Rychlostní silnice R 35

Státní hranice Polsko ČR - Hrádek nad Nisou - Liberec - Turnov - Úlibice, Křelov - Olomouc a Palačov - Valašské Meziříčí

Stavba rychlostní silnice R 35 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, byla vymezena jako dálnice D 35 v trase Hradec Králové - Litomyšl - Svitavy - Jevíčko - Konice - Olomouc - Lipník nad Bečvou v délce 185 km. Úsek Liberec - Turnov - Hradec Králové byl součástí hlavní sítě. Ke změně došlo usnesením vlády České republiky ze dne 10. listopadu 1993 č. 361, o rozvoji dálniční sítě do roku 2005, kde byla vymezena jako rychlostní komunikace v trase státní hranice - Liberec - Turnov - Hradec Králové - Česká Třebová - Mohelnice - Olomouc - Lipník nad Bečvou. Usnesením vlády České republiky ze dne 21. července 1999 č. 741. byl vypuštěn úsek státní hranice - Liberec, v současné době je R 35 vymezena v trase Liberec - Turnov - Hradec Králové - Olomouc - Lipník.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R35 Hradec Králové - Olomouc - Lipník přeřazena zpátky do dálniční sítě jako dálnice D35. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Na základě rozhodnutí MD ČR ze dne 7. března 2016 byl úsek MÚK Doubí - MÚK Ohrazenice, km 25,005 - 42,001 přeřazen z dálniční sítě do sítě silnic pro motorová vozidla.

Rychlostní silnice je součástí mezinárodní silnice E442 Karlovy Vary - Liberec - Olomouc - Žilina. V provozu jsou úseky Liberec - Ohrazenice, Sedlice - Opatovice, Mohelnice - Křelov a Olomouc, Neředín - Lipník nad Bečvou.

5. dubna 2004 byla v Žitavě podepsána trilaterální smlouva mezi ministry dopravy České republiky, Německa a Polska o výstavbě silničního spojení v Euroregionu Nisa v prostoru mezi městy Hrádek nad Nisou v České republice, Bogatynia v Polské republice a Zittau ve Spolkové republice Německo. Současně dojde k napojení výstavbou B 178 na dálnici A 4 mezi městy Dresden a Görlitz. Realizaci zaplatí Česká republika a Německo.

18. prosince 2003 byla schválena severní varianta trasy přes Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou.

V říjnu 2013 zpracoval Valbek Studii proveditelnosti souboru staveb R35 Opatovice - Mohelnice, realizace byla rozdělena do 10 staveb celkové délky 105,810 km. V roce 2018 se předpokládá uvedení do provozu 2 staveb Opatovice - Časy a Časy - Ostrov, v roce 2020 4 staveb v úseku Ostrov - Janov, v roce 2025 stavby Janov - Opatovec a poslední 3 stavby v úseku Opatovec - Mohelnice by mělý být zprovozněny 2030. Celkové náklady byly odhadnuty na 47,443 miliardy Kč. Studie doporučila tento úsek rychlostní silnice R35 k realizaci s variantou bez MÚK Řídký, pro kterou nebyla prokázána její nezbytnost pro celý tah a může být nahrazena sousedními křižovatkami.

1. března 2016 bylo zveřejněno Oznámení o vydání opatření obecné povahy - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to zařazení části silnice I/35 v úseku Hrádek nad Nisou - Liberec, Doubí v km 0,600 - 25,005 do silnic pro motorová vozidla. Namítky mohli být uplatněny do 30 dnů od zveřejnění. Začátek Silnice pro motorová vozidla je na OK Hrádek nad Nisou a konec na MÚK Doubí. V úseku Hrádek nad Nisou - MÚK Bílý Kostel nad Nisou je maximální povolená rychlost 90 km/h kvůli směrově nedělené dvoupruhové komunikaci, ve zbývajícím úseku je maximální povolená rychlost až 110 km/h. Délka silnice pro motorová vozidla je 24,300 km.

Celková délka SMV: 91,510 km
V provozu: 19,517 km
16,814 km zatím neoznačeno jako SMV
7,366 km (1/2 profil) zatím neoznačeno jako SMV
Ve stavbě: 0,700 km
V přípravě: 45,228 km

Délka rychlostní silnice R 35 je zavislá na konečné variantě úseku Turnov - Úlibice.

Úsek státní hranice - Liberec

Tento úsek není součástí rychlostní silnice R 35, ale pouze silnice I. třídy I/35. V úseku st. hranice - Bílý Kostel bude provedena přeložka silnice v kategorii S 11,5/80, zbytek trasy je navržen jako S 22,5/80, ikdyž se výhledově uvažuje o dostavbě na plný profil.

Stavba I/35 Hrádek n.N. - státní hranice ČR/Polsko je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,671 km. Výhledově se uvažuje o přestavbě na kategorii S 22,5/80.
Součástí stavby je okružní křižovatka. Stavba zahrnuje výstavbu krátkého úseku od již postaveného obchvatu Hrádku nad Nisou ke státní hranici.
Stavba začíná v místě křižovatky obchvatu Hrádku se silnicí do Oldřichova, která byla přestavěna na okružní a končí na hranicích, kde se napojuje na 3,8 km dlouhou polskou spojku na německou B 198.
Stavbu projektoval Valbek a realizoval Strabag. Náklady na stavbu jsou 76 milionů Kč. 13. dubna 2007 byla stavba slavnostně zahájena. V prosinci 2007 byla zprovozněna okružní křižovatka. Realizace proběhla v období duben 2007 až listopad 2008. 1. června 2013 byla stavba spolu s navazujícím polským úsekem uvedena do provozu.

Ortofotomapa

Stavba I/35 Hrádek nad Nisou - obchvat je postaven v kategorii R 11,5/80 a měří 3,478 km. V listopadu 1995 Valbek Liberec zpracoval studii. 30. srpna 1996 byla zpracována dokumentace EIA obsahující 2 varianty. 10. března 1997 se uskutečnilo ústní projednání, dne 7. dubna 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou variantou 1 (severní).
Součástí stavby byly 2 úrovňové křižovatky, 1 okružní křižovatka, most přes železniční trať, úprava silnice III/2719 (190 m) a protihluková stěna.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce před Hrádkem. Následně trasa pokračuje provostranným obloukem kolem rozvodny SČE. Poté následuje klesání. Následuje průsečná křižovatka se silnicí do Kopáčova, která byla přestavěna v rámci stavby "I/35 Hrádek n.N. - státní hranice" na okružní. Následně kříží most přes trať Liberec - Žitava. Stavba končí na okružní křižovatce se starou silnicí. Součástí I/35 bude pouze úsek od rozvodny SČE po okružní křižovatku se silnicí na Kopáčov.
Stavbu projektoval Valbek a provedlo "Sdružení obchvat Hrádek" ve složení SSŽ o.z. 2 Liberec a Strabag. Stavební náklady na stavbu byly 95 milionů Kč. Realizace probíhala v období únor 1998 až srpen 2000 se zprovozněním 29. října 1999.

Stavba R35 Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou je projektována v kategorii S 11,5 a měří 7,636 km. V roce 1991 zpracoval Valbek vyhledávací studii "Rychlostní silnice R35 Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou" a v roce 1992 pak technickou studii v kategorii R 22,5/80. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. března 1994, dne 19. prosince 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. ledna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
Byla vydána územní ochrana koridoru. V roce 1999 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 8. února 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 14. března 2006 bylo odvolání zamítnuto.
V lednu 2007 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v lednu 2008 dokumentaci pro zadání stavby. 12. května 2009 bylo zahájeno stavební řízení na I. etapu km 0,000 - 4,200. 21. srpna 2009 bylo vydáno stavební povolení na tuto část. 20. ledna 2012 bylo vydáno rozhodnutí, změna stavby před dokončením pro I. etapu, která posunula termín dokončení na 30. června 2014. 4. března 2013 bylo vydáno stavební povolení na II. etapu, bylo proti němu podáno odvolání, které bylo zamítnuto 10. května 2013. Na zbylé části stále chybí vyřešit majetkoprávní příprava.
9. června 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby. 26. září 2008 byla soutěž zrušena z důvodu nezahrnutí prvků inteligentních dopravních systému v předmětu zakázky. 27. října 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 16. prosince 2008.
Součástí stavby je přestavba MÚK Bílý Kostel, MÚK Václavice, 1 úrovňová křižovatka, 8 mostů na trase, nadjezd, most na I/13, ekodukt, přeložky silnice III/2712 (281 m), 3 místních komunikací (1423 m), 4 polní cesty (6251 m), příjezní komunikace (173 m), 2 opěrné (224 m) a 1 zárubní zeď (168 m) a 2 protihlukové stěny (476 m).
Trasa začíná před MÚK Bílý Kostel se silnicí I/13 (trubkovitá), kde navazuje na předchozí stavbu. Následně se trasa stáčí na sever a pokračuje stoupáním za hřbitovem mosty přes údolí a údolí Farského potoka k Hlásnému vrchu. Ve stoupání je navržen přídatný pruh. Na vrcholu stoupaní je navržen ekodukt, za kterým se trasa stáčí na západ. Severně po zemědělských pozemcích míjí osadu Pekařka. Za lesem pokračuje po hranici pískovny Václavice, za kterou je navržena MÚK Václavice (deltovitá). Následuje most přes Václavický rybník. Trasa opět pokračuje zemědělskou krajinou, dostává se k rozvodně SČE, kde se za úrovňovou křižovatkou Hrádek napojuje na hotový severovýchodní obchvat Hrádku n. N.
V rámci stavby MÚK Bílý Kostel bude upravena silnice I/13, která navazuje na předchozí stavbu v místě, kde končí kategorii S 22,5/80. Mezi připojovacím pruhem MÚK a Zámečkem bude vybudován průpletový úsek. Následně bude stávající silnice rozšířena na čtyřpruh kategorii S 22,5/80 (520 m), dostavěna bude převážně levá polovina. Následuje přechodový úsek (465 m), ve kterém se levá polovina napojí na pravou, celá úprava končí před estakádou.
Stavbu provedlo "Sdružení R 35 Bílý Kostel - Hrádek" ve složení Eurovia CS, Integra Liberec a Eltodo EG. Náklady na stavbu byly 2,235 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 28. května 2009 až srpen 2014. 1. července 2014 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Zkapacitnění silnice I/13 (I/35) Stráž nad Nisou - Bílý Kostel nad Nisou je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 7,458 km včetně stavby "Mosty Chrastava". Předmětem stavby bylo rozšíření a rekonstrukce staré silnice na čtyřpruh.
1. června 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí. 14. října 2003 byla vydána změna územního rozhodnutí. 23. prosince 2003 byla vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Stráž nad Nisou, okružní křižovatka, 5 mosty na trase, nadjezd, most na přeložce, most na větvi, podchod, přeložka silnice III/01327, 5 místních komunikací, 4 polní cesty, autobusové zastavky, přeložka koryta Nisy, 5 opěrných a 3 zárubní zdi a 7 protihlukových stěn. Maximální stoupání je 6,15 %.
Stavba začíná za MÚK Bílý Kostel se silnicí I/13. Odtud trasa pokračuje kolem Zámečku ke Chrastavě. Ve stoupání byla trasa rozšířena o levou polovinu vozovky, následně v klesání o pravou polovinu vozovky. Před estakádou se napojuje na úsek, který byl postaven v rámci stavby "Mosty Chrastava", který končí za MÚK Chrastava se silnicí II/592. Trasa pokračuje stoupáním s přídatným pruhem, v tomto úseku po MÚK Machnín je trasa vedena ve stopě tzv. "Sudetské dálnice". Následuje MÚK Machnín. Trasa pokračuje kolem Bedřichovky, zde byla vybudována obousměrná zastávka. Následně trasa klesá ke Svárovu s přídatným pruhem. V úseku MÚK Chrastava - MÚK Svárov byla trasa rozšířena o pravou polovinu. V oblasti MÚK Svárov se silnicí III/27247 a výhledově i I/13 (trubkovitá) pokračuje trasa v nové poloze jižněji od staré silnice. Následuje most přes řeku Nisu, za kterým se opět napojuje na stopu původní silnice, která byla rozšířena o pravou polovinu. Stavba končí za železničním mostem napojením na již hotový průtah Libercem.
Náklady na výstavbu byly 977 milionů Kč. Stavbu projektoval Valbek a realizovala Skanska-DS. Stavba byla realizována v období říjen 2003 až říjen 2006. 31. března 2004 se uskutečnilo slavnostní zahájení stavby, 17. června 2005 byl otevřen 3 km dlouhý nový úsek trasy. 13. prosince 2005 byla stavba částečně uvedena do provozu. 30. června 2006 byla celá stavba zprovozněna včetně MÚK Stráž nad Nisou.

Stavba Mosty Chrastava je postavena v kategorii S 22,5/80 a měří 0,720 km. Jednalo se o nahrazení starého mostu z 60. let, který byl v havarijním stavu, dvěma novými mosty. Byly postaveny dva sedmipolové mosty (pro každý směr jeden) o délce 173,248 m, rozpětí polí 20,0 + 5x25,0 + 19,0 m a vnitřní šířce 13 m a vnější 15 m. Nosná konstrukci tvoří spojité nosníky z dodatečně předpjatého betonu na železobetonových pilířích. Na mostě byly postaveny oboustranně protihlukové stěny.
Nejprve byl postaven jižní most, následně byl starý severní most zbourán a nahrazen novým. Součástí stavby byla MÚK Chrastava, mosty Chrastava, podchod pro pěší a 2 protihlukové stěny.
Náklady byly 162,5 milionu Kč, 40 procent (2,1 milionů Euro) bylo hrazeno z programu PHARE. Stavbu projektoval Valbek a SHP a provedly SSŽ o.z. 2 Liberec. Výstavba proběhla v období září 1999 až červen 2002 s uvedením od provozu 8. července 2002.

Stavba Liberec - Stráž nad Nisou 1. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 2,7 km. Součástí stavby je MÚK se silnice I/13. Stavba začíná za železničním mostem tratě Liberec - Frýdlant a pokračuje stoupáním až k MÚK se silnicí I/13. Souběžně s železniční tratí pokračuje k mimoúrovňové křižovatce, před kterou stavba sjezdem na starou silnici končila. Stavbu realizovaly SSŽ. Stavba byla zprovozněna v roce 1986. Na podzim 2003 byla dokončena rekonstrukce povrchu vozovky.

Stavba Liberec - Stráž nad Nisou 2. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 1,6 km. Součástí stavby jsou 2 mosty a tunel(L=240 m, P=280 m) pod centrem Liberce. Stavba začíná před mimoúrovňovou křižovatkou. Pokračuje mostem a následně hloubeným tunelem pod části města. Následně končí za MÚK se silnicí I/14. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Realizace proběhla v období let 1990 až 1993, s uvedením do provozu v roce 1992.

