Silnice I/57

st. hranice ČR/Polsko - Bartultovice - Krnov - Opava - Fulnek - Nový Jičín - Valašské Meziříčí - Vsetín - Brumov-Bylnice - st. hranice ČR/ Slovensko

Silnice I/57 je vymezena v trase st. hranice ČR/Polsko - Bartultovice - Krnov - Opava - Fulnek - Nový Jičín - Valašské Meziříčí - Vsetín - Brumov-Bylnice - st. hranice ČR/ Slovensko.
Ale nebylo tomu tak vždy V roce 1997 MDS ČR vyhlaškou č. 104/1997 Sb. změnilo číslování z II/458 na I/57 (úsek Polsko - Krnov). V roce 1997 MDS ČR vydalo stanovisko o výstavbě hraničního přechodu do Polské republiky na silnici II/458 Bartultovicích s využitím širokého spektra tonáže nákladních vozidel.

Silnice I/57 je v úseku Bartultovice - Krnov vymezena v kategorii S 9,5/80, v následujícím úseku Krnov - Opava - Nový Jičín - Valašské Meziříčí v kategorii S 11,5/80, v úseku Valašské Meziříčí - Vsetín - Pozděchov (R49) je vymezena v čtyřpruhové kategorii S 24,5/100 a ve zbývajícím úseku Horní Lideč (R49) - st. hranice v kategorii S 9,5/70.

Na tuto silnici byla vypracována celá řada studijních prací, které řešili koncepci úpravy této silnice.
V prosinci 1977 ÚSH Brno zpracoval "Studii úpravy silničního tahu Z-70, silnice I/57" v úseku Opava - Bylnice.
V září 2000 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval vyhledávací studii v úseku Krnov - Bartultovice.

Nejzatíženějším úsekem této silnice je úsek ležící mezi městy Valašské Meziříčí a Vsetínem. V tomto úseku Valašské Meziříčí - Vsetín se již od roku 1982 sleduje přestavba, původně v kategorii S 16,0/100 (80), která byla později přehodnocena dle platné Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 z roku 2000. V této koncepsi se byla budoucí silnice I/57 v úseku Valašské Meziříčí (křižovatka se silnicí I/35) – Pozděchov (křižovatka s dálnicí D49) navržena v kategorii S 22,5/100 a následně po změně normy ČSN 736101 na kategorii S 24,5/100.
Dle původní koncepce se silnice měla v 1. etapě postavena v plném profilu bez tunelu. V druhé etapě bude realizován tunel Bystřička, který vytvoří obchvat Bystřičky a také zkapacitnění úseku Valašská Polanka - Pozděchov - dálnice D49, který bude částečně veden ve stopě stávající silnice a částečně v nové trase.

Výstavba silnice je zařazena v dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR dle usnesení vlády č. 145/2001 a Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje z roku 2002. Přeložka silnice je součástí územním plánu velkého územního celku Beskydy, kde byla vymezena jako veřejně prospěšná stavba.

Novela zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 umožnila, aby část silnice, která je vybudována jako směrově dělený čtyřpruh I/57 Jablunka - Semetín délky 2,2 km, mohla být označena jako silnice pro motorová vozidla.
V září 2015 zpracoval Dopravoprojekt Brno projektovou dokumentaci "Silnice R55 a I/57 - úpravy dopravního značení v souvislosti se změnou kategorizace komunikací od 1. 1. 2016", na základě které by se z výše uvedeného úseku stala silnice pro motorová vozidla s maximální povolenou rychlostí 110 km/h. Proti tomuto přeznačení byl DI Policie ČR i Krajský úřad Zlínského kraje.

V provozu je krátký čtyřpruhový úsek Jablůnka - Semetín, na který navazuje obchvat Vsetína v polovičním profilu, který byl vybudován v letech 1985 až 1991.

Celková délka: 167,859 km
Délka čtyřpruhové vozovky:
Celková délka: 35 km
V provozu: 2,640 km
6 km 1/2 profil
Ve stavbě: 0 km

Úsek Polsko - Opava

V září 2000 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval vyhledávací studii v úseku Krnov - Bartultovice. Následně v prosinci 2001 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii proveditelnosti silniční trasy Ostrava - Opava - Krnov - Bartultovice.
Kromě níže uvedených staveb je ještě plánována úprava trasy na normovanou kategorii S 11,5/80 v úsecích Krnov - Úvalno a Holaslavice - Opava.

