Silnice I/38
Jestřebí - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - státní hranice ČR/Rakousko
Silnice I/38 byla vládním usnesením Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, vymezena jako rychlostní silnice R38 v trase D1 (exit 112 Jihlava) - Jihlava - Znojmo - státní hranice. Usnesením vlády Československé socialistické republiky z 29. ledna 1987 č. 24, o rozvoji dálniční sítě do roku 1995, došlo k vyřazení rychlostní silnice R38 z plánu výstavby dálniční sítě. Rychlostní silnice měla tvořit nejkratší dálniční spojení Prahy s v Vídní.
Také je součástí mezinárodní silnice E59 Praha - Jihlava - Vídeň - Zagreb. Na rakouské straně bude na silnici navazovat vysokorychlostní třípruhovou silnici B303 navazující na stávající dálnici A22 ve Stockerau, která by měla být dokončena v roce 2009.
Silnice je ve čtyřpruhovém uspořádání postavena v úseku MÚK Poděbrady-jih s D11 a v úseku D1 - Jihlava, křiž. II/523, který slouží jako dálniční přivaděč. Kromě tohoto úseku je navrženo zkapacitnění úseků D11 - Kolín, Kolín - Kutná Hora a Znojmo - Hatě. V ostatních částech bude silnice zmodernizována.
V úseku Mladá Boleslav - Čáslav se plánují na silnici I/38 přeložky a obchvaty měst, silnice I/38 v dnešní podobě přestane existovat s vyjímkou už postavených a malé části vyhovujích úseků.
Silnice bude v úseku Jihlava - Rakousko zmodernizována a přestavěna v kategorii S 11,5/100. Na trase bude postaveno 19 mimoúrovňových křižovatek, 81 mostů (bez vodotečí a cest) o celkové délce 5290 m. Celkové náklady jsou plánovány na 19,509 miliardy Kč v cenách roku 1999. V úseku Znojmo - státní hranice je plánovaná výstavba čtyřpruhové komunikace v kategorii S 24,5/100.
V roce 1996 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studii přeložky silnice I/38 Jihlava - Rakousko. V roce 1998 byla na tento koridor vydána stavební uzávěra.
19. prosince 2001 byla zveřejněna dokumentace EIA na záměr "Rychlostní silnice Hatě - Znojmo - Jihlava" na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb, jehož oznamovatelem bylo město Třebíč. 19. května 2004 se uskutečnilo veřejné projednání a 26. června 2004 MŽP ČR vydalo nesouhlasné stanovisko.
24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA "Přeložka silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice". Následně investor ŘSD rozhodl o rozdělá záměru na 3 úseky Jihlava - Stonařov, Stonařov - Želetava a Želetava - Moravské Budějovice. 26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA na část Stonařov - Želetava.
V letech 2000 - 2001 proběhla rekonstrukce vozovky v úseku Jihlava - Znojmo. Došlo k výměně asfaltové vozovky za novou. Rekonstrukce byla částečně hrazena s programu PHARE a stála 647 milionů Kč.
V období listopad 2002 až říjen 2003 proběhla rekonstrukce povrchu, 3 přeložky v celkové délce 933 m z hlediska bezpečnosti nevyhovujích úsecích a provedení odbočovacích pruhů v úseku Jestřebí - Bezděz. Celková délka opravovaného úseku byla 16,7 km v kategorii S 9,5/70. Náklady na opravu byly 114 milionů Kč. Opravu provedlo sdružení Colas-CZ a SaM Silnice a Mosty Česká Lípa.
| Délka silnice: | 96,2 km |
| V provozu: | 6 km 1,9 km (1/2 profilu) |
| Ve výstavbě: | 10,994 km (dvoupruh) |
| V přípravě: | 17 km |
Ve stavbě:
Stavba Kolín obchvat
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 7,957 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 13. července 1995, dne 13. června 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 7. srpna 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V listopadu 2001 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. 3. září 2007 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 19. října 2007. 5. prosince 2008 bylo zamítnuto odvolání proti stavebnímu povolení na 1. etapu. 27. května 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na 3. etapu, 8. července 2009 bylo vydáno stavební povolení, ale nenabylo ještě právní moci. Předmětem stavebního řízení je část hlavní trasy, MÚK Kolín-západ, most a další objekty.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 12 mostů (1266 m), úprava silnice I/12, přeložky silnice II/125 a silnic III. třídy, 7 protihlukových a 1 opěrná zeď.
Stavba začíná před MÚK Kolín-sever se silnicí I/12 (neúplný čtyřlístek). Odtud trasa pokračuje na jihovýchod po okraji Kolína. Mimoúrovňově křiží silnici III/12540. Se silnicí II/125 je navržena MÚK Kolín-západ (osmičkovitá). Následně trasa mimoúrovňově kříží dvě silnice III. třídy. Obchvat prochází mezi Kolínem a Polepy. Kříží železniční trať Kolín - Ledečko. Následuje MÚK Kolín-jih s přeložkou silnice III/3275 Kolín - Starý Kolín (trubkovitá). Stavba končí napojením na současnou silnici I/38 za čerpací stanicí.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a realizuje "Sdružení Kolín", jehož členy jsou Strabag, Metrostav a PSVS s nabídnutou cenou 1,904 miliardy Kč bez DPH. Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,695 miliardy Kč. Na rok 2011 je na stavbu vyčleněno 796 milionů Kč, z toho je 640 milionů Kč z OPD a 141 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období 4. března 2009 až červenec 2013. V říjnu 2010 byla zprovozněna MÚK Kolín-sever.
