Rychlostní silnice R49

Hulín - Holešov - Fryšták - Vizovice - Horní Lideč - státní hranice ČR/Slovensko

Vládním usnesením ze dne 16. října 1996 č. 528 bylo rozhodnuto o převedení převedení tahů Chropyně u Kroměříže - Zlín - hranice Slovenské republiky z kategorie dálnic do kategorie čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla. Tímto byla schválena stavba rychlostní silnice R49. Usnesením vlády ze dne 21. července 1999 č. 741 bylo vymezeno vedení rychlostní silnice R49 v úseku Hulín - Fryšták - státní hranice ČR/Slovensko s tím, že úsek Zádveřice - státní hranice pouze územně chránit koridor pro budoucí potřebu dalšího kapacitního spojení se Slovenskem v závislosti na přijetí dohody se slovenskou stranou. 20. září 2004 byla ve Zlíně podepsána mezivládní dohoda mezi ministry dopravy ČR a SR o propojení rychlostní silnice R49 a slovenské rychlostní silnice R6 na česko-slovenské hranici.Na slovenské straně na ni bude navazovat slovenská rychlostní komunikace R6 ve směru na Púchov.

V září 1995 HBH Projekt zpracoval studii tehdy ještě navrhovacé dálnice D1 Vyškov – Kroměříž - Zlín – Lyský průsmyk (Slovensko). V listopadu 1997 Viapont zpracoval Dopravně-urbanistickou studii úseku Hulín – Bratřejov – hranice okr. Zlín. V říjnu 2001 HBH Projekt zpracoval podrobnou studii R49 Vizovice – Střelná - Slovensko. V září 2004 sdružení Viapont a Mott MacDonald zpracovalo "Studii proveditelnosti a účelnosti Rychlostní silnice R49/R6 Hulín - Fryšták - státní hranice". V listopadu 2004 Viapont zpracoval Investiční záměry pro jednotlivé stavby 4901 až 4906. V září 2006 sdružení Viapont a Mott MacDonald zpracovalo "Studii proveditelnosti a účelnosti Rychlostní silnice R49/R6 Hulín - Fryšták - státní htanice - Púchov.
29. listopadu 2006 byla zveřejněno Oznámení EIA na stavby 4902.2 - 4905 Fryšták - státní hranice.

V září 2008 byla zahájena stavba 4901 Hulín - Fryšták.

Ve stavbě:

Stavba 4901 Hulín - Fryšták km 0,877 - 17,300 je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 16,423 km. V prosinci 2000 Viapont zpracoval studii. Dokumentace EIA byla zveřejněna 24. dubna 2001, dne 29. října 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 6. prosince 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V srpnu 2003 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V prosinci 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2005 "Sdružení Viapont/Pragoprojekt" zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení.
17. ledna 2008 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na stavbu Přivaděče Holešov, účástníci mohli své námitky uplatnit do 13. února 2008. 25. července 2008 bylo vydáno stavební povolení na část "Přivaděč Holešov". 11. září 2008 bylo zveřejněno Oznámení o podaném rozkladu na část Přivaděč Holešov, vyjádřit k ním bylo možné do 15. října 2008. 3. března 2010 bylo stavební povolení zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 23. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení pokračování stavebního řízení na část Přivaděč Holešov, byl odstraněn nedostatek v žádosti o stavební povolení. Účastníci mohli své námitky uplatnit do 23. dubna 2010. 2. srpna 2010 bylo stavební řízení na tuto část přerušeno do doby předložení pravomocného rozhodnutí ve věci vyjímky ze základní ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. 3. září 2010 byl zveřejněn rozklad proti přerušení stavebního řízení na přivaděč, účastníci řízení se k němu mohli vyjádřit do 13. října 2010.
3. července 2008 bylo zveřejněno Oznamené o zahájení stavebního řízení na část km 5,4 - 10,9, účastníci mohou své námitky uplatnit do 8. srpna 2008. 30. prosince 2008 bylo vydáno stavební povolení na část km 5,4 - 10,9, ale byl proti němu podány rozdklady. 3. května 2010 byly rozklady zamítnuty.
23. prosince 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km ZÚ - 5,4, účastníci mohli své námitky předložit do 27. ledna 2010. 9. srpna 2010 bylo stavební řízení přerušeno do doby předložení pravomocného rozhodnutí ve věci výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů.
6. ledna 2010 bylo vydáno stavební povolení na přeložku a nadjezd silnice II/438. 8. řijna 2010 bylo vydáno stavební povolení na přeložky silnic III/4907, III/xxx, 4 polní cesty a nadjezd. Dále byly vydána stavební povolení na některé přeložky inženýrských sítí. Probíhá stavební řízení na 4 nadjezdy a přeložky 6 polních cest a 2 MK.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Třebětice a Holešov), 15 mostů na trase, 10 nadjezdů, 5 mostů na přeložkách a 10 protihlukových stěn celkové (5626 m). Bude postaven přivaděč Holešov a zhotoveny přeložky silnic II/432, II/438, II/490, III/4322 Pravčice - Němčice, III/4907 Třebětice - Količín, III/43824 Alexovice - Zahnašovice a III/49016 Martinice - Žeranovice, dále budou přeloženy 3 místní komunikace a 17 přeložek polních cest. Povrch vozovky bude cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Hulín s dálnicí D1 a rychlostní silnicí R55. Odtud vede zemědělskými pozemky a následuje pravostranný oblouk kolem Pravčic. Prochází mezi obcemi Količín a Třebětice. Silnici II/432 a železniční trať překonává mostem, který je součástí MÚK Třebětice (deltovitá). Trasa levostranným obloukem pokračuje kolem Alexovic a Zahnašovic. V prostoru mezi Zahnašovicemi a Martinicemi je plánována MÚK Holešov s přivaděčem Holešov (trubkovitá). Následným pravotočivým obloukem prochází mezi obcemi Žeranovice a Horní Lapač. Trasa je dále vedena přes zemědělské pozemky k Fryštáku. Levostranným obloukem (R=1500) přechází mostem přes Fryštácký potok (76 m). Devitipolovým mostem (297 m) prochází přes místní část Fryštáku Dolní Ves, za kterým stavba končí čtyřpruh a odtud je vedeno provizorní napojení v trase stavby 4902.1 na silnici II/490.
Stavbu realizuje "Sdružení Hulín - Fryšták" ve složení Skanska DS, Eurovia CS, Metrostav, DSP a PSVS. Celkové náklady na stavbu jsou plánovány 9,349 miliardy Kč. Realizace se předpokládá v období říjen 2008 až srpen 2017. Stavba byla slavnostně zahájena 30. září 2008.

