Dálnice D1

Bratislava, Petržalka - Trnava - Trenčín - Žilina - Martin - Ružomberok - Poprad - Prešov - Košice - Michalovce - Záhor státní hranice SR/Ukrajina

Dálnice D1 je součástí V.A Panevropského koridorů (Terst) - Bratislava - Žilina - Košice - Užhorod - (Lvov). V provozu je pět úseků Bratislava, Viedenská - Hričovské Podhradie, Ivachnová - Jánovce, Jablonov - Fričovce, Svinia - Prešov-západ a Prešov-juh - Budimir. Ve stavbě jsou úseky Dubna Skála - Turany, Jánovce - Jablonov, I. a II. etapa, Fričovce - Svinia a dostavba úseku Jablonov - Studenec.

První vládní rozhodnutí o výstavbě dálnic bylo přijato již v listopadu 1938, kdy byla jako součást čtyřletého plánu obnovy silniční sítě odsouhlasena stavba dálkové silnice z Prahy na Podkarpatskou Rus. 2. května 1939 byla skutečně u Průhonic zahájena stavba dálnice z Prahy přes Brno na hranice se Slovenskem, avšak její realizace byla přerušena válečnými událostmi. I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení.
Ve vládním usnesení z 10. dubna 1963 č. 286 došlo k vymezení dálniční sítě. Byly vymezeny dálnice D1 v trase Praha - Brno - Uherské Hradiště - Trenčín - Žilina - Vrútky - Ružomberok - Poprad - Košice - státní hranice ČSSR/SSSR v délce 712 km, toho na Slovensku 402 km, a dálnice D61 Bratislava - Trnava - Trenčín v délce 107,8 km. Vládním usnesením č. 24 z 29. ledna 1987 byla dálnice D61 doplněna o úsek Bratislava - statní hranice ČSSR/Rakousko v délce 2,5 km.

Výstavby dálnice D1 byla obnovena v září 1967, kdy byla započata stavba jednadvacetikilometrového úseku z Prahy do Mirošovic, který byl uveden do provozu 12. července 1971. V dubnu 1969 se potom začalo stavět i od Brna. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. listopadu 1980. Výstavba na Slovensku začala v roce 1972 stavbou Bratislava - Senec a pokračuje až do současnosti.

Usnesením vlády Slovenské republiky v březnu 1999 o koncepci rozvoje dálniční infrastruktury bylo schváleno nové číslování dálnic, a také bylo rozhodnuto, že dálnice D1 se bude skládat z plánovaných dálnic D1 a D61. Do roku 2013-4 má být vybudován souvislý dálniční tah mezi Bratislavou a Košicemi.

Na jaře 2005 byl vypracován projekt poradenskou firmou Mott MacDonald o zapojení soukromého kapitálu do výstavby. Bylo vybrýno osm staveb dálnice D1 o celkové délce 93,95 km. V roce 2007 byly vypsány 2 tendry na zapojení soukromého sektoruU. První balíček zahrnoval chybějící stavby úseku Dubná Skala - Svinia (5 staveb) a druhý balíček zahrnoval úsek Hričovské Podhradie - Dubna Skála. Po uzavření soutěží, které se neobešla bez odvolání byly vybrány vítězná konsorcia. Nedostatek financí a probíhající finanční krize odsouvala začátek realizace. Platnosti koncesních smlouv skončily z důvodů neschopnosti investorů sehnat potřebný kapitál a vláda SR odmítla prodloužit termín pro uzavření smluv.

Celková délka: 516,419 km
V provozu: 358,969 km
7,300 1/2 profil
Ve stavbě: 40,110 km
V přípravě: 110,040 km
7,300 km dostavba

Úseky ve stavbě:

Stavba Hričovské Podhradie - Lietavská Lúčka je projektován v kategorii D 26,5 a měří 11,320 km. Na stavbu byla zpracována dokumentace EIA. Byly aktualizovány dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení v roce 2005. Součástí stavby je 11 mostů, z nichž nejvýznamnější jsou estakáda v Dolním Hričově km 24,118 - 25,915 (1797 m), objekt 204-00 most nad údolím km 29,820, objekt 209-00 most v Lietavské Lúčke v km 34,521 - 35,613 (1091 m).
Na trase jsou plánovány i dva tunely. Tunel Žilina je 687 metrů dlouhý. Druhý tunel Ovčiarsko je dlouhý 2367 metrů. Byla proražena průzkumná štola tunelu Ovčiarsko. Štola je dlouhá 2386,1 m, příčný profil štoly je 16 m2. Štola byla ražena v období prosinec 1996 až duben 1998. Ražbu od západu provedl Váhostav a od východu Banské stavby. Cena bez DPH byla 144 mil. Sk.
Stavba začíná na významné dálniční křižovatky Dolný Hričov s dálnicí D3. Estakádou přes Dolný Hričov a stávající silnici I/18 pokračuje k tunelu Ovčiarisko. Následuje most přes údolí. Jižně se stačí kolem obce Bitárová, následně prochází mezi obcemi Brezany a Horky. Stavba pokračuje tunelem Žilina, za kterým následuje most přes železniční trať a následně estakáda Lietavskou Lúčku, přes Lietavskou Lúčku, řeku, stávající silnici I/64 a MÚK s přivaděčem Žilina - juh (silnice I/64), na které dálnice končí.
Vchody do průzkumné štoly tunelu Ovčiarisko jsou zasypané.
Stavbu realizuje "Sdružení Ovčiarsko" ve složení Doprastav, Váhostav, Strabag a Metrostav s nabídnutou cenou 427 milionů EUR. Realizace je plánována v období leden 2014 až leden 2018. Slavnostní zahájení proběhlo 20. února 2014. 12. září 2014 byla zahájena ražba tunelu Ovčiarsko

