Silnice I/34

České Budějovice - Třeboň - Jindřichův Hradec - Pelhřimov - Havlíčkův Brod - Hlinsko - Svitavy - I/35

Usnesením vlády České republiky ze dne 10. listopadu 1993 č. 361, o rozvoji dálniční sítě do roku 2005 byla vymezena jako rychlostní komunikace R34 v trase úseku České Budějovice  - Třeboň. Usnesením vlády ze dne 16. října 1996 č. 528 bylo rozhodnuto o vypuštění rychlostní silnice R34 v celém úseku České Budějovice - Třeboň z kategorie rychlostních silnic, dále se však počítalo s výstavbou čtyřpruhu kategorie S 22,5. V roce 1997 Ředitelství silnic Praha provedlo na základě výsledků celostátního sčítání z roku 1995 posouzení šířkového uspořádání silnice I/34 v úseku Líšov - Třeboň a rozhodlo, že tento úsek vyhovuje dvoupruhové kategorii S 11,5/80. Silnice je součástí mezinárodní silnice E551 České Budějovice - Humpolec.
Z celkové plánované délky 23 kilometrů byla silnice realizována ve čtyřpruhovém profilu v úseku České Budějovice - Lišov.

Délka silnice: 202,480 km
Ve stavbě: 5,398 km
V provozu jako čtyřpruh: 8,8 km

Stavba Propojení dopravních okruhů České Budějovice je projektována v kategorii MS 16,5/70,50 a měří 1,543 km. V roce 1998 Pragoprojekt zpracoval studii. V květnu 2002 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červenci 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí v červnu 2008 prodlouženo. V prosinci 2004 Pragoprojekt zpracoval dokuementaci pro stavební povolení. 18. listopadu 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, 2 mosty na trase, 1 nadjezdy, železniční most, prodloužená ul. Pekárenská, obslužná komunikace, cyklostezka, 2 zárubní zdi a protihluková stěna.
Stavba začíná na křižovatce ulic Strakonická x Jírovcova. Odtud pokračuje podjezdem pod železniční tratí, následuje okružní křižovatka a MÚK s prodlouženou ulicí Pekárenská (osmičkovitá). Stavba končí napojením na okružní křižovatku se silnicí II/634.
Stavbu provedlo sdružení "SWIETELSKY - SSŽ - Propojení okruhů Č.Budějovice". Náklady na stavbu byly 901 milionů Kč. Realizace proběhla v období říjen 2008 až duben 2011 s uvedením do provozu 26. října 2010.

Stavba České Budějovice - Líšov je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 6,6 km. Součástí stavby je MÚK, 1 okružní křižovatka, 3 mosty na trase a 2 nadjezdy.
Přeložka začíná na kruhovém objezdu se silnicí II/634. Stoupáním pokračuje k plánované MÚK s dálnicí D3 u obce Borek. Následuje MÚK při severním okraji Rudolfova, trasa dále pokračuje ke křižovatce se stávající silnicí, kde se stavba zužuje a končí.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly Dálniční Stavby Praha. Do provozu byla slavnostně uvedena 15. října 1999. Stavba byla realizována v období listopad 1997 až říjen 1999. Stála x milionů Kč.
Mapa silnice

Stavba Lišov - Vranín Je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 9,510 km. V září 1995 Pragoprojekt zpracoval krajinářské hodnocení a v lednu 1996 vypracoval studii "Návrh koridorů pro přeložku silnice I/34 Lišov - Třeboň". V roce 1997 Pragoprojekt je zpracoval studii Přeložka silnice I/34 Lišov - Třeboň. Z těchto koridorů MŽP doporučilo dopisem z 23. února 1999 sledovat a podrobně posoudit koridor A.
V únoru 2000 Pragoprojekt zpracoval studii Lišov - Třeboň v koridoru A, která byla podkladem pro dokumentaci EIA zvěřejněnou 28. dubna 2000. Dne 15. listopadu se uskutečnilo veřejné projednání a 19. prosince 2000 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
V listopadu 2003 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavbu Lišov - obchvat a v lednu 2014 její aktualizaci. 11. března 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V červnu 2009 Pragoprojekt zpracoval technickou studii úseku Štěpánovice - Třeboň, která oproti předchozím studiím nepočítá s vystabou MÚK se silnicí III/14613. V listopadu 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v červnu 2012 její úpravu.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnic II/634 (1355 m), III/14610 (300 m), III/14613 (257 m), přeložky 3 místních komunikací (873 m), 1 lesní (110 m) a 5 polních (4773 m) cest a 2 protihlukové stěny (453 m).
Stavba začíná na konci dnešního čtyřpruhu Na Klaudě. Následuje MÚK Klauda se silnicí II/634 (kosodelná), kde se mění počet pruhů ze čtyř na dva. Trasa překonává Lišovský práh, vede v zářezu, následně po náspu. Jižně míjí Lišov. Následuje MÚK Lišov se silnicí II/634 (osmičkovitá), za kterou trasa pokračuje severně od stávající silnice I/34, severně kolem Štěpánovic, za kterými se přibližuje stávající silnici I/34. Následuje úrovňová křižovatka Vránín se silnicí III/14613, za kterou se trasa napojuje na stávající silnici I/34. Stavba končí na kraji Vranína.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,302 miliardy Kč.

