Rychlostní silnice R55

Olomouc - Přerov - Otrokovice - Břeclav

Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, byla schválena výstavba čtyřpruhové silnice H 55 v trase Olomouc - Přerov - Otrokovice - Břeclav a v kategoriích S 22 až S 26,5. Usnesením vlády ze dne 10. listopadu 1993 č. 631 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v České republice do roku 2005 byla rychlostní silnice R55 vymezena v trase Olomouc - Přerov, dále v peáži s D47 a D1 a pak Tlumačov - Břeclav. Usnesením vlády České republiky ze dne 21. července 1999 č. 741 byla výstavba rychlostní silnice R55 schválena v trase Olomouc - Otrokovice - Břeclav. V úseku Hulín - Přerov povede peaží po trase dálnice D1. Realizace se bude řešena v závislosti na růstu intenzity provozu a finančních možnostech. Úsek Břeclav - st. hranice řešit v závislosti na výsledcích jednání s rakouskou stranou, která však tuto variantu na jednání expertní skupiny 7. května 1999 odmítla, proto se už v usnesení vlády č. 145 ze dne 14. února 2000 tento úsek nevyskytuje.

V usnesení vlády České republiky ze dne 9. června 2008 č. 735 o přípravě a výstavbě kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice - státní hranice s Rakouskem bylo uloženo ministrovi dopravy podepsat mezinárodní dohodu o propojení R52 s rakouskou A5 na hraničním přechodu Mikulov/Drassenhof, včetně pokračování v přípravě, zároveň připravit mezinárodní dohodu o propojení prodloužené R55 s rakouské silniční a dálniční sítě v prostoru Poštorná/Reintal, včetně pokračování v přípravě. Dohoda o propojení by měla být podepsána do konce roku 2008.
19. září 2008 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci při přípravě a realizaci propojení české rychlostní silnice R 55 s Rakouskou republikou mezi Ministerstvem dopravy, Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brno.
Usnesením vlády České republiky ze dne 6. října 2010 č. 713 o změně usnesení vlády č 735/08 bylo rozhodnuto o realizaci obchvatu Břeclavi v dvoupruhovém uspořádání.

Usnesení vlády ČR ze dne 19. září 2007 č. 1064 bylo ministru dopravy ve spolupráci s ministrem životního prostředí uloženo, aby jmenoval skupinu odborníků, která měla za cíl vyhodnotit variantní řešení rychlostní silnice R55 v úseku Napajedla - Rohatec. Na základě toho v červnu 2008 HBH Projekt zpracoval srovnávací studii tohoto úseku, která zahrnovala variantu ŘSD a varianty dle vyhledávací studie R55 mimo Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví vypracované Ing. Kalčíkem v dubnu 2007. Studie doporučila variantu ŘSD.
V září 2008 prof. Bejček zpracoval studii vyhodnocení variant z hlediska Natury 2000 a ptačí oblasti, kde kromě oficiálních variant A, B, D a E navrhl ještě vlastní variantu C, která je průchodná z hlediska ochrany ptačí oblasti Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví. Varianta A a B byly převzaty z dokumentace EIA a varianty D a E byly převzaty ze studie Ing. Kalčíka (P a T).
V březnu 2009 Ekora zpracovala studii hodnocení vlivů na životní prostředí variant v úseku Napajedla - Rohatec, která posoudila vlivy u variant z předcházejících studií a jako nejvýhodnější doporučila variantu 3 prof. Bejčka. Varianty 2 dle studie Ing. Kalčíka jsou považovány pro realizaci z hlediska urbanisticko-architektonické koncepce a významného ovlivnění krajinného rázu za nevhodné.
7. dubna 2009 na jednání ŘSD a MD ČR s MŽP ČR bylo dohodnuto zpracování nové varianty kompromisního řešení R55.
25. srpna 2009 byla ve Starém Městě podepsána Deklarace samospráv o spolupráci při přípravě a prosazení realizace rychlostní silnice R55 v oblasti Jihovýchodní Moravy.
4. září 2009 se uskutečnilo další jednání mezi MD ČR a MŽP ČR k problematice průchodu R55 přes ptačí oblast Natura2000 Bzenecká Doubrava-Stražnické Pomoraví byla předložena kompromisní řešení tunelová varianta.
8. září 2009 členové expertní komise jednohlasně schválili tuto kompromisní variantu.
Následně na tuto kompromisní tunelovou variantu proběho posouzení vlivů na životní prostředí, které skončilo 3. září 2010, kdy MŽP vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou tunelovou variantou.

Stavba rychlostní silnice R55 byla v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji prohlášena za veřejně prospěšnou. Trasa je zakotvena v ZÚR Zlínského kraje a v ZÚR Olomouckého kraje a VÚC okresu Břeclav. V roce 2000 HBH Projekt zpracoval Studii aktualizace trasy rychlostní silnice R55 v úseku MÚK Napajedla-jih - MÚK Rohatec, která sloužila jako podklad pro 3. změnu ÚPN VÚC Zlínské aglomerace schválené 26. března 2003, která stanovila polohy stavby 5506 Napajedla - Babice v úseku průchodu Napajedly v poloze stávající silnice I/55 místo východního obchvatu. V říjnu 2003 zpracoval Mott MacDonald Studii proveditelnosti a účelnosti - Rychlostní silnice R55 Napajedla - Břeclav.

V říjnu 2013 HBH Projekt zpracoval "Technicko-ekonomickou studii R55 v úseku Staré Město - Břeclav", jedná se o technické a ekonomické posouzení projektových variant pro další zajištění projektových a inženýrských prací. Rovněž bylo provedeno hodnocení ekonomické efektivnosti. Posouzeny byly varianta nulová, třípruh, čtyřpruh kategorie R 21,5, čtyřpruh kategorie R 25,5 a kombinovaná varianta.

3. prosince 2010 byla zprovozněna stavba 5503 Hulín - Skalka a úsek MÚK Hulín - MÚK Hulín-východ, který je součástí stavby dálnice D1 0135.

