Rychlostní silnice R56

Dálnice D47 - Ostrava - Frýdek-Místek

Silnice byla postavena jako čtyřpruh v úseku Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí, ale v úseku Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí jako směrově nedělená. Připravuje se její prodloužení od ulice 28. řijna až k dálnici D47. Na tento úsek probíhá intenzivní stavební činnost. Stavba je financována pomocí prostředků na výstavbu dálnice D47. Rychlostní silnice R56 je pouze v úseku Ostrava - Frýdek-Místek v délce 12,25 km.

Výhledově se uvažuje o přeložce silnice v úseku Opava - dálnice D47 (MÚK Místecká), ale tato stavba není plánována jako stavba rychlostní silnice, ikdyž se dá očekávat, že bude osazena dopravní značkou IP 15a "Silnice pro motorová vozidla". Přeložka je plánována v kategorii R 25,5/120, bude plnit funkci hlavního spojení Ostravy s Opavou. Po vybudování této komunikace by mělo klesnout zatížení silnice I/11 o 50% na úroveň 6000 voz/24hod. V nejzatíženějším úseku I/56 je předpokládána intenzita 14170 voz/24hod. Plánované intenzity z roku 2002. Je uvažováno s výstavbou po etapách. V 1. etapě budou vybudovány obchvaty Kravař a Dolního Benešova v polovičním profilu. V 2. etapě výstavby úseku Opava - Kravaře a Dolní Benešov - Hlučín a ve 3. etapě dostavba na plný profil a výstavba úseku Hlučín - Ostrava.

V srpnu 1993 Viapont zpracoval vyhledávací studii "Silnice II/466 Opava - Hlučín - Ostrava", která byla zanesena ve všech územních plánech. V roce 2006 bylo provedeno geodetické zaměření trasy. V říjnu 2007 SHB zpracoval technickou studii úseku Dolní Benešov - Ostrava. Vysledné řešení nebylo akceptováno obcí Ludgeřovice, studii byly provedeny úpravy trasy v rámci vymezeného koridoru, po dokončení studie byl předložen obcí Ludgeřovice požadavek na prověření trasy západně od Petřkovic. V říjnu 2008 SHB zpracoval technickou studii zbývající část Opava - Dolní Benešov. Studie byly zpracována za účelem návrhu stabilizovaného a technicky proveditelného řešení přeložky trasy.
Tento úsek by začínal na MÚK se severním obchvatem Opavy a příckou S1. Dále pokračuje severně od železniční trati Opava - Hlučín, kde tvoří severní obchvaty Kravař, Dolního Benešova a Hlučína. Jihozápadně pokračuje kolem Ludgeřovic a napojuje se na MÚK Místecká. Na trase je navrženo 5 mimoúrovňových křižovatek. Tato silnice by byla zatíženější než silnice I/11.

Celková délka: 37 km
V provozu: 35,5 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 2,85 km

Připravované stavby:

Stavba Opava - Dolní Benešov je projektována v kategorii R 25,5/120 a měří 12,051 km. V říjnu 2008 SHB zpracovalo technickou studii, která byla zpracována ve dvou variantách lišících se v průchodu kolem Koutů.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 10 mostů na trase, 5 nadjezdů, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/467 (0,9 km), III/0468, III/46824 (2,8 km) a 3 místní komunikace (2330 m).
Stavba začíná před MÚK Opava-východ se silnicemi I/11 a I/46. V křižovatce se mění kategorie z S 24,5/100 na R 25,5/120. Odtud pokračuje severně od Malých a Velkých Hoštic a Kravaře. Se silnicí II/466 je navržena MÚK Kravaře (deltovitá), za kterou následuje most přes železniční trať Kravaře - Chuchulná. Trasa pokračuje v pravostranném oblouku, který se za Kouty mění na levostranný. Trasa pokračuje jižně od letiště Zábřeh v souběhu s železniční tratí. Stavba končí před MÚK Dolní Benešov.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,34 miliardy Kč.

