Rychlostní silnice R 48

Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín - státní hranice ČR/Polsko

Usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 286 ze dne 10. dubna 1963 a usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 24 ze dne 29. ledna 1987 byla schválena výstavba rychlostní silnice R 48 v úseku Bělotín - státní hranice. Vládním usnesením č. 741 ze dne 21. července 1999 byla schválena výstavba rychlostní silnice s jižním obchvatem Frýdku-Místku. Silnice je součástí mezinárodní silnice E462 Brno - Český Těšín - Krakov. Na hraničním přechodu Chotěbuz bude navazovat na polskou rychlostní silnici S1 Cieszyn - Bielsko-Biela - Katovice - Czenstochowa.

V provozu jsou úseky Bělotín-obchvat a Frýdek-Místek - Český Těšín. Ikdyž jako čtyřpruh je postaven i úsek Bělotín - Příbor - Rychaltice, ale tento úsek není označen jako rychlostní silnice, nesplňuje požadavky, které jsou kladeny na rychlostní silnice. Jde zejména o nedostatečnou šířku silnice, kdy stávající je postavena v kategorie S 15,0/100, resp. S 16,5/100, z toho pramení neexistence středního dělícího pásu a nedostatečná šířka odstavného pruhu, dále se jedná o nedostatečně dlouhé připojovací a odbočovací pruhy a nedostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými křižovatky. Proto bylo rozhodnuto o přestavbě tohoto úseku na rychlostní silnici kategorie R 25,5/120(100). Přestavba je v maximálně možné míře vedena ve stopě silnice I/48, pouze v okolí MÚK s Palačovskou spojkou dochází k významější změně trasy.

Celková délka: 75,252 km
V provozu: 37,035 km (včetně 5,140 km obchvatu Českého Těšína)
Ve stavbě: 1,155 km
V přípravě: 41,140 km

Ve stavbě:

Stavba Rychaltice - Frýdek-Místek je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 7,045 km. V roce 2002 DS-Projekce zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. 26. února 2003 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V červnu 2004 Moravia Consult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
6. ledna 2003 bylo zahájeno územní řízení. Na stavbu již bylo 26. května 2003 vydáno územní rozhodnutí, ale vlivem chyby při jeho doručování bylo zrušeno. 5. června 2006 bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Následně bylo územní řízení přerušeno. Po doplnění podkladů, od 10. listopadu 2006 pokračovalo územní řízení. 30. listopadu 2006 obdržel stavební úřad stanovisko MV ČR, ve kterém požadovalo výstavbu v kategorii R 25,5 dle nové normy namísto R 22,5. 8. prosince 2006 ŘSD doložilo novou dokumentaci v kategorii R 25,5. 1. října 2007 bylo vydáno nové územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. 4. února 2008 Krajský úřad Moravskoslezského kraje zamítl odvolání. 26. března 2009 Krajský soud v Ostravě zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc k dalšímu projednání. Následně 4. listopadu 2009 Krajský úřád zamítl odvolání. 29. února 2012 Krajský soud v Ostravě územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. 24. května 2012 bylo zveřejněno seznámení s poklady o odvolání, ke kterým se mohli účastníci vyjádřit. 15. června 2012 byla odvolání zamítnuta.
30. prosince 2008 bylo vydáno stavební povolení na 6 mostů na trase a provizorní sjezd.
9. června 2009 bylo vydáno stavební povolení na hlavní trasu km 14,800 – 15,200, 18,400 – 19,280, 19,300 – 19,720, 19,920 – 20,440 a 20,500 – 21,100, tunel a PHS, ale byly proti němu podány rozklady. 6. dubna 2011 byly rozklady zamítnuty.
23. července 2010 bylo vydáno stavební povolení na SO 303 Středovou kanalizaci a SO 252 Zárubní zeď.
27. května 2010 bylo vydáno stavební povolení na hlavní trasu 2. část (km 14,800 - 15,200, 18,400 - 19,280, 19,300 - 19,720, 19,920 - 20,440 a 20,500 - 21,100), tunel a další objekty.
19. července 2010 bylo vydáno stavební povolení na hlavní trasu km 15,200 - 18,000, most a další objekty.
23. srpna 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu 3. část (km 13,900 - 14,800, 18,000 - 18,400, 19,720 - 19,920 a 20,300 - 20,540), MÚK Rychaltice a protihluková opatření.
21. prosince 2010 bylo vydáno stavební povolení na hlavní trasu III. část km 18,000 - 18,400 a 20,300 - 20,540, Severní rampa, most na hlavní trase a opěrné zdi.
10. června 2011 bylo vydáno stavební povolení na část km 19,720 - 19,920 a Jižní rampu.
17. dubna 2012 bylo vydáno povolení na změnu stavby před dokončením na SO 101 a SO 202 Most přes potok Košice, která se týkala ve vybudování připojovacích a odbočovacích pruhů pro jižní a severní odpočívku.
3. července 2012 bylo na tuto část vydáno stavební povolení na část ZÚ - 14,800 a 19,200 - 19,300, následně byl podán rozklad. 7. listopadu 2012 byl rozklad zamítnut.
26. srpna 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část 13,900-14,050, protihlukovou stěnu a středovou kanalizaci. Účastníci řízení se mohou vyjádřit do 29. září 2013.
Součástí stavby je MÚK Rychaltice, tunel Lysůvky kategorie T 10,0/120 (160 m), 8 mostů na trase, nadjezd, 4 na přeložkách a 2 lávky pro pěší, podchod, doprovodná komunikace v kategorii S 7,5/60 (3089 m), úpravy III/4846, 2 místních komunikací, 1 lesní a 1 polní cesty a 8 protihlukových stěn (2515 m). Povrch vozovky bude cementobetonový.
Stavba začíná za mostem přes Ondřejovici a silnici II/486, který je postaven v kategorii R 22,5/120. V km 14,180 – 14,265 je přechod z kategorie R 22,5/120 na kategorii R 25,5/120. Stávající MÚK Rychaltice bude posunuta z obce východním směrem. Trasa pokračuje v trase současné silnice I/48 do km 37,5. V tomto úseku bude postavena doprovodná silnice. Před Chlebovicemi se odklání a severně míjí Chlebovice a Zelinkovice. Trasa prochází Lysůvkami hloubeným tunelem (km 20,040 – 20,200). Tunel je navržen jako hloubený, technologii milánských stěn s prefabrikátovými stěnami, na zemní skruži betonovaným stropem s následným vytěžením zeminy vně tunelu. Stavba končí provizorním napojením před MÚK Lysůvky se stávající silnicí I/48 před čerpacími stanicemi.
Stavbu projektuje SHB Brno a provádí sdružení ve složení Skanska DS, Metrostav a Eurovia CS Ostrava. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,423 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na stavbu vyčleněno 15 milionů Kč, z toho je 8 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období 8. října 2009 až červen 2013. Stavba byla slavnostně zahájena 2. prosince 2009.
25. září 2011 byla zprovozněna doprovodná komunikaci a tím uvolněno těleso k výstavbě. 4. března 2012 byla zprovozněna jižní větev MÚK. 13. prosince 2013 byla stavba slavnostně zprovozněna, v plném profilu byl zprovozněn úsek Rychaltice - tunel Lysůvky (mimo) délky 5,890 km a pravý jízdní pás tunel Lysůvky (včetně) - KÚ délky 0,902 km. 30. června 2013 byl zprovozněn levý jízdní pás v úseku tunel Lysůvky (včetně) - KÚ délky 902 m. Chybí zprovoznit v MÚK Rychaltice 253 m dlouhý úsek a připojovací pruh pravého jízdního pásu.