Stavba Lietavská Lúčka - Višňové je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 5,400 km. V červnu 2005 byly dokončeny aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Lietavská Lúčka, 5 mostů na trase (2296 m), nadjezd (137 m), 2 mosty na přeložkách (125 m), velká levostranná odpočívka Turie a SSÚD. Stavba je součástí úseku Lietavská Lúčka - Dubná skala, který nahradí přetíženou silnici I/18.
Stavba začíná za křižovatkou Žilina-Lietavská Lúčka. Pokračuje mostem přes silnici III/01889 mezi Višňovou a Turii, před kterým je navržena velká levostranná odpočívka Turie. Stavba končí a navazuje na tunel Višňové.
Stavbu realizuje sdružení Salini Impregilo a DÚHA. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 8,026 miliardy Sk. Realizace je plánována v období červen 2014 až prosinec 2019. Do provozu bude uvedena spolu s úsekem Višňové - Dubna Skala.

Stavba Višňové - Dubná Skala je projektována kategorie D 26,5/100, v tunelu D 26,5/80 a měří 8,110 km, z toho je 7460 metrů tunel Višňové. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko MŽP SR. V listopadu 2002 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Proběhlo zpracování aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení. Původně měla být vyražena jen severní tubus, ale nakonec bylo rozhodnuto razit tunel cely. Nahradí přetíženou cestu I/18 mezi Žilinou a Vrútkami.
Na východním portálu tunelu Višňové je také předmětem stavby napojení tunelu na stávající silnici I/18 u Dubné Skaly větvemi budoucí křižovatky v směru tunel – Martin a Martin – tunel. Součástí jsou také 2 mosty. Malý most přes potok před západním portálem a 4-pólový most přes cestu I/18 na větvi Martin - tunel na východním portálu.
Průzkumná štola je dlouhá 7473 metrů, razila se v budoucí pravé (jižní) tunelové rouře a po jejím využití pro průzkumné účely byla upravena jako úniková a servisní chodba pro velký tunel. Nakonec se jižní tubus nebude razit v trase průzkumné štoly. Práce na průzkumné štole začaly v březnu 1998. Zahájení ražby bylo v září 1998. Průzkumná štola se razila od obou portálů současně. Ze strany západního portálu (za obcí Višňové) bylo 1 871 m raženo klasickou metodou NRTM. Délka 702 m od čela portálu se v sklonu 0,5% razíla dovrchně, zbývající část úseku v délce 1169 m se razila úpadně se sklonem 2,27%. Příčný řez realizovaný metodou NRTM má podkovovitý tvar. Od východního portálu (za lomem Dubná skala) razilo pomocí tunelovacího plnoprofilového razícího stroje ATB 35 HA s průměrem frézové hlavy 3,5 m. Celý úsek ražený strojem má délku 5 609 m a razilo se dovrchně se sklonem 2,27%, což umožnilo odvést báňské vody gravitačně. Ražbu průzkumné štoly prováděl Doprastav a Metrostav Slovakia. Průzkumná štola byla proražena 24. srpna 2002 a dokončena v roce 2004. Náklady na štolu byly 588 milionů Sk bez DPH.
Stavbu realizuje sdružení Salini Impregilo a DÚHA. Náklady na stavbu jsou plánovány na 21,2 miliardy Sk v cenové hladině roku 2006. Realizace je plánována v období červen 2014 až prosinec 2019. Do provozu bude uvedena spolu s úsekem Lietavská Lúčka - Višňové.

Stavba Hubová - Ivachnová je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 15,272km. 30. prosince 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2007 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, 2 mosty přes Váh, 12 dálničních mostů, 4 nadjezdy, 4 mosty na přeložkách, velká levostranná odpočívka Ivachnová, tunel Čebrať (1994 m), dálniční přivaděč Ružomberok, 8 zárubních a 7 opěrných zdí.
Stavba začíná u obce Hubová na MÚK Hubová se silnicí I/18 a povede estakádou přes železniční trať a řeku Váh. Trasa prochází severně od obce Hrboltová, následuje tunel Čebrať. Za tunelem je navržena MÚK Likavka se silnicí I/59, která byla řešena ve více variantách. Severním obchvatem mine Ružomberok, Likavku a Lískovou, za kterou se trasa stačí na jihovýchod a mostem přes silnici, železniční trať a Váh směřuje k Ivachnové, kde se na nově vybudované MÚK  Ivachnová napojí na již postavený úsek Ivachnová - Važec. MÚK Ivachnová umožní najezd pouze ve směru Ružomberok - Poprad.
Stavbu realizuje sdružení OHL ŽS a Váhostav - SK. Náklady na stavbu jsou plánovány na 559 milonů EUR. Realizace byla plánována v období prosinec 2013 až červen 2017. Slatnosní zahájení proběhlo 10. února 2014.

