Rychlostní silnice R46

Vyškov - Prostějov - Olomouc

Důležitá spojnice Olomouce s Brnem, která měří 37 km. Je součástí mezinárodní silnice E462 Brno - Olomouc - Český Těšín - Krakov, ale po postavení dálnic D1 a D47, přejde mezinárodní silnice právě na tyto dálnice. Stavba rychlostní silnice byla usnesením vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Její výstavba již proběhla a je celá zprovozněná.

Připravuje se výstavba tzv. Východní tangenty Olomouce, která je připravována jako čtyřpruh. Tato stavba ale není plánována jako stavba rychlostní silnice, ikdyž se dá očekávat, že bude osazena dopravní značkou IP 15a "Silnice pro motorová vozidla". Uvažuje se o jejím dalším výstavbě jako východní tangenty Olomouce. Začínat by měla na MÚK Holice (R35), pokračovat Přes ulici Lipenská v Olomouci, kde je plánována mimoúrovňová křižovatka do Dolan a odtud dále do Šternberka. Mezi křižovatkami Slavonín a Holice by vedla peáží po obchvatu Olomouce (R35).

Celková délka: 38,772 km
V provozu: 38,772 km

Připravované stavby:

Stavba I/46 Olomouc - Východní tangenta je projektována v kategorii S 22,5/80 a S 20,75/80 a měří 7,350 km. Původně byla stavba rozdělena na 2 části a to R35 - Lipenská a Lipenská - R35. Byl zpracován investiční záměr a inženýrsko-geologický průzkum. Provedena studie dopravního řešení, vč. řešení MÚK. 1. září 2003 bylo zveřejněno oznámení EIA na část R35 - Lipenská, na základě závěrů zjišťovacího řízení stavba nepodléhá dalšímu posuzování. Na část R35 - Lipenská byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí včetně záborového elaborátu. V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí na 1. část, ale na základě odvolání bylo vráceno k novému projednání.
22. července 2005 bylo zveřejněno oznámení EIA na část Lipenská - Týneček. Posuzování stavby bylo zastaveno z důvodu nesouhlasu Olomouce s výstavbou trasy. Olomouc požadovala vedení trasy blíže k Bystrovanům.
Původní trasa vedla západně kolem areálu Skansky, procházela mezi areálem bývalých Dopravních staveb Olomouc a areálem civilní obrany.
V březnu 2006 HBH Projekt zpracoval technickou studii "Variantní vedení východní tangenty", na kterou ŘSD vydalo kladné vyjádření 26. dubna 2006. V červnu 2010 Dopravoprojekt Ostrava vypracoval expertní posudek, ve kterém doporučil změnu kategorie z S 24,5/100,80 na S 20,75/80 a změnit tvar MÚK Lipenská na čtyřlístkovitý. V prosinci 2014 Dopravoprojekt Brno zpracoval záměr projektu. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 8 mostů na trase, nadjezd, lávka pro pěší, 3 mosty na III/4432, most na účelové komunikaci, přeložky silnic I/35 (430 m), II/570 (723 m) a III/4432 (2450 m), provizorní napojení (462 m), 1 účelová komunikace (245 m), 3 polní cesty (1769 m) a 1 cyklostezka (185 m). Stavba začíná na MÚK Holice s rychlostními silnicemi R35 a R55 v místě odpojení větve Olomouc-R35 od kolektoru. Odtud trasa pokračuje na sever, s prodlouženou silnicí II/570 je navržena MÚK Keplerova (deltovitá). Z důvodů malé vzdálenosti MÚK Holice a MÚK Keplerova budou obě křižovatky propojeny oboustrannými kolektory. Na MÚK Keplerova se mění kategorie z S 22,5/80 na S 20,75. Trasa pokračuje po náspu podél VVN vedení, kříží železniční vlečku u Mila, prochází mezi Milem a masokombinátem, kde kříží ulici Hamerská. Se silnicí I/35 je navržena MÚK Lipenská (čtyřlístkovitá). Trasa kříží mostem Bystřičku a pokračuje mezi vojenskou pevností a průmyslovou oblastí. Za mostem přes železniční trať Olomouc - Krnov je navržena MÚK Severní spoj s přeložkou silnice III/4432 (deltovitá). Stavba východně míjí Chvalkovice a Týneček a končí provizorním napojením na stávající silnici I/46 za Týnečkem.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,080 miliardy Kč.

