Silnice I/4

Nová Hospoda - Strakonice - Vimperk - Strážný - státní hranice

Usnesením vlády č. 286 ze dne 10. dubna 1963 byla v úseku Praha - Strakonice a v úseku Strakonice - st. hranice jako dvoupruh. Následně byl čtyřpruh zkrácen o úsek Nová Hospoda - Strakonice v souvislosti s převedením hlavního tahu Plzeň - České Budějovice do stopy silnice I/20.
Usnesením vlády ze dne 10. listopadu 1993 č. 631 byla vymezena rychlostní silnice R4 v trase Praha - Příbram - Nová Hospoda v kategorii R 22,5/100. Usnesením vlády ze dne 16. října 1996 č. 528 byla výstavba aktualizována o nové termíny. Opět byla trasa rychlostní silnice R4 potvrzena usnesením vlády ze dne 21. července 1999 č. 741.
V provozu jsou úseky dálnice D4 Praha - Háje délky 45,903 km včetně úseku Praha - Jíloviště, který není označen jako dálnice a Mirotice - MÚK Nová Hospoda délky 7,472 km.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R4 Praha - Nová Hospoda přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D4. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Silnice I/4 tvoří pokračování dálnice D4 Praha - Příbram - Nová Hospoda. Propojuje Prahu se Strakonicemi, Šumavou a německým Pasovem. Dle schválené "Kategorizace dálnic a silnic I. tříd do roku 2040" z roku 2010 je v úseku Nová Hospoda - Strakonice navržena v kategorii S 11,5/80, v úseku Strakonice - Volyně v kategorii S 11,5/70 a ve zbývajícím úseku Volyně - Vimperk - státní hranice v kategorii S 9,5/60, neboť se jedná o náročný horský terén.

V 70. letech byl kompletně přestavěn úsek Nová Hospoda - Strakonice v kategorii S 11,5/80, poslední stavba byla zprovozněna v roce 1979. Další velkou investicí byla přestavba silnice I/4 v úseku Nová Houžná (I/39) - Strážný z let 1999 - 2007 a Strážný - státní hranice z období 1992 - 1995. Rovněž byl přestavěn průtah Strakonicemi do nové polohy, na který navazuje přeložka silnice I/4 v úseku Strakonice - Strunkovice, která byla provedena v 80. letech. U Čkyně byl vybudován stouprací pruh na Strakonice a průtah Vimperkem byl přestavěn v 80. letech do nové trasy mimo centrum města.

V 90. letech byly úseky Strakonice - Vimperk a Vimperk - Strážný studijně řešeny. Následně proběhlo posouzení vlivů stavby na životní prostředí, které je vzhledem k novele zákona již propadlé. Realizaci staveb z těchto úseku není v současné době připravována. V roce 2017 AF-CITYPLAN zpracoval studii "Optimalizace silnice I/4 v úseku Nová Hospoda - Strážný (st. hranice ČR/SRN)", ve které měl navrhnout varianty a postup při řešení optimalizace trasy a odstranění bodových závad včetně ekonomického vyhodnocení.

Celková délka: 70,142 km
V provozu (přestavěno): 32,9 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 37,2 km

Připravované stavby:

Stavba Strakonice - Vimperk je projektována v kategorii S 11,5/70, 60 a měří 22,750 km. V roce 1969 Pragoprojekt zpracoval studii Volyně - Zlešička, rovněž SSŽ, projekce Plzeň na tento úsek zpracovaly studii. V lednu 1991 Pragoprojekt zpracoval studii "Přeložka silnice I/4 Čkyně - Bohumilice".
V březnu 1993 Pragoprojekt zpracoval studii. V únoru 1994 byla následně zpracována dokumentace EIA. 20. června 1996 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Stavba začíná za mostem přes polní cestu u zastávky Přední Zborovice. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/4 podél železniční trati. Před Strunkovicemi se trasa odklání a kříží železniční trať a je vedena západně podél ni. Za křižovatkou se silnicí II/170 u Němetic je navržena přeložka řeky Volyňka (550 m). Trasa pokračuje západně podél železniční trati. Se sinicí III/14210 je navržena styková křižovatka. Trasa míjí západně Přechovice, je zde navrženo připojení obce. Trasa je dále vedena ulicí Nádražní ve Volyni, která bude upravena. Od křižovatky ulic Nádražní a Wolkerova je vedena trasa na jih, zde se mění kategorie z S 11,5/70 na S 11,5/60, mostem přes řeku Volyňka a následně v souběhu s ní, východním obchvatem Volyně. Se silnicí II/144 je navržena průsečná křižovatka. Trasa prochází mezi Volyní a Nišovicemi, kříží silnici III/1441. V dalším úseku pokračuje silnice se stoupacím pruhem (3009 m) pro směr Strakonice - Vimperk. Přechází stávající silnici severně od Zlešic. Následuje MÚK Zlešice. Trasa je vedena západně podél stávající silnice, za Zlešičkou přechází stávající silnici a je vedena východně od ni. Od křižovatky se silnicí III/1442 je trasa vedena ve stopě dnešní silnice I/4. Za odbočkou silnice III/1707 se trasa odklání a pokračuje severozápadním obchvatem Čkyně. Prochází mezi Předenicemi a Čkyní, kříží silnici II/174. Následuje jižní připojení Čkyně, za kterým trasa kříží dnešní silnici I/4. Trasa je vedena v levostranném oblouku podél řeky Volyňka. U Bohumilic se trasa napojuje do stávající silnice I/4 a pokračuje v její stopě. Za Sudslavicemi se trasa odklání, kříží Volyňku a vede po pravém břehu, následně opěr kříží Volyňku a za odbočkou na Výškovice se trasa napojuje do stopy stávající silnice, ve které vede až do Vimperku. Stavba končí na křižovatce s ulicí 1. máje ve Vimperku, kde navazuje na průtah městem.
Realizace je navržena v 11 dílčích stavbách.

Stavba Přeložka silnice I/4 u města Volyně je projektována v kategorii S 11,5/70. V roce 2000 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí s okružní křižovatkou ve Volyni namísto průsečné. Po povodních v roce 2002 zpracoval v roce 2004 Pragoprojekt hydrotechnické posouzení pro stabilizovanou trasou obchvatu Volyně, a bylo konstatováno, že tato trasa by vedla k povodním z větším následkem, došlo by ke zvýšení hladiny.
V roce 2005 zástupci obce Volyně odmítli stabilizovanou trasu, příprava byla následně zastavena. V říjnu 2006 Pragoprojekt zpracoval vyhledávací studii.
5. května 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA se 3 východními a 1 západní variantou průchodu kolem Volyně Dle závěrů zjišťovacího řízení ze dne 11. června 2008 bude stavba dále posuzována. 24. listopadu 2017 byl proces posuzování ukončen.
Jsou posuzovány varianty vychodní 0 (stabilizovaná), 3 a 11 a západní varianta 6.

  • Varianta 0 (Stabilizovaná) měří 8,794 km. Varianta je vedena dle výše uvedeného popisu s výjimkou přeložky řeky Volyňky u Němětic, kde je trasa vedena po estakádě (440 m) a ve Volyni je rovněž navrženo vedení po estakádě říční nivou (800 m). Varianta končí východně u Zlešičky. V průtahu Volyní je vozovka navržena v kategorii MS 10,5/60.
  • Varianta 11 měří 7,996 km. Varianta začíná v obci Strunkovice. Odtud je vedena východně podél železniční trati. Mostem kříží železniční trať a stávající silnici I/4, za kterým se napojuje do varianty 0 před odbočkou na Hoštice. Od varianty 0 se trasa odklání před nádražím Volyně, kde pokračuje mostem přes železniční trať. Varianta pokračuje východním obchvatem Volyně. S přeložkou silnice II/142 je navržena průsečná křižovatka. Trasa pokračuje mosty přes železniční trať a Volyňku. Varianta prochází mezi Volyní a Nišovicemi. Za křižovatkou se silnicí II/144 se napojuje na variantu 0.
  • Varianta 3 měří 8,884 km. Jedná se o propojení varianty 0 a 11 u Volyně. Varianta začíná u Příchovic, následně se odklání za Příchovicemi od varianty 0. Následuje MÚK Příchovcie se stávající silnicí I/4. Trasa pokračuje mostem přes stávající silnici a železniční trať. Obchází zástavbu východně od železniční trati. Varianta končí před křižovatkou s přeložkou silnice II/142 napojením na variantu 11.
  • Varianta 6 měří 8,320 km. Varianta začíná jižně od Strunkovic, kde navazuje na variantu 0. Následuje most přes Volyňku. Varianta východně míjí Němětice a pokračuje na jih po levém břehu Volyňky podél vedení VVN. Varianta pokračuje západně kolem Volyně. Přes údolí Starovského potoka je navržena estakáda. Následně trasa kříží stávající silnici I/4. Přes silnici III/1441 a bezejmenný potok je navržena estakáda. Trasa je dále vedena v blízkosti varianty 0. Varianta končí napojením na variantu 0 Zlešice.

