Silnice pro motorová vozidla I/35

Státní hranice Polsko ČR - Hrádek nad Nisou - Liberec - Turnov - Úlibice, Křelov - Olomouc a Palačov - Valašské Meziříčí

Usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, byla vymezena dálnice D 35 v trase Hradec Králové - Litomyšl - Svitavy - Jevíčko - Konice - Olomouc - Lipník nad Bečvou v délce 185 km. Úsek Liberec - Turnov - Hradec Králové byl součástí hlavní sítě jako hlavní tah H-35. Ke změně koncepce došlo usnesením vlády České republiky ze dne 10. listopadu 1993 č. 361, o rozvoji dálniční sítě do roku 2005, kde byla vymezena rychlostní komunikace R 35 v trase státní hranice - Liberec - Turnov - Hradec Králové - Česká Třebová - Mohelnice - Olomouc - Lipník nad Bečvou. Usnesením vlády České republiky ze dne 21. července 1999 č. 741. byl vypuštěn úsek státní hranice - Liberec, tj. rychlostní silnice R 35 byla vymezena v trase Liberec - Turnov - Hradec Králové - Olomouc - Lipník.

5. dubna 2004 byla v Žitavě podepsána trilaterální smlouva mezi ministry dopravy České republiky, Německa a Polska o výstavbě silničního spojení v Euroregionu Nisa v prostoru mezi městy Hrádek nad Nisou v České republice, Bogatynia v Polské republice a Zittau ve Spolkové republice Německo. Současně bude výstavbou silnice B 178 napojena na dálnici A 4 mezi městy Dresden a Görlitz. Realizaci polského úseku zaplatila Česká republika a Německo.

Usnesením vlády ČR č. 929/2009 byla schválena Politika územního rozvoje ČR 2008, ve kterém byl vymezen koridor kapacitní silnice S5 v trase R10/R35 (Mnichovo Hradiště - Rádelský Mlýn) - Úlibice (E 442), a zároveń uložila MMR ČR zpracovat územní studii.

Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R35 Hradec Králové - Olomouc - Lipník přeřazena zpátky do dálniční sítě jako dálnice D35. Usnesením vlády č. 850 ze dne 13. listopadu 2013 byla schválena v rámci Dopravních sektorových strategií koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě.

Na základě rozhodnutí MD ČR ze dne 7. března 2016 byl úsek MÚK Doubí - MÚK Ohrazenice, km 25,005 - 42,001 přeřazen z dálniční sítě do sítě silnic pro motorová vozidla.

8. srpna 2016 bylo vydáno opatření obecné povahy - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to zařazení části silnice I/35 v úseku Hrádek nad Nisou - Liberec, Doubí v km 2,525 - 25,005 do silnic pro motorová vozidla. Začátek Silnice pro motorová vozidla je na ÚK Hrádek nad Nisou a konec na MÚK Doubí. V úseku Hrádek nad Nisou - MÚK Bílý Kostel nad Nisou je maximální povolená rychlost 90 km/h kvůli směrově nedělené dvoupruhové komunikaci, ve zbývajícím úseku je maximální povolená rychlost až 110 km/h. Délka silnice pro motorová vozidla je 24,300 km. 12. dubna 2017 bylo osazeny značky.

Silnice pro motorová vozidla je provozována v úsecích Hrádek nad Nisou - Liberec - Ohrazenice a Křelov - Olomouc, OK Globus. V přípravě jsou úseky Ohrazenice - Úlibice a Palačov - Valašské Meziříčí.
Kromě staveb v úsecích Turnov - Jičín, Palačov - Lešná a Valašské Meziříčí-severní obchvat - Rožnov pod Radhoštěm nejsou připravovány žádné jiné stavby, neboť silnice I/35 bude v úseku Úlibice - Hradec Králové Olomouc - Lipník nad Bečvou nahrazena dálnice D35.

Silnice I/35 je součástí mezinárodní silnice E 442 Karlovy Vary - Liberec - Olomouc - Žilina.

Celková délka SMV: 91,510 km
V provozu: 33,899 km
2,400 km neoznačeno jako SMV
7,312 km (1/2 profil)
Ve stavbě: 0,000 km
V přípravě: 44,888 km

Délka silnice pro motorová vozidla I/35 je zavislá na konečné variantě úseku Turnov - Úlibice.

Úsek státní hranice - Liberec

Tento úsek není součástí rychlostní silnice R 35, ale pouze silnice I. třídy I/35. V úseku st. hranice - Bílý Kostel bude provedena přeložka silnice v kategorii S 11,5/80, zbytek trasy je navržen jako S 22,5/80, ikdyž se výhledově uvažuje o dostavbě na plný profil.

Stavba I/35 Hrádek n.N. - státní hranice ČR/Polsko je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 0,671 km. Výhledově se uvažuje o přestavbě na kategorii S 22,5/80.
Součástí stavby je okružní křižovatka. Stavba zahrnuje výstavbu krátkého úseku od již postaveného obchvatu Hrádku nad Nisou ke státní hranici.
Stavba začíná v místě křižovatky obchvatu Hrádku se silnicí do Oldřichova, která byla přestavěna na okružní a končí na hranicích, kde se napojuje na 3,8 km dlouhou polskou spojku na německou B 198.
Stavbu projektoval Valbek a realizoval Strabag. Náklady na stavbu jsou 76 milionů Kč. 13. dubna 2007 byla stavba slavnostně zahájena. V prosinci 2007 byla zprovozněna okružní křižovatka. Realizace proběhla v období duben 2007 až listopad 2008. 1. června 2013 byla stavba spolu s navazujícím polským úsekem uvedena do provozu.

Ortofotomapa

Stavba I/35 Hrádek nad Nisou - obchvat je postaven v kategorii R 11,5/80 a měří 3,478 km. V listopadu 1995 Valbek Liberec zpracoval studii. 30. srpna 1996 byla zpracována dokumentace EIA obsahující 2 varianty. 10. března 1997 se uskutečnilo ústní projednání, dne 7. dubna 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou variantou 1 (severní).
Součástí stavby byly 2 úrovňové křižovatky, 1 okružní křižovatka, most přes železniční trať, úprava silnice III/2719 (190 m) a protihluková stěna.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce před Hrádkem. Následně trasa pokračuje provostranným obloukem kolem rozvodny SČE. Poté následuje klesání. Následuje průsečná křižovatka se silnicí do Kopáčova, která byla přestavěna v rámci stavby "I/35 Hrádek n.N. - státní hranice" na okružní. Následně kříží most přes trať Liberec - Žitava. Stavba končí na okružní křižovatce se starou silnicí. Součástí I/35 bude pouze úsek od rozvodny SČE po okružní křižovatku se silnicí na Kopáčov.
Stavbu projektoval Valbek a provedlo "Sdružení obchvat Hrádek" ve složení SSŽ o.z. 2 Liberec a Strabag. Stavební náklady na stavbu byly 95 milionů Kč. Realizace probíhala v období únor 1998 až srpen 2000 se zprovozněním 29. října 1999.

