Rychlostní silnice R7
Praha - Slaný - Louny - Chomutov
Stavba rychlostní silnice R7 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 286 ze dne 10. dubna 1963. Usnesením vlády ze dne 21. července 1999 č. 741 byla schválena stavba rychlostní silnice R7. V první etapě měla být tato silnice realizována ve dvoupruhovém uspořádání v kategorii 1/2 R 22,5 od Slaného až na hranice se SRN. Ke zkapacitnění na čtyřpruh mělo dojít v závislosti na dopravních potřebách. V souvislosti se změnou norem, při které byly kategorii R 11,5 a R 22,5 zrušeny, bude se výstavba rychlostní silnice R7 realizovat přímo jako čtyřpruh kategorie R 25,5/100.
V plném profilu je silnice v provozu v úsecích Praha - Slaný, Sulec-obchvat a MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany, v polovičním profilu je v provozu v úsecích Slaný-obchvat, Třebíz-přeložka, Hořešovice-přeložka a Louny-obchvat. Na silnici I. třídy I/7 je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov - Křimov - st. hranice, ale tento úsek není součástí rychlostní silnice R7. Po roce 2020 se uvažuje o zkapacitnění úseku Chomutov - Křimov - st. hranice na čtyřpruh v kategorii S 24,5.
| Celková délka: | 81,775 km |
| V provozu: | 25,827 km |
| Ve stavbě: | 15,835 km |
| V přípravě: | 40,113 km |
Ve stavbě:
Stavba MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 9,444 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V březnu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2007 dodal Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro zadání stavby.
1. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení, ústní projednání se uskutečnilo 1. dubna 2010. 4. června 2010 bylo na vydáno stavební povolení, ale ještě nenabylo právní moci.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 6 mostů na trase, 3 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, přeložka stávající silnice a silnice II/568 (2145 m) a protihluková stěna.
Stavba začíná za MÚK Vysočany a pokračuje severně od stávající silnice. Před MÚK Lažany (osmička) se trasa odklání a pokračuje v nové trase. Jižně mijí Všehrdy. Stavba končí za MÚK Droužkovice (osmička) s přeložkou silnice II/568.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizuje „Sdružení R7“ ve složení Metrostav, Stavby silnic a železnic a EDS HOLDING. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,824 miliardy Kč. Pro rok 2010 je na stavbu vyčleněno 1,292 miliardy Kč, z toho je 930 milionů Kč z OPD a 342 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období listopad 2009 až prosinec 2012. 27. dubna 2010 byla stavba slavnostně zahájena.
Stavba MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice
je projektována v kategorii R 25,5/100(70) a měří 6,391 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 8. listopadu 2005 byla podána žádost o vydání územní rozhodnutí, 31. května 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
22. února 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 9,444 - 12,500, ústní projednání se uskutečnilo 23. března 2010. 3. května 2010 bylo vydáno na tuto část stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Spořice, dostavba MÚK Nové Spořice, okružní křižovatka, 3 mosty na trase, 3 nadjezdy, 3 mosty na přeložkách, 2 opěrné, 1, zárubní a 4 protihlukové stěny a přivaděč kategorie S 9,5/50 (744 m).
Stavba začíná za MÚK Droužkovice a odtud pokračuje podél železniční tratě. Následuje MÚK Spořice (kosodelná) s přivaděčem Spořice. Stavba končí na MÚK Nové Spořice, která bude doplněna čtyřlístek.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizuje „Sdružení Droužkovice - Spořice, Skanska, Geosan EDS“. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,279 miliardy Kč. Pro rok 2010 je na stavbu vyčleněno 1,119 miliardy Kč, z tohjo je 803 milionů z OPD a 295 milionů z úněvu od EIB. Realizace je plánována v období listopad 2009 až prosinec 2012. 27. dubna 2010 byla stavba slavnostně zahájena.
V přípravě:
Stavba MÚK Aviatická
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří x km. V září 2006 Ing. Pavel Kraus - RAIN zpracoval Ověřovací studii napojení Letiště Praha-Ruzyně na R7, na základě které bylo zpracováno Oznámení EIA zveřejněné 14. září 2009.
Stávající mimoúrovňová křižovatka, která již svým uspořádáním nevyhovuje, bude přestavěna na trojlístkovitou s přidruženými průplety a se semidirektivní větvi Praha - Letiště.