V minulosti byly uvažovány stavby MÚK s ČD Strunkovice délky 3,0 km a se zahájením v roce 2002, Přeložka Vimperk délky 4,5 s realizací 2000 až 2003, Zlešice délky 2,5 km a se zahájením v roce 2005, Čkyně délky 4,5 a se zahájením v roce 2003 a Kubova Huť, podjezd délky 1,8 km se zahájením v roce 2003.

Úsek Vimperk - Strážný

Podle kategorizace silnic I. a II. tříd z roku 2000 měla být přeložka realizována v kategorii S 11,5/60. Intenzita dopravy na tomto úseku neodpovídá kategorii S 11,5. Při aktualizaci normy ČSN 73 6101 v roce 2004 byla zrušena kategorie S 11,5/60. Pro kategorii S 11,5/70 by byla přestavba v některých úsecích nerealizovatelná. Proto bylo přistoupeno ke kategorii S 9,5/60.

Stavba Vimperk - Solná Lhota je projektována v kategorii S 11,5/60 a měří 4,520 km. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
V roce 1994 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v červnu 2002 Pragoprojekt zpracoval novou dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, rekonstrukce mostu 4-069, nadjezd, přeložka silnice III/1673 (188 m), 2 místní komunikace (332 m), úprava lesní cesty (402 m), chodníky a 3 opěrné a 2 zárubní zdi.
V úseku Vimperk - Solná Lhota je navržen stoupací pruh a v úseku most přes železniční trať - křiž. s III/1673 klesací pruh.
Stavba začíná ve Vimperku na křižovatce s ulicí Pasovská, kde navazuje na průtah Vimperkem. Odtud trasa pokračuje ve stopě dnešní silnice I/4, která bude upravena na kategorii S 11,5. Trasa kříží železniční trať mostem v nové trasa, v následujícím úseku bude opět rozšířena dnešní silnice. Před stykovou křižovatkou se silnicí III/1673 se trasa odklání a dvakrát kříží dnešní silnici. Dále trasa pokračuje vlevo podél stávající silnice I/4. Následuje styková křižovatka u Solné Lhoty. Trasa kříží mostem Arnoštovský potok, za kterým následuje jižní připojení Solné Lhoty. Stavba končí napojením na stávající silnici I/4 u Korkusovy Hutě.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 753 milionů Kč.

Stavba Korkusova Huť je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 1,347 km. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
V červnu 1995 Pragoprojekt zpracoval studii trasy. Varianta průtahu byla opuštěna pro rozsah demolic a uvolnění podmínek pro zábor ZPF, kvůli kterému byla nejprve varianta obchvatu odmítnuta.
Součástí stavby jsou 3 místní komunikace a lesní cesta.
Stavba začíná před budoucím jižním připojením Solné Lhoty před Korkusovou Hutí. Toto napojení bude upraveno, a rovněž zde připojeno severní napojení Korkusovy Huti. Odtud trasa pokračuje západním obchvatem Korkusovy Huti se stoupacím pruhem pro směr Vimperk - Strážný. Stavba končí za stykovou křižovatkou pro jižní připojení osady napojením na stávající silnici.

Stavba Korkusova Huť - Kubova Huť je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 1,8 km. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
Stavba začíná za Korkusovou Hutí, kde navazuje na obchvat. Následně se odklání od dnešní silnice I/4 a pokračuje východně podél ni. Nevyhovující směrové oblouky jsou nahrazeny novými. Stavba končí cca 800 m před železničním nadjezdem na mýtině, kde navazuje na obchvat Kubovy Hutě. Pro směr Vimperk - Strážný bude postaven stoupací pruh.