Stavba Vranín - Třeboň je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,150 km. V září 1995 Pragoprojekt zpracoval krajinářské hodnocení a v lednu 1996 vypracoval studii "Návrh koridorů pro přeložku silnice I/34 Lišov - Třeboň". V roce 1997 Pragoprojekt je zpracoval studii Přeložka silnice I/34 Lišov - Třeboň. Z těchto koridorů MŽP doporučilo dopisem z 23. února 1999 sledovat a podrobně posoudit koridor A.
V únoru 2000 Pragoprojekt zpracoval studii Lišov - Třeboň v koridoru A, která byla podkladem pro dokumentaci EIA zvěřejněnou 28. dubna 2000. Dne 15. listopadu se uskutečnilo veřejné projednání a 19. prosince 2000 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
V červnu 2009 Pragoprojekt zpracoval technickou studii úseku Štěpánovice - Třeboň, která oproti předchozím studiím nepočítá s vystabou MÚK se silnicí III/14613. V černu 2015 zpracoval Pragoprojekt technickou studii. V září 2015 zpracoval Pragoprojekt záměr projektu.
Součástí stavby je polní cesta (250 m) a 2 autobusové zastávky.
Stavba navazuje na předchozí akci Lišov - Vranín na okraji Vranína. Původní varianta jižního průchodu kolem Vranína s MÚK Vranín se silnicí III/14613 (osmičkovitá) byla s ohledem na zástavbu změněna. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice, kterou za Vranínem opouští a pokračuje severně kolem rybníků Potěšílek a Smetana. Prochází mezi stávající silnicí I/34 a letištěm. Za odbočkou na Dvory se trasa napojuje na stávající silnici I/34. Stavba končí za odbočkou na Dvorce napojením na již provozovaný obchvat Třeboně.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 221 milionů Kč.

Stavba Třeboň, 3. stavba je projektována v kategorii S 11,5 a měří 1,9 km. Stavba definitivně odvedla dopravu z Třeboně na obchvat.
Stavba začíná před odbočkou do Dvorce. Následně se odklání od původní trasy a pokračuje levostranným obloukem , který přechází do pravostranného. Stavba končí před dnešní okružní křižovatkou se silnicí II/154.
Stavbu provedly SSŽ. Do provozu byla stavba předána v červenci 1988.

Stavba Třeboň, přeložka je projektována v kategorii S 22/100 a měří 3,2 km. Stavba odvedla dopravu z historického centra města. Součástí stavby byly 2 MÚK, 5 mostů na trase, 2 nadjezdy, 3 mosty na větvích křižovatky, přeložka silnice I/24, místní komunikace, polní cesta a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná před dnešní okružní křižovatkou se silnicí II/154, která byla původně postavena jako průsečná. Stavba je vedena jako dvoupruh kategorii S 11,5 průtahem Třeboně. Před křižovatkou se silnicí I/24 (trubkovitá) začíná čtyřpruh. Trasa kříží železniční trať a 3 stoky. Zde je trasa vedena po náspu, jehož záložení na silně podmáčeném terénu provázeli problémy. Následuje MÚK Třeboň-východ s přeložkou silnice I/24 (trubkovitá), za kterou stavba končí napojením na stávající silnici na začátku lesa.
Stavbu provedly SSŽ, středisko České Budějovice. Náklady na stavbu byly 58 milionů Kčs. Realizace proběhla v období let 1975 až 1980.

Úsek Třeboň - Stráž n. Nežárkou

Úsek je projektován v kategorii S 11,5 a měří 9,2 z toho je 8,0 km přestavěno. S výjimkou úseku Třeboň - Nová Hlína byl celý úsek v úplynulých letech přestavěn.

Stavba Nová Hlína je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,8 km. Předmětem stavby bylo nahrazení historického mostu z 18. století novým spolu s výstavbou nové trasy silnice. Součástí stavby je most na trase a autobusová zastávky.
Stavba začíná před odbočkou na Novou Hlínu. Odtud pokračuje pravostranným obloukem. Rybník Vítek překonává náspem a mostem. Stavba končí v místě křížení s původní silnicí u rybníka.
Stavbu provedly Slnice České Budějovce a byla dokončena v roce 1988.

Stavba Nová Hlína je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,0 km. V prosinci 1983 zpracoval Pragoprojekt jednostupňový projekt. Předmětem stavby bylo nahrazení historického mostu z 18. století novým spolu s výstavbou nové trasy silnice. Součástí stavby je most na trase a místní komunikace.
Stavba začíná v místě křížení s původní silnicí u rybníka Vítek. Odtud trasa pokračuje přímo s mostem přes řeku Lužnici (130 m). Stavba končí na křižovatce se silnicí III/1536.
Stavbu provedly Slnice České Budějovce a byla dokončena v roce 1986.

