Silnice I/43

Brno - Svitavy - Lanškroun - státní hranice ČR/Polsko

Silnice I/43 tvoří důležitou spojnici Brna východní částí Čech, Jesenickem a dále pak Polskem. Po silnici je rovněž vedena mezinárodní silnice E 461 Svitavy - Brno - Vídeň.

V budoucnu bude v úseku Brno - Moravská Třebová - R35 nahrazena připravovanou dálnicí D43, která vede převážně v trase tzv. Německé dálnice rozestavěné v letech 1939 až 1942. Tato dálnice D43 by měla převzít tranzitní dopravu a silnice I/43 by sloužila regionální a místní dorpavě.

V minulosti byla realizována výstavba 7,6 km dlouhého čtyřpruhového výpadové úseku z Brna do České, jehož realizace probíhala od 70. let do roku 1990. Byla provedena přestavba na kategorii S 11,5 v úseku Česká - Lipůvka - Milonice, včetně úpravy silnice v průtahu obcí. V 70. letech byl postaven obchvat Černé Hory. Dále byly vybudovány 4 stoupací pruhy mezi Černou Horou a Svitávkou, kde byly upraveny křižovatky se silnicemi II/376, III/0433, III/3765 a II/150. V 80. letech se pracovalo na přeložce v úseku Zboněk - Letovice včetně průtahu Letovicemi, který byl dokončen v roce 1990. V roce 1991 byla dokončena úprava křižovatky ve Skrchově. V Brněnci a v Březové nad Svitavou byly provedeny úpravy průtahů. Za Brněncem byl v minulosti dostavěn stoupací pruh. V roce 1970 byla dokončena přeložka v úseku I/35 - Opatovec, na kterou navazuje obchvat Opatova, za kterým je následuje dílčí přeložka za Opatovem k napřímení trasy. Mezi Třebovicemi a Damníkovem byla na začátku 70. let provedena přeložka mimo obec Damníkov. Rovněž i v Lanškrouně byla v 80. letech provedena úprava průtahu městem. V minulosti byla provedena částečná přeložka silnice v obci Bukovice.

Délka silnice: 115,725 km
V provozu jako čtyřpruh: 7,573 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 61,299 km
5,100 km (čtyřpruh)

V přípravě:

Stavba Přeložka silnice I/43 Česká - Kuřim je projektována v kategorii S 24,5/100, resp. S 11,5/80 a měří 3,906 km. V roce 2002 DOSING-Dopravoprojekt Group zpracoval technickou studii. V říjnu 2006 HBH Projekt zpracoval aktualizaci technické studie.
V srpnu 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že úsek bude dále posuzován.
V říjnu 2008 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studii alternativní trasy pro hodnocení EIA. Součástí stavby jsou 4 MÚK (Česká, Podlesí, Kuřim-východ a Kuřim-TOS), 3 okružní křižovatky, 3 mosty na trase, 2 nadjezdy, 2 ekodukty, přeložky silnic II/379 (S 11,5/80; 2892 m), II/385 (3250 m), a III/6401, 3 místní komunikace 1 lesní a 3 polní cesty.
Stavba začíná na konci čtyřpruhu u České. Stávající MÚK Česká se silnicí II/385 (rozštěpná) bude upravena. Odtud trasa pokračuje vpravo podél stávající silnice I/43, kterou před obalovnou kříží. Následuje MÚK Podlesí se silnicí III/6401 (neúplná kosodelná, větve jen od a do Brna), což je ponížená původní silnice I/43. Trasa dále pokračuje v blízkosti původní silnice a dvakrát ji kříží. Následuje MÚK Kuřim-východ (osmičkovitá), v křižovatce se nově na silnici I/43 přímo napojuje silnice II/385, která tvoří přivaděč k R43 a zároveň severní obchvat Kuřimi. Do křižovatky jsou zapojeny silnice I/43 a II/386. Pro směr Brno - Lipůvka je navržena přímá větev v trase stávající silnice. Tím bude zkrácen i připravovaný čtyřpruhový úsek, původně měl končit před čerpací stanicí u Lipůvky. Stavba končí napojením na stávající silnici I/43, za čerpací stanicí. Zde navazuje akce Přeložka silnice II/379 JV obchvat Lipůvky. V MÚK Lipůvka se silnicí II/379 (trubkovitá) pokračuje přímo směr Brno - Blansko. Tato akce končí napojením na silnici II/370 před Svinošicemi.