Stavba Kubova Huť je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 3,230 km. V obci trasa má nejvýše položený bod své trasy v 1005 m n.m. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
V říjnu 2009 Pragoprojekt zpracovak technickou studii tunelové trasy sil. I/4 v průtahu obcí Kubova Huť v 6 tunelových variantách a 1 průtahové variantě.
Součástí stavby je rampa pro HZS (98 m), tunel Kubova Huť (2025 m), místní komunikace a 4 zárubní zdi. Povrch v tunelu je cementobetonový.
Stavba začíná cca 800 m před železničním nadjezdem na mýtině. Následuje styková křižovatka pro severní napojení Kubovy Hutě. V místě odklonu od dnešní silnice I/4 je umístěn portal tunelu Kubova Huť. Tunel je veden západně od Kubovy Hutě. Jižní portal je umístěn cca 200 m před PP Pod Ostrohem. Tunel je navržen v kategorii T 9,5 pro obousměrný provoz. Nejprve bude vyražena průzkumná štola (2040 m) východně od tunelu, která bude přestavěna na únikovou štolu, jenž bude propojena 7 spojovacími chodbami s tunelem. Rovněž jsou navrženy 3 oboustranné nouzové zálivy. Maximální výška nadloží je 100 m. Trasa dále klesá podél stávající silnice, v úseku tunel - KÚ je pro směr Strážný - Vimperk navržen stoupací pruh. Stavba končí za PP Pod Ostrohem, kde navazuje na obchvat Horních Vltavic.
Náklady na stavbu jsou odhadovány na 2,507 miliardy Kč.

Stavba Horní Vltavice je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 3,576 km. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
V roce 2002 Pragoprojekt zpracoval studii trasy.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, most na II/167, přeložky silnic II/167 (300 m) a III/14143 (50 m) a 4 polní cesty (400 m).
Stavba začíná za PP Pod Ostrohem. Následuje styková křižovatka s prodlouženu silnicí II/167. V úseku tunel - křiž. s II/167 je navržen stoupací pruh pro směr Strážný - Vimperk. Trasa pokračuje východním obchvatem Horních Vltavic. Se silnicí III/14143 je navržena průsečná křižovatka. Stavba pokračuje mostem přes Teplou Vltavu, za kterým se napojuje na stávající silnici I/4, která bude přestavěna v délce cca 700 m. Stavba končí před před křižovatkou se silnicí I/39, kde navazuje na již přestavěný úsek.

V provozu:

Stavba Křižovatka silnic I/4 a I/20 na Nové Hospodě měří 0,230 km. Součástí druhé etapy homogenizace silnice I/4 v úseku Mirotice - Nová Hospoda. Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly Silnice České Budějovice nákladem 2,5 milionů Kčs. Realizace proběhla v období 1974 až 1975.

Stavba Přeložka sil. I/4 v Drhovle je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,9 km. Součástí stavby byly 2 místní kominikace.
Stavba začíná před odbočkou do zemědělského družstva. Odtud pokračuje západním obchvatem Drhovle, za kterým končí.
Stavbu projektoval KIPÚSH České Budějovice a provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 4 miliony Kčs. Realizace proběhla v období 1974 až 1976.

Stavba Přeložka sil. I/4 Drhovle - Kbelnice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 5,0? km. Předmětem stavby bylo rozšíření původní silnice na kategorii S 11,5/80. Stavba začíná za obcí Drhovle a končí před Kbelnicí. Při rekonstrukci byl využit i původní most přes Brložský potok z roku 1940.
Realizace proběhla před rokem 1975.

Stavba Přeložka sil. I/4 Kbelnice - Rovná je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 3,8 km. Součástí stavby byla přeložky silnice II/139 a 2 polní cesty.
Stavba začíná před Kbelnicí. Trasa se odklání od staré silnice, následuje průsečná křižovatka Kbelnice-východ se silnicí II/139. Stavba pokračuje klesáním jižně kolem Kbelnice, ve směru na Prahu je postaven stoupací pruh. Za stykovou křižovatkou se silnicí II/139 Kbelnice-západ se trasa napojuje do staré silnice, která byla rozšířena a výškově upravena. Následuje průsečná křižovatka s místní komunikací u obce Rovná a dále styková křižovatka se silnicí III/00428, za kterou stavba končí.
Stavbu projektoval KIPÚSH České Budějovice a provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 25 miliony Kčs. Realizace proběhla v období 1977 až září 1979 jako poslední z úpravy úseku Nová Hospoda - Strakonice.