Stavba Stará Hlína - Mláka je projektována v kategorii S 11,5 a měří 2,9 km. Předmětem stavby bylo rozšíření původní silnice na dvoupruh kategorie S 11,5.
Stavba byla realizována v období květen až září 2004.

Stavba Mláka je projektována v kategorii S 11,5 a měří 2,3 km. Součástí stavby byla místní komunikace.
Stavba začíná v obci Mláka. Před křižovatkou se silnicí II/148 se odklání a pokračuje jižním obchvatem části U Kostela. Následuje připojení původní silnice. Stavba končí před mostem přes Novou řeku. Stavba proběhla v 80. letech.

Stavba Mláka - Stráž n. Nežárkou je projektována v kategorii S 11,5 a měří 1 km. Předmětem stavby bylo rozšíření původní silnice mezi obcemi Mláka a Stráž n. N. na kategorii S 11,5.
Součástí stavby byl most na trase. Stavba byla dokončena v roce 1997.

Stavba Stráž nad Nežárkou - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,324 km. V roce 1994 Pragoprojekt zpracoval studii. 4. října 1995 byla zveřejněna dokumentace EIA. Dne 21. března 1996 proběhlo veřejné projednání a 18. dubna 1996 vydalo MŽP souhlasné stanovisko ve variantě 1. V roce 2000 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení a dokumentace zadání stavby.
Součástí stavby byl most, přeložky silnic III/1489 (317 m) a III/1532 (260 m), 2 místní komunikace, opěrná zeď (43 m) a 2 protihlukové stěny (1033 m).
Stavba začínala před odbočkou do pískovny. Odtud vedla cca 600 m ve stopě tehdejší silnice, která byla rozšířena. Následně se odklání a pokračuje jižním obchvatem, severně od rybníku Budka. Se silnicí III/1532 je postavena průsečná křižovatka. Stavba končila napojením na stávající silnici I/34 před odbočkou do autokempu.
Stavbu provedlo "Sdružení Swietelsky - Colas". Náklady na stavbu byly 237 milionů Kč. Stavba byla částečně hrazena z Operačního programu Infrastruktura. Realizace proběhla v období září 2005 až srpen 2007 se slavnostním zahájením 19. září 2005 a uvedením do provozu 21. června 2007.

Stavba Stráž nad Nežárkou - Lásenice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,647 km. V září 2001 Pragoprojekt zpracoval studie úseku Stráž nad Nežárkou - Jindřichův Hradec. 21. prosince 2001 byla zveřejněna dokumentace EIA. Dne 26. srpna 2003 proběhlo veřejné projednání a 16. října 2003 vydalo MŽP souhlasné stanovisko s doporučenou variantou A.
V červnu 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro ůzemní rozhodnutí. V roce 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je most na trase, přeložky silnic II/153 (304 m) a III/1537 (197 m), 2 místních komunikací (426 m), polní cesty (232 m) a 5 protihlukových stěn (700 m).
Stavba navazuje na předchozí stavbu Stáž n. Než. před odbočkou k autokempu. Odtud vede v trase stávající silnice, za odbočkou na Příbraz se odklání. Následuje křižovatka se silnicí III/1537. Stavba pokračuje jižním obchvatem Dolní Lhoty. Následuje křižovatka se silnicí II/153. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 432 milionů Kč. Realizace je plánována v období listopad 2018 až únor 2021.

Stavba Lásenice - Jindřichův Hradec je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 7,5 km. V září 2001 Pragoprojekt zpracoval studie úseku Stráž nad Nežárkou - Jindřichův Hradec. 21. prosince 2001 byla zveřejněna dokumentace EIA. Dne 26. srpna 2003 proběhlo veřejné projednání a 16. října 2003 vydalo MŽP souhlasné stanovisko s doporučenou variantou A.
Součástí stavby jsou 3 úrovňové křižovatky, 4 mosty na trase. Stavba navazuje na předchozí stavbu na provizorním napojení za křižovatkou se silnicí II/153. Odtud trasa pokračuje přímo ke hrázi Lásenického rybníku, kde se trasa vrací do stopy stávající silnice I/34 a v její stopě vede přes Lásenice. Trasa dále pokračuje ve stopě stávající silnice I/34 s tím, že nevyhovující směrové a výškové parametry budou odstraněny. U Dolního Žďáru trasa opouští stopu stávající silnice, kde se odklání vpravo a pokračuje přímo přes les. Severovýchodně od Horního Žďáru se napojuje na stávající silnice I/34, kde stavba končí.