Celková délka: 100,940 km
V provozu: 17,764 km
Ve stavbě: 0
V přípravě: 83,176 km

V přípravě:

Stavba 5501 Olomouc - Kokory je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 7,583 km. V červnu 2003 HBH Projekt zpracoval Investiční záměr. V říjnu 2003 HBH Projekt zpracoval technickou studii R55 v úseku Velky Týnec - Kokory - Přerov, která sloužila jako podklad pro Oznámení EIA zveřejněné 30. října 2004. Dokumenatace EIA byla po přepracování zveřejněna 14. prosince 2005. 24. července 2006 proběhlo ústní projední stanoviska EIA. 14. září 2006 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 16. července 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA o prodloužení stanoviska MŽP. 3. září 2008 bylo stanovisko MŽP prodlouženo. 7. června 2011 bylo stanoviko MŽP prodlouženo.
V prosinci 2010 Viapont Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Velký Týnec (deltovitá), 6 mostů na trase, nadjezd, ekodukt, oboustranná odpočívka Majetín, přeložky silnice II/655 (710 m) a III/4353 (758 m), úprava silnice III/0552 (334 m) a místní komunikace (363 m), příjezd k ČSPH (118 m), 6 polních cest (3387 m), odstranění provizorního připojení stavby 5502, protihluková stěna a demolice a vybudování kalové jímky.
Vozovka je navržena variantně a to s cementobetonovým krytem anebo asfaltovým krytem.
Stavba začíná před nadjezdem silnice Holice - Velký Týnec. Z důvodů malé vzdálenosti mezi MÚK Holice a MÚK Velký Týnec bude již postavená část rozšířena o přídatné pruhy (3,50 m). V km 1,135-1,285 je navržen přechod z kategorii R 22,5/120 na R 25,5/120. V km 1,270 kříží výhledovou trasu průplavu D-O-L. Následuje MÚK Velký Týnec se silnicí III/4353 (deltovitá). Za křižovatkou se trasa odklání pravostranným obloukem od stávající silnice a následně levostranným obloukem míjí Krčmáň. U Strejčkova lomu je navržen ekodukt. Za mostem přes silnici III/0552 se trasa přibližuje stávající silnici I/55. U Majetína je navržena oboustranná odpočívka Majetín. Stavba končí na hranici okresů Olomouc a Přerov.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,291 miliardy Kč v cenách roku 2003. Pro rok 2013 jsoz na přípravu vyčleněny 3 miliony Kč.

Stavba 5502 Kokory - Přerov je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 5,960 km. V roce 2001 Dopravoprojekt Brno zpracoval technickou studii. V červnu 2003 HBH Projekt zpracoval Investiční záměr. V říjnu 2003 HBH Projekt zpracoval technickou studii R55 v úseku Velky Týnec - Kokory - Přerov, která sloužila jako podklad pro Oznámení EIA zveřejněné 30. října 2004. Dokumenatace EIA byla po přeracování zveřejněna 14. prosince 2005. 24. července 2006 proběhlo ústní projední stanoviska EIA. 14. září 2006 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 16. července 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA o prodloužení stanoviska MŽP. 3. září 2008 bylo stanovisko MŽP prodlouženo. 7. června 2011 bylo stanoviko MŽP prodlouženo.
V prosinci 2010 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní povolení, ve které byla vypuštěna MÚK Kokory. Do února 2014 má HBH Projekt zpracovat aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je 5 mostů na trase, nadjezd, lávka, oprava mostu na polní cestě, přeložky silnic II/150 (1982 m) a III/0554 (670 m), úprava silnice III/0553, provizorní napojení (643 m), odstranění provizorního připojení D1 na I/55 (1140 m), stezka pro pěší a cyklisty (135 m), 3 polní cesty (2475 m) a protihluková stěna.
Vozovka je v zářezech navržena jako cementobetonová a na násypec jako asfaltová.
Stavba navazuje před obcí Kokory na stavbu 5501 Olomouc - Kokory. V km 8,708 motem překonává řeku Olešnici. Dále trasa pokračuje kolem ZD k silnici III/0553, původně navržená křižovatka (kosodelná) byla vypuštěna z důvodů nedodržení vzdáleností mezi křižovatkami. Přímým úsekem spolu s vedením VN pokračuje k výhledovému křížení s trasou průplavu D-O-L a tratě VRT severně od Rokytnice u Přerova. Levostranným obloukem severně od Rokytnice se trasa napojuje do stopy silnice II/150, která bude přeložena. Stavba končí před MÚK Přerov-sever s dálnicí D1.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,330 miliardy Kč v cenách roku 2003. Pro rok 2014 jsou na přípravu vyčleněny 3 miliony Kč.

Stavba 5505 Otrokovice, obchvat JV je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,140 km. V říjnu 1997 Silniční projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a říjnu 1999 aktualizaci napojení na stávající silnici I/55. Dokumentace EIA byla zveřejněna 20. září 2001. 5. listopadu 2002 se uskutečnilo veřejné projednání a 2. prosince 2002 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
Na základě požadavků obce Napajedla bylo vedení trasy v průchodu kolem Napajedel upraveno, což se dotklo i této stavby. 23. února 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí na část trasy. 3. dubna 2008 byla platnost územního rozhodnutí prodloužena do 3. srpna 2013.
V srpnu 2004 Silniční projekt zpracoval aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. 20. ledna 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA na změnu stavby. 13. července 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
26. června 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí na změnu umístění stavby, které nabylo právní moci 3. srpna 2006. 13. srpna 2008 byla podána žádost o částečnou změnu územního rozhodnutí týkající se MÚK Napajedla. 7. října 2008 se uskutečnilo veřejné projednání a 5. listopadu 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí.
4. května 2010 byla podána žádost o změnu územního rozhodnutí týkající se silnic III. tříd. 6. září 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí a 19. ledna 2011 bylo zamítnuto proti němu odvolání.
V červnu 2008 Silniční projekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení, probíhá výkup pozemků.
Součástí stavby je MÚK Napajedla-sever (kosodelná), služební sjezd, most na trase, 2 nadjezdy, most na větvi křižovatky, 1 opěrné stěna (235 m), 2 protihlukové stěny (1364 m) a SSÚRS Otrokovice. Budou také realizovány přeložky silnic III/49724 v kategorii S 9,5/60 (864 m), III/4973 v katagorii S 7,5/60 (570 m), III/4975 (423 m), 4 polních cest a provizorní napojení délky 145 m. Maximální stoupání je 1,00 %.
Stavba začíná za MÚK se silnicí I/49. Pravostranným obloukem pokračuje kolem Kvítkovic. Prochází kolem hřbitova, kříží silnice III. třídy Kvítkovice - Napajedla a Kvítkovice - Pohořelice. Zde je navrženo umístění SSÚRS Otrokovice. Následuje MÚK Napajedla - sever s přeložkou silnice III/49724, která je situována poblíž křížení čerpací stanice Aral. Stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/55 před mostem přes řeku Moravu.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,307 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 23 milionů Kč a na výstavbu vyčleněno 171 milionů Kč, z toho je 116 milionů Kč z OPD. Realizace je plánována v období září 2014 až září 2016.