Připravované úseky:

Stavba MÚK Bělotín - Rybí je projektována v kategorii R 25,5/120,100 a měří 21,050 km včetně 3,700 km dlouhého úseku v MÚK Paláčov. V prosinci 1996 byla zpracována studie na úsek Palačov - Nový Jičín, v prosinci 1997 na úsek Nový Jičín - Rychaltice a v prosinci 1999 na úsek Bělotín - Palačov. Dokumentace EIA byla zveřejněna 14. prosince 2001. V září 2002 byl zpracován investiční záměr. 11. září 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 4. února 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2006 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na základě vznesených připomínek dotčenými obcemi k DÚR z května 2006 bylo na jednání 22. srpna 2007 dohodnuto přepracování MÚK Nový Jičín-západ a doplnění MÚK Nový Jičín-východ na všesměrovou křižovatku. Navržené varianty řešení byly 12. září 2007 projednány s dotčenými obcemi a 8. října 2007 bylo předloženo konečné řešení obou křižovatek.
19. června 2007 byla podána žádost o územní rozhodnutí, z řízení byl vyjmut úsek km 18,100 - 20,300. 30. září 2008 byly doplněny podklady a 8. ledna 2009 bylo zveřejněno Sdělení seznámení s podklady. 4. února 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí, ale bylo proti němu podána odvolání z důvodu nezachování MÚK Polom. 13. března 2009 byla zveřejněna Výzva k podanému odvolání a 28. července 2009 nabylo právní moci.
V lednu 2008 Pragoprojekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí na část 18,100 - 20,300. 25. listopadu 2008 bylo zahájeno územní řízení na tuto část, 16. července 2009 se uskutečnilo veřejné projedníní. 1. září 2009 bylo zveřejněno Sdělení o seznámení s podklady rozhodnutí. 2. listopadu 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí na tuto část, ale byla proti němu podána 2 odvolání. 11. ledna 2010 byly vyhláškou vyzvání účastníci řízení k vyjádření k podaným odvoláním. 27. února 2012 Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. V dubnu 2012 Pragoprojekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. Nově byla vypuštěna přeložka silnice I/57 a okružní křižovatka a areál čerpací stanice bude napojen přímo do větve křižovatky MÚK Nový Jičín-západ.
V prosinci 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby a v březnu 2010 změnu dokumentace pro stavební povolení spočívající v odlišném napojení doprovodné komunikace v Bělotíně a provádí inženýrskou činnost.
Jedná se o přestavbu stávající silnice I/48, která kvůli nevhodným parametrům nevyhovuje parametrům rychlostní silnice, dojde k přestavbě z kategorie S 15,0/100 na směrově rozdělenou čtyřpruhovou kategorii R 25,5/120,100.
Součástí stavby jsou 4 MÚK (Dub, Starý Jičín, Nový Jičín-západ a Nový Jičín-východ), okružní křižovatka, 12 mostů na trase, 2 mosty na přeložkách, podchod, úprava silnice III/04815 (91 m), 5 přeložek místních komunikací (1787 m), účelová komunikace (37 m), doprovodná silnice (3413 m), 4 polní cesty (928 m), 13 protihlukových stěn (10212 m) a 3 opěrné zdi (215 m). Zrušeny budou MÚK Lučice, Polom-západ a Polom-východ a úrovňová křižovatka Rybí. Povrch vozovky bude cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Bělotín-východ. Větev R48 - Bělotín bude zrušena a do ní napojena doprovodná komunikace. Odtud je vedena v trase původní silnice, která bude rozšířena vpravo. Následuje MÚK Dub se silnicí III/44018 (osmičkovitá). Km 5,900 - 9,600 stavebního staničení je součástí stavby "I/35 Palačov - Lešná". V 9,600 - 21,919 je trasa vedena v kategorii R 25,5/100 z důvodů nedostatečných poloměrů směrových oblouků, před nevyhovujícími oblouky budou osazeny značky s doporučenou rychlostí 110 km/h. Následuje MÚK Starý Jičín se silnící III/04816 (kombinace kosodelná a osmičkovité). Rekonstrukce estakády v km 17,865 proběhla v období 2005 až 2007. V rámci stavby nebude úsek km 17,730 - 18,107 v okolí estakády rozšiřena ale bude ponechána ve stávající podobě s užšími jízdními pruhy a bez odstavných průhu, bude zde trvale snížena rychlost na 80 km/h. Následují MÚK Nový Jičín-západ se silnicí I/57 (deltovitá) a MÚK Nový Jičín-východ (trubkovitá), která původně byla navržena pouze pro sjezd a nájezd od Příboru, ale na základě připomínek byla doplněna na všesměrovou. Vzhledem k nedostatečné délce mezi křižovatkami budou postaveny v celé délce po obou stranách přídatné pruhy. MÚK Rybí byla vypuštěna s ohledem na nedostatečnou vzdálenost mezi křižovatkami a vzhledem k jejímu významu. Stavba končí před estakádou u Libhoště.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,989 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněn 1 milion Kč.