Přeložka sil. I/34 v Jindřichově Hradci je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,6 km. Jedná se o soubor staveb obchvatu Jindřichova Hradce. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 4 mosty na trase, nadjezd, most na větvi křižovatky, přeložky silnic I/23, II/128 a II/164 a místní komunikace.
Stavba začíná u panelárny. Odtud je trasa vedena pravostranným obloukem k MÚK Jindřichův Hradec se silnicí II/128. Následně byla pro obchvat využita stopa silnice II/164 k úrovňové křižovatce se silnicí II/164. Trasa pokračuje východně kolem sídliště a rybníku Vajgar. Severovýchodně míjí sídliště Pod Kasárny a končí na křižovatce se silnicí I/23.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a na stavbě se podílelo Železniční stavitelství Brno. Realizace probíhala po etapách v období 1963 až 1980. V roce 1965 byl zprovozněn úsek křiž. Jachymova - křiž. s I/23. V roce 1974 byl zprovozněn úsek úsek II/128 - křiž. Jachymova a v letech 1978-9 úsek panelárna - MÚK s II/128.

Úsek Jindřichův Hradec - Jarošov nad Nežárkou je projektován v kategorii M 14,25, resp. S 9,5 a měří 4,5 km. Součástí stavby byl most.
Úsek začíná na křižovatce se silnicí I/23 v Jindřichově Hradci. Původní silnice I/34 byla rozšířena na směrově nedělený čtyřpruh. Od konce čtyřpruhu trasa pokračuje v nové trase, po most přes Nežárku v kategorii S 11,5 a dále jen v kategorii S 9,5. V úseku konec čtyřpruhu - křiž. s původní silnicí u rybníku U Křížku bylo využito rozestavěné těleso ze 40. let v délce 1,6 km. Trasa severovýchodně míjí Rodvínov a končí za zemědělským družstvem v Rodvinově.
V roce 1970 byl postaven most přes Nežárku. Rozšíření na čtyřpruh probíhalo za provozu v letech 1980 až 1981. Akci provedly Silnice České Budějovice.

Stavba Jarošov-obchvat je projektována v kategorii S 9,5 a měří 1,9 km. Součástí stavby byl most, přeložky silnic I/23 a II/132 a polní cesta.
Stavba asi začíná za zemědělským družstvem v Rodvinově. Odtud trasa pokračuje severozápadním obchvatem Jarošova. Obchvat končí za křižovatkou se silnicí II/132.
Stavba byla dokončena v roce 1966 jako jeden z prvních obchvatů na této silnici.

Stavba Rekonstrukce sil. I/34 Jarošov - Nekrasín je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,600 km. Součástí stavby byly 2 mosty na trase a přeložka silnice III/0346.
Stavba začíná na křižovatce se silnicí II/132, kde navazuje na obchvat Jarošova. Odtud trasa pokračuje podél staré silnice I/34, která byla rekultivována. Následně trasa prochází lesem. Následuje styková křižovatka se silnicí III/0346 u Nekrasína, kde stavba končila.
Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 36 milionů Kčs. Výstavba prověhla v období 1984 až červen 1986.

Stavba Přeložka sil. I/34 Nová Včelnice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,7? km. Součástí stavby byly 3 mosty na trase, železniční most, přeložky silnic III/12826 a III/12827, 2 přeložka železniční trati, místní komunikace, 2 polní cesty a chodník.
Stavba začíná na křižovatce se silnicí III/0346 u Nekrasína. Odtud trasa pravděpodobně začínala na průsečné křižovatce se silnicí III/12826. Odtud trasa pokračuje mostem přes Kamenici, podchází železniční trať. Následuje úrovňová křižovatka se silnicí III/12826 a trasa pokračuje západním obchvatem Nové Včelnice. Dále je trať vedena ve společném koridoru s železniční tratí, která byla v rámci stavby přeložena. Západní míjí Žďár. Se silnicí III/0346 je postavena styková křižovatka napojující Žďár. Následuje úsek, ve kterém byla trasa vedena ve stopě původní silnice. Stavba končí před osadou Březí.
Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Realizace proběhla v období let 1988 až 1991.

Stavba Vodná je projektována v kategorii S 11,5 a měří 0,9 km. Předmětem stavby bylo vyloučení nebezpečného úseku silnice vedoucího po hrází Vlčetíneckého rybníku. Součástí stavby byla přeložka silnice III/12830.
Stavba začíná cca 250 m před osadou Březí. Následuje křižovatka se silnicí III/1283. Trasa prochází přes Březí a dále je vedena v souběhu s původní silnicí. Stavba končí před obcí Vodná. Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 4 miliony Kčs. Stavba byla dokončena v prosinci 1978.

Stavba Přeložka sil. I/34 Vodná - Kamenice nad Lipou je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,519 km. Součástí stavby byla MÚK Kamenice, 3 mosty na trase, železniční most, lávka, přeložky silnic II/409, III/12820, úprava silnice III/12819 přeložka železniční trati (323 m), 3 polní cesty, chodník, autobusová zastávka, 4 protihlukové stěny (650 m).
Stavba začíná před obcí Vodná. Odtud pokračuje průtahem Vodné, který byl úpraven a rozšířen. Následuje křižovatka s původní silnicí I/34 (dnes III/4094), za kterou se trasa odklání a přeložka je vedena východně od Vodné a původní silnice. Trasa kříží původní silnici I/34 (dnes III/4094), se kterou byla v roce 2009? nově vybudována MÚK Gabrielka (jednovětvová). Stavba pokračuje v zářezu k železničnímu mostu a dále stoupáním západně kolem Kamenice, se silnicí II/409 je postavena MÚK Kamenice (jednovětvová). Následně trasa klesá k úrovňové křižovatce Kamenice-sever. Stavba končí před čerpací stanicí.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedl Strabag Bohemia, závod Pelhřimov. Náklady na stavbu byly 176 milionů Kč. Realizace proběhla v období 20. září 1991 až říjen 1996.