Stavba Znojmo - obchvat I. stavba
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,037 km. V roce 1993 Dopravoprojekt Brno zpracoval studii trasy. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. listopadu 1993, dne 10. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. června 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V červnu 2000 Silniční projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V září 2006 bylo vydáno stavební povolení na 2. etapu.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 4 mosty (150 m), přeložky silnic II/413 a III/4121, 11 polních cest, stoupací pruh na Jihlavu a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná provizorně na úrovňové křižovatce se silnicí II/399, kde v rámci 2. stavby bude postavena MÚK. Odtud vede po východním okraji Znojma. Před mostem přes železniční trať Znojmo - Břeclav končí 2. etapa. Za mostem následuje MÚK se silnicí II/413. Trasa končí napojením na silnici II/412 za mostem přes potok Leska.
Stavbu provádí Colas CZ. Náklady na stavbu činí <--!435 dle rozpočtu před 2009--> 246 milionů Kč. Pro rok 2011 je na stavbu vyčleněno 17 miliony Kč. Stavba byla částečně hrazena z Operačního programu Infrastruktura. Realizace je plánována v období 7. únor 2007 až srpen 2011. Stavba byla zahájena 8. února 2007. V srpnu 2008 byla dokončena 2. etapa (křiž. s II/399 - železní most). Na první etapu stále nejsou vykoupeny všechny pozemky.
V přípravě:
Stavba Doksy - Obora
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,229 km. V srpnu 2008 Valbek zpracoval technickou studii. V roce 2008 Evernia zpracovala Ekologické posouzení trasy - krajinářské vyhodnocení obchvatu Obory, kde byl obchvat Obory navržen ve 2 variantách, nakonec byla zvolena delší varianta neprocházející zastavěným územím a po hrázi rybníku. 1. října 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba bude posuzována.
Součástí stavby je MÚK, most na trase, nadjezd, přeložky silnic II/270 (1250 m) a III. tříd (1150 m).
Stavba začíná za místem bývalého napojení staré cesty. Odtud pokračuje v trase a následně se před čerpací stanicí odklání. Západně míjí Doksy, se silnicí II/270 je navržena MÚK Doksy, která je v dokumentaci EIA navržena ve 4 variantách (půldiamant s vratnou větví, kosodelná, osmičkovitá a průsečná úrovňová). Pokračuje západně kolem Obory. Následně se trasa stáčí na východ, prochází mezi Oborou a Oknami, kříží silnici II/273 a železniční trať a končí napojením na stávající silnici.
Stavba Čistá - Hrdlořezy
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,154 km. 1. listopadu 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2000 Pragoprojekt zpracoval dokumentace pro stavební povolení a v červnu 2009 její aktualizaci.
Jedná se o přestavbu stávající silnice na normovaný tvar. Stavba navazuje na předchozí stavbu Bělá p. B. - obchvat za křižovatkou se silnicí III/27234B. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/38.
Následuje křižovatka se silnicí Čistá - Bitouchov, která bude doplněna o odbočovací pruhy. Stavba končí napojením na obchvat Hrdlozeř.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 224 milionů Kč.
Stavba Libichov obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,2 km. Jedná se o výstavbu západního obchvatu Libichova.
Stavba Luštěnice - Újezd
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,133 km. V červenci 2008 Metroprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 mosty, lávka a 3 polní cesty.
Stavba začíná za odbočkou na Voděrady. Následně se trasa odklání vpravo od stávající silnice, zde bude vybudována styková křižovatka se stávající silnicí I/38 a pokračuje zemědělskou krajinou jako západní obchvat Luštěnic. Se silnicí II/275 je navržena průsečná křižovatka. Za Luštěnicemi trasa pokračuje v přímé západně od Újezdce. Kříží železniční trať Nymburk - Mladá Boleslav a říčku Vlkavu. Stavba končí napojením na stávající silnici se napojuje mezi obcemi Bratronice a Vlkava.
Celkové náklady na stavbu jsou plánovány na 1,303 miliardy Kč.
Stavba Vlkava přeložka je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,9 km. Stavba začíná před obcí Vlkava na úrovňové křižovatce se stávající silnicí I/38. Odtud pokračuje jako východní obchvat Vlkavy. Kříží silnici III/27516 Vlkava - Loučeň. Stavba končí na křižovatce se stávající silnicí I/38 mezi obcemi Vlkava a Zavadilka, kde navazuje na plánovaný obchvat Zavadilky.
Stavba Zavadilka obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,9 km. Jedná se o jihozápadní obchvat obce Zavadilka. Stavba začíná na křižovatce se stávající silnicí I/38 mezi obcemi Vlkava - Zavadilka, kde navazuje na připravovaný obchvat Vlkavy. Trasa je odtud vedena jižním směrem a následuje levostranný oblouk. Obchvat následně pokračuje podél vedení VN. Obchvat končí za obcí, kde se napojuje na současnou silnici I/38.
Stavba Krchleby - Nymburk je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,3 km. Stavba začíná před obcí Krchleby. Následně se trasa odklání od stávající silnice I/38 a pokračuje jako západní obchvat Krchleb. Trasa pokračuje dále na jih. Kříží železniční trať Nymburk - Jičín. Prochází západně kolem Velelib a následně je stavba vedena podél železniční trati Nymburk - Mladá Boleslav. Před Nymburkem se trasa stačí vpravo a končí na křižovatce se stáavjící silnicí I/38, kde se napojuje na připravovaný obchvat Nymburku.
