Rychlostní silnice R7

Praha - Slaný - Louny - Chomutov

Stavba rychlostní silnice R7 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 286 ze dne 10. dubna 1963. Usnesením vlády ze dne 21. července 1999 č. 741 byla schválena stavba rychlostní silnice R7. V první etapě měla být tato silnice realizována ve dvoupruhovém uspořádání v kategorii 1/2 R 22,5 od Slaného až na hranice se SRN. Ke zkapacitnění na čtyřpruh mělo dojít v závislosti na dopravních potřebách. V souvislosti se změnou norem, při které byly kategorii R 11,5 a R 22,5 zrušeny, bude se výstavba rychlostní silnice R7 realizovat přímo jako čtyřpruh kategorie R 25,5/100.

V plném profilu je silnice v provozu v úsecích Praha - Slaný, Sulec-obchvat a MÚK Bítozeves - MÚK Nové Spořice (Chomutov), v polovičním profilu je v provozu v úsecích Slaný-obchvat, Třebíz-přeložka, Hořešovice-přeložka a Louny-obchvat. Na silnici I. třídy I/7 je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov - Křimov - st. hranice, ale tento úsek není součástí rychlostní silnice R7. Po roce 2020 se uvažuje o zkapacitnění úseku Chomutov - Křimov - st. hranice na čtyřpruh v kategorii S 24,5.

V červnu 2014 zpracovalo "Sdružení PGP + SP - R7 Slaný - Bítozeves" ve složení SUDOP Praha a Pragoprojekt Technicko-ekonomickou studii R7 v úseku Slaný - Bítozeves. Studie byla zpracována ve 4 variantách, a to varianta A bez realizace R7, varianta B čtyřpruh kategorie R 21,5/100 za účelem většího využití stávající silnice I/7, varianta C čtyřpruh kategorie R 25,5/100 a minimalistická varianta D, jenž zahrnuje doplnění některých MÚK a vyznačení třípruhových úseků ve vhodných částech. Pro variantu C studie u stavby Slaný - hr. kraje doporučila prověřit možnost větších podélných sklonů v okolí obce Lotouš. Pro stavbu Louny-obchvat bylo doporučeno zvážit možnost nerozšíření stávající polovinu o 0,25 m. U stavby Postoloprty, zkapacitnění bylo navrženo vypuštění přeložky II/255 včetně mostu přes Ohři.
Náklady na variantu B byly odhadnuty na 8,618 miliardy Kč a na variantu C pak 9,779 miliardy Kč. Dokončení stavby Postoloprty - MÚK Bítozeves se předpokládá v roce 2016, obchvat Panenského Týnce by měl být dokončen v roce 2018, úseky I/16 - Kutrovice a Chlumčany - Postoloprty v roce 2022 a úseky Knovíz - I/16 a Kutrovice - hr. kraje pak v roce 2024.
Studie prokázala, že mezi varianty B a C jsou jen nepatrné rozdíly. Varianta C vykazuje větší dopravní zatížení o 2000 aut/den díky vyšší povolené rychlosti. Studie dále doporučila změnu tvaru MÚK Slaný-západ na osmičkovotou, výstavbu poloviny MÚK Postoloprty-sever pro nájezd a sjezd od Prahy a zachování sportovního areálu díky rozšíření vlevo. Na základě studie byla k dalšímu sledování doporučena varianta C R 25,5/100.

Celková délka: 81,775 km
V provozu: 41,662 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 40,113 km

V přípravě:

Stavba MÚK Aviatická je projektována v kategorii R 25,5/80 a měří 1,080 km. Stávající mimoúrovňová křižovatka, která již svým uspořádáním nevyhovuje, bude přestavěna na trojlístkovitou s přidruženými průplety a se semidirektivní větvi Praha - Letiště.
V září 2006 Ing. Pavel Kraus - RAIN zpracoval Ověřovací studii napojení Letiště Praha-Ruzyně na R7, na základě které bylo zpracováno Oznámení EIA zveřejněné 14. září 2009. Dokumentace EIA byla zveřejněna 17. června 2011 a 24. července 2012 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP.
V říjnu 2010 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Aviatická, rozšíření MÚK Ruzyně na 8-pruh (462 m), nadjezd, most na větvi křižovatky, most na přeložce, 4 podchody na přeložkách, lávka, úprava ul. Aviatická (958 m), 4 cyklostezsky (1765 m) a protihluková stěna (167 m).
Stavba navazuje na přeložku silnice R7 v rámci stavby SOKP 518 Ruzyně - Suchdol na úrovni sjezdu ulice Do Roklí naproti ČOV. Vzhledem k malé vzdálenosti křižovatek Ruzyně a Aviatické bude v tomto úseku vedena R7 v osmipruhovém uspořádání, kde levé dva krajní pruhy jsou průběžné a pravé dva krajní pruhy jsou přídatné sloužící pro odbočení, resp. připojení. Na pravé polovině se krajní dva pruhy napojují na větev křižovatky a na levé polovině se napojují na kolektor. MÚK Aviatická bude přestavěna na trojlístkovitou s kolektory. Stavba končí cca 185 m za lávkou letiště přes R7.

