrhavce. Součástí stavby je MÚK, úrovňová křižovatka a 2 mosty.
Stavba začíná mezi Klatovami a Malou Vískou, kde se napojuje na 1. stavbu. Odtud pokračuje západním obchvatem Málé Vísky a Vrhavce, podchází pod železniční tratí a končí napojením na stávající silnici I/27 jižně od obce Vrhaveč. Náklady na stavbu jsou plánovány na 160 milionů Kč.

Stavba Přeložka Běšiny, 2.st. je projektována v kategorii S 9,5 a měří 2,5 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 18. ledna 1993, dne 2. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. června 1994 vydal Okresní úřad Klatovy souhlasné stanovisko. Předmětem stavby je západní obchvat Běšiny, zároveň řeší i odstranění nevyhovujícího podjezdu pod železniční tratí.

Stavba Železná Ruda - obchvat je projektována v kategorii S 9,5 a měří 4,2 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. září 1999, dne 2. května 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 24. června 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Jedná se o stavbu jihovýchodního obchvatu. Součástí stavby je tunel. Stavba začíná na východním okraji Železné Rudy u Parferovy Hutě. Odtud pokračuje tunelem, který ústí za lanovkou u Javoru. Odtud je trasa vedena povrchově, stáčí se kolem hory Pepík, následuje křižovatka s přivadečem před Alžbětínem. Trasa pokračuje jižně podél železniční trati a končí na státní hranici s Německem.

V provozu:

Stavba Třemošná - přeložka je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 3,844 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 10. dubna 1994, dne 14. prosince 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. ledna 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 1996 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V říjnu 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla dubnu 2005 a v červnu 2007 prodloužena.
V prosinci 2002
Pontex zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 4. ledna 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, 2 úrovňové křižovatky, 4 mosty na trase, nadjezd, lávka, přeložky silnic III. třídy a II/180 a demolice 3 rodinných domů.
Stavba začíná u hotelu Diana, kde bude vybudována úrovňová křižovatka se stávající silnicí I/27 a s přeložkou III. třídy. Odtud pokračuje hlubokým zářezem, za kterým následuje estakáda přes železniční trať a říčku Třemošnou (419 m). Se silnicí II/180 je navržena úrovňová křižovatka. Trasa prochází po lesních pozemcích. U areálu Škody Plzeň je navržena MÚK se stávající silnicí, za kterou stavba končí. Na MÚK by měl začínat výhledový čtyřpruh ve směru do Plzně.
Stavbu projektoval Pontex a realizuje "SDRUŽENÍ BÖGL a KRÝSL - SWIETELSKY - EDIKT". Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,014 miliardy Kč. Pro rok 2011 je na stavbu vyčleněno 126 milionů Kč, z toho je 103 milionů Kč z OPD a 18 milionů Kč z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období 10. říjen 2008 až červen 2011. 18. dubna 2011 byla stavba částečně uvedena do předčasného užívání. 28. června 2011 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Tyršův Sad - Sukova, 2. stavba je projektována v kategorii S 22,5/70 a měří 1,080 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V roce 2006 Pontex zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, 2 mosty, lávka, přeložky silnic III. třídy (635 m), místních komunikací (364 m), 2 protihlukové stěny a demolice několika objektů.
Stavba navazuje na předchozí stavbu v Borské serpentině za mostem přes ulici Klatovská. Odtud pokračuje mostem přes železniční trati Plzeň - Klatovy. Dále trasa západně míjí Borskou věznici. Pokračuje mostem přes Dobřanskou ulici, kde je navržena MÚK Dobřanská. Stavba končí zaústěním do okružní křižovatky v Sukově ulici.
Stavbu projektoval Pontex a realizuje "Sdružení STRABAG - BERGER BOHEMIA - Plzeň Sukova". Náklady na stavbu jsou plánovány na 939 milionů Kč. Pro rok 2011 je na stavbu vyčleněno 130 milionů Kč. Realizace je plánována v období 28. dubna 2008 až prosinec 2011. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 30. listopadu 2011.

Stavba Tyršův Sad - Sukova, 1. stavba je postavena v kategorii S 22,5/70 a měří 1,250 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby je šesti polový most přes Radbuzu o délce 270 m a výšce 28 m. Jedná se o dva samostatné souběžné mosty s monolitickými opěrami a pilíři a mostovkou ze železobetonových segmentů, dodatečně předpínanou.
Stavba začíná za MÚK Tyršův Sad a pokračuje zářezem kolem osady Na Výsluní a dále nad areálem fy. Berger. Mostem překračuje řeku Radbuzu, dále vede přes někdejší domek hrázného Borské přehrady. Stavba končí mostem přes ulici Klatovskou na provizorním sjezdu na ulici Klatovskou.
Náklady na stavbu byly 462,1 milionů Kč. Stavbu provedlo sdružení Berger Bohemia a SMP Construction. Realizace proběhla v období červen 2002 až říjen 2004 s uvedením do provozu 1. listopadu 2004.

Stavba Tyršův sad MÚK je postavena v kategorii S 22,5/70 a měří 0,203 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 11. prosince 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. ledna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je MÚK Týršův sad, nadjezd, místní komunikace kategorie MS 9/50 (988 m), polní cesty a protihlukové stěna )238 m).
Stavba navazuje na přivaděč od MÚK Litice a umožňuje propojení stávající silnice I/27 (ulice Klatovská) a osady Na Výsluní s vlastním přivaděčem.
Náklady na realizace byly 169 milionů Kč. Stavbu realizovalo "Sdružení MÚK Týršův sad" ve složení Dálniční stavby Praha a SSŽ o.z. 01 Plzeň. Realizace proběhla v období červen 2002 až červenec 2004 s uvedením do provozu 15. prosince 2003.

Stavba Litice - Šlovice je postavena v kategorii S 22,5/100 a měří 4,240 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 6. listopad 1995, dne 17. dubna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 23. dubna 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je 1 MÚK, 4 mosty, lávka, přeložky silnic staré I/27 a II/180, polních cest (645 m), dále plynovodů, dálkového kabelu, úprava vedení 22kV a protihluková stěna (550 m). Výstavba souvisela s výstavbou dálnice D5.
Stavba začíná na MÚK Šlovice s dálnicí D5. Odtud pokračuje k MÚK se silnicí II/180, za kterou stavba končí zúžením na stávající silnici I/27. Náklady na stavbu byly 593 milionů Kč. Stavbu provedl Strabag, závod Plzeň. Realizace probíhala v období únor 2001 až listopad 2003, s uvedením úsek MÚK s II/180 - KÚ do provozu 31. srpna 2003, zbytek byl uveden spolu s dálnicí D5 15. prosince 2003.


autor © Lenny
Poslední změny na stránce 14. ledna 2012