Rychlostní silnice R46

Vyškov - Prostějov - Olomouc

Důležitá spojnice Olomouce s Brnem, která měří 37 km. Je součástí mezinárodní silnice E462 Brno - Olomouc - Český Těšín - Krakov, ale po postavení dálnic D1 a D47, přejde mezinárodní silnice právě na tyto dálnice. Stavba rychlostní silnice byla usnesením vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Její výstavba již proběhla a je celá zprovozněná.

Připravuje se výstavba tzv. Východní tangenty Olomouce, která je připravována jako čtyřpruh. Tato stavba ale není plánována jako stavba rychlostní silnice, ikdyž se dá očekávat, že bude osazena dopravní značkou IP 15a "Silnice pro motorová vozidla". Uvažuje se o jejím dalším výstavbě jako východní tangenty Olomouce. Začínat by měla na MÚK Holice (R35), pokračovat Přes ulici Lipenská v Olomouci, kde je plánována mimoúrovňová křižovatka do Dolan a odtud dále do Šternberka. Mezi křižovatkami Slavonín a Holice by vedla peáží po obchvatu Olomouce (R35).

Celková délka: 38,772 km
V provozu: 38,772 km

Připravované stavby:

Stavba 4601 Olomouc, vých. tangenta 1. část (R 35 - Lipenská) je plánovaná v kategorii R 24,5/100, resp. R 24,5/80 v městském úseku a měří 3,06 km. Byl zpracován investiční záměr a inženýrsko-geologický průzkum. Provedena studie dopravního řešení, vč. řešení MÚK. 1. září 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA, na základě závěrů zjišťovacího řízení stavba nepodléhá dalšímu posuzování. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí včetně záborového elaborátu. V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, ale v odvolání bylo vráceno.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 3 mosty na trase, 4 mosty na přeložkách, 3 podchody, přeložky silnic II/570 a III/03551 (ulice Holická), 4 přeložky místních a účelových komunikací, rekonstrukce ulice Lipenské, 2 opěrné a 2 protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK s rychlostní silnicí R35 a R55, v místě dnešního sjezdu s přeložky silnice I/55 u Holic na původní silnici. V místě sjezdu je plánována MÚK Keplerova se silnicíII/570, která je navržena jako deltovitá. Odtud trasa pokračuje přes zemědělské pozemky východně kolem Holic. Následuje most přes ulici Hamerskou, vlečku, Hamerský náhon a větve MÚK Holická se silnicí III/03551, která je navržena jako trubkovitá. Trasa dále prochází kolem pekáren, Setuzy a měnírny, mimoúrovňově kříží ulici Pavelkovu a míří  k ulici Lipenské, kde v prostoru mezi dvěma čerpacími stanicemi je je plánována MÚK Lipenská, která je navržena jako osmičkovitá. Stavba končí za MÚK.
Náklady na stavbu tangenty jsou plánovány na 2,022 miliardy Kč.

Stavba 4602 Olomouc, vých. tangenta 2. část (Lipenská - Týneček) je plánovaná v kategorii S 24,5/100,80 a měří 4,346 km. Byl zpracován investiční záměr stavby a předběžný geotechnický průzkum. Provedeny veškeré geodetické práce. 22. července 2005 bylo zpracováno oznámení EIA. Posuzování stavby bylo zastaveno z důvodu nesouhlasu Olomouce s výstavbou. Hledají se nové varianty vedení tangenty, které vedou blíže k Bystrovanům. V březnu 2006 HBH Projekt zpracoval studii vedení trasy ve vzdálenější podobě.
Součástí stavby je MÚK Severní spoj, 6 mostů, lávka pro pěší, opěrná zeď, přeložka silnice III/4432, 3 přeložky účelových komunikací a 3 úpravy místních komunikací, přeložky vodovodů, kanalizaci, plynovodů a vedení VVN 110kV a VN 22kV.
Stavba začíná za MÚK Lipenská. Odtud povede východně od městských části Hodolany, Bělidla a Chvalkovice. Před křížením trati Olomouc - Opava je navrhována MÚK Severí spoj s výhledovou přeložkou silnice II/448, která je navržena jako deltovitá. Za obcí Týneček stavba končí provizorním napojením na stávající silnice. Náklady na stavbu tangenty jsou plánovány na 2,192 miliardy Kč.