Součástí stavby jsou 2 nadjezdy a 2 mosty na větvích křižovatky.
Stavba navazuje na přeložku silnice R7 v rámci stavby SOKP 518 Ruzyně - Suchdol, která je vedena ve čtyřech průběžných pruzích. Ve směru na Slaný je dvěmi pruhy vedeno odbočení na Letiště a dva pruhy jsou použity pro trasu R7. V opačném směru se ke dvěma pruhům R7 připojuje kolektor a následně do kolektoru levý pruh větve Letiště - Praha a pravý pruh přechází jako čtvrtý.
Stavba Slaný - hranice Stč. kraje, zkapacitnění
je projektován v kategorii R 25,5/100 a měří 16,654 km. Současná silnice bude dostavěna na plný profil. V lednu 2003 APIS zpracoval technickou studii. 27. srpna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V prosinci 2004 APIS dodal novou studii ověřující vedení v kategorii R 25,5/100. 30. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 15. srpna 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 7. prosince 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2007 byl schválen Investiční záměr. V srpnu 2008 sdružení "R7 Slaný - Stř. kraj" ve složení Pragoprojekt, Sudop Praha a VPÚ DECO zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí, sdružení zpracovalo dodatek týkající se MÚK Kutrovice, doprovodné silnice a dalších objektů. 23. února 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA na prodloužené platnosti stanoviska, které propadlo 7. prosince 2007. 12. května 2009 bylo prodlouženo stanovisko MŽP ČR.
Součástí stavby jsou 3 MÚK (Slaný-západ, Slaný-sever a Hořešovice), 13 mostů na trase, 3 mosty na přeložkách, přeložka silnice II/237, výstavba doprovodné silnice (3150 m), 9 protihlukových stěn (5010 m) a 5 demolic objektů. Celkový objem výkopů je 1142 tisíc m3 a násypů 591 tisíc m3. Maximální výška nasypu je 10 m a hloubka zářezu je 12 m.
V úseku Knovíz - MÚK Slaný-západ se silnicí I/16 bude stávající silnice rozšířena o levý jízdní pás. V dalším úseku MÚK Slaný - Loutouš bude stávající silnice rozšířena o pravý jízdní pás. Kolem osady Lotouš bude postaven nový čtyřpruhový úsek o délce 1,08 km. Následně bude až po křižovatku se silnicí II/237 Srbeč - Klobuky dostavěn pravý jízdní pruh. Za křižovatkou silnic I/7 a II/237 následuje úsek u Hořešovic, kde proběhla výstavba přeložky silnice I/7. Přeložka je stavěna jako levý jízdní pás budoucí rychlostní silnice, doplněn bude pravý jízdní pás. Na hranici Středočeského a Ústeckého kraje navazuje stavba na stávající obchvat Panenského Týnce.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,054 miliardy Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 5 milionů Kč. Realizace je plánována v období duben 2013 až říjen 2017.
Stavba Panenský Týnec- zkapacitnění obchvatu
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,458 km. 27. srpna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 30. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 15. srpna 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 7. prosince 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2008 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, Sudop Praha zpracoval dodatek k dokumentaci. 23. února 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA na prodloužené platnosti stanoviska, které propadlo 7. prosince 2007. 12. května 2009 bylo prodlouženo stanovisko MŽP ČR. 8. ledna 2010 nabylo územní rozhodnutí právní moci.
Součástí stavby je MÚK Panenský Týnec (osmičkovitá), okružní křižovatka, 3 mosty na trase, nadjezd, přeložky silnic III/23737 (249 m), III/23735 (52,27 m) a III/23723 (130 m), místní komunikace (32 m), přeložky silnice 2 polní cesty (1902 m), stoupací pruh (1120 m) a 2 protihlukové stěny (400 m).
Obchvat Panenského Týnce byl postaven jako pravý jízdní pás. Dostavěn bude levý jízdní pás a částečně i těleso budoucího levého jízdního pásu rychlostní silnice (zářezy a násypy). Stavba končí mezi obcí Panenský Týnec a osadou Sulec, kde se silnice napojuje na budoucí obchvat Sulce.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 467 milionů Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 156 milionů Kč, z toho je 123 milionů Kč z OPD a 31 milionů Kč z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období duben 2013 až prosinec 2014.