V Přípravě:

Stavba 4902.1 MÚK Fryšták, přivaděč Zlín km 17,300 - 19,000 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 1,700 km. Stavba byla dříve součástí stavby 4901. 6. prosince 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V listopadu 2004 Viapont zpracoval investiční záměr.
Z důvodu ochrany vodního zdroje byla na základě "Studie proveditelnosti a účelnosti" ze září 2006 posunuta MÚK Fryšták a upravena její tvar, trasa přivaděče a MÚK Kostelec. V červnu 2007 Viapont zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
19. prosince 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, která má za cíl srovnat současný stav s posouzeným stavem. 9. ledna 2009 bylo zveřejněna dokumentace EIA, ve které je přivaděč navržen ve dvou variantách, buď jako čtyřpruh anebo jako dvoupruh kategorie S 11,5/80 s rezervou na čtyřpruh. 5. srpna 2009 byl zveřejněn posudek, v navrženém stanovisku byla doporučena realizace varianty přivaděče jako dvoupruh kategorie S 11,5/80 s rezervou na čtyřpruh. 26. listopadu 2009 vydalo souhlasné stanovisko MŽP s doporučenou variantou realizace přivaděče jako dvoupruhu s rezervou na čtyřpruh. V květnu 2010 na jednání mezi krajem a ŘSD bylo to řešení odsouhlaseno. V prosinci 2010 zpracoval Viapont dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Fryšták, 4 mosty na trase, nadjezd, most na polní cestě, místní komunikace (704 m), polní cesta (741 m), protihluková stěna a SSÚRS Fryšták.
Bude také přeložena silnice II/490 (3535 m), její součástí je MÚK Kostelec, 3 mosty na trase, 2 nadjezdy, 2 mosty na větvích křižovatky, most na cyklostezce, přeložka silnice III/4911, místní komunikace, cyklostezka (265 m), polní cesta (605 m), 2 opěrné a 3 zárubní zdi a 2 protihlukové stěny (1380 m). Přeložka II/490 je navržena v kategorii S 11,5/80 s výhledem na rozšíření na čtyřpruh kategorie S 24,5/80.
Stavba začíná za mostem přes Dolní ves. Odtud je trasa vedena v levém směrovém oblouku (R=2000) přes MÚK Fryšták s přivaděčem Zlín II/490 v km 18,51 (srdcovitá). Stavba končí před silnicí II/491.
Stavba přivaděče Zlína začíná ve Fryštáku před čerpací stanicí a je vedena 150 m ve stopě stávající silnice II/490. Následně se levostranným obloukem odklání od stávající silnice a pokračuje k MÚK Fryšták, kde je trasa vedena pravostranným obloukem (R=500). Následně je přivaděč veden mostem přes Lukovský potok (335 m, 8 polí). Zářezem prochází mezi Malým Kostelcem a Kostelcem, jsou zde navrženy protihlukové stěny po obou stranách a autobusová zastávka. Trasa je vedena v pravostranném oblouku (R=2700). Za most přes údolí Fryštáckého potoka (454 m, 11 polí) trasa pokračuje vpravo od stávající silnice II/490, ze které se stane cyklostezka a komunikace pro obsluhu území. Stavba končí za MÚK Kostelec se silnice III/4911 (trubkovitá).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,072 miliardy Kč.