Stavba D11 - hr. okresu
je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 5,8 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. dubna 1996, dne 27. února 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 20. března 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby jsou 2 MÚK.
Stavba navazuje na čtyřpruhový úsek za MÚK Poděbrady-jih. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice I/38, kde bude dostavěn pravý pás vozovky. Před obcí Oseček se trasa odklání od stávající silnice I/38 a pokračuje západně od ní. Se silnicí III/ 32912 je navržena MÚK Předhradí (osmičkovitá). Západně míjí obce Pňov-Předhradí, přibližuje se stávající silnic, jihozápadně od Klipce je úmístěna MÚK Klipec se silnicí III/3299 (osmičkovitá), za kterou stavba končí na hranici okresu Nymburku a Kolína.
Stavba Hranice okresu - křižovatka I/12
je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 4,8 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. dubna 1996, dne 27. února 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 20. března 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Součástí stavby je MÚK.
Stavba začíná na hranicích okresu Nymburk a Kolín za MÚK Klipec. Odtud trasa pokračuje západně od stávající silnice, za mostem přes železniční trať Praha - Kolín následuje MÚK Nová Ves se silnicí III/32910 (deltovitá). Následně se trasa stáčí okolo Nové Vsi. Jižně od Ohrady se napojuje na stávající silnici, v jejiž stopě následně vede k MÚK Kolín-západ se silnicí I/12, kde se napojuje na připravaný obchvat Kolína.
Stavba Kolín - Malín 3.stavba (Skalka) je projektována v kategorii 1/2 S 22,5/100 a měří 2,0 km.
Stavba Malín - Kuchyňka
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,655 km. První studie zpracoval Pragoprojekt v březnu 1979. V červenci 2002 APIS zpracoval studii. V prosinci 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 17. října 2006 Krajský úřad Středočeského kraje vydal souhlasné stanovisko. 23. září 2009 bylo zveřejněno Oznámení o prodloužení platnosti stanoviska.
V květnu 2011 APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Stavba začíná cca 500 m za MÚK Malín se silnicí I/2. Odtud pokračuje přímo, východně kolem Kuchyňky a končí napojením na stavbu Církvice - obchvat. Stavba odstraní dnešní provizorní napojení u Kuchyňky.
Stavba Církvice - obchvat
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,391 km. První studie zpracoval Pragoprojekt v březnu 1979. V červenci 2002 APIS zpracoval studii. V prosinci 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 17. října 2006 Krajský úřad Středočeského kraje vydal souhlasné stanovisko. 23. září 2009 bylo zveřejněno Oznámení o prodloužení platnosti stanoviska.
V dubnu 2010 APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Církvice, 3 mosty na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic II/339, III/03321 (397 m), III/33720 (404 m), místní komunikace (190 m), 2 polní cesty (1230 m), 3 cesty pro pěší a protihluková stěna (140 m).
Stavba začíná před čerpací stanicí na kraji Církvic. Trasa se následně odklání a pokračuje podél železniční trati. Následuje MÚK Církvice se silnicí III/03321 (jednovětvová). Dále je trasa vedena v souběhu s železniční trati, před mostem přes potok Klejnárka se odklání. Stavba končí za úrovňovou křižovatkou se silnicí II/339 napojením na provozovaný obchvat Čáslavi.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 676 milionů Kč. Realizace je plánována v období září 2012 až prosinec 2014.
Stavba Čáslav - hr.okresu je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 8,5 km. Jedná se o úpravu současné silnice I/38 na normovaný stav.
Stavba Havlíčkův Brod - JV obchvat
je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 4,124 km. V červenci 2006 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. září 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby, teď zpracovává její aktualizaci.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, okružní křižovatka, 7 mostů na trase, 6 nadjezdů, 4 přeložky silnic III. třídy, 5 přeložek polních cest a 2 místních komunikací.
Stavba začíná na okružní křižovatce se silnicí I/34. Prochází prolukou u Hypernovy, následuje most přes Sázavu a železniční tratě. Trasa je vedena v pravostranném oblouku. U Termesiv je navržena MÚK Termesivy (deltovitá). Trasa mostem přechází Šlapanku a železniční trať, za kterým následuje MÚK Skalka. Stavba končí za okružní křižovatkou se stávající silnicí u odbočky na Novotného Dvůr.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,193 miliardy Kč. Na rok 2009 je na stavbu vyčleněno 5 milionů Kč. Realizace je plánována v období duben 2012 až
prosinec 2015.
Stavba Kámen - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/70. V září 2008 Viapont zpracoval vyhledávací studii. 2. prosince 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Stavba je navržena ve dvou variantách:
- Varianta 1
měří 1,700 km. Součástí stavby jsou 2 úrovňové křižovatky, nadjezd a polní cesta.
Stavba začíná cca 500 m před obcí Kámen. Odtud pokračuje jako západní obchvat obce Kámen. se silnicí III/3463 je navržena styková křižovatka, na jih od obce je navržena další styková křižovatka. Před lesíkem se napojuje na stávající silnici I/38. Stavba končí za lesíkem. - Varinata 3
měří 2,600 km. Součástí stavby jsou úrovňové křižovatky, 3 mosty na trase, most na silnici III/3471, most na polní cestě a 3 polní cesty.
Stavba začíná za křižovatkou silnice I/38 s místní komunikací do Jiříkova. Následně vede cca 200 m ve stopě stávající silnice I/38. Poté se odklání, následuje styková křižovatka a pokračuje západně kolem obce Kámen, je vedena dále od obce než varianta 1. Obchází západně lesík, se silnicí III/3471 je navržena průsečná křižovatka a končí napojením za stávající křižovatkou silnic I/38 s III/3471 na stávající silnici I/38.