Stavba Vysoká - Bartultovice je plánována v kategorii S 9,5/80 a měří 1,826 km. V lednu 2001 Dopravní stavby Projekce zpracovaly dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby. V dubnu 2004 byla zpracována dokumentace EIA. 10 ledna 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a dne 28. ledna 2002 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
Stavba začíná za Bartultovicemi a končí za křižovatkou se silnicí II/457. Předmětem stavby byla rekonstrukce stávající silnice, vybudování chodníku a odpočívky u hraničního přechodu.
Stavbu projektovaly Dopravní stavby Projekce a realizovaly ODS-DSO. Náklady na stavbu byly 42 milionů Kč. Realizace proběhla v období srpen 2003 až listopad 2004.

Stavba Město Albrechtice - obchvat je projektována v kategorii S 9,5/80, resp. MS 9/50 měří 3,313 km. V listopadu 2005 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii obchvatu. Na základě požadavku města v červnu 2006 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii prodloužení obchvatu směrem k Třemošné, byly studovány 4 varianty vedení. 14. řijna 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA, které bylo v listopadu 2009 ukončeno. V prosinci 2009 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval investiční záměr. 31. března 2010 bylo zveřejněno oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nepodléhá dalšímu posuzování.
Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, 11 napojeních, úprava silnice II/453 (200 m), místní komunikace a protihlukové stěny.
Stavba začíná za krajem části obce Rudíkovy před Městem Albrechtice. Následuje styková křižovatka se stávající silnicí I/57 umožňující napojení města od severu. Odtud pokračuje mezi stávající silnicí a železniční tratí, kterou přechází mostem. Následně se odklání a západně kolem města. Se silnicí II/453 je navržena průsečná křižovatka. Před průsečnou křižovatkou s ulicí Osvobození se mění kategorie z S 9,5/80 na MS 9/50. Křižovatka je navržena před mostem přes Opavici, který bude postaven v částečně nové poloze. Před mostem se trasa napojuje na stávající trasu, která bude upravena o odbočovací pruhy a střední dělící ostrůvky. Při vstupu silnice do města bude postavena zpomalovací vstupní brána ve směru od Krnova. Stavba končí před čerpací stanicí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 142 milionů Kč.

Stavba Krnov - severovýchodní obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80, resp. S 9,5/80 a měří 7,742 km. V roce 1999 Saura zpracovala Generál dopravy Krnov. V červnu 2000 byla zpracována dokumentace EIA. 17. ledna 2001 se uskutečnilo veřejné projednání a dne 6. března 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V únoru 2003 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. května 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, po zamítnutí odvolání nabylo 9. listopadu 2005 právní moci. V prosinci 2005 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava změnu dokumentace pro územní rozhodnutí týkající se změny kategorie na začátku stavby na S 9,5/80 a 4. září 2006 byla vydána změna územního rozhodnutí. V roce 2012 zpracoval Dopravoprojekt Ostava aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí a 17. ledna 2013 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V květnu 2006 zpracovalo "Sdružení silnice I/57 Krnov - SV obchvat" ve složení Dopravoprojekt Ostrava, Dopravoprojekt Brno a HBH Projekt dokumentaci pro stavební povolení. V prosinci 2005 sdružení zpracovalo změnu 1 zabývající se prodloužením chodníku na těleso zrušené vlečky, v březnu 2009 změnu 2 týkající se úpravy zemního tělese hlavní trasy zvýšením opevnění návodní strany, úpravy inundačního mostu C 209 a dalších objektů. Ve změně 3 z ledna 2012 byla zrušena opěrná zeď a protihluková stěna u bytového domu v km 6,87, který bude nově zbourán. Na základě požadavku KHS bylo nutné nově zřídit protihlukovou stěnu v km 2,53 - 2,65, což bylo obsahem změny 4 z prosince 2011.
19. února 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,320-2,530, 2,650-4,200, 4,400-5,220, 5,320-6,800 a 6,900-KÚ, 4 estakády, 2 mosty na trase, 3 podchody a další objekty. 19. října 2012 bylo stavební povolení na tuto část prodlouženo.
5. června 2014 bylo vydáno stavební povolení na části km 0,0-0,320, 2,530-2,560, 4,200-4,400 a 5,220-5,320 a most na trase a další objekty. 29. června 2016 bylo zahájeno řízení o prodloužení platnosti stavební povolení.
21. listopadu 2014 bylo vydáno stavební povolení na úsek km 6,800-6,900. 12 prosince 2016 bylo zveřejněno oznámení o zahájení řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení.
Součástí stavby je 7 mostů na trase, z toho 4 estakády, 3 podchody, přeložka silnice I/45 (S 9,5/80, 436 + provizorní napojení 103 m), 3 napojení na I/57 (381 + 480 + 92 m), 4 místní komunikace (362 m), přeložky ulic Chomýžské (66 m), Hlubčické (105 m), Bližnické (338 m), Petrovické (9 m) a Vysoký břeh (114 m), úprava ul. Okružní (15 m), 2 místní komunikace (199 m), 5 přístupových komunikací (575 m), 3 polní cesty (2033 m), 6 chodníků (777 m), cyklostezska (154 m), 2 opěrné zdi (90 m) a 3 protihlukové stěny (3040 m).
Stavba začíná v Chomýži, místní části Krnova. Pokračuje ve stopě stávající silnice a následně se odklání levostranným obloukem. Následuje křižovatka se stávající silnicí I/57, výhledově zde bude napojen i západní obchvat Krnova silnice I/45. V km 0,0 - 1,240 je trasa navržena v kategorii S 9,5/80. Následuje estakáda přes ulici Albrechtickou a železniční trať. Trasa pokračuje v souběhu se železniční tratí. Za bývalou železniční trati vedoucí do Polska trasa přechází řeku Opavici. Následuje úrovňová křižovatka se silnicí I/45. U Horního předměstí následuje most přes řeku Opavu, za kterou násyp tělesa plní zároveň funkci protipovodňové hráze. Trasa překonává železniční trať nadjezdem. Následuje okružní křižovatka se stávající silnicí a vjezdem do průmyslové zóny. Stavba končí poblíž křižovatky ulic Opavská a Blížčická.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,614 miliardy Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 430 milionů Kč, z toho je 334 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období březen 2017 až březen 2021.