Stavba 4902.2 Fryšták - Lípa km 19,000 - 32,100 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 13,100 km. Na stavbu byla vydána územní ochrana koridoru. V září 2004 zpracovalo sdružení Viapont a Mott MacDonald Studii účelnosti a proveditelnosti. 29. listopadu 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA úseku Fryšták - Lípa. Mott MacDonald zpracoval technickou studii a dokumentaci EIA. 29. července 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA úseku Fryšták - Slovensko. 21. října 2009 byla dokumentace vrácena k doplnění o výhodnocení vlivů na lesní porosty, podrobnější biologické hodnocení, prověřit nivelitu hnědé varianty atd.
17. prosince 2010 byla zveřejněna dokumentace EIA úseku Fryšták - Lípa, která obsahuje 2 varianty lišící se polohou a tvarem křižovatky Lípa. V červené (základní) variantě je navržena dvojce rozštěpných křižovatek, oproti tomu variantě zelené je navržena trukbovitá křižovatka.
Součástí stavby je MÚK Lípa, okružní křižovatka Lípa, 14 mostů na trase (1506 m), 9 nadjezdů (600 m), 2 na větvích křižovatky (44 m), přeložky silnic 3xII/491 (3231 m), III/4912 (384 m), III/4913 (323 m), III/4918 (479 m), III/04945 (778 m) a III/49015 (913 m), 6 polních cest (1847 m), 1 zárubní (70 m) a 4 opěrné zdi (395 m) a 5 protihlukových stěn (2960 m).
Součástí stavby ve variantě zelené je MÚK Lípa, 13 mostů na trase, 8 nadjezdů, 5 na větvích křižovatky, přeložky silnic 3xII/491, III/4912 (384 m), III/4913 (323 m), III/4918 (479 m), III/04945 (778 m) a III/49015 (913 m), 6 polních cest (1847 m), 1 zárubní a 4 opěrné zdi a protihlukových stěn (2960 m).
Minimální poloměr směrového oblouku je 750 m a maximální podélný sklon je 4,40 %. Povrch vozovky je navržen variantně, buď cementobetonový nebo asfaltobetonový.
Stavba začíná za MÚK Fryšták se silnicí II/490. Následně kříží silnici II/491. Pravostranným obloukem (R=2200) pokračuje přes zemědělské pozemky kolem Lukova, následně prochází v zářezu mezi Štípou a Velikovou. Prochází mezi Ostratou a letištěm. Jižně míjí ostratu. Následně je trasa vedena podél silnice II/491. Před stoupáním do Slušovic následuje pravostranný oblouk a trasa se stáčí na jih. Před stávající křižovatkou silnic II/491 a III/4918 Slušovice - Veselá se trasa napojuje do stopy silnice II/491, v jejiž stopě pokračuje. Silnice II/491 bude přeložena východněji. Před lesíkem se trasa stáčí na východ a pokračuje mostem přes Dřevnici a MÚK Lípa I (501 m), zde je navržena MÚK Lípa, která je rozdělena do dvou částí, severní rozštěp MÚK Lípa I umožňuje vazby Fryšták - Lípa a opačně. Následně trasa opouští stopu silnice II/491 a pokračuje levostranným obloukem za obalovnou, mostem přes Lutoninku (291 m) se dostavá k východnímu rozštěpu MÚK Lípa II se silnicí I/49 umožňujícímu vazby Lípa - Vizovice, která je propojena pomocí okružní křižovatky Lípa se silnicí II/491. Následuje estakáda přes železniční trať a silnici I/49 (262 m), za kterou končí provizorním napojením na stávající silnici I/49.
Ve variantě zelená se trasa odklání ze stopy silnice II/491 před lesíkem, severovýchodně od obalovny je navržena MÚK Lípa (trubkovitá). Trasa překonává řeku Lutoninku a následně mostem pokračuje přes železniční trať a silnici I/49. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/49.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,066 miliardy Kč. Realizace je plánována v období říjen 2012 až říjen 2016.