>Stavba Týneček - Šternberk je plánovaná jako třípruh v kategorii S 14,75/90 a měří 7,180 km. V květnu 1994 zpracoval Dopravoprojekt Brno dopravně-urbanistickou studii Olomouc - Šternberk. V květnu 2001 zpracoal Mott MacDonald studii proveditelnosti a účelnosti přeložky silnic I/46 a I/45 v úseku Olomouc - Bruntál. Na jejím základě v listopadu 2003 zpracoval Viapont technickou studii v kategorii S 24,5/100.
3. prosince 2006 bylo zveřejněno oznámení EIA, dokumentace EIA byla zveřejněna 4. května 2010. 4. ledna 2011 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje souhlasné stanovisko.
V prosinci 2014 Dopravoprojekt Brno zpracoval záměr projektu. Součástí stavby jsou 2 MÚK (Týneček a Bohuňovice), 4 mosty na trase, 5 nadjezdů, most na I/46, přeložky silnic 2x stávající I/46 (1235+665 m), III/44311 (606 m), III/44436 (635 m), III/44610 (710 m), doprovodná komunikace Štarnov - Šternberk (1910 m), úprava silnice III/44313, výjezd z ČS (134 m), 4 polní cesty (1706 m), cyklostezska (177 m) a opěrná zeď (50 m).
Stavba začíná před MÚK Týneček s přeložkou stávající silnice I/46 (osmičkovitá), zde se mění kategorie z S 20,75/80 na S /80. Odtud stavba pokračuje západně od stávající silnice. Západně míjí Dolany, podchází silnici III/44311 a kříží postupně Dolánský potok a Trusovická potok. V prostoru mezi Bělkovicemi a Bohuňovicemi v místě dnešní křižovatky silnic I/46 x III/44610 je navržena MÚK Bělkovice (osmičkovitá) se silnicemi III/44610 a III/44436. Do křižovatky bude zapojena i stávající silnice I/46. Dále tasa pokračuje ve stopě stávající silnice, která bude rozšířena vlevo. Stavba končí cca 1 km před křižovatkou se silnicí Štarnov - šternberk, kde navazuje na připravovaný obchvat Šternberku.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,802 miliardy Kč.

Stavba Šternberk - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80,60 a měří 4,731 km. V roce 2001 zpracoval Viapont technickou studii. 20. prosince 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA, na ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že stavba nepodléhá dalšímu posuzování. V listopadu 2006 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Šternberk, 6 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic II/444 (427 m) a stávající silnice I/46 (79 m), 3 místní komunikace (451 m), 5 polních cest (991 m), 3 opěrné (614 m) a 2 zárubní zdi (576 m) a 2 protihlukové stěny (443 m).
Stavba začíná před MÚK Šternberk (rozštěpná). Až po MÚK Šternberk je vedena jako čtyřpruh kategorie S 24,5/100. Poté stavba se odklání od staré silnice I/46. Následuje MÚK s prodlouženou silnicí II/444, zde se mění kategorie na S 11,5/60. Stavba pokračuje kolem přes areál VOP Štenberk, kolem střelnice a vodojemu. Přes zahrádkářskou kolonii trasa pokračuje stoupáním jihovýchodně kolem Šternberka. V km 3,144 - KÚ jsou navrženy stoupací, resp. klesací pruhy na úkor odstavných pruhů. Za odbočkou na Domašov se napojuje na současnou silnici I/46.
Náklady na realizaci jsou plánovány na 1,551 miliardy Kč.

Provozované úseky:

Stavba Vyškov - obchvat, část D1 je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 1,6 km, v souvislosti s výstavbou dalšího pokračování D1, byla zkrácena na 0,805 km. Součástí stavby byla MÚK Vyškov, most a nadjezd. Stavba byla poslední stavbou z celé R46.
Stavba tehdy přímo navazovala na dálnici D1, v souvislosti se stavbou dálnice D1 0133 Vyškov - Mořice byla vybudována MÚK Vyškov-východ. Trasa pokračuje východně od Vyškova, následuje most přes řeku Hanou a MÚK Vyškov se silnicí II/430, za kterou stavba končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v období 1989 až červenec 1992, stavba byla zprovozněna 30. července 1992 spolu s úsekem dálnice D1 47012 Vyškov-západ - Vyškov.

Stavba Vyškov - obchvat je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 0,625 km.
Stavba navazuje na předchozí stavbu za MÚK Vyškov a končí napojením na již provozovaný úsek R46 Vyškov - Olomouc v místě, kde se mění povrch vozovky z asfaltobetonové na cementobetonovou. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v období 1989 až červenec 1992, stavba byla zprovozněna 30. července 1992 spolu s úsekem dálnice D1 47012 Vyškov-západ - Vyškov.