Stavba Kuřim, křižovatka se sil. II/386 je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 0,560 km. V září 2009 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Předmětem stavby je úprava stávající stykové křižovatky se silnicí II/386, nově bude silnice I/43 rozdělena zvýšenými obrubami, stejně tak i ostrůvky, na silnici II/386 budou zřízeny odbočovací pruhy vlevo i vpravo, dále bude vybudován chodník k autobusovým zastávkám a místo pro přechází silnice I/43.
Součástí stavby je úprava silnice II/386 (204 m), chodník a osvětlení křižovatky.

Stavba Závist, dopravně bezpečnostní opatření je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1,650 km. V srpnu 2009 PK Ossendorf zpracoval technickou studii. V říjnu 2014 PK Ossendorf zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Budou odstraněny 3 ze 4 bodových závad.
Součástí stavby je most na trase, přeložka silnice III/37715, 3 místní komunikace, chodník, 2 lesní cesty, 4 opěrné zdi a 2 protihlukové stěny (1180 m).
Stavba začíná před křižovatkou se silnicí III/37715. Křižovatka bude doplněna o odbočovací pruh vlevo, silnice III/37715 bude přeložena a připojena pod větším úhlem, a dále bude doplněna o odbočovací pruhy vlevo a vpravo. V následujícím úseku bude pouze zřízena protihluková stěna vlevo, vozovka nebude upravována. Křižovatka s místní komunikací v Závisti bude zrušena a nahrazena prostým mimoúrovňovým křížením, kdy silnice I/43 přejde přes místní komunikaci. Ve stoupání bude nově zřízen stoupací pruh (453 m). Připojení lesní cesty vpravo bude posunuto dále od Brna do místa připojení lesní cestvy vlevo. Stavba končí u odpočívek v lese.
Náklady jsou plánovány na 236 milionů Kč.

Stavba Oprava sil. I/43 Krhov - Voděrady je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,805 + 0,725 km. Jedná se o přestavbu 2 na sebe nenavazujících úseku stávající silnice na kategorii S 11,5/80. 27. listopadu 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že akce nepodléhá dalšímu posuzování.
Do listopadu 2015 má Linio Plan zpracovat technickou studii a do února 2016 aktualizaci záměru projektu.
Součástí stavby je přeložka silnice III/3764 a III/37428 (540 m) a provizorní komunikace (280 m).
První úsek začíná za mostem přes potok Úmoří u Krhova, kde navazuje na úpravu křižovatky u Krhova. Následuje průsečná křižovatka se silnicemi III/3764 a III/37428, kde jsou navrženy odbočovací pruhy vlevo a vpravo. Silnice III/37428 bude přeložena blíže k Brnu a původní trasa bude zrekultivována. Úsek končí před křižovatkou se silnicí III/3765 u Voděrad, kde navazuje na již proběhlou úpravu křižovatky a silnice I/43. Silnice I/43 bude rozšířena na obě strany.
Druhý úsek začíná na konci stoupacího pruhu za mostem přes vodoteč a končí před křižovatkou se silnicí II/150 u mostu přes potok Výpustek. V tomto úseku bude snížena niveleta vozovky až o 0,80 m.

Stavba Svitávka, odbočovací pruh je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 0,321 km. V září 2010 zpracoval Silniční projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je přeložka silnice III/37420 (82 m).
Předmětem stavby je zřízení odbočovacího pruhu vlevo ve směru do Brna se silnicí III/37420 a připojení silnice III/37420 pod větším úhlem.