Stavba I/35 Dlouhý Most - Liberec, I. stavba (úsek Liberec - Doubí) je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 3,60 km. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vpravo od stávající. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/14. Po náspu pokračuje k plánované křižovatce s přeložkou I/14. Následně mostem přes železniční trať Liberec - Tanvald a v zářezu se dostává k mimoúrovňové křižovatce sloužící k napojení obchodní zóny. Nejdříve pravostranným a následně levostranným obloukem pokračuje až k MÚK Doubí, před kterou stavba končí.
Stavbu projekoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Realizace proběhla v období 1996 až 1999.

Úsek Liberec - Turnov

Tento úsek je již součástí rychlostní silnice, která tak začíná na MÚK Liberec-Doubí.

Stavba Dlouhý Most - Liberec, II. stavba (úsek Doubí - Jeřmanice) je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 3,200 km. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vpravo od stávající.
Součástí stavby je MÚK Doubí, 2 mosty na trase, lávka, 2 stoupací pruhy ve směru na Prahu a protihluková stěna.
Stavba navazuje před MÚK Doubí (osmičkovitá) na předchozí stavbu. Pokračuje severovýchodně kolem obce Dlouhý Most až k železničnímu mostu tratě Liberec - Pardubice, kde se napojuje na provozovanou stavbu Jeřmanice - Rádelský Mlýn. Zajímavostí je, že v části trasy je vozovka vedena ve dvou různých nivelitách.
Stavbu projektoval Valbek a realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Stavba byla realizována v období 1996 až 1999.
Stavba byla označena značkou silnice pro motorová vozidla 11. listopadu 2007 spolu se zprovozněním stavby Jeřmanice - Rádelský Mlýn, rekonstrukce.

Stavba Jeřmanice - Rádelský Mlýn je postavena v kategorii S 22,0/80 a měří 2,750 km. V rámci přeložky nové silnice mezi Libercem a Ohrazenicemi byla realizována tato stavba ve čtyřpruhu, ostatní stavby byly realizovány jako dvoupruh s umožněním výhledovího rozšíření na čtyřpruh. Čtyřpruh byl realizován kvůli stoupání.
Součástí stavby je MÚK Jeřmanice a MÚK Rádelský Mlýn, 3 mosty na trase, železniční most a lávka.
Stavba začíná před železničním mostem tratě Liberec - Pardubice. Odtud vede klesáním severovýchodně od obce Jeřmanice přes MÚK Jeřmanice až k MÚK Rádelský Mlýn se silnicí I/65, (trubkovitá) za kterou stavba končí. Stavba byla realizována v období 1972 až 1974.

Stavba Jeřmanice - Rádelský Mlýn, rekonstrukce je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 2,105 km. V dubnu 2003 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v září 2005 její aktualizaci. 30. dubna 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 21. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 16. června 2005 vydal Krajský úřad Libereckého kraje souhlasné stanovisko.
23. června 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2006 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 4. května 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Vzhledem k nevyhovujícím parametrům stavby bylo přistoupeno k rekonstrukci, kdy byly odstraněny nevyhovující prvky jako nedostatečné odbočovací a připojovací pruhy a přemístění autobusové zastávky.
Proběhla rekonstrukce povrchu vozovky, mostu a 3 zárubních a 2 opěrných zdi, dále bylo součástí stavby rozšíření MÚK Jeřmanice o odbočovací a připojovací pruhy, nový najdezd na místní komunikaci, místní komunikace (183 m), výstavba 5 protihlukových stěn (2319 m), přemístění autobusové zastávky, demolice původní lávky pro pěší a úprava dopravního značení mezi MÚK Rádelský Mlýn - MÚK Doubí.
Stavba začíná před železničním mostem a končí před MÚK Rádelský Mlýn.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 3 Liberec. Náklady jsou 187 milionů Kč. Rekonstrukce je plánována v období 10. duben 2007 až srpen 2008. 11. listopadu 2007 byla stavba uvedena do provozu, zároveň došlo k označení značkou silnice pro motorová vozidla i úseku Doubí Jeřmanice.

Stavba MÚK Rádelský Mlýn je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 0,685 km. Jedná se o přestavbu stávající mimoúrovňové křižovatky. Současné připojení směru Jablonec - Liberec je vedeno nevyhovující poloměry oblouků a navíc dochází ke křižení dopravních proudů do a z Jablonce, zde se stávají často dopravní nehody. Dle původního návrhu byla stavba vzhledem k finanční náročnosti rozdělena do 2. etap. V 1. etapě měla být postavena nová větev B pro směr Jablonec - Liberec včetně připojovacího pruhu, které umožní bezkolizní vedení. V 2. etapě měla být postavena nová větev D pro směr Liberec - Jablonec včetně připojovacího pruhu, která umožní bezkolizní vedení.
V roce 2000 Pragoprojekt zpracoval technickou studii. V dubnu 2007 Pragoprojekt zpracoval aktualizovanou technickou studii. 14. července 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA, 7. srpna byly zveřejněny závery zjišťovacího řízení, podle kterých stavba nepodléhá dalšímu posuzování. V listopadu 2011 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 14. června 2012 bylo zahájeno územní řízení. 15. srpna 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V srpnu 2015 zpracoval Valbek novou technickou studii, ve které byl navržen zcela nový návrh křižovatky, byla navržena přeložka silnice I/35.
14. června 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nebude dále posuzována.
Součástí stavby jsou most na trase, most na větvi 1, nové větve 1 Liberec - Jablonec (586 m) a 4 Jablonec - Liberec (597 m), úprava větví 2 Jablonec - Turnov (502 m) a 3 Turnov - Jablonec (459 m), nová větev B Jablonec - Liberec (347 m), přeložka cyklostezky (200 m) a 4 opěrné (320 m) a 2 zárubní (105 m) a 3 opěrné zdi (245 m).
V rámci stavby bude přeložena silnice I/35. Bude zvětšen poloměr směrového oblouku z R=275 m na R=375 m, a tím budou zajištěny rozhledové poměry. Dojde k posunu osy o 11,5 m. Větev 1 Liberec - Jablonec nahrazuje dnešní nevyhovující vratnou větev, jenž má nejmenší poloměr směrového oblouu R=12 m. Větev bude nahrazena přímou větví, která mostem překonává přeložku I/35 a větev Jablonec - Turnov. Je vedena ve směrovém oblouku R=85 m a podélným sklonem až 7,0 %. Větev 2 Jablonec - Turnov a větev 3 Turnov - Jablonec budou směrově, výškově a šířkově upraveny. Větve 4 Jablonec - Liberec je navržena jako přímá s poloměrem obloku R=90 m. Realizací větve 4 bude odstraněno křížení s větví Liberec - Jablonec.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 350 milionů Kč. Realizace je plánována v období březen 2018 až říjen 2019.

Stavba Zkapacitnění I/35 Hodkovice - Rádelský Mlýn je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 2,135 km. V roce 1989 Pragoprojekt Liberec zpracoval studii. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. prosince 1994, dne 13. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 18. října 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V červnu 1998 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2000 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byla rekonstrukce MÚK Rádelský Mlýn, most na trase, nadjezd, úprava mostu na místní komunikaci, rekonstrukce mostu přes Mohelku, 2 rekonstrukce mostů na trase, 3 místní komunikace, 3 zárubní stěny (462 m), protihluková stěna (200 m) a rekonstrukce R10 Svijany - Ohrazenice. Bývalá silnice ležela v plánované trase rychlostní silnice.
Stavba byla rozdělena na dvě etapy. V první došlo k výstavbě nové poloviny vozovky vpravo od stávající a v druhé k rekonstrukci stávající vozovky.
Stavba začíná na MÚK Rádelský Mlýn a odtud vede podél říčky Mohelky až do prostoru Hodkovic, kde se stavba napojila na provozovaný úsek Hodkovic - Ohrazenice.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 2 Liberec. Náklady na stavbu byly 615 milionů Kč. Realizace probíhala v období květen 2002 až duben 2004. 1. etapa skončila 21. listopadu 2002 částečným zprovozněním pravé poloviny vozovky. 8. července 2003 byla stavba zprovozněna kromě úseku okolo MÚK Rádelský Mlýn. Celá stavba byla uvedena do provozu až 5. prosince 2003.

Stavba Ohrazenice - Hodkovice, III. stavba je postavena v kategorii S 22,5/80 a měří 2,965 km. V roce 1993 Pragoprojekt Liberec zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. prosince 1994, dne 13. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 18. října 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vpravo od stávající v úseku Hodkovice - Nový Mlýn.
Součástí stavby byla MÚK Hodkovice, 3 mosty na trase, 2 mosty na přeložkách, rekonstrukce mostu a Mánesovy ulice, místní komunikace, výstavba doprovodné komunikace, opěrná zeď (300 m) a protihluková stěna (200 m).
Stavba začíná na severním okraji Hodkovic. Odtud trasa pokračuje přes MÚK Hodkovice se silnicí II/278 kolem Hodkovice, kříží Mohelku a v její blízkosti vede. Stavba končí za druhým mostem přes Mohelku u Nového Mlýna, kde se napojila na již provozovaný úsek.
Stavbu projektoval Pragoprojekt realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Výstavba proběhla v období březen 1998 až srpen 2000.

Stavba Ohrazenice - Hodkovice, II. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 1,620 km. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vozovky vpravo od stávající v úseku Nový Mlýn - Žďárek. Součástí stavby byl most na polní cestě a opěrné zdi.
Stavba začíná za mostem přes Mohelku. Odtud pokračuje podél Mohelky a následně se odklání podchází pod železničním mostem a pokračuje stoupáním s přídatným pruhem. V tomto úseku jsou obě polovina vozovky jsou vedeny v různé nivelitě až do prostoru jižně od Žďárku, kde navazovala na provozovaný úsek Žďárek - Ohrazenice.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Náklady na stavbu byly 88 milionů Kč. Stavba byla realizována v období květen 1995 až říjen 1997.

Stavba Ohrazenice - Hodkovice, I. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 3,940 km. Jedná se o úsek Žďárek - Ohrazenice. Součástí stavby byla MÚK Pacéřice, most na trase, nadjezd, lávka, podchod, přeložka silnice III/2921 a polní cesta.
Stavba začíná v prostoru jižně od obce Žďárek. Následně stavba opouští stopu původní silnice a pokračuje západně podél ní, stará silnice je zachována jako doprovodná komunikace. Trasa pokračuje v zářezu klesáním s přídatným pruhem k MÚK Paceřice se silnicí III/2921 (kosodelná). Jižně od Paceřic, kde bylo rozhraní I. a II. etapy, se napojuje na starou silnici, která byla rozšířena o pravou polovinu vozovky. Následně klesá zemědělskou krajinou až k MÚK Ohrazenice s rychlostní silnicí R 10, před kterou cca 600 m končí a napojovala se na úsek postavený v rámci stavby MÚK Ohrazenice.
Stavbu projektoval Pragorpojekt a provedly SSŽ, o.z. Liberec. Realizace proběhla v období listopad 1989 až květen 1995 a byla rozdělena na 2 etapy. V I. etapě byl vybudován úsek Ohrazenice - Paceřice, který byl zprovozněn v roce 1993 a ve II. etapě byl postaven úsek Paceřice - Žďárek vedoucí mimo původní silnici, který byl předán do provozu v roce 1994.

Úsek Turnov - Úlibice

Stavba Turnov - Úlibice je projektována v kategorii R 25,5/100, 120 a měří 35 - 44 km dle variant. Příprava této stavby je velice složitá. Původně byla trasa navržena v dnes již neplatné kategorii R 11,5/100, ale Krajský úřad Libereckého kraje při zpracování ÚP VÚC Libereckého kraje vznesl požadavek na čtyřpruh.
V roce 1986 Pragoprojekt zpracoval studii Přeložky sil. I/35 v úseku Podůlší - Úlibice a v roce 1991 Stavoprojekt Jičín studii v úseku Turnov - Jinolice.
Na tyto práce navázaly další studie. V roce 1997 Grenop zpracoval technickou studii na dílčí část Ohrazenice - Sedmihorky, v roce 1999 opět Grenop zpracoval technickou studii na část Sedmihorky - Jinolice a v roce 2000 Transconsult zpracoval technickou studii na část Jinolice - Úlibice. Tyto studie byly zpracovány v kategorii R 11,5/100.
V roce 2001 ATEM zpracoval dokumentaci EIA na část Ohrazenice - Jinolice, která byla v listopadu 2001 předána k posouzení MŽP ČR. Byla podstoupena k vyjádření dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím. V březnu 2003 bylo posuzování zastaveno. Opět se jednalo o dvoupruhovou přeložku v kategorii R 11,5/100.
V roce 2002 Krajský úřad Libereckého kraje zadal u Valbeku zpracování vyhledávací studie trasy ve čtyřpruhové kategorii R 22,5/100, která by sloužila jako podklad pro dopravní řešení ÚP VÚC Libereckého kraje.
Problematika stavby byla řešena ve dvou územně plánovacích dokumentacích, a to v konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje a v konceptu ÚP VÚC okres Jičín.
Na jaře 2003 SAUL Liberec zpracovala Koncept ÚP VÚC Libereckého kraje, ve kterém byla R35 navržena ve 3 variantách. Varianta A představovala původní dvoupruhové řešení, varianta B je dnešní úpravena severní s západním obchvatem Rovenska a varianta C je dnešní upravená severní s východním obchvatem Rovenska.
19. června 2003 se uskutečnilo veřejné projednání Konceptu, které trvalo 6 hodin, většina přítomných byla proti severní variantě. 22. července 2003 na mimořádném zasedání rady Libereckého kraje byla R35 doporučena ve variantě C (upravená dnešní severní).
Většina obcí na trase tuto variantu odmítla a požadovala posoudit jižní variantu. 26. srpna 2003 Zastupitelstvo Libereckého kraje po dlouhé diskuzi rozhodlo o vypracování studie jižní varianty a definitivně rozhodnout po řadném posouzení všech variant. Následně v roce 2004 Valbek zpracoval studii jižní varianty a v roce 2005 srovnávací studii, která doporučila severní variantu. S tímto ale nesouhlasilo občané, obce a občanské sdružení.
Bylo zpracováno a projednáno posouzení vlivů koncepce ÚP VÚC Libereckého kraje na životní prostředí. Následně byl posouzen a projednán vliv na lokality soustavy Naturu 2000, kde se prokázalo, že žádná ze sledovaných variant není ve střetu s lokalitami soustavy Naturou 2000. S ohledem na novou legislativu byly práce na ÚP VÚC Libereckého kraje zastaveny a započaly práce na ZÚR Libereckého kraje.
1. prosince 2005 byl koncept ÚP VÚC okres Jičín projednán na veřejném jednání v Jičíně. Jako nejvhodnější je z pohledů zpracovatelů ÚP doporučována dvoupruhová přeložka se střídavými pruhy pro předjíždění a mimoúrovňovými křižovatkami. V návrhu ZÚR Královéhradeckého kraje je vymezen koridor kapacitní silnice v severní variantě.
Krajský úřad Libereckého kraje zadal zpracování studie účelnosti a proveditelnosti, kterou zpracoval v únoru 2009 Valbek. Trasa je ve studii navržena ve 3 koridorech v kategorii R 25,5/120, 100. Všechny koridory byly posouzeny, z ekologického jsou oba koridory jižní i severní srovnatelné, rozdíl v nákladech mezi severním a jižním koridorem je přijatelný, z dopravního hlediska je nejlépe hodnocen koridor severní, stejně tak i z ekonomického hlediska. Studie byla projednána se zástupci MD ČR, MŽP ČR, MMR ČR a kraji Libereckého, Středočeského a Královehradeckého.
Usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 4661/11/ZK ze dne 13. prosince 2012 byly vydány ZÚR Libereckého kraje, které obsahují severní a jižní variantu.
Usnesením vlády ČR č. 929/2009 byla schválena Politika územního rozvoje ČR 2008, ve kterém byla trasa vymezena kapacitní silnicí S5 v území Rádelský Mlýn / Mnichovo Hradiště - Úlibice, a rovněž uložila MMR ČR zpracovat územní studii, ve které měl být proveden výběr koridoru.
V březnu 2012 Atelier T-plan zpracoval územní studii, která doporučila k dalšímu sledování severní variantu.
V únoru 2014 Valbek zpracoval technickou studii na celou trasu v úseku Turnov - Úlibice s cílem nalézt ekonomicky nejefektivnější trasu z hlediska směrového a šířkového uspořádání při respektování zájmů ochrany životního prostředí.