Stavba Dub - Palačov je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,695 km. Stavba je součástí stavby silnice "I/35 Palačov - Lešná". V prosinci 1999 zpracoval HBH Projekt studii „Rekonstrukce silnice I/48 Bělotín – Palačov na rychlostní směrově rozdělenou komunikaci“.
Dokumentace EIA byla zveřejněna 11. listopadu 2001, dne 25. června 2002 se uskutečnilo veřejné projednání. 15. července 2002 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko.
V květnu 2001 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V září 2003 byla příprava územního řízení přerušena. V srpnu 2005 byl schválen Investiční záměr. V květnu 2007 HBH Projekt zpracoval aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. 8. října 2008 byla vyhlášena soutěž na inženýrskou činnost pro vydání územího rozhodnutí do řijna 2009 se soutěžní lhůtou do 25. listopadu 2008.
Jedná se o přestavbu stávající silnice I/48, která kvůli nevhodným parametrům nevyhovuje parametrům rychlostní silnice, dojde k přestavbě z kategorie S 15,0/100 na novou kategorii R 25,5/100.
Součástí stavby je MÚK Palačov, 2 mosty na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic III/43911 (525 m) a III/0487 (160 m), 2 polních (587 m) a 1 lesní cesty (235 m). Povrch vozovky bude cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Dub. Vyhýbá se zásahu do stávajícího svahu na pravé straně zářezu Vysoká. V prostoru hranice kraje je navržena nová MÚK Palačov s tzv. Palačovskou spojkou silnicí I/35 (rozštěpná). Stavba končí za stávající MÚK Palačov se silnicí III/0487, která bude zrušena. Náklady včetně silnice I/35 jsou plánovány na 4,239 miliardy Kč.