Stavba Letovice - Rozhraní je projektována v kategorii S 11,5/80 a MS2 8,0/50 a měří 4,045 km. V roce 2002 Optima zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 2004 byl zpracován investiční záměr, který byl schválen v roce 2005. V červnu 2007 zpracoval PK Ossendorf dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. září 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že akce nepodléhá dalšímu posuzování.
11. března 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. Vzhledem k nevycházejícímu ekonomickému hodnocení byla hledána uspornější varianta. V únoru 2010 byla ŘSD Správa Brno a ŘSD Brno OVT odsouhlasena úspornější varianta, ve které je silnice navržena v kategorii S 9,5/80 kromě úseku podél meandru Svitavy km 1,820 - 2,600, kde je navržena kategorie S 11,5/80, neboť zde nelze navrhnout paralelní komunikaci. V prosinci 2010 byla zpracována aktualizace investičního záměru.
V listopadu 2011 zpracoval PK Ossendorf dokumentaci pro stavební povolení. V prosinci 2014 zpracoval PK Ossendorf aktualizaci záměru projektu v kategorii S 11,5/80, který byl v březnu 2015 schválen.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, podchod, propustek, přeložky silnic III/0434, III/0435, III/36829, 7 místních komunikací, 6 účelových komunikací, 5 chodníků, 1 opěrná (20 m) a 2 zárubní zdi (620 m) a protihluková stěna (510 m).
Stavba začíná za čerpací stanicí Shell v Letovicích. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/43, která bude směrově a šířkově upravena. Kolem Borové je trasa vedena obchvatem západně od stávající silnice I/43, bude zde vybudována průsečná křižovatka s odbočovacími pruhy vlevo. Dále trasa pokračuje opět ve stopě stávající silnice, která bude upravena na kategorii S 11,5/80. Za křižovatkou ve Stvolové se trasa odklání od stopy stávající silnice I/43 a pokračuje cca 20 m vlevo od ni. Stavba končí na hranici krajů. V úsecích ZÚ - Letoplast a v průtahu Stvolové je návrhová rychlost snížena na 50 km/h, v obchvatu Borové pak na 70 km/h.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 693 milionů Kč.

Stavba Hradec nad Svitavou - Lačnov je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 9,490 km. V roce 1981 zpracoval Dopravoprojekt Brno studii trasy. V roce 2000 zpracovala Optima dokumentaci pro územní rozhodnutí a v roce 2005 její změnu. V listopadu 2005 Optima zpracovala dokumentaci pro stavební povolení. V říjnu 2014 zpracovala Optima aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí pro prodloužení platnosti územního rozhodnutí. V květnu 2015 zpracovala Optima aktualizaci dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 okružní křižovatky, 8 mostů na trase, úpravy silnic I/34 (445 m), I/35 (700 m), II/366 (120 m) a III/36625 (90 m), přeložky silnic II/366 (300 m) a III/0436 (588 m), 10 přístupových cest (2981 m), 3 chodníky (279 m), 2 zárubní zdi (114 m) a 3 protihlukové stěny (725 m).
Stavba začíná před křižovatkou se silnicemi II/366 a III/36625. Odtud pokračuje v trase stávající silnice I/43 až k železničnímu podjezdu, která bude výškově a šířkově upravena. Následně trasa pokračuje východně podél železniční trati přes MÚK Lány se silnicemi II/366 a III/0436 (kombinace osmičkovité a kosodelné), za kterou se odklání od souběhu s železniční tratí. V místě dnešní křižovatky silnice I/34 s ulicí Olomouckou je navržena okružní křižovatka se silnicí I/34. Trasa dále pokračuje po východním okraji Svitav po zemědělských pozemcích. Se silnicí I/35 je navržena MÚK Opatovec (osmičkovitá), za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 817 milionů Kč. Realizace je plánována v období září 2018 až červen 2021.

