Rychlostní silnice R49

Hulín - Holešov - Fryšták - Vizovice - Horní Lideč - státní hranice ČR/Slovensko

Vládním usnesením ze dne 16. října 1996 č. 528 bylo rozhodnuto o převedení převedení tahů Chropyně u Kroměříže - Zlín - hranice Slovenské republiky z kategorie dálnic do kategorie čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla. Tímto byla schválena stavba rychlostní silnice R49. Usnesením vlády ze dne 21. července 1999 č. 741 bylo vymezeno vedení rychlostní silnice R49 v úseku Hulín - Fryšták - státní hranice ČR/Slovensko s tím, že úsek Zádveřice - státní hranice pouze územně chránit koridor pro budoucí potřebu dalšího kapacitního spojení se Slovenskem v závislosti na přijetí dohody se slovenskou stranou. 20. září 2004 byla ve Zlíně podepsána mezivládní dohoda mezi ministry dopravy ČR a SR o propojení rychlostní silnice R49 a slovenské rychlostní silnice R6 na česko-slovenské hranici.Na slovenské straně na ni bude navazovat slovenská rychlostní komunikace R6 ve směru na Púchov.

V září 1995 HBH Projekt zpracoval studii tehdy ještě navrhovacé dálnice D1 Vyškov – Kroměříž - Zlín – Lyský průsmyk (Slovensko). V listopadu 1997 Viapont zpracoval Dopravně-urbanistickou studii úseku Hulín – Bratřejov – hranice okr. Zlín. V říjnu 2001 HBH Projekt zpracoval podrobnou studii R49 Vizovice – Střelná - Slovensko. V září 2004 sdružení Viapont a Mott MacDonald zpracovalo "Studii proveditelnosti a účelnosti Rychlostní silnice R49/R6 Hulín - Fryšták - státní hranice". V listopadu 2004 Viapont zpracoval Investiční záměry pro jednotlivé stavby 4901 až 4906. V září 2006 sdružení Viapont a Mott MacDonald zpracovalo "Studii proveditelnosti a účelnosti Rychlostní silnice R49/R6 Hulín - Fryšták - státní htanice - Púchov.
29. listopadu 2006 byla zveřejněno Oznámení EIA na stavby 4902.2 - 4905 Fryšták - státní hranice.

V září 2008 byla zahájena stavba 4901 Hulín - Fryšták.

V říjnu 2013 Viapont zpracoval "Technicko-ekonomickou studii R49 v úseku Hulín - státní hranice", jedná se o technické a ekonomické posouzení projektových variant pro další zajištění projektových a inženýrských prací. Rovněž bylo provedeno hodnocení ekonomické efektivnosti. Posouzeny byly varianta nulová, třípruh, čtyřpruh kategorie R 21,5, čtyřpruh kategorie R 25,5 a kombinovaná varianta.

Celková délka: 59,646 km
V provozu: 0 km
Ve stavbě: 17,300 km
V přípravě: 42,346 km

Ve stavbě:

Stavba 4901 Hulín - Fryšták km 0,877 - 17,300 je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 16,423 km. V prosinci 2000 Viapont zpracoval studii. Dokumentace EIA byla zveřejněna 24. dubna 2001, dne 29. října 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. prosince 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V srpnu 2003 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 15. listopadu 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2005 "Sdružení Viapont/Pragoprojekt" zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení.
17. ledna 2008 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na stavbu Přivaděče Holešov. 25. července 2008 bylo vydáno stavební povolení na část "Přivaděč Holešov", proti kterému byly podány rozklady. 3. března 2010 bylo stavební povolení zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 23. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení pokračování stavebního řízení na část Přivaděč Holešov, byl odstraněn nedostatek v žádosti o stavební povolení. Účastníci mohli své námitky uplatnit do 23. dubna 2010. 2. srpna 2010 bylo stavební řízení na tuto část přerušeno do doby předložení pravomocného rozhodnutí ve věci vyjímky ze základní ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. 3. září 2010 byl zveřejněn rozklad proti přerušení stavebního řízení na přivaděč, účastníci řízení se k němu mohli vyjádřit do 13. října 2010.
3. července 2008 bylo zveřejněno Oznamení o zahájení stavebního řízení na část km 5,4 - 10,9. 30. prosince 2008 bylo vydáno stavební povolení na část km 5,4 - 10,9, ale byl proti němu podány rozdklady. 3. května 2010 byly rozklady zamítnuty. 14. prosince 2011 Městský soud v Praze rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. 13. ledna 2014 byly seznámeni účastníci řízení s poklady pro vydání rozhodnutí ministra o rozkladech.
23. prosince 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km ZÚ - 5,4. 9. srpna 2010 bylo stavební řízení přerušeno do doby předložení pravomocného rozhodnutí ve věci výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů.
6. ledna 2010 bylo vydáno stavební povolení na přeložku a nadjezd silnice II/438. 11. ledna 2012 byla prodloužena platnost stavebního povolení, proti kterému bylo podáno odvolání. 20. června 2012 Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Následně bylo stavební řízení přerušeno do 31. prosince 2012 k doplnění podkladů. 7. ledna 2013 bylo stavební řízení zastaveno.
8. řijna 2010 bylo vydáno stavební povolení na přeložky silnic III/4907, III/xxx, 4 polní cesty a nadjezd.
18. října 2010 bylo vydáno stavební povolení na přeložku silnice III/4322, polní cestu, 2 nadjezdy a další objekty. 22. listopadu 2012 bylo stavební povolení prodlouženo.
10. ledna 2011 bylo vydáno stavební povolení na 4 nadjezdy, 2 místní komunikace, 6 polních cest a 2 příjezdy k ORL.
18. ledna 2012 bylo zastaveno stavební řízení na 3 nadjezdy, most na III/49016, přeložky silnic II/432, III/49016, místní komunikaci, 6 polních cest a další.
Dále byly vydána stavební povolení na některé přeložky inženýrských sítí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Třebětice a Holešov), 15 mostů na trase, 10 nadjezdů, 2 mosty na přivaděči, most na III/49016, 2 mosty na polních cestách, přivaděč Holešov (880 m), přeložky silnic II/432 (1306 m), II/438 (920 m), III/4322 (620 m), III/4907 (343 m), III/43824 (403 m), III/49016 (750? m) a III/XXX Zahnašovice - Martinice (1580? m), 3 úpravy místních komunikací (91 + 313 m), 1 účelová komunikace (199 m), chodník, 16 polních cest a 10 protihlukových stěn (5626 m). Povrch vozovky bude cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Hulín s dálnicí D1 a rychlostní silnicí R55. Odtud vede zemědělskými pozemky a následuje pravostranný oblouk kolem Pravčic. Prochází mezi obcemi Količín a Třebětice. Silnici II/432 a železniční trať překonává mostem, který je součástí MÚK Třebětice (deltovitá). Trasa levostranným obloukem pokračuje kolem Alexovic a Zahnašovic. V prostoru mezi Zahnašovicemi a Martinicemi je plánována MÚK Holešov s přivaděčem Holešov (trubkovitá). Následným pravostranným obloukem prochází mezi obcemi Žeranovice a Horní Lapač. Trasa je dále vedena přes zemědělské pozemky k Fryštáku. Levostranným obloukem (R=1500) přechází mostem přes Fryštácký potok (76 m). Devitipolovým mostem (297 m) prochází přes místní část Fryštáku Dolní Ves, za kterým stavba končí čtyřpruh a odtud je vedeno provizorní napojení v trase stavby 4902.1 na silnici II/490.
Stavbu realizuje "Sdružení Hulín - Fryšták" ve složení Skanska DS, Eurovia CS, Metrostav, DSP a PSVS. Celkové náklady na stavbu jsou plánovány 8,932 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na stavbu vyčleněno 1,332 miliardy Kč, z toho je 1,094 miliardy Kč z OPD. Realizace se předpokládá v období říjen 2008 až srpen 2017. Stavba byla slavnostně zahájena 30. září 2008, stavební práce se v podstatě ještě nerozeběhli.

V Přípravě:

Stavba 4902.1 MÚK Fryšták, přivaděč Zlín km 17,300 - 19,000 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 1,700 km. Stavba byla dříve součástí stavby 4901. 6. prosince 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V listopadu 2004 Viapont zpracoval investiční záměr.
Z důvodu ochrany vodního zdroje byla na základě "Studie proveditelnosti a účelnosti" ze září 2006 posunuta MÚK Fryšták a upravena její tvar, trasa přivaděče a MÚK Kostelec. V červnu 2007 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
19. prosince 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, která má za cíl srovnat současný stav s posouzeným stavem. 9. ledna 2009 bylo zveřejněna dokumentace EIA, ve které je přivaděč navržen ve dvou variantách, buď jako čtyřpruh anebo jako dvoupruh kategorie S 11,5/80 s rezervou na čtyřpruh. 5. srpna 2009 byl zveřejněn posudek, v navrženém stanovisku byla doporučena realizace varianty přivaděče jako dvoupruh kategorie S 11,5/80 s rezervou na čtyřpruh. 26. listopadu 2009 vydalo souhlasné stanovisko MŽP s doporučenou variantou realizace přivaděče jako dvoupruhu s rezervou na čtyřpruh. V květnu 2010 na jednání mezi krajem a ŘSD bylo to řešení odsouhlaseno. V prosinci 2010 zpracoval Viapont dokumentaci pro územní rozhodnutí.
20. prosince 2011 byla prodloužena platnost stanoviska do 16. listopadu 2016.
Součástí stavby je MÚK Fryšták, 4 mosty na trase, nadjezd, most na polní cestě, místní komunikace (704 m), polní cesta (741 m), protihluková stěna a SSÚRS Fryšták.
Bude také přeložena silnice II/490 (3535 m), její součástí je MÚK Kostelec, 3 mosty na trase, 2 nadjezdy, 2 mosty na větvích křižovatky, most na cyklostezce, přeložka silnice III/4911, místní komunikace, cyklostezka (265 m), polní cesta (605 m), 2 opěrné a 3 zárubní zdi a 2 protihlukové stěny (1380 m). Přeložka II/490 je navržena v kategorii S 11,5/80 s výhledem na rozšíření na čtyřpruh kategorie S 24,5/80.
Stavba začíná za mostem přes Dolní ves. Odtud je trasa vedena v levém směrovém oblouku (R=2000) přes MÚK Fryšták s přivaděčem Zlín II/490 v km 18,51 (srdcovitá). Stavba končí před silnicí II/491.
Stavba přivaděče Zlína začíná ve Fryštáku před čerpací stanicí a je vedena 150 m ve stopě stávající silnice II/490. Následně se levostranným obloukem odklání od stávající silnice a pokračuje k MÚK Fryšták, kde je trasa vedena pravostranným obloukem (R=500). Následně je přivaděč veden mostem přes Lukovský potok (335 m, 8 polí). Zářezem prochází mezi Malým Kostelcem a Kostelcem, jsou zde navrženy protihlukové stěny po obou stranách a autobusová zastávka. Trasa je vedena v pravostranném oblouku (R=2700). Za most přes údolí Fryštáckého potoka (454 m, 11 polí) trasa pokračuje vpravo od stávající silnice II/490, ze které se stane cyklostezka a komunikace pro obsluhu území. Stavba končí za MÚK Kostelec se silnice III/4911 (trubkovitá).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,072 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 10 milionů Kč.