Stavba Jihlava - MÚK Pávov
jedná se dostavbu pravé poloviny mimoúrovňové křižovatky Pávov se silnicí II/352, sloužící pro napojení průmyslové zóny. V roce 2006 byla zpracována studie křižovatky, následně v lednu 2008 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a 10. září 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V listopadu 2008 PROfi Jihlava zpracovala dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Pávov, nadjezd, zrušení provizorního sjezdu u Pávova. Křižovatka je navržena jako trubkovitá.
Stavba MÚK Jihlava-jih (km 13,500 - 14,500)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 1,000 km. V prosinci 2005 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA pro úsek Jihlava - Moravské Budějovice. Investor následně rozdělil posuzovaný záměr na 3 části. 9. srpna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA pro úsek Jihlava - Stonařov. Dne 9. března 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby MÚK Jihlava-jih, 2 mosty na trase, místní komunikace.
Stavba začíná napojením na provozovaný obchvat Jihlavy. Následuje MÚK Jihlava-jih se silnicí II/523 (trubkvitá). Stavba končí za mostem přes místní komunikaci napojením na následující stavbu.
Stavba Rančířov - Vilanec (14,070 - 18,970)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 4,900 km. V listopadu 1998 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA pro úsek Jihlava - Moravské Budějovice. Investor následně rozdělil posuzovaný záměr na 3 části. 9. srpna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA pro úsek Jihlava - Stonařov. Dne 9. března 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je 5 mostů na trase a 2 nadjezdy.
Stavba začíná na provizorním napojení na silnici I/38 cca 500 m za koncem obchvatu Jihlavy. Odtud trasa vede západně od stávající silnice I/38, západně míjí Rančířov, Čížov a Vilanec. Stavba končí za nadjezdem silnice III/03830.
Stavba Stonářov - obchvat (18,970 - 26,390)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 7,390 km. V roce 1996 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studie. V listopadu2003 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 24. července 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA pro úsek Jihlava - Moravské Budějovice. Investor následně rozdělil posuzovaný záměr na 3 části. 9. srpna 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA pro úsek Jihlava - Stonařov. Dne 9. března 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby je MÚK Stonařov, 5 mostů na trase, 3 nadjezdy, most na přeložce silnice II/403, přeložky silnic II/402 a II/403 (980 m), 5 polních cest a provizorní napojení (300 m).
Stavba začíná v prostoru obce Vilanec a pokračuje západně kolem obcí Beranovec a Suchá. Následuje MÚK Stonařov se silnicí II/402 (deltovitá). Trasa pokračuje dále v přímé. Stavba končí před lesem provizorním napojením na stávající silnicí.
Stavba Dlouhá Brtnice - obchvat (km 26,360 - 34,815)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 8,455 km. Byla zpracována vyhledávací studie v roce 1996, v roce 2003 byla zaměřena v terénu a v dubnu 2004 PROfi Jihlava zpracovala technickou studii. 26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Stonářov - Želetava.
Součástí stavby je MÚK Brtinice, 8 mostů, 4 nadjezdy, přeložky silnic III/4036 a stávající I/38, 4 polní a lesní cesta a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná jižně od Stonářova, kde se napojuje na předcházející na připravovaný obchvat Stonářova. Odtud pokračuje západně podél stávající silnice I/38 přes les, za kterým se od stávající silnice I/38 odklání a pokračuje západním obchvatem Dlouhé Brtnice, kde je navržena MÚK Brtnicese silnicí III/4036 (deltovitá). Následně trasa kříží silnici I/38 a pokračuje východním obchvatem Hladova a dále východně podél stávající silnice I/38. Stavba končí za odbočkou na Sedlatice.
Stavba Markvatice - Kasárna, křiž. s I/23 (km 34,815 - 39,210)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 4,395 km. HBH Projekt v roce 1996 zpracoval vyhledávací studii Jihlava - Znojmo, která byla optimalizována technickou studii z prosinci 2002 od PROfi Jihlava. 26. února 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Stonářov - Želetava.
Součástí stavby je MÚK Kasárna, 2 mosty, 4 nadjezdy, přeložky silnic I/23 (670 m) a stávající I/38, místní komunikace a polní cesta.
Stavba nahrazuje problematickou úrovňovou křižovatku. Stavba začíná za odboučkou na Sedlatice. Následně kříží stávající silnici I/38 a pokračuje západně podél ni. Západně od Kasáren je navržena MÚK Kasárna s přeložkou silnice I/23 (kombinace kosodelné a osmičkovité). Stavba východně míjí Svojkovice a končí napojením na stávající silnici I/38 za levostranným obloukem před Želetavou.
Stavba Želetava - obchvat (km 39,210 - 45,764)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 6,544 km. HBH Projekt v roce 1996 zpracoval vyhledávací studii Jihlava - Znojmo. V dubnu 2002 HBH Projekt zpracoval technickou studii. 4. ledna 2011 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Želetava - Moravské Budějovice.
Součástí stavby je MÚK Želetava, 7 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky 2x stávající silnice I/38 (321 + 585 m) a 8 polních cest, 2 provizorní napojení a protihluková stěna (280 m).