Varianty napojení dálničního přivaděče Ružomberok

Připravované úseky:

Stavba Turany - Hubová je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 13,575 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která doporučila tunelový variant. 30. června 2005 rozhodlo MDPT SR o vedení trasy v povrchovém variantu.
Součástí stavby je MÚK Kraľovany, dobudování MÚK Turany a MÚK Hubová, 19 dálničních mostů (3780 m), 2 nadjezdy (260 m), 1 most na přeložce (60 m), 8 protihlukových stěn, malá oboustranná odpočívka a SSÚD Kraľovany. Budou také vyraženy 4 tunely celkové délky 4932 m, tunel Šútovo (400 m), tunel Malá Fatra (280 m), tunel Rojkov (1777 m) a tunel Havran (2825 m).
Stavba navazuje na předcházející úsek dálnice D1 Dubná Skala - Turany na MÚK Turany a odtud povede v koridoru se silnicí I/18 přes Ľubochniansku dolinu, obci Kraľovany až k obci Hubová. Trasa prochází mnoha sesuvnými poli.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 18,593 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005.

Stavba Behárovce - Branisko, levý pás je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 7,300 km. Jedná se o dostavbu levého jízdního pásu. V lednu 2014 bylo vydáno souhlasné stanivsko k posouzení vlivů na životní prostředí. V říjnu 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 3 mosty a levý tubus tunelu Branisko (4932 m).
Stavba začíná za MÚK Behárovce a končí před MÚK Široké.
Realizace je plánována v období 2020 až 2025.

Stavba Prešov západ - Prešov juh je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 7,870 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Proběhl výběr koridorů vedení trasy dálnice s tím, že bude realizována tunelová varianta, která je vedena oklikou mimo území Prešova.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Prešov-západ a Prešov-juh), 5 dálničních mostů (1664 m), 2 nadjezdy (120 m), tunel Prešov (2244 m), protihlukové stěny (2000 m), 11 demolic rodinných domů, 10 zahradních chatek a 5 zemědělských objektů.
Stavba začíná na MÚK Prešov-západ pokračuje jihozápadně okolo Prešova, následuje tunel a u obce Haniska se napojuje na již provozovaný úsek Prešov - Košice na MÚK Prešov-juh.
Stavbu provede "Združenie D1 Prešov" ve složení Eurovia SK, Eurovia CS, Doprastav, Metrostav a Metrostav Slovakia nákladem 428 milionů EUR. Realizace je plánována v období 2016 až 2019.

Stavba Budimir - Bidovce je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 13,700 km. Probíhá zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Součástí stavby jsou 3 MÚK (Budimír, Košické Oľšany a Bidovce), 8 mostů na trase (1174 m), 8 nadjezdů (675 m), 3 mosty na R2, rychlostní silnice R2 (1061 m) a MÚK na R2 Hrašovník.
Stavba začíná na MÚK Budimir a povede mostem přes řeku Torysa kolem obce Vajkovcí. Jižně od Rozhanovcí je plánována MÚK Košické Olšany s rychlostní silnicí R2. Trasa se stačí na východ. Před obcí Ďurdošík trasa kříží silnici I/50. Stavba končí jižně od Bidovcí na MÚK Bidovce se silnicí II/575.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 6,264 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2015 až 2018.

Stavba Bidovce - Dargov je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 12,950 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 13 dálničních mostů (1748 m), 2 nadjezdy (128 m), malá oboustranná odpočívka a tunel Dargov (1050 m). Levý tubus má stoupací pruh pro pomalá vozidla. Tunel se bude razit dovrchně z východní strany. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Stavba pokračuje od předcházejícího úseku tunelem Dargov přes Slanské vrchy. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,783 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005.

Stavba Dargov - Pozdišovce je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 18,670 km. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 13 mostů (609 m), 8 nadjezdů (484 m), malé oboustranné odpočívka a SSÚD Pozdvišovce. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Začínat bude u obce Dargov, odkud povede severním obchvatem Sečovcí a mostem přes železniční trať Vranov - Trebišov ke křižovatkám se silnicemi II/553 a II/554. Poté krátkým úsekem k Pozdišovcím, kde je plánována MÚK se silnicí I/50.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,555 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005.

Stavba Pozdišovce - státní hranice je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 42,570 km. Součástí stavby budou 4 MÚK, 40 dálničních mostů (1020 m), 16 nadjezdů (1276 m), 2 velké a 1 malé oboustranné odpočívky. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Stavba začíná u obce Pozdišovce a povede mosty přes železniční trať Trebišov - Michalovce a přes řeku Laborec dále jižním obchvatem Michalovcí k mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/555. Odtud povede k obci Závadka, kde bude dálniční křižovatka se silnicí I/50. Od obce Závadka se stočí trasa dálnice na JV a povede kolem obce Záhor až na státní hranici.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,601 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005.

