Silnice I/38

Jestřebí - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - státní hranice ČR/Rakousko

Silnice I/38 byla vládním usnesením Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, vymezena jako čtyřpruhový hlavní tah H38 v trase D1 (exit 112 Jihlava) - Jihlava - Znojmo - státní hranice, ve zbývajícím úseku Jestřebí (I/9) - D1 byla silnice vymezena jako základní tah. Čtyřpruhové úseky byly plánovány úsecích Kolín - Golčův Jeníkov a Havlíčkův Brod - D1. Rychlostní silnice měla tvořit nejkratší dálniční spojení Prahy s Vídní.
Také je součástí mezinárodní silnice E59 Praha - Jihlava - Vídeň - Zagreb. Na rakouské straně bude na silnici navazovat vysokorychlostní třípruhovou silnici B303 navazující na stávající dálnici A22 ve Stockerau, která by měla být dokončena v roce 2020.

Silnice je ve čtyřpruhovém uspořádání postavena v okolí MÚK Poděbrady-jih s D11 a v úseku D1 - Jihlava, křiž. II/523, který slouží jako dálniční přivaděč. Kromě tohoto úseku je navrženo zkapacitnění úseků D11 - Kolín, Kolín - Kutná Hora a Znojmo - Hatě. V ostatních částech bude silnice zmodernizována.

V úseku Mladá Boleslav - Čáslav se plánují na silnici I/38 přeložky a obchvaty měst, silnice I/38 v dnešní podobě přestane existovat s vyjímkou už postavených a malé části vyhovujích úseků.

Silnice bude v úseku Jihlava - Rakousko zmodernizována a přestavěna v kategorii S 11,5/100. Na trase bude postaveno 19 mimoúrovňových křižovatek, 81 mostů (bez vodotečí a cest) o celkové délce 5290 m. Celkové náklady jsou plánovány na 19,509 miliardy Kč v cenách roku 1999. V úseku Znojmo - státní hranice je plánovaná výstavba čtyřpruhové komunikace v kategorii S 24,5/100.
V roce 1996 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studii přeložky silnice I/38 Jihlava - Rakousko. V roce 1998 byla na tento koridor vydána stavební uzávěra.
19. prosince 2001 byla zveřejněna dokumentace EIA na záměr "Rychlostní silnice Hatě - Znojmo - Jihlava" na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb, jehož oznamovatelem bylo město Třebíč. 19. května 2004 se uskutečnilo veřejné projednání a 26. června 2004 MŽP ČR vydalo nesouhlasné stanovisko.

24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA "Přeložka silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice". Následně investor ŘSD rozhodl o rozdělá záměru na 3 úseky Jihlava - Stonařov, Stonařov - Želetava a Želetava - Moravské Budějovice. 26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA na část Stonařov - Želetava.

V letech 2000 - 2001 proběhla rekonstrukce vozovky v úseku Jihlava - Znojmo. Došlo k výměně asfaltové vozovky za novou. Rekonstrukce byla částečně hrazena s programu PHARE a stála 647 milionů Kč.
V období listopad 2002 až říjen 2003 proběhla rekonstrukce povrchu, 3 přeložky v celkové délce 933 m z hlediska bezpečnosti nevyhovujích úsecích a provedení odbočovacích pruhů v úseku Jestřebí - Bezděz. Celková délka opravovaného úseku byla 16,7 km v kategorii S 9,5/70. Náklady na opravu byly 114 milionů Kč. Opravu provedlo sdružení Colas-CZ a SaM Silnice a Mosty Česká Lípa.

Délka silnice: 255,969 km
V provozu (čtyřpruh): 6 km
1,9 km (1/2 profilu)
Ve výstavbě: 6,371 km (dvoupruh)
V přípravě: 17 km

Ve stavbě:

Stavba Znojmo, obchvat II je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,532 km. V říjnu 1993 zpracoval Dopravoprojekt Brno zadání stavby. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. listopadu 1993, dne 10. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. června 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V únoru 2001 zpracoval Silniční projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 21. října 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo prodlouženo 29. července 2005. V listopadu 2004 zpracoval Silniční projekt dokumentaci pro stavební povolení a v srpnu 2008 a v únoru 2009 její aktualizace.
24. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na 1. etapu (MÚK Únavovská), ústní projednání se uskutečnilo 20. dubna 2010. 7. června 2010 bylo na 1. etapu vydáno stavební povolení. Podané odvolání bylo 14. září 2010 zamítnuto.
22. června 2011 bylo zahájeno stavební řízení na 2. etapu a 9. února 2012 bylo na 2. etapu vydáno stavební povolení, proti kterému byla podána odvolání. 9. listopadu 2012 byla zamítnuta odvolání. 26. ledna 2015 byla prodloužena platnost stavebního povolení.
V únoru 2008 zpracoval Silniční projekt projektovou dokumentaci pro provádění stavby, v dubnu 2014 a v červnu 2015 zpracoval její aktualizace. Stavba je rozdělena na 1. etapu, km 2,880 - 3,400 (370 m) zahrnující výstavbu MÚK Znojmo-Únavovská a 2. etapu km 3,400 - 6,412 zahrnující část od Kasáren po MÚK Znojmo-Únavovská.
Součástí I. etapy je MÚK Únavovská, nadjezd, přeložka silnice II/399 (660 m), místní komunikace (75 m), 2 polní cesty (498 m), chodníky a opěrná zeď (152 m).
Součástí II. etapy jsou 2 MÚK (Jihlavská a Přímětická), 3 mosty na trase, nadjezd, rekonstrukce silnice II/361 (325 m), přeložka silnice II/399 (171 m), 3 polní cesty (2689 m), chodníky a 4 protihlukové stěny (1164 m).
Stavba začíná za Kasárnami před MÚK Znojmo-sever se stávající silnicí I/38 (rozštěpná). Odtud povede po severním okraji Znojma do prostoru dnešního křížení silnic II/361 a II/399, kde je navržena MÚK Znojmo-Přímětická (osmičkovitá). Po okraji Znojma pokračuje k MÚK Znojmo-Únavovská se silnicí II/399 (osmičkovitá), za kterou stavba končí.
Stavbu realizuje "Společnost pro Znojmo obchvat" ve složení SDS EXMOST a Froněk. Náklady na výstavbu činí 422 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 145 milionů Kč, z toho je 119 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 28. července 2016 až říjen 2018.