Stavba 5506 Napajedla - Babice je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 7,976 km. V září 2002 HBH Projekt zpracoval investiční zámět a technickou studii, ve které byly navrženy 3 varianty lišící se směrovým a výškovým vedením u Spytihněvi, po celkovém doporučení byla vybrána varianta 2 s tunelem pod žel. tratí (L=850 a P=900 m). 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti, která zkrátila tunel (L=420 a P=470 m) a vypustila MÚK Napajedla-jih.
6. září 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA zpracované HBH Projektem. 18. února 2005 byla zveřejnena Dokumnentace EIA, ve která byla přidána varinta 3 s estakádou přes žel. trať (L=440 a P=450 m). 8. září 2005 proběhlo veřejné projednání. 25. listopadu 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V listopadu 2007 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí s navrženou estakádou přes železniční trať. S tímto řešením nesouhlasily v zaří 2007 Napajedla, které požadovaly trasu vést podjezdem a následně v zářezu, jak to navrhl Mott MacDonald v expertíze dokumentace pro územní rozhodnutí.
Stavba byla z důvodů lepší přípravy rozdělena na 2 části. 21. listopadu 2007 byla podána žádost o územní rozhodnutí 9. ledna 2008 bylo řízení přerušeno do 31. prosince 2008. Následně ŘSD na zúžilo územní řízení na I. etapu část km 0,484 - 2,655, která je invariantní. V prosinci 2008 bylo řízení přerušeno do 30. června 2009, následně do 30. června 2010. 29. června 2010 ŘSD doplnilo žádost o chybějící podklady a doklady, 10. září 2010 ŘSD doplnilo žádost o vyjímky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů. 15. prosince 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí na I. etapu.
Na II. etapě se řeší problém svážného území ve Spytihněvi a způsob křížení tratě. Byl zpracován podrobný geotechnický průzkum, který prokázal náročné geologické podmínky u Spytihněvi pro vedení trasy v zářezu. V lednu 2009 Mott MacDonald zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí na část km 2,655 - 6,150 s podjezdem.
"Sdružení Sudop Group" ve složení SUDOP Praha, VPÚ DECO Praha, Dopravoprojekt Brno a Dopravoprojekt Bratislava zpracovává technickou studii, ve které bude prověřena návrhová kategorie, propočet ekonomické efektivnosti, aktualizaci investičního záměru, dokumentaci pro stavební povolení a dále inženýrskou činnost pro vydání stavebního povolení na I. etapu.
Součástí stavby je MÚK Babice, 7 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na přeložce II/655, železniční most, přeložky silnic I/55 (2106 m), III/36740 (312 m), III/36747 (810 m) a III/43220 (995 m), 2 místní komunikace, 3 polní cesty, sjezd pro údržbu, 23 demolic objektů, přeložka autobusového terminálu, 2 zárubní a 13 opěrných zdi a 6 protihlukových stěn. Maximální podélný sklon je 3,02 %. Stavba začíná za MÚK Napajedla-sever, kde navazuje na předchozí stavbu. Odtud trasa pokračuje východně podél stávající silnice. Obloukovým mostem přechází přes řeku Moravu. Za mostem přes slepé rameno Moravy je trasa v km 1,5-2,4 vedena ve stopě stávající silnice, která bude odsunuta západnější polohy. Následuje estakáda přes autobusové nádraží, silnici III/47925 a parkoviště Fatry Napajedla. V km 2,1-2,3 a v km 2,8-3,5 zasahuje do břehové části řeky Moravy. Trasa pokračuje mezi stávající silnicí a řekou Moravou. Za čerpací stanicí trasa přechází do pravostraného oblouku a estakádou (767 m) pokračuje přes stávající silnici I/55 a železniční trať Přerov - Břeclav. Trasa dále prochází po hranici sesuvného území, západně míjí hřbitov a pokračuje polem. Stavba končí za navrhovanou MÚK Babice s přeložkou silnice III/43220 Babice - Košíky (osmičkovitá).
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,376 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 15 milionů Kč.

Stavba 5507 Babice - Staré Město je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 8,250 km. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti. 30. srpna 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA zpracované firmou Ekola group. 30. března 2005 byla zveřejněna dokumentace EIA. 25. listopadu 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. Byl zpracován předběžný geotechnický průzkum. 30. listopadu 2007 bylo zveřejněno Oznamení EIA za účelem prodloužení platnosti stanoviska.
V roce 2006 HBH Projekt zpracoval studii optimalizace MÚK Staré Město-jih. Původní návrh počítal s čtyřlístkem, za účelem oddálení od MÚK I/50xII427 bylo navrženo nové řešení křižovatky typu okružní. Silnice I/50 bude upravena přídatné pruhy a průpletový úsek.
V květnu 2009 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 8. října 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí. 25. února 2011 prodloužena platnost územního rozhodnutí do 27. října 2015.
"Sdružení HBH/Link/PD R55 5507" ve složení HBH Projekt a Link projekt zpracovává technickou studii, ve které bude prověřena návrhová kategorie, propočet ekonomické efektivnosti, aktualizaci investičního záměru, dokumentaci pro stavební povolení a dále inženýrskou činnost pro vydání stavebního povolení na I. etapu.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, okružní křižovatka, 11 mostů na trase, nadjezd, 2 mosty na větvích křižovatky, most na polní cestě, železniční most, přivaděč Staré Město (664 m), úpravy silnic I/50 (1000 m) a III/42824, přeložky silnic II/428 (270 m), III/42820 (389 m), III/42822(345 m), místní a 3 účelové komunikace (640 m), 5 polních cest (1165 m) a 2 cyklostezky (122 m), 2 protihlukové stěny (1969 m), 5 zárubních a 1 opěrná zeď. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Babice. Odtud pokračuje v koridoru se železniční trati Přerov - Břeclav. V prostoru před Starým Městem je plánována MÚK Staré Města-sever (trubkovitá) s přivaděčem Staré Město na stávající silnici I/55, krerý ústí do křižovatky I/55xIII/42824, která bude přestavěna na okružní. Od křižovatky trasa pokračuje dál podél železniční trati a vedení VVN. Následuje MÚK Staré Město-jih (okružní) se silnicí I/50, za kterou stavba končí.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 2,284 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 15 milionů Kč.