Provozované úseky:

Stavba Bratislava, Viedenská - Prístavný most je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 3,867 km, z toho zahloubeno 850 m. Trasa je umístněná uprostřed ulice Einsteinova a bude od ní fyzicky oddálena. Stavba v sobě zahrnuje 4 nové mosty a 5 nadchodů pro cyklisty a chodce. Nový most na Viedenskej ceste nad dálnicí měří 154 m, most nad Košickou cestou před napojením na Prístavný most měří 567 m a dva mosty v MÚK Dolnozemská jsou dlouhé 283 m a 86 m. Byly také postaveny zárubní stěny v délce 1750 m, opěrné stěny v délce 341 m a protihlukové stěny v délce 4365 m.
Trasa dálnice navazuje na MÚK Bratská s dálnicí D2. Odtud pokračuje k MÚK s Viedenskou cestou. Následuje nadjezd ulice Panónská a následně Jantarovou cestou. Za MÚK s Dolonozemskou cestou končí napojením na Pristavný most.
Stavba byla jednou ze dvou zbývajících staveb, které chybělo postavit z plánovaného dálničního obchvatu Bratislavy. Na stavbu byl získán grant z předvstupního fondu EU - ISPA ve výši 1,537 miliardy Sk. Další náklady byly hrazeny ze státního rozpočtu ve výši 658 milionů Sk. Celkové stavební náklady jsou plánovány na 1,908 miliardy Sk. Začátek výstavby byl plánován na rok 2001, ale vzhledem k uplatnění procesových postupů ISPA došlo k oddálení zahájení výstavby až 20. března 2003. Stavbu realizoval Doprastav. Stavba byla dokončena v červnu 2006. Stavba byla 4. prosince 2005 slavnostně uvedena do provozu.

6103 Stavba Bratislava, Pristavný most - Mierová je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 1,340 km. V roce 1969 byla vypsána anonymní soutěž na ideové urbanisticko-dopravní řešení mostu přes Dunaj, přičemž bylo nutno vycházet ze schváleného SÚP Bratislavy. Celkem bylo vypracováno 18 soutěžních návrhů, z nichž byla v červnu 1970 vybrány 3 návrhy k dalšímu porovnání. V roce 1972 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval investiční úkol a studii variant. V roce 1972 byla ustanovena komise expertů pro výběr konečné alternativy mostu. V prosinci 1972 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava projektový úkol, který byl schválen v listopadu 1973. V prosinci 1975 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval úvodní projekt, který byl schválen v dubnu 1976.
Hlavním objektem stavby byl Dálnično-železniční most, zprovozněný pod názvem Most Hrdinov Dukly, který přemosťuje řeku Dunaj a vstup do zimního přístavu. Délka hlavního mostu je 460,8 m a šířka je 29,4 m, je tvořen 4 poli s rozpětími 102,4+204,8+64+89,6 m. Most je dvoupodlažní, v horní části mostu je vedena dálnice, ve spodní železniční trať a lávky pro chodce a cyklisty.
Spodní stavbu tvoří 5 masivních pilířů o výšce 12 až 22 m, které jsou založeny plošně kromě pilíře V, jenžje založen na vrtaných velkoprůměrových pilotach o průměrách 127 cm, resp. 94 cm. Pilíř II je přímo osazeny v korytě Dunaje na umělém ostrově 70 x 35 m. Nosná konstrukce je dvoupodlažní ocelový trám se třemi hlavními příhradími nosníky o výšce 14 m. Celková hmotnost ocelové konstrukce je 13200 tun.
Na pravobřežním předmostí je postaven 9-polový most délky 362,3 m, resp. 368,0 m, na levobřežním předmostí je postaven 14-polový most délky 562,3, resp. 476,0 m. Na větvích křižovatek bylo postaveno 7 mostů. Celková délka dálničních estakád je 2527 m, celková délka železničních estakád včetně hlavního mostního objektu je 2295 m. Převážná část estakád byla budována na výsuvné skruži MVS-40, větve byly budovány na pevných skružích. Delká železničních estakád je 1934,8 m.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava, generálním dodavatelem byl Doprastav n.p., na stavbě se podílely Vítkovice - Železárny a strojírny, Vítkovice - Hutní montáže Ostrava (montáž ocelové konstukce mostu), Hydrostav a Železničné staviteľstvo. Náklady na stavbu byly 1,085 miliardy Kčs. Realizace proběhla v období duben 1978 až prosinec 1985. Přípravné prácě začaly v září 1977. 17. prosince 1983 byla zprovozněna pravá polovina mostu, včetně 1. traťové koleje. Celý most přes Dunaj byl uveden do provozu 7. listopadu 1985.

