Silnice I/44

Mohelnice - Šumperk - Jeseník - státní hranice ČR/Polsko

Silnice I/44 tvoří propojení Jesenicka a Šumperska se zbytkem republiky. Silnice je plánovaná ve čtyřpruhovém uspřádání v úseku Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Petrov n. Desnou. Původně ale měla začínat v Olomouci a vést do Mohelnice, po již postavené rychlostní silnici R35, ale opuštěním jižní varianty vedení dálnice D35 a jejího převedení do trasy již postaveného čtyřpruhového úseku došlo ke zkrácení.

V 1. fázi bude silnice postavena jako čtyřpruhová v úsecích Mohelnice - Rájec a Zábřeh - Šumperk a jako dvoupruhá v úseku Rájec - Zábřeh, s tím že se využije stávající průtah městem. V 2. fázi bude dostavěn obchvat Zábřehu.

V říjnu 1993 Dopravoprojekt zpracoval vyhledávací studii přeložky silnice I/44 v úseku Mohelnice - Petrov n. Desnou ve 4 variantách. V roce 2001 byly zpracovány studie proveditelnosti a účelnosti "Silnice I/44 v úseku Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Kouty nad Desnou" a "Silnice I/44 v úseku Horní Domašov - Jeseník - Mikulovice". V říjnu 2003 Dopravoprojekt zpracoval vyhledávací studii silnice I/44 Mohelnice - Šumperk - Petrov n. Desnou.

Silnice I/44 je v úseku Mohelnice - Šumperk - Petrov n. Desnou sledována v kategorii S 22,5/100, v úseku Petrov n. Desnou - Kouty n. Desnou v kategorii S 11,5/80 a ve zbývajícím úseku Kouty n. Desnou - st. hranice v kategorii S 9,5/80-60.

Úseky silnice I/44 Mohelnice - Kouty nad Desnou a Bělá pod Pradědem – Mikulovice byly zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby dle ÚP VÚC Jeseníky, mezi které nebyla zařazena stavba Červenohorské sedlo - tunel. Rovněž přestavba silnice I/44 byla zařazena jako veřejně prospěšná stavba do ZÚR olomouckého kraje vydaných v únoru 2008.

xxx 2016 byla stanovena místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to zařazení úseků silnice I/44 Vlachov - Rájec a Postřelmov-obchvat do silnic pro motorová vozidla. Značky byly osazeny 18. srpna 2016. Maximální povolená rychlost je 110 km/h. Délka silnice pro motorová vozidla je 2,8, resp. 2,1 km.

Délka silnice: 78,44 km
z toho délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 30,5 km
V provozu: 7,129 km
Ve stavbě: 7,914 km (dvoupruh)

Ve stavbě:

Stavba Červenohorské sedlo - jih je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 7,914 km. Jedná se o modernizaci stávající silnice I/44 kategorie S 7,5 ve stoupání na Červenohorské sedlo.
V červnu 2003 byla dokončena dokumentace EIA úseku Rapotín - Červenohorské sedlo - Jeseník, která obsahovala 2 tunelové varianty a povrchovou variantu rekonstrukce stávající silnice. 7. října 2003 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko, jak pro tunelovou variantu, tak i povrchovou variantu.
V listopadu 2003 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 2. července 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2004 Viapont zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2011 její aktualizaci. 4. února 2013 bylo vydáno stavební povolení.
V říjnu 2013 zpracoval Viapont projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je oprava mostu, úprava lesní cesty (40 m), 13 zárubních zdí (1895 m). Maximální podélný sklon je 7,15 %, minimální poloměr směrového oblouku je 17 m.
S ohledem na průchod stavby CHKO Jeseníky bylo upoštěno od vybudování stoupacího pruhu v celé délce, pouze na 3 místech budou vybudovány stoupací pruhy (700, 600 a 400 m). Vozovka se bude rozšiřovat směrem ke svahu. Rovněž budou opraveny 4 autobusové zastávky.
Stavba začíná před mostem přes Desnou a končí na hranici okresů Šumperk a Jeseník.
Rekonstrukce je plánována na 3 stavební sezony, práce nebudou probíhat v zimním období, kdy silnice bude uvolněna pro zimní provoz.
Stavbu realizuje "Sdružení MTS a Kareta" ve složení Metrostav a Kareta. Náklady na stavbu jsou plánovány na 341 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 44 milionů Kč, z toho je 36 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 1. říjen 2014 až květen 2017.