Stavba Pravíkov - Nová Ves je projektována v kategorii S 11,5 a měří 2,8? km. Předmětem stavby byla přeložka původní silnice a výstavba stoupacího pruhu ve směru na Jindřichův Hradec.
Stavba začíná za obcí Pravíkov. Odtud pokračuje lesem. Stavba končí před odbočkou na Novou Ves.
Stavbu dokončily v roce 1984 Silnice České Budějovice.

Úsek Nová Ves - Pelhřimov

Úsek je projektován v kategorii S 11,5/70 a měří 6,812 km. Soubor staveb se skládá ze 3 částí. Jedná se o obchvaty několika obcí.

Stavba Nová Ves - Božejov je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 3,415 km. Od roku 1994 probíhaly práce na hledání nejvhodnější varianty. 13. prosince 1996 Okresní úřad Pelhřimov vydal souhlasné stanovisko k EIA. V březnu 2000 zpracoval Dopravoprojekt Brno dokumentaci pro územní rozhodnutí. 25. června 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V roce 2004 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Božejov, 3 mosty na trase, podchod, most na účelové komunikaci, připojení Nové Vsi (82 m), připojení Božejova (364 m), přeložka původní silnice I/34 (133 m), provizorní připojení (286 m), 3 účelové komunikace (1156 m), polní cesta (122 m), 2 autobusové zastávky a 2 chodníky (274 m).
Stavba začíná před odbočkou na Novou Ves. Odtud trasa pokračuje klesáním, ve směru na Jindřichův Hradec je postaven stoupací pruh (1645 m). Trasa míjí Božejov západním obchvatem, se silnicí III/03410 je postavena MÚK Božejov (jednovětvová). Za odbočkou na Božejov stavba končí napojením na stávající silnici I/34, navazuje zde stavba Božejov - Ondřejov.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedlo sdružení Strabag a Swietelsky. Náklady na stavbu byly 320 milionů Kč. Stavba byla částečně hrazena z Operačního programu Infrastruktura. Výstavba proběhla v období 1. listopadu 2005 až listopad 2007 s uvedením do provozu 26. října 2007.

Stavba Božejov - Ondřejov - Pelhřimov je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 5,398 km. V roce 2013 byly samostatné stavby Božejov - Ondřejov a Ondřejov - Pelhřimov sloučeny do jedné stavby.
13. prosince 1996 Okresní úřad Pelhřimov vydal souhlasné stanovisko k EIA. V červnu 2000 Dopravoprojekt Brno zpracoval zadávací studii. V červnu 2006 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavbu Božejov - Ondřejov a na stavbu Ondřejov - Pelhřimov. 16. dubna 2007 bylo na stavbu Božejov - Ondřejov vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena 15. června 2009.
V roce 2008 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení na část Ondřejov - Pelhřimov. 30 října 2009 bylo na část Ondřejov - Pelhřimov vydáno stavební povolení. 12. prosince 2011 byla jeho platnost prodloužena a 8. ledna 2014 znovu prodloužena do 31. prosince 2015.
16. listopadu 2011 bylo na část Božejov - Ondřejov vydáno stavební povolení a 8. ledna 2014 byla jeho platnost prodloužena do 31. prosince 2015.
V listopadu 2013 Dopravoprojekt Brno zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 8 mostů na trase, nadjezd, přeložky stávající silnice I/34 (491 m) a III/11253 (134 m), místní komunikace (160 m), 1 lesní (51 m) a 6 polních cest (1401 m) a 3 chodníky (138 + x m).
Stavba navazuje na předchozí stavbu Nová Ves - Božejov za připojením staré silnice. Odtud je trasa vedena v zářezu jihovýchodně okolo Ústrašína. Následuje MÚK se silnicí III/11253. Odtud pokračuje jako jihovýchodní obchvat Ondějova. Se stávající silnicí I/34 je navržena MÚK. Následně je trasa veden a jako západní obchvat Holakova a Myslotína. Za mostem přes polní cestu u Myslotína končí definitivní úprava a výhledově, zde bude navazovat západní obchvat Pelhřimova. Dále trasa pokračuje v kategorii S 7,5/50. Stavba končí za připojením Myslotína napojením na stávající silnici jižně od Pelhřimova.
Stavbu realizuje "Sdružení Božejov - Swietelsky + Strabag + Colas". Náklady na stavbu jsou plánovány na 670 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 216 milionů Kč, z toho je 179 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 14. duben 2015 až říjen 2017.