Stavba Rovná - Strakonice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2? km. Součástí stavby je přeložka silnice III/13913 a místní komunikace. Stavba začíná za odbočkou silnice III/00428 u obce Rovná. Odtud pokračuje ve stopě původní silnice, která byla přestavěna. V oblasti křižovatky se silnicí III/13913 byla trasa napřímena.
Realizace proběhla před rokem 1975.

Stavba Strakonice - MÚK ČD je projektována v kategorii S 11,5/80 a měží 1 km. Předmětem stavby bylo nahrazení železničního přejezdu přes trať Blatná - Stakonice mimoúrovňovým křižením. Součástí stavby byly 2 mosty, z toho most přes železniční trať a Řepický potok (8 polí, 240 m).
Náklady na stavbu byly 40 milionů Kčs. Stavba byla dokončena v roce 1987.

Průtah Strakonicemi měří 3,5 km. Jednalo se o přeložení silnice I/4 mimo historické centrum. Průtah začíná před křižovatkou se silnicí II/173. Odtud pokračuje v nové trase mostem přes řeku Otavu (106 m), po okraji průmyslové zástavby. Následuje křižovatka se silnicí I/22. Trasa podchází pod železniční tratí Plzeň - České Budějovice, za kterou následuje dnešní okružní křižovatka se silnicí I/22. Dále je průtah veden ulicí Volyňská. V oblasti křižovatky se silnicí III/1427 byl zvětšen poloměr směrového oblouku.
V roce 1958 byl dokončen úsek křiž. II/173 - železniční podjezd. V období duben až říjen 2004 byla vybudována okružní křižovatka se silnicí I/22.

Strakonice - přeložka Vlčiny je projektována v kategorii S 11,5 a měří 0,660 km. Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 8 milionů Kčs. Stavba byla dokončena v prosinci 1986.

Stavba VO sil. I/4 Přeložka mimo Vlčiny je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 3,2 km. Součástí stavby byly 2 mosty na trase, přeložka silnice III/00431, místní komunikace, 2 polní cesty a opěrná zeď.
Stavba začíná na křižovatce se silnicí III/00430a. Odtud pokračuje pravostranným obloukem přes průsečnou křižovatku s místní komunikací pro napojení Kapsovy Lhoty. V dalším úseku je postaven stoupací pruh pro směr Strakonice - Vimperk a následně i pro opačný směr. Stavba se přibližuje původní silnici I/4. Se silnicí III/00431 je postavena styková křižovatka. Stavba končí za mostem přes polní cestu v Předních Zborovicích.
Stavba byla částečně zprovozněna v roce 1978 a dokončena v roce 1980. V roce 1993 byl dokončen most přes polní cestu v Předních Zborovicích.

Stavba Čkyně-stoupací pruh měří 0,980 km. Jedná se o výstavbu stoupacího pruhu ve směru Vimperk - Strakonice. Stavba začíná před odbočkou na Lčovice. Před koncem úseku byl nahrazen nevyhovující zatáčka, za kterou stavba končí.
Realizace proběhla před rokem 1989.

Stavba Vimperk průtah je projektována v kategorii S 11,5/60 a měří 1,6 km. Součástí stavby je most na trase, most na II/145, most na větvi, 2 lávky pro pěší, přeložka silnice II/145, větev křižovatky, přeložka Volyňky a 2 místní komunikace.
Stavba začíná před křižovatkou s ulicí 1. máje. Následuje most přes silnici II/145 a řeku Volyňku (227 m). Následuje křižovatka se silnicí II/145, za kterou je trasa vedena ulicí Pražská, která byla přestavěna. Od ulice Kaplířova trasa pokračuje v nové poloze obchvatem historického centra v souběhu s Volyňkou. Stavba končí na křižovatce s ulicí Pasovská.
Průtah projektovaly Stavby silnic a železnic a provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 45 milionů Kčs. Realizace proběhla v letech 1980 až 1986. V I. etapě byla odvedena doprava z historického centra a ve II. etapě byly postaveny 3 mosty a 2 lávky pro pěší.