  • Koridor 1 - severní měří 34,94 km. Součástí stavby je 6 MÚK, 26 mostů na trase, 9 nadjezdů a 4 tunely (4390 m).
    Stavba začíná před MÚK Ohrazenices s rychlostní silnicí R10, která bude přestavěna. V první variantě bude hlavní průjezd ve směru Praha - Liberec a opačně a ve druhé variantě ve směru Jičín - Liberec a opačně. Bezprostředně následuje hloubený tunel (130 m) pod železniční tratí, kterým trasa prochází přes Ohrazenice. Trasa kříží železniční trať a pokračuje prolukou k MÚK Turnovse silnicí II/610. Kříží Jizeru a následně je trasa vedena v levostranném oblouku podél řeky, mosty kříží Libuňku, ČOV, železniční trať a ul. Sobotecká. Před stávající silnicí je umístěn portál tunelu (1380 m), kterým pokračuje severně od Pelešan a Na Kamenci. Následuje MÚK Valdštejnsko se silnicí III/2835. Trasa se následně odklání od stávající silnice I/35 a pokračuje kolem Karlovic, Svatoňovic, Václaví k MÚK Žernov s přeložkou silnice II/283, která je přivaděčem do Semil. Následně se trasa stáčí na jih a pokračuje tunelem (1560 m) východně kolem Rovenska. Za křížením železniční trati následuje další tunel (1320 m, lze zkrátit až na polovinu). Trasa pokračuje v souběhu se stávající silnicí I/35, severně míjí Libuň, jižně Kněžnice, za kterou je navržena MÚK Kněžnice se stávající silnicí I/35. Trasa dále pokračuje v souběhu s železniční tratí. Severně od Valdic je navržena MÚK Valdice se silnicí II/286. Studeňany trasa míjí variantě, ze severu nebo z jihu. Stavba končí na MÚK Úlibice.
    Celkové náklady dle normativů 19,676 miliardy Kč.
  • Koridor 2 - jižní měří 41,329 km. Součástí stavby je 7 MÚK, 38 mostů na trase, 17 najdezdů, tunel (850 m) Stavba začíná u Hoškovic na MÚK Mnichovo Hradiště s rychlostní silnicí R10. Odtud trasa pokračuje polem na jih. Následuje MÚK Dobrá Voda se silnicí II/268, která je situována východně od obce. Mezi Kněžmostem a Býčinou je navržena MÚK Kněžmost se silnicí II/276. Následně je trasa vedena jižně podél silnice II/268. Průchod kolem Přepeře a Horního Bousova je navržen variantě, a to severní, resp. jižní varianta, v obou variantách je navržena MÚK Horní Bousov se silnicí I/16. Trasa dále pokračuje jižně od silnice I/16. Za Ohařicemi trasa kříží silnici I/16 a severně od Dolního Lochova pokračuje tunelem (850 m) přes CHKO Český Ráj. Za Ohavčí je navržena MÚK Jičín-západ se silnicí I/16. Trasa se stáčí na jih. Jižně od Čejkovic je navržena MÚK Jičín-jih se silnicí I/32. Trasa dále prochází Robousy a Náchodskem a Řehečí a Kacákovou Lhotou. Stavba končí za MÚK Úlibice západně od Lužan.
    Celkové náklady dle normativů 14,567 miliardy Kč.
  • Koridor 3 - superseverní měří 44,367 km. Součástí stavby je 8 MÚK, 39 mostů na trase, 13 nadjezdů a 10 tunelů (8910 m). Stavba začíná na MÚK Rádelský Mlýn. Následně pokračuje v trase silnice I/65, která bude rozšířena na čtyřpruh (2770 m). V místě stávající MÚK u Rychnova je navržena MÚK Rychnov, za kterou se trasa odklání a pokračuje severovýchodně kolem Rychnova, následuje tunel (1350 m) ústící u Mukařova, u Skuhrova je navržen další tunel (210 m), za kterým následuje most (520 m), tunel (2250 m), MÚK Železný Brod se silnicí I/10, která je situována severně od obce, další dva tunely (2130 m) a (1030 m). Následně trasa přechází mostem údolí Jizery (480 m). Se silnicí II/292 je navržena MÚK Proseč, která je situována východně od obce. Tras jihovýchodně míjí Semily a dále je vedena v souběhu s železniční tratí 3 tunely (130, 390 a 170 m) k MÚK Koštělov se silnicí II/286. Severovýchodně od Lomnice je navržena MÚK Lomnice se silnicí II/286. Trasa dále pokračuje na jih v souběhu se silnicí II/268 3 tunely (520, 130 a 390 m), v tomto úseku jsou navrženy 3 mosty s délkou nad 600 m. Severně od Soběraz je navržena MÚK Železnice se silnicí III/2849. Trasa severně míjí Studeňany a končí na MÚK Úlibice.
    Celkové náklady dle normativů 36,874 miliardy Kč.

Pro úplnost popis původního řešení dvoupruhové přeložky kategorie R 11,5/100 a měřila 30,0 km. Stavba začínala na MÚK Ohrazenice. Křížíla železniční tratě, procházela prolukou v zástavbě a dále mezi Turnovem a Nudvojovicemi. Mostem přes Jizeru a následně jižně podél železniční trati kolem Pelešan, Sedmhorek. V úseku mezi Hrubou Skálou a Ktovou byla navržena ve dvou varintách, jižně podél železniční trati a severně podél stávající silnice I/35. Trasa dále míjí severovýchodně Ktovou a Újezd pod Troskami, za kterým je až k Železnici trasa opět navržena ve dvou variantách, v jedné variantě vede trasa jihohovýchodně od Libuně, Jinolic, Dolního Podůlší a v druhé severovýchodně od Libuně, Jinolic a Dolního Podůlší. Trasa jižně míjí Železnici, severně Valdice a Studeňany a končí na MÚK Úlibice.

Úsek Úlibice - Hradec Králové

30. června 1994 bylo zveřejněno Oznámení EIA na úsek Úlibice - Hořice, část Úlibice - Ostroměř, dne 8. srpna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. září 1996 vydal Okresní úřád Jičín nesouhlasné stanovisko z důvodu ochrany ZPF. 4. března 1998 bylo zveřejněno Oznámení EIA na úsek Ostroměř - Hradec Králové, ale další posuzování bylo zastaveno. Proto bylo na základě upřesňující technické studie nutno porovnat již navržené dlouhodobě sledované trasy s novou alternativní trasou a projít znovu celým procesem EIA.
Usnesením vlády ČR č. 191 ze dne 26. února 2001 byla schválena v 2. změně a doplňcích ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace, která obsahuje i koridor vedení trasy rychlostní silnice R 35.
V listopadu 2003 Transconsult zpracoval novou technickou studii, která byla podkladem při zpracování Oznámení EIA zveřejněného 13. září 2004. Dokumentace EIA byla zveřejněna 1. srpna 2006. V dubnu 2007 byl zpracován posudek. 31. května 2007 proběhlo veřejné projednání. Na základě požadavků na změnu trasy uvedeného v posudku byla zpracována "Studie R35 v úseku MÚK Vinice - MÚK Klenice", která byla projednána a posléze doplněná o hlukovou studii. 23. července 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP.
V lednu 2009 Valbek zpracoval aktualizaci technické studie R35 Úlibice - Plotiště, která sloužila jako podklad pro zpracování investičních záměrů, prověřila polohu MÚK a upřesnila dělení na stavební úseky. Byly vypuštěny MÚK Ostroměř, Klenice a Všestary. Úsek je rozdělen do čtyř staveb:

Stavba Úlibice–obchvat je projektována v kategorii S 25,5/100 a měří 0,880 km. V září 1999 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 29. září 2004 bylo zahájeno územní řízení, které bylo nasledně přerušeno. Z důvodů nedostačujícího stanoviska k hodnocení vlivů na životní prostředí bylo 7. října 2005 územní řízení zastaveno.
V září 2009 Pragoprojekt zpracoval novou dokumentaci pro územní rozhodnutí včetně přeložky silnice I/16 v úseku konec stávajícího čtyřpruhu - MÚK Úlibice. Následně byla stavba rozdělena do 3 staveb, které spolu úzce souvisejí, a přeložka silnice I/16 vyčleněna do samostatné stavby I/16 Úlibice, obchvat. V květnu 2010 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí na 2. stavbu. 14. června 2010 bylo zahájeno územní řízení na 2. stavbu, veřejné projednání se uskutečnilo 26. července 2011. 18. srpna 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí, následně proti němu byla podána odvolání. 5. dubna 2012 byla odvolání zamítnuta.
V březnu 2013 Pragoprojekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí pro všechny 4 stavby, které byly sloučeny zpátky do jedné.
Součástí stavby je MÚK Úlibice, 2 mosty na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic I/16 (cca 320 m, kategorie S 11,5/80), III/28438 (419 m), připojení Úlibic , provizorní napojení I/35 , 3 polní cesty (960 m), opěrná zeď (80 m) a protihluková stěna (798 m).
Stavba začíná na MÚK Úlibice se silnicí I/16 (spirálovitá okružní), která je navržena severovýchodně od obce. Odtud trasa pokračuje mosty přes Tužínský a Úlibický potok. Následně trasa přechází do zářezu, silnice III/28438 přechází trasu nadjezdem, za kterým po 270 m končí čtyřpruh a navazuje provizorní napojení (cca 700 m) na stávající silnici I/35 jižně od Úlibic.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 890 milionů Kč.

  • 1. stavba km 1,580 - 1,200, předmětem je výstavba MÚK Úlibice a čtyřpruhu. Hledá se jiné řešení MÚK Úlibice.
  • 2. stavba km 1,200 - 0,700, předmětem je výstavba čtyřpruhu
  • 3. stavba km 0,700 - KÚ, předmětem je provizorní napojení na I/35

Stavba Úlibice - Hořice je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 16,346 km. V prosinci 2012 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 14. srpna 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení územního řízení, ústní projednání se uskutečnilo 14. října 2014.
Byla vypsána soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení, dokumentace zadání stavby, výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy. Následně byla soutěž zrušena.
Sdružení Pragoprojekt/Viapont/Alfa - R35 Úlibice - Hořice zpracovává dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Chomoutice, 12 mostů na trase, 6 nadjezdů, most na polní cestě, přeložky silnic I/35 (840 m), II/327 (1316 m), III/28053 (523 m), III/32611 (783 m), III/32750 (797 m), III/32752 (248 m) a III/32834 (485 m), služební sjezd, 9 polních cest (6843 m), 2 opěrné zdi (60 m) a 9 protihlukových stěn (2128 m).
Stavba začíná 500 m před nadjezdem silnice I/35, kde navazuje na stavbu Úlibice-obchvat, 2. stavba. Trasa přechází stávající silnici I/35 v levostranném oblouku a následně je vedena jižně v souběhu s ní po obec Konecchlumí. Za bažanticí se trasa odklání na jih, prochází mezi obcemi Konecchlumí a Kovač, kříží železniční trať Jičín - Hradec Králové. Severně od Chomutic je navržena MÚK Chomutice s přeložkou silnice II/327 (deltovitá), rovněž je zde navrženo SSÚRS Chomutice (samostatná stavba). Most přes Javorku (140 m) Trasa je vedena v levostranném oblouku Sobčicemi a Chumuticemi. Následuje most přes Javorku a polní cestu (140 m). Následně jižně míjí Ostroměř, za křížením se silnicí III/32753 je navržena oboustranná odpočívka Holovousy (samostatná stavba). Stavba pokračuje pravostraným obloukem jižně od Bílska. Stavba končí před MÚK Hořice se silnicí II/300.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,061 miliardy Kč.

Stavba Hořice - Sadová je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 10,450 km. V listopadu 2010 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 23. února 2012 bylo zahájeno územní řízení. 22. května 2012 se uskutečnilo veřejné projednání. 14. června 2012 bylo zveřejněno sdělení k seznámení s podklady rozhodnutí, k ním bylo se možné vyjádřit do 10 dnů. 20. prosince 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí, 19. dubna 2013 byla zamítnuta odvolání.
Byla vypsána soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení, dokumentace zadání stavby, výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy. Následně byla soutěž zrušena.
"Sdružení SUDOP GROUP A" ve složení Sudop Praha, Dopravoprojekt Brno a Dopravoprojekt zpracovává dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Hořice, 12 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic II/300 (752 m), 2x II/635 (1352 m), II/326 (226 m), III/3267 (373 m) a III/32513 (672 m), úprava silnice III/32522 (373 m), 2 místní komunikace (447 m), 4 polní cesty (1341 m), 2 cyklostezsky (476 m) a 6 protihlukových stěn (4895 m).
Stavba začíná před MÚK Hořice se silnicí II/300 (kombinace kosodelné a osmičkovité). Odtud trasa pokračuje v pravostranném oblouku, estakádou přes údolí Chvalinského potoka a železniční trať a (326 m). V místě dnešní křižovatky silnic I/35 a II/326 kříží trasa stávající silnici I/35, navržena MÚK Vinice byla vypuštěna. Následně trasa pokračuje v zářezu severně odstávající silnice I/35 po zemedělských pozemcích. Severně tras míjí Klenice, prochází mezi Sadovou a Sověticemi, přes vodoteč Bystřice je navržen most (71 m). Stavba končí za mostem přes silnici Sadová - Hněčeves je navržena estakáda (265 m), za kterou stavba před MÚK Sadová končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,947 miliardy Kč.