Stavba Mladějov - Lanškroun je projektována v kategorii S 9,5/70. V září 2008 zpracovala Optima vyhledávací studii ve 2 variantách a k dalšímu sledování doporučila variantu A. 19. května 2010 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 18. ledna 2012 byla zveřejněna dokumentace EIA, která byla 1. března 2012 vrácena k přepracování, 31. července 2014 byla zveřejněna doplněná dokumentace EIA. 23. května 2012 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA s doporučenou variantou A. Varianta A měří 13,000 km. Součástí varianty je MÚK, 5 mostů na trase, 5 nadjezdů, přeložky silnic III/36810 (235 m), III/36811 (285 m) a III/36818 (455 m) a 5 polních cest (1915 m).
Varianta začíná na MÚK Mladějov s připravovanou rychlostní silnicí R35 severně od Kunčiny. Odtud trasa pokračuje vpravo podél železniční trati. Varianta prochází mezi Mladějovem a Rychnovem na Moravě. Východně míjí Květnou, u které se stáčí na severovýchod. Východně od Lukové kříží železniční trať a pokračuje západně od Žichlínku. Následně trasa prochází mezi Žichlínkem a Žichlínským předměstím. Varianta končí napojením na uvažovaný jižní obchvat Lanškrouna v místě křižovatky se silnicí II/315.
Varianta B měří 12,700 km. Součástí varianty je MÚK, 3 mosty na trase, 5 nadjezdů, přeložky silnic III/36811 (285 m) a III/36818 (450 m) a 5 polních cest (1630 m).
Varianta je až po Květnou stejná jako varianta A. Následně trasa vede na severovýchod, železniční trať kříží ve větší vzdálenosti od Lukové. Následně trasa vede stejně jako varianta A západně od Žichlínku a končí napojením na připravovaný jižní obchvat Lanškrouna u Žichlinského předměstí před křižovatkou se silnicí III/36810.

Stavba Lanškroun - Dolní Lipka je projektována v kategorii S 9,5/70. V říjnu 2010 Transconsult zpracoval vyhledávací studii trasy ve 3 variantách, jenž byla podkladem pro oznámení EIA, které bylo zveřejněné 19. června 2014.
Varianta A měří 29,139 km, z toho úprava stávající silnice I/43 (1550 m). Součástí stavby je 27 mostů na trase (1264 m), 2 mosty na přeložkách, přeložka silnice III/3685 (200 m), 5 propojek (2355 m), 2 místní komunikace a 2 opěrné (260 m) a 8 zárubních zdí (2600 m).
Varianta začíná na křižovatce se silnicí II/315 u Lanškrouna, kde navazuje na předcházející stavbu Mladějov-Lanškroun. Odtud pokračuje západně od Sázavy, následně kříží stávající silnici I/43 a poté se u Albrechtic varianta napojuje do její stopy. Varianta dále pokračuje ve stopě silnice I/43, kterou opouští před třetí točkou, zbylé dvě budou upraveny na R=30 a pokračuje levostranným a následně pravostranným obloukem ve stoupání k Mezilesí. Varianta pokračuje dále vlevo od stávající silnice I/43, kterou opět kříží u Chodoby. Chudobu a Horní Heřmanice míjí jižně. Varianta pokračuje západně od Štítů, kde se stáčí na sever. Východně míjí Heroltice a západně Mlýnický Dvůr. Trasa západně míjí Mlýnici, Bílou Vodu, Červenou Vodu. Kříží silnici I/11 a pokračuje východně od Horních a Dolních Boříkovic. Za stávající křižovatkou silnic I/43 a II/312 se trasa napojuje na stávající silnici I/43. Varianta končí na státní hranici.
Náklady na variantu jsou odhadovány na 4,394 miliardy Kč.
Varianta B měří 29,420 km, z toho úprava stávající silnice I/43 (1650 m). Součástí stavby je 27 mostů na trase (2219 m), 2 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic III/04311 (200 m) a III/3685 (200 m), 3 propojky (1777 m), 2 místní komunikace a 1 opěrná (150 m) a 5 zárubních zdí (2250 m).
Varianta začíná křižovatce se silnicí II/315 u Lanškrouna, kde navazuje na předcházející stavbu Mladějov-Lanškroun. Odtud je až Albrechtice shodná s variantou A. Točky u Albrechtic obchází levostranným obloukem a následně pravostranným obloukem se dostává do sedla u Mezilesí. Pokračuje vpravo od stávající silnice. Jižně míjí Chudobu a Horní Heřmanice, dále pokračuje v blízkosti silnice I/43. U Štítů se trasa stáčí na sever a pokračuje podobně jako varianta A východně od Heroltic a západně od Mlýnice, Bílé Vody a Červené Vody. Následuje křižovatka se silnicí I/11. Trasa dále pokračuje východně od Horních a Dolních Boříkovic, kříží silnici I/43 a končí na státní hranici.
Náklady na variantu jsou odhadovány na 4,926 miliardy Kč.
Varianta C měří 29,847 km, z toho úprava stávající silnice I/43 (4000 m). Součástí stavby je 21 mostů na trase (1354 m), 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic III/04311 (150 m), III/3685 (200 m) a III/31115 (420 m), 5 propojek (2136 m), 1 místní komunikace a 6 zárubních zdí (1765 m).
Začátek varianty je na křižovatce se silnicí II/315. Až do Albrechtic je trasa shodná s variantou A. Následně využívá stávající silnici I/43, v jejiž těsné blízkosti vede až k Chudobě, kterou stejně tak i Horní Heřmanice míjí jižně. Následně pokračuje v blízkosti silnice I/43. Západně míjí Štíty a pokračuje na sever vlevo podél železniční trati. Západně míjí Mlýnici, Bílou Vodu, Červenou Vodu. Kříží silnici I/11 a pokračuje ve větší vzádlenosti východně od Horních a Dolních Boříkovic. Prochází stávající křižovatkou silnic I/43 a II/312 a před hraničním přechodem se trasa napojuje na stávající silnici I/43. Varianta končí na státní hranici.
Náklady na variantu jsou odhadovány na 4,233 miliardy Kč.