Stavba 4603 Týneček - Šternberk je plánovaná v kategorii S 24,5/100 a měří 7,185 km. Byla vypracována technická studie přeložky firmou Viapont, která vychází ze Studie proveditelnosti a účelnosti přeložky silnic I/46 a I/45 v úseku Olomouc - Bruntál upracované v roce 2001 firmou Mott MacDonald. 14. prosince 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Týneček a Bohuňovice), 6 mostů na trase, 4 nadjezdy, přeložky silnic 2x stavající I/46 (1,3 km) a III/44311, doprovodná komunikace Štarnov délky 1,9 km a 4 polní cesty.
Stavba začíná před MÚK Týneček, která je navržena jako osmičkovitá. Odtud stavba pokračuje západně od stávající silnice. Západně míjí Dolany a v prostoru Bělkovic křiží stávající silnici. Je zde navržena MÚK Bělkovice (tvar osmička) se silnicemi III/44610 a III/44436 v prostoru motorestu "U vrtule". Odtud vede v trase dnešní I/46. Stávající silnice bude rozšířena o levý jízdní pás. Cca 1 km před křižovatkou se silnicí Štarnov - šternberk stavba končí napojením na stávající silnici.

Stavba Šternberk - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80,60 a měří 4,731 km. V roce 2001 zpracoval Viapont technickou studii. 20. prosince 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA, na ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nepodléhá dalšímu posuzování. V listopadu 2006 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Šternberk, 6 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic II/444 (427 m) a stávající silnice I/46 (79 m), 3 místní komunikace (451 m), 5 polních cest (991 m), 3 opěrné (614 m) a 2 zárubní zdi (576 m) a 2 protihlukové stěny (443 m).
Stavba začíná před MÚK Šternberk (rozštěpná). Až po MÚK Šternberk je vedena jako čtyřpruh kategorie S 24,5/100. Poté stavba se odklání od staré silnice I/46. Následuje MÚK s prodlouženou silnicí II/444, zde se mění kategorie na S 11,5/60. Stavba pokračuje kolem přes areál VOP Štenberk, kolem střelnice a vodojemu. Přes zahrádkářskou kolonii trasa pokračuje stoupáním jihovýchodně kolem Šternberka. V km 3,144 - KÚ jsou navrženy stoupací, resp. klesací pruhy na úkor odstavných pruhů. Za odbočkou na Domašov se napojuje na současnou silnici I/46.
Náklady na realizaci jsou plánovány na 1,551 miliardy Kč.

Provozované úseky:

Stavba Vyškov - obchvat, část D1 je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 1,6 km, v souvislosti s výstavbou dalšího pokračování D1, byla zkrácena na 0,805 km. Součástí stavby byla MÚK Vyškov, most a nadjezd. Stavba byla poslední stavbou z celé R46.
Stavba tehdy přímo navazovala na dálnici D1, v souvislosti se stavbou dálnice D1 0133 Vyškov - Mořice byla vybudována MÚK Vyškov-východ. Trasa pokračuje východně od Vyškova, následuje most přes řeku Hanou a MÚK Vyškov se silnicí II/430, za kterou stavba končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v období 1989 až červenec 1992, stavba byla zprovozněna 30. července 1992 spolu s úsekem dálnice D1 47012 Vyškov-západ - Vyškov.

Stavba Vyškov - obchvat je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 0,625 km.
Stavba navazuje na předchozí stavbu za MÚK Vyškov a končí napojením na již provozovaný úsek R46 Vyškov - Olomouc v místě, kde se mění povrch vozovky z asfaltobetonové na cementobetonovou. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v období 1989 až červenec 1992, stavba byla zprovozněna 30. července 1992 spolu s úsekem dálnice D1 47012 Vyškov-západ - Vyškov.