Stavba Krnov–Petrův Důl, obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 měří 1,604 km. V březnu 2007 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval porovnávací studii, ve které byly navrženy varianty 1, 1a, 2 a 3. Varianty 1 a 1a představovaly úpravu stávající silnice I/57, varianta 2 počítalo s výstavbou nové silnice vlevo podél stávající a jejím zachování jako místní komunikace a varianta 3 je severní obchvat Petrova Dolu včetně výhledových průmyslových ploch. Studie doporučila k dalšímu sledování variantu 3. V říjnu 2007 Dopravoprojekt Ostrava rozpracoval podrobně variantu 3 v technické studii.
4. dubna 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA, které bylo zpracováno ve 2 variantách, na základě závěrů zjišťovacího řízení stavba nepodléhá dalšímu posuzování s podmínkou, že bude realizována varianta 3.
Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, most na místní komunikaci, 2 místní komunikace (656 m).
Stavba začíná okružní křižovatce u čerpací stanice, kde navazuje na stavbu Krnov - SV obchvat. Následně se odklání a pokračuje levostranným složeným obloukem kolem Petrova Dolu. Variantně je navrženo vedení po estakádě (636 m) přes záplavovou zónu anebo po náspu. Následuje průsečná křižovatka s přeložkou původní silnice, za kterou stavba končí napojením na stávající silnici.

Stavba Úvalno - Holasovice je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 6,352 km. V listopadu 2007 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii.
Součástí stavby je MÚK Skrochovice, 5 mostů na trase, přeložky silnic III/0574 (205 m), III/0575 (113 m), III/4605 (218 m), 1 místní (21 m) a 2 účelové komunikace, 6 polních cest (956 m), cyklostezska a opěrná zeď (166 m).
Stavba začíná na konci Úvalna. Odtud pokračuje v trase stávající silnice I/57, která bude upravena. Následně se trasa odklání a nahrazuje stávající 2 oblouky 1 obloukem. Trasa se dostává do souběhu s železniční tratí, je vedena v blízkosti stávající silnice. Prochází mezi Skrochovicemi a Brumovicemi. Za mostem přes Čižinu (206 m) následuje MÚK Skrochovice se silnicí III/4605 (deltovitá). Stavba je dále vedena v přímé jižně kolem Skrochovic. Se silnicí III/0574 je navržena průsečná křižovatka. Trasa se napojuje do stopy stávající silnice, která bude upravena, a pokračuje až do Holasovic. Stavba končí za křižovatkou se silnicí III/0575.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 900 milionů Kč.

Úsek Opava - Nový Jičín - Valašské Meziříčí

Tento úsek je plánován pro výhledový stav v kategorii S 11,5/80 s vyjímkou úseků Hradec n. Moravicí - Fulnek a Hodslavice - Valašské Meziříčí, který je navržen v kategorii S 9,5/70.
Kromě níže uvedených staveb byly plánovány ještě Šenov - obchvat (3,0 km), Kunín - obchvat (3,0 km) a Nový Jičín - Bludovice (1,5 km).