V provozu:

Stavba Kuřim Podlesí - křižovatka je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 0,335 km. V září 2009 Linio Plan zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 9. srpna 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2011 zpracoval Linio plan dokumentaci pro stavební povolení. V září 2012 Linio Plan zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Předmětem stavby je doplnění křižovatky s místní komunikací u Podlesí o odbočovací pruhy. Vozovka bude rozšířena vpravo.
Součástí stavby je místní (47 m) a účelová komunikace (20 m), chodníky (172 m) a autobusová zastávka.
Stavbu provedly M-Silnice s nabídnutou cenou 7 milionů Kč. Realizace je plánována v období 2013 až 8. červen 2014.

Stavba Lipůvka - úprava stykové křižovatky je projektována v kategorii MS2 11,5/50, resp. MS2k 11,5/50 a měří 0,545 km. V červenci 2013 Linio Plan zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 14. října 2013 bylo vydáno stavební povolení.
Předmětem stavby je úprava stávající okruží křižovatky se silnicí II/379, která ve špičce kapacitně nevyhovuje, na původní stykovou křižovatku. Rovněž bude opraven povrch vozovky, bude položeny nová obrusná a pokladní vrstva. Součástí stavby je úprava silnice II/379 (32 m).
Úpravu provedl Strabag nákladem 11 milionů Kč. Realizace proběhla v období 22. dubna až 8. května 2014.

Stavba Lipůvka-průtah a stoupací pruh je projektována v kategorii MS2p 11,5/50, resp. S 11,5/80 a měří 0,687 + 0,756 km. V březnu 2012 Linio Plan zpracoval dokumentace pro ohlášení stavby. Předmětem stavby byla oprava povrchu vozovky v obci Lipůvka a v navazujícím úseku mezi Lipůvkou a Lažany, byl odfrézován vozovka v tloušťce 110 mm a byla položena nová ložná a obrusná vrstva.
Stavba začíná 160 m za křižovatkou se silnicí II/379 a končí tabulí konec obce Lipůvka, kde navazuje akce I/43 Lipůvka stoupací pruh, která končí na začátku obce Lažany.
Realizace proběhla v období 17. září až 1. října 2013 při úplné uzavírce silnice.