Stavba 4902.2 Fryšták - Lípa km 19,000 - 32,100 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 13,100 km. Na stavbu byla vydána územní ochrana koridoru. V září 2004 zpracovalo sdružení Viapont a Mott MacDonald Studii účelnosti a proveditelnosti.
29. listopadu 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA úseku Fryšták - Lípa. V květnu 2009 Mott MacDonald zpracoval technickou studii "R49 v úseku Fryšták - st. hranice". 29. července 2009 byla na základě požadavku zveřejněna souhrnná dokumentace EIA pro celý úseku Fryšták - státní hranice. 21. října 2009 byla dokumentace vrácena k doplnění o výhodnocení vlivů na lesní porosty, podrobnější biologické hodnocení, prověřit nivelitu hnědé varianty atd. MŽP ČR souhlasilo s vyčleněním stavby 4902.2 do samostného procesu.
V listopadu 2010 Mott MacDonald zpracoval technickou studii. 17. prosince 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA úseku Fryšták - Lípa, která obsahuje 2 varianty lišící se polohou a tvarem křižovatky Lípa. V červené (základní) variantě je navržena dvojce rozštěpných křižovatek, oproti tomu variantě zelené je navržena trukbovitá křižovatka. 21. listopadu 2011 MŽP vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou variantou zelená, pokud se v dalších stupních přípravy neprokáže, že je z dopravně-technického hlediska nevýhodná.
V prosinci 2012 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí
Součástí stavby je MÚK Lípa, okružní křižovatka Lípa, 14 mostů na trase (1506 m), 9 nadjezdů (600 m), 2 na větvích křižovatky (44 m), přeložky silnic 3xII/491 (3231 m), III/4912 (384 m), III/4913 (323 m), III/4918 (479 m), III/04945 (778 m) a III/49015 (913 m), 6 polních cest (1847 m), 1 zárubní (70 m) a 4 opěrné zdi (395 m) a 5 protihlukových stěn (2960 m).
Součástí stavby ve variantě zelené je MÚK Lípa, 13 mostů na trase, 8 nadjezdů, 5 na větvích křižovatky, přeložky silnic 3xII/491, III/4912 (384 m), III/4913 (323 m), III/4918 (479 m), III/04945 (778 m) a III/49015 (913 m), 6 polních cest (1847 m), 1 zárubní a 4 opěrné zdi a protihlukových stěn (2960 m).
Minimální poloměr směrového oblouku je 750 m a maximální podélný sklon je 4,40 %. Povrch vozovky je navržen variantně, buď cementobetonový nebo asfaltobetonový.
Stavba začíná za MÚK Fryšták se silnicí II/490. Následně kříží silnici II/491. Pravostranným obloukem (R=2200) pokračuje přes zemědělské pozemky kolem Lukova, následně prochází v zářezu mezi Štípou a Velikovou. Prochází mezi Ostratou a letištěm. Jižně míjí ostratu. Následně je trasa vedena podél silnice II/491. Před stoupáním do Slušovic následuje pravostranný oblouk a trasa se stáčí na jih. Před stávající křižovatkou silnic II/491 a III/4918 Slušovice - Veselá se trasa napojuje do stopy silnice II/491, v jejiž stopě pokračuje. Silnice II/491 bude přeložena východněji. Před lesíkem se trasa stáčí na východ a pokračuje mostem přes Dřevnici a MÚK Lípa I (501 m), zde je navržena MÚK Lípa, která je rozdělena do dvou částí, severní rozštěp MÚK Lípa I umožňuje vazby Fryšták - Lípa a opačně. Následně trasa opouští stopu silnice II/491 a pokračuje levostranným obloukem za obalovnou, mostem přes Lutoninku (291 m) se dostavá k východnímu rozštěpu MÚK Lípa II se silnicí I/49 umožňujícímu vazby Lípa - Vizovice, která je propojena pomocí okružní křižovatky Lípa se silnicí II/491. Následuje estakáda přes železniční trať a silnici I/49 (262 m), za kterou končí provizorním napojením na stávající silnici I/49.
Ve variantě zelená se trasa odklání ze stopy silnice II/491 před lesíkem, severovýchodně od obalovny je navržena MÚK Lípa (trubkovitá). Trasa překonává řeku Lutoninku a následně mostem pokračuje přes železniční trať a silnici I/49. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/49.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,066 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 5 milionů Kč.

Úsek 4903-5 Lípa - Pozděchod - st. hranice km 32,100 - 59,646 je projektován v kategorii R 25,5/80. Na úsek byla vydána územní ochrana koridoru. V listopadu 1997 Viapont zpracoval Dopravně-urbanistická studii obsahující tunel Vizovice. V říjnu 2001 HBH Projekt zpracoval podrobnou studii R49 Vizovice – Střelná - Slovensko. V září 2004 Viapont a Mott MacDonald zpracoval Studii účelnosti a proveditelnosti.
29. listopadu 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V květnu 2009 Mott MacDonald zpracoval technickou studii "R49 v úseku Fryšták - st. hranice". 29. července 2009 byla na základě požadavku zveřejněna souhrnná dokumentace EIA pro celý úseku Fryšták - státní hranice v několika variantách. 21. října 2009 byla dokumentace vrácena k doplnění o výhodnocení vlivů na lesní porosty, podrobnější biologické hodnocení, prověřit nivelitu hnědé varianty atd. Následně byla z procesu vyjmuta stavba 4902.2.
V červnu 2011 Mott MacDonald dopracoval technickou studii úseku Lípa - st. hranice. 19. dubna 2012 byla zveřejněna přepracovaná dokumentace EIA.
Pro rok 2013 bylo na přípravu vyčleněno 1,5 milionů Kč.
Tunely jsou navrženy v kategorii T 9,5. Základní uspořádání je jizdní pruhy 2 x 3,75 m, vodící proužek 2x 0,25 m a revizní chodník 2 x 1,0 m. Ve stoupání je navrženo zvětšení o jeden jízdní pruh, tj. 3x 3,75 m. Uspořádání je tedy 2 + 3 pruhy, resp. 3 + 2 pruhy. Výška průjezdního profilu je 4,50 m. Tunely budou raženy pomocí NRTM.
Přehled navržených variant v procesu EIA:

  • Červená - základní km 32,100 - 59,645 měří 27,645 km. Stavba 4903 měří 12,900 km a její součástí jsou 2 MÚK (Vizovice a Pozděchov), 16 mostů na trase, rozšíření mostu, 7 nadjezdů, most na II/492, 3 mosty na větvích křižovatky, 2 tunely (Bratřejov a Pozděchov), odpočívka Vizovice, úpravy silnic II/492 a III/4932, 3 místní a 1 účelová komunikace, 2 únikové zony, 11 polních a 2 lesní cesty, chodník, 7 zárubních (2158 m) a 3 opěrné zdi a 15 protihlukových stěn (8540 m).
    Stavba 4904 měří 8,400 km a její součástí je 8 mostů na trase, nadjezd, tunel Lačnov, odpočívka Lačnov, úprava silnice III/4943, 1 místní a 1 účelová komunikace, 2 polní a 2 lesní cesty a 4 zárubní zdi (1520 m).
    Stavba 4905 měří 6,245 km a její součástí je MÚK Horní Lideč, služební křižovatka, 11 mostů na trase, 3 nadjezdy, úprava silnice I/57, účelová komunikace, 3 polní a 1 lesní cesta, 3 zárubní a 1 opěrná zeď a 1 protihluková stěna.
    Varianta navazuje na předchozí úsek před Zádveřicemi. Následně je varianta vedena ve stopě stávající silnice I/49, která bude využita jako jedna polovina čtyřpruhu. Na konci rovinky se trasa odklání a pokračuje k MÚK Vizovice se silnicí I/49 (trubkovitá). Trasa pokračuje stoupáním 4,5 % v pravostranném oblouku až k mostu přes Želechovický potok (6 polí, 247 m). Varianta je vedena v zářezu jižně kolem Vizovic, podchází v něm silnici III/4932. Následují 3 mosty přes údolí Slatinského potoka (193 m), údolí bezejmeného potoka (185 m) a Dubovského potoka (113 m), za kterým následuje oboustranná odpočívka Vizovice. Po úpatí Vizovické vrchoviny trasa pokračuje stoupaním jižně od Lhotska. Za mostem přes údolí osady Končiny (235 m) trasa začíná stoupání 4,5 % (5772 m), je zde navržen stoupací pruh (4840 m). Za tunelem Bratřejov (L=320 m, P=360 m) jsou navrženy 2 mosty přes bezejmené potoky (223 m a 247 m), za druhým mostem je navržen tunel Pozděchov (L=480 m, P=600 m) v pravostranném obluku. Trasa překračuje mostem další bezejmenný potok a silnici I/57. Stavba 4903 končí za MÚK Pozděchov s přeložkou silnice I/57 (trubkovitá), která je umístěna severně od sedla pod Svéradovem.
    Na mostě přes lesní cestu (195 m) v km 45,520 je vrchol stoupání v 663 m n. m. a trasa již bude jen klesat. Následuje další tunel Lačnov (L=400 m, P=440 m). Přes bezejmenný potok a lesní cestu je navržen obloukový most (334 m). Trasa se stáčí na východ. Severně od Lačnova je trasa pokračuje mostem přes bezejmenný potok (491 m), následně se trasa stáčí na jihovýchod. Východně od Lačnova je navržena odpočívka Lačnov. Silnici II/4943 překonává trasa mostem (179 m). Stavba 4904 končí před MÚK Horní Lideč.
    MÚK Horní Lideč je navržena variantně, buď jako trubkovitá situovaná západně od I/57 anebo jako kosodelná s přeložkou I/57. Následuje most přes železniční trať. Trasa pokračuje jižně kolem kopce Stříň, prochází mezi Střelnou a Študlovem. Trasa dále vede Lyským průsmykem a končí za mostem přes st. hranici a bezejmenný potok (244 m) za hranicí se Slovenskem jižně od železniční trati Hranice - Púchov, kde by měla v budoucnu navazovat slovenská rychlostní silnice R6 do Púchova. St. hranici kříží v km 59,405.
  • Hnědá měří 3,005 km. Součástí varianty je MÚK Vizovice, 3 mosty na trase, nadjezd, 3 mosty na přeložkách, oprava mostu, větev křižovatky I/49 x II/492, přeložka silnice I/49, úprava silnice II/492, 2 místní komunikace, 3 opěrné a 1 zárubní zeď a 5 protihlukových stěn (4310 m).
    Varianta navazuje na předchozí úsek před Zádveřicemi. Následně je varianta vedena vpravo podél stávající silnice I/49 v zářezu. Stávající rampa křižovatky silnic I/49 a II/492 bude nahrazena novou severní rampou. Varianta končí napojením na variantu červená v MÚK Vizovice v km 35,100.