Stavba Sadová - Plotiště je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 7,537 km. V listopadu 2011 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V října 2013 Valbek zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. 13. listopadu 2014 bylo zveřejněno oznámení EIA na MÚK Sadová, u které se změnil tvar z deltovité na kosodelnou a poloha křižovatky. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Byla vypsána soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení, dokumentace zadání stavby, výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy, následně byla soutěž zrušena.
Součástí stavby je MÚK Sadová, 6 mostů na trase, 5 nadjezdy, přeložky silnic 2x II/635 (634 + 1038 m), III/3255 (170 m), III/3258 (174 m) a III/32433 (580 m), služební sjezd, 8 přístupů na pozemky (5337 m) a 2 protihlukové stěny (2102 m).
Stavba začíná za mostem přes silnici Sadová - Hněvčeves. Odtud trasa pokračuje v zářezu pravostranným obloukem k MÚK Sadová se silnicí II/635 (kosodelná). Odtud pokračuje v zářezu v levostranném oblouku jižně od stávající silnice I/35. Západně od Všestar se trasa přibližuje stávající silnici I/35 a v dalším úseku s ní vede v těsném souběhu s vyjímkou jižně od obce, kde je trasa vedena obloukem o větším poloměru. Stávající silnice I/35 bude zachována jako doprovodná komunikace II/635. Stavba končí před MÚK Plotiště s dálnicí D11 (okružní se semidirektivní větví) za dnešní křižovatkou silnic I/35 x III/32433.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,503 miliardy Kč.

Stavba I/35 MÚK D11 Plotiště - okružní křižovatka Plotiště je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 0,847 km. 17. ledna 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V září 2013 zpracoval Valbek technickou studii Zkapacitnění I/35 od MÚK s D11 po OK Plotiště. V září 2015 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je most na trase a polní cesta (740 m).
Stavba začíná za MÚK Plotiště s dálnicí D11 před mostem přes meliorační kanál, kde navazuje na úsek zkapacitněný v rámci stavby dálnice D11 1106 Hradec Králové Smiřice. Odtud pokračuje v trase silnice I/35, která bude zkapacitněna na čtyřpruh. Bude dostavěn pravý jízdní pás. Sjezd na místní komunikaci do Svobodných Dvorů bude zrušen, stejně tak i autobusové zastávky. Stavba končí před okružní křižovatkou, která bude přestavěna v rámci stavby I/33 Plotiště n. L. - odstranění železničního přejezdu.
Náklady jsou plánovány 157 milionů Kč. Realizace je plánována v období srpen 2018 až prosinec 2019.

Úsek Sedlice - Zámrsk

V roce 1995 PÚDIS zpracoval krajinářské hodnocení a vyhledávací studii. MŽP ČR souhlasilo s navrhovanou trasou dle 2. změny ÚP VÚC Hradecko-pardubické aglomerace. Usnesením vlády ČR č. 191 ze dne 26. února 2001 byla schválena v 2. změně a doplňcích ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace, která obsahuje i koridor vedení trasy rychlostní silnice R 35.
Oznámení EIA bylo předloženo 21. prosince 2001. V březnu 2003 Transconsult zpracoval zpřesnění technické studie. Při projednávání konceptu technické studie byl zjištěn konflikt s navrženou oblastí ochrany ptačích hnízdišť Komárov podle NATURA 2000. V rámci rozšířené studie a zpracovávání dokumentace EIA byly zpracovávány návrhy řešení uvedeného střetu. 9. srpna 2004 EVERNIA předložila dokumentaci EIA obsahující 4 možné varianty. Na základě posudku byla doporučena varianta A2. 6. září 2006 se uskutečnilo ústní projednání a dne 18. prosince 2006 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.

Úsek byl rozdělen do pěti staveb:

Stavba Sedlice - Opatovice je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 3,150 km. V říjnu 1999 Dopravoprojekt Brno zpracoval studii trasy, která obsahovala 2 varianty (1-jižní a 2-severní, která se lišila v km 0,0-2,5), ze kterých byla vybrana varianta 1-jižní. Dokumentace EIA byla zveřejněna 26. dubna 2000, dne 8. března 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V prosinci 2000 zpracoval Pragoprojekt dokumentace pro územní rozhodnutí. V dubnu 2003 byla podána žádost o územní rozhodnutí. 7. prosince 2004 nabylo územní rozhodnutí právní moci. V září 2004 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. 7. března 2007 bylo vydáno stavební povolení.
3. sprna 2008 bylo zahájeno stavební řízení na část km -0,080 - 0,641", jedná se o úsek mezi D11 a II/333 který sloužíval k provizornímu propojení. 15. září 2009 bylo vydáno na tuto část stavební povolení.
Součástí stavby je výstavba MÚK Opatovice (2 úrovně), MÚK Hrobice (na I/37), 10 mostů na trase, 6 na silnici I/37, 4 mosty na ostatních komunikacích, přeložky silnic II/324 (544 m), II/333 (681 m), III/0372, 6 místních komunikací, 2 polní cesty, 3 protihlukové a 1 opěrná stěna a přeložka silnice I/37 v úseku MÚK Opatovice - MÚK Hrobice v kategorii S 24,5/100 (4,093 km). Povrch vozovky je asfaltobetonový.
Stavba začíná za MÚK Sedlice s dálnicí D 11. Odtud pokračuje jižně od Libišan. Silnice II/333 kříží nadjezdem trasu a zemědělskou krajinou a mostem přes železniční trať Pardubice - Hradec Králové pokračuje do prostoru jižně od obce Opatovice, kde končí za MÚK Opatovice se silnicí I/37.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedla Skanska-DS. Náklady byly 3,610 miliardy Kč. Výstavba proběhla v období říjen 2006 až červen 2012. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 27. listopadu 2009.

Stavba Sedlice - Opatovice, dostavba estakády je projektována v kategorii R 24,5/120, resp. R 25,5/120 a měří 1,040 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 26. dubna 2000, dne 8. března 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. dubna 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V prosinci 2000 zpracoval Pragoprojekt dokumentace pro územní rozhodnutí. Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 18. listopadu 2008 bylo zahájeno územní řízení, ústní projednání se uskutečnilo 9. ledna 2009. 4. května 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. 26. května 2009 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele se soutěžní lhůtou do 24. června 2009.
22. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. 17. května 2010 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je dostavba estakády SO 206.2, výstavba 2 křižovatkových větví a rekonstrukce polních cest.
Stavba navazuje na rozestavěnou část estakády SO 206.1 z předchozí stavby. Trasa pokračuje přes MÚK Opatovice a končí 100 m za estakádou. Estakáda bude postavena v kategorii R 24,5/120. Stavba bude až do dostavby následujícího úseku Opatovice - Časy nevyužita.
Stavbu realizuje sdružení Skanska a Metrostav. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,651 miliardy Kč. Pro rok 2015 je na stavbu vyčleněno 581 milionů Kč, z toho je 479 milonů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 21. červen 2010 až prosinec 2015. V srpnu 2010 byl dán pokyn k přerušení prací, dodatekem ke smlouvě o dílu z 6. června 2013 byl udělen pokyn k pokračování prací.

Stavba Opatovice - Časy je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 12,610 km. 18. prosince 2006 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko k procesu EIA. V řijnu 2007 Transconsult zpracoval investiční záměr. Proběhlo geodetického zaměření stavby. V listopadu 2009 "Sdružení Pragoprojekt/Valbek - R35 úsek 6 Sedlice - Ostrov", konkrétně Pragoprojekt zpracoval dokumentace pro územní rozhodnutí. 7. června 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí, ale byla proti němu podána odvolání. Následně Krajský úřad rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. 17. května 2012 bylo vydáno nové územní rozhodnutí, ale byla proti němu podána odvolání. 5. řijna 2012 byla odvolání zamítnuta.
"Sdružení "CPP 2012" ve složení Pragoprojekt, PUDIS a AF-Cityplan zpracovává dokumentaci pro stavební povolení, dokumentaci pro zadání stavby, a bude provádět výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Rokytno a Časy), okružní křižovatka, 17 mostů na trase, 5 nadjezdů, most na I/36, ekodukt v km 16,1, přeložky silnic I/36 (1800 m), II/298 (950 m), III/29810 (737 m), III/29817 (730 m), III/29820 (573 m), III/29823 (788 m), III/32252 (27 m) a III/32253 (564 m), místní komunikace (336 m), úprava silnice I/36 (304 m), služební sjezd v km 4,8, 5 polních cest (1520 m), 8 přístupů na pozemky (14610 m), 6 protihlukových stěn (4365 m) a oplocení (18395 m). Největším mostním objektem stavby je SO 202 Estakáda přes inundační oblast Labe o 23 polích, délce 1061,2 m, šířce 2x14,25 m a výšce 17,3 m. Estakáda se skládá ze dvou dílčích mostů. Most 1 přes inundační území (876,2 m) je navržena jako monolitický dvoutrám z předpjatého betonu o 20 polích (32 + 18x45 + 32 m. Most 2 přes Labe (172,2 m) je navržen jako monolitický komorový most s náběhy s předpjatého betonu o 3 polích (45 + 80 + 45 m) budovaný letmou betonáží.
Stavba začíná za estakádou přes MÚK Opatovice. Odtud pokračuje mostem přes polní cestu a estakádou přes inundační oblast Labe (1061 m, 23 polí) k Bukovině nad Labem, kterou severně míjí. Trasa prochází jižně od Borku a stáčí se na jih. Západně od Rokytna následuje MÚK Rokytno se silnicí II/298 (deltovitá). Odtud pokračuje zemědělkou krajinou západně od Dolních Ředic, východně od Časů. Stavba končí za MÚK Časy s přeložkou silnicí I/36 (prstencovitá).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 6,822 miliardy Kč. Realizace je předpokládána v období listopad 2015 až prosinec 2018.

Stavba Časy - Ostrov je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 14,700 km. 18. prosince 2006 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko k procesu EIA. V řijnu 2007 Transconstult zpracoval investiční záměr. Proběhlo geodetického zaměření stavby. V srpnu 2009 "Sdružení Pragoprojekt/Valbek - R35 úsek 6 Sedlice - Ostrov", konkrétně Valbek, zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí.
18. května 2010 bylo zahájeno územní řízení na provizorní připojení na I/17, dne 19. října 2010 se uskutečnilo veřejné ústní projednání, ve kterém obec Stradouň vyjádřila, že zřejmě změní své vyjádření a podané námitky ke stavbě, na čež bylo územní řízení přerušeno do 10. prosince 2010. 11. ledna 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí.
28. května 2010 bylo zahájeno územní řízení na hlavní trasu. 30. listopadu 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí.
22. září 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA na velokou oboustrannou odpočívku Dolní Roveň, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
"Sdružení VASA" ve složení Valbek a Satra zpracovává dokumentaci pro stavební povolení, dokumentace pro zadání stavby, bude provádět výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Dašice a Ostrov), 16 mostů na trase, 2 nadjezdy, 1 most na větvi, 3 mosty na přeložkách, napojení na I/17 (928 m), provizorní napojení na I/17 (852 m), přeložky silnic II/322 (1117 m), III/32259 (148 m), III/32269 (522 m), III/32271 (459 m) a III/32273 (331 m), místní komunikaci, 15 přístupů na pozemek (22 940 m) a 4 protihlukové stěny (6887 m).
Stavba začíná za MÚK Časy. Odtud pokračuje po západním okraji ptačí oblasti Komárova, které se výhýbá. Pokračuje k MÚK Dašice se silnicí II/322 (deltovitá) v prostoru mezi Komárovem a Dašicemi. Prochází mezi Prachovicemi, Platěnicemi a Dolní Rovní. Se silnicí III/3225 byla navržena MÚK Roveň (deltovitá), která byla vypuštěna z důvodů nedostatečné vzdálenosti mezi MÚK. Trasa pokračuje zemědělskou krajinou jižně od Horní Rovně, následně se trasa stáčí. Mostem přes údolí Loučné (452 m, 15 polí), za kterým následuje most přes železniční stanici Uhersko vyztužený ocelovým obloukem ve středním poli (L=167 m, 37+93+37 m, P=165 m, 36+93+36 m). Následuje MÚK Ostrov na silnici I/17 (trubkovitá) v prostoru severozápadně od Ostrova, stavba končí oproti předcházející studiím až provizorním sjezdem na silnici I/17 za Ostrovem.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,581 miliardy Kč. Realizace je předpokládána v období listopad 2015 až prosinec 2018.

Stavba Ostrov - Vysoké Mýto je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 6,988 km. 18. prosince 2006 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko k procesu EIA. Transconsult zpracoval technickou studii. 1. října 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Ostrov - Staré Město, kde trasa byla byla upravena z důvodů návaznosti na navazující úsek a nutnosti nového posouzení. 23. října 2012 vydalo MŽP souhlasné stanovisko. V únoru 2014 Valbek zpracoval studii "R35 Vysoké Mýto - Staré Město, aktualizace trasy", ve které byly zapracovány podmínky z EIA na posun trasy. Byl zpracován předběžný geologický průzkumu. "Sdružení SAAF" ve složení Satra a AF-Cityplan zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je 6 mostů na trase, 3 nadjezdy, tunel Vraclav (475 m neb 190 m) a přeložky silnic II/305 a III/30520. Byla posuzována další MÚK Radhošť se silnicí II/305, ale vzhledem k malé vzdálenosti od MÚK Ostrov nebyla zahrnuta do stavby.
Stavba začíná za provizorním napojením na silnici I/17 za Ostrovem. Odtud pokračuje polem severně od Stradouně. Za křížením silnice III/30517 následuje tunel Vraclav pod vrchem Homole a silnicí I/17. Za tunelem je trasa vedena po náspu v pravostranném oblouku, kterým se stáčí na jih. Stavba končí před MÚK Vysoké Mýto-západ s přeložkou silnice II/357, která propojuje R35 se stávající silnicí I/35.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,589 miliardy Kč.