Stavba Dolní Benešov - Ostrava je projektována v kategorii R 25,5/120 (80) a měří 16,003 km. V říjnu 2007 SHB zpracovalo technickou studii, která byla zpracována ve dvou variantách lišících se v poloze a počtu MÚK mezi Hlučínem a Petřkovicemi.
Součástí stavby jsou 4 MÚK, 12 mostů na trase, 16 nadjezdů, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/469, stávající I/56, III/4671 (1,31 km), III/46611 (450 m), III/46819 (410 m) a 1 účelová a 6 místních komunikací.
Stavba začíná před MÚK Dolní Benešov se silnicí III/4671 (kombinace osmičkovité a kosodelné). Odtud trasa pokračuje v pravostranném oblouku severně podél železniční trati. Trasa prochází mezi železniční tratí a rybníkem Bezedno, za kterým následuje MÚK Kozmice s účelovou komunikací do pískovny Závady, která je napojena na stávající silnici I/56. Trasa pokračuje pravostranným obloukem kolem Kozmic. Mezi Hlučínem a Darkovičkami je navržena MÚK Hlučín-střed se silnicí II/469. Stavba za Hlučínem kříží stávající silnici I/56, následuje MÚK Ludgeřovice (trubkovitá). Trasa pokračuje jihozápadně kolem Ludgeřovic. Za křížením komunikace Ludgeřovice - Vrablovec se z důvodů vedení trasy okrajem městské aglomerace průchodem úzkým koridorem mění návrhová rychlost na 80 km/h a směrodatnou rychlostí 100 km/h. Stavba pokračuje dvěma protisměrnými oblouku kolem Petřkovic. Mostem přes Odru, následuje MÚK Místecká s dálnicí D1, za kterou konči. Trasa je přes rondel a dálnici D1 převedna estakádou.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,17 miliardy Kč.

Stavba Prodloužená Místecká III.st. je plánována v kategorii MR4dc 30,75/27,0/80 a měří 0,497 km. V roce 2000 SHB zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí "Silnice I/56, IV. etapa Nová Místecká". Dokumentace EIA byla zveřejněna 21. listopadu 2000, dne 28. května 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 26. čevence 2001 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V dubnu 2006 SHB zpracovalo novou dokumentaci pro územní rozhodnutí. 5. února 2007 bylo zveřejněno Oznámení EIA, následně Krajský úřad Moravskoslezského kraje posuzování zastavil z důvodu již vydaného souhlasného stanoviska.
3. listopadu 2006 bylo zahájeno územní řízení. 25. července 2007 bylo na stavbu vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. 16. dubna 2008 Krajský úřad Moravsloslezského kraje rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Po doplnění podkladů bylo 20. listopadu 2008 vydáno nové územní rozhodnutí. 23. února 2010 Krajský úřad rozhodnutí opět zrušil a věc vrátil k novému projednání. 21. července 2010 bylo územní řízení přerušeno do 31. prosince 2010, proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Následně 22. listopadu 2010 Krajský úřad toto usnesení zrušil a věc vrátil k novému projednání. Hlavním problém pro získání územního rozhodnutí je nesouhlasné stanovisko KHS a překročení hlukových limitů.
V květnu 2008 SHB zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadaní stavby.
Součástí stavby je podchod, kolektorová komunikace (343 m), přeložka ulice Nemocniční (94 m), úprava ulice Na Fifejdách, 2 příjezdy (143 m), chodník, 2 zárubní (192 m) a 1 opěrná zdi (95 m) a protihluková opatření (výměna oken).
Předmětem stavby je výstavba nové městské rychlostní komunikace v trase dnešní ulice Cingrovy (Místecké) mezi křižovatkami s ulicemi Českobratrská a 28. října. Začátek stavby je pod mostem ulice Českobratrská. Stavba končí za odpojením a napojením ramp z ul. 28. října před Frýdlantskými mosty.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 170 milionů Kč. Pro rok 2014 je na přípravu vyčleněno 0,5 milionu Kč.