Stavba začíná provizorním napojením na stávající silnici v místě levostranného oblouku před Želetavou. Odtud pokračuje vpravo podél stávající silnice. Následně se trasa odklání a pokračuje k MÚK Želetava se silnicí II/410 (deltovitá). Prochází mostem přes Želetavku mezi Želetavou a areálem zemědělského družstva. Trasa následně pokračuje v přímé, míjí jihozápadně Horky. Stavba končí za křížením se stávající silnicí I/38 napojením na ni, jihovýchodně od Horek.
Stavba Jakubov - obchvat (km 46,100 - 54,957)
je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 9,193 km. HBH Projekt v roce 1996 zpracoval vyhledávací studii Jihlava - Znojmo. V prosinci 2004 PROfi Jihlava zpracoval technickou studii. 4. ledna 2011 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Želetava - Moravské Budějovice.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Lesonice a Moravské Budějovice-sever), 4 mosty na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnice III/4102, 2 stávajících silnic I/38, místní komunikace a 5 polních cest a provizorní napojení.
Stavba začíná provizorním odpojením od stávající silnicí I/38 jihovýchodně od Horek. odtud pokračuje v přímé vlevo podél stávající silnice I/38. Následuje MÚK Lesonice se silnicí III/ (deltovitá). Následně se trasa pravostranným obloukem kříží stávající silnici I/38 a pokračuje jako jihozápadní obchvat Jakubova. Prochází mezi Jakubovem a Kolovraty, kde opět kříží stávající silnici I/38. Severovýchodně míjí Kolovraty a Litohoř. Následuje MÚK Moravské Budějovice-sever se stávající silnicí. Stavba končí napojením na již provozovaný obchvat Moravských Budějovic.
Stavba Pavlice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 10,3 km. V roce 2001 byla zpracována technická studie. Stavba začíná na křižovatce u obce Lažínky. Odtud pokračuje východně od stávající silnice. U obce Blížkovice je navrhována MÚK se silnicí III/4117. Trasa pokračuje severovýchodním obchvatem Grešlova Mýta a Pavlic. Končí na mimoúrovňové křižovatce se stávající silnicí.
Stavba Vranovská Ves - Olbramkostel je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,5 km. Byla zpracována vyhledávací studie v roce 1996 a technická studie v roce 2003. V listopadu 2003 byla zpracována Vyhledávací studie. Stavba začíná na křižovatce se stávající silnicí. Odtud pokračuje západním obchvatem Vranovské Vsi. Následně přechází stávající silnici a pokračuje podél ni jako součást obchvatu Olbramkostela. Stavba končí napojením na stávající silnicí I/38.
Stavba Žerůtky - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 4,4 km. Byla zpracována technická studie v roce 2001. V listopadu 2003 byla zpracována Vyhledávací studie. Stavba navazuje na předchozí stavbu v místě napojení na stávající silnici I/38. Následuje MÚK Žerůtky se silnicí III/40826. Trasa silnice vede zemědělskou krajinou západně od stávající silnice.
Stavba Kasárna - křiž. s II/408 je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,0 km. Byla zpracována vyhledávací studie v roce 1996 a technická studie v roce 2003. Stavba zahrnuje západní obchvat Kasáren a MÚK se silnicí II/408.
Stavba Znojmo - obchvat II. stavba
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,532 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. listopadu 1993, dne 10. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. června 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V prosinci 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. V srpnu 2008 Silniční projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
24. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na 1. etapu (MÚK Únavovská), ústní projednání se uskutečnilo 20. dubna 2010 v 10:00 na MěÚ Znojmo.
22. června 2011 bylo zahájeno stavební řízení na 2. etapu, ústní projednání se uskutečnilo 2. srpna 2011.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 4 mosty na trase, nadjezd, přeložky silnic II/361 a II/399 a přeložky inženýrských sítí.
Stavba začíná za Kasárnami před MÚK Znojmo-sever se stávající silnicí I/38 (rozštěpná). Odtud povede po severním okraji Znojma do prostoru dnešního křížení silnic II/361 a II/399, kde je navržena MÚK Znojmo- Přímětická (osmičkovitá). Po okraji Znojma pokračuje k MÚK Znojmo-Únavovská se silnicí II/399 (osmičkovitá), za kterou stavba končí.
Náklady na výstavbu činí 482 milionů Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 1,5 milionu Kč.
Stavba Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě
je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 10,3 km. V březnu 2001 byla zpracována "Studie přeložky silnice v úseku Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě". Byla zpracována technická studie v roce 2002. V roce 2002 byla zpracována dokumentace EIA. 20. října 2005 bylo na stavbu Znojmo - obchvat III. stavba - Hatě vydáno souhlasné stanovisko MŽP k posouzení vlivů na životní prostředí. 30. října 2008 bylo zveřejněno Oznámení o prodloužení stanoviska EIA. 28. ledna 2009 byla prodloužena platnost stanovisko o další 2 roky.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, MÚK s II/408 na přeložce I/53, 8 mostů, 4 nadjezdy, 2 mosty na větvích křižovatek a železniční most na trati Břeclav - Znojmo. Budou také přeloženy silnice I/38, I/53 v kategorii S 24,5/80 (1,7 km), III/3978 a III/41324 a 5 místních komunikací. Bude také zřízena obslužná komunikace a protihluková stěna o délce 500 m. Minimální podélný sklon je 0,35%, maximální 4%. Celkový objem výkopů je 504 130 m3 a násypů je 403 660 m3.