Úsek Zámrsk - Staré Město

Pro tento rozsáhlý a pro svou členitost i značně náročný úsek ATEM zpracoval Krajinářské hodnocení úseku Vysoké Mýto - Mohelnice a v listopadu 1998 vyhledávací studii Valbek Liberec. Materiály byly předány MŽP ČR které vydalo souhlasné stanovisko s navrženými trasami s možností jejich dalšího rozpracování. ŘSD ČR zadalo pro danou oblast zpracování modelového zatížení variant vedení R 35 a ovlivněné silniční sítě (CityPlan 2000), která byla zpracována s výsledkem nejvhodnější trasy jako Varianty A (Severní).

18. prosince 2003 doporučilo zastupitelstvo Pardubického kraje do Koncetu ÚP Pardubického kraje zapracovat severní variantu R 35 v úseku Zámrsk - Mohelnice ve Variantě A (Severní) přes Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou.
16. června 2005 zastupitelstvo Pk schvlilo Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení Návrhu ÚP VÚC Pk, kde upřednostnili severní variantu.
V roce 2005 Valbek zpracoval technickou studii.
12. dubna 2006 Vláda ČR přijala vládní usnesení o Memorandu o R 35, ve kterém schvalila realizaci přivaděčů na Ústeckoorlicko a výstavbu silnice I. třídy vyměnou za to, že kraj bude podporovat jižní variantu.
2. října 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA na úsek Zámrsk - Staré Město, který obsahuje tři varianty (severní, severní HD a jižní).
10. listopadu 2006 byly zveřejněny závěry zjišťovacího řízení, ve kterém se požaduje posouzení i navazujících a vyvolaných přeložek silnic. Trasy těchto silnic musí být před procesem EIA technicky zdokumentovány.
14. prosince 2006 zastupitelstvo Pk schvalilo ÚP VÚC Pk s jižní variantou R 35, rovněž rozhodli o pořízení změny ÚP ve vedení R 35 okolo Vysokého Mýta. Kraj následně zadal zpracování studie "Prověření optimálního koridoru R35 v úseku Zámrsk - Dětřichov u M.T.". V únoru 2008 vybrala Zastupitelstvo Pardubického kraje na základě studie jižní variantu. Bylo vícekriteriálně posouzeno 14 variant, nichž vyšla nejlépe "JIH_SUDOP_CEREKVICE_VALBEK_2006" a jako druhá nejlepší JIH_VALBEK_2006, která byla nakonec vybrána a je i obsažena v územním plánu VÚC Pardubického kraje.
3. dubna 2008 byla v Pardubicích podepsána deklarace o realizaci páteřní komunikace R 35 mezi zástupci ŘSD a krajů. Cílem je urychlená příprava a výstavba R 35 s nejpozdějším zahájením výstavby posledního úseku v roce 2016.
1. října 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA na úsek Ostrov - Staré Město, která se zúžila na základě Závěrů zjišťovacího řízení na jižní variantu s dvěmi subvariantami. Nově byl zahrnut i úsek Ostrov - Vysoké Mýto, který již byl posouzen, ale trasa byla byla upravena z důvodů návaznosti na navazující úsek.
7. prosince 2009 byla dokumentace EIA vrácena k přepracování. 2. září 2010 byla zveřejněná přepracovaná dokumentace. 6. ledna 2012 byl zveřejněn posudek s doporučením varianty základní a subvarianty Janov. 8. února 2012 se uskutečnilo veřejné projednání. 23. října 2012 vydalo MŽP souhlasné stanovisko.

Varianty posuzované v procesu EIA v úseku Vysoké Mýto - Staré Město

V Oznámení EIA byly posuzovány 4 varianty, a to nulová, severní, severní subvarianta HD a jižní. Na základě Závěrů zjišťovacího řízení byla k dalšímu posuzování doporučena varianta jižní.

Stavba Vysoké Mýto – Staré Město varianta severní je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 55,126 km. Součástí stavby je 9 MÚK, 75 mostů, z toho je 14 mostů nad 50 m a přeložka silnice I/35, I/14, I/43, II/317, II/357, II/360 a II/368. Minimální poloměr směrového oblouku je 800 m, maximální podélný sklon je 4,5 %, Maximální hloubka zářezů je 14,2 m a výška náspů je 15,1 m. Trasa překonává výškový rozdíl 452 m.
Stavba začíná před MÚK Zámrsk se stávající silnicí I/35 (osmičkovitá). Odtud pokračuje jižně kolem Slatiňan po severním úbočí Bůčkova kopce do prostoru křižovatky silnice II/357 se silnicí do Podrážek, kde je plánována MÚK Dvořisko (osmičkovitá). Průchod mezi vrchem Chlum a vodní nádrží vede v blízkosti stávající silnice napojující lokality Podrážek a Nořín na silnici II/357. Stavba se stačí na jihovýchod, vede jižně od Orlova. Mezi obcemi České Heřmanice a Chotěšany je navržena MÚK Chotěšov se silnicí II/317 (osmičkovitá). Trasa je dále vedena severně od Sloupnice. U Horní Sloupnice je navržena MÚK Sloupnice s přeložkou silnice II/360 (osmičkovitá). Stačí se po úbočí kopce Řetová, jižně míjí Řeťovou, prochází mezi Řeťovou a Přívretem. Trasa klesá podél silnice Přívrat - Česká Třebová. Podchází želeniční trať Praha Č. Třebová, za kterou je navržena MÚK Česká Třebová-sever se silnicí I/14 (trubkovitá). Stavba prochází mezi Lhotkou a Parníkem a pokračuje východním obchvatem Č.Třebové. V prostoru Rybníku je navržena MÚK Česká Třebová-jih se silnicí I/14 v prostoru Rybník. Trasa pokračuje V blízkosti silnice I/14 a následně železniční trati Praha - Olomouc, před žst. Třebovice je kříží a vede jižně kolem železniční stanice Třebovice pokračuje k železničnímu tunelu přes Třebovické sedlo, ze kterým následuje MÚK Damníkov se silnicí I/43 (osmičkovitá). Jižně míjí Damníkov a pokračuje po zemědělských pozemcích. Prochází mezi obcemi Trpík a Květná k Mladějovu na Moravě, kde je navržena MÚK Mladějov se silnicí III/36811 (osmičkovitá), a následně se stáčí kolem Rychnova. Stavba končí za MÚK Staré Město se silnicí II/368 (deltovitá) severně od Starého Města.

Stavba Vysoké Mýto – Staré Město subvarianta HD je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 56,041 km. Součástí stavby je 9 MÚK a 78 mostů, z toho je 15 mostů nad 50 m. Minimální poloměr směrového oblouku je 800 m, maximální podélný sklon je 4,5 %, Maximální houbka zářezů je 14,2 m a výška náspů je 15,1 m. Trasa překonává výškový rozdíl 452 m.
Stavba se liší vedením v úseku Česká Třebová - Damníkov. Stavba se odchyluje od severní varinaty za MÚK Česká Třebová-východ, vede v blízkosti silnice I/14, před napojením nákladové koleje před žst. Třebovice kříží železniční trať. Pokračuje k rybníku Hvězda, následně se stáčí na severovýchod. Vede poblíž silnice I/43, se kterou je navržena MÚK Třebovice (trubkovitá) a končí jižně od Damníkov napojením na severní variantu.

Stavba Vysoké Mýto – Staré Město varianta jižní je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 52,850 km. Součástí stavby je 9 MÚK, 66 mostů, z toho je 10 mostů nad 50 m, tunel Hřebeč (3700 m) a přeložky silnic I/35, I/43, II/317, II/357, II/358, II/360 a II/368. Minimální poloměr směrového oblouku je 800 m, maximální podélný sklon je 2,66 %, Maximální houbka zářezů je 15,8 m a výška náspů je 14,2 m. Trasa překonává výškový rozdíl 417 m.
Stavba začíná u Zámrsku, kde navazuje na předchozí stavbu. Stáčí se na jihovýchod a pokračuje k MÚK Vysoké Mýto s přivaděčem k stávající silnici I/35 (trubkovitá). Jihovýchodním obchvatem pokračuje k MÚK Vysoké Mýto-jihovýchod se silnicí III/35719 (osmičkovitá), která je situovaná u Džbánova. Trasa dále pokračuje podél železniční trati. Jižně od obce Hručová je navržena MÚK Hrušová se stávající silnicí I/35 (osmičkovitá). Následuje most přes Loučnou. Trasa je vedena severně od stávající silnice I/35. U Lán je navržena MÚK Litomyšl-západ s přeložkou silnice II/360 (kosodelná). Stavba pokračuje severním obchvatem Litomyšle k MÚK Litomyšl-východ se silnicí II/358. Západně míjí Strakov. V místě napojení obchvatu Janova na starou silnici je navržena MÚK Janov se stávající silnicí I/35 (osmičkovitá). Trasa je následně vedena v trase obchvatu Janov, který bude využit jako levá polovina čtyřpruhové vozovky. Následuje MÚK Mikuleč se silnicí II/366 (trubkovitá). Trasa je dále vedena podél stávající silnice I/35, za MÚK Opatovec se silnicí I/43 (osmičkovitá), se stáčí na severovýchod k Dětřichovu, severně ho míjí. Následuje tunel Dětřichov přes Mladečský vrch. Tunel ústí u Nové Vsy. Severně míjí Kunčinu, kde je navržena MÚK Kunčina s přeložkou silnice I/43. Trasa dále pokračuje severně od Starého Města a letiště. Stavba končí na MÚK Staré Město s rychlostní silnicí R43 (trubkovitá).

V Dokumentaci EIA byla posuzována jižní varianta, a dvě podvarianty a to Sedliště jih a Janov. Z porovnání variant vyšla základní a Sedliště jih nastejno a z variant základní a Janov byla lépe hodnocena varianta Janov.

Stavba Ostrov – Staré Město, varianta základní km 30,000 - 91,400 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 61,186 km. Součástí stavby je 10 MÚK, 72 mostů, z toho je 11 mostů nad 50 m, tunely Vraclav (475 m) a Hřebeč (3700 m) a přeložky silnic I/17, I/35, I/43, II/305, II/317, II/357, II/358, II/360, II/366, II/368, III/03530,III/30517, III/30520, III/30523, III/30527, III/35711 a III/35719. Minimální poloměr směrového oblouku je 800 m, maximální podélný sklon je 4,5 %, Maximální houbka zářezů je 14,2 m a výška náspů je 15,1 m.
Stavba začíná za MÚK Ostrov se silnicí I/17. Odtud pokračuje polem severně od Stradouně. Za křížením silnice III/30517 následuje tunel Vraclav pod vrchem Homole a silnicí I/17 (475 m). Trasa je vedena v pravostranném oblouku, kterým se stáčí na jih.
Následuje MÚK Vysoké Mýto s přeložkou silnice II/357 (trubkovitá), která propojuje R35 se stávající silnicí I/35. Jihovýchodním obchvatem Vysokého Mýta pokračuje trasa k MÚK Džbánov s přeložkou silnice III/35719 (deltovitá). Trasa dále pokračuje podél železniční trati. Jižně od Hrušové trasa přechází železniční trať a stávající silnicí I/35 a pokračuje vlevo od ní.
Následuje most přes Loučnou. U obce Řidký se trasa odklání od stávající silnice I/35, následuje MÚK Řidký (trubkovitá), a pokračuje severně od Sedliště a Kornice k MÚK Litomyšl-sever s přeložkou silnice II/366. Následuje MÚK Litomyšl-východ se silnicí II/358. Západně míjí Strakov.
Před napojením obchvatu Janova na starou silnici je navržena MÚK Janov se stávající silnicí I/35 (osmičkovitá). Trasa je dále vedena v trase obchvatu Janov, který bude využit jako levá polovina budoucí vozovky. Se silnicí II/366 je navržena MÚK Mikuleč (trubkovitá). Trasa je dále vedena podél stávající silnice I/35 až za MÚK Opatovec se silnicí I/43 (osmičkovitá).
Následně trasa opouští koridor I/35 a stáčí se na severovýchod k Dětřichovu, který severně ho míjí. Následuje tunel Dětřichov (3700 m) přes Mladečský vrch. Tunel ústí u Nové Vsy. Severně od Kunčiny je navržena MÚK Kunčina s výhledovou přeložkou silnice I/43 (deltovitá), severně míjí Radišov a Staré Město. Stavba končí na MÚK Staré Město-východ s rychlostní silnicí R43 (trubkovitá) mezi Petrušovem a Dětřichovem.

Stavba Ostrov - Staré Město, subvarianta Sedliště jih v km 50,10 - 58,65 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 60,656 km. Součástí stavby je 9 MÚK a 70 mostů.
Varianta začíná u obce Řidký. Odtud pokračuje severně podél stávající silnice I/35. Na začátku Lán je navržena MÚK Litomyšl-západ s přeložkou silnice II/360 (kosodelná). Stavba pokračuje severním obchvatem Litomyšle k MÚK Litomyšl-východ se silnicí II/358, kde se napojuje na základní variantu.

Stavba Ostrov - Staré Město, subvarianta Janov v km 63,16 - 65,5 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 61,266 km.
Varianta před MÚK Janov se stávající silnicí I/35. Odtud pokračuje jižně podél obchvatu Janova, který zústane zachován. Varianta končí před Gajerem napojením na základní variantu.

Jižní varianta je rozdělena do 5 staveb.

Stavba Vysoké Mýto - Džbánov je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 5,800 km. Byl zpracován předběžný geologický průzkumu. V únoru 2014 Valbek zpracoval studii "R35 Vysoké Mýto - Staré Město, aktualizace trasy", ve které byly zapracovány podmínky z EIA na posun trasy. "MM: R35 Vysoké Mýto" ve složení Mott MacDonald CZ a Mott MacDonald zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Vysoké Mýto-západ a Džbánov), 2 okružní křižovatky, 7 mostů na trase, 4 nadjezdy, most na III/35711, přivaděč Vysoké Mýto, přeložky silnic 2x stávající I/35, II/357 (375 m), III/30523 (500 m), III/30527 (125 m), III/35721 (310 m) a III/35119 (1170 m), místní komunikace (60 m) a 2 polní cesty (310 m).
Stavba začíná před MÚK Vysoké Mýto-západ s přivaděčem Vysoké Mýto (trubkovitá). Odtud pokračuje po západním okraji Vysokého Mýta. Trasa kříží silnici II/357, dále je vedena v souběhu s železniční tratí. Stavba končí za MÚK Džbánov s přeložkou silnice III/35719 (deltovitá).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,068 miliardy Kč.