Stavba Pelhřimov - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 4,930 km. V listopadu 2006 Dopravoprojekt Brno zpracoval technickou studii západního obchvatu. 3. ledna 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V červenci 2009 Dopravoprojekt Brno zpracoval studii technické proveditelnosti MÚK I/34 s I/19. Následně v květnu 2010 Dopravoprojekt Brno zpracoval aktualizaci technické studie se změněnou MÚK I/34 s I/19.
7. ledna 2011 byla zveřejněna dokumentace EIA. 25. července 2011 Krajský úřad Kraje Vysočina vydal souhlasné stanovisko.
V červnu 2015 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Pelhřimov a Pelhřimov-jih), 5 mostů na trase, 7 nadjezdů, přeložky silnic I/19, II/112, III/03414 (544 m), místní komunikace, propojení (480 m) a 3 polní cesty. Vozovka bude v km 1,420 - 3,735 vpravo a v km 4,070 - 4,900 vlevo rozšířena o přídatné jízdní pruhy.
Stavba navazuje na předchozí stavbu Ondřejov - Pelhřimov severně u Myslotína. Odtud pokračuje levostranným obloukem ke stykové křižovatce s přípojením na stávající silnici, variantně navržena mimoúrovňová křižovatka (trubkovitá). Následuje estakáda přes údolí Medenice (318 m)a trasa pokračuje jako západní obchvat Pelhřimova. Mimoúrovňově kříží železniční trať a silnici III/03414. Prochází mezi Pelhřimovem a Starým Pelhřimovem. Následuje MÚK Pelhřimov se silnicemi I/19 a II/112 (prstencovitá). Stavba končí napojením na stavbu silnice I/19 Dopravní okruh Pelhřimov, I. etapa.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,144 miliardy Kč.

Stavba Přeložka silnice I/19 - Dopravní okruh Pelhřimov, I. etapa je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 2,75 km, z toho délka budoucí I/34 je 1,70 km. 20. května 1996 Okresní úřad Pelhřimov vydal souhlasné stanovisko k EIA. Součástí stavby je MÚK, 2 mosty na trase, most na přeložce II/112, přeložky silnic I/34 a II/112, účelová komunikace a polní cesta.
Stavba začíná za Starým Pelhřimovem. V následujícím úseku byla původní silnice rozšířena, od které se odklání před MÚK Pelhřimov-sever se silnicí II/112 (jednovětvová). Trasa pokračuje klesáním do údolí říčky Bělé se stoupacím pruhem pro směr Humpolec - Tábor. Za mostem přes účelovou komunikaci se napojuje stavba "I/34 Pelhřimov-obchvat". V úseku nadjezd sil. II/112 - most přes účelovou komunikaci bude stávající trasa upravena. Za mostem přes říčku Bělá (6 polí, 234 m) následuje křižovatka se silnicí I/34. Stavba končí před odbočkou na Radětín.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedlo "Sdružení Pelhřimov" ve složení Stabag a SMP Construction. Realizace proběhla v období červen 2001 až červen 2003.

Soubor staveb Dálniční přivaděč

Úsek je projektován v kategorii S 11,5/80 a měří 13 km. Silnice byla přeložena do úplně nového směrového vedení. Soubor staveb se skládá z pěti staveb.

Stavba Přeložka sil. I/34 Pelhřimov - Kojčice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,4 km. Součástí stavby jsou 3 mosty, přelož silnic III/03415, místní komunikace.
Stavba začíná za křižovatkou se silnicí I/19. Odtud pokračovala cca 1,1 km v trase původní silnice, která byla přestavěna. Následně je trasa vedena v pravostranném oblouku kolem Služátek. Stavba končí cca 500 za křižovatkou se silnicí III/03415, v místě napojení na tehdejší silnici (rekultivována).
Realizace proběhla v období let 1972 až 1974.

Stavba Přeložka sil. I/34 mimo Kojčice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří cca 2,4 km.
Stavba začíná jižně od Kojčic. Odtud trasa pokračuje k průsečné křižovatce se silnicí III/03416. Jihovýchodním obchvatem míjí Kojčice. Stavba končí u lesa východně od Kojčic, napojením na tehdejší silnici I/34 (dnes rekultivována) cca 400 m před odbočkou na Dehtáře.
Stavba proběhla v 1. polovině 70. let.

Stavba Přeložka sil. I/34 Kojčice - Onšovice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,54 km. Součástí stavby je most.
Stavba začíná cca 400 m před odboučkou na Dehtáře v místě křížení s již rekultivovanou silnicí, kde navazuje na obchvat Kojčic. Odtud pokračuje levostranným obloukem. Následně trase přechází do stoupání a pravostranným obloukem míjí Onšovice. Stavba končí u motelu za Onšovicemi.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 15 milionů Kčs. Realizace proběhla v období 1976 až 1978.