Stavba Vyškov - Pustiměř je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,807 km. Součástí stavby byl železniční most, most na přeložce a přeložka silnice Pustiměř - Ivanovice. Trasa je vedena převážně jako přímá. Stavba byla postavena jako záložní vojenské letiště v případě války. Povrch vozovky je betonový.
Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Výškov v místě, kde asfaltobetonový povrch přechází na cementobetonový. Trasa pokračuje pravostranným obloukem, za kterým následuje úsek postavený jako přistávací dráha. V době uvedení do provozu bez středního dělícího pásu, v minulé době byly místo středního dělícího pásu instalovány lánové svodidla. Stavba končí východně od Pustiměřských Prus, kde se napojuje na již provozovaný úsek R46. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Pustiměř – Drysice je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,290 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Trasa je vedena převážně po náspu. Stavba začínala na provizorním sjezdu východně od Pustiměřských Prus, v místě kde cementobetonová vozovka přechází na asfaltobetonovou. Trasa pokračuje v souběhu se starou silnicí až k provizornímu sjezdu následující stavby, kde se plynule napojuje na již hotový úsek. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Drysice - obchvat je postavena v kategorii R 22,0/100 a měří 1,264 km. Součástí stavby byla MÚK Drysice, most a nadjezd. Stavba začínala na provizorním sjezdu jižně od Drysic v místě odklounu od souběhu se starou silnicí. Následuje MÚK Drysice se silnicí II/428. Stavba končí napojením na již provozovaný úsek severovýchodně od Drysic. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Drysice - Želeč je postavena v kategorii R 22,0/100 a měří 1,197 km. Součástí stavby byl 1 most. Stavba začíná na provizorním sjezdu severovýchodně od Drysic a pokračuje podél staré silnice. Stavba končí za hranicí okresů Vyškov - Prostějov na provizorním sjezdu, kde se napojovala na starou silnici. Výstavba probíhala na přelomu 70. a 80. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1981.

Stavba Želeč, obalovna je postavena v kategorii S 22,5/100 a měří 0,661 km. Stavba začíná za hranicí okresů Vyškov - Prostějov v místě provizorního sjezdu a končila v místě provizorního sjezdu mezi pískovnami, kde se napojovala na úsek Želeč - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala na přelomu 80. a 90. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1992.

Stavba Želeč - Brodek u Prostějova je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,865 km. Součástí stavby byla MÚK Brodek, most, nadjezd a přeložky silnice III/0462 a III/43311. Stavba začíná mezi pískovnami na provizorním sjezdu. Následně je vedena ve stopě tehdejší silnice I/46, která byla využita jako pravá polovina v délce cca 700 m. Trasa prochází východně okolo Brodku a končí za MÚK Brodek, kde navazuje na úsek Brodek - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1979.

Stavba Brodek u Prostějova - Dobrochov je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,575 km. Součástí stavby byly 2 nadjezdy a přeložky silnic III/0462 a III/37746. Stavba začíná za MÚK Brodek, kde využila větev křižovatky pro sjezd na starou silnici, a pokračuje v zářezu východně kolem Brodku. Západně míjí Dobrochov a končí za nadjezdem silnice Kelčice - Otaslavice, kde navazuje na úsek Dobrochov - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba Dobrochov - Kelčice je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,160 km. Součástí stavby byla MÚK Kelčice a most. Stavba začíná na provizorním sjezdu za nadjezdem silnice Kelčice - Otaslavice a končí za MÚK Kelčice, kde navazuje na následují stavbu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Kelčice – Žešov je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,489 km. Součástí stavby byl most, nadjezd a přeložka silnice Určice - Výšovice. Stavba začíná na MÚK Kelčice, kde využila větev křižovatky pro sjezd na starou silnici. Trasa pokračuje podél staré silnice dál. Stavba končí za nadjezdem silnice III/4332 Určice - Výšovice, kde navazuje na stavbu Žešov - obchvat. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976 spolu se stavbou Žešov - obchvat.

Stavba Žešov - obchvat je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,067 km. Součástí stavby byla MÚK Prostějov-jih, 2 nadjezdy, přeložky silnic II/433 a III/4332 a polní cesta. Stavba začíná za nadjezdem silnice III/4332 Určice - Výšovice. Trasa pokračuje západním obchvatem Žešova. Stavba končí na MÚK Prostějov-jih. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976 spolu se stavbou Kelčice – Žešov.