Stavba začíná před MÚK Znojmo-východ se silnicí I/53, která je navržena jako rozštěpná se dvěma mosty. Za křižovatkou trasa pokračuje pravostranným obloukem (R=500 a R=745) přes 3-polový most o délce 200 m a výšce 34 m přes Dyji a lesní komplex. Trasa je kolem Oblekovic vedena východně od areálu Inženýrských staveb Znojmo a od okraje obce. Tímto řešením je dotčena pata svahu Načeratického kopce i hranice navržené přírodní rezervace „Načeratický kopec“. Poté silnice přechází v levostranný oblouk (R=2700) a je vedena po náspu přes zemědělské pozemky jižně od Sedlešovic. V prostoru jižně od benzinové pumpy je navržena MÚK Znojmo-jih se stávající silnici I/38, která bude přeložena. Trasa je vedena přímým úsekem přes zemědělské pozemky západně od stávající silnice I/38, na tomto přímém úseku je navržen most o délce 375 m a výšce 15 m přes nadregionální biokoridor. Za mostem o délce 91,9 m přes potok Daniž a biokoridor u Chvalovic se trasa stačí levostranným obloukem (R=1500) k mostu přes silnici III/41324 Chvalovice - Šatov. Obchvatem obce Chvalovice míjí západně a pokračuje v zářezu přes zemědělské pozemky ke stávající silnici I/38, na kterou se napojuje 570 m před státní hranicí. Odtud pokračuje ve stopě stávající silnice, která tvoří pravou polovinu vozovky. Následuje úrovňová křižovatka s obslužnými komunikacemi v celním prostoru. Přes celní prostor je stavba vedena v kategorii MS 18,5/60. Stavba končí na státní hranici s Rakouskem.
Stavba Hatě - hraniční přechod je projektována v kategorii M 18,5/100 a měří 1,4 km. Stavba obsahuje rekonstrukci stávající poloviny vozovky a výstavby druhé poloviny. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí.
V provozu:
Stavba Bělá pod Bezdězem - obchvat
je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 7,277 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. října 1993, dne 22. června 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. srpna 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky, 4 mosty a přeložky silnic II. třídy a místních a polních komunikací. Největší z mostů je segmentový most přes údolí Bělé o 6 polích s rozpětími 47,0 m, 4x60,0 m a 47,0 m se spojitou nosnou konstrukcí celkové délky 335,6 m. Celková šířka mostu je 14,62 m. Most v km 6,150 je monolitický betonový most o pěti polích 26 m, 3 x 32 m a 26 m, celkové délky 159,8 m.
Stavba začíná před Bělou na úroVňové křižovatce se silnicí II/276. Odtud pokračuje ako jihovýchodní obchvat Bělé. Trasa je vedena převažně přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Obchvat končí na úrovňové křižovatce jihovýchodně od Bělé. Na stavbě se podílely SMP CZ. Realizace probíhala v období červenec 1997 až červenec 1999.
Stavba Hrdlořezy - obchvat je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 2,880 km. Součástí stavby byly tři úrovňové křižovatky, stoupací pruh a segmentový most přes údolí a most přes železniční trať a údolí řeky Jizery (300 m). Stavba odstranila nevyhovující průjezd Hrdlořezy a Debří a vytvořila jihovýchodní obchvat Hrdlořez. Na stavbě se podílely Dopravní stavby Olomouc a SMP. Náklady na stavbu byly 197 milionů Kč. Realizace probíhala v období září 1993 až srpen 1996.
Stavba Debř - tř. V.Klementa
je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 2,339 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 29. prosince 1993, dne 31. ledna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. dubna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky, 1 okružní křižovatka 3 mosty, 2 zárubní stěny, stoupací pruh a 3 přeložky místních komunikací.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce u Debře, kde navazuje na obchvat Hrdlořez. Pokračuje stoupáním okolo Radouče, následně prochází mezi Debří a Boleslaví a končí na okružní křižovatce s tř. V. Klimenta, ulicí Boleslavskou a Průmyslovou v Kosmonosích.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovalo sdružení Colas-CZ a Strabag. Náklady na stavbu byly 370 milionů Kč. Realizace proběhla v období prosinec 2003 až červen 2006 s uvedením do provozu 2. listopadu 2005.
Stavba MB, tř.V.Klementa - Škoda VW je projektována v kategorii MS 20 a měří 1,133 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 29. prosince 1993, dne 31. ledna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. dubna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Stavba zahrnuje rozšíření stávající silnice I/38 o nový jízdní pás a malou okružní křižovatku. Stavbu provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 105 milionů Kč. Realizace proběhla v období květen 2006 až listopad 2007. 4. prosince 2007 byla stavba zprovozněna.
Stavba MB, Škoda VW - Zalužany je projektována v kategorii MS 20 a měří 0,3 km. Jedná se o výstavbu okružní křižovatky o celkové šířce 10,0 m v místě křížení ulice Průmyslové s příjezdovou komunikací k 13. bráně do areálu Škoda Auto. Realizace proběhla v období duben až listopad 2002.
Stavba Nymburk obchvat, II. etapa
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,943 km. APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V listopadu 2004 nabylo územní rozhodnutí právní moci. Na 2. etapu APIS zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 9. června 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutežní lhůtou do 5. srpna 2008. V srpnu 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK s II/330, okružní křižovatka, 5 mostů, přeložky a úpravy silnic.
Stavba začíná na okružní křižovatce se stávající silnicí I/38 mezi Velelibami a Nymburkem. Odtud trasa pokračuje východním směrem. Následně kříží silnici III/27517 Nymburk - Bobnice. Trasa dále pokračuje po severním okraji Nymburku k silnici II/330, se kterou bude vybudována MÚK Nymburk-západ. Stavba se dále přimyká ke kolejím z nákladového nádraží žst. Nymburk. Stavba končí před mostem přes železniční trať Nymburk - Kolín, kde navazuje na 1. stavbu.