Stavba Znojmo - obchvat I. stavba je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,039 km. V roce 1991 zpracoval Dopravoprojekt Brno zadání stavby. Z důvodu protestů vlastníků zahrad byla v říjnu 1993 zpracoval Dopravoprojekt Brno změnu zadání stavby s tím, že bylo směrové vedení cca od km 1,4 upraveno tak, aby stavba nezasahovala do zahrádkářských kolonii. Vedení trasy v úseku km 0,0 - 1,4 nebylo změněno. Městský úřad ve Znojmě zajistil změnu ÚP v souladu se zadáním stavby. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. listopadu 1993, dne 10. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. června 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
22. března 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2000 zpracoval Silniční projekt dokumentaci pro stavební povolení, ve které byly změněny úrovňové křižovatky na mimoúrovňové. 16. července 2001 bylo vydáno nové územní rozhodnutí. V červnu 2004 bylo územní rozhodnutí zrušeno. 18. dubna 2005 bylo vydáno nové územní rozhodnutí, právní moci nabylo 22. listopadu 2005 zamítnuta. Tyto odvolání byla 10. října 2010 zamítnuta. Na základě rozsudku Krajského soudu v Brně z 5. května 2010 bylo 30. srpna 2010 rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
V červnu 2000 Silniční projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 26. září 2006 bylo vydáno stavební povolení na 2. etapu. 9. prosince 2011 byla podána žádost o prodloužení termínu dokončení stavby do 31. prosince 2016.
7. července 2011 bylo zveřejněno oznámení EIA na Napojení silnice II/413 na silnici I/38, které spočívalo ve výstavbě MÚK Suchohrdelská. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. 3. dubna 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí na 1. etapu, byla však proti němu podána odvolání. 28. února 2013 bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání. V 2015 zpracoval Silniční projekt aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí na 1. etapu. 5. června 2016 bylo vydáno nové územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. Odvolací řízení je přerušeno do 31. března 2017.
Součástí stavby jsou MÚK Suchohrdelská, 4 mosty (150 m), podchod, přeložky silnic II/413 a III/4121, 11 polních cest, stoupací pruh na Jihlavu a 2 protihlukové stěny (180 m).
Stavba začíná provizorně na úrovňové křižovatce se silnicí II/399, kde v rámci 2. stavby bude postavena MÚK. Odtud vede po východním okraji Znojma. Před mostem přes železniční trať Znojmo - Břeclav končí 2. etapa. Za mostem následuje MÚK se silnicí II/413. Trasa končí napojením na silnici II/412 za mostem přes potok Leska.
Stavbu provádí Colas CZ. Náklady na stavbu činí 246 milionů Kč. Stavba byla částečně hrazena z Operačního programu Infrastruktura. Realizace je plánována v období 7. únor 2007 až 201x. Stavba byla zahájena 8. února 2007. V srpnu 2008 byla dokončena 2. etapa (křiž. s II/399 - železniční most).

V přípravě:

Stavba Doksy - Obora je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,229 km. V srpnu 2008 Valbek zpracoval technickou studii. V roce 2008 Evernia zpracovala Ekologické posouzení trasy - krajinářské vyhodnocení obchvatu Obory, kde byl obchvat Obory navržen ve 2 variantách, nakonec byla zvolena delší varianta A neprocházející zastavěným územím a po hrázi rybníku. 1. října 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba bude posuzována. 27. června 2011 byla zveřejněna dokumentace EIA a doplněná dokumentace byla zveřejněna 9. října 2013. 14. července 2014 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA pro variantu A a MÚK Doksy (kombinace kosodelné a osmičkovité).
Součástí stavby jsou 2 MÚK, most na trase, nadjezd, přeložky silnic II/270 (1250 m), III/2704 a III/2705, účelová komunikace.
Stavba začíná za místem bývalého napojení staré cesty. Odtud pokračuje v trase a následně se před čerpací stanicí odklání, kde je navržena styková křižovatka. Západně míjí Doksy, se silnicí II/270 je navržena MÚK Doksy, která je v dokumentaci EIA navržena ve 4 variantách (kombinace kosodelné a osmičkovité, kosodelná, osmičkovitá a průsečná úrovňová). Pokračuje západně kolem Obory. Následně se trasa stáčí na východ, prochází mezi Oborou a Oknami, kříží silnici II/273, se kterou je navržena MÚK Okna (jednovětvová) a železniční trať a končí napojením na stávající silnici. Je zde navrženo odbočení ve směru Mladá Boleslav - Obora.

Stavba Přeložka napojení na D10 a I/16 je projektována v kategorie S 11,5/80 a měří 1,8 km. Jedná se o realizaci přeložky silnice I/38 od nové MÚK Zámostí na dálnici D10 a silnice I/16 po napojení na stávající silnici I/38 před křižovatkou se silnicí III/01013.

Stavba Libichov obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,7 km. Jedná se o výstavbu západního obchvatu Libichova.

Stavba Luštěnice - Újezd je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,133 km. V červenci 2008 Metroprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 13. srpna 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení územního řízení, 18. září 2009 se uskutečnilo veřejné ústní jednání.
Součástí stavby jsou 2 mosty, lávka a 3 polní cesty.
Stavba začíná za odbočkou na Voděrady. Následně se trasa odklání vpravo od stávající silnice, zde bude vybudována styková křižovatka se stávající silnicí I/38 a pokračuje zemědělskou krajinou jako západní obchvat Luštěnic. Se silnicí II/275 je navržena průsečná křižovatka. Za Luštěnicemi trasa pokračuje v přímé západně od Újezdce. Kříží železniční trať Nymburk - Mladá Boleslav a říčku Vlkavu. Stavba končí napojením na stávající silnici se napojuje mezi obcemi Bratronice a Vlkava.
Celkové náklady na stavbu jsou plánovány na 1,303 miliardy Kč.

Stavba Vlkava přeložka je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,9 km. Stavba začíná před obcí Vlkava na úrovňové křižovatce se stávající silnicí I/38. Odtud pokračuje jako východní obchvat Vlkavy. Kříží silnici III/27516 Vlkava - Loučeň. Stavba končí na křižovatce se stávající silnicí I/38 mezi obcemi Vlkava a Zavadilka, kde navazuje na plánovaný obchvat Zavadilky.

Stavba Zavadilka obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,9 km. Jedná se o jihozápadní obchvat obce Zavadilka. Stavba začíná na křižovatce se stávající silnicí I/38 mezi obcemi Vlkava - Zavadilka, kde navazuje na připravovaný obchvat Vlkavy. Trasa je odtud vedena jižním směrem a následuje levostranný oblouk. Obchvat následně pokračuje podél vedení VN. Obchvat končí za obcí, kde se napojuje na současnou silnici I/38.

Stavba Krchleby - Nymburk je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,214 5,373 km. V roce 1990 byla zpracována technická studie. V dubnu 2015 zpracoval APIS aktualizaci technické studie.
Součástí stavby je MÚK Krchleby, 2 mosty na trase, 3 nadjezdy, přeložka silnice II/332 (333 m), 3 polní cesty (1535 m) a 2 stezka (618 m).
Stavba začíná před obcí Krchleby. Následně se trasa odklání od stávající silnice I/38 a pokračuje jako západní obchvat Krchleb. Se silnicí II/332 je navržena MÚK Krchleby (jednovětvová, variantně kosodelná). Trasa pokračuje v zářezu a v přímé dále na jih. Kříží železniční trať Nymburk - Jičín. Prochází západně kolem Velelib a následně je stavba vedena podél železniční trati Nymburk - Mladá Boleslav. Před Nymburkem se trasa stačí vpravo a končí na okružní křižovatce Nymburk se silnicemi I/38 a II/503, kde navazuje na provozovaný obchvat Nymburku. Variantně je navržena mimoúrovňová křižovatka tvaru deltovitého.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 845 až 1031 milionů Kč dle zvolené varianty křižovatek.

Stavba D11 - hr. okresu je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 5,8 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. dubna 1996, dne 27. února 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 20. března 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby jsou 2 MÚK.
Stavba navazuje na čtyřpruhový úsek za MÚK Poděbrady-jih. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/38, kde bude dostavěn pravý pás vozovky. Před obcí Oseček se trasa odklání od stávající silnice I/38 a pokračuje západně od ní. Se silnicí III/ 32912 je navržena MÚK Předhradí (osmičkovitá). Západně míjí obce Pňov-Předhradí, přibližuje se stávající silnic, jihozápadně od Klipce je úmístěna MÚK Klipec se silnicí III/3299 (osmičkovitá), za kterou stavba končí na hranici okresu Nymburku a Kolína.