Stavba Džbánov - Litomyšl je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 11,500 km. Byl zpracován předběžný geologický průzkumu. V únoru 2014 Valbek zpracoval studii "R35 Vysoké Mýto - Staré Město, aktualizace trasy", ve které byly zapracovány podmínky z EIA na posun trasy. "Sdružení HBH/COMPLEX/AMBERG/LINK/GEOtest" ve složení HBH Projekt, Complex, Amberg, Link Projekt a GEOtest zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Řidký, 12 mostů na trase, 3 nadjezdy, přivaděč Řidký, přeložka silnice III/35016 (265 m), úpravy silnic II/317 a III/03529 (220 m), místní komunikace (420 m) a 1 lesní (415 m) a 4 polní cesty (985 m).
Stavba začíná za MÚK Džbánov s přeložkou silnice III/35719. Následně se trasa dostává do souběhu s železniční tratí podél které pokračuje na jihovýchod. Jižně od Hrušové trasa kříží estakádou železniční trať a stávající silnici I/35 (180 m). Odtud je trasa vedena severně od stávající silnice I/35. Přes údolí Končického potoka je navržena estkáda (400 m), za kterou se trasa následně odklání od stávající silnice I/35 a pokračuje na východ. S přivaděčem ke stávající silnici I/35 je navržena MÚK Řidký (trubkovitá). Trasa míjí severně Sedliště a Kornici a končí před MÚK Litomyšl-sever s přeložkou silnice II/360.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,405 miliardy Kč.

Stavba Litomyšl - Janov je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 6,750 km. Byl zpracován předběžný geologický průzkumu. V únoru 2014 Valbek zpracoval studii "R35 Vysoké Mýto - Staré Město, aktualizace trasy", aktualizace trasy", ve které byly zapracovány podmínky z EIA na posun trasy. "Společnost pro projektové práce R35 Litomyšl - Janov" ve složení APIS a xxx zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, okružní křižovatka, 2 mosty na trase, 6 nadjezdů, most na přeložce II/360, nadjezd nad přeložkou II/360, přeložky silnic II/360 (3320 m), III/03530 (775 m), III/35846 (800 m) a III/36016, úprava silnic I/35 (500 m) II/360 (60 m) a 2 polní cesty (560 m).
Stavba začíná před MÚK Litomyšl-sever s plánovanou přeložkou silnice II/360 (osmičkovitá), která slouží jako přivaděč pro Ústeckoorlicko. Odtud pokračuje na jihovýchod ve větší vzdálenosti od Litomyšle. Následně kříží silnice II/360 a II/358. Trasa pokračuje západně od Suché a Strakova. Cca 1000 m před odbočkou do Janova je navržena MÚK Janov se stávající silnicí I/35 (deltovitá), za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,258 miliardy Kč.

Stavba Janov - Opatovec je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 10,900 km. Byl zpracován předběžný geologický průzkumu. V únoru 2014 Valbek zpracoval studii "R35 Vysoké Mýto - Staré Město, aktualizace trasy", aktualizace trasy", ve které byly zapracovány podmínky z EIA na posun trasy. Pragoprojekt zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Mikuleč a Opatovec), 2 okružní křižovatky, 9 mostů na trase, 3 nadjezdy, železniční most, přeložky silnic 2x I/35 (2570+1110 m), II/366 (490 m) a III/03532, úprava silnice I/43 (1300 m) a 2 místní komunikace (x + 170 m).
Stavba začíná za MÚK Janov se stávající silnicí I/35. Odtud trasa pokračuje po náspu jižně podél stávající silnice I/35. Za odbočkou na Gajer trasa kříží silnici I/35 a pokračuje severně podél silnice I/35. Následuje MÚK Mikuleč s přeložkou silnice II/366 (trubkovitá). Trasa dále pokračuje v souběhu se stávající silnicí I/35, kterou jihozápadně od Starého Valdeku kříží mostem (400 m) a pokračuje jižně podél stávající silnice I/35. Jižně od Nového Valdeku trasa opět kříží silnici I/35 a pokračuje dále severně od ní. Podchází železniční trať, za kterou následuje MÚK Opatovec se silnicí I/43 (osmičkovitá), za kterou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,155 miliardy Kč.

Stavba Opatovec - Staré Město je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 16,600 km. Byl zpracován předběžný geologický průzkumu. V únoru 2014 Valbek zpracoval studii "R35 Vysoké Mýto - Staré Město, aktualizace trasy", aktualizace trasy", ve které byly zapracovány podmínky z EIA na posun trasy. Pragoprojekt zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je 11 mostů na trase, 6 nadjezdů, železniční most, tunel Dětřichov (3700 m), přeložka silnice III/36810 (200 m), úpravy silnic II/368 (200 m) a III/36823 (125 m), 10 polních cest (2625 m), Stavba začíná za MÚK Opatovec se silnicí I/43. Trasa se odklání od stávající silnice I/35, kříží mostem údolí Třebovky (300m). Dále pokračuje k Dětřichovu, který mine severně. Následuje tunel Dětřichov (3700 m) pod Mladějovským vrchem, kterým trasa překonává Hřebečovský hřbet. Tunel ústí severně od Nové Vsi. Odtud trasa pokračuje severně od Nové Vsi a Kunčiny, podchází železniční trať, za kterou je navržena výhledová MÚK Kunčina s přeložkou silnice I/43 (jiná investice). Dále stavba pokračuje severně kolem Radišova a Starého Města. Trasa kříží silnici II/368. Vede kolem letiště Staré Město. Severně od Dětřichova je navržena MÚK Staré Město s připravovanou rychlostní silnicí R 43 (trubkovitá), před kterou stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 13,213 miliardy Kč.

Úsek Staré Město - Mohelnice

Úsek Staré Město - Mohelnice-jih je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 18,800, resp. 18,680 km. V roce 1998 ATEM zpracoval Krajinářské vyhodnocení úseku Vysoké Mýto - Mohelnice, následně v listopadu 1998 Valbek zpracoval vyhledávací studii. V roce 2006 Valbek zpracoval studii, která byla podkladem pro Oznámení EIA, které bylo zveřejněno 11. dubna 2007. 2. dubna 2009 byla předložena dokumentace EIA MŽP, pro nesplnění formálních požadavků a nedostatečnému zohlednnění některých závěrů zjišťovacího řízení MŽP vrátilo dokumentaci k přepracování. Přepracovaná dokumentace EIA byla zaslána 25. února 2011 MŽP. Po následném přepracování byla dokumentace EIA zveřejněna 30. prosince 2011. 16. března 2012 byla dokumentace vrácena k přepracování. V současnosti probíhá její přepracování.
Součástí stavby jsou 4 MÚK (Staré Město-východ), Maletín, Mohelnice-sever a Mohelnice-jih), 20/18 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na větvích křižovatek, tunel Maletín (1100 m), přeložky silnic I/35 (1000 m), II/444, II/635 (750 m), III/31518 (270 m), III/31519 (950 m), III/31521 (1030 m), 2x III/31522, Jihozápadní spojka, 1 místní komunikace (600 m), 4 polní cesty (1620 m) a protihlukové stěny.
Součástí stavby jsou 4 MÚK (Staré Město-východ, Maletín, Mohelnice-sever a Mohelnice-jih), 16/14 mostů na trase, 7 nadjezdů, přeložky silnic II/444, 2xII/635, III/31519, 2x III/31521, III/31522, 6 polních cest, tunel Maletín (1100 m) a protihlukové stěny.
Stavba začíná před MÚK Staré Město-východ s rychlostní silnicí R43 (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje levostranným obloukem po okraji lesa, následně vstupuje do lesního komplexu a vede tunelem Maletín (1100 m), za kterým následuje most přes údolí Mírovky (160 m) a hluboký zářez. Následuje most přes silnici Maletín - Křižanov (270 m). Trasa dále pokračuje po loukách a okraji lesa severně od Maletína k MÚK Maletín se silnicí Maletín - Krchleby (osmičkovitá), která je navržena variantně líšící se polohou MÚK a vedením trasy. Před MÚK Maletín je rozhraní staveb. Trasa pokračuje klesáním 4,5 % jižně kolem Krchleb a Řepové. Řepovský potok trasa kříží mostem (360 m). Následně se trasa u Křemačova stáčí na jihovýchod. Jihovýchodně od Křemačova je navržena MÚK Mohelnice-sever s přeložkou silnice I/44 a I/35 (trojlístkovitá). Dále trasa pokračuje přímo mezi Podolím a čerpací stanicí ke stávající silnici I/35, na kterou se napojuje před MÚK Mohelnice-jih, která bude přestavěna. Stávající osmičkovitá křižovatka bude zrušena a posunuta jihovýchodněji tak, aby bylo možné dodržet minimální vzdálenost mezi křižovatkami. Stavba končí za MÚK Mohelnice-jih, jenž umožňuje napojení od a do Olomouce. Stávající obchvat Mohelnice bude zúžen na dvoupruh.
Realizace je rozdělena do 2 staveb, Staré Město - Maletín délky 7,40 km a Maletín - Mohelnice délky 11,50 km.


Dlouhodobé sledované řešení MÚK R 35 se silnicí I/44 bylo dlouhodobě odmítáno jak zastupcí města Mohelnice, tak i veřejností, zejména z důvodu velkého počtu křižovatkových větví, proto v zaří 2005 SHB Brno zpracoval vyhledávací studii MÚK R 35 s I/44 Mohelnice, ve které byly navrženy 2 varianty MÚK Mohelnice–sever a dále 2 možné vedení trasy přeložky I/44 MÚK Mohelnice – Vlachov. 6. dubna 2006 byla dohodnuta konečná podoba křižovatky se zástupci města Mohelnice, a to trubkovitá křižovatka MÚK Mohelnice-sever a přeložka silnice I/44 západně od stávající silnice I/44. V prosinci 2006 byl vypracován investiční záměr.
V září 2007 zpracoval SHB technickou studii MÚK Mohelnice-jih.
V srpnu 2013 SUDOP Praha zpracoval studii proveditelnosti "R35 a I/44, MÚK Mohelnice" v úseku Křemáčov - Mohelnice - Loštice, ve které navrhl nový tvar MÚK Mohelnice-sever se silnicí I/44 jako trojlístkovitá bez vratné větve HK - SU namísto navrhového trubkovitého tvaru, alternativně byla navržena vratná větev HK - SU. Do této křižovatky je nově zapojena stávající silnice I/35. Namísto navrhované MÚK Mohelnice-jih je navržena výstavba spojovací silnice II/444 od čerpací stanice MOL po silnici II/444 vedoucí vlevo podél trasy R35. Stávající obchvat Mohelnice bude napojen do ulice Dolní Krčmy a zredukován na dvoupruh. Na základě požadavku Mohlenice z 26. června 2013 Alternativně je navržena MÚK Mohelnice-jih umožňující napojení ve směru do a od Olomouce namísto navrhované deltovité křižovatky.
Stavba měla být přiřazena z provozních důvodů ke stavbě silnice I/44 Mohelnice-sever - Vlachov. Náklady na stavbu včetně přeložky silnice I/44 jsou plánovány na 1,5 miliadry Kč cenách roku 2006.

Stavba Podolí - MÚK Mohelnice-jih je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 3,300 km. V zaří 2005 SHB Brno zpracoval vyhledávací studie MÚK Silnice I/44xR 35xI/35 Mohelnice. V prosinci 2006 byl vypracován investiční záměr. Jedná se o výstavbu úseku mezi stávající silnicí I/35 a MÚK Mohelnice-jih, která bude přestavěna z dnešní osmičkovité na deltovitou. Dojde k posunutí těžiště křižovatky blíže k Olomouci. V místě křížení stávající silnice I/35 bude postaveno provizorní napojení, které bude v provozu do zprovoznění stavby Staré Město - Mohelnice. Stavba musí být zprovozněna buď dříve nebo současně než navazující stavba I/44 Mohelnice - Vlachov. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,0 miliardy Kč v cenách roku 2006.

-->

Úsek Mohelnice - Olomouc

Je vybudován v kategorii S 22/100 a měří 26 km. Samotná délka čtyřpruhového úseku je delší, ale tato část není označena jako rychlostní silnice. Jeho výstavba byla dokončena a je v provozu. V období 2002 až 2006 proběhla rozsáhlá rekonstrukce povrchu vozovky v úseku Křelov - hranice okresu Šumperk v délce 22,9 km včetně 20 mostů. Rekonstrukci projektoval Dosing a Optima a realizovaly Skanska-DS a Strabag.
Kategorie, v nichž je postaven úsek, je již dnes zastaralá a nevyhovující. V ZÚR Olomouckého kraje je tento úsek navržen k přestavbě na kategorii R 25,5/120.

Stavba Mohelnice - Loštice,obchvat - Palonín je postavena v kategorii S 22/100 a měří 4,113 km. Součástí stavby byl most na trase, nadjezd, most na polní cestě a polní cesty.
Stavba začíná za MÚK Mohelnice-jih a končí před MÚK Palonín, kde byla větví křižovatky napojena na silnici III/4444se napojovala na starou silnici. Samotná stavba byla další, ale jen tato část je označena jako rychlostní silnice, zahrnovala i výstavbu části MÚK Mohelnice-jih.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Palonín - Řimice je postavena v kategorii S 22/100 a měří 1,840 km. Součástí stavby byla MÚK Palonín, most na trase, nadjezd, přeložka silnice III/4444 a provizorní napojení.
Stavba začíná před MÚK Palonín se silnicí III/4444 a končí před hranici okresů Šumperk a Olomouc, kde provizorním sjezdem propojena pomocí silnice III/4441 na starou silnici.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1980.

Stavba Řimice - Mladeč je postavena v kategorii S 22/100 a měří 3,630 km. Součástí stavby byla MÚK Mladeč, 4 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice III/4449, polní cesty a přeložka Malé Vody.
Stavba začíná před hranici okresů Šumperk a Olomouc, kde navazuje na předchozí stavbu a končí na MÚK Mladeč se silnicí III/4499. Stavba prochází skoro v celé své délce přes CHKO Litovelské pomoraví, která však byla vyhlášena až v roce 1991.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Mladeč - Nasabůrky je postavena v kategorii S 22/100 a měří 3,170 km. Součástí stavby byla MÚK Nasobůrky, 3 mosty na trase a místní komunikace.
Stavba začíná za MÚK Mladeč. Odtud vede severně od Mladeče a Sobačova. Přes železniční trať a silnici II/635 je postaven nejdelší most úseku Mohelnice - Křelov (116 m), jehož pravá polovina byla zprovozněna až v roce 1986. Stavba končí za MÚK Nasobúrky. Stavba prochází částečně přes CHKO Litovelské pomoraví, která však byla vyhlášena až v roce 1991. Stavba propojila dva již provozované úseky Mohelnice - Mladeč a Nasabůrky - Křelov.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly Silnice Ostrava, závod Šumperk. Stavba byla zprovozněna 11. října 1985 jako poslední stavba z úseku Mohelnice - Olomouc.