Stavba 5508 Staré Město - Moravský Písek je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 8,800 km. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti. 21. září 2004 bylo zveřejněno Oznámení EIA zpracované firmou Ekola group. 22. května 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA. 12. října 2006 se uskutečnilo ústní projednání posudku EIA. 11. prosince 2006 MŽP vydalo souhlasné stanovisko.
Na základě studie optimalizace MÚK zpracované HBH Projektem byla vypuštěna MÚK Moravský Písek.
V červenci 2008 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v červnu 2012 její aktualizaci. 20. listopadu 2008 bylo zahájeno územní řízení, které bylo následně přerušeno 4. prosince 2008 přerušeno do doby vydání pravomocných rozhodnutí o předběžných otázkách (výjimky z ochrany přírody). 12. prosince 2012 bylo na stavbu vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Nedakonice, 6 mostů na trase, 3 nadjezdy, přeložky silnic 2xII/427 (1910 m), III/4272 (920 m), III/4273 (210 m), úprava silnice I/50, provizorní napojení, 6 polních cest (1322 m), chodník a protihluková stěna (450 m). Celkový objem výkopů je 170,7 m3 a násypů 902,3 m3. Maximální podélný sklon je 1,08 %. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Staré Město - jih. Podél železniční tratě Přerov - Břeclav pokračuje náspem k MÚK Nedakonice se silnicí II/427 (kombinace kosodelné a deltovité). Následuje příma, kde je trasa vedena v souběhu s železniční tratí. Před Moravským Pískem se trasa odklání od železniční trati a končí za nadjezdem silnice II/427 provizorním napojením na tuto silnici.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,443 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 8 milion Kč.

Stavba 5509 Moravský Písek - Bzenec je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 4,125 km. V sprnu 2003 HBH Projekt zpracoval Investiční záměr. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti.
19. září 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA zpracované HBH Projektem. V únoru 2006 HBH Projekt zpracoval technickou studii "R55 Moravský Písek - Rohatec" - variatní řešení. Na jejimž základě byla dokumentace EIA doplněna o varinatu B lišící se zásahem do PO Bzenecká Doubrava. 3. dubna 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. května 2006 proběhlo veřejné projednání záměru. 30. června 2006 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko pro variantu B.
V září 2007 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a v lednu 2009 její aktualizaci. 25. června 2008 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí. 21. března 2013 bylo zveřejněno Oznámení o pokračování územního řízení a pozvánka k ústnímu projednání, které proběhlo 2013.
Součástí stavby je MÚK Bzenec, most na trase, 2 nadjezdy, ekomost, úprava silnice I/54 (662 m), přeložka silnice III/4951 (745 m), místní komunikace (315 m), oprava účelové komunikace (907 m), 2 polní cesty (850 m), 1 lesní cesta (200 m), 2 chodníky (438 m), stezka pro pěší (307 m) a 4 protihlukové stěny (1175 m). Maximální podélný sklon je 1,20 %. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná před silnicí II/429 severně u Moravského Písku provizorním napojením na tuto silnici. Odtud trasa pokračuje kolem zemědělského družstva. Západně obchází Moravský Písek. Kříží silnici III/4951. Trasa dále prochází lesem Hrubý háj. Stavba končí za MÚK Bzenec se silnici I/54 (deltovitá), která je umístěna mezi Bzenec-Kolonie a Bzenec.
Náklady na realizaci stavby jsou plánovány na 610 milionů Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 7 milion Kč.

Stavba 5510 Bzenec - Bzenec-Přívoz km 29,875 - 32,858 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 3,225 km. V sprnu 2003 HBH Projekt zpracoval Investiční záměr. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti.
19. září 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA zpracované HBH Projektem. V únoru 2006 HBH Projekt zpracoval technickou studii "R55 Moravský Písek - Rohatec" - variatní řešení. Na jejimž základě byla dokumentace EIA doplněna o varinatu B lišící se zásahem do PO Bzenecká Doubrava. Trasa je v ptačí oblasti vedena v zakrytém tubusu. 3. dubna 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. května 2006 proběhlo veřejné projednání záměru. 30. června 2006 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko pro variantu B.
V říjnu 2007 HBH Projekt zpracoval dokumentaci pro územní roznodnutí. 27. prosince 2007 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, nadjezd, ekodukt, oprava silnice II/426 (197 m), polní cesta (366 m), lesní cesta (340 m) a protihluková stěna (625 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Zakrytí R55 je navrženo v km 30,550 - 32,500 (1950 m). Konstrukci je tvořena příčnými dvoukloubovými ocelovými rámy uloženými na železobetonovou patku. Systém nevyžaduje podepření ve středním dělicím pásu. Rámy jsou v podélném směru spojeny podélníky. Nosný systém bude zakryt pomocí dutinkových desek z polykarbonátu tl. 16 mm, nad středním dělícím pruhem bude větrací světlík. Z boku bude konstrukce zakryta min. do výšky 2,5 m, zbylý prostor bude vyplněn pletivem. Na okraji vozovky jsou navržena betonové svodila. Rozpětí rámu je 29,85 m, výška je 8,46 m a vzdálenost mezi jednotlivými ramy je 8,48 m.
Stavba začíná za MÚK Bzenec se silnicí I/54. Následuje estakáda (525 m) přes silnici I/54, železniční tratě a polní cestu. V km 30,450 kříží trasu výhledový obchvat Bzence. Následně je trasa vedena lesním komplexem, který bude v délce 1950 m zakryt. Následují nadjezd lesní cesty a za ním ekodukt. Stavba končí před MÚK Bzenec-Přívoz, na silnici II/426 je napojena pomocí větve křižovatky.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 630 milionů. Pro rok 2014 jsou na přípravu vyčleněny 2 miliony Kč.