Stavba Rybí - MÚK Rychaltice je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 12,977 km včetně úseku MÚK Příbor-západ (km 27,455-28,902), který je součástí stavby "Silnice I/58 Příbor - obchvat". V prosinci 1997 HBH Projekt zpracoval studii rekonstrukce na úseku Nový Jičín - Rychaltice na rychlostní silnici. Dokumentace EIA byla zveřejněna 14. prosince 2001, dne 11. září 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 4. února 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V červnu 2006 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. února 2007 bylo zahájeno územní řízení. 8. dubna 2008 byly doplněny podklady pro územní rozhodnutí. 2. července 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí, právní moci nabylo 26. sprna 2008. Součástí územního řízení nebyla MÚK Příbor-východ.
V březnu 2008 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dodatek k dokumentaci pro územní rozhodnutí na MÚK Příbor-východ. 23. července 2008 byly doplněny podklady pro územní řízení na MÚK Příbor-východ. 2. září 2008 se uskutečnilo veřejné projednání a 18. září 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V březnu 2008 sdružení "Silnice R 48 Rybí - MÚK Rychaltice" ve složení Dopravoprojekt Ostrava a SHB Brno zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby.
1. října 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 22,150 - 22,750 a km 25,800 - 27,450. 1. dubna 2010 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
8. řijna 2009 bylo zahájeno stavební řízení na část 2 km 21,898 - 22,150, km 22,750 - 25,800 a 32,600 - 34,875. 17. prosince 2010 bylo vydáno stavební povolení na tuto část.
28. prosince 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 28,902 - 30,150, 30,190 - 30,350, 30,900 - 32,100 a 32,300 - 32,600, MÚK Příbor-východ, 6 mostů na trase a další objekty. 5. dubna 2011 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
28. června 2011 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 30,150 - 30,190, 30,350 - 30,900 a 32,100 - 32,300 a další objekty. 1. září 2011 bylo vydáno na tuto část stavební povolení.
14. září 2009 bylo zahájeno stavební řízení na objektů C 115, C 118, V&nsbp;233.2 a C 256 a 3. února 2010 bylo vydáno stavební povolení.
Jedná se o přestavbu dnešní silnice I/48, která kvůli nevhodným parametrům nevyhovuje parametrům rychlostní silnice, dojde k přestavbě z kategorie S 15,0/100 (Rybí - MÚK Příbor-sever) a S 16,5/100 (MÚK Příbor-sever - Rychaltice) na novou kategorii R 25,5/120.
Součástí stavby je MÚK Příbor-východ, 16 mostů na trase, nadjezd, 2 mosty na doprovodné silnici, 2 mosty na přeložkách, podchod, doprovodné silnice 4x (7647 m), oprava silnice III/46433 (3341 m) a místní komunikace (283 m), připojení místní komunikace (142 m), přeložka polní cesty (2489 m), 3 opěrné (409 m), 10 zárubních stěn (2865 m) a 13 protihlukových stěn (5205 m) a demolice 5 rodinných domů, opěrné a zárubní zdi a 2 protihlukových stěn. Zrušeny budou MÚK Libhošť (III/46433), Borovec (III/4822), Příbor-sever (I/58) a Hájov (III/4806). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná před estakádou u Libhoště (6 polí, 257 m). Odtud je vedena jížně kolem Libhoště. Stávající odpočívka Libhošť zůstane zachována, pokud vlastník vybuduje nové parkovací plochy. Trasa v km 27,450-28,902 včetně MÚK Příbor-západ je součástí stavby "Silnice I/58 Příbor - obchvat". Zároveň po zprovoznění stavby "I/58 Příbor - Skotnice" bude tato křižovatka sloužit i pro sjezd na Ostravu. Současná MÚK Příbor-sever se stávající silnicí I/58 bude zrušena. Původně měla MÚK Příbor-východ umožňovat nájezd a sjezd od Frýdku-Místku, ale na základě požadavků vznesených dotčenými obcemi, byla přepracována na všesměrovou typu trubkovitá. Trasa za nadjezdem opouští původní trasu I/48 a nahrazuje současný směrový oblouk obloukem a větším poloměru. Před Rychalticemi je navržen nový most přes biokoridor pro průchod velkých savců. Stavba končí před mostem přes Odřejovici a silnici II/486 v Rychalticích, který je postaven v kategorii S 22,5/100.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,262 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 12 milionů Kč.

Stavba Frýdek-Místek - obchvat je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 8,566 km. V roce 1992 zpracoval Dopravoprojekt Ostrava vyhledávací studie jižní varianty. V roce 1994 zpracoval Viapont vyhledávací studii alternativní severní varianty. 29. března 1995 Zastupilstvo Frýdku-Místku nakonec vybralo ze dvou severních a čtyř jižních možností variantu jižní J4.
V říjnu 2001 byl zpracován Investiční záměr. Dokumentace EIA byla zpracována v prosinci 2002, dne 9. října 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 7. června 2004 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V červenci 2003 Transconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červenci 2006 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
31. října 2005 bylo zahájeno územní řízení. 2. listopadu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. Krajský úřad 21. března 2007 územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. V dubnu 2007 byla žádost doplněna o hlukovou studii. 14. srpna 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému opět byla podána odvolání. 30. listopadu 2007 Krajský úřad zamítnul všechna odvolání.
11. února 2010 Krajský soud v Ostravě rozhodnutí Krajského úřadu z důvodů procesních chyb zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. 5. listopadu 2010 Krajský úřad po novém projednání zamítnul všechna odvolání.
11. července 2011 bylo zahájeno stavební řízení na objetky okružní křižovatku, nadjezd a přeložku ul. Příborské. 23. prosince 2011 bylo na tyto objekty vydáno stavební povolení. 28. února 2014 byla jeho pltnost prodloužena.
15. července 2013 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 0,0-0,240, 0,320-4,400, 6,740 - 7,400 a 7,500 - KÚ, 3 MÚK, 13 mostů a další objekty. 8. listopadu 2013 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
6. června 2014 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 4,400-6,740, 4 mosty a další objekty. Ústní projednání se uskuteční 3. července 2014.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, okružní křižovatka na I/56, 14 mostů na trase, 7 nadjezdů, most na kolektoru, 3 opěrné, 1 zárubní a 1 protihluková stěna. Budou také přeloženy silnice III/4848, ulice Příborská (705 m), 10 místních komunikací, 4 budou upraveny a dále budou provedeny přeložky a úpravy polních cest. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná před MÚK Frýdek-Místek-západ se silnicemi I/48 a R 56. Tato křižovatka je rozložena do dvou částí. Se stávající silnicí I/48 (rozštěpná) je umožněn sjezd a nájezd od centra a s rychlostní silnicí R 56 (rozštěpná) je umožněn sjezd a nájezd ve směru do Českého Těšína. Trasa je dále vedena po okraji Místku. Následuje MÚK Frýdek-Místek-jih se silnicí I/56 (prstencovitá). Odtud trasa pokračuje mosty přes Ostravici a přes železniční trať Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí. Jihovýchodně míjí Staré Město, následuje estakáda přes údolí řeky Morávky. Kříží silnici II/648 a železniční trať Frýdek-Místek - Český Těšín a dostává se do prostoru obce Dobrá, kde se napojuje na provozovaný úsek Frýdek-Místek - Český Těšín na navržené MÚK Frýdek-Místek-východ (rozštěpná). V km 7,850 – 8,100 je navržen přechodový úsek na kategorii R 22,5/100 a v km 8,100 - 8,566 je trasa navržena v kategorii R 22,5/100.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,478 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 11 milionů Kč.