Stavba Vyškov - Pustiměř je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,807 km. Součástí stavby byl železniční most, most na přeložce a přeložka silnice Pustiměř - Ivanovice. Trasa je vedena převážně jako přímá. Stavba byla postavena jako záložní vojenské letiště v případě války. Povrch vozovky je betonový.
Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Výškov v místě, kde asfaltobetonový povrch přechází na cementobetonový. Trasa pokračuje pravostranným obloukem, za kterým následuje úsek postavený jako přistávací dráha. V době uvedení do provozu bez středního dělícího pásu, v minulé době byly místo středního dělícího pásu instalovány lánové svodidla. Stavba končí východně od Pustiměřských Prus, kde se napojuje na již provozovaný úsek R46. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Pustiměř – Drysice je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,290 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Trasa je vedena převážně po náspu. Stavba začínala na provizorním sjezdu východně od Pustiměřských Prus, v místě kde cementobetonová vozovka přechází na asfaltobetonovou. Trasa pokračuje v souběhu se starou silnicí až k provizornímu sjezdu následující stavby, kde se plynule napojuje na již hotový úsek. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Drysice - obchvat je postavena v kategorii R 22,0/100 a měří 1,264 km. Součástí stavby byla MÚK Drysice, most a nadjezd. Stavba začínala na provizorním sjezdu jižně od Drysic v místě odklounu od souběhu se starou silnicí. Následuje MÚK Drysice se silnicí II/428. Stavba končí napojením na již provozovaný úsek severovýchodně od Drysic. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Drysice - Želeč je postavena v kategorii R 22,0/100 a měří 1,197 km. Součástí stavby byl 1 most. Stavba začíná na provizorním sjezdu severovýchodně od Drysic a pokračuje podél staré silnice. Stavba končí za hranicí okresů Vyškov - Prostějov na provizorním sjezdu, kde se napojovala na starou silnici. Výstavba probíhala na přelomu 70. a 80. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1981.

Stavba Želeč, obalovna je postavena v kategorii S 22,5/100 a měří 0,661 km. Stavba začíná za hranicí okresů Vyškov - Prostějov v místě provizorního sjezdu a končila v místě provizorního sjezdu mezi pískovnami, kde se napojovala na úsek Želeč - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala na přelomu 80. a 90. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1992.

Stavba Želeč - Brodek u Prostějova je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,865 km. Součástí stavby byla MÚK Brodek, most, nadjezd a přeložky silnice III/0462 a III/43311. Stavba začíná mezi pískovnami na provizorním sjezdu. Následně je vedena ve stopě tehdejší silnice I/46, která byla využita jako pravá polovina v délce cca 700 m. Trasa prochází východně okolo Brodku a končí za MÚK Brodek, kde navazuje na úsek Brodek - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1979.

Stavba Brodek u Prostějova - Dobrochov je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,575 km. Součástí stavby byly 2 nadjezdy a přeložky silnic III/0462 a III/37746. Stavba začíná za MÚK Brodek, kde využila větev křižovatky pro sjezd na starou silnici, a pokračuje v zářezu východně kolem Brodku. Západně míjí Dobrochov a končí za nadjezdem silnice Kelčice - Otaslavice, kde navazuje na úsek Dobrochov - Žešov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba Dobrochov - Kelčice je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,160 km. Součástí stavby byla MÚK Kelčice a most. Stavba začíná na provizorním sjezdu za nadjezdem silnice Kelčice - Otaslavice a končí za MÚK Kelčice, kde navazuje na následují stavbu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Kelčice – Žešov je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,489 km. Součástí stavby byl most, nadjezd a přeložka silnice Určice - Výšovice. Stavba začíná na MÚK Kelčice, kde využila větev křižovatky pro sjezd na starou silnici. Trasa pokračuje podél staré silnice dál. Stavba končí za nadjezdem silnice III/4332 Určice - Výšovice, kde navazuje na stavbu Žešov - obchvat. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976 spolu se stavbou Žešov - obchvat.

Stavba Žešov - obchvat je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,067 km. Součástí stavby byla MÚK Prostějov-jih, 2 nadjezdy, přeložky silnic II/433 a III/4332 a polní cesta. Stavba začíná za nadjezdem silnice III/4332 Určice - Výšovice. Trasa pokračuje západním obchvatem Žešova. Stavba končí na MÚK Prostějov-jih. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976 spolu se stavbou Kelčice – Žešov.