Stavba Onšovice - Záhoří je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,042 km. Součástí stavby jsou 2 mosty, přeložka silnice III/0349 a polní cesta.
Stavba začíná u motelu za Onšovicemi. Odtud pokračuje severně od Velkého Rybníku. Stavba končí nejspíš na křižovatce se silnicí III/03417 jižně od Záhoří. Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 23 milionů Kčs. Realizace proběhla v období let 1979 až září 1981.

Stavba Přeložka sil. I/34 Záhoří je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,176 km.
Stavba začínala nejspíš jižně od Záhoří na odbočce do obce a odtud pokračuje stoupáním se stoupacím pruhem ve směru na D1. Stavba končí v místě odklonu silnice do Komorovic.
Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 9 milionů Kčs. Realizace proběhla v období 1980 až listopad 1982.

Stavba Přeložka sil. I/34 Záhoří - Humpolec je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,559 km. Součástí stavby jsou 2 mosty a přeložka silnice II/347.
Stavba začínala v místě odklonu silnice do Komořovic. Odtud pokračuje severozápadně kolem Komorovic a západně Vystrkov. Stavba končí před MÚK Humpolec s dálnicí D1, kde navazovala na již hotový úsek.
Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 35 milionů Kčs. Realizace proběhla v období 1982 až srpen 1984.

Stavba Přeložka Skála - Věž je projektována v kategorii S 11,5/70. V červenci 2006 PK Ossendorf zpracoval vyhledávací studii s 4 variantami vedení obchvatu, z nichž byly následně vyloučeny varianty S a S1 a dále rozpracovány varianty J a JS. Následně 11. července 2011 bylo zveřejněno Oznámení EIA se 4 variantami vedení trasy. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován.

  • Varianta S-sever měří 5,641 km. Jedná se o severní obchvat Skály a Věže.
  • Varianta S1-sever měří 3,337 km. Jedná se o severní obchvat Věže bez obchvatu Skály.
  • Varianta J-jih
  • měří 5,122 km. Jedná se o jižní obchvat Skály a Věže. Součástí varianty je MÚK Skály, přeložka silnice III/34752 (230 m), 3 místní komunikace (950 m), 2 obslužné komunikace (590 m), 2 polní cesty (670 m)a 7 protihlukových stěn.
    Varianta začíná cca 1,5 km západně od Skály. Odtud pokračuje v trase dnešní silnice I/34. Za křižovatkou Skály situovanou v místě dnešní zatáčky, se trasa odklání na jihovýchod a pokračuje jižně kolem Skály. Následuje levostranný oblouk a trasa pokračuje jižním obchvatem Věže. Prochází po estakádě údolím Perlového potoka mezi dvěma rybníky. Stavba končí napojením na stávající silnici I/34 za odbočkou na Bezděkov před kafilerií.
  • Varianta JS-jih/sever měří 5,411 km. Jedná o jižní obchvat Skály a severní obchvat Věže. Součástí stavby je MÚK Skály, 5 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnic stávající I/34 (320 m), III/34752 (350 m) a III/34766 (112 m), 3 místní komunikace 2 obslužné komunikace (590 m), 2 polní cesty a 9 protihlukových stěn.
    Varianta se odklání od varianty J za MÚK Skály, kde varianta pokračuje po jižním okraji Skály. Trasa prochází mezi Skály a Věží. Se stávající silnici I/34 je navržena průsečná křižovatka a pokračuje severním obchvatem Věže. Se silnicí III/34752 je navržena průsečná křižovatka, za kterou se varianta napojuje na stávající silnici I/34. Stavba končí před kafilerií.

Stavba Květinov-most je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,800 km 31. července 2001 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k EIA. Součástí stavby byl most na trase a zúžení původního mostu.
Stavba začíná za kafilerií. Původní dva protisměrné oblouky s úzkým mostem byly nahrazeny přímou a přes údolí Perlového potoka byl postaven nový most (178 m). Stavba končí před Svitalkou.
Stavbu projektoval Pontex a provedlo sdružení Eurovia CS a Edikt. Stavba byla dokončena v roce 2009.

Stavba Michalovice - Havlíčkův Brod je projektována v kategorii S 11,5 a měří 5,0 km.

Stavba Sil. I/18 a I/34 Pohledští Dvořáci - Pohled je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,95 km. 3. června 1993 Okresní úřad Havlíčkovův Brod vydal souhlasné stanovisko k EIA. Součástí stavby byl 3 mosty na trase, 3 místní komunikace, 2 polní cesty, autobusová zastávka a protihluková stěna.
Stavba začínala v místě dnešní okružní křižovatky se silnicí II/150. Odtud pokračuje severním obchvatem části Pohledští Dvořáci. Přes železniční trať Havlíčkův Brod - Pardubice a Břevnický potok je postavena estakáda (235 m). Trasa pokračuje ve skalním zářezu, jižně míjí Dvorce a končí cca 300 m za křižovatkou se silnicí III/01837.
Stavbu provedly Dopravní stavby Brno. V období listopad 1991 až říjen 1994 byla realizována 2. stavba v úseku křiž. II/150 - připojení osady Pohledští Dvořáci. 1. stavba byla zprovozněna v roce 1996.