Stavba 5511 Bzenec-Přívoz - Rohatec km 32,850 - 43,600 je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 10,750 km. V sprnu 2003 HBH Projekt zpracoval Investiční záměr. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti.
19. září 2005 bylo zveřejněno Oznámení EIA zpracované HBH Projektem. V únoru 2006 HBH Projekt zpracoval technickou studii "R55 Moravský Písek - Rohatec" - variatní řešení. Na jejimž základě byla dokumentace EIA doplněna o varinatu B lišící se zásahem do PO Bzenecká Doubrava. Trasa je v ptačí oblasti vedena v zakrytém tubusu. 3. dubna 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA. 30. května 2006 proběhlo veřejné projednání záměru. 30. června 2006 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko pro variantu B.
V únoru 2009 "Sdružení R 55, stavba 5511" ve složení HBH Projekt a Dopravoprojekt Brno zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Na základě hledání optimální varianty průchodu přes ptačí oblast byla navržena prof. Bejčkem Tunelová varianta, kterou HBH Projekt v září 2009 zpracoval v technické studii. 7. října 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA obsahující Tunelovou variantu a Povrchovou variantu odpovídající variantě B, avšak nezakrytou a dořešenou o technické detaily. Zpracovatel dokumentace EIA v závěru doporučuje k realizaci Tunelovou variantu. 11. května 2010 byl zveřejněn posudek, následně 15. června 2010 se uskutečnilo veřejné projednání. 3. září 2010 MŽP vydalo souhlasné stanovisko s doporučenou tunelovou variantou.
V červnu 2011 ŘSD, Závod Brno zpracovalo investiční záměr na zakrytí trasy.

Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 0,5 milionů Kč.

  • Varianta B Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trease, nadjezd, most na železniční vlečce, přeložky silnice I/55 (120 m) a III/4258 (190 m), oprava silnice II/426 (125 m), místní komunikace (245 m), účelová komunikace (260 m) 7 lesních cest (1973 m), polní cesta (843 m), přeložka železniční vlečky (400 m) a protihluková stěna (100 m). Součástí varianty je i zakrytí trasy v km 33,250 - 42,700 délky 9450 m. Povrch vozovky je cementobetonový.
    Stavba začíná před MÚK Bzenec-Přívoz se silnice II/426 (deltovitá). Za křižovatkou začíná zakrytý úsek. Trasa pokračuje střídavě v mírném náspu a v zářezu v souběhu s NPP Váté Písky a železniční trati Přerov - Břeclav. Trasa kříží několik lesních cest. Za Soboňkami se trasa odklání od železniční trati a je vedena v hlubokém zářezu, za kterým končí zakrytý úsek. Stavba končí za MÚK Rohatec se stávající silnicí I/55 (trubkovitá) napojením na stávající silnici I/55. Náklady na variantu jsou 7,746 miliardy Kč.
  • Varianta Povrchová Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na železniční vlečce, ekomost, úprava silnice II/426, přeložky silnic I/55 (120 m), III/4258 (190 m), místní komunikace (260 m), 7 lesních cest (1974 m), polní cesty (842 m) a železniční vlečky (400 m).
    Varianta vychází z varianty B a je bez zakrytí. Stavba začíná před MÚK Bzenec-Přívoz se silnice II/426 (deltovitá). Trasa pokračuje střídavě v mírném náspu a v zářezu v souběhu s NPP Váté Písky a železniční trati Přerov - Břeclav. V km 34,770 je navržen ekomost (45 m). Kříží několik lesních cest. Za Soboňkami se trasa odklání od železniční trati a je vedena v hlubokém zářezu. Stavba končí za MÚK Rohatec se stávající silnicí I/55 (trubkovitá) napojením na stávající silnici I/55.
  • Varianta Tunelová je navržena v tunelu v kategorii T 7,5/80. Součástí stavby je i odlesnění šířky 150 m v km 33,200 - 41,380. Na trase jsou navrženy dva tunely, Bzenecký tunel v km 33,600 – 40,400 (6800 m) a Rohatecký tunel v km 40,825 – 42,400 (1575 m). Součástí stavby jsou 2 MÚK, 3 mosty na trase, 1 nadjezd, úprava silnice II/426, přeložky silnic I/55 (120 m), III/4258 (190 m), místní komunikace (325 m), 6 lesních cest (1282 m), polní cesty (842 m) a železniční vlečky (400 m).
    Stavba začíná před MÚK Bzenec-Přívoz se silnice II/426 (deltovitá). Za křižovatkou následuje Bzenecký tunel zahloubený 10 m pod povrch. Trasa pokračuje v souběhu s NPP Váté Písky a železniční trati Přerov - Břeclav, ale o 100 m severozápadněji než varianta Povchová. Před Soboňkami tunel končí, údolí Ratíškovického potoka přechází trasa mostem, za kterým náslduje Rohatecký tunel, trasa je vedena východně než varianta Povrchová. Stavba končí za MÚK Rohatec se stávající silnicí I/55 (trubkovitá) napojením na stávající silnici I/55.