Stavba Prostějov, obchvat – jih je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,791 km. Stavba odvedla tranzitní dopravu z města, vytvořila obchvat Prostějova a propojila dva samostatné úseky. Stavba začíná za MÚK Prostějov-jih. Odtud pokračuje po východním okraji Prostějova okolo letiště k MÚK Prostějov-střed, před kterou končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Prostějov, obchvat – estakáda je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,360 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 3 mosty, z nichž nejdelší měří 170 m, a estakáda Haná délky 794 m. Stavba odvedla tranzitní dopravu z města, vytvořila obchvat Prostějova a propojila dva samostatné úseky. Stavba začíná před MÚK Prostějov-střed se silnicí II/367. Následují mosty přes železniční trať a silnici II/367 a MÚK. Přes okraj nádraží, železniční trať Nezamyslice - Olomouc a řeku Hloučelu je vybudována estakáda Haná. Následuje MÚK Prostějov-sever v místě provizorního sjezdu, za kterou stavba končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala od roku 1984. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Držovice – obchvat je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 3,175 km. Součástí stavby byl most, 2 nadjezdy, severní přivaděč do Prostějova a přeložka silnice III/44932. Stavby je vedena převážně po náspu. Stavba začínala na MÚK Prostějov-sever, kde byla využita větev budoucí křižovatky. Po náspu a mostem přes řeku Romži pokračuje jako součást východního obchvatu Držovic. Stavba končí napojením na provozovaný úsek Olšany - Olomouc před křížením silnic III. třídy Dubany - Smržice a Olšany - Prostějov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Držovice – Olšany je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,533 km. Součástí stavby byl most. Stavby je vedena převážně po náspu. Stavba začíná na provizorním sjezdu před křížením silnic Dubany - Smržice a Olšany - Prostějov. Trasa pokračuje podél staré silnice k Olšanům, končí napojením na provozovaný úsek Olšany - Olomouc v místě provizorního sjezdu jižně od Olšan. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Olšany – hr. okresů je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 3,351 km. Součástí stavby byla MÚK Olšany, most, 2 nadjezdy, přeložky silnice III/5704 a III/5707 a polní cesta. Stavba začíná jižně od Olšan v místě odklonu souběhu se silnice III. třídy tehdy na provizorním sjezdu. Trasa pokračuje východně okolo Olšan. Na obchvatu je vybudována MÚK Olšany se silnicí III. třídy. Stavba končila v místě provizorního sjezdu následující stavby před křižovatkou silnic Hněvotín - Žerůtky a žerůtky - Olšany. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1975.

Stavba hr. okresů - Olomouc je postavena v kategorii S 20,5/100 a měří 3,6 km, po výstavbě jižního obchvatu Olomouce je využito jako rychlostní silnice 2,486 km, stavba byla částečně přestavěna. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty, levostranná odpočívka a dnes už zrušená oboustranná odpočívka. Výstavba probíhala v trase tehdejší silnice I/46 Olšany - Olomouc, která byla následně zrušena a rekultivována.
Stavba začíná v prostoru severně od Olšan v místě křižení silnic III. třídy Hněvotín - Žerůtky a Žerůtky - Olšany na provizorním sjezdu. Stavba pokračuje stoupáním a následně v zářezu k MÚK Nedvězí ze silnicí II/570. Za křižovatkou stala oboustranná odpočívka, která byla zrušena v souvislosti s výstavbou jižního obchvatu Olomouce, dnes zde stojí MÚK Slavonín. Následuje MÚK Slavonín s R35, kde stavba končila napojením na starou silnici I/46. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1974 jako vůbec první část z celé rychlostní silnice R46.

Stavba Olomouc, hvězdárna - Slavonín je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,7 km, po výstavbě jižního obchvatu Olomouce byl úsek částečně přestavěn. Součástí stavby byla MÚK a most.
Stavba začíná v prostoru dnešní MÚK Slavonín s R35, kde se v té době napojovala na předchozí stavbu v místě provizorního sjezdu na starou silnici. Následuje MÚK se silnicí se silnicí II/570 ve Slavoníně. Stavba končila před úrovňovou křižovatkou na kraji Olomouce. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.


autor © Lenny 2002 – 2014
Poslední změny na stránce 13. března 2011