Připravované stavby:

Stavba Mohelnice - Vlachov (pátá stavba) je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 3,756 km. V roce 2000 Dopravoprojekt Brno zpracoval podrobnou studii. V září 2005 a v červen 2006 zpracovalo SHB vyhledávací studie MÚK sil. I/44xR35xI/35 Mohelnice, ve kterých bylo poprvé navrhnuto přesunout přeložku silnice I/44 mimo zastavěné území města. V listopadu 2010 zpracoval HBH Projekt investiční záměr.
25. října 2011 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování.

V srpnu 2013 SUDOP Praha zpracoval studii proveditelnosti "R35 a I/44, MÚK Mohelnice", ve které navrhl nový tvar MÚK Mohelnice-sever se silnicí I/44 jako trojlístkovitá bez vratné větve HK - SU namísto navrhového trubkovitého tvaru, alternativní návrh je s vratnou větví HK - SU. Do této křižovatky je nově zapojena stávající silnice I/35.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, přeložka stávající silnice I/44 (242 m), úprava silnice III/31541 (20 m), 1 účelová komunikace (380 m), 2 polní cesty (1090 m) a protihluková stěna (111 m).
Stavba začíná za MÚK Mohelnice-sever s dálnicí D35 (trojlístkovitá) před mostem přes Mírovku a silnici III/31521. Odtud vede v mělkém zářezu západně kolem obce Libivá. Trasa se přibližuje stávající silnici I/44.
Stavba končí před mostem přes silnici III/31523 jižně u obce Vlachov, kde navazuje na stavbu Vlachov - Rájec.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,490 miliardy Kč.

Stavba Zábřeh - obchvat (devátá stavba) je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 5,883 km. V říjnu 2007 Dopravoprojekt Brno zpracoval technickou studii, která zahrnoval výstavbu MÚK Leština. V březnu 2008 zpracoval Mott MacDonald investiční záměr. V květnu 2010 zpracoval HBH Projekt audit investičního záměru, který vypustil MÚK Leština.
25. října 2011 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 8 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic I/44 (500 m), II/315 (735 m) a III/3701 (457 m), cyklostezska a 2 opěrné zdi.
Stavba začíná před MÚK Zvole se stávající silnicí I/44 a III/31524 (kombinace kosodelné a osmičkovité) v místě provizorního napojení stavby Vlachov - Rájec na stávající silnici I/44. Odtud trasa pokračuje po náspu v levostranném oblouku, mosty přes železniční trať Praha - Přerov, Rájecký potok, řeku Moravskou Sázavu a silnici III/31538 a železniční vlečku. Pokračuje mostem přes železniční vlečku do vápenky Vitošov. Kříží silnici II/315, kde byla vypuštěna původně navrhovaná MÚK Leština (deltovitá). Trasa pokračuje v přímé přes pole severovýchodně kolem Zábřehu. Podchází silnici III/3701, za kterou trasa stoupá, aby překonala mostem železniční trať a původní silnici I/44, za kterým stavba na MÚK Zábřeh-sever končí napojením na již provozovaný obchvat Postřelmova.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,958 miliardy Kč.