Stavba Chlumčany - obchvat
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 4,440 km. V roce 2002 zpracoval Sudop Praha Investiční záměr. Byla zpracována technická studie. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 10. března 2005 byla zveřejněna dokumentace EIA. 25. října 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V únoru 2007 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2008 byla podána žádost o prodloužení platnosti stanoviska EIA. 18. srpna 2008 byla platnost stanoviska MŽP prodloužena. 6. ledna 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Jedná se o výstavbu nové vozovky západně od stávající silnice I/7, která bude sloužit jako doprovodná komunikace, která byla postavena v roce 1976.
Součástí stavby je MÚK Smolinec, úprava MÚK Louny-jih, 6 mostů, železniční most, přeložky silnic II/607 (660 m) a III/22932 (210 m), místní komunikace, 4 polní cesty (4906 m), stoupací pruh ve směru na Prahu, zárubní zeď a 2 protihlukové stěny (960 m).
Stavba navazuje na obchvat Sulce před MÚK Smolnice se silnicí III/22932 (kosodelná). Trasa je vedena jižně od stávající silnice I/7, pokračuje klesáním (4,5%) k Chlumčanům, kde ve směru na Prahu bude přidán stoupací pruh. Před mostem přes železnici se přibližuje k I/7 a vede podél ní. Stavba končí na MÚK Louny-jih, která bude upravena.
Náklady jsou plánovány na 1,273 miliardy Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 323 milionů Kč, z toho je 252 milionů Kč z OPD a 63 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období červenec 2013 až prosinec 2014.
Stavba Louny - zkapacitnění
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 6,130 km. 17. října 1994 Okresní úřad Louny vydal souhlasné stanovisko. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracoval Dopravoprojekt Brno. V listopadu 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2003 byl schválen investiční záměr. V prosinci 2004 APIS zpracoval studii Zkapacitnění silnice I/7 na kat. R 25,5/100 v úseku hranice kraje – MÚK Bítozeves. Byla zpracována aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. V září 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Předmětem stavby je dostavba levého jízdního pásu. Pravý jízdní pás byl postaven jako polovina dnes již neplatné kategorie R 22,5, a proto bude rozšířen o 0,25 m tak, aby vyhovoval kategorii R 25,5. Součástí stavby je úprava MÚK Louny-západ, 4 mosty na trase, 4 rekonstrukce stávajících mostů, zárubní (130 m), opěrná (330 m) a pilotová zeď (250 m) a protihluková stěna (268 m).
Stavba začíná na MÚK Louny-jih. Odtud pokračuje přes MÚK Louny-západ. Stavba končí cca 300 m za dnešním napojením staré silnice.
Náklady na stavbu jsou 504 milionů Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 269 milionů Kč, z toho je 210 milionů Kč z OPD a 52 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období květen 2010 až prosinec 2011.
Stavba Postoloprty - zkapacitnění
je projektována v kategorii R 25,5/100, resp. R 25,5/80 v 2,900-3,500 a měří 4,848 km. V řijnu 2002 byl zpracován investiční záměr. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 23. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 24. října 2005 proběhlo veřejné projednání a dne 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V srpnu 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Územní řízení bylo přerušeno do 30. srpna 2009 z důvodu neschválené změny územního plánu Postoloprt, která obsahuje rozšíření silnice vpravo od stávající. 30. září 2009 bylo územní řízení zastaveno.
Součástí stavby je MÚK Březno, 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, 2 železniční mosty, 3 mosty na přeložkách, podchod, rekonstrukce 3 mostů na trase, 2 železničních mostů, doprovodná silnice (1550 m), přeložky silnic II/255 (2347 m), III/26501 (370 m), III/2508 (350 m) a III/25011 (90 m), 3 místní komunikace (330 m), 3 polní cesty (630 m), demolice 4 mostů, 2 opěrné zdi, zemní val (195 m) a protihlukové stěny (1665 m).
Stávající obchvat, postavený v letech 1981 až 1990 jako budoucí polovina čtyřpruhu kategorie R 22,5/100, bude rozšířen o levou polovinu v km 0,000-0,300 a o pravou polovinu v km 1,600-4,256 na plný profil. V km 0,300-1,600 bude přesmysk.