Stavba Frýdek-Místek, připojení na R48 je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 2,306 km. V květnu 2003 byl schválen investiční záměr. V červnu 2004 MŽP ČR na stavbu vydalo souhlasné stanovisko. 6. září 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V lednu 2008 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby. Byla vydána většina stavebních povolení na menší objekty. Probíhá majetkoprávní příprava. 14. srpna 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu, účastníci mohli do 21. září 2009 vyjádřit své připomínky. 5. února 2010 bylo vydáno stavební povolení, které ještě nenabylo právní moci.
Součástí stavby je MÚK, okružní křižovatka, 3 mosty na trase 2 nadjezdy, most na příjezdové komunikaci, úprava podchodu, 7 přeložek komunikací, 3 polní cesty, 1 protihluková (1619 m) a 1 opěrná stěna (176 m). Povrch vozovky je cementobetonový.
Stavba začíná na nově navržené MÚK Frýdek-Místek-sever (rozštěpná) před MÚK se silnicí II/473. Trasa se odklání západně a pokračuje v koridoru podél VVN. Následuje estakáda přes Olešnou a silnice II/473 a I/48. Stavba končí na rozštěpné MÚK Frýdek-Místek s rychlostní silnicí R48 u Olešné.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 831 milionů Kč. Pro rok 2014 jse na přípravu vyčleněno 8 milionů Kč.

Provozované stavby:

Stavba Prodloužená Místecká I.st. je plánována v kategorii MR 24,5/80 a měří 1,310 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. května 1997, dne 24. října 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 28. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 Technoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí 30. července 1998. V prosinci 2002 VPÚ DECO zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Při výkupu pozemků byl problém s pozemkem bývalé Transkorekty, která byla v konkurzu, a navíc probíhal soudní spor o pozemky této společnosti. V červnu 2007 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Mariánskohorská se silnicí I/58, 7 mostů, estakáda přes areál Ostrama místní komunikace a žel. trať o délce 241 m, která je navržena jako spojitý nosník o 7 polích, úprava silnice I/58, 4 opěrné a 3 protihlukové stěny.
Stavba začíná za MÚK Místecká s dálnicí D1 za mostem přes ulici Slovenská. Prochází Přívozem. Následuje estakáda přes železniční trať Přerov - Bohumín, ulici Na Náspu a areál Ostrama. Následuje MÚK Mariánskohorská se silnicí I/58 (prstencovitá). Trasa není vedena přímo, ale po větvích. Výhledově se uvažuje o dostavbě mostu přes Mariánskohorskou. Stavba končí za MÚK před mostem přes prodlouženou ulici Tomkovu, kde navazuje na II. stavbu.
Stavbu provedlo "Sdružení Místecká" ve složení Metrostav, Strabag, Bögl a Krýsl a Firesta-Fišer. Náklady na realizaci byly 2,390 miliardy Kč. Realizace stavby proběhla v období duben 2008 až květen 2012. Stavba byla slavnostně zprovozněna 3. prosince 2010.

Stavba Prodloužená Místecká II.st. je plánována v kategorii MR 24,5/80 a měří 1,212 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 2. května 1997, dne 24. října 1997 se uskutečnilo veřejné projednání. 28. listopadu 1997 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V prosinci 1997 Technoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 30. července 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2004 Dopravoprojekt Ostrava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
9. února 2007 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,257-KÚ. 30. července 2009 bylo vydáno stavební povolení propojení ulic Cihelní a Hornopolní. 20. dubna 2010 bylo vydáno stavební povolení na část km 0,000-0,257. 19. listopadu 2008 byla vydána změna územního rozhodnutí. 12. února 2010 bylo zahájeno stavební řízení na část km 0,140-0,163. 17. prosince 2010 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby 3 mosty (145 m), 4 opěrné zdi (562 m), 4 protihlukové stěny (574 m), přeložky místních komunikací a inženýrských sítí.
Stavba navazuje na I. stavbu před mostem přes prodlouženou ulici Tomkovu. Následuje průchod zastavěným územím, kde dojde k demolici několika objektů. Trasa se napojuje na ulici Cihelní za ulici Zelná v místě vjezdu do areálu. Dále stavba pokračuje ve stopě ulice Cihelní, která bude rozšířena o levou polovinu vozovky. S ulicí Hornopolní je navržena neúplná křižovatka umožnující sjezd do centra a na Fifejdy. Stavba končí na MÚK Českobratrská.
Stavbu provedlo "Sdružení Místecká" ve složení Metrostav, Strabag, Bögl a Krýsl a Firesta-Fišer. Náklady na realizaci byly 946 milionů Kč. Pro rok 2013 je na stavbu vyčleněno 39 milionů Kč. Realizace proběhla v období duben 2008 až prosinec 2012. 30. června 2011 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu. 20. prosince 2012 bude stavba uvedena do provozu v plném profilu.