Stavba R35 Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou je projektována v kategorii S 11,5 a měří 7,636 km. V roce 1991 zpracoval Valbek vyhledávací studii "Rychlostní silnice R35 Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou" a v roce 1992 pak technickou studii v kategorii R 22,5/80. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. března 1994, dne 19. prosince 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 11. ledna 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
Byla vydána územní ochrana koridoru. V roce 1999 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 8. února 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 14. března 2006 bylo odvolání zamítnuto.
V lednu 2007 Valbek zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v lednu 2008 dokumentaci pro zadání stavby. 12. května 2009 bylo zahájeno stavební řízení na I. etapu km 0,000 - 4,200. 21. srpna 2009 bylo vydáno stavební povolení na tuto část. 20. ledna 2012 bylo vydáno rozhodnutí, změna stavby před dokončením pro I. etapu, která posunula termín dokončení na 30. června 2014. 4. března 2013 bylo vydáno stavební povolení na II. etapu, bylo proti němu podáno odvolání, které bylo zamítnuto 10. května 2013. Na zbylé části stále chybí vyřešit majetkoprávní příprava.
9. června 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby. 26. září 2008 byla soutěž zrušena z důvodu nezahrnutí prvků inteligentních dopravních systému v předmětu zakázky. 27. října 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 16. prosince 2008.
Součástí stavby je přestavba MÚK Bílý Kostel, MÚK Václavice, 1 úrovňová křižovatka, 8 mostů na trase, nadjezd, most na I/13, ekodukt, přeložky silnice III/2712 (281 m), 3 místních komunikací (1423 m), 4 polní cesty (6251 m), příjezní komunikace (173 m), 2 opěrné (224 m) a 1 zárubní zeď (168 m) a 2 protihlukové stěny (476 m).
Trasa začíná před MÚK Bílý Kostel se silnicí I/13 (trubkovitá), kde navazuje na předchozí stavbu. Následně se trasa stáčí na sever a pokračuje stoupáním za hřbitovem mosty přes údolí a údolí Farského potoka k Hlásnému vrchu. Ve stoupání je navržen přídatný pruh. Na vrcholu stoupaní je navržen ekodukt, za kterým se trasa stáčí na západ. Severně po zemědělských pozemcích míjí osadu Pekařka. Za lesem pokračuje po hranici pískovny Václavice, za kterou je navržena MÚK Václavice (deltovitá). Následuje most přes Václavický rybník. Trasa opět pokračuje zemědělskou krajinou, dostává se k rozvodně SČE, kde se za úrovňovou křižovatkou Hrádek napojuje na hotový severovýchodní obchvat Hrádku n. N.
V rámci stavby MÚK Bílý Kostel bude upravena silnice I/13, která navazuje na předchozí stavbu v místě, kde končí kategorii S 22,5/80. Mezi připojovacím pruhem MÚK a Zámečkem bude vybudován průpletový úsek. Následně bude stávající silnice rozšířena na čtyřpruh kategorii S 22,5/80 (520 m), dostavěna bude převážně levá polovina. Následuje přechodový úsek (465 m), ve kterém se levá polovina napojí na pravou, celá úprava končí před estakádou.
Stavbu provedlo "Sdružení R 35 Bílý Kostel - Hrádek" ve složení Eurovia CS, Integra Liberec a Eltodo EG. Náklady na stavbu byly 2,235 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 28. května 2009 až srpen 2014. 1. července 2014 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Zkapacitnění silnice I/13 (I/35) Stráž nad Nisou - Bílý Kostel nad Nisou je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 7,458 km včetně stavby "Mosty Chrastava". Předmětem stavby bylo rozšíření a rekonstrukce staré silnice na čtyřpruh.
1. června 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí. 14. října 2003 byla vydána změna územního rozhodnutí. 23. prosince 2003 byla vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Stráž nad Nisou, okružní křižovatka, 5 mosty na trase, nadjezd, most na přeložce, most na větvi, podchod, přeložka silnice III/01327, 5 místních komunikací, 4 polní cesty, autobusové zastavky, přeložka koryta Nisy, 5 opěrných a 3 zárubní zdi a 7 protihlukových stěn. Maximální stoupání je 6,15 %.
Stavba začíná za MÚK Bílý Kostel se silnicí I/13. Odtud trasa pokračuje kolem Zámečku ke Chrastavě. Ve stoupání byla trasa rozšířena o levou polovinu vozovky, následně v klesání o pravou polovinu vozovky. Před estakádou se napojuje na úsek, který byl postaven v rámci stavby "Mosty Chrastava", který končí za MÚK Chrastava se silnicí II/592. Trasa pokračuje stoupáním s přídatným pruhem, v tomto úseku po MÚK Machnín je trasa vedena ve stopě tzv. "Sudetské dálnice". Následuje MÚK Machnín. Trasa pokračuje kolem Bedřichovky, zde byla vybudována obousměrná zastávka. Následně trasa klesá ke Svárovu s přídatným pruhem. V úseku MÚK Chrastava - MÚK Svárov byla trasa rozšířena o pravou polovinu. V oblasti MÚK Svárov se silnicí III/27247 a výhledově i I/13 (trubkovitá) pokračuje trasa v nové poloze jižněji od staré silnice. Následuje most přes řeku Nisu, za kterým se opět napojuje na stopu původní silnice, která byla rozšířena o pravou polovinu. Stavba končí za železničním mostem napojením na již hotový průtah Libercem.
Náklady na výstavbu byly 977 milionů Kč. Stavbu projektoval Valbek a realizovala Skanska-DS. Stavba byla realizována v období říjen 2003 až říjen 2006. 31. března 2004 se uskutečnilo slavnostní zahájení stavby, 17. června 2005 byl otevřen 3 km dlouhý nový úsek trasy. 13. prosince 2005 byla stavba částečně uvedena do provozu. 30. června 2006 byla celá stavba zprovozněna včetně MÚK Stráž nad Nisou.

Stavba Mosty Chrastava je postavena v kategorii S 22,5/80 a měří 0,720 km. Jednalo se o nahrazení starého mostu z 60. let, který byl v havarijním stavu, dvěma novými mosty. Byly postaveny dva sedmipolové mosty (pro každý směr jeden) o délce 173,248 m, rozpětí polí 20,0 + 5x25,0 + 19,0 m a vnitřní šířce 13 m a vnější 15 m. Nosná konstrukci tvoří spojité nosníky z dodatečně předpjatého betonu na železobetonových pilířích. Na mostě byly postaveny oboustranně protihlukové stěny.
Nejprve byl postaven jižní most, následně byl starý severní most zbourán a nahrazen novým. Součástí stavby byla MÚK Chrastava, mosty Chrastava, podchod pro pěší a 2 protihlukové stěny.
Náklady byly 162,5 milionu Kč, 40 procent (2,1 milionů Euro) bylo hrazeno z programu PHARE. Stavbu projektoval Valbek a SHP a provedly SSŽ o.z. 2 Liberec. Výstavba proběhla v období září 1999 až červen 2002 s uvedením od provozu 8. července 2002.

Stavba I/35 MÚK Chrastava a MÚK Machnín – úprava odbočovacích pruhů je projektována v kategorii S 22,5. V říjnu 2014 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v březnu 2015 dokumentaci pro stavební povolení. V roce 2017 bylo vydáno stavební povolení. V únoru 2018 zpracoval Valbek projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Díky přeřazení daného úseku do silnici pro motorová vozidla a zvýšení rychlosti na 110 km/h v úseku Bílý Kostel - Stráž nad Nisou, je nutné upravit některé nedostačující délky přídatných pruhů. Jedná se o prodloužení odbočovacích pruhů na MÚK Machnín a MÚK Chrastava. Na MÚK Chrastava bude odbočovací pruh ve směru Liberec - Chrastava prodloužen o 104 m a na MÚK Machnín bude odbočovací pruh ve směru Liberec - Chrastava prodloužen o 35 m.
Stavbu provedla EUROVIA CS nákladem 3,1 milionů Kč na podzim roku 2018.

Stavba Liberec - Stráž nad Nisou 1. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 2,7 km. Součástí stavby je MÚK se silnice I/13. Stavba začíná za železničním mostem tratě Liberec - Frýdlant a pokračuje stoupáním až k MÚK se silnicí I/13. Souběžně s železniční tratí pokračuje k mimoúrovňové křižovatce, před kterou stavba sjezdem na starou silnici končila. Stavbu realizovaly SSŽ. Stavba byla zprovozněna v roce 1986. Na podzim 2003 byla dokončena rekonstrukce povrchu vozovky.

Stavba Liberec - Stráž nad Nisou 2. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 1,6 km. Součástí stavby jsou 2 mosty a tunel(L=240 m, P=280 m) pod centrem Liberce. Stavba začíná před mimoúrovňovou křižovatkou. Pokračuje mostem a následně hloubeným tunelem pod části města. Následně končí za MÚK se silnicí I/14. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Realizace proběhla v období let 1990 až 1993, s uvedením do provozu v roce 1992.

Stavba I/35 Liberec Londýnská, rampa Turnov měří 0,240 km. V červenci 2012 zpracoval Pragoprojekt dokkumentaci pro územní rozhodnutí. 6. srpna 2013 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nepodláhá dalšímu posuzování.
10. února 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2014 zpracoval Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. 7. listopadu 2014 bylo vydáno stavební povolení. V listopadu 2014 zpracoval Pragoprojekt projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Větve křižovatky jsou napojeny do dvou propojených okružních křižovatek, které jsou ve špičce přetíženy a dochází zde k zácpám. Výstavbou nové větve ve směru na Turnov dojde ke zlepšení dopravní situace. Součásně dojde k výstavbě připojovacího pruhu na I/35, která bude rozšířena o 2,2 m. Zároveň bude upravena západní okružní křižovatka.
Součástí stavby je větev křižovatky a zárubní zeď (17 m).
Stavbu provedla "Společnost I/35 Liberec Londýnská, rampa Turnov - Eurovia - Syner" nákladem 21 milionů Kč. Realizace proběhla v období květen až 3. listopadu 2015.

Stavba I/35 Liberec, MÚK Nákladní měří 0,098 km. V květnu 2016 zpracoval Valbek projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Stávající větev ve směru Liberec - Praha má nevyhovující směrové oblouky o malých poloměrech, které budou nahrazeny plynulejším uspořádáním. Připojení větve bude posunuto více ku Praze.
Součástí stavby je úprava odvodnění a přeložka věřejného osvětlení.
Stavbu provedla Skanska nákladem 3,1 milionů Kč v období březen až 31. květen 2017.

Stavba I/35 Liberec, rampa Košická je projektována v kategorii S 22,5/80 a měří 0,175 km. V listopadu 2016 zpracoval Valbek projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Předmětem stavby je vybudování odbočovacího pruhu ve směru Praha - Liberec na MÚK Košická. Součástí stavby je rozšíření mostu přes ulici Čechova, které spočívá ve snesení stávající NK a vybudování nové rozšířené NK z T-nosníků se spřaženou žb deskou. Před mostem bude proveden svah z armované zeminy ve sklonu 70°. Zároveň bude upravena levá polovina silnice I/35.
Stavbu provedla Chládek a Tintěra, Pardubice nákladem 31 milionů Kč v období 1. června až 30. listopadu 2017.

Stavba I/35 Dlouhý Most - Liberec, I. stavba (úsek Liberec - Doubí) je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 3,60 km. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vpravo od stávající. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/14. Po náspu pokračuje k plánované křižovatce s přeložkou I/14. Následně mostem přes železniční trať Liberec - Tanvald a v zářezu se dostává k mimoúrovňové křižovatce sloužící k napojení obchodní zóny. Nejdříve pravostranným a následně levostranným obloukem pokračuje až k MÚK Doubí, před kterou stavba končí.
Stavbu projekoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Realizace proběhla v období 1996 až 1999.

Úsek Liberec - Turnov

Tento úsek je již součástí rychlostní silnice, která tak začíná na MÚK Liberec-Doubí.

Stavba Dlouhý Most - Liberec, II. stavba (úsek Doubí - Jeřmanice) je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 3,200 km. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vpravo od stávající.
Součástí stavby je MÚK Doubí, 2 mosty na trase, lávka, 2 stoupací pruhy ve směru na Prahu a protihluková stěna.
Stavba navazuje před MÚK Doubí (osmičkovitá) na předchozí stavbu. Pokračuje severovýchodně kolem obce Dlouhý Most až k železničnímu mostu tratě Liberec - Pardubice, kde se napojuje na provozovanou stavbu Jeřmanice - Rádelský Mlýn. Zajímavostí je, že v části trasy je vozovka vedena ve dvou různých nivelitách.
Stavbu projektoval Valbek a realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Stavba byla realizována v období 1996 až 1999.
Stavba byla označena značkou silnice pro motorová vozidla 11. listopadu 2007 spolu se zprovozněním stavby Jeřmanice - Rádelský Mlýn, rekonstrukce.