Stavba 4903 Lípa - Pozděchov km 32,100 - 45,000 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 12,900 km. Na stavbu byla vydána územní ochrana koridoru. V listopadu 1997 Viapont zpracoval Dopravně-urbanistická studii obsahující tunel Vizovice. V říjnu 2001 HBH Projekt zpracoval podrobnou studii R49 Vizovice – Střelná - Slovensko. V září 2004 Viapont a Mott MacDonald zpracoval Studii účelnosti a proveditelnosti. 29. listopadu 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Mott MacDonald zpracovává technickou studii a dokumentaci EIA. 29. července 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA. 21. října 2009 byla dokumentace vrácena k doplnění o výhodnocení vlivů na lesní porosty, podrobnější biologické hodnocení, prověřit nivelitu hnědé varianty atd.
Součástí stavby jsou MÚK Vizovice a MÚK Pozděchov, 20 mostů na trase celkové délky 2930 m, 4 nadjezdy celkové délky 238,5 m a 6 mostů na přeložkách celkové délky 72 m, přeložka silnice II/488 kategorie S 9,5/70 a délky 450 m, přeložky 2 lesních a 10 polních cest, výstavba přístupových komunikací k tunelům Bratřejov I, II a Pozděchov celkové délky 3,2 km a oboustranná odpočívka Lhotsko. Postaveno bude také 5 zárubních a 2 opěrné stěny a 13 protihlukových stěn celkové délky 8420 m. Celkový objem výkopů je 1,1 mil. m3 a násypů 1,67 mil. m3. Stavba se pohybuje v nadmořské výšce od 260 do 660 m n.m. Minimální poloměr směrového oblouku je 600 m a maximální podélný sklon je 4,93 %. Vozovka je navržena živičná.
Budou také vyraženy 3 tunely kategorie T 7,5. Pravé tunelové roury budou rozšířeny o stoupací pruh (tedy kategorie T 11,0), tedy tunely budou raženy 2+3 pruhy. Jedná se o tunely Břatřejov I, II a Pozděchov. Tunel Bratřejov I (km 42,031 - 42,264) je dlouhý 233 m, z toho je 178 m raženo, tunel Bratřejov II (km 42,491 - 42,862) je dlouhý 371 m, z toho je 301 m raženo a tunel Pozděchov (km 43,921 - 44,406) je dlouhý 485 m, z toho je 435 m raženo. Šířka levé tunelové roury je 7,5 m a pravé 11,0 m. Tunely budou raženy pomocí NRTM. Maximální podélný sklon tunelů je 4,93 %.
Stavba navazuje na předchozí úsek za MÚK Lípa. Trasa pokračuje jižně od stávající silnice I/49 až do km 35,102, kde je navržena MÚK Vizovice silnicí I/49, která je navržena jako trubka. Zde se od trasy silnice I/49 odklání a vede jižním obchvatem Vizovic. Původní návrh počítal s tunelem Vizovice byl ale nahrazen zářezy. Po úpatí Vizovické vrchoviny pokračuje stoupaním jižně od Lhotky a Bratřejova. Následně se u Pozděchova stáčí na jih. Končí v prostoru jižně od Pozděchova (sedlo pod Sverádem) za MÚK Pozděchov s přeložkou silnice I/57, která je navržena jako trubka. Trasa zde dosahuje svého vrcholu.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 6,922 miliardy Kč. Realizace je plánována v období říjen 2013 až říjen 2017. Stavba bude uvedena do provozu společně se stavbou 4904 Pozděchov - Horní Lideč.