Stavbu projektoval APIS a realizuje "Sdružení Nymburk", jehož členy jsou PSVS, Geosan Group a M-Silnice. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,338 miliardy Kč. Na rok 2011 je na stavbu vyčleněno 77 milionů Kč, z toho je 40 milionů Kč z OPD a 17 milionů Kč z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období 6. říjen 2008 až srpen 2011. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 4. října 2010.
Stavba Nymburk obchvat I. stavba
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,38 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 14. září 1994, dne 27. dubna 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 22. května 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. APIS zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK, úrovňová křižovatka 4 mosty. Nejvýznamnějším objektem stavby je závěsný most přes Labe a inundační území se dvěma rovinami závěsů a nízkými pylony. Most je navržen jako spojitá předpjatá trámová konstrukce příčného řezu ve tvaru TT. Nosná konstrukce hlavního pole je zavěšena na třech paralelně vedených závěsech. Most o celkové délce 532 m tvoří 11 polí o délkách 35 + 4x41 + 132 + 4x 41 + 35 m. Jeden pilíř mostu je umístěn přímo v korytě Labe. Trasa je vedena převážně po náspech.
Stavba začíná na uřovňové křižovatce se stávající silnicí I/38 jižně od obce Chvalovice. Odtud trasa pokračuje mostem přes Labe. Následně MÚK se silnici II/331 a most přes železniční trať Nymburk - Kolín, za kterým stavba končí.
Stavbu projektoval APIS a realizovalo Sdružení Mosty Nymburk, jehož členy jsou SMP, Metrostav a PSVS. Náklady na stavbu byly 1,017 miliardy Kč. 29. května 2007 byla stavba slavnostně uvedena do provozu. Realizace proběhla v období 23. zaří 2004 až červen 2007.
Stavba Přední Lhota okr.křiž. je postavena v kategorii S 22,5 a měří 0,8 km. Stavba zahrnovala přestavbu křižovatky silnic I/38 s II/611 na okružní křižovatku. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Náklady na stavbu byly 18,6 milionů Kč. Realizace proběhla v roce 2003.
Stavba Čáslav - obchvat
je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 6,213 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. listopadu 1992, která obsahovala hlavní trasu (vedení v souběhu s tratí) a variantní řešení (byla postavena). Dne 4. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. května 1993 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko s doporučením variantního řešení.
Součástí stavby byla MÚK, 2 úrovňové křižovatky, železniční most na trati Kolín - Havlíčkův Brod, 4 silniční mosty, přeložky a úprava silnic nižších tříd a polních cest. Stavba odstranila průjezd středem města a křížení s železniční tratí.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce se starou silnicí I/38 u Kalabousku. Odtud pokračuje v blízkosti železniční trati, přibližuje se k vojenskému letišti a následně křížá vlečku na letiště. Se silnicí I/17 je vybudována MÚK. Stavba pokračuje v zářezu, podchází železniční trať a končí za úrovňvou křižovatkou se starou silnicí.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovalo sdružení SSŽ a Silnice Čáslav. Realizace probíhala v období listopad 1997 až 2000, s uvedením do provozu v květnu 1999.
Stavba Golčův Jeníkov - obchvat
je postavena v kategorii S 11,5/70 a měří 5,242 km. V roce 1978 byl zpracován projektový úkol, který však byl zamítnut pro zásadní nesouhlas občanů. Projektservis Jičín zpracoval studii obchvatu. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. srpna 1993 s 5 variantami vedení, dne 20. ledna 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. března 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko pro kombinaci variant A červené s B modrou.
Součástí stavby byly 3 úrovňové křižovatky, most přes trať Kolín - Havlíčkův Brod délky 45,28 m a most přes údolí Vohančického potoka délky 119,05 m. Stavba odstranila průjezd středem města a křížení s železniční tratí.
Stavbu projektoval Grebner, projekční a inženýrská kancelář a realizoval DS-holding závod 78 Pardubice. Výstavba probíhala v odbobí listopad 1999 až červenec 2001, s uvedením do provozu 11. prosince 2000.
Stavba Havlíčkův Brod SV obchvat
je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 2,628 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. prosince 1996, dne 27. května 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 27. května 1997 Okresní úřad Havlíčkův Brod vydal souhlasné stanovisko. Stavba začíná na úrovňové křižovatce na severu Havlíčkova Brodu. Odtud pokračuje po severním okraji města a končí na úrovňové křižovatce se silnicí I/34.
Stavbu projektoval Transconsult a realizovalo sdružení "I/34 Havlíčkův Brod – severovýchodní obchvat“ ve složení Skanska DS, Stavby silnic a železnic a Silnice Hradec Králové. Náklady na stavbu byly 241 milionů Kč. Realizace proběhla v období prosinec 2001 až květen 2003.
Stavba D1 - Jihlava, 1. etapa je postavena v kategorii S 22/100 a měří 1,5 km. Stavba začíná na MÚK Jihlava. Odtud vede v koridoru vedle železniční tratě jako jihovýchodní obchvat Pávova. Stavba končila sjezdem na starou silnici u Bedřichova. Stavba byla uvedena do provozu 22. listopadu 1979.
Stavba D1 - Jihlava, 2. etapa je postavena v kategorii S 22/100 a měří 3,5 km. Na stavbě je postavena MÚK, most a nadjezd. Stavba navazuje na sjezdu u Bedřichovana předchozí úsek. Odtud vede podél železniční tratě k MÚK Bedřichov. Stavba končila sjezdem na starou silnici u Starých Hor. Výstavba probíhala v 80. letech.