Stavba Bratislava, Mierová - Senecká je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 6,475 km. Součástí stavby bylo 5 MÚK, estakáda Prievoz (45 polí, 1756 m), 6 nadjezdů, 8 mostů na větvích křižovatek, 2 mosty na přeložkách, oboustranná odpočívka, přeložky silnic a místních komuinikací a protihlukové stěny. Estakáda Prievoz se skládá ze dvou částí:

  • Estakáda Prievoz - most Galvaniho, které je postavený z předpjatého komůrkového monolitu a prefabrikátových vzpěr. Levý most měří 1046,8 metrů a pravý 1018,6 metrů.
  • Estakáda Prievoz - most Gagarinova, který je postavený z předpjatého komůrkového monolitu a prefabrikátových vzpěr. Levý most měří 692 metrů a pravý 722,2 metrů.

Stavba je součástí dálničního obchvatu Bratislavy. Značně odlehčila Bajkalské, Tmavské a Rožňavské ulici, kde byla kritická situace. Stavba začíná před MÚK Gagarinova, Mierovou ulicí. Estakádou Prievoz pokračuje přes ulici Gagarinova, kolem sídliště Ružinov, železniční tratě od Petržalky a Komárna a ulici Galvaniho. Následuje MÚK Galvaniho. MÚK Bratislava-Letisko s ulicí Ivánská cesta umožňuje napojení na bratislavského letiště M. R. Štefánika. Průchodem přes Tmávku a okolo areálu Zlatých pieskov, kde je vybudována MÚK Bratislava-Zlaté piesky. Stavba končí na MÚK Vajnory se silnicí I/61, kde se napojila na již provozovaný úsek.
Náklady na výstavbu byli 3,544 miliardy Sk, z toho bylo hrazeno 3,174 miliardy Sk prostřednictvím úvěru Evropské investiční banky. Stavbu prováděl Doprastav. Stavba začala 15. června 1999 . Do provozu byla slavnostně uvedena 31.srpna 2002. Dokončena bude v prosinci 2007.

Stavba 6105 Bratislava - Senec je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 16,800 km. Součástí stavby byla MÚK Senec, část MÚK Vajnory, 8 dálničních mostů (225 m), 8 nadjezdů (555 m), 3 ostatní mosty, 2 mosty na větvích křižovatky, most na místní komunikaci, 2 malé odpočívky a SSÚD Bratislava. Minimální poloměr směrového oblouku je 4000 m a maximální podélný sklon je 1,8 %. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná na MÚK Vajnory a končí na sjezdu na silnici I/61 u obce Blatná. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 455,7 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období leden 1972 až prosinec 1976, s uvedením do provozu 12. prosince 1975 jako první úsek dálnice D61.

Stavba 6106 Senec - Trnava je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 19,107 km. Součástí stavby bylo 8 dálničních mostů (198 m), 8 nadjezdů (445 m) a 2 mosty na polních cestách (30 m), malá oboustranná odpočívka Rataj, velká oboustranná odpočívka Zeleneč a přeložky inženýrských sítí. Mosty jsou prefabrikované, jeden nadjezd je monolitický. Minimální poloměr směrového oblouku je 5000 m a maximální podélný sklon je 0,1%. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná v místě napojení na silnici I/61 u obce Blatné a končí před MÚK Trnava na úrovňové křižovatce se starou silnicí I/51. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 403,3 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období leden 1975 až listopad 1978, s uvedením do provozu 7. listopadu 1978.

Úsek Bratislava - Trnava, úprava středního dělícího pásu měří 38 km. Jedná se o 0. etapu rozšíření na šestipruh úseku Bratislava-Vajnory - Trnava, kdy bylo provedeno zpevnění středního dělícího pásu, na úkor kterého byly vytvořeny 3. jízdní pruhy. V další etapě bude provedena výstavba odstavných pruhů.
Úsek byl rozdělena do 2 staveb, a to:
Bratislava - Blatné délky 18 km
Blatné - Trnava délky 20,423 km, který realizoval Doprastav.
Realizace proběhla v roce 2009. Stavba byla slavnostně zprovozněna 12. listopadu 2009.

Stavba 6107 Trnava - Hlohovec je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 18,463 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (MÚK Trnava - čtyřlístek a MÚK Hlohovec - neúplný čtyřlístek), přeložky silnic I/51 a II/513, velká levostranná odpočívka Červeník a SSÚD Trnava. Na tomto úseku je postaveno 9 dálničních mostů (242,5 m), 9 nadjezdů (804 m) a 2 na polních cestách (22 m). Všechny mosty jsou prefabrikované. Minimální poloměr směrového oblouku je 5200 m a maximální podélný sklon je 1,45%. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná před MÚK Trnava a končí provizorním napojením na silnici I/61 za obcí Červeník. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 621 milionů Kčs. Stavba byla realizována v období duben 1978 až květen 1983, s uvedením do provozu 21. dubna 1983.