Stavba Hranice okresu - křižovatka I/12 je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 4,8 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. dubna 1996, dne 27. února 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 20. března 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby je MÚK.
Stavba začíná na hranicích okresu Nymburk a Kolín za MÚK Klipec. Odtud trasa pokračuje západně od stávající silnice, za mostem přes železniční trať Praha - Kolín následuje MÚK Nová Ves se silnicí III/32910 (deltovitá). Následně se trasa stáčí okolo Nové Vsi. Jižně od Ohrady se napojuje na stávající silnici, v jejiž stopě následně vede k MÚK Kolín-západ se silnicí I/12, kde se napojuje na připravaný obchvat Kolína.

Stavba Kolín - Malín 3.stavba (Skalka) je projektována v kategorii 1/2 S 22,5/100 a měří 2,0 km.

Stavba Malín - Kuchyňka je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,655 km. První studie zpracoval Pragoprojekt v březnu 1979. V červenci 2002 APIS zpracoval studii I/38 Malín - Kalabousek. V prosinci 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 17. října 2006 Krajský úřad Středočeského kraje vydal souhlasné stanovisko. 23. srpna 2011 byla prodloužena platnost stanoviska.
V květnu 2011 APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Stavba začíná cca 500 m za MÚK Malín se silnicí I/2. Odtud pokračuje přímo, východně kolem Na Kuchyňce a končí napojením na stavbu Církvice - obchvat. Stavba odstraní dnešní provizorní napojení u Kuchyňky.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 165 milionů Kč. Realizace je plánována v období květen 2019 až listopad 2020.

Stavba Církvice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,268 km. První studie zpracoval Pragoprojekt v březnu 1979. V červenci 2002 APIS zpracoval studii. V prosinci 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 17. října 2006 Krajský úřad Středočeského kraje vydal souhlasné stanovisko. 23. září 2009 bylo zveřejněno Oznámení o prodloužení platnosti stanoviska.
V dubnu 2010 APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na trasu vedoucí v blízkosti obce Třebešice, se kterou obec nesouhlasila. V dubnu 2014 zpracoval APIS aktualizaci dokumentace pro území rozhodnutí na variantu vedoucí dále od Třebušic.
Součástí stavby je MÚK Církvice, 2 mosty na trase, 1 nadjezdy, přeložky silnic II/339 (0,1 km) a III/03321 (397 m), místní komunikace (261 m), 5 polních cest (2635 m), 3 cesty pro pěší (148 + x m), autobusová zastávka a 2 protihlukové stěny (235 m).
Stavba začíná před čerpací stanicí na kraji Církvic. Trasa se následně odklání a pokračuje podél železniční trati. Následuje MÚK Církvice se silnicí III/03321 (jednovětvová). Dále je trasa vedena v souběhu s železniční trati, u rybníku Utopenec se trasa začíná odklánět levostranným obloukem. Prochází mezi Církvicemi a rybníkem Vrabcov, kříží stávající silnice I/38 a pokračuje vlevo podél ní přes Hořejší kupu. Stavba končí za úrovňovou křižovatkou se silnicí II/339 napojením na provozovaný obchvat Čáslavi.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 778 milionů Kč. Realizace je plánována v období květen 2019 až prosinec 2021.

Stavba Čáslav - hr.okresu je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 8,5 km. Jedná se o úpravu současné silnice I/38 na normovaný stav.

Stavba Kámen - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70. V září 2008 Viapont zpracoval vyhledávací studii. 2. prosince 2009 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. Stavba je navržena ve dvou variantách:

  • Varianta 1 měří 1,700 km. Součástí stavby jsou 2 úrovňové křižovatky, nadjezd a polní cesta.
    Stavba začíná cca 500 m před obcí Kámen. Odtud pokračuje jako západní obchvat obce Kámen. se silnicí III/3463 je navržena styková křižovatka, na jih od obce je navržena další styková křižovatka. Před lesíkem se napojuje na stávající silnici I/38. Stavba končí za lesíkem.
  • Varinata 3 měří 2,600 km. Součástí stavby jsou úrovňové křižovatky, 3 mosty na trase, most na silnici III/3471, most na polní cestě a 3 polní cesty.
    Stavba začíná za křižovatkou silnice I/38 s místní komunikací do Jiříkova. Následně vede cca 200 m ve stopě stávající silnice I/38. Poté se odklání, následuje styková křižovatka a pokračuje západně kolem obce Kámen, je vedena dále od obce než varianta 1. Obchází západně lesík, se silnicí III/3471 je navržena průsečná křižovatka a končí napojením za stávající křižovatkou silnic I/38 s III/3471 na stávající silnici I/38.

Stavba Havlíčkův Brod - JV obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 4,124 km. V červenci 2006 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. září 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena 23. listopadu 2009. V listopadu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby a v březnu 2010 její aktualizaci spočívající v zapracování úsporných opatření. Niveleta silnice I/38 byla zvýšena, a tím byl snížen přebytek zeminy o 200 000 m3, změněn tvar MÚK Skalka z trubkovité na deltovitou a vypuštěn nadjezd SO214 a SO 204, mosty SO 202, 203 a 211 zkráceny na jednopolové, most přes řeku Šlapanku zkrácen o jedno pole a vypuštěna MK na Nové Dvory na KÚ. 16. února 2011 bylo vydáno nové územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, okružní křižovatka, 7 mostů na trase, 3 nadjezdy, podchod, přeložky silnic III/03810 (205 m), III/03811 (606 m) a III/03813 (495 m), 3 místní (1057 m) a 2 účelové komunikace (455 m), 7 polních cest (1520 m), chodníky (445 m) a 1 protihluková stěna (62 m).
Stavba začíná na okružní křižovatce se silnicí I/34. Prochází prolukou u Alberta, následuje most přes Sázavu a železniční tratě (289 m). Trasa je vedena v pravostranném oblouku. U Termesiv je navržena MÚK Termesivy (deltovitá). Trasa mostem přechází Šlapanku a železniční trať (270 m), za kterým následuje MÚK Skalka (deltovitá). Stavba končí za okružní křižovatkou se stávající silnicí u odbočky na Novotného Dvůr.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,605 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2018 až prosinec 2020.

Stavba MÚK Jihlava-jih (km 13,500 - 14,500) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 1,000 km. V prosinci 2005 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA pro úsek Jihlava - Moravské Budějovice. Investor následně rozdělil posuzovaný záměr na 3 části. 9. srpna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA pro úsek Jihlava - Stonařov. Dne 9. března 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby MÚK Jihlava-jih, 2 mosty na trase, místní komunikace.
Stavba začíná napojením na provozovaný obchvat Jihlavy. Následuje MÚK Jihlava-jih se silnicí II/523 (trubkvitá). Stavba končí za mostem přes místní komunikaci napojením na následující stavbu.