Stavba MÚK Nošovice v km 56,8 je projektována v kategorii MS 12,5/8,5/60. V září 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V listopadu 2006 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. 24. května 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Přepracovaná dokumentce EIA byla zveřejněna 3. dubna 2008. 17. února 2008 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. 29. ledna 2010 obec Dobrá zamítla žádost o vydání územního rozhodnutí, proti tomu podalo ŘSD odvolání. 27. května 2010 Krajský úřad vydáné územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. 22. února 2011 znovu obec Dobrá zamítla žádost o vydání územního rozhodnutí, proti tomu podalo ŘSD odvolání. 11. července 2011 opět Krajský úřad vydané rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Součástí stavby je MÚK, 4 mosty, opěrná zeď a protihlukové stěny. Jedná se o výstavbu MÚK Nošovice na již zprovozněné stavbě Dobrá - Nošovice sloužící k napojení průmyslové zóny Nošovice. MÚK je situována v místě křižení R 48 a Žeramanického přivaděče a je navržena jako trubkovitá.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 377 milionů Kč.

Úseky v provozu:

Stavba Bělotín - přivaděč (součást D 47) je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 1,600 km. Stavba byla součástí stavby "Dálnice D 47 4704 Lipník - Bělotín" a v rámci ní byla připravována.
V srpnu 1998 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V říjnu 2000 byla vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2002 "Sdružením D4704" ve složení SUDOP Praha, SHB, HBH Projekt a SHP zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení. 25. června 2007 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby "Přivaděč Bělotín", stavební povolení bylo vydáno 19. prosince 2007 a nabylo právní moci 29. ledna 2009.
Součástí stavby byla MÚK Bělotín-jih, 2 mosty na trase a protihluková stěna.
Stavba začíná na MÚK Bělotín s dálnicí D 1. Odtud stavba pokračuje jako dálniční přivaděč R 48. Stavba končí před mostem v MÚK Bělotín-jih.
Stavbu projektoval SHB Brno ve spolupráci se SUDOP Praha, HBH Projekt a SHP a realizovalo "Sdružení D4704 Lipník nad Bečvou - Bělotín" ve složení Skanska-DS, Strabag a Dálniční stavby Praha, konkrétně Přivaděč Bělotín realizoval Strabag. Realizace proběhla v období 26. listopadu 2004 až 25. listopadu 2008.

Stavba MÚK Bělotín - obchvat je projektována v kategorii R 22,5/100, resp. R 24,5/100 a měří 1,559 km, celková délka úpravy silnice I/48 včetně rozšíření a provizorního napojení je 2,140 km. Dopravoprojekt Brno, středisko Ostrava zpracoval projektový úkol. Oznámení EIA bylo zveřejněno 29. dubna 1993, dne 27. prosince 1993 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. ledna 1994 Okresní úřad Přerov vydal souhlasné stanovisko.
V roce 1994 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V prosinci 1999 nabylo územní rozhodnutí právní moci.
V září 1998 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v červnu 2000 její aktualizaci. V listopadu 2001 nabylo stavební povolení právní moci.
Součastí stavby byla MÚK Bělotín-východ, estakáda přes rybník a trať ČD, 2 mosty na trase, přeložka silnice I/47 (900 m), místní komunikace (677 m), účelová komunikace (322 m), polní cesta (264 m), autobusová zastávka a protihlukové stěny.
Trasa začíná před mostem na MÚK Bělotín-jih se silnici I/47 (osmičkovitá), kde byla provizorně napojena přímou větví na trasu silnice I/47. Následuje most přes silnici III/44016. Trasa je dále vedena po náspu jižním obchvatem Bělotína. Stěžejním objektem stavby je 14-ti polová estakáda přes říčku Luhu, rybník, železniční trať Přerov - Ostrava a větev křižovatky (L=581,40 m, P=578,91 m). Za estakádou následuje MÚK Bělotín-východ se starou silnicí I/48. Stavba končí napojením na stávající směrově nerozdělený čtyřpruh silnice I/48 Bělotín - Nový Jičín.
Náklady na stavbu byly 1,269 miliardy Kč. Stavbu projektovaly Dopravní stavby PROJEKCE a realizovalo sdružení Skanska DS, závod 75 a SSŽ, o.z. Zlín. Realizace proběhla v období duben 2004 až 5. srpna 2008. Stavba byla slavnostně zahájena 12. května 2004 a do provozu slavnostně uvedena 2. srpna 2007.

Stavba Nový Jičín – estakáda ev. č. 48-016 je projektována v kategorii S 15,0/100 a měří 376 m. Jedná se o rekonstrukci původního 14 polového mostu přes železniční trať, Jičínku a silnici I/57. Nosná konstrukce byla sanována a zesílena. Zároveň byla provedena sanace podpěr, rekonstrukce vozovky a osazení nových protihlukových stěn. Vozovka byla upravena na směrově rozdělený čtyřpruh bez odstavených pruhů s betonovým svodidlem uprostřed. Toto uspořádání tvoří již konečný stav, který nebude upraven ani v rámci stavby "R 48 MÚK Bělotín - Rybí".
Šířkové uspořádání je následující, 4 jízdní pruhy šířky 3,5 m, 2 vnější vodící proužky 0,25 m, 2 vnitřní vodící proužky 0,25 m a střední dělící pás 1,30 m. Šířka vozovky je 16,3 m. Stavbu projektoval SHP, pracoviště Olomouc a provedlo "Sdružení Estakáda Nový Jičín" ve složení Firesta-Fišer a Alpine Stavební CZ. Náklady na rekonstrukci byly 125 milionů Kč. Realizace proběhla v období červen 2005 až leden 2007 s uvedením do provozu v roce 2006.