Stavba 6108 Hlohovec - Piešťany je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 15,130 km. Součástí stavby byl přeložky silnice I/61, dále byly přeloženy 4 polní cesty, vlečka (1695 m), železniční trati Piešťany - Vrbové (1,7 km), 3 plynovody, 3 přeložky vedení VVN, 9 přeložek vedení VN, a 1 velké pravostranné a 1 malé oboustranné odpočívadlo. Na tomto úseku je postaveno 6 na hlavní trase (55 m), 7 nadjezdů (628 m) a 4 mimo dálnici (34 m). Mosty jsou prefabrikované, 1 nadjezd je monolitický. Minimální poloměr směrového oblouku je 8500 m a maximální podélný sklon je 0,22%. V minulosti byla stavba součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná na provizorním napojení u obce Červeník za nadjezdem silnice I/61 a končí před MÚK Piešťany. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p., závody Bratislava a Žilina. Náklady na stavbu byly skoro 600 milionů Kčs, jiné zdroje jen 473,9 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období 1. červen 1980 až říjen 1985, s uvedením do provozu 26. července 1985.

Stavba 6108A Piešťany - Horná Streda je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,325 km. Tato stavba je součástí dálničního obchvatu Piešťan a na dlouhou dobu se stala taky poslední zprovozněnou stavbou dálnice D61, které byla součástí. Součástí stavby byly 2 MÚK (MÚK Piěšťany - atypický trojlístek a MÚK Horná Streda - osmička), 3 dálniční mosty (227 m), 2 nadjezdy (188 m) a 2 mosty na přeložce silnice II/499 (20 m), přeložka silnice II/499, přeložka silnice I/61 a 3 protihlukové stěny (1020 m). Maximální podélný sklon je 0,6%, minimální poloměr směrového oblouku je 1750 m. Trasa vede rovinatou polnohospodářskou krajinou.
Stavba začíná před MÚK Piešťany a končí za MÚK Horná Streda. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 475,7 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období září či leden 1984 až červen 1988.

Stavba Horná Streda - Nové Mesto nad Váhem je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 14,008 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (Lúka a Nové Mesto), část MÚK Horná Streda, 20 mostů (1145 m), z toho 13 dálničních, 1 nadjezd a 2 na přeložkách, a velká odpočívka Hrádok. Dominantním objektem je most přes Biskupský kanál a řeku Váh (752 m).
Stavba začíná na MÚK Horná Streda. Následuje most přes Biskupský kanál a Váh (752 m), který je dominantním objektem stavby. Trasa pokračuje levostranným obloukem k MÚK Lúka, za kterou následuje rovný úsek s rozšířeným úsekem dálnice, který je případně možno využít jako vojenské letiště. Trasa pokračuje po levém břehu Váhu k MÚK Nové Mesto se silnicí I/54, za kterou stavba končí.
Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 4,608 miliardy Sk. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61. Realizace proběhla v období let 1996 až 2000. Pravý jízdní pás byl uveden do provozu 10. září 1998, v plném profilu byla stavba zprovozněna 18. října 2000.

Stavba Nové Mesto nad Váhem - Chocholná je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 15,268 nebo 13,100 dle NDS km. Součástí stavby je MÚK Chocholná, 20 mostů (1535 m), z toho 7 dálničních, 5 nad dálnicí a 8 mimo dálnici a odpočívka Beckov. Nejzajímavějšími mosty je most 205 z atypických nosníků délky 40 metrů typu Doprastav a most 206 přes Váh a Biskupický kanál (336 m) o 4 polích s rozpětím 71+102,5+102,5+60 m postavený technologií letmé betonáže.
Stavba začíná za MÚK Nové Mesto se silnicí I/54. Odtud pokračuje po levé břehu Váhu okolo Beckova, kříží Váh a Biskupický kanál a pokračuje v souběhu se silnicí I/61. Stavba končí za MÚK Chocholná se silnicí I/50.
Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 3,061 miliardy Sk. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61. Realizace proběhla v období let 1996 až 2000. Pravý jízdní pás byl zprovozněn 10. září 1998 a plný profil byl dán do užívání 1. srpna 2000.

Stavba Chocholná - Skala je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 10,300 nebo 11,200 dle NDS km. Součástí stavby je MÚK Zlatovce, 14 mostů (529 metrů), z nichž nejdelší je most přes silnici I/61 a železnicí délky 257 m, malá pravostranná odpočívka Kostolná a velká oboustranná odpočívka Zamarovce. Stavba je součástí dálničního obchvatu Trenčína.
Stavba začíná za MÚK Chocholná. Odtud trasa pokračuje mezi silnicí I/61 a Biskupickým kanálem. Za obcí Kostolná-Záriečie trasa kříží silnici I/61 a pokračuje západně kolem Záblatí k MÚK Záblatí s přivaděčem Trenčín. Dálnice severně míjí Zlatovce, kde bylo vybudována SSÚD Trenčín. Pokračuje severně kolem Istebníku a Orechové. Stava končí za odpočívkou Zamarovce.
Stavbu provedl Doprastav. V minulosti byla součástí plánu dálnice D1. Realizace proběhla v letech 1991 až 1997 s uvedením do provozu v listopadu 1996.