Stavby 5512 Rohatec - Lužice je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 11,484 km. V červnu 2002 HBH Projekt zpracoval technickou studii. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti. V září 2007 HBH Projekt zpracoval studii prověřující možnost rozšíření stávající silnice I/55. 23. října 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 9. prosince 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA. 13. ledna 2012 bylo vydáno souhlasné stanovisko.
V červnu 2011 ŘSD, Závod Brno zpracovalo investiční záměr.
Jedná se o dostavbu stávající silnice na plný profil. Stávající silnice byla realizována v 80. letech v kategorii R 11,5/100. V délce 1232 m bude stávající polovina směrově upravena a v délce 5768 m bude změněna niveleta.
Součástí stavby je MÚK Hodonín-východ, úprava MÚK Hodonín-sever, 4 mosty na trase, 7 nadjezdů, přeložky silnic II/432 (600 m) a III/42222 (554 m), účelová komunikace (471 m), 7 polních cest (7352 m), 2 cyklostezky (536 m), SSÚRS Hodonín a 2 protihlukové stěny (2203 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná za MÚK Rohatec se stávající silnicí I/55. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající silnice, která bude rozšířena o pravou polovinu vozovky. Následuje MÚK Hodonín-východ se silnicí II/432 (osmičkovitá), v jejím oku je navrženo SSÚRS Hodonín. U stávající MÚK Hodonín-střed se silnicí II/380 budou upraveny křižovatkové větve. Stavající 2 nadjezdy (železniční most a II/380) byly realizovány na výhledovou kategorii R 22,5/120, budou zde zúženy odstavné pruhy. Následuje úsek, kde bude trasa směrově upravena. Se silnicí I/51 je navržena MÚK Hodonín-západ (kosodelná), která je součástí stavby "I/51 Hodonín - obchvat". Stávající pravostranná odpočívka Lužice zústane zachována. Stavba končí cca 500 m za křižením se stávající silnicí II/423 západně od Lužice na hranici okresů.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,833 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 0,5 milionů Kč.

Stavby 5513 Lužice - Břeclav je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 12,000 km. V červnu 2002 HBH Projekt zpracoval technickou studii. 2. října 2003 Mott MacDonald zpracoval Studii proveditelnosti a účelnosti. V září 2007 HBH Projekt zpracoval studii prověřující možnost rozšíření stávající silnice I/55. 23. října 2008 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 9. prosince 2009 byla zveřejněna dokumentace EIA. 13. ledna 2012 bylo vydáno souhlasné stanovisko.
V červnu 2011 ŘSD, Závod Brno zpracovalo investiční záměr, byly vypuštěny křižovatky Mikulčice a Hrušky.
Jedná se o dostavbu stávající silnice na plný profil. Stávající silnice byla realizována v 80. letech v kategorii R 11,5/100. V délce 1930 m bude stávající polovina směrově upravena, v délce 1400 m bude změněna niveleta a v délce 200 m bude postavena v nové trase.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 1 most na trase, 3 dálniční mosty, 3 nadjezdy, 2 mosty na větvích křižovatky, most na přeložce, přeložky silnic II/424 (632 m), II/425 (970 m), 2xIII/05531 (2927 m) a III/4243 (573 m), 2 přeložky účelových komunikací (353 m), polní cesta (1730 m) a 4 protihlukové stěny (3586 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná západně od Lužice za stávající křižovatkou se silnicí II/423. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající silnice, která bude rozšířena o pravou polovinu vozovky. Následuje MÚK Moravská Nová Ves se silnicemi II/424 (deltovitá), na které bude vlevo postaven kolektor do něhož bude napojena přilehlá čerpací stanice (1659 m). Oblouk západně od obce Hrušky bude napřímen, dochází zde k posunu trasy. Následuje MÚK Břeclav I s dálnicí D2, která bude kolektory propojena s MÚK Břeclav II se silnicí II/425 (deltovitá). Dálnice D2 bude doplněna o oboustranné kolektory a rovněž budou přestavěny mosty přes I/55, železniční trať a III/05531. Trasa se za křižovatkou MÚK Břeclav I odklání od trasy dnešní silnice I/55 na jihozápad. Následuje MÚK Břeclav II s přeložkou silnice II/425 (deltovitá), před kterou stavba končí. Tato MÚK je již situována na plánovaném dvoupruhovém obchvatu Břeclavi. Obě křižovatky budou tvořit jednu útvarovou křižovatku MÚK Břeclav, za kterou končí rychlostní silnice R55 zúžením na dvoupruh a napojuje se na plánovaný dvoupruhový obchvat Břeclavi.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,155 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 0,5 milionů Kč.

Úsek Břeclav - státní hranice

Dle usnesení vlády České republiky ze dne 21. července 1999 č. 741 není tento úsek součástí stavby rychlostní silnice R55, jedná se pouze o silnici I. třídy. Již od 90. let je v tomto úseku připravována jediná stavba "I/55 Břeclav - obchvat", jejichž realizaci brzdí tlaky některých občanských sdružení na vedení spojení Brna s Vídní místo kolem Pálavy, využitím dálnice D2 a nového prodložení rychlostní silnice R55 v úseku Břeclav - státní hranice. Usnesením vlády České republiky ze dne 6. října 2010 č. 713 o změně usnesení vlády č 735/08 bylo rozhodnuto o realizaci obchvatu Břeclavi v dvoupruhovém uspořádání, tím pádem i příprava čtyřpruhové obchvatu Břeclavi zastavena.

Stavba Břeclav - obchvat je projektována v kategorii S 11,5/80 a měří 8,810 km. V roce 1994 byla zpracována vyhledávací studie trasy se 4 variantami. V roce 2001 Dopravoprojekt zpracoval studii obchvatu. V listopadu 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA, ze závěrů zjišťovacího řízení vyplynulo, že záměr nemusí být dále posuzován. V roce 2004 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V roce 2005 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení na III. st. a v roce 2007 i na II. st. V roce 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí. Další příprava byla na pokyn MD ČR zastavena.
Součástí stavby je MÚK, most přes Dyji, přeložka silnice I/40 (2,480 km) v kategorii S 9,5/80.
Stavba začíná za MÚK Břeclav. Následně je vedena v levostranném oblouku, kříží železniční trať Přerov - Břeclav. Následuje přímý úsek a za ním pravostranný oblouk, kterým se trasa dostává k MÚK se silnicí II/425. Trasa pokračuje po okraji Břeclavi, kříží řeku Dyji a železniční tratě Břeclav - Hohenau a Břeclav - Kúty. Trasa prochází lesním komplexem, překračuje odlehčovací kanál Dyje a vstupuje do Poštorné. Před továrnou Fosfa je navržena křižovatka se silnicí I/40, která bude přeložena do jižního obchvatu Poštorné. Následně trasa kříží železniční trať Břeclav - Znojmo a končí napojením na stávající silnici I/55.
Celkové náklady na stavbu jsou plánovány na 1,495 miliardy Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 16 milionů Kč.