Stavba Jeřmanice - Rádelský Mlýn je postavena v kategorii S 22,0/80 a měří 2,750 km. V rámci přeložky nové silnice mezi Libercem a Ohrazenicemi byla realizována tato stavba ve čtyřpruhu, ostatní stavby byly realizovány jako dvoupruh s umožněním výhledovího rozšíření na čtyřpruh. Čtyřpruh byl realizován kvůli stoupání.
Součástí stavby je MÚK Jeřmanice a MÚK Rádelský Mlýn, 3 mosty na trase, železniční most a lávka.
Stavba začíná před železničním mostem tratě Liberec - Pardubice. Odtud vede klesáním severovýchodně od obce Jeřmanice přes MÚK Jeřmanice až k MÚK Rádelský Mlýn se silnicí I/65, (trubkovitá) za kterou stavba končí. Stavba byla realizována v období 1972 až 1974.

Stavba Jeřmanice - Rádelský Mlýn, rekonstrukce je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 2,105 km. V dubnu 2003 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v září 2005 její aktualizaci. 30. dubna 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 21. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 16. června 2005 vydal Krajský úřad Libereckého kraje souhlasné stanovisko.
23. června 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2006 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 4. května 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Vzhledem k nevyhovujícím parametrům stavby bylo přistoupeno k rekonstrukci, kdy byly odstraněny nevyhovující prvky jako nedostatečné odbočovací a připojovací pruhy a přemístění autobusové zastávky.
Proběhla rekonstrukce povrchu vozovky, mostu a 3 zárubních a 2 opěrných zdi, dále bylo součástí stavby rozšíření MÚK Jeřmanice o odbočovací a připojovací pruhy, nový najdezd na místní komunikaci, místní komunikace (183 m), výstavba 5 protihlukových stěn (2319 m), přemístění autobusové zastávky, demolice původní lávky pro pěší a úprava dopravního značení mezi MÚK Rádelský Mlýn - MÚK Doubí.
Stavba začíná před železničním mostem a končí před MÚK Rádelský Mlýn.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 3 Liberec. Náklady jsou 187 milionů Kč. Rekonstrukce je plánována v období 10. duben 2007 až srpen 2008. 11. listopadu 2007 byla stavba uvedena do provozu, zároveň došlo k označení značkou silnice pro motorová vozidla i úseku Doubí Jeřmanice.

Stavba I/35 MÚK Rádelský Mlýn je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 0,658+0,055 km. Jedná se o přestavbu stávající mimoúrovňové křižovatky. Současné připojení směru Jablonec - Liberec je vedeno nevyhovující poloměry oblouků a navíc dochází ke křižení dopravních proudů do a z Jablonce, zde se stávají často dopravní nehody.
V únoru 2000 Pragoprojekt zpracoval technickou studii. V dubnu 2007 Pragoprojekt zpracoval aktualizovanou technickou studii. 14. července 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA, 7. srpna byly zveřejněny závery zjišťovacího řízení, podle kterých stavba nepodléhá dalšímu posuzování.
Dle původního návrhu byla stavba vzhledem k finanční náročnosti rozdělena do 2. etap. V 1. etapě měla být postavena nová větev B pro směr Jablonec - Liberec včetně připojovacího pruhu, které umožní bezkolizní vedení. V 2. etapě měla být postavena nová větev D pro směr Liberec - Jablonec včetně připojovacího pruhu, která umožní bezkolizní vedení.
V únoru 2010 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na I. etapu. 14. června 2012 bylo zahájeno územní řízení. 15. srpna 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V srpnu 2015 zpracoval Valbek novou technickou studii, ve které byl navržen zcela nový návrh křižovatky a byla navržena přeložka silnice I/35 za účelem zvětšení směrového oblouku na R=375 m.
14. června 2016 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nebude dále posuzována.
V dubnu 2017 zpracoval Valbek dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. dubna 2017 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V březnu 2018 zpracovalo "Sdružení Valbek - Novák - Bung" ve složení Valbek, Novák&Partner a Bung Ingenieure AG dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Rádelský Mlýn, 2 mosty na trase, most na větvi 1, sanace mostu na I/35, úprava silnice I/65 (S 13,5/70; 185 m), přeložka cyklostezky (145 m), 3 opěrné (253 m) a 3 zárubní zdi (225 m), 3 armované svahy (420 m) a prodloužení protihlukové stěny (280 m).
V rámci stavby bude přeložena silnice I/35. Bude zvětšen poloměr směrového oblouku z R=275 m na R=375 m, a tím budou zajištěny rozhledové poměry. Dojde k posunu osy o 11,5 m. Křižovatka bude přestavěna z trubkovité na rozštěpnou. Větev 1 Liberec - Jablonec délky 435 m nahrazuje dnešní nevyhovující vratnou větev, jenž má nejmenší poloměr směrového oblouku R=12 m. Větev bude nahrazena přímou větví, která nadjezdem (146 m) překonává přeložku I/35 a větev 2 Jablonec - Turnov. Je vedena ve směrovém oblouku R=85 m a podélným sklonem až 8,0 %. Větev 2 Jablonec - Turnov délky 639 m a větev 3 Turnov - Jablonec délky 384 m budou směrově, výškově a šířkově upraveny. Větve 4 Jablonec - Liberec délky 272 m je navržena jako přímá s poloměrem oblouku R=90 m. Realizací větve 4 bude odstraněno křížení s větví Liberec - Jablonec.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 380 milionů Kč. Pro rok 2019 je na stavbu vyčleněno 71 milionů Kč. Realizace je plánována v období říjen 2019 až říjen 2021.

Stavba Zkapacitnění I/35 Hodkovice - Rádelský Mlýn je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 2,135 km. V roce 1989 Pragoprojekt Liberec zpracoval studii. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. prosince 1994, dne 13. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 18. října 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V červnu 1998 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2000 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byla rekonstrukce MÚK Rádelský Mlýn, most na trase, nadjezd, úprava mostu na místní komunikaci, rekonstrukce mostu přes Mohelku, 2 rekonstrukce mostů na trase, 3 místní komunikace, 3 zárubní stěny (462 m), protihluková stěna (200 m) a rekonstrukce R10 Svijany - Ohrazenice. Bývalá silnice ležela v plánované trase rychlostní silnice.
Stavba byla rozdělena na dvě etapy. V první došlo k výstavbě nové poloviny vozovky vpravo od stávající a v druhé k rekonstrukci stávající vozovky.
Stavba začíná na MÚK Rádelský Mlýn a odtud vede podél říčky Mohelky až do prostoru Hodkovic, kde se stavba napojila na provozovaný úsek Hodkovic - Ohrazenice.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 2 Liberec. Náklady na stavbu byly 615 milionů Kč. Realizace probíhala v období květen 2002 až duben 2004. 1. etapa skončila 21. listopadu 2002 částečným zprovozněním pravé poloviny vozovky. 8. července 2003 byla stavba zprovozněna kromě úseku okolo MÚK Rádelský Mlýn. Celá stavba byla uvedena do provozu až 5. prosince 2003.

Stavba Ohrazenice - Hodkovice, III. stavba je postavena v kategorii S 22,5/80 a měří 2,965 km. V roce 1993 Pragoprojekt Liberec zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dokumentace EIA byla zveřejněna 5. prosince 1994, dne 13. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 18. října 1995 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vpravo od stávající v úseku Hodkovice - Nový Mlýn.
Součástí stavby byla MÚK Hodkovice, 3 mosty na trase, 2 mosty na přeložkách, rekonstrukce mostu a Mánesovy ulice, místní komunikace, výstavba doprovodné komunikace, opěrná zeď (300 m) a protihluková stěna (200 m).
Stavba začíná na severním okraji Hodkovic. Odtud trasa pokračuje přes MÚK Hodkovice se silnicí II/278 kolem Hodkovice, kříží Mohelku a v její blízkosti vede. Stavba končí za druhým mostem přes Mohelku u Nového Mlýna, kde se napojila na již provozovaný úsek.
Stavbu projektoval Pragoprojekt realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Výstavba proběhla v období březen 1998 až srpen 2000.

Stavba Ohrazenice - Hodkovice, II. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 1,620 km. Došlo k rekonstrukci stávající vozovky a výstavbě nové vozovky vpravo od stávající v úseku Nový Mlýn - Žďárek. Součástí stavby byl most na polní cestě a opěrné zdi.
Stavba začíná za mostem přes Mohelku. Odtud pokračuje podél Mohelky a následně se odklání podchází pod železničním mostem a pokračuje stoupáním s přídatným pruhem. V tomto úseku jsou obě polovina vozovky jsou vedeny v různé nivelitě až do prostoru jižně od Žďárku, kde navazovala na provozovaný úsek Žďárek - Ohrazenice.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ o.z. 2 Liberec. Náklady na stavbu byly 88 milionů Kč. Stavba byla realizována v období květen 1995 až říjen 1997.