Přeložka sil. I/4 Vimperk II. et. je projektována v kategorii S 11,5 a měří 1,101 km. Součástí stavby bylo 5 mostů (282 m). Stavbu provedly Silnice České Budějovice. Náklady na stavbu byly 51 milionů Kčs. Výstavba proběhla v období 1983 až říjen 1986.

Stavba Nová Houžná - Hlíniště je projektována v kategorii S 9,5/60 s rozšířením pro cyklystické pruhy a měří 5,829 km. (nebo taky 5,600; 5,9) V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
V srpnu 1995 Pragoprojekt zpracoval studii Přeložka sil. I/4 Nová Houžná - Strážný, která zkoumala různé varianty obchvatu Hlíniště, na základě projednání byla dále sledována původní varianta průtahu Hlíništěm.
24. října 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí, podaná odvolání byla zamítnuta 4. dubna 2001. 29. listopadu 2002 bylo vydáno stavební povolení. Součástí stavby je most na trase, nadjezd, přeložky silnic I/39 a III/14144, 4 místní komunikace, autobusová zastávka, chodník, 3 polní cesty a demolice mostu.
Stavba začíná před křižovatkou se silnicí I/39. Odtud trasa pokračuje východně podél původní silnice I/4, je zde postaven stoupací pruh pro směr Strážný - Vimperk. U Řásnice jsou postaveny 2 stykové křižovatky, jedna pro napojení Vlčích Jam a druhá pro napojení Řásnice. Za druhým napojením Řásnice trasa vede ve skalním zářezu. Následně trasa prochází Hlíniště v trase původní silnice. Za průtahem se odklání a je vedena severně podél původní silnice, kde pro směr Vimperk - Stážný byl postaven stoupací pruh. Stavba končí na křižovatce s s původní silnice, východně od obce Strážný, kde navazuje na stavbu Hlíniště - Strážný.
Stavbu projektoval Pragoprojekt. Náklady na stavbu byly 271 milionů Kč. Realizace proběhla v období červenec 2004 až říjen 2007. 18. října 2007 byla stavba uvedena do provozu.

Stavba Hlíniště - Strážný je projektována v kategorii S 9,5/60 s rozšířením pro cyklystické pruhy a měří 3,015 (nebo taky 2,844 nebo 2,698) km. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný. Dokumentace EIA byla zpracována v září 1993, dne 11. ledna 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k záměru "Silnice I/4 Strážná - Nová Houžná - Vimperk".
4. září 1996 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je 5 mostů na trase, místní komunikace, polní cesta.
Stavba začíná na průsečné křižovatce s bývalou silnicí I/4. Odtud trasa pokračuje jihovýchodním obchvatem Strážného. Za křižovatkou Strážný-střed začíná stoupací pruh pro směr Vimperk - Strážný až po KÚ. Trasa kříží říčku Častá a pokračuje levostranným obloukem. U čerpací stanice kříží bývalou silnicí I/4. Odtud trasa pokračuje s klesacím pruhem pro směr Strážný - Vimperk v blízkosti původní silnice I/4. Stavba končí před bývalou rotou PS, kde navazuje na stavbu Přeložka Stážný.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 182 milionů Kč. Realizace proběhla v období březen 1999 až říjen 2001 s uvedením do provozu 9. listopadu 2001.

Stavba Přeložka Strážný je projektována v kategorii S 11,5/60 a měří 1,280 km. V roce 1991 zpracoval Pragoprojekt vyhledávací studii silnice I/4 Vimperk - Strážný.
Součástí stavby byla polní cesta.
Stavba začíná před bývalou rotou Pohraniční Stráže. Odtud pokračuje v trase původní silnice, která byla doplněna o stoupací a klesací pruhy v celé délce. Stavba končí před rozvětvením vozovky před hraničním přechodem.
Realizace proběhla v období červen 1992 až červenec 1993.

Stavba Hraniční přechod Strážný je projektována v kategorii MO 24 a měří 0,431 km.
Předmětem stavby byla vystavba pravé poloviny vozovky kolem celnice a napřímení silnice za celnicí. Zároveň zajištění dopravních podmínek pro možnost společného odbavování orgány cizinecké policie a celní správy ČR a SRN.
Akce navazuje na rekonstruovaný úsek I/4 před hraničním přechodem.
Výstavba proběhla v období září 1994 až srpen 1995.


autor © Lenny 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019