Stavba navazuje na obchvat Loun jihovýchodně od Března za stávající křižovatkou silnic I/7 a staré I/7. Odtud pokračuje pravostranným obloukem kolem Března. Následuje MÚK Březno se silnici III/22545 (kosodelná). Odtud je pro levou polovinu využita stávající vozovka, která bude zrekonstruována. Mostem překonává Ohři. Dále pak kopíruje tok Chomutovky a po jejím severním břehu se stáčí k západu. Podchází pod dvěma železničními tratěmi. Následně trasa překonává mostem Chomutovku, za kterou končí využití stávající vozovky jako levé poloviny. Stavba končí před MÚK Postoloprty.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,504 miliardy Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 217 milionů Kč, z toho je 168 milionů Kč z OPD a 42 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období leden 2014 až duben 2016.
Stavba Postoloprty - MÚK Bítozeves
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,770 km. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 23. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 24. října 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko. V listopadu 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. 15. února 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proběhl podrobný geotechnický průzkum. Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. 10. listopadu 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 8. prosince 2008.
30. července 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu část km 0,440 - 1,705 pravá polovina, MÚK Postoloprty-západ a další obejkty, ústní projednání se uskuteční 31. srpna 2010 v 10:00 na ŘSD Správa Chomutov.
Součástí stavby je MÚK Postoloprty-západ, most na trase, 2 nadjezdy, přeložka silnice III/2513 (140 m), doprovodná silnice II/607 (3960 m) a protihluková stěna (100 m).
Stavba navazuje před MÚK Postoloprty-západ se silnicí II/607 na předchozí stavbu. Dále trasa pokračuje v trase stávající silnice, která bude opravena a rozšířena o pravou polovinu vozovky. Stavba končí před MÚK Bítozeves se silnicí II/250.
Stavbu bude realizovat EDS Holding. Náklady na stavbu jsou plánovány na 912 milionů Kč. Pro rok 2010 je na stavbu vyčleněno 100 milionů Kč, z toho je celá částka financována prostřednictvím dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. Realizace je plánována v období září 2010 až prosinec 2012.
V provozu:
Úsek Evropská - Ruzyně je postavena jako směrově dělený čtyřpruh a měří 2,1 km. Součástí stavby byly 2 úrovňové křižovatky a obou oboustranná odpočívka. Stavba začíná na úrovňové křižovatce s ulicí Evropská a končila úrovňovou křižovatkou Ruzyně. Stavba byla zprovozněna asi už před rokem 1953. Zajímavé je, že úsek byl rozestavěn ještě kus za MÚK Ruzyň cca 650 m, minimalně byly provedeny zemní práce. Později ale tento úsek zůstal nevyužit, vedl západněji od současné trasy. V souvislosti s výstavbou severozápadní části Pražského okruhu R1 bude tento úsek přestavěn.
Stavba Ruzyně - Makotřasy je postavena v kategorii R 22,5 a měří 6,0 km. Součástí stavby byly 3 MÚK, 5 mostů, nadjezd a železniční most. Stavba začíná před MÚK Ruzyně. Odtud pokračuje přes MÚK Kněževes a MÚK Středokluky. Stavba končila zužením před MÚK Makotřasy se silnicí I/61. Stavba byla zprovozněna v roce 1964. V roce 1962 byly dokončen nadjezd v MÚK Ruzyně.
Stavba Makotřasy - Buštěhrad je postavena v kategorii R 22,5 a měří 1,5 km. Součástí stavby byla MÚK Makotřasy a 2 mosty. Trasa využívá starou silnici I/7, která byla rozšířena. Stavba začíná před MÚK Makotřasy se silnicí I/61 a končila zúžením na katastru Buštěhrad před mostem přes Buštěhradský potok. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1979. V roce 1976 byla dokončena MÚK Makotřasy.
Stavba Buštěhrad - Stehelčeves je postavena v kategorii R 22,5 a měří 3,4 km. Součástí stavby byla MÚK Buštěhrad, 3 mosty, z toho největší most přes Buštěhradský potok o 3 polích (90,6 m) a nadjezd. Stavba začíná před mostem přes Buštěhradský potok a končila zužením za mostem přes silnici II/101. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1982.
Stavba Stehelčeves - Brandýsek je postavena v kategorii R 22,5 a měří 3,0 km. Součástí stavby byly 2 mosty a železniční most. Stavba začíná za mostem přes silnicí II/101 a končila sjezdem na silnici III/00712 Olšany - Knovíz. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1984.