Stavba Rančířov - Vilanec (14,070 - 18,970) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 4,900 km. V listopadu 1998 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA pro úsek Jihlava - Moravské Budějovice. Investor následně rozdělil posuzovaný záměr na 3 části. 9. srpna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA pro úsek Jihlava - Stonařov. Dne 9. března 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko a 11. srpna 2016 byla platnost stanoviska prodloužena.
Součástí stavby je 5 mostů na trase a 2 nadjezdy.
Stavba začíná na provizorním napojení na silnici I/38 cca 500 m za koncem obchvatu Jihlavy. Odtud trasa vede západně od stávající silnice I/38, západně míjí Rančířov, Čížov a Vilanec. Stavba končí za nadjezdem silnice III/03830.

Stavba Stonářov - obchvat (18,970 - 26,390) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 7,390 km. V roce 1996 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studie. V listopadu2003 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA pro úsek Jihlava - Moravské Budějovice. Investor následně rozdělil posuzovaný záměr na 3 části. 9. srpna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA pro úsek Jihlava - Stonařov. Dne 9. března 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko a 11. srpna 2016 byla platnost stanoviska prodloužena.
Součástí stavby je MÚK Stonařov, 5 mostů na trase, 3 nadjezdy, most na přeložce silnice II/403, přeložky silnic II/402 a II/403 (980 m), 5 polních cest a provizorní napojení (300 m).
Stavba začíná v prostoru obce Vilanec a pokračuje západně kolem obcí Beranovec a Suchá. Následuje MÚK Stonařov se silnicí II/402 (deltovitá). Trasa pokračuje dále v přímé. Stavba končí před lesem provizorním napojením na stávající silnicí.

Stavba Dlouhá Brtnice - obchvat (km 26,360 - 34,815) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 8,455 km. V roce 1996 HBH Projekt zpracoval Vyhledávací studii silnice I/38 Jihlava - Znojmo, která sloužila jako podklad pro záměr EIA. V roce 2003 byla zaměřena v terénu a v dubnu 2004 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii.
26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. srpna 2010 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.
Součástí stavby je MÚK Brtnice, 8 mostů, 4 nadjezdy, přeložky silnic III/4036 a stávající I/38, 4 polní a lesní cesta a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná jižně od Stonářova, kde se napojuje na předcházející na připravovaný obchvat Stonářova. Odtud pokračuje západně podél stávající silnice I/38 přes les, za kterým se od stávající silnice I/38 odklání a pokračuje západním obchvatem Dlouhé Brtnice, kde je navržena MÚK Brtnicese silnicí III/4036 (deltovitá). Následně trasa kříží silnici I/38 a pokračuje východním obchvatem Hladova a dále východně podél stávající silnice I/38. Stavba končí za odbočkou na Sedlatice.

Stavba Markvatice - Kasárna, křiž. s I/23 (km 34,815 - 39,210) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 4,395 km. HBH Projekt v roce 1996 zpracoval vyhledávací studii Jihlava - Znojmo, která byla optimalizována technickou studii z prosinci 2002 od PROfi Jihlava.
26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. srpna 2010 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.
Součástí stavby je MÚK Kasárna, 2 mosty, 4 nadjezdy, přeložky silnic I/23 (670 m) a stávající I/38, místní komunikace a polní cesta.
Stavba nahrazuje problematickou úrovňovou křižovatku. Stavba začíná za odboučkou na Sedlatice. Následně kříží stávající silnici I/38 a pokračuje západně podél ni. Západně od Kasáren je navržena MÚK Kasárna s přeložkou silnice I/23 (kombinace kosodelné a osmičkovité). Stavba východně míjí Svojkovice a končí napojením na stávající silnici I/38 za levostranným obloukem před Želetavou.

Stavba I/38 a I/23 OK Kasárna je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 0,245 km. V říjnu 2014 zpracovali Ing. Bouchner a Ing. Ježek bezpečnostní audit, ve kterém navrhli 6 možných varinat řešení, ze kterých byla vybrána varianta okružní křižovatky. V červnu 2015 zpracoval Transconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 22. února 2016 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V říjnu 2016 zpracoval Transconsult dokumentaci pro stavební povolení.
Předmětem stavby je nahrazení stávající průsečné křižovatky silnice I/38 a I/23 okružní křižovatkou. Na silnici I/38 budou vybudovány zpomalovací ostrůvky.
Součástí stavby je okružní křižovatka a veřejné osvětlení.

Stavba Želetava - obchvat (km 39,210 - 45,764) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 6,544 km. HBH Projekt v roce 1996 zpracoval vyhledávací studii Jihlava - Znojmo. V dubnu 2002 HBH Projekt zpracoval technickou studii. 4. ledna 2011 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Želetava - Moravské Budějovice. 13. července 2011 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí a 27. července 2016 byla jeho platnost prodloužena.
Součástí stavby je MÚK Želetava, 7 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky 2x stávající silnice I/38 (321 + 585 m) a 8 polních cest, 2 provizorní napojení a protihluková stěna (280 m).
Stavba začíná provizorním napojením na stávající silnici v místě levostranného oblouku před Želetavou. Odtud pokračuje vpravo podél stávající silnice. Následně se trasa odklání a pokračuje k MÚK Želetava se silnicí II/410 (deltovitá). Prochází mostem přes Želetavku mezi Želetavou a areálem zemědělského družstva. Trasa následně pokračuje v přímé, míjí jihozápadně Horky. Stavba končí za křížením se stávající silnicí I/38 napojením na ni, jihovýchodně od Horek.

Stavba Jakubov - obchvat (km 46,100 - 54,957) je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 9,193 km. HBH Projekt v roce 1996 zpracoval vyhledávací studii Jihlava - Znojmo. V prosinci 2004 PROfi Jihlava zpracoval technickou studii. 4. ledna 2011 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Želetava - Moravské Budějovice. 13. července 2011 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí a 27. července 2016 byla jeho platnost prodloužena.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Lesonice a Moravské Budějovice-sever), 4 mosty na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnice III/4102, 2 stávajících silnic I/38, místní komunikace a 5 polních cest a provizorní napojení.
Stavba začíná provizorním odpojením od stávající silnicí I/38 jihovýchodně od Horek. odtud pokračuje v přímé vlevo podél stávající silnice I/38. Následuje MÚK Lesonice se silnicí III/ (deltovitá). Následně se trasa pravostranným obloukem kříží stávající silnici I/38 a pokračuje jako jihozápadní obchvat Jakubova. Prochází mezi Jakubovem a Kolovraty, kde opět kříží stávající silnici I/38. Severovýchodně míjí Kolovraty a Litohoř. Následuje MÚK Moravské Budějovice-sever se stávající silnicí. Stavba končí napojením na již provozovaný obchvat Moravských Budějovic.

Stavba Pavlice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 10,3 km. V roce 2001 zpracoval HBH Projekt technickou studii. Stavba začíná na křižovatce u obce Lažínky. Odtud pokračuje východně od stávající silnice. U obce Blížkovice je navrhována MÚK se silnicí III/4117. Trasa pokračuje severovýchodním obchvatem Grešlova Mýta a Pavlic. Končí na mimoúrovňové křižovatce se stávající silnicí.

Stavba Vranovská Ves - Olbramkostel je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,5 km. Byla zpracována vyhledávací studie v roce 1996 a v listopadu 2003 zpracoval HBH Projekt technickou studii.
Stavba začíná na křižovatce se stávající silnicí. Odtud pokračuje západním obchvatem Vranovské Vsi. Následně přechází stávající silnici a pokračuje podél ni jako součást obchvatu Olbramkostela. Stavba končí napojením na stávající silnicí I/38.