Stavba 4904 Pozděchov - Horní Lideč km 45,000 - 54,100 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 9,100 km. Na stavbu byla vydána územní ochrana koridoru. V říjnu 2001 HBH Projekt zpracoval podrobnou studii R49 Vizovice – Střelná - Slovensko. V září 2004 Viapont a Mott MacDonald zpracoval Studii účelnosti a proveditelnosti Rychlostní silnice "R49 Vizovice - Střelná (státní hranice ČR/SR), km 46,0 - 65,0", jejíž součástí bylo geodetické zaměření, dále byla zpracována projektová dokumentace firmou Amberg Engineering na tunely. 29. listopadu 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Mott MacDonald zpracovává technickou studii a dokumentaci EIA. 29. července 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA. 21. října 2009 byla dokumentace vrácena k doplnění o výhodnocení vlivů na lesní porosty, podrobnější biologické hodnocení, prověřit nivelitu hnědé varianty atd.
Součástí stavby je 9 mostů na trase celkové délky 1229,3 m, 2 nadjezdy celkové délky 125,4 m, oboustranná odpočívka Lačnov, přeložka silnice III/4983 v kategorii S 7,5/50 a délky 250 m, výstavba přístupové komunikace k tunelům délky 5 km, servisní komunikace tunelů délky 2,6 km, přístupové cesty k odpočívce Lačnov délky 1,9 km, 2 přeložky a 3 úpravy polních cest. Budou také postaveno 10 zárubních stěn celkové délky 2,5 km a 4 protihlukové stěny celkové délky 1845 m. Celkový objem výkopů je 2,21 mil. m3 a násypů 1,7 mil. m3. Stavba se pohybuje v nadmořské výšce od 470 do 660 m n.m. Minimální poloměr směrového oblouku je 600 m a maximální podélný sklon je 4,97 %.
Budou také vyraženy 2 tunely kategorie T 7,5. Levé tunelové roury budou rozšířeny o stoupací pruh (kategorie T 11,0), tedy tunely budou raženy 3+2 pruhy. Jedná se o tunely Lačnov I a Lačnov II. Tunel Lačnov I (km 45,864 - 46,321) je dlouhý 457 m, z toho je 405 m raženo a tunel Lačnov II (km 46,591 - 46,867) je dlouhý 276 m, z toho je 191 m raženo. Šířka pravé tunelové roury je 7,5 m a levé 11,0 m. Tunely budou raženy pomocí NRTM. Maximální podélný sklon tunelů je 4,02 %.
Stavba začíná za MÚK Pozděchov s přeložkou silnice I/57. Trasa postupně kříží 2 polní cesty. Následně je v km 45,8 - 46,8 vedena tunely Lačnov I a II. Severně míjí Lačnov po úbočí kopce Rosiná a údolím Seninky trasa klesá. V km 51,2 je navržena oboustranná odpočívka Lačnov. Stavba končí před MÚK Horní Lideč se silnicí I/57.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,341 miliardy Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 7 milionů Kč. Realizace je plánována v období říjen 2013 až říjen 2017. Stavba bude uvedena do provozu společně se stavbou 4903 Lípa - Pozděchov.

Stavba 4905 Horní Lideč - hranice ČR/SR km 54,100 - 59,646 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 5,546 km. Na stavbu byla vydána územní ochrana koridoru. V říjnu 2001 HBH Projekt zpracoval podrobnou studii R49 Vizovice – Střelná - Slovensko. V září 2004 Viapont a Mott MacDonald zpracoval Studii účelnosti a proveditelnosti Rychlostní silnice "R49 Vizovice - Střelná (státní hranice ČR/SR), km 46,0 - 65,0", jejíž součástí bylo geodetické zaměření. 29. listopadu 2006 bylo zveřejněno Oznámení EIA. Mott MacDonald zpracovává technickou studii a dokumentaci EIA. 29. července 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA. 21. října 2009 byla dokumentace vrácena k doplnění o výhodnocení vlivů na lesní porosty, podrobnější biologické hodnocení, prověřit nivelitu hnědé varianty atd.
Součástí stavby je MÚK Horní Lideč (deltovitá), SSÚRS Horní Lideč, 10 mostů na trase celkové délky 702 m, 2 nadjezdy celkové délky 167 m, 2 mosty na větvích křižovatky délky 12 m, přeložka silnice I/57 kategorie S 9,5/70 a délky 600 m, přeloka polní cesty délky 350 m a 3 přeložky místních komunikací celkové délky 700 m. Budou také postaveny 4 zárubní stěny celkové délky 800 m a 3 protihlukové stěny celkové délky 1350 m. Celkový objem výkopů je 0,57 mil. m3 a násypů 0,8 mil. m3. Stavba se pohybuje v nadmořské výšce od 470 do 660 m n.m. Minimální poloměr směrového oblouku je 1250 m a maximální podélný sklon je 4,91 %.
Stavba začíná před MÚK Horní Lideč. V km 54,356 je navržena MÚK Horní Lideč s přeložkou silnice I/57. Následuje most přes železniční trať. Trasa pokračuje jižně kolem kopce Stříň, prochází mezi Střelnou a Študlovem. Trasa dále vede Lyským průsmykem a končí na hranici se Slovenskem jižně od železniční trati Hranice - Púchov, kde by měla v budoucnu navazovat slovenská rychlostní silnice R6 do Púchova.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,852 miliardy Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 5 milionů Kč. Realizace je plánována v období říjen 2013 až říjen 2017.

autor © Lenny
Poslední změny na stránce 28. června 2011