Stavba Slaný - hranice Stč. kraje, zkapacitnění je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 16,654 km. Současná silnice bude dostavěna na plný profil. V lednu 2003 APIS zpracoval technickou studii. 27. srpna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. V prosinci 2004 APIS dodal novou studii ověřující vedení v kategorii R 25,5/100. 30. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 15. srpna 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 7. prosince 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2007 byl schválen Investiční záměr. V srpnu 2008 sdružení "R7 Slaný - Stř. kraj" ve složení Pragoprojekt, Sudop Praha a VPÚ DECO zpracovalo dokumentaci pro územní rozhodnutí, sdružení zpracovalo v září 2010 dodatek týkající se MÚK Kutrovice, doprovodné silnice a dalších objektů.
V březnu 2009 byla zpracována studie nových tras doprovodných komunikací.
23. února 2009 bylo zveřejněno Oznámení EIA na prodloužené platnosti stanoviska, které propadlo 7. prosince 2007. 12. května 2009 bylo prodlouženo stanovisko MŽP ČR.
Součástí stavby jsou 4 MÚK (Slaný-západ, Slaný-sever, Kutrovice a Hořešovice), 11 mostů na trase, nadjezd, úprava nadjezdu III/23726, 2 mosty na doprovodné komunikaci, přeložky silnic II/237 a III/23728, úprava silnic II/118, III/00725, III/23639 a III/23717, 4 přeložky doprovodné komunikace, napojení odpočívky, 2 místní komunikace, 4 přeložky a 4 úpravy polních cest, chodník, 9 protihlukových stěn (5010 m) a 5 demolic objektů. Celkový objem výkopů je 1142 tisíc m3 a násypů 591 tisíc m3. Maximální výška nasypu je 10 m a hloubka zářezu je 12 m.
V úseku Knovíz - MÚK Slaný-západ se silnicí I/16 bude stávající silnice rozšířena o levý jízdní pás. V dalším úseku MÚK Slaný - Loutouš bude stávající silnice rozšířena o pravý jízdní pás. Kolem osady Lotouš bude postaven nový čtyřpruhový úsek o délce 1,08 km. Jižně od Kutrovic je navržena MÚK Kutrovice (kosodelná). Následně bude až po křižovatku se silnicí II/237 Srbeč - Klobuky dostavěn pravý jízdní pruh. Za křižovatkou silnic I/7 a II/237 následuje úsek u Hořešovic, kde proběhla výstavba přeložky silnice I/7. Přeložka byla stavěna jako levý jízdní pás budoucí rychlostní silnice, doplněn bude pravý jízdní pás. Na hranici Středočeského a Ústeckého kraje navazuje stavba na stávající obchvat Panenského Týnce.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,120 miliardy Kč.

Stavba Panenský Týnec- zkapacitnění obchvatu je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,458 km. V říjnu 2002 ŘSD zpracovalo investiční záměr. 27. srpna 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 30. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 15. srpna 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 7. prosince 2005 MŽP ČR vydalo souhlasné stanovisko.
V květnu 2008 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, v květnu 2009 Sudop Praha zpracoval aktualizaci dokumentace.
12. května 2009 MŽP ČR prodloužilo souhlasné stanovisko k EIA. 12. listopadu 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Byla vypsána soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení, dokumentace zadání stavby, výkon autorského dozoru stavby a výkon inženýrské činnosti včetně majetkoprávní přípravy, následně byla soutěž zrušena.
"Sdružení VASAN" ve složení Novák & Partner, Valbek a Satra zpracovává technickou studii, ve které bude prověřena návrhová kategorie, propočet ekonomické efektivnosti, aktualizaci investičního záměru, dokumentaci pro stavební povolení a provádí inženýrskou činnost pro jeho vydání.
Součástí stavby je MÚK Panenský Týnec (osmičkovitá), okružní křižovatka, 3 mosty na trase, nadjezd, přeložky silnic III/23723 (130 m), III/23737 (380 m) a III/23735 (68 m), místní komunikace (46 m), účelová komunikace (353 m), 2 provizorní sjezdy, 2 polní cesty (1656 m), chodník (190 m), 2 protihlukové stěny (400 m), demolice mostu a nadjezdu.
Obchvat Panenského Týnce byl postaven jako pravý jízdní pás. Dostavěn bude levý jízdní pás. Stavba začíná na hranici kraje, kde navazuje na akci Hořešovičky - hr. okresu, kde byla vozovka vybudována jako levý jízdní pás. Následuje přechodový úsek z rozšíření vpravo na vlevo, mosty přes vodoteče budou rozšířeny. Stavba pokračuje stoupáním se stoupacím pruhem (1120 m) okolo Panenského Týnce. Se silnicí III/23737 je navržena MÚK Panenský Týnec (trubkovitá), za kterou stavba končí napojením na obchvat Sulce.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 467 milionů Kč.