Stavba Bludov-obchvat (šestá stavba) je projektována v kategorii S 21,5/100 a měří 5,635 km. V květnu 2001 zpracoval HBH Projekt technickou studii Postřelmov - Šumperk. V květnu 2004 SHB aktualizoval technickou studii průchodu silnice I/44 kolem Dolní Studénky, byla zpracována ve třech variantách. V prosinci 2005 zpracoval SHB technickou studii.
23. listopadu 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA na "Přeložku silnice I/11 a I/44 v úseku Postřelmov - Rapotín" ve 3 variantách lišící se polouhou MÚK a trasy u Délní Studánky. V květnu 2008 SHB zpracovalo technickou pomoc, která byla podkladem pro dokumentaci EIA na "Přeložku silnice I/11 a I/44 v úseku Postřelmov - Rapotín" zveřejněnou v únoru 2009. 1. prosince 2009 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
V září 2011 HBH Projekt zpracoval investiční záměr. V říjnu 2012 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v řijnu 2014 pak Dopravovoprojekt Brno zpracoval její aktualizaci na základě jejího projednání. 21. června 2016 bylo zveřejněno oznámení o zahájení územního řízení, účastníci řízení se mohli vyjádřit do 15 dnů od doručení.
Součástí stavby je MÚK Postřelmov, část MÚK Šumperk-jih, 10 mostů na trase, 2 nadjezdy, 4 mosty na přivaděči, most na větvi křižovatky, 2 mosty na III/3704, most na místní komunikaci, most na polní cestě, přivaděč Šumperk (S 9,5/80; 1270 m), přeložky silnic stávající I/44 (180 m), III/0043 (390 m) a III/3704 (1083 m), 1 účelová komunikace (630 m), 1 polní cesta (300 m), cyklostezska (384 m) a 2 protihlukové stěny (780 m). Nouzové zálivy jsou navrženy vstřícně po 500 m.
Stavba začíná za mostem přes Postřelmovský potok. Následující úsek až po konec dnešního čtyřpruhu bude doplněn o připojovací a odbočovací pruhy a provedena výměna obrusné vrstvy vozovky (589 m vlevo a 103 m vpravo). Provizorní napojení je využito jako větev MÚK Postřelmov (deltovitá), do křižovatky bude zapojena přeložka silnice I/11 Chromeč - Postřelmov. Následují estakáda přes železniční trať Zábřeh - Jeseník a řeku Moravu (248 m). Následně levostranným obloukem pokračuje trasa kolem Sudkova. Překonává mostem řeku Desnou (75 m). Východně od ČOV je navržena MÚK Šumperk-jih s přivaděčem Šumperk(trubkovitá), na které stavba končí. Z křižovatky bude postavena větev Šumperk - Zábřeh a zárodky ostatních větví. Z křižovatky bude stavba propojena pomocí přivaděče do okružní křižovatky u hřbitova v Šumperku. Přes řeku Desnou je na přivaděči navržen most délky 150 m.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,621 miliardy Kč.

Stavba Šumperk - Petrov n. Des. (sedmá a osmá stavba) je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 9,570 km. V květnu 2004 SHB aktualizoval technickou studii průchodu silnice I/44 v kategorii S 22,5/100 kolem Dolní Studénky, byla zpracována ve třech variantách. V prosinci 2005 zpracoval SHB technickou studii.
23. listopadu 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA na "Přeložku silnice I/11 a I/44 v úseku Postřelmov - Rapotín" v kategorii S 24,5/100 ve 3 variantách lišící se polouhou MÚK a trasy u Délní Studánky. V květnu 2008 SHB zpracovalo technickou pomoc, která byla podkladem pro dokumentaci EIA na "Přeložku silnice I/11 a I/44 v úseku Postřelmov - Rapotín" zveřejněnou v únoru 2009, která obsahovala nově i variantní řešení MÚK Rapotín. 1. prosince 2009 MŽP vydalo souhlasné stanovisko pro kategorii S 24,5/100.
Na základě auditu investičních záměrů z května 2010 je stavba nově navržena v kategorii S 11,5/80 jako levá polovina výhledového čtyřpruhu.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Plechy a MÚK Rapotín), 12 mostů na trase, 6 nadjezdů, 2 mosty na větvích křižovatek, most na I/11, most na II/446, přeložky silnic I/11 (S 11,5/70 a 1420 m), II/446 (433 m), III/01122 (75 m) a III/44636 (277 m), provizorní napojení (530 m), místní komunikace (440 m), 9 polních cest (5126 m) 2 opěrné zdi (229 m) a 4 protihlukové stěny (5260 m).
Stavba začíná v místě budoucí MÚK Šumperk-jih s přivaděčem k Šumperku v prostoru obce Dolní Studének. Odtud trasa pokračuje podél řeky Desné v blízkosti obce Dolní Studénky. Následuje MÚK Plechy se silnicí II/446 (kombinace osmičkovité a deltovité) v prostoru mezi Šumperkem a Novým Malínem. Trasa vede po okraji Šumperku, kříží trať Olomouc - Šumperk. Stavba dále dále pokračuje v zářezu podél železniční trati Šumperk - Kouty p. Des. okolo Vikýřovic až k MÚK Rapotín se silnicí I/11, jižně od obce Petrova nad Desnou. Zde končí výhledové čtyřpruhové uspořádání dále pokračuje silnice v kategorii S 11,5/80. Stavba prochází přes Petrov, kříží řeky Mertu a Desnou a končí provizorním napojením na stávající silnici I/44 v blízkosti železniční zastávky Rapotín-zastávka.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,074 miliardy Kč.