Stavba Žerůtky - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,4 km. V roce 2001 zpracoval PROfi Jihlava technickou studii. V listopadu 2003 byla zpracována Vyhledávací studie. Stavba navazuje na předchozí stavbu v místě napojení na stávající silnici I/38. Následuje MÚK Žerůtky se silnicí III/40826. Trasa silnice vede zemědělskou krajinou západně od stávající silnice.

Stavba Kasárna - křiž. s II/408 je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,0 km. Byla zpracována vyhledávací studie v roce 1996. V roce 2003 zpracoval HBH Projekt technickou studii. Stavba zahrnuje západní obchvat Kasáren a MÚK se silnicí II/408.

Stavba Znojmo, obchvat IV je projektována v kategorii S 11,5/80 s oboustrannými přídatnými pruhy a měří 1,345 km. 27. dubna 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. Jedná se o úsek mezi MÚK Suchohrdelská a MÚK Znojmo-východ. Stávající silnice bude doplněna oboustranně o přidatné pruhy.

Stavba Znojmo, obchvat III km 10,177 - 5,900 je projektována jako třípruh v kategorii S 11,5/80 a měří 4,277 km. V březnu 2001 byla zpracována "Studie přeložky silnice v úseku Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě". V roce 2002 zpracoval PK Ossendorf technickou studii. V roce 2002 byla zpracována dokumentace EIA. 20. října 2005 bylo na stavbu Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě vydáno souhlasné stanovisko MŽP k posouzení vlivů na životní prostředí. 30. října 2008 bylo zveřejněno Oznámení o prodloužení stanoviska EIA. 28. ledna 2009 byla prodloužena platnost stanovisko o další 2 roky.
Investiční záměr na čtyřpruh nebyl schválen kvůli neefektivnosti stavby. V roce 2010 byla zpracována technická studie na třípruh. Původně uvažovaný čtyřpruh kategorie S 24,5/100 nebyl po vyhodnocení aktuálních dopravních zátěží opodstatněný a to ani ve výhledu. Po prověření ekonomické výnosnosti a technických parametrů bylo investorem rozhodnuto realizovat stavbu jako třípruh S 11,5/80. Byl změněn tvar MÚK Znojmo-východ z rozštěpné křižovatky na trubkovitou, dále byl zmenšen rozsah zářezů a násypů a v neposlední řadě bude přeložka silnice II/408 převedena podjezdem pod silnicí I/53 namísto dříve uvažovaného nadjezdu.
V září 2013 PK Ossendorf zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 4 mosty na trase, 3 mosty na I/53, 2 nadjezdy, železniční most, přeložky silnic I/53 (1955 m), stávající I/38 (735 m), II/408 (439 m), III/3978 (456 m) a 2 silnice III. tříd (1034 + x m), úprava železniční trati provizorní napojení jih (300 m), provizorní napojení sever (77 m), provizorní napojení I/53 (45 m), 4 odstavné zálivy, místní komunikace, 1 lesní (366 m) a 8 polních cest (1674 m), 2 cyklostezsky, 1 opěrná (162 m) a 1 zárubní zeď (54 m).
Vozovka je navržena v uspořádání 2+1 pruhy. Šířka vozovky je 16,25 m, z toho jsou jízdní pruhy 2x3,5 m, předjížděcí pruh 3,25 m, střední dělící pás 0,75 m, vnější vodící proužky 0,25 m, vnitřní vodící proužky 0,5 m, zpevněná krajnice 0,25 m, resp. 2,5 m a nezpevněná krajnice 0,25 m. Pro zastavení vozidla bude vybudovány 4 odstavné zálivy a to v km 7,4 vlevo, 7,5 vpravo, 9,5 vpravo a 9,7 vlevo.
Stavba začíná provizorním napojením za mostem přes potok, kde navazuje na silnice II/412, která by měla být v budoucnu kapacitně upravena. Následuje MÚK Znojmo-východ s přeložkou silnice I/53 (trubkovitá). Trasa pokračuje mostem přes Dyji (196 m), pravostranným obloukem se stáčí kolem Dobšic na jihozápad. Stavba prochází mezi Oblekovicemi a Načeratickým kopcem. Trasa je vedena dále po náspu přes zemědělské pozemky jižně od Sedlešovic. V prostoru jižně od benzinové pumpy je navržena MÚK Znojmo-jih s přeložkou stávající silnici I/38 (osmičkovitá), za kterou stavba končí. V případě nerealizace navazující stavby bude trasa provizorně napojena na stávající silnici I/38.
Přeložka silnice I/53 začíná na MÚK Znojmo-východ, následně se napojuje do stopy stávající silnice I/53, která bude rozšířena na čtyřpruh kategorie S 20,75/80. Přeložka končí provizorním napojením na stávající silnici I/53 za MÚK Dyje se silnicí II/408 (osmičkovitá).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,071 miliardy Kč. Realizace je plánována v období červenec 2019 až listopad 2023.

Stavba Znojmo - Hatě km 5,900 - 0,000 je projektována jako třípruh v kategorii S 11,5/80 a měří 5,900 km. V březnu 2001 byla zpracována "Studie přeložky silnice v úseku Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě". V roce 2002 zpracoval PK Ossendorf technickou studii. V roce 2002 byla zpracována dokumentace EIA. 20. října 2005 bylo na stavbu Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě vydáno souhlasné stanovisko MŽP k posouzení vlivů na životní prostředí. 30. října 2008 bylo zveřejněno Oznámení o prodloužení stanoviska EIA. 28. ledna 2009 byla prodloužena platnost stanovisko o další 2 roky.
Původně byla uvažovaná kategorie S 24,5/100, ale po vyhodnocení aktuálních dopravních zátěží v roce 2005 se ukázalo, že nebude nutné čtyřpruh budovat ani ve výhledu. Po prověření ekonomické výnosnosti a technických parametrů bylo investorem rozhodnuto realizovat stavbu jako třípruh v kategorii S 11,5. Na což byla v roce 2010 zpracována aktualizace technické studie.
V listopadu 2010 PK Ossendorf zpracoval investiční záměr.
Vozovka je navržena v uspořádání 2+1 pruhy. Šířka vozovky je 16,25 m, z toho jsou jízdní pruhy 2x3,5 m, předjížděcí pruh 3,25 m, střední dělící pás 0,75 m, vnější vodící proužky 0,25 m, vnitřní vodící proužky 0,5 m, zpevněná krajnice 0,25 m, resp. 2,5 m a nezpevněná krajnice 0,25 m.
Součástí stavby jsou 4 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice III/41322 (230 m), 3 místní komunikace (500 m), účelové komunikace (550 m), lesní a polní cesty (1000 m) a protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK Znojmo-jih se stávající silnicí I/38, kde navazuje na stavbu Znojmo-obchvat III. Trasa dále pokračuje v uspořádání ve 2+1 pruzích západně od stávající silnice. Trasa západně mine Chvalovice a následně se stáčí ke stávající silnici I/38. Před stykovou křižovatkou Chvalovice se stávající silnicí I/38 končí uspořádání 2+1 a trasa se napojuje na stávající silnici I/38, která bude upravena. Přes celní prostor je stavba vedena v kategorii MS 18,5/60. Stavba končí na celnici.
Náklady nas stavbu jsou plánovány na 1,552 miliardy Kč.