Stavba Chlumčany - obchvat je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 4,440 km. V roce 2002 zpracoval Sudop Praha Investiční záměr. Byla zpracována technická studie. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 10. března 2005 byla zveřejněna dokumentace EIA. 25. října 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V únoru 2007 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V červnu 2008 byla podána žádost o prodloužení platnosti stanoviska EIA. 18. srpna 2008 byla platnost stanoviska MŽP prodloužena. 2. prosince 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání, které odvolací orgán zamítl 12. dubna 2012. Na základě rozsudku Krajského soudu v Ústí n. L. bylo rozhodnutí pro vadu řízení zrušeno a věc vrácena k novému projednání. 5. září 2014 bylo vydáno nové územní rozhodnutí.
"Sdružení VASAN" ve složení Novák & Partner, Valbek a Satra zpracovává technickou studii, ve které bude prověřena návrhová kategorie, propočet ekonomické efektivnosti, aktualizaci investičního záměru, dokumentaci pro stavební povolení a provádí inženýrskou činnost pro jeho vydání.
Jedná se o výstavbu nové vozovky západně od stávající silnice I/7, která bude sloužit jako doprovodná komunikace, jenž byla zprovozněna v roce 1976.
Součástí stavby je MÚK Smolnice, úprava MÚK Louny-jih, 6 mostů na trase, železniční most, kolektor, přeložky silnic II/607 (660 m) a III/22932 (210 m), místní komunikace, 4 polní cesty (4906 m), stoupací pruh ve směru na Prahu, zárubní zeď a 2 protihlukové stěny (960 m).
Stavba navazuje na obchvat Sulce před MÚK Smolnice se silnicí III/22932 (kosodelná). Trasa je vedena jižně od stávající silnice I/7, pokračuje klesáním (4,5%) k Chlumčanům, kde ve směru na Prahu bude přidán stoupací pruh. Před mostem přes železnici se přibližuje k I/7 a vede podél ní. Stavba končí na MÚK Louny-jih, která bude upravena.
Náklady jsou plánovány na 1,273 miliardy Kč.

Stavba Louny - zkapacitnění je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 6,130 km. 17. října 1994 Okresní úřad Louny vydal souhlasné stanovisko. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracoval Dopravoprojekt Brno. V listopadu 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V únoru 2003 byl schválen investiční záměr. V prosinci 2004 APIS zpracoval studii Zkapacitnění silnice I/7 na kat. R 25,5/100 v úseku hranice kraje – MÚK Bítozeves. Byla zpracována aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. V září 2009 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Předmětem stavby je dostavba levého jízdního pásu. Pravý jízdní pás byl postaven jako polovina dnes již neplatné kategorie R 22,5, a proto bude rozšířen o 0,25 m tak, aby vyhovoval kategorii R 25,5. Součástí stavby je úprava MÚK Louny-západ, 4 mosty na trase, 4 rekonstrukce stávajících mostů, zárubní (130 m), opěrná (330 m) a pilotová zeď (250 m) a protihluková stěna (268 m).
Stavba začíná na MÚK Louny-jih. Odtud pokračuje přes MÚK Louny-západ (kosodelná). Stavba končí cca 300 m za dnešním napojením staré silnice.
Náklady na stavbu jsou 504 milionů Kč.