Stavba Bořitov, odbočovací pruh měří 0,126 m. V lednu 2010 zpracoval Linio Plan dokumentaci pro územní rozhodnutí a dokumentaci pro stavební povolení. 1. prosince 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena 22. října 2012 a 13. listopadu 2013. V listopadu 2012 PK Ossendorf zpracoval koncept projektové dokumentace pro provádění stavby a v červnu 2015 její čistopis.
23. července 2014 bylo vydáno stavební povolení.
Předmětem stavby je vybudování pravého odbočovacího pruhu ve směru od Brna na křižovatce se silnicí III/37722 u Bořitova. Zároveň bude přemístěna oboustranná autobusová zastávka z prostoru křižovatky blíže k Brnu do prostoru napojení účelové komunikace k Bořitovu.
Součástí stavby je úprava silnice III/37722 (35 m), 2 autobusové zastávky, 2 úpravy účelových komunikací (30 m) a 2 chodníky 229 m.
Stavbu provedla Eurovia CS nákladem 9 milionů Kč. Realizace proběhla v období březen až 2. srpen 2016.

Stavba Voděrady - křiž. II/150 je projektována v kategorii S 8/80, resp. S 11,5/90 a měří 1,588 km. V září 2012 Linio Plan zpracoval dokumentaci pro ohlášení stavby.
Předmětem stavby je odfrézování obrusné a ložní vrstvy v tloušťce 80 mm a pokládka nové obrusné vrstvy tl. 50 mm a ložní vrstvy tl. 70 mm. Niveleta vozovky bude zvýšena o 40 mm. Oprava začíná za křižovatkou se silnií III/3765 u Voděrad a končí před křižovatkou se silnicí II/150.
Opravu provedl OHL ŽS s nabídnutou cenou 17 milionů Kč. Realizace proběhla v období 13. až 1. červen 2014.

Stavba Sebranice, křižovatka se silnicí II/150 je projektována v kategorii S 11,5/90 a měří 0,370 km. V únoru 2011 zpracoval Linio Plan technickou studii, ve které byly navrženy 3 varianty řešení křižovatky se silnicí II/150, a to okružní křižovatka o průměru 36 m, okuržní křižovatka o průměru 40 m a styková křižovatka. V srpnu 2013 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro ohlášení stavby. Předmětem stavby je úprava stávající křižovatky, která tvoří bodovou závadu. Dojde ke změně dopravního uspořádání křižovatky, která bude doplněna o balisety. Nově byly vyznačeny na II/150 odbočovací pruhy vlevo a vpravo vedle sebe. Dále byla provedena rekonstrukce povrchu vozovky a nové dopravní značení. Upravena byla také silnice II/150 v délce 75 m.
Stavbu provedl Porr nákladem 5 milionů Kč v období 13. květen až 22. květen 2014.

Stavba Opatov-obchvat je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 4,150 km. V prosinci 2002 zpracovala Optima dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, lávka pro pěší, přeložka silnice III/36813 (100 m), 4 místní komunikace, polní cesta, 2 autobusové zastávky, zárubní zeď (200 m) a 9 protihlukových stěn (408 m).
Stavba začíná za křižovatkou se silnicí III/0439 u Opatovce. Odtud pokračuje západně od původní silnice I/43. Následně prochází ve stopě původní silnice I/43 jižní částí Opatova, za křižovatkou s místní komunikací u rybníka se trasa opět odklání a pokračuje západně kolem Opatova. Stavba končí cca 200 m za křižovatkou s původní silnicí I/43.
Stavbu projektovala Optima a provedla Skanska-DS. Náklady na stavbu byly 519 milionů Kč. Realizace proběhla v období březen 2008 až listopad 2009 se slavnostním uvedením do provozu 11. listopadu 2009.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. června 2017