Stavba Hradec n. Moravicí - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80. Jedná se o východní obchvat Branky, Hradce a místní části Krahulovec.

Stavba Vrchy - obchvat je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 7,944 km. V prosinci 1997 Dopravoprojekt Brno zpracoval studii Přeložka silnice I/57 Vrchy - Hladké Životice. V listopadu 2010 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval technickou studii zahrnující 3 varianty, ze kterých byla doporučena varianta červená.
Součástí stavby jsou 2 úrovňové křižovatky, 2 mosty na trase, ekodukt, přeložky silnic III/05714 (120), III/4625 (472 m) a stávající I/57 (255 m), 7 polních cest (5115 m) a 2 cyklostezsky (1045 m) Stavba začíná před křižovatkou se silnicí III/05714 a III/4625, která bude přeložena. Před křižovatkou jsou navrženy autobusové zastávky. Odtud stavba pokračuje ve stopě stávající silnice, která bude upravena. Za lesem se trasa odklání, je zde navrženo odbočení do Vrchů, a pokračuje na jih. Následuje levostranný oblouk kolem Vrchů. Trasa je vedena poblíž tzv. Valtéřovské stezsky. V klesání je navržen klesací pruh (1260 m). Stavba končí napojením na obchvat Fulneku před mostem přes Husí potok.

Stavba Hladké Životice - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 7,824 km. Stavba se skladá ze dvou na sebe nenavazujích částí, první délky 4,954 km a druhá 2,870 km. Důvodem rozdělení je to, že spojující úsek je součástí stavby dálnice D47 "4705 Bělotín - Hladké Životice". Stavba tvoří východní obchvat Hladkých Životic a Stachovic.
V říjnu 1997 byla zpracována technická studie trasy Fulnek - Kunín. V roce 2003 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V lednu 2004 bylo zpracováno Oznámení EIA, v lednu 2005 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 20. června 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V říjnu 2005 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V prosinci 2007 nabylo stavební povolení na hlavní trasu právní moci. 10. září 2009 bylo vydáno dodatečné stavební povolení pro úsek km 7,600 - 11,050.
Součástí stavby je MÚK Fulnek, 2 úrovňové křižovatky, 9 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložka stávající silnice I/47 (1240 m) a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná severně od Fulneku v místě budoucí MÚK Fulnek-sever. Trasa pokračuje mostem přes stávající silnici a Grušovický potok, Trasa prochází mezi Fulnekem a Děrnou. Se silnicí I/47 je navržena MÚK Fulnek. Dále je trasa vedena východně od Stachovic a Hladkých Životic. Následuje MÚK Hladké Životice s dálnici D1 (součást stavby 4705), za kterou následuje estakáda přes Husí potok a silnici III/46426 délky 157 m. Prochází přes pole k mostu přes trať Přerov - Ostrava, kříží silnici III/46420 a končí napojením na stávající silnici I/57.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 992 milionů Kč. Realizace proběhla v období říjen 2006 až listopad 2010.

Úsek Valašské Meziříčí - Vsetín - R49

Tento úsek je nejzatíženějším úsekem celé trasy. V roce 1969 Dopravoprojekt Brno zpracoval vyhledávací studii.
V červnu 1990 Silnice Ostrava zpracovaly zadání stavby Bystřička - Semetín, jednalo se o 7,572 km dlouhou stavbu v kategorii S 16,5/80 a 2 průkopy Vsetínské Bečvy (2202 m). V březnu 1993 byla na tuto stavbu zpracována dokumentace EIA zveřejněné 3. dubna 1993. Na základě jednání na OkÚ Vsetín 3. listopadu 1993 bylo doporučeno zastavit tento proces a posoudit celý úsek najednou Val. Meziříčí - Semetín. 12. listopadu 1993 bylo posuzování zastaveno.
V listopadu 1993 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studii Podlesí - Bystřička a v roce 1993 doc. ing. Trávníček zpracoval návrh tunelu Bystřička, který byl alternativou k povrchové variantě, tím bylo navrženo vedení trasy v tomto úseku.
V březnu 1994 HBH Projekt zpracoval dopravně-urbanistickou studii úseku Valašské Meziříčí - Vsetín, která odstranila průkopy na Vsetínské Bečvě.
Dokumentace EIA byla na úsek Valašské Meziříčí - Bystřička - Semetín zveřejněna 16. června 1994, posuzovala variantu základní (vedla u Bystřičky v trase I/57) a tunelovou (přes Kozí hřbet), tunelová byla posuzována v několika varianách realizace. Celkové náklady na stavbu jsou v cenách roku 1993 varianta základní (S 16,5) 1,156 mld Kč, varianta tunelová (R 11,5) 1,2 mld Kč (1 roura tunelu), varianta tunelová (R 22,5) 1,599 mld Kč (1 roura tunelu) a varianta tunelová (R 22,5) 1,938 mld Kč (2 roury tunelu).
Dne 1. listopadu 1995 se uskutečnilo veřejné projednání a 11. prosince 1995 MŽP vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou variantou tunelová.