Stavba Postoloprty - zkapacitnění je projektována v kategorii R 25,5/100, resp. R 25,5/80 v 2,900-3,500 a měří 4,848 km. V řijnu 2002 byl zpracován investiční záměr. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 23. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 24. října 2005 proběhlo veřejné projednání a dne 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V srpnu 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Územní řízení bylo přerušeno do 30. srpna 2009 z důvodu neschválené změny územního plánu Postoloprt, která obsahuje rozšíření silnice vpravo od stávající. 30. září 2009 bylo územní řízení zastaveno.
Součástí stavby je MÚK Březno, MÚK Postoloprty-sever, 6 mostů na trase, 2 nadjezdy, 2 železniční mosty, 2 mosty na přeložkách, podchod, rekonstrukce 3 mostů na trase, 2 železničních mostů, doprovodná silnice (1550 m), přeložky silnic II/255 (x m), III/2501 (370 m), III/2508 (350 m) a III/25011 (90 m), úpravy silnic III/22539 a III/22545, 3 místní komunikace (330 m), 3 polní cesty (630 m), autobusová zastávka, demolice 4 mostů, 2 opěrné zdi, zemní val (195 m) a protihlukové stěny (1665 m).
Stávající obchvat, postavený v letech 1981 až 1990 jako budoucí polovina čtyřpruhu kategorie R 22,5/100, bude rozšířen o levou polovinu v km 0,000-0,300 a o pravou polovinu v km 1,600-4,256 na plný profil. V km 0,300-1,600 bude přesmysk.
Stavba navazuje na obchvat Loun jihovýchodně od Března za stávající křižovatkou silnic I/7 a staré I/7. Odtud pokračuje pravostranným obloukem kolem Března. Následuje MÚK Březno se silnici III/22545 (kosodelná). Odtud je pro levou polovinu využita stávající vozovka, která bude zrekonstruována. Mostem překonává Ohři. Dále pak kopíruje tok Chomutovky a po jejím severním břehu se stáčí k západu. Podchází pod dvěma železničními tratěmi. Následně trasa překonává mostem Chomutovku, za kterou končí využití stávající vozovky jako levé poloviny. Stavba končí před MÚK Postoloprty.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,504 miliardy Kč.

Stavba Postoloprty - MÚK Bítozeves je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 3,770 km. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznámení EIA. 23. prosince 2004 byla zveřejněna dokumentace EIA. 24. října 2005 proběhlo veřejné projednání záměru. 23. prosince 2005 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko.
V listopadu 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. 15. února 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proběhl podrobný geotechnický průzkum. V srpnu 2008 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2010 na I. etapu. 10. listopadu 2008 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 8. prosince 2008.
30. července 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na hlavní trasu část km 0,440 - 1,705 pravá polovina, MÚK Postoloprty-západ a další obejkty, ústní projednání se uskutečnilo 31. srpna 2010. 2. listopadu 2010 bylo stavební řízení přerušeno do předložení majektoprávního vypořádání pozemků. 3. června 2011 bylo zveřejněno Vyrozumnění o pokračování stavebního řízení. 19. prosince 2011 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Proběhla soutěž na aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí, inženýrskou činnost, technickou studii a investiční záměr. Technická studie prověří navrhovanou kategorii, propočet ekonomické efektivnosti stavby a investice.
V dubnu 2015 zpracoval Sudop Praha aktualizaci dokumentace pro stavební povolení na II. etapu. V červenci 2015 zpracoval Sudop Praha aktualizaci projektové dokumentace pro provádění stavby.
Součástí stavby je MÚK Postoloprty-západ, most na trase, nadjezd, doprovodná silnice II/607 (3960 m), napojení silnice III/2505 (34 m), provizorní napojení (166 m), úprava napojení PZ (61 m), účelová komunikace (1410 m) a protihlukový val (120 m).
Stavba začíná za křižovatkou se silnicí III/2509. Následuje MÚK Postoloprty-západ se silnicí II/607 (osmičkovitá). Dále trasa pokračuje v trase stávající silnice, která bude opravena a rozšířena o pravou polovinu vozovky. Stavba končí před MÚK Bítozeves se silnicí II/250.
Stavbu bude realizovat Sdružení R7 Postoloprty (EDS-AZ-SG) ve složení EDS Holding AZ Sanace a Silnice Group. Náklady na stavbu jsou plánovány na 499 milionů Kč. Pro rok 2015 je na stavbu vyčleněno 334 milionů Kč, z toho je 230 milionů Kčs z OPD II. Realizace je plánována v období duben 2015 až říjen 2016.

V provozu:

Úsek Evropská - Ruzyně je postavena jako směrově dělený čtyřpruh a měří 2,1 km. Součástí stavby byly 2 úrovňové křižovatky a obou oboustranná odpočívka. Stavba začíná na úrovňové křižovatce s ulicí Evropská a končila úrovňovou křižovatkou Ruzyně. Stavba byla zprovozněna asi už před rokem 1953. Zajímavé je, že úsek byl rozestavěn ještě kus za MÚK Ruzyň cca 650 m, minimalně byly provedeny zemní práce. Později ale tento úsek zůstal nevyužit, vedl západněji od současné trasy. V souvislosti s výstavbou severozápadní části Pražského okruhu R1 bude tento úsek přestavěn.

Stavba Ruzyně - Makotřasy je postavena v kategorii S 22/100 a měří 6,0 km. Součástí stavby byly 3 MÚK, 5 mostů, nadjezd a železniční most. Stavba začíná před MÚK Ruzyně. Odtud pokračuje přes MÚK Kněževes a MÚK Středokluky. Stavba končila zužením před MÚK Makotřasy se silnicí I/61. Stavba byla zprovozněna v roce 1964. V roce 1962 byly dokončen nadjezd v MÚK Ruzyně.