Stavba Chvalovice, most ev.č. 38-104 měří 0,110 km. V roce 2008 Dosing-Dopravoprojekt Brno Group zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v listopadu 2010 pak dokumentaci pro stavební povolení. V listopadu 2011 zpracoval Dosing-Dopravoprojekt Brno Group projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Jedná se o náhradu starého nevyhovujícího mostu přes potok Daníž v obci Chvalovice novým mostem. Součástí stavby je chodník a provizorní komunikace včetně provizorního mostu.

Stavba Hatě - hraniční přechod je projektována v kategorii M 18,5/60 a měří 1,360 km. Stavba obsahuje rekonstrukci stávající poloviny vozovky a výstavby druhé poloviny. V roce 2001 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí.

V provozu:

Stavba Bělá pod Bezdězem - obchvat je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 7,277 <--7,27746--> km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. října 1993, dne 22. června 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. srpna 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky, 2 mosty na trase, přeložky silnic II/276, III/27235, III/27234 a III/27234a, 4? polní cesty a protihluková stěna. Největší z mostů je segmentový most přes údolí Bělé o 6 polích s rozpětími 47,0 + 4x60,0 + 47,0 m se spojitou nosnou konstrukcí celkové délky 335,6 m. Celková šířka mostu je 14,62 m. Druhý most v km 6,150 je monolitický betonový most o pěti polích 26 + 3 x 32 + 26 m, celkové délky 159,8 m.
Stavba začíná před úrovňovou křižovatkou se silnicí II/276. Odtud pokračuje ako jihovýchodní obchvat Bělé. Trasa je vedena převažně přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Prochází skalním zářezem za kterým následuje most přes údolí Bělé (336 m). Obchvat končí za úrovňovou křižovatkou se silnicí III/27234a jihovýchodně od Bělé.
Stavbu projektoval Valbek a provedly Stavby mostů Praha, SSŽ, o.z. 3 Praha byly jako rozhodující podzhotovitel komunikací a vozovek. Náklady na stavbu byly 380 milionů Kč. Realizace probíhala v období 1. červenec 1997 až červenec 1999 se slavnostním uvedením do provozu 28. července 1999.

Stavba Čistá - Hrdlořezy je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,147 km. 1. listopadu 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2000 Pragoprojekt zpracoval dokumentace pro stavební povolení a v červnu 2009 její aktualizaci.
V březnu 2013 Pragoprojekt zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Jedná se o přestavbu stávající silnice na normovaný tvar, silnice bude výškově a šířkově upravena. Součástí stavby je úprava silnice III/2764 (78 m), provizorní objíždky (1311 m), autobusová zastávka a 2 opěrné zdi (96 m).
Stavba navazuje na předchozí stavbu Bělá p. B. - obchvat za křižovatkou se silnicí III/27234. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/38, která bude rozšířena. Následuje křižovatka se silnicí III/2764 Čistá - Bitouchov, která bude doplněna o odbočovací pruhy. V dalším úseku bude trasa šířkově a výškově upravena, ve třech úsecích bude zvýšena niveleta oproti dnešní, v těchto místech jsou navrženy 3 provizorní objíždky. Stavba končí napojením na obchvat Hrdlozeř před odbočkou do obce.
Stavbu provedl Porr nákladem 88 milionů Kč. Realizace proběhla v období září 2013 až březen 2015.

Stavba Hrdlořezy, přeložka je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 2,080 km. Stavba odstranila nevyhovující průjezd Hrdlořezy a Debří. Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, přeložka silnice III/0386, místní komunikace a protihluková stěna.
Stavba začíná před stykovou křižovatkou se silnicí II/0386. Následně klesá v 5% sklonu, ve kterém byl zřízen stoupací pruh ve směru od Mladé Boleslavy. Následuje segmentový most přes údolí (313 m). Trasa dále klesá po úbočí nad Hrdlořezy a končí před stykovou křižovatkou se silnicí III/0386, kde navazuje na úsek zprovozněný v roce 1994.
Na stavbě se podílely Dopravní stavby Olomouc a SMP. Náklady na stavbu byly 197 milionů Kč. Realizace probíhala v období září 1993 až srpen 1996.

Stavba I/38 Debř - okružní křižovatka je projektována v kategori S 11,5/80 a měří 0,180 km. V říjnu 2014 zpracoval APIS technickou studii. V červnu 2015 zpracoval APIS zadávací dokumentaci stavby. Předmětem stavby byla přestavba průsečné křižovatky silnic I/38 a II/610 u Debře na okružní křižovatku s průměrem 17,5 m.
Součástí stavby je okružní křižovatka, úprava silnice I/38J a II/610.
Stavbu provedly SaM silnice a mosty nákladem 12 milionů Kč. Realizace proběhla v období 23. září až prosinec 2015.

Stavba Debř - tř. V.Klementa je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 2,339 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 29. prosince 1993, dne 31. ledna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. dubna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky, 1 okružní křižovatka, most na trase 2 nadjezdy, stoupací pruh, 3 místní komunikace a 2 zárubní zdi.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce u Debře, kde navazuje na obchvat Hrdlořez. Pokračuje stoupáním okolo Radouče, následně prochází mezi Debří a Boleslaví a končí na okružní křižovatce s tř. V. Klimenta, ulicí Boleslavskou a Průmyslovou v Kosmonosích.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovalo sdružení Colas-CZ a Strabag. Náklady na stavbu byly 370 milionů Kč. Realizace proběhla v období prosinec 2003 až červen 2006 s uvedením do provozu 2. listopadu 2005.

Stavba MB, tř.V.Klementa - Škoda VW je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,133 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 29. prosince 1993, dne 31. ledna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. dubna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Stavba zahrnuje rozšíření stávající silnice I/38 o nový jízdní pás a malou okružní křižovatku. Stavbu provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 105 milionů Kč. Realizace proběhla v období květen 2006 až listopad 2007. 4. prosince 2007 byla stavba zprovozněna.

Stavba MB, Škoda VW - Zalužany je projektována v kategorii MS 20 a měří 0,3 km. Jedná se o výstavbu okružní křižovatky o celkové šířce 10,0 m v místě křížení ulice Průmyslové s příjezdovou komunikací k 13. bráně do areálu Škoda Auto. Realizace proběhla v období duben až listopad 2002.

Stavba Nymburk obchvat, II. etapa je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,943 km. -Dokumentace EIA byla zveřejněna 14. září 1994, dne 27. dubna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. května 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V prosinci 2001 nabylo právní moci územní rozhodnutí.
Následně došlo k dílčí úpravě v úseku Nymburk - Všechlapy, kde byla trasa oddálena od města kvůli rozvoji průmyslové zóny. Dokumentace EIA na změnu byla zveřejněna 3. května 2001, dne 16. května 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 30. září 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Následně APIS zpracoval změnu dokumentaci pro územní rozhodnutí.V listopadu 2004 nabylo územní rozhodnutí právní moci.
Na 2. etapu APIS zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V srpnu 2008 bylo vydáno stavební povolení. V říjnu 2007 zpracoval APIS dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby je MÚK s II/330, okružní křižovatka, 3 mosty na trase, nadjezd, most na větvi křižovatky, přeložka silnice III/27517 (290 m) a 7 polních cest (9463 m).
Stavba začíná na okružní křižovatce se stávající silnicí I/38 mezi Velelibami a Nymburkem. Odtud trasa pokračuje východním směrem. Následně kříží silnici III/27517 Nymburk - Bobnice. Trasa dále pokračuje po severním okraji Nymburku k silnici II/330, se kterou je vybudována MÚK Nymburk-východ. Trasa se dále přimyká ke kolejím z nákladového nádraží žst. Nymburk. Stavba končí před mostem přes železniční trať Nymburk - Kolín, kde navazuje na 1. stavbu.
Stavbu projektoval APIS a provedlo "Sdružení Nymburk" ve složení PSVS, Geosan Group a M-Silnice. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,338 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 6. říjen 2008 až srpen 2011. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 4. října 2010.