Stavba Nasobůrky - Unčovice je postavena v kategorii S 22/100 a měří 4,910 km. Součástí stavby byla MÚK Nasobůrky, 3 mosty na trase, nadjezd, přeložky silnic II/449 a II/635.
Úsek začíná na MÚK Nasobůrky se silnicí II/635, kde byla postavena větev Olomouc - Litovel. Odtud vede převážně po náspu polemi. Stavba končí na MÚK Unčovice se silnicí II/449.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno.
Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Unčovice - Příkazy je postavena v kategorii S 22/100 a měří 2,698 km. Součástí stavby byl most na trase, nadjezdy a polní cesty.
Stavba začíná před nadjezdem v MÚK Unčovice. Odtud pokračuje vpravo podél staré silnice I/35. Stavba končila jizápadně před Příkazy.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1984.

Stavba Příkazy - obchvat je postaven v kategorii S 22/100 a měří 3,000 km. Součástí stavby byl most a polní cesty.
Stavba navazovala na předchozí stavbu jihozápadně od Příkaz. Odtud pokračuje jako jižní obchvat Příkaz, kříží železniční trať, přes kterou je postaven druhý nejdelší most tohoto úseku (90 m). Dále se přimyká k staré silnici I/35 a pokračuje vpravo podél ni. Stavba končila před Křepelkou napojením provozovaný úsek do Olomouce.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1984.

Stavba Příkazy - Křelov je postaven v kategorii S 22/100 a měří 2,540 km. Součástí stavby byla MÚK Křelov, 3 nadjezdy, přeložky silnic II/635, III/4466 a III/5709, odpočívka Křepelka a polní cesty.
Stavba začínala provizorním napojením na starou silnici před Křepelkou. Odtud pokračuje přímo vpravo podél stávající silnice. Stavba končí za MÚK Křelov se silnicí II/635, kde dál pokračuje přivaděč do Olomouce, který není součástí R35. V budoucnu bude část stavby přestavěna v souvislosti s výstavbou 3508.2 Křelov - Slavonín.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Úsek Olomouc - Lipník nad Bečvou

Úsek měří 36,7 km a je rozdělen do několika staveb.

Stavba 3508 Křelov - Slavonín, 2. etapa je projektována v kategorii R 22,5/120 a měří 3,184 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 10. října 1995, dne 11. dubna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. května 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Stavbu provázeli komplikace kvůli trasování R 35. Obce Křelov a Břuchotín nesouhlasili s původně navrženou variantou B4, která ústila do stávající MÚK Křelov. Požadovali oddálení trasy do varianty C/B od obcí a napojení až za MÚK Křelov. Na jaře roku 2004 byly vyřešeny problémy s trasou a bylo přistoupeno na variantu C/B. Poté nastaly potíže se schválováním územního plánu obce Křelov-Břuchotín, který byl nakonec schválen až podzim 2005.
V roce 2006 byl schválen Investiční záměr. V roce 2008 proběhl předběžný geotechnický průzkum. 26. března 2008 Zastupistelstvo obce Křelov-Břuchotín schválilo realizaci původní varianty B4.
V listopadu 2013 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Neředín, okružní křižovatka, 3 mosty na trase, nadjezd, podchod pro vodovod, úprava silnice I/35 (493 m), místní komunikace (123 m), 3 polní cesty (981 m), protihluková stěna (280 m) a demolice nadjezdu. Povrch vozovky je navržen jako cementobetonový.
Stavba začíná před nadjezdem polní cesty u Břuchotína před MÚK Křelov, který bude zbourán bez náhrady. Následně se trasa odklání od stávající trasy R35 a pokračuje v zářezu směrem na jihovýchod k MÚK Něředín s tzv. Severním spojem silnicí II/448 (prstencovitá), za kterou končí napojením na 1. etapu. Stávající silnice R35, resp. I/35 v úseku Křepelka - Olomouc bude napojena na původní silnici I/35, dnes II/635.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,959 miliardy Kč.

Stavba 3508 Křelov - Slavonín, 1. etapa je projektována v kategorii R 22,5/120, resp. R 26,6/120 a měří 2,750 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 10. října 1995, dne 11. dubna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. května 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V říjnu 1996 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V únoru 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2002 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V červnu 2005 bylo vydáno stavební povolení na Severní spoj a další objekty.
Součástí stavby je most na trase, nadjezd, nadjezd přes tzv. Severní spoj, lávka, přeložka silnice II/448, místní komunikace a polních cest, dále byl postaven tzv. Severní spoj v kategorii S 22,5/100 (1185 m) a 2 protihlukové stěny (1275 m). Celkový objem násypů činí 290 tisíc. m3, objem výkopů je 210 tisíc m3.
Stavba začíná za MÚK Slavonín s rychlostní silnicí R 46. Odtud pokračuje částečně zářezem okolo letiště, kříží silnicí II/448. Cca 1 km za tím, stavba končí v místě budoucí MÚK s tzv. Severním spojem. Odtud je trasa provizorně vedena obousměrně větví budoucí MÚK, na nichž navazuje tzv. Severní spoj, který končí u okružní křižovatky u Globu.
Stavbu projektoval HBH Projekt a realizovalo "Sdružení pro výstavbu R 3508 Křelov – Slavonín" ve složení Skanska-DS, závod Olomouc, Strabag a Dálniční stavby Praha. Náklady na stavbu jsou 1,331 miliardy Kč. 8. listopadu 2004 byla podepsána smlouva se zhotovitelem. Stavba byla realizována v období 27. října 2004 až červen 2008, s uvedením do provozu 1. listopadu 2007.

Stavba 3509 Slavonín - Přáslavice 2.etapa km 266,422 - 281,072 je projektována v kategorii R 26,5/120 a měří 14,650 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 18. srpna 1995, dne 3. dubna 1996 se uskutečnilo veřejné projednání. 25. dubna 1996 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V září 1995 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 29. září 1997 bylo na stavbu vydáno územní rozhodnutí. V říjnu 1998 SHB zpracoval změnu dokumentace pro územní rozhodnutí. V červnu 1999 byla vydána změna územního rozhodnutí na stavbu.
V listopadu 1998 SHB zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v lednu 1999 dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 32 mostů, z toho je 12, mostů na trase, 11 nadjezdů, 4 mosty na I/55, most na R 46, 2 mosty na větvi křižovatek, přeložky R 46 (1400 m), silnic I/55 (2179 m), II/435, III/4359, III/4353, III/4365, III/4366 a polních cest, opěrná stěna (76 m) a 3 protihlukové stěny (1452 m). Betonový povrch je položen v délce 8,055 km a asfaltový povrch je položen v délce 6,595 km. Největšími mostními objekty jsou 3 estakády, a to estakády řeku Moravu a přes železniční tratě Olomouc - Přerov a Olomouc - Prostějov. Estakáda přes trať Olomouc – Přerov (215 m) o 7 polích je budovaná z dodatečně předpjatých nosníků T-90 se spřaženou železobetonovou deskou. Další SO 202 estakáda přes trať Olomouc – Prostějov (460 m) o 11 polích má neobvyklou nosnou konstrukci. Poslední SO 204 estakáda přes řeku Moravu (250 m) o 6 polích má také neobvyklý tvar jak nosné konstrukce, tak i spodní stavby. Pilíře objektu 204 mají vzhledem ke svému umístění v blízkosti koryta řeky Moravy proudnicový tvar příčného řezu. Mostovka obou mostů je tvořena spojitou železobetonovou předpjatou trámovou konstrukcí s parabolickými náběhy s rozpětím polí 42 – 45 m.
Stavba začíná za mostem přes místní komunikaci před MÚK Slavonín s rychlostní silnicí R 46 (trojlístkovitá). Odtud pokračuje po úpatí kopce Kyselov. Následně estakádou přes železniční trať Olomouc - Prostějov. Následuje MÚK Kožušany se silnicí II/435 (deltovitá). Po náspu a estakádou přes řeku Moravu se dostává k MÚK Holice se silnicí I/55 (trojlístkovitá), v budoucnu s rychlostní silnicí R 55. V zářezu a následně otevřenou krajinou pokračuje až na již částečně postavenou MÚK Přáslavice, kde se napojuje na provozovaný úsek do Lipníku.
Stavbu projektoval SHB a HBH Projekt a provedlo "Sdružení R 3509 Slavonín - Přaslavice" ve složení Skanska-DS závody 75 Olomouc a 77 Mosty, Dálniční stavby Praha a Strabag. Náklady na stavbu byly 5,1 miliardy Kč z části hrazené pomocí úvěru od EIB. Realizace proběhla v období listopad 1999 až 30. červen 2004. Stavba byla slavnostně zahájena 13. prosince 1999. 8. listopadu 2002 byla zprovozněna přeložka silnice I/55. Do provozu byla stavba uvedena 6. října 2003.

Stavba 3510 Přáslavice - Velký Újezd km 281,072 - 289,122 je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,050 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 19. ledna 1993, dne 5. května 1993 se uskutečnilo veřejné projednání. 24. května 1993 vydal Okresní úřad Olomouc souhlasné stanovisko. Dle původních plánu byla tato stavba zahájena jako součást dálnice D 35, ale v průběhu výstavby došlo ke změně na rychlostní silnici R 35.
Součástí stavby jsou MÚK Přaslavice, 9 mostů na trase, 8 nadjezdů, most na přivaděči, východní přivaděč (1,89 km) a kategorie S 16,5/80, protihlukové stěny (1534 m) a SSÚRS Kocourovec.
Stavba začíná před MÚK Přaslavice se silnicí II/635, která slouží jako východní přivaděč Olomouce. Po náspu pokračuje jižním obchvatem Přaslavic. U obcí Kocourovec a Daskábát mosty překonává silnici II/435 a jižně pokračuje kolem Velkého Újezdu k MÚK Velký Újezd se silnicí II/441, v které končí.
Stavbu projektoval SHP a provedly Dopravní stavby <--IES --> Olomouc a Dopravní stavby Ostrava. Výstavba stála 1,348 miliardy Kč. Výstavba byla realizována v období prosinec 1993 až listopad 1997 s uvedením do provozu 10. října 1997.

Stavba 3511 Velký Újezd - Lipník nad Bečvou km 289,122 - 296,469 je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 7,347 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 12. května 1994, dne 26. října 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 3. listopadu 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
Součástí stavby byla MÚK Velký Újezd, 20 mostních objektů, stoupací pruh (3268 m) a přivaděč Lipník nad Bečvou v kategorii S 16,5/80 (2132 m). Největším mostním objektem na této trase je estakáda na přivaděči přes bývalou skládku komunálního odpadu (186 m). Mostovka sedmipolového mostu je sestavena z předem předpjatých nosníků řady DS-PP se spřaženou železobetonovou deskou, která tvoří prostřednictvím monolitických předpjatých příčníků spojitou konstrukci. Povrch vozovky je cementobetonový, dvouvrstvý.
Byl také postaven 100 m dlouhý hloubený tunel se zpětným zásypem na úroveň původního terénu a dodatečným zalesněním. Tubus tunelu tvoří dvojitá klenbová konstrukce, sestavená z železobetonových prefabrikovaných stěnových a klenbových prvků, které byly zhotoveny ve výrobně prefabrikátů v Tovačově, dovezeny na stavbu a smontovány těžkým kolovým jeřábem. Jeho výstavba stála 80 milionů Kč.
Stavba navazuje v MÚK Velký Újezd na předchozí stavbu. Odtud v zářezu pokračuje až k tunelu. Od tunelu klesá až do prostoru MÚK Lipník s dálnicí D 1, kde končila plynulým napojením na přivaděč Lipník. Od 25. listopadu 2008 navazuje přímo na dálnici D1 Lipník - Bělotín.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a realizoval DS-holding, závody 05 Olomouc a 07 Mosty a podzhotovitelé ILBAU Morava a DOSTA Dopravní stavby Uherské Hradiště. Výstavba stála 1,792 miliardy Kč. Realizace stavby proběhla v období červenec 1996 až 30. červen 2000. Stavba byla včetně přivaděče a staveb Lipník-obchvat, 1. a 2. stavba slavnostně uvedena do provozu 22. července 1999.