Stavba D1 - Jihlava, 3. etapa je postavena v kategorii S 22,5 a měří 1 km. Na stavbě je postavena MÚK a most. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce na místě sjezdu ve Starých Horách. Odtud pokračuje mostem přes řeku Jihlavu. Za železničním podjezdem stavba končí. Navazovat na ni bude obchvat Jihlavy. Výstavba probíhala na začátku 90. letech.
Stavba Jihlava - obchvat
je projektována v kategorii R 11,5/100 a měří 1,900 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 28. května 1996, dne 11. prosince1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. prosince 1996 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Územní rozhodnutí bylo vydáno v listopadu 1997 a prodlouženo v listopadu 2000. Stavební povolení bylo vydáno v březnu 2002. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty a zakrytý tunel (304 m), který byl prováděn technologii milánských stěn s minimálním výkopem a zpětným zásypem krycích zemin nad tunelem. Betonáž tunelu byla dokončena v listopadu 2003.
Silnice začíná před MÚK s ulicí Jiráskova. Odtud povede kolem Kosova k silnici II/602, s kterou je postavena MÚK Pelhřimovská. Z části vede trasa v zakrytém tunelu.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno, tunel Amberg a provedlo "Sdružení obchvat Jihlava" ve složení COLAS CZ, Skanska-DS, SSŽ a ŽS Brno. Náklady na stavbu činily 712 milionů Kč. Realizace proběhla v období 31. květen 2002 až prosinec 2004. Do provozu byla stavba slavnostně uvedena 13. července 2004.
Stavba Jihlava - obchvat jih
je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,373 km, z toho je 585 m provizorní připojení. V budoucnu je plánováno zkapacitnění na čtyřpruh v kategorii S 22,5/100. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. prosince 2001, dne 29. května 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. července 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červenci 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. V srpnu 2005 bylo vydáno stavební povolení. Je postavena pravá polovina budoucí čtyřpruhové vozovky. Součástí stavby je MÚK se silnicí II/602, 4 mosty na trase, nadjezd, most na větvi křižovatky a 2 protihlukové stěny.
Stavba dokončuje západní obchvat Jihlavy. Trasa navazuje na předchozí výstavbu na MÚK se silnicí II/602. Odtud pokračuje na jihovýchod, kolem Pístova. Stavba končí severně od stávající křižovatky silnice I/38 a silnice III. třídy severně od Rančířova.
Stavbu projektoval Mott MacDonald a provedlo sdružení Colas CZ a IS Košice. Náklady na výstavbu obchvatu byly 421 milionů Kč. Realizace proběhla v období duben 2006 až listopad 2008, s uvedením do provozu 30. července 2008. 19. dubna 2006 proběhlo slavnostní zahájení stavby.
Stavba Moravské Budějovice - obchvat
je projektována v kategorii S 11,5/100 a měří 6,352 km. V roce 1999 byla zpracována technická studie, schválen investiční záměr a zpracováno hodnocení vlivů na život. prostředí EIA. V říjnu 2002 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 27. listopadu 2007. V dubnu 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (M. Budějovice-střed a M. Budějovice - jih), 5 mostů celkové délky 299,45 m, přeložky silnic II/411 délky 560 m, III/4118 mezi M. Budějovicemi a Vescem délky 1,14 km, úpravy silnic II/152 a III/15226, protivizuální val délky 140 m a protihluková zeď délky 300 m. Dále budou přeloženy VVN, vodovody a plynovody. Maximální podélný sklon je 2,7 %. Maximální výška násypu je 12 m a maximální hloubka zářezu je cca 4,5 m. Celkový objem výkopů je 135 000 m3 a násypů je 615 000 m3.
Stavba začíná těsně za ukončením zástavby Litohoře, kde se na úrovňové křižovatce odklání od stávající silnice. Pravostranným obloukem (R=1000) prochází zemědělskými pozemky jižně od zástavby Moravských Budějovic. Následuje levostranným oblouk (R=1100) přes Mlýnský náhon a prochází v km 1,7 těsně vpravo od lesního porostu hájku, přechází mokřadní louku ve vzdálenosti 200 m pod hrází rybníka "U háje". Následuje 7-polový most o délce 188 m přes koryto řeky Rokytky v km 2,2, trať ČD Mor. Budějovice - Jemnice, silnici III/15226 a zahrádkářskou kolonii v km 2,3. Následuje další most o třech polích a délce 47,15 m přes silnici II/152 a MÚK M. Budějovice-střed se silnicí II/411. Trasa pokračuje přímým úsekem a 3-polovým most o délce 42,3 m přes trať ČD Okříšky - Šatov. Následuje MÚK M. Budějovice-jih s plánovanou přeložkou silnice III/4118, za kterou se trasa stáčí do pravostanného oblouku (R=1000), vede jižně od Lažínek. Stavba se za Lažínkami napojuje v km 6,335 68 na stávající silnici I/38.
Stavbu postavilo "Sdružení Moravské Budějovice obchvat" ve složení Strabag a Eurovia CS. Náklady činily 1,304 miliardy Kč. Pro rok 2011 je na stavbu vyčleněno 71 milionu Kč, z toho je 69 milionů Kč z OPD a 12 milionů z úvěru od EIB. Realizace proběhla v období 14. května 2008 až únor 2011. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 27. října 2010.
autor © Lenny
Poslední změny na stránce 20. prosince 2011