Stavba Břeclav - státní hranice je projektována v kategorii R 25,5/120. Na základě protestů různých ekologistických a občanských organizací, byl vznesen požadavek Evropské komise prověření variantního vedení čtyřpruhové trasy Brno - Vídeň pomocí dálnice D2 a nové části rychlostní silnice R55 Břeclav - st. hranice.
V únoru 2007 Ing. Kalčík zpracoval vyhledávací studii trasy v parametrech R55 mezi dálnicí D2 a státní hranicí. Studie zahrnuje 4 varianty vedení trasy, dle doporučení projektanta a posléze investora byly k dalšímu rozpracování vybrány varianty 3 a 4. Studie nemohla být použita pro seriózní porovnání z důvodů nesplnění některých technických parametrů požadovaných pro rychlostní silnice, zadalo ŘSD Závod Brno zpracování vyhledávací studie pro varianty 3 a 4, kterou zpracoval HBH Projekt v lednu 2008. V srpnu 2008 DHV CR zpracoval Komparativní studii R52 a R55 s doporučením k realizaci R52.
Varianty dle Vyhledávací studie od HBH Projektu:

  • Varianta 3 měří 17,109 km.
    Součástí stavby jsou MÚK (Břeclav, Břeclav-jih a Poštorná), 3 okružní křižovatky, 14 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na větvích MÚK, 4 mosty na kolektorech, 3 mosty na přeložkách, přeložky silnic I/40 (2,5 km), I/55, II/425, propojení jížního městského polookruhu (2,5 km) a úprava dálnice D2.
    Varianta začíná za MÚK Hrušky západně od obce Hrušky. Trasa se odklání pravostranným obloukem od stávající silnice I/55. Následně vedení přechází do levostraného oblouku. MÚK Břeclav je posunuta cca o 200 m severněji a přestavěna do útvarové křižovatky s dálnicí D2 (dvojlístková vstřícná), silnicí I/55 a I/425 (deltovitá). Jedná se od dvě křižovatky propojené pomocí kolektorů do jedné. Následně kříží železniční trať Přerov - Břeclav a pokračuje po východním okraji Břeclavi pravostranným obloukem v blízkosti trase stavby "I/55 Břeclav-obchvat". Se silnicí II/425 je navržena MÚK Břeclav-jih (prstencovitá). Následně je trasa vedena cca 1,8 km v souběhu s železniční tratí Břeclav - Slovensko. Trasa pokračuje estakádou (1,7 km) přes železniční trať Břeclav - Slovensko, řeku Dyji, železniční trať Břeclav - Rakousko a odlučovací kanál Dyje. V prostoru Poštorné je navržena MÚK Poštorná (trubka) se silnicemi I/40 a I/55, za kterou varianta vstupuje do lužních lesu. Silnice I/40 je přeložena do jižního obchvatu Poštorné. Průchod je veden po náspu v levostraném oblouku, kříří mosty železniční tratě Břeclav - Lednice a Břeclav - Znojmo a pokračuje přímým úsekem. Na hraně lužního lesa je navržen služební sjezd. Varianta končí na státní hranici cca 1,5 km západně od stávajícího hraničního přechodu.
  • Varianta 4 měří 15,425 km.
    Součástí stavby jsou MÚK (Břeclav, Břeclav-jih a Poštorná), 4 okružní křižovatky, 10 mostů na trase, 7 nadjezdů, 7 mostů na větvích MÚK, 7 mostů na přeložkách, přeložky silnic I/40 (3,5 km), I/55, II/425, III/05531, propojení jižního městského polookruhu (2,5 km), propojení východní části městského polookruhu (4,0 km) a úprava dálnice D2.
    Varianta začíná za MÚK Hrušky západně od obce Hrušky. Trasa je vedena cca 600 m ve stopě stávající silnice. Před MÚK Hrušky (delta) se silnicí III/05531 se odklání. Následně kříží železniční trať a přechází do pravostranného oblouku, trasa je vedena po zemědělských pozemcích k dálnici D2. MÚK Břeclav-jih (spirálovitá) s dálnicí D2 je navržena v km 50,5. Stávající MÚK Břeclav bude přestavěna do rozštěpné křižovatky, kde budou nově postaveny větve Brno - Břeclav a Břeclav - Brno. Odtud trasa pokračuje přímo ke státní hranici. Trasa se dostává do souběhu s železniční tratí Břeclav - Slovensko. Se silnicí II/425 je navržena MÚK Břeclav-jih (trubka), do které by měla být zapojena i východní část městského polookruhu vedoucí od stávající MÚK Břeclav s D2 v trase stavby "I/55 Břeclav-obchvat". Trasa pokračuje estakádou (cca 2,0 km) přes železniční trať Břeclav - Slovensko, řeku Dyji, odlučovací kanál Dyje a železniční trať Břeclav - Rakousko. Jižně od odkalovacích nádrží je navržena MÚK Poštorná (trubka) se silnicemi I/40. Silnice I/40 je přeložena do jižního obchvatu Poštorné. Trasa prochází lužními lesy. V místě křížení se silnicí I/55 je navržen služební sjezd. Varianta končí na státní hranici cca 0,5 km západně od stávajícího hraničního přechodu.

V provozu:

Stavba Olomouc - Vsisko (součást stavby R35 3509 Slavonín - Přaslavice) je postavena v kategorii R 22,5/100 a měří 2,179 km, z toho je součástí budoucí rychlostní silnice R55 jen 1234 m, zbytek bude součástí přeložky silnice R46 Olomouc - Šternberk. Stavba byla součástí stavby rychlostní silnice "R35 3509 Slavonín - Přaslavice 2. etapa".
Součástí stavby byly 4 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice III/4359, místní komunikace a 2 provizorní napojení.
Stavba začíná v prostoru jihovýchodně od Holic a pokračuje hospodářskou krajinou k MÚK Holice s rychlostní silnicí R35. Následuje nadjezd silnice Vsisko - Velký Týnec, který počítá s přídatnými pruhemy mezi MÚK Holice a MÚK Vsisko. za kterým zúžením se napojuje na stávající silnici I/55.
Stavbu projektoval SHB a provedlo "Sdružení R 3509 Slavonín - Přaslavice" ve složení Skanska-DS závody 75 Olomouc a 77 Mosty, Dálniční stavby Praha a Strabag. Výstavba začala v roce 2000. Stavba byla do provozu uvedena 8. listopadu 2002.