Stavba Makotřasy - Buštěhrad je postavena v kategorii S 22,5 a měří 1,5 km. Součástí stavby byla MÚK Makotřasy a 2 mosty. Trasa využívá starou silnici I/7, která byla rozšířena. Stavba začíná před MÚK Makotřasy se silnicí I/61 a končila zúžením na katastru Buštěhrad před mostem přes Buštěhradský potok. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1979. V roce 1976 byla dokončena MÚK Makotřasy.

Stavba Buštěhrad - Stehelčeves je postavena v kategorii S 24,5 a měří 3,4 km. Součástí stavby byla MÚK Buštěhrad, 3 mosty, z toho největší most přes Buštěhradský potok o 3 polích (90,6 m) a nadjezd. Stavba začíná před mostem přes Buštěhradský potok a končila zužením za mostem přes silnici II/101. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1982.

Stavba Stehelčeves - Brandýsek je postavena v kategorii S 24,5 a měří 3,0 km. Součástí stavby byly 2 mosty a železniční most. Stavba začíná za mostem přes silnicí II/101 a končila sjezdem na silnici III/00712 Olšany - Knovíz. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1984.

Stavba Brandýsek - Knovíz je postavena v kategorii R 24,5 a měří 1,7 km. Součástí stavby byly 2 mosty a železniční most. Stavba začíná na sjezdu na silnici III/00712 Olšany - Knovíz a končila provizorním sjezdem na silnici III/23643 Pchery - Knovíz. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. V 70. letech byl úsek postaven v polovičním profilu. Stavba byla zprovozněna v roce 1985.

Stavba Knovíz - MÚK Slaný-jih je postavena v kategorii R 22,5 a měří cca 880 m. Součástí stavby byl most. Stavba začínala na provizorním sjezdu na silnici III/23643 Pchery - Knovíz a končí před MÚK Slaný-jih. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1986.

Stavba MÚK Slaný-jih je postavena v kategorii R 22,5 a měří cca 650 m. Součástí stavby byla MÚK Slaný jih a nadjezd. Předmětem stavby byla MÚK Slaný-jih se silnicí III/00724. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno. Stavba byla zprovozněna v roce 1989.

Poznámka: údaje o stavbách před rokem 1990 jsou bez záruky.

Stavba Sulec obchvat je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 2,520 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 16. srpna 2000, dne 10. dubna 2001 se uskutečnilo veřejné projednání. 8. června 2001 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V roce 2002 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. V dubnu 2005 SUDOP Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a v roce 2006 její aktualizaci. 7. listopadu 2007 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. Ústní projednání se uskutečnilo 20. prosince 2007. 15. února 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je most na trase, nadjezd, přeložka silnice III/23739, opěrná zeď (40 m) a protihluková stěna (280 m).
Stavba začíná před osadou Sulec, kde navazuje na již provozovaný obchvat Panenského Týnce. Následně se odklání a pokračuje jako západní obchvat Sulce. Stavba končí sjezdem na stávající silnici I/7. Původně byla stavba o 1,680 km delší, končila za MÚK Smolince, ale s ohledem na problémy výkupu pozemků, které bylo nutno vyvlastnit a tím zdržením výstavby, investor rozhodl o zkrácení stavby.
Stavbu projektoval Sudop Praha a realizovalo "Sdružení R7 Sulec" ve složení SSŽ a Ekostavby Louny. Náklady na stavbu byly 707 milionů Kč. Realizace proběhla v období 9. června 2008 až červenec 2010, s uvedením do provozu 18. listopadu 2009.

Stavba Průmyslová zóna Triangle – komunikace II/250 Bitozeves - Žatec je projektována v kategorii S 9,5/70 a měří 2,237 km. Jedná se o rozšíření silnice II/250. Součástí stavby je MÚK Bítozeves, která je součástí rychlostní silnice R7, včetně křižovatkových větví. Na silnici II/250 jsou postaveny 2 mosty a malá okružní křižovatka. Stavbu realizovaly Silnice Žatec. Náklady na stavbu jsou 396 milionů Kč. Stavba je hrazena z prostředku Ústeckého kraje. Stavba je realizována v období 2006 až 31. červenec 2008.