Stavba MÚK Příbor-západ je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 1,452 km. Stavba je součástí stavby silnice "I/58 Příbor - obchvat". V prosinci 1997 zpracoval HBH Projekt studii na úsek Nový Jičín - Rychaltice. 24. července 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Územní rozhodnutí bylo vydáno již v lednu 2003, ale na základě chyby stavebního úřadu při jeho doručování bylo zrušeno. V září 2005 SHB Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V květnu 2006 nabylo právní moci nové územní rozhodnutí. 6. června 2008 byla vyhlášena soutež na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 28. července 2008. 9. září 2008 bylo zahájeno stavební řízení na část Silnice I/48, MÚK větve H a I a další části. 27. listopadu 2008 bylo na tuto část vydáno stavební povolení. 15. dubna 2011 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení, ústní projednání se uskutečnilo 11. května 2011. 15. června 2011 bylo vydáno stavební povolení.
Jedná se o přestavbu stávající silnice I/48, která kvůli nevhodným parametrům nevyhovuje parametrům rychlostní silnice, dojde k přestavbě z kategorie S 15,0/100 na novou kategorii R 25,5/120. Součástí stavby je MÚK Příbor-západ, nadjezd a napojení na stavající šířkové uspořádání na začátku (160 m) a na konci (220 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná před MÚK Příbor-západ, která bude přestavěna a v budoucnu bude sloužit i pro sjezd na Ostravu a končí za MÚK Příbor-západ.
Stavbu provedl "Sdružení Příbor obchvat" ve složení Colas CZ, Alpine a Edikt. Náklady včetně silnice I/58 byly na 1,541 miliardy Kč. 24. listopadu 2011 byla stavba uvedena do provozu.

Stavba Frýdek-Místek - Dobrá, II. stavba je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 5,389 km. V roce 1990 Dopravoprojekt Brno, středisko Ostrava zpracoval studii trasy. Dokumentace EIA byla zveřejněna 15. dubna 1993, dne 16. května 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 15. června 1994 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V únoru 1998 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 nadjezdů, 2 mosty na III/4733, most na místní komunikaci, lávka, podchod, přeložky silnic II/648 a III/4703, 6 místních komunikací, 9 opěrných zdí a 11 protihlukových stěn. Stavba po svém uvedení do provozu, odlehčila obyvatelům Dobré a zlepšila jim jejich životní podmínky.
Stavba začíná před lávkou před MÚK s ulicí Hlavní (kombinace kosodelné a osmičkovité) ve Frýdku-Místku, kde navazuje na průtah Frýdkem-Místekem. Odtud je trasa vedena v koridoru spolu s železniční tratí. Severně míjí Dobrou. V km 6,024 je postavena MÚK Dobrá s přeložkou silnice III/4733 (kombinace kosodelné a osmičkovité). Stavba končí před nadjezdem silnice II/648 a byla provizorně napojena na tehdejší silnicí I/48 (dnes II/648).
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedlo „Sdružení Dobrá 2002“ ve složení ODS – Dopravní stavby Ostrava, Skanska DS a ŽS Brno. Náklady na stavbu byly 1,442 miliardy Kč. Stavba je částečně hrazena z nástroje ISPA. Realizace proběhla v období 25. června 2002 až únor 2005, se slavnostním uvedením do provozu 26. října 2004.

Stavba Dobrá - Tošanovice je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 6,880 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 22. srpna 1997, dne 29. dubna 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V březnu 2001 Dopravoprojekt Ostava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Tošanovice, 9 mostů na trase, 4 nadjezdy, 3 mosty na přeložkách, 2 lávky, přeložky silnic I/68, II/648 a III/04821, 5 místních komunikací, 7 polních cest, demolice 6 objektů a 9 protihlukových stěn.
Stavba navazuje na předchozí stavbu za Dobrou v místě provizorního na sjezdu na silnici II/648, před nadjezdem silnice II/648. Odtud je trasa vedena přímou v souběhu s železniční tratí Frýdek-Místek - Český Těšín. Mezi obcemi Vojkovice a Dobrotice pokračuje mostem přes Lučinu a místní komunikace (210 m) a pokračuje dále v souběhu s železniční tratí až do prostoru mezi obcemi Hnojník a Tošanovice. Se silnicí I/68 je postavena MÚK Tošanovice (deltovitá), za kterou stavba končí.
Stavbu projektoval SHB a provedlo "Sdružení Dobrá - Tošanovice" ve složení ODS-DSO, Skanska DS, závod 75 Olomouc a Strabag o.z. Ostrava. Náklady na stavbu byly 1,428 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 20. květen 2004 až únor 2007. Stavba byla zprovozněna 31. října 2006.