Stavba Nymburk obchvat I. stavba je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,380 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 14. září 1994, dne 27. dubna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. května 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V září 2001 zpracovalo "Sdružení společností APIS a TOP CON SERVIS" zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Velké Zboží, úrovňová křižovatka, 4 mosty na trase, přeložka silnice II/503 (81 m), úprava silnice II/331 (498 m), 3 polní cesty (2327 m), chodník a protihluková stěna (336 m). Nejvýznamnějším objektem stavby je závěsný most přes Labe a inundační území se dvěma rovinami závěsů a nízkými pylony. Most je navržen jako spojitá předpjatá trámová konstrukce příčného řezu ve tvaru TT. Nosná konstrukce hlavního pole je zavěšena na třech paralelně vedených závěsech. Most o celkové délce 532 m tvoří 11 polí o délkách 35 + 4x41 + 132 + 4x 41 + 35 m. Jeden pilíř mostu je umístěn přímo v korytě Labe. Trasa je vedena převážně po náspech.
Stavba začíná před urovňovou křižovatkou se silnicí II/503 jižně od obce Chvalovice. Odtud trasa pokračuje pravostranným obloukem přes most polní cestu k mostu přes Labe. Následuje MÚK Velké Zboží se silnici II/331 a most přes železniční trať Nymburk - Kolín, za kterým stavba končí.
Stavbu projektovalo "Sdružení společností APIS a TOP CON SERVIS" a provedlo "Sdružení Mosty Nymburk" ve složení SMP, Metrostav a PSVS. Náklady na stavbu byly 1,017 miliardy Kč. 29. května 2007 byla stavba slavnostně uvedena do provozu. Realizace proběhla v období 23. zaří 2004 až červen 2007.

Stavba Přední Lhota okr.křiž. je postavena v kategorii S 22,5 a měří 0,8 km. Stavba zahrnovala přestavbu křižovatky silnic I/38 s II/611 na okružní křižovatku. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Náklady na stavbu byly 18,6 milionů Kč. Realizace proběhla v roce 2003.

Stavba Kolín obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 7,957 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. července 1995, dne 13. června 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 7. srpna 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V listopadu 2001 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. 3. září 2007 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 19. října 2007. 5. prosince 2008 bylo zamítnuto odvolání proti stavebnímu povolení na 1. etapu. 27. května 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na 3. etapu, 8. července 2009 bylo vydáno stavební povolení, ale nenabylo ještě právní moci. Předmětem stavebního řízení je část hlavní trasy, MÚK Kolín-západ, most a další objekty.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 12 mostů (1266 m), úprava silnice I/12, přeložky silnice II/125 a silnic III. třídy, 7 protihlukových a 1 opěrná zeď.
Stavba začíná před MÚK Kolín-sever se silnicí I/12 (neúplný čtyřlístek). Odtud trasa pokračuje na jihovýchod po okraji Kolína. Mimoúrovňově křiží silnici III/12540. Se silnicí II/125 je navržena MÚK Kolín-západ (osmičkovitá). Následně trasa mimoúrovňově kříží dvě silnice III. třídy. Obchvat prochází mezi Kolínem a Polepy. Kříží železniční trať Kolín - Ledečko. Následuje MÚK Kolín-jih s přeložkou silnice III/3275 Kolín - Starý Kolín (trubkovitá). Stavba končí napojením na současnou silnici I/38 za čerpací stanicí.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a provedlo "Sdružení Kolín" ve složení Strabag, Metrostav a PSVS. Náklady na stavbu byly 2,780 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 4. března 2009 až červen 2013. V říjnu 2010 byla zprovozněna MÚK Kolín-sever. 7. prosince 2012 byla stavba slavnostně zprovozněna.

Stavba Rekonstrukce křižovatky u Libenic je projektována v katagorii S 9,5/70 a měří 0,596 km. V dubnu 2012 APIS zpracoval dokumentaci pro zadání stavby.
Předmětem stavby je zlepšení stavu nehodového místa v místech křižovatek se silnicemi III/33355 a III/3277. V místě křižovatky se silnicí III/33355 do Libenic bude vozovka doplněna o levý odbočovací pruh pro směr od Čáslavi a křižovatka se silnicí III/3277 do Starého Kolína bude doplněna o odbočovací pruhy a připojovací pro směr do Kolína. Vozovka bude rozšířena vlevo. V místě křižovatek bude záchována snížení rychlosti na 70 km/h.
Stavbu provedou M-Silnice s nabídnutou cenou 8 milionů Kč.

Stavba Čáslav - obchvat je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 6,213 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. listopadu 1992, která obsahovala hlavní trasu (vedení v souběhu s tratí) a variantní řešení (byla postavena). Dne 4. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. května 1993 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko s doporučením variantního řešení.
Součástí stavby byla MÚK, 2 úrovňové křižovatky, železniční most na trati Kolín - Havlíčkův Brod, 4 silniční mosty, přeložky a úprava silnic nižších tříd a polních cest. Stavba odstranila průjezd středem města a křížení s železniční tratí.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce se starou silnicí I/38 u Kalabousku. Odtud pokračuje v blízkosti železniční trati, přibližuje se k vojenskému letišti a následně křížá vlečku na letiště. Se silnicí I/17 je vybudována MÚK. Stavba pokračuje v zářezu, podchází železniční trať a končí za úrovňvou křižovatkou se starou silnicí.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovalo sdružení SSŽ a Silnice Čáslav. Náklady na stavbu byly 459 milinů Kč. Realizace probíhala v období listopad 1997 až 2000, s uvedením do provozu v květnu 1999.

Stavba Golčův Jeníkov - obchvat je postavena v kategorii S 11,5/70 a měří 4,376 km. V roce 1978 byl zpracován projektový úkol, který však byl zamítnut pro zásadní nesouhlas občanů. Projektservis Jičín zpracoval studii obchvatu. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. srpna 1993 s 5 variantami vedení, dne 20. ledna 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. března 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko pro kombinaci variant A červené s B modrou.
Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky, 2 mosty na trase, přeložky silnic II/130, II/334, III/0387 a III/33834 a 4 polní cesty. Stavba odstranila průjezd středem města a křížení s železniční tratí.
Stavba začíná před úrovňvou křižovatkou se silnicí III/0387. Následně se odklání a pokračuje rovně stoupáním k mostu přes železniční trať (45 m). Trasa vede západně kolem města. Za úrovňovou křižovatkou se silnicí II/130 je postaven most přes údolí Vohančického potoka (119 m). Stavba končí za křižovatka se silnicí II/345 napojením na stávající silnici I/38.
Stavbu projektoval Grebner, projekční a inženýrská kancelář a realizoval DS-holding, závod 78 Pardubice. Náklady na stavbu byly 145? milionů Kč. Výstavba proběhla v odbobí listopad 1999 až červenec 2001, s uvedením do provozu 11. prosince 2000.