Stavba MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 5,779 km. 27. června 2003 bylo zveřejněno Oznánemí EIA. 13. srpna 2003 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal stanovisko, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování. V roce 2004 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí v říjnu 2005, byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. 27. srpna 2007 bylo vydáno stavební povolení. 17. září 2007 byla vypsána soutěž na zhotovitele stavby se soutěžní lhůtou do 6. listopadu 2007.
Součástí stavby je přeložka silnice III. třídy, výstavba doprovodné komunikace, 3 přeložky vedení VN 22 kV a odvodnění trasy.
Stavba navazuje na obchvat Postoloprt, který je připraven ve čtyřpruhovém uspořádání. Následuje MÚK Bítozeves se silnicí II/250. Odtud trasa pokračuje v trase stávající silnice I/7, která bude rozšířena o pravou polovinu vozovky, následně bude levá polovina přestavěna. Mimoúrovňově kříží silnice III. třídy. Stavba končí před MÚK Vysočany se silnicí I/27.
Stavbu projektoval SUDOP Praha a postavilo "Sdružení R7 SGS" ve složení Strabag, Skanska a Geosan Group. Náklady na stavbu byly 812 milionů Kč. Realizace proběhla v období 4. dubna 2008 až 30. června 2009 s uvedením do provozu 2. října 2009.

Stavba Vysočany MÚK je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 0,528 km. V prosinci 1997 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V květnu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. 25. září 2007 bylo zahájeno stavební řízení. Ústní projedníní se uskutečnilo 6. listopadu 2007. 17. prosince 2007 bylo vydáno stavební povolení. Stavba vyřeší komplikované křížení silnic I/7 a I/27.
Součástí stavby je MÚK, nadjezd, přeložka silnice I/27 kategorie S 11,5/70 a délky 1425 m, 2 okružní křižovatky, účelová komunikace délky 650 m a doprovodná silnice délky 400 m.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a psotavilo "Sdružení pro výstavbu R7 Vysočany - MÚK" ve složení Silnice Žatec a Vodohospodářské stavby. Náklady na stavbu byly 248 milionů Kč. Realizace proběhla v období 17. března 2008 až 30. září 2009, s uvedením do provozu 2. října 2009.

Stavba MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice je projektována v kategorii R 25,5/100 a měří 9,444 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. V březnu 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2007 dodal Pragoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro zadání stavby.
1. března 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení. 4. června 2010 bylo na vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Lažany a Droužkovice), 6 mostů na trase, 3 nadjezdy, 2 mosty na přeložkách, přeložky silnic II/568 (2145 m), II/607, III/00729 (485 m) a III/22351 (374 m), doprovodná komunikace (578 m), rekonstrukce stávající silnice I/7 a III/22531, 3 místní (603 m) a 1 účelová komunikace (862 m), 2 polní cesty (3609 m), 2 opěrné zdi a protihluková stěna (350 m).
Stavba začíná za MÚK Vysočany a pokračuje severně od stávající silnice. Před MÚK Lažany (osmičkovitá) se trasa odklání a pokračuje v nové trase. Jižně mijí Všehrdy. Stavba končí za MÚK Droužkovice (osmičkovitá) s přeložkou silnice II/568.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo "Sdružení R7" ve složení Metrostav, Stavby silnic a železnic a EDS HOLDING. Náklady na výstavbu byly 3,313 miliardy Kč. Realizace proběhla v období 16. červenec 2010 až červen 2014. 27. dubna 2010 byla stavba slavnostně zahájena a 20. prosince 2013 byla slavnostně uvedena do provozu.

Stavba MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice je projektována v kategorii R 25,5/100(70) a měří 6,391 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 27. prosince 2001, dne 27. listopadu 2003 se uskutečnilo veřejné projednání. 29. ledna 2004 vydálo MŽP ČR souhlasné stanovisko. 8. listopadu 2005 byla podána žádost o vydání územní rozhodnutí, 31. května 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 2007 Pragoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
22. února 2009 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 9,444 - 12,500. 3. května 2010 bylo vydáno na tuto část stavební povolení.
17. října 2010 bylo zveřejněno Oznámení o zahájení stavebního řízení na část km 12,500 - 15,835. 11. února 2011 bylo na tuto část vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Spořice, dostavba MÚK Nové Spořice, okružní křižovatka, 3 mosty na trase, 3 nadjezdy, 2 mosty na přivaděči, most na polní cestě, přivaděč Spořice (S 9,5/50, 744 m), rekonstrukce silnice III/00733 (4500 m), 3 místní (655 m) a 1 účelová komunikace (110 m), 3 polní cesty (1446 m), 2 opěrné (134 m) a 1 zárubní zeď (133 m), 2 zemní valy a 4 protihlukové stěny (941 m).
Stavba začíná za MÚK Droužkovice a odtud pokračuje podél železniční tratě. Následuje MÚK Spořice (kosodelná) s přivaděčem Spořice. Přes železniční trať Cheb - Chomutov je navržena estakáda (375 m). Stavba končí na MÚK Nové Spořice, která bude doplněna čtyřlístek.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo "Sdružení Droužkovice - Spořice, Skanska, Geosan EDS". Náklady na výstavbu byly 2,859 miliardy Kč. Realizace proběhla v období červen 2010 až červen 2014. 27. dubna 2010 byla stavba slavnostně zahájena a 20. prosince 2013 byla slavnostně uvedena do provozu.