Stavba Roušťany - Pohled je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 2,888 km. V červnu 1996 zpracoval PRIS studii trasy, ve které byly řešeny 2 variaty vedení trasy, severní délky 1,628 km s náklady 55 milionů Kč a jižní délky 1,515 km s náklady 90 milionů Kč. Studie byla podkladem pro zpracování dokumentace EIA. 9. července 1997 Okresní úřad Havlíčkův Brod vydal souhlasné stanovisko k EIA.V červenci 1997 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k EIA.
V červnu 1998 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V lednu 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. V říjnu 2005 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
V listopadu 2013 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, jenž zachycuje změnu v náhrové kategorii z S 11,5/80 na S 11,5/90, v napojení průmyslových areálů na I/19 přes okružní křižovatku, zrušení stoupacího pruhu na I/34, zrušení autobusové zastávky v místní části a doplnění protihlukových stěn. V listopadu 2014 zpracoval Transconsult projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
19. května 2015 bylo vydáno stavební povolení.

Součástí stavby je most na trase, přeložky silnic I/19 (S 9,5/70, 600 m) a III/03422 (115 m), 4 účelové komunikace (609 m), místní komunikace (144 m), 3 polní cesty (766 m), 2 autobusové zastávky, ochranná stěna (24 m) a 7 protihlukových stěn (1199 m).
Stavba začíná za odbočkou do Dvorců. Následně se trasa odklání a pokračuje severním obchvatem Roušťan. Přes silnici III/03422 a Roušťanský potok je navržena estakáda (143 m), za kterou následuje úrovňová křižovatka s přeložkou silnice I/19. Trasa pokračuje v levostranném oblouku, napojuje se do stopy stávající silnice, která bude upravena. Stavba končí na kraji lesa.
Stavbu provede Geosan Group. Náklady na stavbu jsou plánovány na 394 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 201 milionů Kč, z toho je 167 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 2017 až listopad 2018.

Stavba Česká Bělá - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 3,235 km. 23. června 1997 Okresní úřad Havlíčkův Brod vydal souhlasné stanovisko k EIA. Optima zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena v roce 2004 a v lednu 2007. V lednu 2006 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a její aktualizaci. V červnu 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, most na trase a nadjezd, připojení silnice I/34 (127 m), úprava silnice III/3509 (110 m), 4 polní cesty (2486 m).
Stavba začíná před Českou Bělou. Následuje MÚK Následně se trasa odklání a pokračuje jako jihovýchodní obchvat. Přes údolí potoka Bělá je navržena estakáda (272 m). Se silnicí III/3509 je navržena úrovňová křižovatka. Stavba končí napojením na stávající silnici.
Stavbu provedlo "Sdružení Česká Bělá" ve složení Eurovia CS, STRABAG a M-SILNICE. Náklady na stavbu byly 506 milionů Kč. Realizace proběhla v období březen 2008 až prosinec 2010 s uvedením do provozu 24. září 2010.

Stavba Česká Bělá - Ždírec nad Doubravou je projektována v kategorii S 11,5 a měří 11,0 km.

Stavba Slavětín - přeložka je projektována v kategorii S 11,5 a měří 1,4 km. HBH Projekt zpracoval technickou studii v podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí. 7. prosince 2010 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Na základě závěrů zjišťovacího řízení stavba nepodléhá dalšímu posouzení.
Součástí stavby je most na trase, přeložka silnice III/3507 (481 m) a polní cesta.
Stavba začíná za odboučkou na Oudoleň. Odtud trasa pokračuje levostranným obloukem. V místě odklonění od stávající silnice je navržen styková křižovatka s přeložkou silnice III/3507 na Slavětín. Přes údolí je trasa most navržen variantně, buď přesýpaný klenbový most anebo 3-polový most (67 m). Stavba končí v místě připojení lesní cesty na I/34.

Stavba Hlinsko-obchvat je projektována v kategorii S 11,5 a měří 3,5 km. V listopadu 2007 Highway Design zpracoval dopravní studii města Hlinska, ve které byl obchvat města řešen jak v severní, tak jižní variantě. Na základě projednání bylo doporučena sledovat variantu jižní.
Stavba začíná za křižovatkou s ulicí Na Stráni. Odtud pokračuje trasa jižně kolem Hlinska. Následuje okružní křižovatka s prodlouženou ulicí k Lázním. Obchvat překračuje řeku Chrudimku a pokračuje po její pravém břehu, trasa prochází mezi Hlinskem a Blatnou. Se silnicí II/343 je navržena okružní křižovatka. Trasa se stáčí na sever a pokračuje kolem průmyslového areálu, kde končí napojením na stávající silnici I/34.

Stavba Vendolí - Svitavy je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,0 km. Předmětem stavby je nahrazení železničního přejezdu mimoúrovňovým křížením.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017