Břevnovská radiála

Břevnov - Řepy

Městský okruh MO - rychlostní silnice R6

Radiála spojuje Městský okruh s Pražským okruhem a rychlostní silnicí R6. Funkcí radiály je regulace automobilové dopravy v centru města a převádění diametrální a vnitroměstské tranzitní objemy dopravy. Radiála je v územním plánu Prahy navržena jako sběrná radiální komunikace městského charakteru ve funkční třídě B1.

V roce 2001 byla zpracována Dopravní studie, která stabilizovala radiálu v územním plánu. 30. října 2003 byla schválena změna územního plánu Prahy, která stanovuje závazně výstavbu úseku Pražský okruh - MÚK Výpich v návrhovém horizontu územního plánu do roku 2010. V září 2004 byla zpracována Studie proveditelnosti. V březnu 2005 byla zpracována Technická studie. Na radiálu bylo zpracováno Oznámení EIA.

Celková délka: 6,907 km
V provozu: 0 km

Stavba 7553 Břevnovská radiála je projektována v kategorii MS 20/60 (2x2 pruhy) a měří 6,907 km. Radiála je navržená bez odstavného pruhu pouze z nouzovými zálivy délky 40 m, kterou jsou umístěny ve vzdálenosti po 600 m. Součástí radiály jsou 2 MÚK (Slánská a Vypich) a část MÚK Malovanka. Maximální podélný sklon je 4,3%. Stavba je rozdělena na 4 úseky, které nejsou závazné, jen pro lepší ilustraci variant:

  • 1. úsek Silniční okruh R1 - ulice U Boroviček měří 1,750 km. Úsek je navržen ve čtyřech variantách:
    • varianta max. odkrytá
      jedná se o variantu pouze s nutným zakrytím. Stavba Začíná v místě provizorního napojení za MÚK Řepy. V km 0,641 - 0,771 je navržen hloubený tunel (130 m), za tunelem je navržena zárubní stěna v délce 171 m, radiála je vedena pod úrovní terénu. V km 0,942 je navržen hloubený tunel (50 m) pod ulicí Žalanského. Poté se odpojují rampy k MÚK Slánská (kosodelný tvar), kde je navržen hloubený tunel (215 m). Za křižovatkou následují připojovací větve křižovatky.
    • varianta max. zakrytá - štěrbinová
      od předchozí varianty se liší tím, že v km 0,570-0,641, 0,771-0,943, 0,993-1,228 a 1,443-1,750, tj. v celkové délce 715 m, není vedena v zárubních zdech, ale je zakrytá. Přičemž k větraní používá podélné odvětrávací štěrbiny.
    • varianta max. zakrytá - tunelová
      se liší od předchozích variant pouze tím, že v km 0,570 - 1,750 je vedena v hloubeném tunelu.
    • varianta bez křižovatky Slánská (max. zakrytá)
      jde o variantu max. zakrytá - štěrbinová, ale bez křižovatky Slánská
  • 2. úsek ulice U Boroviček - ulice Kukulova měří 2,150 km
    úsek vede přes bývalé řepské a motolské skládky, který je realizován tunel Fialka. Tunel se skládá z hloubené části délky 108 m, ražené části délky 385 m (km 1,758-2,243) a hloubené části 35 m. Následuje náročný průchod přes motolskou skládku. Budou zde zřízeny 2 pravostranné zárubní stěny délky 172 a 170 m a 2 levostranné opěrné stěny délky 100 a 100 m. Následuje Estakáda Motol délky 340 m (km 2,850-3,190). Úsek končí před křižovatkou Vypich v prostoru ramp do ulice Kukulova
  • 3. úsek ulice Kukulova - Břevnovský klášter měří 1,200 km
    začíná před křižovatkou Vypich. Samotnou ulici Bělohorská spolu s křižovatkou km 3,937 - 4,325 podchází hloubeným tunelem (425 m) k Břevnovskému klášteru. Následně se trasa přimyká k Bělohorské ulici, trase je zde vedena v zárubních stěnách. Dále trasa pokračuje hloubeným úsekem délky 340 m před Břevnoským klášterem, kde končí.
  • 4. úsek Břevnovský klášter - Městský okruh měří 1,760 km, úsek je navržen ve dvou variantách:
    • varianta tunelová - štěrbinová
      ve variantě je uvažováno s podélnou štěrbinou šířky 1,5 m. Celková délka štěrbiny je 1056 m. Tyto štěrbiny nejsou navrhnuty všude (Drinopol a křižovatka Patočkova x Pod Královkou). Radiála vede pod ulicí Patočkova. Za ulicí Pod Drnopolem začínají rampy ke křížení ulic Patočkova x Pod Královkou, za kterým stavba končí v křižovatce Malovanka Městského okruhu. Součástí stavby je větev E křižovatky Malovanka.
    • varianta plně tunelová
      tato varianta se liší od předchozí tím, že celá vedena v hloubeném tunelu (1740 m). Dále umožňuje prodloužení tunelu o 200 m směrem ke křižovatce Vypich a redukuje počet výdechových komínů ze 2 na jeden. Umožňuje zachování značného množství příčných vztahů, ale je zároveň dražší.

Dle oznámení EIA byly jednotlivé varianty posouzeny z různých hledisek. Nejlepší u 1. úseku je tunelová varianta s křižovatkou a nejhorší povrchová. 2. a 3. úsek je invariantní, mírně lepší bez radiály a u 4. úseku je nejlepší plně tunelová varianta.

Náklady na stavbu jsou plánovány na 11,924 miliardy Kč. Křižovatka Vypich by měla být realizována v předstihu oproti zbývajícím částem. Dále by měl být realizován úsek Pražský okruh - Vypich a nakonec úsek Vypich - Malovanka. Realizace je plánována v období leden 2011 až prosinec 2015.


autor © Lenny 2002 – 2014
Poslední změny na stránce 22. října 2008