V červenci 1995 byla zpracována dokumentace EIA na stavbu Valašské Meziříčí - MÚK Podlesí, která řešila křížení s železniční tratí a byla napojena na stávající průtah Valašského Meziříčí. Proti tomuto záměru se postavila veřejnost. Veřejné projednání se uskutečnilo 21. května 1996. 5. září 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko na část km 1,782-3,621 (přeložka I/57) a nesouhlasné stanovisko na část km ZÚ - 1,782 (úprava průtahu) z důvodů negativních vlivů na životní prostředí, zejména na obyvatelstvo. Další příprava této stavby byla proto zastavena.

V roce 2001 zpracoval SUDOP Praha předinvestiční studii "Přeložka silnice I/57 Semetín – Bystřička". V rámci této předinvestiční studie byla posouzena efektivnost investice, tj. navrženého čtyřpruhového, směrově rozděleného uspořádání ve vztahu k intenzitám dopravy. Posouzení efektivnosti investice provedl Mott MacDonald pro čtyřpruhovou, směrově rozdělenou silnici kategorie S 22,5/90 s kladným doporučením.

Stavba Valašské Meziříčí - Jarcová, obchvat je plánována v kategorii S 11,5/80 jako polovinu budoucího čtyřpruhu kategorie S 24,5/100 a měří 6,550 km. V listopadu 1993 HBH Projekt zpracoval vyhledávací studii obchvatu města. V únoru 1996 zpracoval HBH Projekt vyhledávací studie "Přeložka silnice I/18 Valašské Meziříčí-obchvat". V květnu 2009 HBH Projekt zpracoval technickou studii.
V prosinci 2010 HBH Projekt zpracoval Investiční záměr, který počítá s výstavbou pravé poloviny vozovky, tj. v kategorii S 11,5/80. Rovněž je v něm trasa zkrácena o 1,440 km, stavba by tak končila za MÚK Podlesí napojením na stávající silnici. Je v něm vypuštěna MÚK Poličná a přeložka Vsetínské Bečvy. Tento záměr nebyl schválen. V září 2014 zpracoval HBH Projekt záměr projektu, který přepracoval předchozí záměr, byla v něm zpátky zařazena MÚK Poličná.
7. ledna 2011 bylo zveřejněno oznámení EIA a 7. září 2012 dokumentace EIA. 15. října 2014 vydal Kraský úřad Zlínského kraje souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.
Součástí stavby jsou 3 MÚK (Bynina, Poličná a Podlesí), okružní křižovatka, 7 mostů na trase, nadjezd, most na II/150, 3 mosty na přeložkách, 2 mosty na větvích křižovatky, přeložky silnic II/150 (352 m), Lešná - Bynina (577 m) a Podlesí - Jarcová (1642 m), připojení Jarcové, úprava silnice III/03561, 5 účelových komunikací, 3 stezky pro pěší a cyklisty, 9 opěrných zdí a 9 protihlukových stěn (7080 m).
Stavba začíná v místě místě odbočky na Mstětice, kde navazuje na tzv. Palačovskou spojku. Následuje útvarová křižovatka Bynina se silnicemi I/35, III/03569 a výhledovou přeložkou I/35 na Rožnov p. Radh., která se skládá se sjezdu umožňující odpojení a připojení ve směru Palačov - Val. Mezeříčí a opačně, následně rozštěpu s přeložkou silnice I/35 předchozí stavby (v rámci této stavby budou postaveny jen nezbytně nutné objekty) a připojením ve směru Valašské Meziříčí - Vsetín/Rožnov a opačně. Následuje estakáda přes stávající silnici I/35 (786 m, 17 polí), železniční trať a průmyslový areál, kterou se trasa dostává k Bečvě. Odtud je trasa vedena po náspu podél Bečvy kolem Krasna nad Bečvou. Za mostem přes Rožnovskou Bečvu je umístěna MÚK Poličná se silnicí II/150 (kosodelná). Před mostem přes železniční trať Hulín - Val. Meziříčí se trasa odpojuje od Bečvy a vede přímo k MÚK Podlesí s přeloženou I/57 (deltovitá), za kterou končí napojením na stávající silnici I/57.

Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,024 miliardy Kč.

Stavba Valašské Meziříčí - MÚK Podlesí byla projektována v kategorii R 22,5,90, resp. MS 15,25/60 a měřila 3,622 km. V červenci 1990 Dopravoprojekt Brno zpracoval projektový úkol. V listopadu 1994 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červenci 1995 byla zpracována dokumentace EIA. Veřejné projednání se uskutečnilo 21. května 1996. 5. září 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko na část km 1,782-3,621 a nesouhlasné stanovisko na část km ZÚ - 1,782 z důvodů negativních vlivů na životní prostředí, zejména na obyvatelstvo. Další příprava byla zastavena.
Součástí stavby byly 3 nadjezdy, 2 mosty na ul. Vsetínské, lávka, provizorní napojení (187 m), přeložky silnic III/05723 (1801 m), polních a účelových cest (883 m), přeložka Vsetínské Bečvy (657 m)
Stavba začínala za ulicí Příční, na konci čtyřpruhového úseku. Odtud vedla ve stopě ulice Vsetínská, která měla být rozšířena na čtyřpruh kategorie MS 15,25/60 v km 0,000-0,350 a v km 0,370-1,782 na třípruh. U hvězdárny byla trasa posunuta vlevo tak, aby zářez co nejméně zasahoval do areélu hvězdárny. V křižovatce s ulicí Palackého trasa vedla z důvodu zvětšení směrového poloměru oblouku vpravo. Za křižením ulice Pomezí, trasa opouští stopu ulice Vsetínské a pokračuje přímo ke navrhováné křižovatce s Prodlouženou ulicí Palackého, za kterou se měnila kategorie na odvozenou třípruhovou šířky 12 m. Trasa je dále vedena po náspu, kříží železniční trať, za kterým se výhledově uvažovalo s MÚK Podlesí (trubkovitá). Ulice Vsetínská je provizorně propojena s hlavní trasu větví křižovatky.
V km 1,640 - 3,450 je navržena trasa jako čtyřpruh kategori R 22,5/90. Na začátku navazuje na výhledový obchvat města. Trasa je vedena v úzkém koridoru mezi železniční tratí a Vsetínskou Bečvou, která bude přeložena, aby bylo možné rozšířit stávající dvoupruhovou silnici na čtyřpruh. Přeložkou řeky a zvětšení poloměru z R=70 na R=350 dojde ke zlepšení odtokových poměrů. Následně pravostranným obloukem opouští stopu stávající silnice a vede vlevo od ní a následně ji kříží a opět se přibližuje k řece. Za nadjezdem silnice III/05723 do Jarcové měla být v km 3,270-3,450 postavena jen levá polovina vozovky. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/57 před Brňovem.

Stavba Jarcová - Bystřička-jih je plánována v kategorii S 24,5/100 (80) a měří 5,008 km. V roce 1993 zpracoval HBH Projekt technickou studii. V roce 1995 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí v kategorii S 22,5. Následně na tuto stavbu 11. prosince 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V říjnu 2009 PK Ossendorf zpracoval novou technickou studii, která prověřila možnost vedení trasy v kategorii S 24,5/80 ve variantě základní a tunelové. Dotčené obce požadují realizaci tunelové varianty. Připravuje se nové posouzení vlivu stavby na životní prostředí.
Součástí stavby je MÚK Bystřička, 3 mosty na hlavní trase (z toho 2 mosty přes Bečvu), nadjezd, přeložka silnice III/05724, 2 místní komunikace, 3 účelové komunikace, 5 opěrných zdí (1065 m) a protihlukové stěny (4610 m). Hlavní stavebním objektem je tunel Bystřička navržený v kategorii T 7,5/80. Levý tunel se skládá z hloubené části 45 m, ražené části 1140 m a hloubené části 35 m. Pravý tunel se skládá z hloubené části 45 m, ražené části 1255 m a hloubené části 55 m. Tunely budou propojeny 5 tunelovými propojkami a rovněž bude v každém postaven nouzový záliv.
Stavba začíná za nadjezdem silnice III/05723. Odtud pokračuje po náspu po pravém břehu Vsetínské Bečvy. Za Brňovem kříží mostem (598 m) Vsetínskou Bečvu a místní kominikaci. Poblíž lokality U Macháčku je umístěn portál tunelu přes Kozí hřbet. Následuje tunel Bystřička (L=1240 m, P=1335 m). Trasa překonává mostem (232 m) silnici III/05724 a Vsetínskou Bečvu, za kterou následuje MÚK Bystřička (trubkovitá), kde stavba končí.
Náklady na variantu jsou odhadnuty na 8,292 miliardy Kč.
Varianta zakladní (povrchová) měří 3,935 km. Součástí varianty jsou MÚK Bystřička, 4 mosty na trase, 2 mosty na místních komunikacích přes Vsetínskou Bečvu, přeložka Vsetínské Bečvy (583 m), 8 místních komunikací (3180 m), 2 chodníky, 7 opěrních zdí (1840 m) a protihlukové stěny (5900 m).
Varianta začíná za nadjezdem silnice III/05723. Odtud pokračuje podél Vsetínské Bečvy, za Brňovem se napojuje do stopy stávající silnce I/57, která bude výškově, šířkově a směrově upravena. V trase stávající silnice pokračuje mosty přes Vsetínskou Bečvu k MÚK Bystřička, která je rozdělena, levá polovina se nachází mezi mosty a pravá u čerpacích stanic. Následně trasa vede podél železniční trati. Varianta končí napojením na navazující akci.
Náklady na variantu jsou odhadnuty na 4,573 miliardy Kč.