Úsek Palačov - Valašské Meziříčí

Výstavba tohoto úseku není součástí rychlostní komunikace R 35, ale pouze silnice I. třídy I/35. Po dostavbě dálnice D 1 bude silnice I/35 převedena do stávající trasy silnice I/47 v úseku Lipník - Bělotín. Poté bude pokračovat krátkou peáží s rychlostní silnicí R 48 do Palačova, kde se na MÚK Palačov odpojí a povede jižním směrem k obci Lešná. Z Lešné po přeložce do Valašského Meziříčí, kde se napojí na plánovaný obchvat.
V prosinci 1995 HBH Projekt zpracoval studii "Přeložka silnice I/35 Valašské Meziříčí (DEZA) - Palačov (I/48)", kde byly navrženy 2 varianty vedení, západním, resp. východním okraji jímacího území kvalitních podzemních vod u Poruby, na základě posouzení byla doporučena varianta 1 (současná varinta).
V roce 1997 byla zpracována dokumentace EIA, která s ohledem na změnu výškového a směrového vedení u Lešné nebyla zveřejněna. V roce 1999 byla zpracována studie na další variantu "Přeložka silnice R 35 Valašské Meziříčí (DEZA) - Palačov (I/48), variantní řešení v km 0,000 - 5,500" na jejichž základě byla vybrána Varianta 1 (současná podoba). Zároveň bylo rozhodnuto o realizaci stavby Lešná - Valašské Meziřící a ve druhé Palačov - Lešná.
Úsek je rozdělen do dvou staveb:

Stavba Lešná - Palačov - Lešná je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 5,200 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 11. listopadu 2001, dne 25. června 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 15. července 2002 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V květnu 2001 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V září 2003 byla příprava územního řízení přerušena. V srpnu 2005 byl schválen Investiční záměr. V květnu 2007 HBH Projekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí, kvůli uvedení stavby do souladu se změnou normy ČSN. 31. července 2009 byla podána žádost o územní rozhodnutí. 18. prosince 2009 bylo vydáno územího rozhodnutí.
V lednu 2011 HBH Projekt zpracoval studii "Úsporné varianty k DÚR 2007", ve které zkoumal možnosti zlevnění stavby. V září 2011 APIS zpracoval expertní posudek na tuto akci.
V srpnu 2012 HBH Projekt zpracoval změnu dokumentace pro územní rozhodnutí, která zahrnovala změnu tvaru MÚK Palačov z rozštěpné na trubkovitou, a tím i částečně vedení trasy I/35 a R48. Tato změna umožní etapizace výstavby, kdy by se z rekonstrukce R48 realizovala jen pravá polovina v km 7,275 - 8,825, větve Bělotín-VM a VM-NJ by byly napojeny na tuto pravou polovinu v definitivním tvaru. Větve VM-Bělotín a NJ-VM by byly provizorně napojeny na původní I/48, resp. pravou polovinu. Původní silnice I/48 by byla využita pro směr NJ-Bělotín.
25. června 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení řízení o změné územního rozhodnutí, ústní projednání se uskutečnilo 12. srpna 2014, 18. srpna 2014 byla prodloužena platnost územního rozhodnutí o 5 let a zároveň vydána změna územního rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Palačov, 6 mostů na trase, nadjezd, 2 mosty na větvích křižovakty, 3 mosty na polních cestách, provizorní napojení MÚK Palačov na I/48, přeložka silnice III/03560 (540 m), místní komunikace (35 m), 5 polních cest (1004 m), služební sjezd, SOS systém, protihlukový val (270 m), 4 protihlukové stěny na I/35 (1639 m) a výstavba SSÚRS Poruba v km 5,7.
Součástí přestavby silnice I/48 na R48 v kategorii R 25,5/100 délky 3,695 km jsou 2 mosty na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic III/43911 (525 m) a III/0487 (160 m), 2 polní cesty (1009 m), 2 protihlukové stěny (745 m), demolice 2 nadjezdů a 1 mostu na I/48. Povrch vozovky bude cementobetonový.
Stavba začíná na nové MÚK Palačov s rychlostní silnicí R 48 v prostoru hranice kraje, před dnešní MÚK Palačov. Křižovatka je navržena jako trubkovitá. Trasa pokračuje na jih přes pole. Severovýchodně od Poruby je navržena MÚK Poruba se silnici III/03559 (deltovitá). Kříží silnici Poruba - Lešná. Pokračuje východně kolem Choryňských rybníků. Jižně kolem Lešné pokračuje k MÚK Lešná se silnicí III/0487, před kterou stavba končí. Stávající MÚK Palačov bude zachována pro služební potřebu.
Náklady jsou plánovány na 3,643 miliardy Kč. Realizace je plánována v období březen 2019 až duben 2022.

Stavba Lešná - Valašské Meziříčí je projektována v kategorii S 24,5/120 a měří 2,400 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. února 2000, dne 10. května 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. července 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V lednu 2000 HBH Projekt zpracoval koncept dokumentace pro územní rozhodnutí. 29. října 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V červenci 2002 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v březnu 2004 odevzdal aktualizaci na 2. a 3. etapu. 14. října 2003 bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci v srpnu 2004, v říjnu 2006 byla prodloužena platnost stavební povolení na 2. a 3. etapu. HBH Projekt zpracoval dokumentaci zadání stavby.
Realizace je plánována v období srpen 2005 až říjen 2015. Stavba byla rozdělena do 3 etap.
1. etapa zahrnovala výstavbu okružní křižovatky v prostoru stávající I/35 a III/0487 v místě odbočky na Lešnou, přeložku silnice III/0487, připojovací pruh pravého jízdního pás v km 1,735 - 2,050 sloužící k provizornímu napojení průmyslové zóny a nájezdovou rampu křižovatky.
Etapu provedlo sdružení Strabag a Swietelsky. Náklady byly 112 milionů Kč. Realizace proběhla v období 19. srpen 2005 až prosinec 2006.

2. etapa byla na základě požadavku SFDI rozdělena na další dvě etapy 2. a 3. etapu, na které byly zpracovány investiční záměry, které byly v lednu 2007 schváleny.
2. etapa měří 1,700 km. 23. června 2014 byla vydána změna stavebního povolení týkající se provizorního napojení a zkrácení protihlukových stěn.
Součástí stavby je MÚK Lešná, most na trase, nadjezd, most na přeložce, přeložky silnic Příluky - Lešná (1645) a III/0487 (375 m), 4 protihlukové stěny (1776 m) a SOS systém.
Stavba začíná před MÚK Lešná se silnicí III/0487 (osmičkovitá). Pokračuje po okraji průmyslové zóny Lešná a končí za odbočkou na Příluk sjezdem na starou silnici I/35. Východně podél trasy je postavena souběžná silnice.
Stavbu provedlo "Sdružení Valašské Meziříčí - Lešná, 2. etapa" ve složení Strabag, SDS EXMOST, Swietelsky stavební a IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc. Celkové náklady byly 816 milionů Kč. Realizace proběhla v období 29. října 2009 až 1. listopad 2014. 8. září 2014 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.
3. etapa měří 0,700 km. Součástí stavby je úrovňová křižovatka, most na trase, 3 mosty na přeložkách, podchod, přeložka silnice III/03568 (266 m), souběžná silnice Bynina - Lešná (1965 m), chodník (120 m), 2 protihlukové stěny (412 m) a SOS systém.
Stavba začíná u odbočky na Příluk a pokračuje ve stopě stávající silnice I/35. Stavba končí zúžením a provizorním napojením (340 m) na stávající silnici I/35 u odbočky na Mštěnovice, před výhledovou MÚK Valašské Mezeříčí-sever se silnicí I/57, která je součástí přeložky silnice I/57.
Stavbu realizuje "Sdružení Alpine - Bögl&Krýsl - Swietelsky - Lešná III". Náklady na stavbu jsou plánovány na 913 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 309 milionů Kč, z toho je 254 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 29. září 2009 až říjen 2018 s uvedením do provozu v říjnu 2017. Stavební práce byly opět zahájeny 7. dubna 2015.

Úsek Valašské Meziříčí - statní hranice

Stavba Valašské Meziříčí - severní obchvat je projektována v kategorii S 24,5/80 a měří 3,608 km. V únoru 1996 zpracoval HBH Projekt studii "Přeložka silnice I/18 Valašské Meziříčí – obchvat“, která představovala severní obchvat města.
V listopadu 2009 HBH Projekt zpracoval technickou studii, ve které byla trasa navržena ve 2 variantách, a to pro návrhovou rychlost 100 km/h a pro 80 km/h.
Součastí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na hlavní trase, 2 mosty na větvích křižovatky, most na přeložce I/57, přeložky silnic I/35 a I/57 (500 m), úprava silnice III/01873, 2 přeložky účelových konunikací, 3 úpravy účelových komunikací, 4 opěrné zdi a 12 protihlukových stěn.
Stavba začíná na MÚK Bynina, kde se odpojují větve křižovatky a cca po 900 m začíná čtyřpruh. Odtud pokračuje v zářezu levostranným obloukem, přechází do pravostranného, kterým přechází přeložku silnice I/57. Trasa se přibližuje k železniční trati, následuje estakáda vedená v pravostranném oblouku přes železniční trať, silnici III/05720 a Krhovou. Po náspu je trasa vedena podél stávající silnice I/35. Následuje rozštěpná MÚK Hrachovec se stávající silnicí, za kterou stavba přechází Rožnovskou Bečvu. Stavba končí za mostem přes silnici III/01873.

Valašské Meziříčí, okružní křižovatka se silnicemi I/57 a II/150 měří 0,187 km. V březnu 2007 zpracoval HBH Projekt technickou studii. V březnu 2013 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 7. června 2013 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišŤovacího řízení vyplynulo, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování.
V únoru 2015 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 5. dubna 2016 bylo vydáno stavební povolení a 28. července 2016 bylo zamítnuto odvolání proti stavebnímu povolení.
V srpnu 2016 zpracoval Ateliér Promika projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Kapacita stávající okružní křižovatky je ve špičce překročena, což vede k ochromení dopravy ve městě, proto bylo přistoupeno ke zkapacitnění křižovatka přestavbou na okružní křižovatku se spirálovitým uspořádáním s doplněním spojovacích větví.
Součástí stavby je okružní křižovatka, úpravy silnic I/57 (74 m), II/150 (65 m), chodníky a přeložka veřejného osvětlení.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 65 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 65 milionů Kč. Realizace je plánována v období březen 2017 až červen 2018.

Stavba Křižovatka se silnicí III/01873 u Hrachovce je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 830 m. V říjnu 2005 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii. V červnu 2009 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v březnu 2013 projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby byla úprava silnice III/01873 (4 m), úprava místní komunikace (16 m), rekonstrukci autobusových zálivů, 3 sjezdy na pozemky (24 m) a úprava chodníku.
Stavba začíná cca 250 m před křižovatkou s místní komunikací na Hrádky a končí 100 m za křižovatkou se silnicí III/01873. Silnice I/35 byla doplněna o levé odbočovací pruhy a provedena oprava povrchu.
Stavbu provedlo "Sdružení silnice I/35 Hrachovec" ve složení Swietelsky stavební a REPONT s nabídnutou cenou 43 milionů Kč. Realizace proběhla v období srpen až listopad 2013.

Stavba Zašová - obchvat je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 3,6 km. V roce 1995 zpracoval S-Projekt plus studii "Přeložka silnice I/18 Zašová – Rožnov pod Radhoštěm – Dolní Bečva“.
V listopadu 2008 SHB zpracoval technickou studii Přeložka silnice I/35 Zašová - Zubří, která prověřila vedení trasy na území obcí.
Součastí stavby by měly být 2 MÚK, a to MÚK Zašová s prodlouženou silnicí III/01876 a MÚK Střítež nad Bečvou se silnicí III/4868.

Stavba Křižovatka se silnicí III/4868 u Stříteže je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 0,599 km. V červnu 2010 PK Ossendorf zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v květnu 2015 její aktualizaci.
13. listopadu 2013 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
Součástí stavby je most na trase, most na III/4868, přeložka silnice III/4868, místní komunikace, polní cesta, chodníky a autobusová zastávka.
Stavba začíná cca 250 m před dnešní křižovatkou se silnicí III/4868 u Stříteže. Křižovatka bude doplněna o levé a pravé odbočovací pruhy a bude odsunuta od železničního přejezdu. Stavba končí napojením na stávající silnici I/35.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 96 milionů Kč. Realizace je plánována v období březen 2018 až prosinec 2019.

Stavba Zubří, křižovatka se silnicí III/01877 je projektována v kategorii S 9,5/50 a měří 0,484 km. V červnu 2007 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. dubna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2010 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 7. června 2011 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. 18. srpna 2011 bylo vydáno stavební povolení. 10. září 2015 bylo zveřejněno oznámení o zahájení řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení.
V černu 2015 Viapont zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je most, úprava silnice III/01877 (62 m), přeložky 4 místních komunikací (111 m), 3 chodníky, sjezd, přeložka Vsetínské Bečvy (328 m), opěrná zeď (197 m), úprava 2 opěrných zdí a demolice mostu a lávky.
Stavba začíná cca 250 m před křižovatkou se silnicí III/01877. Následně se trasa odklání, aby byla dodržena minimální vzdálenost mezi křižovatkou a železničním přejezdem. Křižovatka se silnicí III/01877 bude doplněna o levé odbočovací pruhy a světelné signalizační zařízení. Stavba končí cca 250 m za křižovatkou.
Stavbu realizují Silnice Group. Náklady na stavbu jsou plánovány na 126 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 43 milionů Kč. Realizace je plánována v období 23. října 2015 až 12. října 2017.

Stavba Zubří – Rožnov pod Rahoštěm je projektována v neplatné kategorii S 22,5/100 a měří 6,3 km. V roce 1995 zpracoval S-Projekt plus studii "Přeložka silnice I/18 Zašová – Rožnov pod Radhoštěm – Dolní Bečva“. V roce 2000 byla část studie týkající se Rožnova zamítnuta zástupci města. V roce 2004 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava "Technickou studii silnice I/35 Zubří – Rožnov pod Radhoštěm“. Počáteční cca 1 km dlouhý úsek tvoří provizorní napojení na stávající silnici I/35, který bude následně přebudován se stavbou obchvatu Zašové. Poslední 2 km pak tvoří přestavbu stávajícího průtahu I/35 Rožnovem na kategorii MS 16,5/50 s odbočovacími pruhy. Konec stavby je prostoru nádraží. Vlastní příprava nebyla zahájena.

Stavba I/35 Rožnov pod Radhoštěm, křižovatka je projektována v kategorii MS 15,50/50 a měří 1,356 km. Jedná se opřestavbu nevyhovující úrovňové křižovatky se silnicí III/4867 a ulice 5. května. Původně byla sledována prstencová MÚK, ale ta byla opuštěna pro vysokou hladinu spodní vody. Křižovatka je navržena jako úrovňová průsečná s potřebnými řadícími pruhy na všech paprscích.
V roce 2003 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava technickou studii "Silnice I/35 Rožnov pod Radhoštěm-křižovatka“. V listopadu 2005 byl schválen investiční záměr.
V červnu 2007 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 24. června 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena 23. června 2011.
V říjnu 2009 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 10. října 2013 bylo vydáno stavební povolení na místní komunikace a další objekty, 3. února 2014 bylo zamítnuto odvolání proti tomuto povolení.
24. února 2013 bylo zveřejněno oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu. 6. května 2014 bylo vydáno stavební povolení na hlavní trasu, ale bylo proti němu podáno odvolání, které bylo 29. srpna 2014 zamítnuto.
V červenci 2014 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je úprava ul. Meziříčské (63 m), úpravy křižovatek s ul. Nádražní (59 m), ul. 5. května (55 m), U Tesly (15 m), napojení ČS (41 m), 2 příjezdy (54 m), 3 parkoviště, úprava autobusového nádraží, chodníky, 6 SSZ a opěrná zeď (151 m).
Stavba začíná před odbočkou do Tesly. Stávající silnice bude úpravena a rozšířena na čtyřpruh v úseku U Tesly (za) - křižovatka s ul. Nádražní (za). Stavba končí za křižovatkou s ulicí Nádražní.
Stavbu realizuje "Sdružení křižovatka Rožnov pod Radhoštěm" ve složení Alpine Bau CZ a Swietelsky stavební, o.z. Dopravní stavby Morava. Náklady na stavbu jsou plánovány na 173 milionů Kč. Pro rok 2017 je na stavbu vyčleněno 10 milionů Kč. Realizace byla plánována v období 20. března 2015 až 31. července 2017 s uvedením do provozu 20. listopadu 2016.


autor © Lenny 2002 – 2017
Poslední změny na stránce 1. ledna 2017