Stavba I/48 Tošanovice - Žukov je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 7,850 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 22. srpna 1997, dne 29. dubna 1998 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. června 1998 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Transconsult zpracoval dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby je 9 mostů na trase, nadjezd, přeložka silnice III/4673, 9 místních komunikací, 1 lesní a 2 polní cesty, 2 zárubní stěny (307 m) a 11 protihlukových stěn. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Tošanovice se silnicí I/68. Odtud pokračuje v zářezu ke Třanovicím. V budoucnu zde bude postavena útvarová křižovatka Třanovice s navrženou přeložkou silnice I/11 (I/68) Třanovice - Nebory - Oldřichovice a výhledovou přeložkou silnice R67 Vrbice - Havířov - Třanovice. Následuje 13-polové estakádě přes údolí Stonávky a silnici II/474 (727,5 m), která zároveň překročí nejvíce dotčenou část obce Třanovice. Trasa pokračuje stoupáním a následně klesání kolem Horního Žukova, byly zde postaveny stoupací pruhy. Míjí Dolní Žukov. Stavba končí za mostem přes místní komunikaci před MÚK Český Těšín-jih se silnicí I/11, kde navazuje na úsek Žukov - Český Těšín.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,841 miliardy Kč. Stavbu projektoval Mott MacDonald a provedlo "Sdružení Metrostav a MB&JK II" ve složení Metrostav, Doprastav a MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL. 4. dubna 2005 byla slavnostně zahájena stavba Tošanovice - Žukov. Realizace proběhla v období duben 2005 až leden 2008, s uvedením do provozu v 29. listopadu 2007.

Stavba I/48 Český Těšín - Žukov II/3. stavba je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 1,200 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 15. května 1996, dne 4. února 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. února 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V říjnu 1998 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavetní povolení a zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby byla MÚK, 3 mosty, úprava obslužné komunikace (340 m) a protihlukové stěny.
Stavba začíná přesd MÚK Žukov se silnicí I/11 (trubkovitá). Odkud pokračuje k MÚK Český Těšín-jih se silnicí II/648, před kterou končí.
Stavbu projektoval Transconsult a realizovalo sdružení D.I.S. Brno, SDS EXMOST a Inženýrské stavby Brno. Náklady na stavbu byly 373 milionů Kč. Realizace stavby proběhla v období červen 2004 až srpen 2007. Stavba byla zprovozněna 29. listopadu 2007 spolu se stavbou Tošanovice - Žukov. Stavba není označena značkou silnice pro motorová vozidla.

Stavba I/48 Český Těšín - Žukov II. stavba je projektována v kategorii S 22,5/100 a měří 1,74 km. V prosinci 1995 Transconult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dokumentace EIA byla zveřejněna 15. května 1996, dne 4. února 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. února 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V říjnu 1998 Transconsult zpracoval dokumentaci pro stavetní povolení a zadávací dokumentaci stavby.
Na stavbě byly postaveny 3 mosty, MÚK a 2 úpravy místních komunikací. Stavba vytvořila obchvat Českého Těšína a odlehčila jeho centru.
Stavba začíná před MÚK Češký Těšín-jih se silnicí II/648. Odtud pokračuje kolem průmyslové zony k mostu přes konec vodní nádrže Hrabinka (210 m). Stavba končí před nadjezdem silnice I/11 před MÚK Český Těšín-západ se silnicí I/11.
Náklady na stavbu byly 435 milionů Kč. Stavbu projektoval Tranconsult a realizoval Strabag. Realizace proběhla v období 20. září 2001 až 31. července 2004. Stavba není označena značkou silnice pro motorová vozidla.

Stavba I/48 Český Těšín - Žukov I. stavba je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 1,450 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 14. října 1993, dne 14. dubna 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 16. května 1994 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V září 1994 Silnice Ostrava zpracovaly dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Český Těšín-západ, most na trase, nadjezd a 2 místní komunikace. Stavba vytvořila částečně obchvat Českého Těšína a odlehčila jeho centru.
Stavba začíná před MÚK Český Těšín-západ se silnicí I/11 (deltovitá). Odkud pokračuje pravostranným obloukem jako severozápadní obchvat Těšína. Následuje výhledová křižovatka s přeložkou silnice I/11 Havířov - Český Těšín, bylo provedeno rozšíření pro odbočovací a připojovací pruhy. Stavba končí na úrovni ulice k Rybníkům v Chotěbuzi, kde navazuje na stavbu hraničního úseku.
Náklady na stavbu byly 301 milionů Kč. Realizace proběhla v období listopad 1995 až srpen 1997, s uvedením do provozu 17. října 1997. Stavba není označena značkou silnice pro motorová vozidla.

Stavba Český Těšín - hraniční most je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 1 km. Na stavbě je postavena část MÚK Český Těšín-sever, most, estakáda přes údolí řeky Olše délky 760 m, z toho na českém území je 188 m, a celnice. V roce 1991 byl slavnostně zprovozněn hraniční most a levá polovina mostu přes ul. Chotěbuzská. Stavba není označena značkou silnice pro motorová vozidla.

Úsek Bělotín - Nový Jičín - Rychaltice

Nejde o součást rychlostní silnice R 48, ale o stávající nedělený čtyřpruh, který bude přestavěn.

Stavba Bělotín - Polom je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 4,0 km. Součástí stavby byla MÚK Polom a 3 mosty. Stavba začíná za Bělotínem. Odtud je vedena jižně od původní silnice spolu s železniční tratí Přerov - Ostrava. Severně míjí Polom. Stavba končila sjezdem na starou silnici u Polomi na hranici krajů. Výstavba probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.