Stavba Bystřička - Semetín, 2. stavba je plánována v kategorii S 24,5/80 a měří 4,400 km. 11. prosince 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 1998 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo 6. dubna 2000 vydáno územní rozhodnutí, které bylo aktualizovano 13. června 2002. V roce 2004 Transconsult zpracoval Investiční záměr. V říjnu 2012 HBH Projekt zpracoval aktualizaci dokumentaci pro územní rozhodnutí.
1. října 2012 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení územní řízení na změnu stavebních objektů a nové stavební objekty. 5. listopadu 2012 se uskutečnilo veřejné projednání. 18. února 2013 bylo územní řízení přerušeno do 31. března 2013. 20. května 2013 se uskutečnilo nové veřejné projednání a 1. srpna 2013 byla vydána změna územního rozhodnutí. 5. února 2014 byly opraveny zřemé nesrovnalosti v rozhodnutí.
V listopadu 2013 HBH Projekt zpracoval změnu dokumentace pro územní rozhodnutí týkající vypuštění přeložky silnice III/05732 v Pržně a souvisejících objektů, které jen jsou v souladu s platným ÚP Pržna. V březnu 2015 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí pro napojení Pržna nově vedeného od silnice II/437 po levém břehu Bečvy. V prosinci 2015 HBH Projekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro stavební povolení. 23. února 2016 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení územního řízení na nové objekty, účastníci řízení se mohli vyjádřit do 10 dnů od zveřejnění.
19. srpna 2015 bylo zveřejněno Oznámení EIA na napojení Pržna, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. 19. prosince 2016 bylo vydáno územní rozhodnutí na napojení Pržna.
Součástí stavby je větev MÚK Bystřička, 3 mosty na trase, nadjezd, 4 mosty na přeložkách, 3 podchody, úpravy stávající silnice I/57, přeložka silnice III/05732 (1847 m), místní komunikace, účelová komunikace, polní cesta (105 m), doprovodná komunikace (484 m), 1 zárubní a 11 opěrných zdí (701 m) a 7 protihlukových stěn (3714 m).
Stavba začíná poblíž křížení silnice I/57 s železniční tratí Hranice - Vsetín v místě budoucí MÚK Bystřička. Stavba bude propojena se stávající silnicí pomocí větve Vsetín - Bystřička. Odtud trasa pokračuje po náspu podél železniční trati, dvakrát křižuje Vsetínskou Bečvu. Prochází mezi Pržnem a Jablůnkou. Stavba končí před MÚK Ratiboř se silnicí II/437.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,412 miliardy Kč. Realizace je plánována v období prosinec 2018 až březen 2022.