Stavba Ohrazenice - Hodkovice, I. stavba je postavena v kategorii R 22,5/80 a měří 3,940 km. Jedná se o úsek Žďárek - Ohrazenice. Součástí stavby byla MÚK Pacéřice, most na trase, nadjezd, lávka, podchod, přeložka silnice III/2921 a polní cesta.
Stavba začíná v prostoru jižně od obce Žďárek. Následně stavba opouští stopu původní silnice a pokračuje západně podél ní, stará silnice je zachována jako doprovodná komunikace. Trasa pokračuje v zářezu klesáním s přídatným pruhem k MÚK Paceřice se silnicí III/2921 (kosodelná). Jižně od Paceřic, kde bylo rozhraní I. a II. etapy, se napojuje na starou silnici, která byla rozšířena o pravou polovinu vozovky. Následně klesá zemědělskou krajinou až k MÚK Ohrazenice s rychlostní silnicí R 10, před kterou cca 600 m končí a napojovala se na úsek postavený v rámci stavby MÚK Ohrazenice.
Stavbu projektoval Pragorpojekt a provedly SSŽ, o.z. Liberec. Realizace proběhla v období listopad 1989 až květen 1995 a byla rozdělena na 2 etapy. V I. etapě byl vybudován úsek Ohrazenice - Paceřice, který byl zprovozněn v roce 1993 a ve II. etapě byl postaven úsek Paceřice - Žďárek vedoucí mimo původní silnici, který byl předán do provozu v roce 1994.

Úsek Turnov - Úlibice

Stavba Turnov - Úlibice je projektována v kategorii R 21,5/100 (čtyřpruh) a S 15,25/100 (třípruh) a měří 35 - 44 km dle variant. Příprava této stavby je velice složitá. Původně byla trasa navržena v dnes již neplatné kategorii R 11,5/100, ale Krajský úřad Libereckého kraje při zpracování ÚP VÚC Libereckého kraje v roce 2003 vznesl požadavek na čtyřpruh.
V roce 1986 Pragoprojekt zpracoval studii Přeložky sil. I/35 v úseku Podůlší - Úlibice a v roce 1991 Stavoprojekt Jičín studii v úseku Turnov - Jinolice.
Na tyto práce navázaly další studie. V roce 1997 Grenop zpracoval technickou studii na dílčí část Ohrazenice - Sedmihorky, v roce 1999 opět Grenop zpracoval technickou studii na část Sedmihorky - Jinolice a v roce 2000 Transconsult zpracoval technickou studii na část Jinolice - Úlibice. Tyto studie byly zpracovány v kategorii R 11,5/100.
V roce 2001 ATEM zpracoval dokumentaci EIA na část Ohrazenice - Jinolice, která byla v listopadu 2001 předána k posouzení MŽP ČR. Byla podstoupena k vyjádření dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím. V březnu 2003 bylo posuzování zastaveno. Opět se jednalo o dvoupruhovou přeložku v kategorii R 11,5/100.
Pro úplnost popis původního řešení dvoupruhové přeložky kategorie R 11,5/100 a měřila 30,0 km. Stavba začínala na MÚK Ohrazenice. Křížíla železniční tratě, procházela prolukou v zástavbě a dále mezi Turnovem a Nudvojovicemi. Mostem přes Jizeru a následně jižně podél železniční trati kolem Pelešan, Sedmhorek. V úseku mezi Hrubou Skálou a Ktovou byla navržena ve dvou varintách, jižně podél železniční trati a severně podél stávající silnice I/35. Trasa dále míjí severovýchodně Ktovou a Újezd pod Troskami, za kterým je až k Železnici trasa opět navržena ve dvou variantách, v jedné variantě vede trasa jihohovýchodně od Libuně, Jinolic, Dolního Podůlší a v druhé severovýchodně od Libuně, Jinolic a Dolního Podůlší. Trasa jižně míjí Železnici, severně Valdice a Studeňany a končí na MÚK Úlibice.

V roce 2002 Krajský úřad Libereckého kraje zadal u Valbeku zpracování vyhledávací studie trasy ve čtyřpruhové kategorii R 22,5/100, která by sloužila jako podklad pro dopravní řešení ÚP VÚC Libereckého kraje.
Problematika stavby byla řešena ve dvou územně plánovacích dokumentacích, a to v konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje a v konceptu ÚP VÚC okres Jičín.
Na jaře 2003 SAUL Liberec zpracovala Koncept ÚP VÚC Libereckého kraje, ve kterém byla R35 navržena ve 3 variantách. Varianta A představovala původní dvoupruhové řešení, varianta B je dnešní úpravena severní s západním obchvatem Rovenska a varianta C je dnešní upravená severní s východním obchvatem Rovenska.
19. června 2003 se uskutečnilo veřejné projednání Konceptu, které trvalo 6 hodin, většina přítomných byla proti severní variantě. 22. července 2003 na mimořádném zasedání rady Libereckého kraje byla R35 doporučena ve variantě C (upravená dnešní severní).
Většina obcí na trase tuto variantu odmítla a požadovala posoudit jižní variantu. 26. srpna 2003 Zastupitelstvo Libereckého kraje po dlouhé diskuzi rozhodlo o vypracování studie jižní varianty a definitivně rozhodnout po řadném posouzení všech variant. Následně v roce 2004 Valbek zpracoval studii jižní varianty a v roce 2005 srovnávací studii, která doporučila severní variantu. S tímto ale nesouhlasilo občané, obce a občanské sdružení.
Bylo zpracováno a projednáno posouzení vlivů koncepce ÚP VÚC Libereckého kraje na životní prostředí. Následně byl posouzen a projednán vliv na lokality soustavy Naturu 2000, kde se prokázalo, že žádná ze sledovaných variant není ve střetu s lokalitami soustavy Naturou 2000. S ohledem na novou legislativu byly práce na ÚP VÚC Libereckého kraje zastaveny a započaly práce na ZÚR Libereckého kraje.
1. prosince 2005 byl koncept ÚP VÚC okres Jičín projednán na veřejném jednání v Jičíně. Jako nejvhodnější je z pohledů zpracovatelů ÚP doporučována dvoupruhová přeložka se střídavými pruhy pro předjíždění a mimoúrovňovými křižovatkami. V návrhu ZÚR Královéhradeckého kraje je vymezen koridor kapacitní silnice v severní variantě.
S ohledem na plnění úkolů z PÚR2006 Krajský úřad Libereckého kraje zadal zpracování studie účelnosti a proveditelnosti, kterou zpracoval v únoru 2009 Valbek. Trasa je ve studii navržena ve 3 koridorech v kategorii R 25,5/120, 100. Všechny koridory byly posouzeny, z ekologického hlediskoa jsou oba koridory, jižní i severní, srovnatelné. Rozdíl v nákladech mezi severním a jižním koridorem je přijatelný, z dopravního hlediska je nejlépe hodnocen koridor severní, stejně tak i z ekonomického hlediska. K dalšímu sledování studie doporučila koridor severní. Následně byla studie projednána se zástupci MD ČR, MŽP ČR, MMR ČR a kraji Libereckého, Středočeského a Královehradeckého.
Popis variant:

  • Koridor 1 - severní měří 34,94 km. Součástí stavby je 6 MÚK, 26 mostů na trase, 9 nadjezdů a 4 tunely (4390 m).
    Stavba začíná před MÚK Ohrazenices s rychlostní silnicí R10, která bude přestavěna. V první variantě bude hlavní průjezd ve směru Praha - Liberec a opačně a ve druhé variantě ve směru Jičín - Liberec a opačně. Bezprostředně následuje hloubený tunel (130 m) pod železniční tratí, kterým trasa prochází přes Ohrazenice. Trasa kříží železniční trať a pokračuje prolukou k MÚK Turnovse silnicí II/610. Kříží Jizeru a následně je trasa vedena v levostranném oblouku podél řeky, mosty kříží Libuňku, ČOV, železniční trať a ul. Sobotecká. Před stávající silnicí je umístěn portál tunelu (1380 m), kterým pokračuje severně od Pelešan a Na Kamenci. Následuje MÚK Valdštejnsko se silnicí III/2835. Trasa se následně odklání od stávající silnice I/35 a pokračuje kolem Karlovic, Svatoňovic, Václaví k MÚK Žernov s přeložkou silnice II/283, která je přivaděčem do Semil. Následně se trasa stáčí na jih a pokračuje tunelem (1560 m) východně kolem Rovenska. Za křížením železniční trati následuje další tunel (1320 m, lze zkrátit až na polovinu). Trasa pokračuje v souběhu se stávající silnicí I/35, severně míjí Libuň, jižně Kněžnice, za kterou je navržena MÚK Kněžnice se stávající silnicí I/35. Trasa dále pokračuje v souběhu s železniční tratí. Severně od Valdic je navržena MÚK Valdice se silnicí II/286. Studeňany trasa míjí variantě, ze severu nebo z jihu. Stavba končí na MÚK Úlibice.
    Celkové náklady dle normativů 19,676 miliardy Kč.
  • Koridor 2 - jižní měří 41,329 km. Součástí stavby je 7 MÚK, 38 mostů na trase, 17 najdezdů, tunel (850 m) Stavba začíná u Hoškovic na MÚK Mnichovo Hradiště s rychlostní silnicí R10. Odtud trasa pokračuje polem na jih. Následuje MÚK Dobrá Voda se silnicí II/268, která je situována východně od obce. Mezi Kněžmostem a Býčinou je navržena MÚK Kněžmost se silnicí II/276. Následně je trasa vedena jižně podél silnice II/268. Průchod kolem Přepeře a Horního Bousova je navržen variantě, a to severní, resp. jižní varianta, v obou variantách je navržena MÚK Horní Bousov se silnicí I/16. Trasa dále pokračuje jižně od silnice I/16. Za Ohařicemi trasa kříží silnici I/16 a severně od Dolního Lochova pokračuje tunelem (850 m) přes CHKO Český Ráj. Za Ohavčí je navržena MÚK Jičín-západ se silnicí I/16. Trasa se stáčí na jih. Jižně od Čejkovic je navržena MÚK Jičín-jih se silnicí I/32. Trasa dále prochází Robousy a Náchodskem a Řehečí a Kacákovou Lhotou. Stavba končí za MÚK Úlibice západně od Lužan.
    Celkové náklady dle normativů 14,567 miliardy Kč.
  • Koridor 3 - superseverní měří 44,367 km. Součástí stavby je 8 MÚK, 39 mostů na trase, 13 nadjezdů a 10 tunelů (8910 m). Stavba začíná na MÚK Rádelský Mlýn. Následně pokračuje v trase silnice I/65, která bude rozšířena na čtyřpruh (2770 m). V místě stávající MÚK u Rychnova je navržena MÚK Rychnov, za kterou se trasa odklání a pokračuje severovýchodně kolem Rychnova, následuje tunel (1350 m) ústící u Mukařova, u Skuhrova je navržen další tunel (210 m), za kterým následuje most (520 m), tunel (2250 m), MÚK Železný Brod se silnicí I/10, která je situována severně od obce, další dva tunely (2130 m) a (1030 m). Následně trasa přechází mostem údolí Jizery (480 m). Se silnicí II/292 je navržena MÚK Proseč, která je situována východně od obce. Tras jihovýchodně míjí Semily a dále je vedena v souběhu s železniční tratí 3 tunely (130, 390 a 170 m) k MÚK Koštělov se silnicí II/286. Severovýchodně od Lomnice je navržena MÚK Lomnice se silnicí II/286. Trasa dále pokračuje na jih v souběhu se silnicí II/268 3 tunely (520, 130 a 390 m), v tomto úseku jsou navrženy 3 mosty s délkou nad 600 m. Severně od Soběraz je navržena MÚK Železnice se silnicí III/2849. Trasa severně míjí Studeňany a končí na MÚK Úlibice.
    Celkové náklady dle normativů 36,874 miliardy Kč.

Usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 4661/11/ZK ze dne 13. prosince 2012 byly vydány ZÚR Libereckého kraje, které obsahují severní a jižní variantu.
Usnesením vlády ČR č. 929/2009 byla schválena Politika územního rozvoje ČR 2008, ve kterém byla trasa vymezena kapacitní silnicí S5 v území Rádelský Mlýn / Mnichovo Hradiště - Úlibice, a rovněž vláda ČR uložila MMR ČR zpracovat územní studii, ve které měl být proveden výběr koridoru.
V březnu 2012 Atelier T-plan zpracoval "Územní studii koridoru kapacitní silnice R10/R35 Mnichovo Hradiště - Rádelský Mlýn - Úlibice, která doporučila k dalšímu sledování severní variantu v kategoriích S 20,75 - S 14,75, a zároveň zpřesnila její vymezení pro aktualizaci ZÚR Libereckého Královehradeckého kraje s prověřením návrhové kategorie na základě aktualizace dorpavního modelu pro výhledový rok 2040. Zároveň doporučila zpracovat technickou studii z hlediska průchodnosti územním pro jednotlivé kategorie.
V roce 2014 zpracoval dopravní model AF-Cityplan ve studii "Modelové posouzení silnice R35 v úseku Turnov - Úlibice". V únoru 2014 Valbek zpracoval technickou studii na celou trasu v úseku Turnov - Úlibice v severním korirodu s cílem nalézt ekonomicky nejefektivnější trasu z hlediska směrového a šířkového uspořádání při respektování zájmů ochrany životního prostředí.
V říjnu 2014 zpracoval Valbek "Studii proveditelnosti souboru staveb R35 Ohrazenice - Úlibice", ve které bylo provedeno ekonomické hodnocení za použítí modelu HDM-4. Dále bylo posouzeno 6 navržených variant a k dalšímu sledování byla doporučena varianta 3 v kategorii S 13,5/80, eventuálně varianta 4 kombinace kategorí R 21,5/100 a S 13,5/80, které dosáhly nejlepších ekonomických výsledků a nejmenších přímých dopadů na životní prostředí. Přehled posuzováných variant:
Varianta 1 byla navržena v kategorie R 25,5/120 a měří 32,858 km. Její součástí bylo 7 MÚK, tunely (2600 m) a mosty (4575 m). Stavební náklady na variantu byly odhadnuty na 19,781 miliardy Kč.
Varianta 2 byla navržena v kategorie R 21,5/100 a měří 32,820 km. Její součástí bylo 7 MÚK, tunely (1800 m) a mosty (4660 m). Stavební náklady na variantu byly odhadnuty na 16,847 miliardy Kč.
Varianta 3 byla navržena v kategorie S 13,5/80 (2+1) a měří 32,072 km. Její součástí bylo 9 MÚK, tunely (900 m) a mosty (4040 m). Stavební náklady na variantu byly odhadnuty na 10,014 miliardy Kč.
Varianta 4 byla navržena jako kombinace kategorií R 21,5/100 a S 13,5/80 (2+1) a měří 32,142 km. Její součástí bylo 9 MÚK, tunely (1800 m) a mosty (3695 m). Stavební náklady na variantu byly odhadnuty na 12,357 miliardy Kč.
Varianta 5 byla navržena v kategorie R 25,5/120 v návrhu Mott MacDonald a měří 31,352 km. Její součástí bylo 7 MÚK, tunely (3670 m) a mosty (4410 m). Stavební náklady na variantu byly odhadnuty na 19,979 miliardy Kč.
Varianta 6 byla navržena v kategorie S 13,5/80 (2+1) v trase varianty 2 a měří 32,820 km. Její součástí bylo 7 MÚK, tunely (1800 m) a mosty (4660 m). Stavební náklady na variantu byly odhadnuty na 12,710 miliardy Kč.
Vybrané 2 varianty byly zapracovány do oznámení EIA, které bylo zveřejněno 15. prosince 2015. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován.
Přehled variant z procesu EIA:

  • Varianta E1 je projektována v kategoriích R 21,5/100 a S 15,25/100 a měří 32,503 km. Vychází z varianty 4. Její součástí je 7 MÚK (Ohrazenice, Přepeře, Valdštejnsko, Žernov, Čimyšl, Kněžice, Valdice), 31 mostů na trase, z toho 11 velkých mostů, 13 nadjezdů, most na D10, 13 mostů na větvích křižovatky, 2 železniční mosty, tunel Ohrazenice (130 m), tunel Pelešany (900 m), přeložka dálnice D10 (R 25,5/100; 1494 m), střední odpočívka Václaví, malá odpočívka Soběraz, přeložky silnic I/10 (S 22,5/80; 468 m), 3xI/35 (440+200+420 m), II/282 (310 m), III/283 (6250 m), III/286 (300 m), II/610 (200 m), III/01016 (675 m), III/2825 (90 m), III/2828 (80 m), III/2835 (530 m), III/2846 (270 m), III/2861 (520 m) a III/2867 (330 m), 4 místní komunikace (570 m), 11 polních cest (3965 m) a 8 protihlukových stěn. Celkový objem výkopů je 3 809 300 m3 a násypů 3 604 400 m3. V km 0,0 - 11,770 je navržena trasa v kategorii R 21,5/100 a v úseku 11,770 - 32,503 v kategorii S 15,25/100.
    Varianta začíná na MÚK Ohrazenice s dálnicí D10 a silnici I/10, přímý směr bude nově veden ve směru Praha - Liberec, ve směru Liberec - Jičín jsou navrženy přímé větve. Následuje podjezd pod silnici III/2797 a železniční tratí Turnov - Liberec. Trasa pokračuje jihozápadně kolem Ohrazenic, překonává železniční trať Praha - Turnov. Se silnicí II/610 je navržena MÚK Přepeře (kosodelná). Trasa dále vede po severovýchodním okraji Nudvojovic, pokračuje mostem přes Jizeru (670 m), za kterým je navržen tunel Pelešany (800 m). Trasa pokračuje jižně podél silnice I/35, kterou kříží západně od Valdštejnska. S přeložkou silnice III/2835 je navržena MÚK Valdštejnsko (kombinace kosodelné a osmičkovité). Trasa dále pokračuje severně kolem Karlovic a Svatoňovic a jihozápadně kolem Volavce, zde se odpojuje z trasy varianta E2. Varianta E1 pokračuje dále východně kolem Roudného. Jižně od Václaví je navržen most přes Václavický potok. Následuje MÚK Žernov s přeložkou silnice II/282 (osmičkovitá), která je umístěna jižně od Žernova. Zde se mění kategorie ze čtyřpruhu R 21,5/100 na třípruh kategorie S 13,5/90. Varianta dále pokračuje východně kolem Rovenska p. T. a směřuje k silnici I/35, podél které následně vede. Severovýchodně míjí Čímyšl, před kterou je navržena MÚK Čimyšl se silnicí II/281 (trubkovitá), a Libuň. Dále varianta pokračuje jihozápadním obchvatem kolem Kněžice. Se silnicí I/35 je navržena MÚK Kněžice (osmičkovitá). Trasa pokračuje severně podél železninčí trati Turnov - Hradec Králové. Severně od Valdic je navržena MÚK Valdice se silnicí II/286 (osmičkovitá). Varianta prochází mezi Radimem a Studeňany a končí na MÚK Úlibice se silnicí I/16, kde navazuje na připravovanou stavbu D35 Úlibice-obchvat.
    Celkové náklady jsou odhadovány na 15,726 miliardy Kč.
    V podvariantě je navržena trasa jako třípruh kategorie S 15,25/100. Náklady na ni jsou odhadovány na 14,025 miliardy Kč.
  • Varianta E2 je projektována v kategorii S 15,25/100 a měří 31,459 km. Vychází z varianty 3. Její součástí je 8 MÚK (Ohrazenice, Přepeře, Valdštejnsko, Volavec, Ktová, Čímyšl, Kněžice, Valdice), 29 mostů na trase, z toho 8 velkých mostů, 15 nadjezdů, most na D10, 12 mostů na větvích křižovatky, 2 železniční mosty, tunel Ohrazenice (130 m), tunel Pelešany (900 m), přeložka dálnice D10 (R 25,5/100; 1494 m), střední odpočívka Štěpánovice, malá odpočívka Soběraz, přeložky silnic I/10 (S 22,5/80; 468 m), 3xI/35 (440+200+420 m), II/282 (1350 m), III/283 (7800 m), III/286 (300 m), II/610 (200 m), III/01016 (675 m), III/2828 (730 m), III/2835 (530 m), III/2846 (270 m), III/2861 (520 m) a III/2867 (330 m), 5 místních komunikací (720 m), 12 polních cest (4455 m) a 9 protihlukových stěn. Celkový objem výkopů je 3 301 600 m3 a násypů 3 450 500 m3.
    Varianta se kromě šířkového uspořádání liší v úseku km 9 - 18, tj. Volavec - Čímyšl, kde varianta vede západně kolem Rovenska pod Troskami. S přeložkou silnice II/283 je navržena MÚK Volavec. S přeložkou silnice II/282 je navržena MÚK Ktová.
    Celkové náklady jsou odhadovány na 13,172 miliardy Kč.
V listopadu 2016 zpracoval Valbek technickou studii "I/35 Turnov - Úlibice" jako podklad pro zpracování dokumentace EIA, ve které byly navrženy 2 varianty vedení přeložky silnice I/35.