Stavba Brandýsek - Knovíz je postavena v kategorii R 22,5 a měří 1,7 km. Součástí stavby byly 2 mosty a železniční most. Stavba začíná na sjezdu na silnici III/00712 Olšany - Knovíz a končila provizorním sjezdem na silnici III/23643 Pchery - Knovíz. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.
Stavba Knovíz - MÚK Slaný-jih je postavena v kategorii R 22,5 a měří cca 880 m. Součástí stavby byl most. Stavba začínala na provizorním sjezdu na silnici III/23643 Pchery - Knovíz a končí před MÚK Slaný-jih. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1986.
Stavba MÚK Slaný-jih je postavena v kategorii R 22,5 a měří cca 650 m. Součástí stavby byla MÚK Slaný jih a nadjezd. Předmětem stavby byla MÚK Slaný-jih se silnicí III/00724. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.
Poznámka: údaje o stavbách před rokem 1990 jsou bez záruky.
Stavba Sulec obchvat
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 2,520 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 16. srpna 2000, dne 10. dubna 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. června 2001 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2002 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V dubnu 2005 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2006 její aktualizaci. 7. listopadu 2007 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. Ústní projednání se uskutečnilo 20. prosince 2007. 15. února 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je most na trase, nadjezd, přeložka silnice III/23739, opěrná zeď (40 m) a protihluková stěna (280 m).
Stavba začíná před osadou Sulec, kde navazuje na již provozovaný obchvat Panenského Týnce. Následně se odklání a pokračuje jako západní obchvat Sulce. Stavba končí sjezdem na stávající silnici I/7. Původně byla stavba o 1,680 km delší, končila za MÚK Smolince, ale s ohledem na problémy při výkupu pozemků, které bylo nutno vyvlastnit a tím zdržením výstavby, investor rozhodl o zkrácení stavby.
Stavbu projektoval Sudop Praha a realizovalo "Sdružení R7 Sulec" ve složení SSŽ a Ekostavby Louny. Náklady jsou 707 milionů Kč. Pro rok 2010 je na stavbu vyčleněno 34 milionů Kč, z toho je 28 milionů Kč z OPD a 5 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období 9. června 2008 až červenec 2010. 18. listopadu 2009 byla stavba uvedena do provozu.
Stavba Průmyslová zóna Triangle – komunikace II/250 Bitozeves - Žatec je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 2,237 km. Jedná se o rozšíření silnice II/250. Součástí stavby je MÚK Bítozeves, která je součástí rychlostní silnice R7, včetně křižovatkových větví. Na silnici II/250 jsou postaveny 2 mosty a malá okružní křižovatka. Stavbu realizovaly Silnice Žatec. Náklady na stavbu jsou 396 milionů Kč. Stavba je hrazena z prostředku Ústeckého kraje. Stavba je realizována v období 2006 až 31. červenec 2008.
Stavba MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 5,779 km. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznánemí EIA. 13. srpna 2003 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal stanovisko, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování. V roce 2004 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí v říjnu 2005, byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. 27. srpna 2007 bylo vydáno stavební povolení. 17. září 2007 byla vypsána soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 6. listopadu 2007.
Součástí stavby je přeložka silnice III. třídy, výstavba doprovodné komunikace, 3 přeložky vedení VN 22 kV a odvodnění trasy.
Stavba navazuje na obchvat Postoloprt, který je připraven ve čtyřpruhovém uspořádání. Následuje MÚK Bítozeves se silnicí II/250. Odtud trasa pokračuje v trase stávající silnice I/7, která bude rozšířena o pravou polovinu vozovky, následně bude levá polovina přestavěna. Mimoúrovňově kříží silnice III. třídy. Stavba končí před MÚK Vysočany se silnicí I/27.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a realizuje "Sdružení R7 SGS", jehož členy jsou Strabag, Skanska a Geosan Group. Náklady na stavbu jsou plánovány na 812 milionů Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 2,4 milionu Kč. Realizace je plánována v období 4. dubna 2008 až 30. června 2009. Stavba byla zprovozněna 2. října 2009.
Stavba Vysočany MÚK
je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 0,528 km. V prosinci 1997 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V květnu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. 25. září 2007 bylo zahájeno stavební řízení. Ústní projedníní se uskutečnilo 6. listopadu 2007. 17. prosince 2007 bylo vydáno stavební povolení. Stavba vyřeší komplikované křížení silnic I/7 a I/27.