Stavba I/34 Havlíčkův Brod - SV obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 2,628 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 27. května 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. května 1997 Okresní úřad Havlíčkův Brod vydal souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je světelná křižovatka, okružní křižovatka, most na trase, lávka, podchod, přeložky silnic II/344, III/3441 a protihlukové stěny. Stavba začíná na úrovňové křižovatce na severu Havlíčkova Brodu. Odtud pokračuje po severním okraji města a končí na úrovňové křižovatce se silnicí I/34.
Stavbu projektoval Transconsult a realizovalo sdružení "I/34 Havlíčkův Brod – severovýchodní obchvat“ ve složení Skanska DS, Stavby silnic a železnic a Silnice Hradec Králové. Náklady na stavbu byly 241 milionů Kč. Realizace proběhla v období prosinec 2001 až květen 2003.

Stavba D1 - Jihlava, 1. etapa je postavena v kategorii S 22/100 a měří 1,5 km. Stavba začíná na MÚK Jihlava. Odtud vede v koridoru vedle železniční tratě jako jihovýchodní obchvat Pávova. Stavba končila sjezdem na starou silnici u Bedřichova. Stavba byla uvedena do provozu 22. listopadu 1979.

Stavba Jihlava, MÚK Pávov jedná se dostavbu pravé poloviny mimoúrovňové křižovatky Pávov se silnicí II/352, sloužící pro napojení průmyslové zóny. V roce 2006 byla zpracována studie křižovatky, následně v lednu 2008 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a 10. září 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V listopadu 2008 PROfi Jihlava zpracovala dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Pávov, nadjezd, zrušení provizorního sjezdu u Pávova. Křižovatka je navržena jako trubkovitá.
Stavbu provedl Strabag s nabídnutou cenou 50 milionů Kč. Náklady na stavbu byly 55 milionů Kč. Realizace proběhla v období srpen 2012 až leden 2014 s uvedením do provozu 25. října 2013.

Stavba D1 - Jihlava, 2. etapa je postavena v kategorii S 22/100 a měří 3,5 km. Na stavbě je postavena MÚK, most a nadjezd. Stavba navazuje na sjezdu u Bedřichovana předchozí úsek. Odtud vede podél železniční tratě k MÚK Bedřichov. Stavba končila sjezdem na starou silnici u Starých Hor. Výstavba probíhala v 80. letech.

Stavba D1 - Jihlava, 3. etapa je postavena v kategorii S 22,5 a měří 1 km. Na stavbě je postavena MÚK a most. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce na místě sjezdu ve Starých Horách. Odtud pokračuje mostem přes řeku Jihlavu. Za železničním podjezdem stavba končí. Navazovat na ni bude obchvat Jihlavy. Výstavba probíhala na začátku 90. letech.

Stavba Jihlava - obchvat je projektována v kategorii R 11,5/100 a měří 1,900 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 28. května 1996, dne 11. prosince1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. prosince 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Územní rozhodnutí bylo vydáno v listopadu 1997 a prodlouženo v listopadu 2000. Stavební povolení bylo vydáno v březnu 2002. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty a zakrytý tunel (304 m), který byl prováděn technologii milánských stěn s minimálním výkopem a zpětným zásypem krycích zemin nad tunelem. Betonáž tunelu byla dokončena v listopadu 2003.
Silnice začíná před MÚK s ulicí Jiráskova. Odtud povede kolem Kosova k silnici II/602, s kterou je postavena MÚK Pelhřimovská. Z části vede trasa v zakrytém tunelu.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno, tunel Amberg a provedlo "Sdružení obchvat Jihlava" ve složení COLAS CZ, Skanska-DS, SSŽ a ŽS Brno. Náklady na stavbu činily 712 milionů Kč. Realizace proběhla v období 31. květen 2002 až prosinec 2004. Do provozu byla stavba slavnostně uvedena 13. července 2004.

Stavba Jihlava - obchvat jih je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,373 km, z toho je 585 m provizorní připojení. V budoucnu je plánováno zkapacitnění na čtyřpruh v kategorii S 22,5/100. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001, dne 29. května 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. července 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červenci 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. V srpnu 2005 bylo vydáno stavební povolení. Je postavena pravá polovina budoucí čtyřpruhové vozovky. Součástí stavby je MÚK se silnicí II/602, 4 mosty na trase, nadjezd, most na větvi křižovatky a 2 protihlukové stěny.
Stavba dokončuje západní obchvat Jihlavy. Trasa navazuje na předchozí výstavbu na MÚK se silnicí II/602. Odtud pokračuje na jihovýchod, kolem Pístova. Stavba končí severně od stávající křižovatky silnice I/38 a silnice III. třídy severně od Rančířova.
Stavbu projektoval Mott MacDonald a provedlo sdružení Colas CZ a IS Košice. Náklady na výstavbu obchvatu byly 421 milionů Kč. Realizace proběhla v období duben 2006 až listopad 2008, s uvedením do provozu 30. července 2008. 19. dubna 2006 proběhlo slavnostní zahájení stavby.

Stavba Moravské Budějovice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/100 a měří 6,352 km. V roce 1999 byla zpracována technická studie, schválen investiční záměr a zpracováno hodnocení vlivů na život. prostředí EIA. V říjnu 2002 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 27. listopadu 2007. V dubnu 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (M. Budějovice-střed a M. Budějovice - jih), 5 mostů celkové délky 299,45 m, přeložky silnic II/411 délky 560 m, III/4118 mezi M. Budějovicemi a Vescem délky 1,14 km, úpravy silnic II/152 a III/15226, protivizuální val délky 140 m a protihluková zeď délky 300 m. Dále budou přeloženy VVN, vodovody a plynovody. Maximální podélný sklon je 2,7 %. Maximální výška násypu je 12 m a maximální hloubka zářezu je cca 4,5 m. Celkový objem výkopů je 135 000 m3 a násypů je 615 000 m3.
Stavba začíná těsně za ukončením zástavby Litohoře, kde se na úrovňové křižovatce odklání od stávající silnice. Pravostranným obloukem (R=1000) prochází zemědělskými pozemky jižně od zástavby Moravských Budějovic. Následuje levostranným oblouk (R=1100) přes Mlýnský náhon a prochází v km 1,7 těsně vpravo od lesního porostu hájku, přechází mokřadní louku ve vzdálenosti 200 m pod hrází rybníka "U háje". Následuje 7-polový most o délce 188 m přes koryto řeky Rokytky v km 2,2, trať ČD Mor. Budějovice - Jemnice, silnici III/15226 a zahrádkářskou kolonii v km 2,3. Následuje další most o třech polích a délce 47,15 m přes silnici II/152 a MÚK M. Budějovice-střed se silnicí II/411. Trasa pokračuje přímým úsekem a 3-polovým most o délce 42,3 m přes trať ČD Okříšky - Šatov. Následuje MÚK M. Budějovice-jih s plánovanou přeložkou silnice III/4118, za kterou se trasa stáčí do pravostanného oblouku (R=1000), vede jižně od Lažínek. Stavba se za Lažínkami napojuje v km 6,335 68 na stávající silnici I/38.
Stavbu postavilo "Sdružení Moravské Budějovice obchvat" ve složení Strabag a Eurovia CS. Náklady činily 1,304 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 14. května 2008 až únor 2011. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 27. října 2010.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017