Přeložka Petrov nad Desnou - Kouty nad Desnou je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 14,638 km. V roce 2001 zpracoval Mott MacDonald Studii proveditelnosti a účelnosti přeložky silnice I/44, I/45, I/46 a I/57. V prosinci 2012 zpracovalo Urbanistické studio Ostrava "Územní studii řešení přeložky sil. I/44 ve vztahu k protipovodňové ochraně obcí na čece Desné, Velké Losiny", která sloužila k určení optimální polohy dopravního koridoru pro přesložky silnice I/44 a návrhu suchých poldrů. Původní trasa I/44 v kolizi s navrhovanými suchými poldry. Ve studii bylo řešeno 7 variant, ze kterých byla vybrána varianta, která umožní jak vedení přeložky I/44, tak i umístění suchých poldrů u Velkých Losin. Závěry byly zapracovány do změny ZÚR Olomouckého kraje.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Velké Losiny a Loučná), 2 úrovňové křižovatky, 2 okružní křižovatky, 8 mostů na trase, nadjezd, 2 mosty na přeložkách, 2 tunely (850+520 m), přeložky silnic 2x stávající I/44, III/01122 (467 m), III/3697 (983 m), III/4504 a 5 zárubní a opěrných zdí.
Přeložka začíná za MÚK Rapotín se silnicí I/11, kde navazuje na předchozí stavbu. Odtud trasa pokračuje podél VN vedení východně od Terezína. Před mostem přes řeku Desnou je navržena styková křižovatka s prodlouženou silnicí III/3697. Trasa pokračuje po náspu po západním okraji uvažovaného suchého poldru východně od Velkých Losin. Se silnicí III/4504 je navržena MÚK Velké Losiny, kde končí 1. etapa. Přeložka je dále vedena po náspu vpravo podél železniční trati. Jižně od Filipové se trasa odklání od společného vedení s železniční tratí a pokračuje estakádou přes Desnou, silnici III/4504 a Filipovou (522 m). Stavba dále pokračuje východně nad Filipovou. Ločnou trasa míjí východně v tunelu (850 m), za kterým následuje MÚK Loučná. Přeložka pokračuje východně od od Kociánova a Rejhotic. U železniční stanice Kouty nad Desnou je navržen další tunel (520 m), za kterým se trasa napojuje do stapy stávající silnice I/44. Přeložka končí před mostem přes Desnou, kde navazuje na stavbu Červenohorské sedlo-jih.
Realizace je navržena v 2 etapách, a to Petrov - Velké Losiny, hřbitov a Velké Losiny, hřbitov - Kouty pod Desnou.