Stavba Polom - Dub je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 2,2 km. Součástí stavby byla MÚK Dub, 2 mosty a 1 nadjezd. Stavba na hranici krajů u Polomi. Pokračuje mostem u Dubu přes železniční tratí Přerov - Ostrava. Jižně míjí Dub a končila sjezdem na silnici Dub - Vysoká. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1985 a dokončena v roce 1986.

Stavba Dub - Paláčov je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 4,1 km. Součástí stavby byla MÚK Palačov, 2 mosty a 1 nadjezd. Stavba začíná na sjezdu jižně od Dubu a pokračuje přes MÚK Palačov. Stavba končila provizorním sjezdem na starou silnici u Janovic. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Paláčov - Starý Jičín je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 6 km. Na trase jsou vybudovány 4 mosty a MÚK. Stavba navazuje na předchozí stavbu před MÚK Paláčov, kde v budoucnu bude vybudována křižovatka s přeložkou silnice I/35 do Valašského Meziříčí. Silnice je vedena otevřenou krajinou na severovýchod kolem Janovic prochází přes Starý Jičín, kde se napojuje na MÚK na hotový obchvat Nového Jičína. Výstavba probíhala v období 1989 až 1993.

Stavba Paláčov - Starý Jičín je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 2,8 km. Součástí stavby jsou 4 mosty. Stavba navazuje na předchozí stavbu na provizorním sjezdu u Janovic a končí před MÚK Starý Jičín, kde se napojuje na MÚK na hotový obchvat Nového Jičína. Výstavba probíhala v druhé polovině 80. let s uvedením do provozu v roce 1990.

Stavba Starý Jičín - Nový Jičín je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 4,2 km. Součástí stavby byla MÚK Starý Jičín, 3 mosty a most na přeložce. Estakáda v Novém Jičíně je dlouhá 367 m. Stavba začíná před MÚK Starý Jičín se starou silnicí. Otevřenou krajinou pokračuje kolem Loučky, následuje most přes silnici III. třídy. Poté se stáčí na východ a po náspu pokračuje k estakádě přes železniční trať Suchdol n. O. - Nový Jičín, místní vodoteč a silnici I/57, za kterou na ni navazuje MÚK se silnicí I/57, kde se na MÚK napojuje na severovýchodní obchvat Nového Jičína. Výstavba probíhala na začátku 80. let. Stavba byla zprovozněna v roce 1982.

Stavba Nový Jičín - obchvat je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 1,8 km. Součástí stavby byly 2 MÚK a most. Stavba začíná na MÚKse silnicí I/57 v Novém Jičíně. Stoupáním pokračuje k MÚK na okraji Nového Jičína, za kterou končí, a kde se napojovala na již hotový úsek. Výstavbu probíhala v 70. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba Nový Jičín - Příbor je postavena v kategorii S 15,0/100 a měří 9,4 km. Součástí stavby byly 3 MÚK, 8 mostů, 2 mosty na větvích křižovatky a nadjezd.
Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Nový Jičín-východ. Následuje úrovňová křižovatka Rybí se silnicí II/482. Následuje estakáda na okraji Libhoště (délky 251 m), která byla zprovozněna v roce 1973. Následuje sjezd u západního okraje Libhoště, který míjí jižně. Následuje MÚK Libhošť, která slouží pro napojení okolních obcí. Poté trasa je vedena otevřenou krajinou k křižovatce západně od Příboru a pokračuje v zářezu jako součást obchvatu Příboru k MÚK se silnicí I/58, která umožňuje příjezd k letišti Mošnov a kde stavba končí. Stavba byla zprovozňována v letech 1972 až 1973.

Stavba Příbor - SV obchvat je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,2 km. Součástí stavby byly 4 mosty. Stavba začíná na MÚK Příbor-sever se silnicí I/58 a končí před MÚK Příbor-východ se silnicí III/4863. Stavba byla zprovozněna v roce 1991.

Stavba Příbor - MÚK je postavenav kategorii S 16,5/100 a měří 0,9 km. Součástí stavby je MÚK Příbor-východ, most a nadjezd. Stavba začíná před MÚK Příbor východ a končila sjezdem na starou silnici za křižovatkou. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Příbor - Rychaltice je postavenav kategorii S 16,5/100 a měří 4,1 km. Součástí stavby je MÚK, 3 mosty a nadjezd. Stavba začíná na MÚK Příbor-východ. Dále pokračuje v původní trase silnice, která byla jen rozšířen o dva pruhy, přes MÚK Hájov až do prostoru obce Rychaltice, kde stavba končí. Náklady na výstavbu byly 261 milionů Kč. Stavbu realizovaly ODS-Dopravní stavby Ostrava a.s. Stavba byla realizována v období září 1993 až červen 1996, s uvedením do provozu v roce 1995.

Stavba Rychaltice MÚK je realizována v kategorii R 22,5/100 a měří 0,6 km, z toho je 200 m postaveno jako dvoupruh kategorie S 11,5. Stavba zahrnuje výstavbu MÚK Rychaltice se silnicí II/486 a most přes řeku Ondřejnici a silnici II/486 (134 m). Za MÚK Rychaltice se silnice zužuje na dvoupruh. Stavba byla realizována v období duben 1998 až září 2000. Cena za výstavbu MÚK Rychaltice byla 101 milionů Kč. Stavbu realizovaly ODS-Dopravní stavby Ostrava a.s.


autor © Lenny 2002 – 2014
Poslední změny na stránce 28. ledna 2014