Stavba Ostrava, Místecká V. je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 2,1 km, ale z toho je označeno jen 1,577 km značkou pro silnice pro motorová vozidla. Součástí stavby byla MÚK Ostrava-Hrabová a 4 mosty. Stavba začíná před MÚK Ostrava-Hrabová se silnicí II/478. Odtud pokračuje v trase staré silnice, která byla využita pro stavbu jako jedna polovina vozovky k MÚK Nová Bělá, před kterou stavba končí. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Ostrava, Hrabová – hranice OV/FM je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 1,470 km. Stará silnice byly využita jako polovina vozovky rychlostní silnice R56. Stavba urychlila spojení Ostravy s příměstskými obcemi. Součástí stavby byla MÚK Nová Bělá a 2 mosty. Stavba začíná před MÚK Nová Bělá a končí na hranici okresu OV/FM. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba hranice OV/FM – Paskov je postavena v kategorii R 26,5/120 a měří 1,728 km. Stará silnice byly využita jako polovina vozovky rychlostní silnice R56. Stavba urychlila spojení Ostravy s příměstskými obcemi. Součástí stavby byla MÚK Paskov-sever a mosty. Stavba začíná ma hranici okresů OV/FM. Odtud pokračuje přes MÚK Paskov-sever se silnicí III/47811 k MÚK Paskov-jih, před kterou stavba končí. Výstavba probíhala v 80. letech. Stavba byla zprovozněna v roce 1990.

Stavba Paskov, propojení je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 0,890 km. Součástí stavby byla MÚK Paskov-jih, most a nadjezd. Jednalo se o stavbu MÚK Paskov v místě provizorního sjezdu. Stavba byla realizována v 80. letech a zprovozněna byla v roce 1988.

Stavba Paskov - Frýdek-Místek je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 6,581 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 mostů, 3 nadjezdy a pravostranná odpočívka. Stavba začínala na provizorním sjezdu za MÚK Paskov. Odtud pokračuje kolem kaliště a papírny následně mostem přes řekou Olešnou k MÚK Staříč se silnicí III/4845. Následně je trasa vedena po náspu k MÚK Frýdek-Místek se silnicí II/473 na okraji Frýdku-Místku. Po okraji Místku se dostává k MÚK se silnicí I/48 ve Frýdku-Místku, před kterou stavba končí. Stavba stála 210 milionů Kčs. Stavba byla realizována v 80. letech Dopravními stavbami Olomouc, závod Ostrava, zprovozněna byla v roce 1985.

Silnice I/56

Stavby, které nejsou součástí rychlostní silnice R56

Stavba Místecká, část MÚK s ulicí 28. října - Vítkovická je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,2 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, most, 3 nadjezdy a lávka. Předmětem stavby byla výstavba MÚK s ulicí 28. října a navazující úsek do Vítkovic. Stavba končila za MÚK u ÚAN Ostrava zúžením. Stavba byla dokončena v roce 1984.

Stavba Místecká, průtah je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,1 km. Součástí stavby byly 2 mosty a 3 nadjezdy. Předmětem stavby bylo rozšíření stávající silnice I/56 v průchodu průmyslovou částí Vítkovic na čtyřpruh mezi křižovatkami s ulicí výstavní a 28. října.
Stavbu provedly ODS-DSO. Náklad y na stavbu byly 844 milionů Kč. Stavba proběhla v období únor 1998 až prosinec 2002, s uvedením do provozu v roce 2000.