Stavba Červenohorské sedlo - tunel je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 9,8 km. Nejvýznamnější část tvoří ražený tunel délky 6150 m. Stoupání v tunelu je 0,3 5%. Výškový rozdíl v tunelu je 46 m. Tunel bude ražen Novou rakouskou tunelovací metodou. Bude mít 3 větrací šachty v terénu. Nejvyšší bod je poblíž výjezdového portálu v nadmořské výšce 652 m, zatím co stávající přejezd Červenohorským sedlem má nejvyšší bod trasy v nadmořské výšce 1010 m. Stavba podstatně zkrátí a zrychlí cestování do Jeseníku.
Stavba začíná za obcí Kouty pod Desnou. Následuje most přes Divokou Desnou. V km 46,144 situován vjezdový portál silničního tunelu. V celém tunelu je konstantní stoupání 0,35 %. Tunel je veden v levostranném oblouku pod horami Výrovka, Klínovec, Velký Klín a Jeřáb. V km 52,294 je situována výjezdový portál na severní straně. Následuje úsek okolo obce Domašov. Stavba křižuje stávající silnici I/44. Následně se stáčí kolem zástavby doprava, kde se napojuje na silnici I/44 za Horním Domašovem.
V roce 1998 chtěla společnost CS Tunel postavit tunel ze soukromého kapitálu, počítali s nákladem okolo 4,5 miliardy Kč, dobou výstavby 5 let a s otevřením 1. 1. 2007. Ale sešlo z toho. 7. října 2003 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko na tento projekt.
V červnu 1999 SUDOP Brno zpracoval investiční studii "Sil. I/44 Tunel Červenohorské sedlo" a v dubnu 2000 Transconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Jednalo se o přeložku silnice v kategorii S 11,5/80 a délky 9,726 km s dvoupruhovým tunelem v kategorii T 7,5/80, který byl dlouhý 5,914 km. Souběžně s tunelem byl navržen únikový tunel, který mohl být pojížděn vozidly IZS. V tunelu bylo navrženo 5 oboustranných zálivů o šířce vozovky mezi obrubníky 13,5 m a 4 otáčecí zálivy o šířce vozovky mezi obrubníky 24 m. Tunel měl být propojen 21 uníkovými chodbami s únikovým tunelem.

Stavba Bělá pod Pradědem je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 7,289 km. V roce 2008 FIDOP zpracoval studii.
Součástí stavby je MÚK Jeseník-jih, okružní křižovatka, 7 mostů na trase, nadjezd, most na I/60, most na II/450, 3 mosty na II/453, most na místní komunikaci, přeložky silnic I/60, II/450 a II/453, 4 místní komunikace a 7 polní cest.
Stavba začíná za odbočkou na Drátovnu před Domašovem. Odtud pokračuje jako provizorium vpravo podél dnešní silnice. Před estakádou přes stávající silnici a bezejmenou vodoteč (270 m) u rybníku začíná definitivní úsek. V budoucnu by zde měla navazovat stavba tunelu pod Červenohorským sedlem. Následuje styková křižovatka s prodlouženou silnicí II/450. Trasa pokračuje pravostranným obloukem v zářezu západně od Domašova, jsou zde navrženy pruhy pro nasazování a sundávání řetězů. Tras překračuje Bělou a stávající silnici mostem (410 m) před Závodem. Trasa pokračuje v zářezu východně podél Domašova. Trasa v proluce překračuje mostem údolí Borového potoka (200 m), za kterým je trasa vedena v zářezu. Trasa pokračuje přes styková křižovatku Bělá p. P.-střed s přivaděčem. Podchází polní cestu východně u Adolfovic. Následuje most přes Šumný potok (95 m). Trasa východně mine Adolfovice. U zemědělského družstva je navržena MÚK Jeseník-jih, která se skládá s křižovatky s prodlouženou silnicí I/60 (trubkovitá) a rozštěpné křižovatky, mezi nimi jsou navrženy přídatnými pruhy. Větve rozštěpné křižovatky jsou napojeny na přeložku silnice II/453, pomocí které je stavba připojena na stávající silnici I/44. Stavba končí za estakádou přes Vrchovištní potok a silnici II/453 u hřbitova.

Úsek Bělá pod Pradědem – Mikulovice je projektován v kategorii S 11,5/80 a měří 25,4 km. Součástí je napojení Jeseníku a České Vsi a tunel pod Křížovým vrchem. Úsek začíná za Horním Domašovem a pokračuje jako východní obchvat Bělé pod Pradědem. Za obcí Adolfovice je plánována křižovatka s připojením Jeseníku. Před silnicí II/453 je umístěn portál tunelu pod Křížový vrchem. Tunel vytváří východní obchvat Jeseníku. Končí před Českou vsí. Silnice dále pokračuje jako východní obchvat České vsi. V obci Písečná křižuje stávající silnici I/44 a řeku Bělou. Mezi Písečnou a Hradcem kříží železniční trať a pokračuje okolo Nové Vsi. U Mikulovic se silnice napojuje na hotový obchvat Mikulovic.