  • Fialová měří 3,875 km. Součástí varianty jsou 4 mosty na trase, 3 nadjezdy, tunel Vizovice (L=920 m, P=960 m), úprava silnice III/4923, 2 místní komunikace, 3 polní cesty, 2 zárubní zdi a 6 protihlukových stěn.
    Varianta začíná v km 34,0. V místě odklonu od dnešní silnice I/49 je navržen západní portál. Trasa stoupá tunelem Vizovice (4,5 %). Na východní portál navazuje most přes Želechovický potok (249 m). Následně se trasa přibližuje variantě červené. Následují 3 mosty přes údolí Slatinského potoka (237 m), údolí bezejmeného potoka (143 m) a Dubovského potoka (113 m). Varianta končí na odpočívce v km 37,989 varianty červené.
  • Oranžová měří 4,777 km. Součástí varianty je 7 mostů na trase, 4 nadjezdy, tunel Lhotsko (280 m), odpočívka Vizovice, úniková zóna, 7 polních cest a 4 protihlukové stěny.
    Varianta začíná v km 36,5 a odtud pokračuje mosty přes údolí Slatinského potoka (193 m), přes bezejmenný potok (185 m) a Dubovský potok (247 m). Trasa se odklání od červené v místě odpočívky Vizovice. Pokračuje hloubeným tunelem Lhotsko, za kterým se napojuje do varianty tmavě modrá. Trasa prochází mezi Na Chrámečném a Končiny mostem (291 m), za kterým trasa vrací stoupáním 4,5 % zpět k červené variantě. Pokračuje mosty přes údolí (207 m) a přes bezejmenný potok (247 m). Varianta končí v km 41,0 varianty červené.
  • Tmavě modrá měří 4,712 km. Součástí varianty je 7 mostů na trase, 5 nadjezdů, úniková zóna, 8 polních cest, zárubní zeď (515 m) a 4 protihlukové stěny.
    Varianta začíná v km 36,5 a odtud pokračuje mosty přes údolí Slatinského potoka (193 m), přes bezejmenný potok (185 m) a Dubovský potok (113 m). Trasa se odklání od červené za odpočívkou Vizovice, jižně od Lhotska. Varianta prochází mezi Na Chrámečném a Končiny mostem (291 m), za kterým trasa vrací stoupáním 4,5 % zpět k červené variantě. Pokračuje mosty přes údolí (207 m) a přes bezejmenný potok (247 m). Varianta končí v km 41,0 varianty červené.
  • Světle modrá měří 6,297 km. Stavba 4903 měří 4,500 km a stavba 4904 měří 1,797 km. Součástí varianty ve stavbě 4903 je MÚK Pozděchov, 7 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na větví, úniková zóna, 2 polní a 2 lesní cesty, opěrná zeď a 5 protihlukových stěn. Součástí varianty ve stavbě 4904 jsou tunely Pozděchov (L=580 m, P=600 m) a Lačnov (540 m), lesní cesta a 2 zárubní zdi.
    Varianta začíná v km 41,0. Následně se trasa odklání a pokračuje blíže podél silnice I/49. Za mostem přes bezejmenný potok (377 m) začíná stoupání 4,5 % do sedla Pod Svéradovem (4289 m) se stoupacím pruhem (3150 m). Varianta pokračuje mostem přes údolí (213 m). Jižně od Na Mezných je navržen most přes bezejmenný potok (727 m). Trasa se stáčí na jih a vede západně kolem Pozděchova přes most přes Pozděchovku (339 m) k MÚK Pozděchov s přeložkou silnice I/57 (trubkovitá), za kterou končí stavba 4903.
    Varianta pokračuje stoupáním přes sedlo Bařinka v tunelu Pozděchov, za kterým následuje tunel Lačnov, ve kterém trasa dosahuje svého vrcholu v 649 m n.m. Varianta končí napojením na variantu červená v km 46,5.

Stavba 4903 Lípa - Pozděchov km 32,100 - 45,000 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 12,900 km. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 9 milionů Kč.

Stavba 4904 Pozděchov - Horní Lideč km 45,000 - 53,400 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 8,800 km. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 9 milionů Kč.

Stavba 4905 Horní Lideč - hranice ČR/SR km 53,400 - 59,646 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 6,246 km. Součástí stavby je SSÚRS Horní Lideč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 9 milionů Kč.


autor © Lenny 2002 – 2014
Poslední změny na stránce 25. ledna 2014