Stavba Prostějov, obchvat – jih je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,791 km. Stavba odvedla tranzitní dopravu z města, vytvořila obchvat Prostějova a propojila dva samostatné úseky. Stavba začíná za MÚK Prostějov-jih. Odtud pokračuje po východním okraji Prostějova okolo letiště k MÚK Prostějov-střed, před kterou končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Prostějov, obchvat – estakáda je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 2,360 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 3 mosty, z nichž nejdelší měří 170 m, a estakáda Haná délky 794 m. Stavba odvedla tranzitní dopravu z města, vytvořila obchvat Prostějova a propojila dva samostatné úseky. Stavba začíná před MÚK Prostějov-střed se silnicí II/367. Následují mosty přes železniční trať a silnici II/367 a MÚK. Přes okraj nádraží, železniční trať Nezamyslice - Olomouc a řeku Hloučelu je vybudována estakáda Haná. Následuje MÚK Prostějov-sever v místě provizorního sjezdu, za kterou stavba končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala od roku 1984. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Stavba Držovice – obchvat je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 3,175 km. Součástí stavby byl most, 2 nadjezdy, severní přivaděč do Prostějova a přeložka silnice III/44932. Stavby je vedena převážně po náspu. Stavba začínala na MÚK Prostějov-sever, kde byla využita větev budoucí křižovatky. Po náspu a mostem přes řeku Romži pokračuje jako součást východního obchvatu Držovic. Stavba končí napojením na provozovaný úsek Olšany - Olomouc před křížením silnic III. třídy Dubany - Smržice a Olšany - Prostějov. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1983.

Stavba Držovice – Olšany je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,533 km. Součástí stavby byl most. Stavby je vedena převážně po náspu. Stavba začíná na provizorním sjezdu před křížením silnic Dubany - Smržice a Olšany - Prostějov. Trasa pokračuje podél staré silnice k Olšanům, končí napojením na provozovaný úsek Olšany - Olomouc v místě provizorního sjezdu jižně od Olšan. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Olšany – hr. okresů je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 3,351 km. Součástí stavby byla MÚK Olšany, most, 2 nadjezdy, přeložky silnice III/5704 a III/5707 a polní cesta. Stavba začíná jižně od Olšan v místě odklonu souběhu se silnice III. třídy tehdy na provizorním sjezdu. Trasa pokračuje východně okolo Olšan. Na obchvatu je vybudována MÚK Olšany se silnicí III. třídy. Stavba končila v místě provizorního sjezdu následující stavby před křižovatkou silnic Hněvotín - Žerůtky a žerůtky - Olšany. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1975.

Stavba hr. okresů - Olomouc je postavena v kategorii S 20,5/100 a měří 3,6 km, po výstavbě jižního obchvatu Olomouce je využito jako rychlostní silnice 2,486 km, stavba byla částečně přestavěna. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty, levostranná odpočívka a dnes už zrušená oboustranná odpočívka. Výstavba probíhala v trase tehdejší silnice I/46 Olšany - Olomouc, která byla následně zrušena a rekultivována.
Stavba začíná v prostoru severně od Olšan v místě křižení silnic III. třídy Hněvotín - Žerůtky a Žerůtky - Olšany na provizorním sjezdu. Stavba pokračuje stoupáním a následně v zářezu k MÚK Nedvězí ze silnicí II/570. Za křižovatkou stala oboustranná odpočívka, která byla zrušena v souvislosti s výstavbou jižního obchvatu Olomouce, dnes zde stojí MÚK Slavonín. Následuje MÚK Slavonín s R35, kde stavba končila napojením na starou silnici I/46. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1974 jako vůbec první část z celé rychlostní silnice R46.

Stavba Olomouc, hvězdárna - Slavonín je postavena v kategorii S 21,5/100 a měří 1,7 km, po výstavbě jižního obchvatu Olomouce byl úsek částečně přestavěn. Součástí stavby byla MÚK a most.
Stavba začíná v prostoru dnešní MÚK Slavonín s R35, kde se v té době napojovala na předchozí stavbu v místě provizorního sjezdu na starou silnici. Následuje MÚK se silnicí se silnicí II/570 ve Slavoníně. Stavba končila před úrovňovou křižovatkou na kraji Olomouce. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.


autor © Lenny 2002 – 2015
Poslední změny na stránce 13. června 2015