Stavba Místecká, část MÚK Halisova je postaven v kategorii MR 24,5 a měří cca 750 m. Na trase je postavena MÚK a nadjezd. Předmětem úseku byla výstavba MÚK s ulicí Halisova. Stavba byla zprovozněna v roce 1988.

Stavba Místecká, část MÚK Rudná - MÚK Moravská je postavena v kategorii S 26,5 a měří cca 800 m. Na trase je postavena MÚK s ulicí Rudná. Stavba začíná před MÚK s ulicí Rudná a končí za železničním mostem před MÚK Moravská. Stavba byla zprovozněna v roce 1966.

Stavba Místecká, část MÚK Moravská - MÚK Hrabová je postavena v kategorii S 26,5 a měří 2,2 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK, 4 mosty a 3 nadjezdy. Stavba začíná před MÚK s ulicí Moravská za železničním mostem u autobusových zastávek a končí před MÚK Hrabová. Stavba byla zprovozněna v roce 1976.

Stavba Frýdek-Místek - MÚK je postavena v kategorii S 26,5/120-M a měří 1,3 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 mosty, nadjezd a 2 mosty na větvích křižovatek. Stavba začíná na MÚK Frýdek-Místek-sever a končí za MÚK se silnicí I/48, kde se napojovala na již provozovaný úsek. Stavba byla zprovozněna v roce 1973.

Stavba Frýdek-Místek - Kunčičky u Bašky je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 3,3 km. Součástí stavby byly 4 úrovňové křižovatky a 3 mosty. Stavba začíná za MÚK se silnicí I/48 a končí před MÚK Kunčičky se silnicí II/477, kde navazovala na již provozovaný úsek. Stavba byla zprovozněna v roce 1971.

Stavba Kunčičky u Bašky - Kamenec je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 2,5 km. Součástí stavby byla MÚK Kunčičky, úrovňová křižovatka, 5 mostů, nadjezd a 2 mosty na přeložkách. Stavba začíná před MÚK Kunčičky se silnicí II/477 a končí v Kamenci na provozorním sjezdu. Stavba byla zprovozněna v roce 1970.

Stavba Kamenec - Frýdlant nad Ostravicí je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 2,9 km. Součástí stavby byly 3 mosty. Stavba začíná na provizorním sjezdu v Kamenci a končí napojením na silnici III/48416před MÚK Kunčičky se silnicí II/477 a končí v Kamenci na provozorním sjezdu. Stavba byla zprovozněna v roce 1972.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - MÚK je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 0,5 km. Součástí stavby bylo část MÚK se silnicí III/48416, most, nadjezd, most na přeložce a 2 mosty na větvích křižovatek. Jednalo se o stavbu MÚK se silnicí III/48416. Stavba byla zprovozněna v roce 1974.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - obchvat, 1. část je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,7 km. Součástí stavby byly 4 mosty. Stavba začíná za MÚK se silnicí II/48416 a končila provizorním sjezdem před čerpacíma stanicemi. Stavba byla zprovozněna v roce 1977.

Stavba Frýdlant nad Ostravicí - obchvat, 2.část je postavena v kategorii S 16,5/100 a měří 1,0 km. Součástí stavby byla část MÚK se silnicí II/483 a 3 mosty. Stavba začíná na provizorním sjezdu před čepracími stanicemi a končí na MÚK se silnicí II/483. Stavba byla zprovozněna v roce 1978.

Stavba MÚK - Nová Dědina je postavena v kategorii S 11,5/80 a měří 0,7 km. Součástí stavby byla MÚK se silnicí II/483, 2 mosty a most na větvi křižovatky. Jednalo se o prodloužení nové silnice, která byla nevhodně ukončena v MÚK o navazující kus, který končí za mostem přes Čeladenku. Stavba byla zprovozněna v roce 1980.

Poznámka: údaje o stavbách Místecká v úseku 28. října - MÚK Hrabová a o úseku Frýdek-Místek - Frýdlat jsou bez záruky


autor © Lenny 2002 – 2014
Poslední změny na stránce 25. ledna 2014