Součástí stavby je MÚK, nadjezd, přeložka silnice I/27 kategorie S 11,5/70 a délky 1425 m, 2 okružní křižovatky, účelová komunikace délky 650 m a doprovodná silnice délky 400 m.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizuje "Sdružení pro výstavbu R7 Vysočany - MÚK", jehož členy jsou Silnice Žatec a Vodohospodářské stavby. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 248 milionů Kč. Pro rok 2009 je na stavbu vyčleněno 136 milionů Kč, z toho je 35 milionů Kč z OPD a 97 milionů z úvěru od EIB. Realizace je plánována v období 17. března 2008 až 30. září 2009. Stavba byla zprovozněna 2. října 2009.
Silnice I/7
Jedná se o stavby, které byly postaveny v trase budoucí rychlostní silnice R7 v polovičním profilu.
Stavba Slaný obchvat, I. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 3,35 km. Součástí stavby byla MÚK Slaný-jihozápad, 2 mosty, nadjezd a pravostranná odpočívka. Původně měl obchvat Slaného vést blíže k městu. Z MÚK Slaný-jih vést severně od Netovic. Poté se stočit severněji. Stavba by pak končila v prostoru Kvíček na MÚK se silnicí II/118 nedaleko trati. Po roce 1989 bylo rozhodnuto vést obchvat Slaného ve vzdálenější variantě. Stavba začíná na MÚK Slaný-jih a pokračuje kolem Netovic k obci Kvíc. Stavba končí za MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II/118 končí. Výstavba probíhala v období 1991 až 1995.
Stavba Slaný obchvat, III. etapa
je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,7 km. Součástí stavby byla MÚK Slaný-Západ a 2 mosty. Stavba začíná za MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II/118. Odtud pokračuje v pravostranném oblouku mostem přes údolí Šternberského potoka (274 m) kolem obce Kvíc. Následuje další most mezi Krkavčím Mlýnem a Rybníkem (178 m).
Stavba končí na MÚK Slaný-západ se silnicí I/16. Stavbu realizovaly SSŽ. Výstavba stála 299 milionů Kč a probíhala v období březen 1995 až říjen 1997 s uvedením do provozu v září 1997.
Stavba Slaný obchvat, II. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,4 km. Součástí stavby byla výstavby 2 mosty a nadjezd. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/16. Odtud pokračuje levostranným obloukem. Stavba končí napojením na stávající silnici. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Výstavba stála 83 milionů Kč a probíhala v období říjen 1996 až září 1998.
Stavba Třebíz, přeložka je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,4 km. Stavbu realizoval Strabag. Výstavba stála 72 milionů Kč a probíhala v období září 1995 až prosinec 1996.
Stavba Hořešovice - hranice okresu Kladno
je projektována v kategorii R 11,5/80 a měří 3,058 km. Dokumentace EIA byla zpracována v lednu 1998. Stanovisko MŽP bylo vydáno 20. listopadu 1998. Dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpracována v listopadu 1997 a územní rozhodnutí bylo vydáno v srpnu 1999. Součástí stavby byl nadjezd silnice III/23726, 2 mosty, protihluková stěna o délce 148 m a přeložky silnic III. třídy v délce 1578 m.
Stavba začíná za mostem silnici Hořešovice - Klobouky. Vlevo od stávající vozovky je postavena nová dvoupruhová. Stavba končí cca 500 m před hranicí okresu Kladno. Náklady na výstavbu byly 164 milionů Kč. Stavbu provedly SSŽ. Realizace byla zahájena v říjen 2002 a její dokončena byla v září 2004.
Stavba Louny - obchvat
je vybudován v polovičním profilu kategorie R 22,5/100 a měří 6,868 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. srpna 1993, dne 10. října 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. října 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracoval Dopravoprojekt Brno. V listopadu 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 1996 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK a 9 mostů. Největší byl most přes řeku Ohře o délce 129,6 m, který je spojitý monolitický předpjatý dvoutrám. Z technologického a ekologického hlediska je stavba zajímavá tím, že zde byly aplikovány obsypy mostních objektů stabilizátem elektrárenského popílku z Počerad v množství 30 000 m3.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly SSŽ o.z. 6 Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 745 milionů Kč. Realizace probíhala v obdobé 15. srpna 1996 až listopad 2001 s uvedením do provozu 28. října 1999.