Stavba Semetín – Bystřička, 1. stavba je projektována v kategorii R 22,5/90 a měří 2,640 km. V květnu 1994 byla zpracována dokumentace EIA. 11. prosince 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 1998 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 6. dubna 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí. V červenci 2005 sdružení Moravia Consult a SUDOP Praha zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení. Stavební povolení na hlavní trasu bylo získáno až v létě 2006. Stavba je navržena jako rychlostní silnice, ale zatím nebude takto označena jen jako silnice I. třídy. Po zprovoznění většího úseku dojde k přeznačení na rychlostní silnici.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 mosty přes Bečvu, most přes potok, 2 nadjezdy, inundační most na II/437, přeložky silnic II/437 (371 m) a III/05734, doprovodná silnice (1082 m), kolektorová komunikace, polní cesta, 2 chodníky, opěrná zeď (200 m), SOS systém a přeložky inženýrských sítí.
Celá stavba leží v zátopovém území Bečvy. Začátek úseku I. stavby je v km 8,300 před MÚK Ratiboř se silnicí II/437 (osmičkovitá). Následují dva mosty přes Bečvu a další je v km 9,910 MÚK Semetín se silnicí III/05734 (osmičkovitá). V nadjezdu je vedena silnice Semetín - Jablůnka. V prostoru křižovatky je trasa doplněna vpravo o kolektorovou a vlevo o doprovodnou komunikaci, umožňující obsluhu okolní průmyslové a skladové zóny. Stavba končí zúžením za MÚK Semetín na stavájící obchvat Vsetína.
Stavbu projektovalo sdružení Moravia Consult a SUDOP Praha a postavilo sdružení Skanska, Alpine a Colas. Náklady na realizaci byly na 1,394 miliardy Kč. Realizace proběhla v období listopad 2005 až prosinec 2009. Výstavba byla zahájena 21. listopadu 2005. 4. srpna 2008 byla slavnostně zprovozněna MÚK Ratiboř (část větví křižovatky a okružní křižovatka). 22. června 2009 byla stavba uvedena do provozu.

Stavba I/69 Vsetín, rampa Mostecká je projektována v kategorii S 11,5. V září 2010 byl zpracován investiční záměr. Do února 2016 má HBH Projekt zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Stávající MÚK Rokytnice (polovina deltovité) nevyhovuje dnešnímu provozu a představuje bodovou závadu, rovněž je zde zvýšená nehodovost. Křižovatka představuje dlouhodobý provizorní stav a bude přestavěna na definitivní stav, respektující i výhledové zkapacitnění silnice I/57 na čtyřpruh. Budou dostavěny jižní větve včetně připojovacího a odbočovacího pruhu.
Součástí stavby jsou větve MÚK Rokytnice, úprava silnice I/69, 2 opěrné zdi (425 m) a demolice 3 objektů. Pro směr Valašské Meziříčí - Zlín bude postavena nová větev (430 m) s volnou šířkou 9,0 m. Silnice I/69 bude doplněná o levý odbočovací pruh, budou přemístěny autobusové zastávky a přechod pro chodce do nové polohy, a rovněž budou doplnění odbočovací pruhy na křižovatce s ulicí Okružní a zrušeny kolmé stání.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 121 milionů Kč. Realizace je plánována v období srpen 2019 až prosinec 2020.

Stavba Vsetín - Valašská Polanka je plánována v kategorii S 24,5/100 a měří 7 km. V roce 1996 byla zpracována technická studie.
Stavba začíná na konci Vsetína, kde navazuje na obchvat. Odtud pokračuje ke křižovatce se silnicí II/487. Následně vede východním obchvatem Ústí a Valašské Polanky po hranici CHKO Beskydy. Stavba končí jižně od dnešního křížení silnic I/49 a I/57 na MÚK se stávající silnicí I/49.

Stavba Valašská Polanka - Pozděchov je plánována v kategorii S 24,5/80 a měří 5 km. V roce 1999 HBH Projekt zpracoval studii rychlostní silnice R49, ve které se zabýval i přivaděčem Pozděchov, který byl v několika různých variantách, ze nichž byla vybrána varianta 7. V roce 2001 HBH Projekt zpracoval studii "Přeložka silnice I/57 - přivaděč Pozděchov". V prosinci 2008 Ing. Nečas zpracoval územní studii Řešení dopravního uzlu v prostoru Valašské Polánky, ve které byla trasa navržena ve 3 variantách, ze kterých byla vybrána varianta 3a.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trase (1115 m) a 2 tunely (500 a 320 m).
Stavba začíná na MÚK se stávající silnicí I/49, která je situována jižně od dnešního křižovatky silnic I/49xI/57 u Valašské Polanky. Odtud pokračuje stoupáním k tunelu (500 m), za kterým následuje most (270 m) nad rybníkem Neratov. Následně se trasa stáčí na jih a pokračuje stoupáním 6,00% lesem po kopci Vlčí, jsou zde navrženy 3 mosty (170, 110 a 270 m), k tunelu (320 m). Stavba končí na MÚK Pozděchov s rychlostní silnicí R49.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1.ledna 2017