Úsek silnice I/35 Turnov - Hradec Králové

Stavba I/35 Mašov, křižovatka s II/2835 je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 0,385 km. 15. března 2017 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2017 zpracoval Valbek dokumentaci pro stavební povolení a v květnu 2018 pak zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je úprava silnice III/2835 (80 m), chodníky a autobusová zastávka.
Předmětem je přestavba stávající stykové křižovatky se silnicí III/2835 v místě Valdštejnsko. Křižovatka bude doplněna o samostatné odbočovací pruhy vlevo, resp. vpravo.

Stavba I/35 Ktová, odstranění úrovňového přejezdu je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 1,296 km. V dubnu 2009 zpracoval Valbek technickou studii, která řešila křížení s železniční tratí variantně, buď podjezdem anebo nadjezdem, k dalšímu sledování byla doporučena varianta podjezd. 1. dubna 2010 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V lednu 2016 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
součástí stavby je most na trase, železniční most, přeložka silnice II/282 (108 m), 3 místní komunikace (1090 m), chodníky, autobusová zastávka a opěrná zeď (150 m).
Stavba začíná za Borkem pod Troskami. Odtud pokračuje v přímé a v zářezu podél železniční trati. Následují 2 protisměrné oblouky. Trasa v zářezu podchází železniční most. Stavba končí napojením na stávající silnici I/35 okružní křižovatkou se silnicí II/282.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 172 milionů Kč. Realizace je plánována v období červen 2020 až říjen 2022.

Stavba I/35 Jinolice, odstranění úrovňového přejezdu je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 1,800 km. V květnu 2009 zpracoval Valbek technickou studii. 30. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr bude dále posuzován. 12. prosince 2017 bylo posuzování ukončeno.
Součástí stavby je most na trase, železniční most, přeložky silnic III/2818 (330 m), III/2846 (110 m), III/2867 (125 m), úprava místních komunikací (1010 m) a protihlukové stěny.
Stavba začíná Kněžicemi. Následuje úrovňová křižovatka se silnicí III/2846. Trasa pokračuje východně kolem Jinolic. Podchází železniční trať a pokračuje mezi Jinolicemi a Dolním Podulším. S přeložkou silnic III/2818 a III/2867 je navržena průsečná křižovatka. Následně se trasa napojením na stávající silnici I/35. Stavba končí za křižovatkou s místní komunikací v Podulší.

Stavba I/35 MÚK D11 Plotiště - okružní křižovatka Plotiště je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 0,847 km. 17. ledna 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V září 2013 zpracoval Valbek technickou studii "Zkapacitnění I/35 od MÚK s D11 po OK Plotiště". V září 2015 Valbek zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je most na trase a polní cesta (740 m).
Stavba začíná za MÚK Plotiště s dálnicí D11 před mostem přes meliorační kanál, kde navazuje na úsek zkapacitněný v rámci stavby dálnice D11 1106 Hradec Králové Smiřice. Odtud pokračuje v trase silnice I/35, která bude zkapacitněna na čtyřpruh. Bude dostavěn pravý jízdní pás. Sjezd na místní komunikaci do Svobodných Dvorů bude zrušen, stejně tak i autobusové zastávky. Stavba končí před okružní křižovatkou, která bude přestavěna v rámci stavby I/33 Plotiště n. L. - odstranění železničního přejezdu.
Náklady jsou plánovány 157 milionů Kč. Realizace je plánována v období srpen 2019 až prosinec 2020.

Stavba I/35 Staré Město, připojení na D35 km 0,225 - 3,325 je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 3,325 km. V červnu 2016 Valbek zpracoval technickou studii. 20. prosince 2016 bylo zveřejněno oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován. V červnu 2017 byl zpracován záměr projektu.
Stavba řeší převedení dopravy ze stavby dálnice D35 Opatovec - Staré Město v případě, že nebude postavena navazující stavba D35 Staré Město - Mohelnice nebo část dálnice D43 v úseku D35 - I/35.
Součástí stavby jsou 3 mosty na trase, nadjezd, most na III/36820, úprava silnice I/35 (550 m), 2 přeložky silnice III/36820 (430 m), 3 polní cesty (1180 m) a 3 protihlukové stěny (1175 m).
Stavba začíná na MÚK Staré Město s dálnicí D35 v km 91,415. Odtud pokračuje ve stopě větve Hradec Králové - I/35 a následně v km 0,5 - 2,89 pokračuje na jih v trase budoucí dálnice D43 jako její levá polovina. Poté vede v trase větve HK - I/35 budoucí MÚK Borušov dálnice D43 se silnicí I/35. Stavba končí stykovou křižovatkou se silnicí I/35 před odbočkou se silnicí III/36820 u Borušova. Stávající silnice I/35 bude upravena.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 958 milionů Kč.

Úsek Palačov - Valašské Meziříčí

Výstavba tohoto úseku je součástí silnice pro motorová vozidla I/35. Po vybudování Palačovské spojky bude silnice I/35 převedena do trasy Lipník - Bělotín na úkor silnice I/47, dále povede v peáži s dálnicí D 48 na MÚK Palačov, kde se odpojí a povede ve zcela nové trase jižním směrem k obci Lešná, kde je navržena MÚK Lešná a dále k Valašskému Meziříčí, kde se napojí na připravovaný obchvat Valašského Meziříčí.
Stávající silnice I/35 v úseku Hranice na Moravě - MÚK Lešná bude převedena do silnic II. tříd, a to v úseku Hranice - Teplice nad Bečvou jako silnice II/438 a v úseku Teplice nad Bečvou - MÚK Lešná jako silnice II/440.
V prosinci 1995 HBH Projekt zpracoval studii "Přeložka silnice I/35 Valašské Meziříčí (DEZA) - Palačov (I/48)", kde byly navrženy 2 varianty vedení, západním, resp. východním okraji jímacího území kvalitních podzemních vod u Poruby, na základě posouzení byla doporučena varianta 1 (současná varinta).
V roce 1997 byla zpracována dokumentace EIA, která s ohledem na změnu výškového a směrového vedení u Lešné nebyla zveřejněna. V roce 1999 byla zpracována studie na další variantu "Přeložka silnice R 35 Valašské Meziříčí (DEZA) - Palačov (I/48), variantní řešení v km 0,000 - 5,500" na jejichž základě byla vybrána Varianta 1 (současná podoba). Zároveň bylo rozhodnuto o realizaci stavby Lešná - Valašské Meziřící a ve druhé Palačov - Lešná.
Úsek je rozdělen do dvou staveb:
- Stavba I/35 Lešná - Palačov
- Stavba Silnice I/35 Valašské Meziříčí - Lešná