Úsek Chomutov - Hora Sv. Šebestiána
Přestavba úseku byla rozdělena do tří staveb. Nejedná se o součást rychlostní silnice R7. Dokumentace EIA byla zveřejněna 6. prosince 1993, dne 6. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. září 1995 vydál Okresní úřad Chomutov souhlasné stanovisko.
Stavba Chomutov - Křimov
je plánována v kategorii S 11,5/70 se stoupacími a klesacími pruhy a měří 6,78 km. Stavba obsahuje 2 mosty s délkou nad 100 m a 6 mostů s délkou do 100 m, přeložku silnice I/13 délky 1,2 km a MÚK Nové Spořice. Celkový objem zemních prací je 635 820 m3. Největší most je most přes údolí Hačky o 4 polích měří 350,43 m, vysoký je 60,5 m. Jedná se o monolitický most s předpjatou letmo betonovanou nosnou konstrukcí. Most staví SMP. Stavba prochází horským terénem a překonává výškový rozdíl 345 m.
Stavba začíná v místě napojení jihozápadního obchvatu na MÚK Nové Spořice se silnicí I/13. Odtud pokračuje kolem čističky mostem přes železniční trať Chomutov - Vejprty. Následuje mostní estakáda, která se stáčí do pravostranného oblouku. Stoupáním pokračuje k mostu přes údolí potoka Hárka. Následuje most přes železniční trať. Trasa dále pokračuje jižně kolem obce Strážky. Stavba končí na křížení se silnicí III/00731 Nebovazy - Suchdol.
Stavbu projektoval VPÚ DECO a realizovalo "Sdružením Chomutov - Křimov", jehož členy jsou SSŽ závod Karlovy Vary, Metrostav, Strabag, SMP, Vodohospodářské stavby a Max Bögl&Josef Krýsl. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,068 miliardy Kč. 9. srpna 2004 byla podepsána smlouva se zhotovitelem. Realizace proběhla v období 21. říjen 2004 až červen 2008. 29. června 2007 byla stavba uvedena do provozu.
Stavba Chomutov estakáda
je postavena v kategorii S 11,5/70 se stoupacími a klesacími pruhy a měří 660,3 m. Jedná se o výstavbu objektu stavby č. 204 - Estakáda v km 1,384 - 2,008. Estakádu tvoří 13 polí s rozpětím od 35,2 m do 55,0 m. Konstrukce je tvořena dvěma oddělenými konstrukcemi z monolitického předpjatého betonu. Na vnějších stranách budou vybudovány chodníky se zábradlím. Most byl proveden segmentovou technologii. Mostní objekt se nachází v podhorské oblasti, kde vlivem omezených možností při trasování komunikace bylo nutné v oblasti mostního objektu přejít do stoupání 6 % a v půdorysu přechází trasa komunikace z přímého úseku do směrového oblouku o poloměru 375 m. Niveleta komunikace se nachází nejvýše nad terénem v okolí pilíře 10, kde dosahuje výšky cca 27,5 m. Na vnějších stranách budou vybudovány chodníky se zábradlím.
Stavbu mostu projektoval Pontex a Promo a provedlo Sdružení "Obchvat Chomutov" ve složení SMP Construction a SSŽ o.z. Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 495 milionu Kč. Realizace proběhla v období leden 2001 až září 2004.
Stavba Křimov - Hora Sv.Šebastiána
je projektována v kategorii S 11,5/70 s přídavnými pruhy pro pomalá vozidla a měří 5,68 km. Součástí stavby bylo 5 mostů o celkové délce 235 m, zemní práce byly v objemu 507,8 tisíc m3.
Stavba navazuje na předchozí stavbu na křížení se silnicí III/00731 Nebovazy - Suchdol. Poté se přimyká stávající silnici I/7. Pokračuje obchvatem Křimova přes úrovňové křížení se silnicí II/223 směrem na Vejprty, až po napojení na úrovňové křížení se stávající komunikací I/7, kde končí. Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 6 Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 661 milionu Kč. Realizace byla zahájena 11. listopadu 2003. Stavbu byla slavnostně otevřena 25. října 2005.
autor © Lenny 2002 - 2010
Poslední změny na stránce 6. srpna 2010