Silnice I/7

Jedná se o stavby, které byly postaveny v trase budoucí rychlostní silnice R7 v polovičním profilu.

Stavba Slaný obchvat, I. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 3,35 km. Součástí stavby byla MÚK Slaný-jihozápad, 2 mosty, nadjezd a pravostranná odpočívka. Původně měl obchvat Slaného vést blíže k městu. Z MÚK Slaný-jih vést severně od Netovic. Poté se stočit severněji. Stavba by pak končila v prostoru Kvíček na MÚK se silnicí II/118 nedaleko trati. Po roce 1989 bylo rozhodnuto vést obchvat Slaného ve vzdálenější variantě. Stavba začíná na MÚK Slaný-jih a pokračuje kolem Netovic k obci Kvíc. Stavba končí za MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II/118 končí. Výstavba probíhala v období 1991 až 1995.

Stavba Slaný obchvat, III. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,7 km. Součástí stavby byla MÚK Slaný-Západ a 2 mosty. Stavba začíná za MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II/118. Odtud pokračuje v pravostranném oblouku mostem přes údolí Šternberského potoka (274 m) kolem obce Kvíc. Následuje další most mezi Krkavčím Mlýnem a Rybníkem (178 m).
Stavba končí na MÚK Slaný-západ se silnicí I/16. Stavbu realizovaly SSŽ. Výstavba stála 299 milionů Kč a probíhala v období březen 1995 až říjen 1997 s uvedením do provozu v září 1997.

Stavba Slaný obchvat, II. etapa je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,4 km. Součástí stavby byla výstavby 2 mosty a nadjezd. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/16. Odtud pokračuje levostranným obloukem. Stavba končí napojením na stávající silnici. Stavbu projektoval Pragoprojekt a realizovaly SSŽ. Výstavba stála 83 milionů Kč a probíhala v období říjen 1996 až září 1998.

Stavba Třebíz, přeložka je postavena jako polovina kategorie R 22,5/100 a měří 2,4 km. Stavbu realizoval Strabag. Výstavba stála 72 milionů Kč a probíhala v období září 1995 až prosinec 1996.

Stavba Hořešovice - hranice okresu Kladno je projektována v kategorii S 11,5/80 jako budoucí polovinu čtyřpruhu a měří 3,058 km. Dokumentace EIA byla zpracována v lednu 1998. Stanovisko MŽP bylo vydáno 20. listopadu 1998. V listopad 1997 VPÚ DECO Praha zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí bylo vydáno v srpnu 1999.
Součástí stavby byly 2 mosty na trase, nadjezd silnice III/23726, přesložky silnic III/23721h (1381 m) a III/23726 (197 m) a protihluková stěna (148 m).
Stavba začíná za křižovatkou se silnicí II/237 u Hořešovic. Vlevo od stávající vozovky je postavena nová dvoupruhová. Stavba končí cca 700 m  za hranicí okresu Kladno.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a provedly SSŽ. Náklady na výstavbu byly 164 milionů Kč. Realizace proběhla v období říjen 2002 až září 2004.

Stavba Louny - obchvat je vybudován v polovičním profilu kategorie R 22,5/100 a měří 6,868 km. Dokumentace EIA byla zveřejněna 9. srpna 1993, dne 10. října 1994 se uskutečnilo veřejné projednání. 17. října 1994 vydalo MŽP ČR souhlasné stanovisko. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracoval Dopravoprojekt Brno. V listopadu 1995 bylo vydáno územní rozhodnutí. V únoru 1996 Dopravoprojekt zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK a 9 mostů. Největší byl most přes řeku Ohře o délce 129,6 m, který je spojitý monolitický předpjatý dvoutrám. Z technologického a ekologického hlediska je stavba zajímavá tím, že zde byly aplikovány obsypy mostních objektů stabilizátem elektrárenského popílku z Počerad v množství 30 000 m3.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Brno a provedly SSŽ o.z. 6 Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 745 milionů Kč. Realizace probíhala v obdobé 15. srpna 1996 až listopad 2001 s uvedením do provozu 28. října 1999.

Úsek Chomutov - Hora Sv. Šebestiána

Přestavba úseku byla rozdělena do tří staveb. Nejedná se o součást rychlostní silnice R7. Dokumentace EIA byla zveřejněna 6. prosince 1993, dne 6. září 1995 se uskutečnilo veřejné projednání. 19. září 1995 vydál Okresní úřad Chomutov souhlasné stanovisko.