Stavba Jeseník - Mikulovice je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří km. V červnu 2012 zpracoval Ing. Jaroslav Haluza územní studii "Přeložka silnice I/44 v úseku Jeseník - Mikulovice", která byla následně zanesena do územně plánovací dokumentace. Součástí stavby jsou 4 křižovatky, 2 okružní křižovatky, 9 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na napojeních, tunel (440 m), přeložky silnic stávající I/44 a III/4551, napojení Česká Ves, napojení Písečná, 3 místní komunikace, 5 polních a 2 lesní cesty, 4 opěrné zdi (960 m) a 2 protihlukové stěny (4270 m).
Přeložka začíná na okružní křižovatce před mostem přes Bělou v České Vsi. Odtud pokračuje na severovýchod jako přivaděč ke křižovatce Jeseník-sever, kde výhledově bude navazovat na východní tunelový obchvat Jeseníku. Trasa pokračuje po úbočí Jeseníků východně podél České Vsi. Následuje křižovatka Česká Ves s přivaděčem, který se napojuje na dnešní silnici I/44 u ČOV. Za křižovatkou je trasa vedena v zářezu. Severozápadně od vrchu U Kapličky je navržen tunel (440 m), za kterým je navržena estakáda přes údolí Bělé a stávající silnici I/44, na kterou je stavba připojena pomocí křižovatky Písečná. Přeložka pokračuje v zářezu dále východně podél Písečné. Mezi Písečnou a Hradcem je navržena křižovatka Hradec se silnicí III/4551. Trasa pokračuje západně kolem Hradce, prochází přes lesní komplex. Za křižovatkou Mikulovice-jih se stávající silnicí a stavba končí napojením na obchvat Mikulovic.

V provozu:

Stavba Vlachov - Rájec (třetí stavba) je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 2,889 km. V únoru 1999 Dopravoprojekt Brno zpracoval podrobnou studii přeložky sil. I/44 v úseku Vlachov - Zábřeh, ve které byla kvůli možnosti variantního vedení trasy kolem Libivé zkrácena stavba o 450 m a bylo navrženo provizorní připojení u Vlachova na stávající silnici I/44 namísto původně předpokládaného řešení pomocí větve křižovatky.
V listopadu 2004 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, na stavbu je vydáno územní rozhodnutí. 9. června 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V srpnu 2008 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby. 11. listopadu 2008 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. 22. prosince 2008 bylo vydáno stavební povolení, ale bylo proti němu podáno odvolání. 26. ledna 2011 byla odvolání zamítnuta.
Součástí stavby je část MÚK Zvole (větev Zvole - Mohelnice), 4 mosty na trase, přeložky silnic stávající 3xI/44 (785 m), III/31523 (413 m), III/31524 (848 m) a III/31541 (132 m), 2 účelové komunikace (235 m), 2 provizorní napojení (899 + 194 m), 3 protihlukové stěny (692 m) a 4 zemní valy (411 m). Celkový objem násypů činí 202 tis. m3, objem výkopů je 356 tisíc m3.
Stavba začíná před obcí Vlachov v místě křížení silnic I/44 a III/37641 (vedoucí do Lukavic) provizorním napojením na stávající silnici I/44 a pokračuje západním obchvatem kolem Vlachova přes Slavoňovský potok, silnici III/31523 do Slavoňova. Následně vede v blízkosti stávající silnice I/44. Západním obchvatem mine obci Zvole částečně vede v zářezu přes Zvolský potok a místní komunikaci. Stavba končí v prostoru mezi obcemi Zvole a Rájec. Trasa vyhovuje pro směrodatnou rychlost 130 km/h.
Stavbu provedlo "Sdružení Vlachov - Rájec" ve složení Eurovia CS, Strabag, IDS-Inženýrské dopravní stavby Olomouc a D.I.S. Náklady na stavbu byly 1,307 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na stavbu plánováno 507 milionů Kč, z toho je 411 milionů Kč z OPD. Realizace proběhla v období 1. březen 2009 až září 2014 s uvedením do provozu 31. července 2014. V červnu 2011 byly přerušeny hlavní práce, které byly obnoveny v roce 2013.