Stavba Hulín - Hulín-východ (součást stavby D1 0135 Kroměříž-východ - Říkovice) je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 2,700 km. Úsek je součástí stavby dálnice "D1 0135 Kroměříž-východ - Říkovice". 14. března 1999 bylo zveřejněno Oznámení EIA na část Hulín - Říkovice. Veřejné projednání se uskutečnilo 26. července 1999, dne 26. srpna 1999 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko na část Hulín - Říkovice.
Dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpracována v březnu 1999 a v prosinci 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2002 zpracoval Viapont a Pragoprojekt dokumentace pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby. 13. prosince 2004 byla podána žádost o stavební povolení, Bylo vydáno stavební povolení.
V květnu 2002 "Sdružení R55" ve složení Dopravoprojekt Brno a VPÚ DECO Praha zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby. 31. července 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Hulín-východ, 2 mosty na trase, nadjezd, přeložka silnice II/432, místní komunikace a protihluková stěna. Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná odpojením, resp. připojením větví na dálnici D1 ve směru Přerov - Otrokovice. Samotná trasa začíná před nadjezdem větve Zlín - Brno na MÚK Hulín. Odtud pokračuje přímo k MÚK Hulín-východ. V tomto úseku je vozovka rozšířena o přidatný pruh s ohledem na nedodržení minimální vzdálenosti mezi křižovatkami. Stavba končí za MÚK Hulín-východ.
Stavbu provedlo "Sdružení Kroměříž východ - Říkovice" ve složení Skanska, Metrostav, Alpine a M-Silnice, konkrétně tuto část Metrostav, MÚK Hulín je dílem Skansky. Realizace proběhla v období duben 2008 až červenec 2011. 31. března 2008 bylo předáno staveniště zhotoviteli. 12. června 2008 byla stavba slavnostně zahájena. 3. prosince 2010 byl úsek slavnostně zprovozněn spolu s navazujícími úseky D1 a R55 Kroměříž - Hulín - Otrokovice.

Stavba 5503 Hulín - Skalka je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 10,800 km. V říjnu 1997 Dopravoprojekt Brno vypracoval studii trasy. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. listopadu 1998, dne 5. května 1999 se uskutečnilo veřejné projednání. 12. května 1999 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko. V září 1999 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 21. listopadu 2000 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V květnu 2002 "Sdružení R55" ve složení Dopravoprojekt Brno a VPÚ DECO Praha zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2006 dokumentaci pro zadání stavby. 31. července 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je 7 mostů na trase, 4 nadjezdy, oboustranná odpočívka Kurovice, přeložky silnic III/05511 (383 m), III/43826 (305 m), III/43828 (441 m) a III/43835 (420 m), přeložka místní komunikace (192 m), úprava místní komunikace (265 m), přeložka příjezdové cesty k lomu (447 m), 8 polních cest (4067 m), 4 zárubní zdi (696 m) a protihluková stěna (1062 m).
Stavba začíná za MÚK Hulín-východ. Trasa dále pokračuje mostem přes trať Hulín - Holešov. Silnice prochází západně kolem Chrášťan. Přes pole východně kolem Tlumačova. Jižně od Skalky se napojuje na hotový obchvat Otrokovic.
Stavbu provedlo "Sdružení Skalka-Hulín-R55" ve složení Eurovia CS, Strabag, OHL ŽS a PSVS. Náklady na stavbu byly 4,514 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 2. červenec 2008 až květen 2011. Slavnostně byla stavba uvedena do provozu 3. prosince 2010 spolu se úsekem dálnice D1 0135 Kroměříž-východ - Hulín.

Stavba 5504 Otrokovice-obchvat SV je postavena v kategorii R 24,5/120 a měří 3,030 km. V roce 1980 Dopravoprojekt Brno zpracoval studii Napajedla - Skalka. V roce 1992 Dopravoprojekt Brno zpracoval zadání stavby Kvítkovice - Skalka. Dokumentace EIA byla zveřejněna 25. října 1993, dne 16. listopadu 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 16. prosince 1994 Okresní úřad Zlín vydal souhlasné stanovisko.
V únoru 1995 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V prosinci 1997 Dopravoprojekt Brno zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 22. ledna 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí a v lednu 2001 jeho změna.
Dokumentaci pro stavební povolení zpracoval Dopravoprojekt Brno. Stavební povolení na I. část bylo vydáno 7. června 2001 a nabylo právní moci 8. února 2002, na II. část bylo vydáno 30. září 2002, na III. část 15. ledna 2004 a 8. července 2004 bylo vydáno stavební povolení na IV. část.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů na trase, nadjezd, most na I/49, most na větvi křižovatky, přeložka silnice I/49 v kategorii S 22,5/80 (1100 m), připojení Otrokovic v kategorii S 9,5/70 (1,1 km), provizorní napojení v kategorii S 7,5/80 (800 m), 1 účelová komunikace, 2 polní cesty a protihluková stěna.
Stavba začíná v prostoru Skalky. Odtud vede přivaděč polem. Před mostem přes silnici II/438 začíná samotná stavba rychlostní silnice. Pokračuje zářezem k navrhované MÚK Otrokovice-sever s přivaděče. V budoucnu by zde měla začínat tzv. Pravobřežní komunikace. Následuje stoupaní a pak klesání k mostům přes místní komunikaci a řeku Dřevnici. Po náspu se dostává k MÚK Otrokovice-jih s přeložkou silnice I/49, za kterou stavba končí.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedlo Sdružení R 55 ve složení SSŽ o.z. 10 Zlín Silnice Brno, ODS-DSO a PSVS. Náklady na výstavbu byly 1,451 miliardy Kč. Realizace proběhla v období únor 2002 až listopad 2007. Stavba byla 27. řijna 2006 zprovozněna.


autor © Lenny 2002 – 2014
Poslední změny na stránce 25. ledna 2014