Stavba I/35 Lešná - Palačov je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 5,200 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 11. listopadu 2001, dne 25. června 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 15. července 2002 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V květnu 2001 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V září 2003 byla příprava územního řízení přerušena. V srpnu 2005 byl schválen Investiční záměr. V květnu 2007 HBH Projekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí, kvůli uvedení stavby do souladu se změnou normy ČSN. 31. července 2009 byla podána žádost o územní rozhodnutí. 18. prosince 2009 bylo vydáno územího rozhodnutí.
V lednu 2011 HBH Projekt zpracoval studii "Úsporné varianty k DÚR 2007", ve které zkoumal možnosti zlevnění stavby. V září 2011 APIS zpracoval expertní posudek na tuto akci.
V srpnu 2012 HBH Projekt zpracoval změnu dokumentace pro územní rozhodnutí, která zahrnovala změnu tvaru MÚK Palačov z rozštěpné na trubkovitou, a tím i částečně vedení trasy I/35 a R48. Tato změna umožní etapizace výstavby, kdy by se z rekonstrukce R48 realizovala jen pravá polovina v km 7,275 - 8,825, větve Bělotín-VM a VM-NJ by byly napojeny na tuto pravou polovinu v definitivním tvaru. Větve VM-Bělotín a NJ-VM by byly provizorně napojeny na původní I/48, resp. pravou polovinu. Původní silnice I/48 by byla využita pro směr NJ-Bělotín.
25. června 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení řízení o změné územního rozhodnutí, ústní projednání se uskutečnilo 12. srpna 2014, 18. srpna 2014 byla prodloužena platnost územního rozhodnutí o 5 let a zároveň byla vydána změna územního rozhodnutí.
V červenci 2016 zpracovala společnost "HBH/COMPLEX/AMBERG/LINK/GEOtest" ve složení HBH Projekt, Complex projekt SP, Amberg Egineering Slovakia, Link Projekt a GEOtest dokumentaci pro stavební povolení.
10. září 2018 byla zveřejněna Dokumentace EIA.
Součástí stavby je MÚK Palačov, větev MÚK Lešná, 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, 2 mosty na větvích křižovakty, 2 mosty na polních cestách, přeložka silnice III/03560 (540 m), místní komunikace (39 m), 5 polních cest (1045 m), služební sjezd v km 5,8, napojení SSÚD na III/03559 (54 m), SOS systém, protihlukový val (325 m), 2 protihlukové stěny (397 m) a výstavba SSÚD Poruba v km 5,7. Maximální podélný sklon je 1,56 %. Povrch vozovky bude cementobetonový.
Součástí přestavby silnice I/48 na dálnici D 48 v kategorii R 25,5/100 délky 3,699 km jsou 2 dálniční mosty, 2 nadjezdy, přeložky silnic III/43911 (526 m) a III/0487 (160 m), 2 polní cesty (1069 m), SOS systém, 2 protihlukové stěny (540 m), demolice 2 nadjezdů a mostu na I/48. Maximální podélný sklon je 3,50 %. Povrch vozovky bude asfaltobetonový.
Na celé stavbě je celkový objem výkopů 809 742 m3 a násypů 604 833 m3.
Stavba začíná na nové MÚK Palačov s dálnicí D 48 (trubkovitá) v prostoru hranice kraje před dnešní MÚK Starojická Lhota. Trasa pokračuje na jih přes pole. Trasa pokračuje mostem přes silnici III/03559, potok Mřenku a služební sjezd (177 m; 26,5 + 29 + 34 + 31 + 34,5 + 20 m). Západně od trasy je navrženo SSÚD Poruba. Trasa pokračuje levostanným obloukem k nadjezdu silnice III/03560 Poruba - Lešná. Dvěma protisměrnými oblouky trasa prochází mezi Choryňskými rybníky a Lešnou. Stavba končí před MÚK Lešná se silnicí III/0487.
Přestavba silnice I/48 na D 48 začíná za MÚK Dub. Vyhýbá se zásahu do stávajícího svahu na pravé straně zářezu Vysoká. V prostoru hranice kraje je navržena nová MÚK Palačov s tzv. Palačovskou spojkou silnicí I/35 (trubkovitá). Stavba končí za stávající MÚK Starojická Lhota se silnicí III/0487, která bude uzavřena pro veřejný provoz. Až na větvi NJ - III/0487 zůstanou větve zachovány pro otáčení vozidel údržby a vedení nadrozměrné dopravy.
Náklady jsou plánovány na 3,628 miliardy Kč. Realizace je plánována v období duben 2020 až říjen 2022.

Stavba I/35 Valašské Meziříčí - Lešná je projektována v kategorii S 24,5/120 a měří 2,400 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. února 2000, dne 10. května 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. července 2001 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V lednu 2000 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí "Silnice R35 Valašské Meziříčí - Lešná". 29. října 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Následně byla stavba rozdělena na 2 etapy. 1. etapa zahranovala výstavbu větve I/35 - Valmez a připojovacího pruhu PJP v km 2,050 - 1,735 sloužící k provizorní napojení průmyslové zóny Lešná a byla realizována v předstihu. 2. etapa pak zahrnovala zbývající část.
V červenci 2002 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení na 1. etapu. 14. října 2003 bylo vydáno stavební povolení na 1. etapu. V březnu 2004 odevzdal HBH Projekt aktualizaci dokumentace pro stavební povolení na 2. etapu. 29. září 2004 bylo vydáno stavební povolení na 2. etapu. 10. července 2006 a 15. prosince 2009 byla prodloužena platnost stavební povolení na 2. etapu.
2. etapa byla na základě požadavku SFDI rozdělena na další dvě etapy 2. etapu (km 2,400 - 0,700) a 3. etapu (km 0,700 - 0,000). V březnu 2006 zpracoval HBH Projekt investiční záměry na 2. a 3. etapu, které byly v lednu 2007 schváleny.
V červnu 2008 zpracoval HBH Projekt projektovou dokumentaci pro provádění stavby na 2. a 3. etapu.
V listopadu 2011 na žádost ŘSD zpracoval HBH Projekt "Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 2. a 3.etapa, úspory finančních nákladů", které byla následně projednány a dále zapracovány. Jednalo se o změnu vedení přeložky silnice III/03568 a příjezdové komunikace do areálu CS Cabot, zrušení autobusových zastávek Mstětice na III/03570, dále byl vypuště nadjezd.
V listopadu 2012 zpracoval HBH Projekt změnu dokumentace pro územní rozhodnutí. 5. dubna 2013 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V dubnu 2013 zpracoval HBH Projekt aktualizaci dokumentace pro stavební povolení.
23. června 2014 byla vydána změna stavby před dokončením spočívající v provizorním napojení 2. etapy na I/35 a zkrácení protihlukových stěn.
V červnu 2015 zpracoval HBH projekt změnu dokumentace pro územní rozhodnutí týkající se navrácení nadjezdu a komunikace do areálu Deza. 14. dubna 2016 bylo vydáno územní rozhodnutí na tuto změnu a 20. července 2016 pak stavební povolení.
Realizace proběhla v období srpen 2005 až říjen 2017. Stavba byla rozdělena do 3 etap:

1. etapa zahrnovala výstavbu okružní křižovatky v prostoru stávající I/35 a III/0487 v místě odbočky na Lešnou, přeložku silnice III/0487, připojovací pruh pravého jízdního pás v km 1,735 - 2,050 sloužící k provizornímu napojení průmyslové zóny a nájezdovou rampu křižovatky.
Etapu provedlo sdružení Strabag a Swietelsky. Náklady byly 112 milionů Kč. Realizace proběhla v období 19. srpen 2005 až prosinec 2006. Při realizaci 2. etapy byl připojovací pruh rozebrán.

2. etapa měří 1,700 km. Součástí stavby je MÚK Lešná, most na trase, nadjezd, most na přeložce, přeložky silnic III/03570 Příluky - Lešná (1645) a III/0487 (375 m), provizorní napojení (70 m), 4 protihlukové stěny (1735 m) a SOS systém.
Stavba začíná před MÚK Lešná se silnicí III/0487 (osmičkovitá). Pokračuje po okraji průmyslové zóny Lešná a končí za odbočkou na Příluk sjezdem na starou silnici I/35. Východně podél trasy je postavena souběžná silnice.
Stavbu provedlo "Sdružení Valašské Meziříčí - Lešná, 2. etapa" ve složení Strabag, SDS EXMOST, Swietelsky stavební a IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc. Celkové náklady byly 816 milionů Kč. Realizace proběhla v období 29. října 2009 až 1. listopad 2014. 8. září 2014 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

3. etapa měří 0,700 km. Součástí stavby je úrovňová křižovatka, most na trase, nadjezd, 2 mosty na III/03570, most na přeložce, podchod, přeložky silnic III/03568 (179 m) a III/03570 Bynina - Lešná (1989 m), úprava silnice III/03569 (109 m), provizorní napojení (306 m), příjezdová komunikace do CS Cabot (600 m), komunikace do areálu DEZA (520 m), příjezd k ZD (31 m), chodník, 2 protihlukové stěny (447 m), SOS systém a vrátnice CS Cabot.
Stavba začíná před nadjezdem v km 316,300 za křižovatkou silnic III/03570xIII/03565 u odbočky na Příluku. odtud trasa pokračuje ve stopě silnice I/35, která byla rozšířena na obě strany a výškově upravena. Stavba končí za podchodem pro pěší u vrátnice CS Cabot. Následuje zúžení a provizorním napojením (340 m). V budoucnu zde bude navazovat stavba "I/57 Valašské Meziříčí, obchvat".
Stavbu realizuje "Sdružení Alpine - Bögl&Krýsl - Swietelsky - Lešná III". Náklady na stavbu jsou plánovány na 830 milionů Kč. Pro rok 2019 jsou na stavbu vyčleněny 2 miliony Kč. Realizace je plánována v období 29. září 2009 až říjen 2018 s uvedením do provozu v říjnu 2017. Stavba byla předčasně zprovozněna 17. července 2017. Stavební práce byly opět zahájeny 7. dubna 2015.

Úsek Valašské Meziříčí - statní hranice

Stavba Valašské Meziříčí - severní obchvat je projektována v kategorii S 24,5/80 a měří 3,608 km. V únoru 1996 zpracoval HBH Projekt studii "Přeložka silnice I/18 Valašské Meziříčí – obchvat“, která představovala severní obchvat města.
V listopadu 2009 HBH Projekt zpracoval technickou studii, ve které byla trasa navržena ve 2 variantách, a to pro návrhovou rychlost 100 km/h a pro 80 km/h.
Součastí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na hlavní trase, 2 mosty na větvích křižovatky, most na přeložce I/57, přeložky silnic I/35 a I/57 (500 m), úprava silnice III/01873, 2 přeložky účelových konunikací, 3 úpravy účelových komunikací, 4 opěrné zdi a 12 protihlukových stěn.
Stavba začíná na MÚK Bynina, kde se odpojují větve křižovatky a cca po 900 m začíná čtyřpruh. Odtud pokračuje v zářezu levostranným obloukem, přechází do pravostranného, kterým přechází přeložku silnice I/57. Trasa se přibližuje k železniční trati, následuje estakáda vedená v pravostranném oblouku přes železniční trať, silnici III/05720 a Krhovou. Po náspu je trasa vedena podél stávající silnice I/35. Následuje rozštěpná MÚK Hrachovec se stávající silnicí, za kterou stavba přechází Rožnovskou Bečvu. Stavba končí za mostem přes silnici III/01873.