Stavba Rájec - Zábřeh (druhá stavba) je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 2,098 km. V únoru 1999 byla zpracována podrobná technická studie. V roce 2002 sdružení Moravia Consult Olomouc a SUDOP Praha zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí. 15. dubna 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. 4. dubna 2006 bylo vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby. Součástí stavby jsou 4 mosty, z toho 3 na trase a 1 na přeložce, 2 připojení stávající silnice I/44 v km 0,861 a v km 2,623, přeložka silnice III/31538 Rájec - Leština, 3 přeložky polních cest a protihluková stěna o délce 422 m. Maximální stoupání je 2,12 %. Celkový objem násypů činí 111,7 tis. m3, objem výkopů je 15,3 tisíc m3. Stavba tvoří obchvat obce Rájec.
Stavba začíná jižně od obce Rájec, kde na budoucí MÚK Zvole navazuje na předchozí stavbu. Je vedena levostranným obloukem (R=1200) do souběhu s železniční tratí. Mimoúrovňově kříží přeložku silnice III/31538 Rájec - Leština. Ta je následně napojena na silniční přivaděč úrovňovou stykovou křižovatkou. U hřbitova v Ráječku u Zábřehu se trasa napojuje na stávající silnici I/44 v prostoru již realizované MÚK Zábřeh na Moravě, kde navazuje na nově zhotovený most přes železniční trať Česká Třebová - Olomouc.
Stavbu projektoval Tranconsult a provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 137 milionů Kč. Stavba byla částečně hrazena z Operačního programu Infrastruktura. Realizace proběhla v období červen 2006 až listopad 2008. Stavba byla zprovozněna 30. května 2008.

Stavba Postřelmov - obchvat (první stavba) je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 3,238 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 26. listopadu 1997, dne 19. srpna 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. srpna 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
Součástí stavby byla část MÚK Zábřeh-sever, část MÚK Postřelmov, 3 mosty na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic stávající 2xI/44 (740 m), III/36918 (536 m) a III/0444 (469 m).
Stavba začíná v místě budoucí MÚK Zábřeh-sever (deltovitá), kde byly postaveny 2 přímé větve. Odtud pokračuje pravostranným obloukem západně kolem Postřelmova. Stavba končí na budoucí MÚK Postřelmov s plánovanou přeložkou silnice I/11 (deltovitá). Obchvat je propojen pomocí větve křižovatky se stávající silnicí I/44.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Ostrava a provedl Strabag, Odštěpný závod Ostrava. Náklady na stavbu byly 409 milionů Kč. Realizace proběhla v období 6. prosince 2002 až červen 2005, s uvedením do provozu 3. listopadu 2004.

Stavba Červenohorské sedlo sever je projektována v kategorii S 9,5/60 a měří 8,934 km. Jedná se o rekonstrukci povrchu vozovky, rozšíření stávající silnice na normovaný stav, rekonstrukci 2 mostů a výstavbu 14 gabionových zdí. Úpravy začínají na hranici okresů Šumperk a Jeseník a končí na křižovatce silnic I/44 a II/450 v Domašově.
Stavbu projektoval Viapont a provedlo sdružení Strabag, Eurovia CS a Skanska. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 739 milionů Kč. Realizace proběhla v období červenec 2006 až říjen 2009, s uvedením do provozu 15. října 2008.

Stavba Mikulovice - obchvat je postavena v kategorii S 9,5/70-60 a měří 3,980 km. Součástí stavby jsou dva mosty na trase , most přes řeku Bělou o délce 170 m pěti polích, konstrukci tvoří monolitický předpjatý rám a most přes trať ČD, který má nosnou konstrukci tvořenou předpjatými prefabrikovanými nosníky. Stavba začíná před Mikulovicemi. Následují mosty přes řeku Bělou a železniční trať. Obchvat dále pokračuje nalevo od železniční trati, úrovňově kříží silnici II/457, kde byl instalován první semafor v okrese Jeseník. Stavba končí napojením na stávající silnici I/44 před hraničním přechodem. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Ostrava a provádly ŽS Brno, závod MOSAN. Náklady na výstavbu byly 150 milionů Kč. Stavba byla realizována v období květen 1999 až září 2000, s uvedením do provozu 4. října 2000.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017