Stavba Chomutov - Křimov je plánována v kategorii S 11,5/70 se stoupacími a klesacími pruhy a měří 6,780 km. Součástí stavby je MÚK Nové Spořice, 5 mostů na trase, 2 mosty na I/13, podchod, přeložka silnice I/13 (1,2 km), 3 únikové pruhy a opěrné a zárubní zdi. Celkový objem zemních prací je 635 820 m3. Stavba prochází horským terénem a překonává výškový rozdíl 345 m.
Největší most je most přes údolí Hačky o 4 polích měří 350,43 m, vysoký je 60,5 m. Jedná se o monolitický most s předpjatou letmo betonovanou nosnou konstrukcí.
Stavba začíná v místě napojení jihozápadního obchvatu na MÚK Nové Spořice se silnicí I/13. Odtud pokračuje kolem čističky mostem přes železniční trať Chomutov - Vejprty. Následuje mostní estakáda, která se stáčí do pravostranného oblouku. Stoupáním pokračuje k mostu přes údolí potoka Hárka. Následuje most přes železniční trať. Trasa dále pokračuje jižně kolem obce Strážky. Stavba končí na křížení se silnicí III/00731 Nebovazy - Suchdol.
Stavbu projektoval VPÚ DECO Praha a realizovalo "Sdružením Chomutov - Křimov" ve složení SSŽ, závod Karlovy Vary, Metrostav, Strabag, SMP, Vodohospodářské stavby a Max Bögl&Josef Krýsl. Náklady na stavbu byly 3,068 miliardy Kč. 9. srpna 2004 byla podepsána smlouva se zhotovitelem. Realizace proběhla v období 21. říjen 2004 až červen 2008. 29. června 2007 byla stavba uvedena do provozu.

Stavba Chomutov estakáda je postavena v kategorii S 11,5/70 se stoupacími a klesacími pruhy a měří 660,3 m. Jedná se o výstavbu objektu stavby č. 204 - Estakáda v km 1,384 - 2,008. Estakádu má 13 polí s rozpětím od 35,2 m do 55,0 m. Konstrukce je tvořena dvěma oddělenými konstrukcemi z monolitického předpjatého betonu. Na vnějších stranách byly vybudovány chodníky se zábradlím. Most byl proveden segmentovou technologii.
Mostní objekt se nachází v podhorské oblasti, kde vlivem omezených možností při trasování komunikace bylo nutné v oblasti mostního objektu přejít do stoupání 6 % a v půdorysu přechází trasa komunikace z přímého úseku do směrového oblouku o poloměru 375 m. Niveleta komunikace se nachází nejvýše nad terénem v okolí pilíře 10, kde dosahuje výšky 28 m.
Stavbu mostu projektoval Pontex a Promo a provedlo Sdružení "Obchvat Chomutov" ve složení SMP Construction a SSŽ o.z. Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 495 milionu Kč. Realizace proběhla v období leden 2001 až září 2004.

Stavba Křimov - Hora Sv.Šebastiána je projektována v kategorii S 11,5/70 s přídavnými pruhy pro pomalá vozidla a měří 5,680 km. Součástí stavby bylo 5 mostů na trase, nadjezd, 2 polní cesty a opěrné a zárubní zdi. Zemní práce byly v objemu 507,8 tisíc m3.
Stavba navazuje na předchozí stavbu na křížení se silnicí III/00731 Nebovazy - Suchdol. Poté se přimyká stávající silnici I/7. Pokračuje obchvatem Křimova přes úrovňové křížení se silnicí II/223 směrem na Vejprty, až po napojení na úrovňové křížení se stávající komunikací I/7, kde končí.
Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedly SSŽ o.z. 6 Karlovy Vary. Náklady na stavbu byly 661 milionu Kč. Realizace proběhla v období 11. listopadu 2003 až listopad 2005. Stavba byla slavnostně otevřena 25. října 2005.

Stavba Hora Sv. Šebastiána - st. hranice je projektována v kategorii S 11,5/70 a měří 6,293 km. V listopadu 2008 Novák&partner zpracoval studii účelnosti a proveditelnosti. Součástí stavby je most na trase, rekonstrukce mostu, nadjezd, úprava silnice III/22434, účelová komunikace, polní cesta.
Stavba začíná severně od Nové Vsi, cca 220 m za mostem přes polní cestu. Trasa se odklání od dnešní silnice I/7. Následuje styková křižovatka pro jižní napojení Hory Sv. Šebastiána. Odtud pokračuje severním obchvatem Hory Sv. Šebestiána. Trasa je vedena v levostranném oblouku částečně v zářezu. Trasa pokračuje mostem přes údolí Chomutovky. Před napojením na stávající silnici I/7 v km 2,655 je navrženo severní připojení obce. V dalším úseku trasa pokračuje ve stopě stávající silnice I/7, která bude upravena na normovaný stav, 2 stávající oblouky budou nahrazeny novými většími (605 m a 505 m). Stavba končí na st. hranici s Německem.


autor © Lenny 2002 – 2015
Poslední změny na stránce 28. června 2015