Valašské Meziříčí, okružní křižovatka se silnicemi I/57 a II/150 měří 0,187 km. V březnu 2007 zpracoval HBH Projekt technickou studii. V březnu 2013 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 7. června 2013 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišŤovacího řízení vyplynulo, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování.
V únoru 2015 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 5. dubna 2016 bylo vydáno stavební povolení a 28. července 2016 bylo zamítnuto odvolání proti stavebnímu povolení.
V srpnu 2016 zpracoval Ateliér Promika projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Kapacita stávající okružní křižovatky je ve špičce překročena, což vede k ochromení dopravy ve městě, proto bylo přistoupeno ke zkapacitnění křižovatka přestavbou na okružní křižovatku se spirálovitým uspořádáním s doplněním spojovacích větví.
Součástí stavby je okružní křižovatka, úpravy silnic I/57 (74 m), II/150 (65 m), chodníky a přeložka veřejného osvětlení.
Stavbu provedlo IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc nákladem 44 milionů Kč. Přestavba proběhla v období 10. dubna až 23. listopadu 2017.

Stavba Křižovatka se silnicí III/01873 u Hrachovce je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 830 m. V říjnu 2005 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval studii. V červnu 2009 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v březnu 2013 projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby byla úprava silnice III/01873 (4 m), úprava místní komunikace (16 m), rekonstrukci autobusových zálivů, 3 sjezdy na pozemky (24 m) a úprava chodníku.
Stavba začíná cca 250 m před křižovatkou s místní komunikací na Hrádky a končí 100 m za křižovatkou se silnicí III/01873. Silnice I/35 byla doplněna o levé odbočovací pruhy a provedena oprava povrchu.
Stavbu provedlo "Sdružení silnice I/35 Hrachovec" ve složení Swietelsky stavební a REPONT s nabídnutou cenou 43 milionů Kč. Realizace proběhla v období srpen až listopad 2013.

Stavba I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876 je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 0,433 km. Jedná se o přeložení křižovatky se silnicí III/01876 západním směrem. V současném stavu odbočující vozidla vlevo neumožňují průjezd vozidel po hlavní silnici a odbočující vozidla ze Zašové stojí na železničním přejezdu. Oba případy tvoří dopravní závadu.
V červnu 2011 zpracoval Moravia Consult Olomouc technickou studii ve 2 variantách.
Varianta 1 počítala s přesunem křižovatky západním směrem do stávající průsečné křižovatky za světelným přechodem pro chodce za mostem přes Zašovský potok. Do křižovatky měl být zaústěn přivaděč od MÚK Zašová výhledové přeložky silnice I/35 Zašová - Zubří. Kvůli vzniku křižovatka by byla nutná přeložka železniční tratě. Stávající přejezd na silnici III/01876 by sloužil pouze pro pěší.
Varianta 2 řešící přestavbu stávající křižovatky s přeložkou železniční trati.
K dalšímu sledování byla vybrána varianta 2, na kterou bylo 1. července 2017 zveřejněno Oznámení EIA. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V říjnu 2016 zpracoval Moravia Consult Olomouc přípravnou dokumentaci.
Součástí stavby je světelná křižovatka, most na trase, úprava mostu na MK, most na místní komunikaci, železniční most, 2 železniční propustky, přeložka železniční trati (481 m), železniční přejezd, úprava silnice III/01876 (60 m), úprava 2 místní komunikací (60 m), chodníky, 3 opěrné zdi (179 + x m), protihluková stěna (180 m) a železniční zastávka Zašová.
Stavba začíná jižně od tenisových kurtů. Stávající průsečná křižovatka s místními komunikace za světelným přechodem bude upravena na stykovou křižovatku, připojení severní místní komunikace bude zrušeno. Přechod bude přesunut za křižovatku. Křižovatka bude doplněna o odbočovací pruh vlevo. Stávající průsečná křižovatka se silnicí III/01876 a místní komunikací bude upravena na světelnou křižovatku a bude doplněna o odbočovací pruhy vlevo a ve směru od Zubří odbočovací pruh vpravo. Kvůli splnění vzdálenosti mezi železničním přejezdem a křižovatkou bude přeložena železniční trať. Nově bude vzdálenost 24,4 m od závor. Na přeložce železniční trati bude vybudována nová železniční zastávka Zašová s nástupištěm délky 100 m. Stávající kusá manipulační kolej č. 2 bude snesena bez náhrady.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 132 milionů Kč.

Stavba Zašová - obchvat je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 3,6 km. V roce 1995 zpracoval S-Projekt plus studii "Přeložka silnice I/18 Zašová – Rožnov pod Radhoštěm – Dolní Bečva“.
V listopadu 2008 SHB zpracoval technickou studii Přeložka silnice I/35 Zašová - Zubří, která prověřila vedení trasy na území obcí.
Součastí stavby by měly být 2 MÚK, a to MÚK Zašová s prodlouženou silnicí III/01876 a MÚK Střítež nad Bečvou se silnicí III/4868.

Stavba I/35, křižovatka se silnicí III/4868 u Stříteže je projektována v kategorii S 9,5/80 a měří 0,516 km. V červnu 2010 PK Ossendorf zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v květnu 2015 její aktualizaci. 30. března 2016 bylo vydáno územní rozhodnutí. 22. května 2018 byla žádost o prodloužení platnosti územního rozhodnutí zamítnuta.
13. listopadu 2013 bylo zveřejněno oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nebude dále posuzován.
V červnu 2017 PK Ossendorf zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je světelná křižovatka, most na trase, most na III/4868, přeložka silnice III/4868 (92 m), místní komunikace (10 m), polní cesta (25 m), chodníky (211 m) a autobusová zastávka.
Stavba začíná cca 250 m před dnešní křižovatkou se silnicí III/4868 u Stříteže. Křižovatka bude doplněna o levé a pravé odbočovací pruhy a bude odsunuta od železničního přejezdu. Pro oddělení jízdních pásu budou vloženy dělící ostrůvky. Křižovatka bude osazena semafory. Stavba končí napojením na stávající silnici I/35.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 94 milionů Kč. Pro rok 2018 je na stavbu vyčleněno 50 milionů Kč. Realizace je plánována v období červenec 2019 až říjen 2020.

Stavba Zubří, křižovatka se silnicí III/01877 je projektována v kategorii S 9,5/50 a měří 0,484 km. V červnu 2007 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. dubna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2010 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 7. června 2011 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. 18. srpna 2011 bylo vydáno stavební povolení. 10. září 2015 bylo zveřejněno oznámení o zahájení řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení.
V černu 2015 Viapont zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je most, úprava silnice III/01877 (62 m), přeložky 4 místních komunikací (111 m), 3 chodníky, sjezd, přeložka Vsetínské Bečvy (328 m), opěrná zeď (197 m), úprava 2 opěrných zdí a demolice mostu a lávky.
Stavba začíná cca 250 m před křižovatkou se silnicí III/01877. Následně se trasa odklání, aby byla dodržena minimální vzdálenost mezi křižovatkou a železničním přejezdem. Křižovatka se silnicí III/01877 bude doplněna o levé odbočovací pruhy a světelné signalizační zařízení. Stavba končí cca 250 m za křižovatkou.
Stavbu provedly Silnice Group. Náklady byly 126 milionů Kč. Výstavba proběhla v období 23. října 2015 až 3. srpna 2017, kdy byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Zubří – Rožnov pod Rahoštěm je projektována v neplatné kategorii S 22,5/100 a měří 6,3 km. V roce 1995 zpracoval S-Projekt plus studii "Přeložka silnice I/18 Zašová – Rožnov pod Radhoštěm – Dolní Bečva“. V roce 2000 byla část studie týkající se Rožnova zamítnuta zástupci města. V roce 2004 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava "Technickou studii silnice I/35 Zubří – Rožnov pod Radhoštěm“. Počáteční cca 1 km dlouhý úsek tvoří provizorní napojení na stávající silnici I/35, který bude následně přebudován se stavbou obchvatu Zašové. Poslední 2 km pak tvoří přestavbu stávajícího průtahu I/35 Rožnovem na kategorii MS 16,5/50 s odbočovacími pruhy. Konec stavby je prostoru nádraží. Vlastní příprava nebyla zahájena.

Stavba I/35 Rožnov pod Radhoštěm, křižovatka je projektována v kategorii MS 15,50/50 a měří 1,356 km. Jedná se opřestavbu nevyhovující úrovňové křižovatky se silnicí III/4867 a ulice 5. května. Původně byla sledována prstencová MÚK, ale ta byla opuštěna pro vysokou hladinu spodní vody. Křižovatka je navržena jako úrovňová průsečná s potřebnými řadícími pruhy na všech paprscích.
V roce 2003 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava technickou studii "Silnice I/35 Rožnov pod Radhoštěm-křižovatka“. V listopadu 2005 byl schválen investiční záměr.
V červnu 2007 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 24. června 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena 23. června 2011.
V říjnu 2009 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 10. října 2013 bylo vydáno stavební povolení na místní komunikace a další objekty, 3. února 2014 bylo zamítnuto odvolání proti tomuto povolení.
24. února 2013 bylo zveřejněno oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu. 6. května 2014 bylo vydáno stavební povolení na hlavní trasu, ale bylo proti němu podáno odvolání, které bylo 29. srpna 2014 zamítnuto.
V červenci 2014 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
Součástí stavby je úprava ul. Meziříčské (63 m), úpravy křižovatek s ul. Nádražní (59 m), ul. 5. května (55 m), U Tesly (15 m), napojení ČS (41 m), 2 příjezdy (54 m), 3 parkoviště, úprava autobusového nádraží, chodníky, 6 SSZ a opěrná zeď (151 m).
Stavba začíná před odbočkou do Tesly. Stávající silnice bude úpravena a rozšířena na čtyřpruh v úseku U Tesly (za) - křižovatka s ul. Nádražní (za). Stavba končí za křižovatkou s ulicí Nádražní.
Stavbu provedlo "Sdružení křižovatka Rožnov pod Radhoštěm" ve složení Alpine Bau CZ a Swietelsky stavební, o.z. Dopravní stavby Morava. Náklady na stavbu byly 173 milionů Kč. Realizace proběhla v období 20. března 2015 až 31. července 2017 s uvedením do provozu 20. listopadu 2016.


autor © Dálnice-silnice.cz 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019