Stavba Skala - Nemšová je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 6,700 nebo 7,500 dle NDS km. Součástí stavby je část MÚK Nemšová, 8 mostů (1189 m), z nichž nejdelší je most přes řeku Váh a inundační území Váhu délky 500 m. Stavba je součástí dálničního obchvatu Trenčína.
Stavba začíná před Skalkou nad Váhom. Odtud pokračuje mostem přes silnici II/507 východně od Skalky. Kříží Váh a pokračuje po náspu mezi Váhem a Kočkovským kanálem. Stavba končí na MÚK Nemšová se silnicí I/57.
Stavbu provedl Doprastav. V minulosti byla součástí plánu dálnice D1. Výstavba probíhala v letech 1994 až 2000 s uvedením do provozu v listopadu 1996.

Stavba Nemšová - Ladce je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 16,628 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK (Ilava a Ladce), část MÚK Nemšová, 20 mostů (1 673 m), z toho 8 dálničních, 8 nadjezdy a 4 mosty na přeložkách a malé odpočívky Dubnica a Prejta. Rozhodujícími jsou:

  • most 207 - délka 174 m s rozpětím polí 42+75+42 m - letmá betonáž,
  • most 212 - realizovaný z prefabrikovaných I nosníků typu Doprastav,
  • most 214 - délka 236,6 m s rozpětím polí 60+105+60 m - letmá betonáž.

Stavba začíná na křižovatce se silnicí I/57 a odtud vede souběžně s Kočkovským kanálem k MÚK Ilava se silnicí II/574, která slouží k napojení města Ilavy na dálniční síť. Trasa dále pokračuje mezi Kočkovským kanálem a Váhem po náspu. Za Ladcemi trasa kříží řeku Váh a následně silnici I/61. Stavba končí za MÚK Ladce se silnicí I/61.
Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byli 3,136 miliardy Sk. Realizace prověhla v letech 1996 až 2000. Pravý jízdní pás byl uveden do provozu 10. září 1998 a plný profil byl zprovozněn 9. listopadu 2000.

Stavba Ladce - Sverepec je postavena v kategorie D 26,5/100 a měří 9,940 km. Součástí stavby je 1 MÚK, 2 MÚK na přivaděči 16 zárubních a opěrných zdi, 5 protihlukových stěn, malá oboustranná odpočívka Beluša, velké odpočívka Sverepec, výstavba 6,56 km přivaděče Púchov, přeložka silnice I/61 (2,34 km) a přeložky silnic II. a III. třídy (5,23 km). Na tomto stavebně náročném úseku se nachází 28 mostních objektů, z toho jsou 4 z prefabrikatů, 12 z předpjatého betonu, 9 železobetonových, 2 z ocelové se spřáhnutou mostovkou a 1 oprava stávajícího mostu. Objem výkopů byl 1,305 miliónů m3 výkopů, a násypů 632 570 m3. Stavba nahradila přetíženou silnici I/61.
Stavba navazuje na předchozí úsek Němšová - Ladce za MÚK Ladce a dále vede JV obchvatem obce Ladce k MÚK Beluša, kde bude začínat rychlostní silnice R6. Odtud vede až k MÚK Sverepec se silnicí I/61, před kterou končí.
Stavbu provedl Hydrostav, po zkrachování Hydrostavu v červnu 2002 stavbu převzal Doprastav. Náklady na stavbu byly na 10,457 miliardy Sk. Výstavba slavnostně začala v lednu 1998 a dokončena byla v prosinci 2007. V roce 1999 vláda SR rozhodla o odsunutí termínu dokončení této rozestavěné stavby do období po roce 2002. 26. srpna 2004 byl uveden do provozu úsek dálnice Ladce - MÚK Beluša včetně poslední části přivaděče Púchov. Zbytek stavby byl zprovozněn 9. prosince 2005.

Stavba Sverepec - Vrtižer je plánována v kategorii D 26,5/100 a měří 9,595 km. Proběhl výběr variant vedení trasy přes Povážskou Bystrici, jako nejvhodnější byla zvolena varianta 2a s MÚK Povážská Bystrica-centrum. V březnu 2003 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, a její doplněk v černu 2004. 3. května 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2005 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Byla vydána stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 MÚK (Povážská Bystrica-jih, Centrum a část MÚK Vrtižer), SSÚD 5 Povážská Bystrica, odpočívka Povážská Bystrica, přeložky silnic I/61 (3957 m) a II/517 (1808 m), bude také postaveno 8 dálničních mostů (1339 m), 2 dálničních estakády (3080 m), 2 nadjezdy, most na větvi křižovatky, 4 mosty na přeložce silnice I/61 a 1 most na přeložce silnice II/517. Největšími mostními objekty jsou estakáda přes Povážskou Bystricu (1444 m) a estakáda podél Hričovského kanálu, kvůli velké vodě, (1694,5 m). Budou vybudovány protihlukové stěny (2000 m) a na přeložce silnice I/61 (1158 m), jedna velká pravostranná odpočívka Povážská Bystrica a SSÚD.
Stavba navazuje před MÚK Povážská Bystrica - západ na předchozí stavbu. Překračuje silnici I/61 a je vedena po hřebeni masívu Šibeničník nad místní častí Jelšové. Šibeničník tvoří výrazný morfologický výběžek zasahující do centra Povážské Bystrice. Využívá na překlenutí města jeho nejužší část ze Šibeničníku je trasa vedená estakádou přes zastavěné území (1444 m). Překonává řeku Váh a dostává se mezi Hričovský kanál a Váh. V dalším úseku kopíruje trasu kanálu, resp. jeho hráze. V posledním úseku je dálnice vedená estakádou (2110 m) v stísněných prostorových poměrech mezi Hričovským kanálem a řekou Váh. Po přemostění Váhu v km 9,300 se dostává na pravý břeh, kde se napojuje na další úsek D1 Vrtižer - Hričovské Podhradie.
Náklady na stavbu byly 380 milonů EUR. Stavba byla rozdělena na tři úseky:

  • I. úsek, km 0,000 - 4,900 měří 4,900 km. Součástí stavby bylo 6 dálničních mostů a odpočívka. Úsek začíná na MÚK Povážská Bystrica-západ a končí před MÚK Povážská Bystrica-centrum.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a realizovalo "Sdružení Sverepec-Vrtižer" ve složení Doprastav a Skanska BS. Realizace proběhla v období 17. červenec 2008 až říjen 2010, s uvedením do provozu 31. května 2010.
  • I. úsek, II. etapa Předmětem stavby je MÚK Povážská Bystrica-jih, SSÚD 5 Povážská Bystrica, přeložky silnic I/61 a II/517 a okružní križovatka v Povážské Bystrici.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedlo Sdružení "Hastra-Diálničné stredisko" ve složení Hastra a M-Silnice. Náklady na stavbu jsou plánovány na . Realizace proběhla v období 21. květen 2010 až květen 2012 s uvedením do provozu 14. června 2012.
  • II. úsek km 4,900 - 9,595 měří 4,695 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (Povážská Bystrica-jih a Povážská Bystrica-sever), 4 dálniční mosty. Úsek začíná před MÚK Povážská bystrica-centrum a končí před MÚK Vrtižer.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a realizovalo "Sdružení Manín" ve složení Váhostav-Sk, Max Bögl a Strabag. Realizace proběhla v období 12. prosince 2007 až červenec 2010, s uvedením do provozu 31. května 2010.

Stavba Vrtižer - Hričovské Podhradie je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 12,904 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK (Povážská Bystrica-sever a Bytča), 11 dálničních mostů, 2 na větvích křižovatek, 2 na dálničních přivaděčích, nadjezd, železniční most, oboustranná odpočívka Predmier, přivaděč a obchvat Bytče, 2 úpravy silnice I/18 (253 + 170 m), přeložka silnice II/507 (2989 m), přeložka železniční trati (1870 m), 1 zárubní a 5 opěrných stěn. Stavba nahradila přetíženou silnici I/61 a umožnila spojení Žiliny s Bratislavou. Stavba je vedena v celé délce po náspu.
Stavba začíná před MÚK Vrtižer, která je navržena jako trubkovitá. Odtud pokračuje mostem přes Váh. Podél Váhu vede až k obci Mikšová, kde se mostem vrací na pravý břeh. Následuje odpočívka v západně od obce Predmier. U obce Hrabově je plánována mimoúrovňová křižovatka s přivaděčem Bytče. Odtud trasa dálnice pokračuje severně od železniční trati Bratislava - Žilina. Stavba končí před plánovanou MÚK Hričovské Podhradie s dálnicí D3.
Stavbu provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 6,094 miliardy Sk. Výstavba začala 1. října 1998. V roce 1999 vlády SR výstavbu zastavila. V červenci 2004 byla opět zahájena výstavba. Stavba byla do provozu uvedena 12. ledna 2007 v polovičním profilu v délce 10 km a v plném v délce 2,5 km. 29. června 2007 byla stavba zprovozněna v plném profilu. Dokončena byla v prosinci 2008.

Stavba Dubná Skala - Turany je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 16,406 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V červecni 2004 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a listopadu 2005 pak dokumentaci pro územní rozhodnutí na změnu v km 0,964 - 3,264. 31. března 2006 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2008 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Bylo vydáno stavební povolení. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které měly být stavěny pomocí soukromého kapitálu, ale po volbách v roce 2010 z toho sešlo.
Součástí stavby jsou 3 MÚK, MÚK Martin II na přivaděči, 16 dálničních mostů (2576 m, z toho 5 přes Váh, Krpeliansky kanál a ŽSR délky 1378 m), 4 nadjezdy (427 m), 2 mosty na přivaděči (150 m), nadjezd na přivaděči (74 m), most na přístupové komunikaci (13 m), 2 lávky pro pěší 267 m), rampa pro pěší (15 m), 1 malá levostranná odpočívka a 1 velká pravostranná odpočívka Turčianská Štiavnička, rychlostní silnice R3 - přivaděč Martin (1788 m, kategorie R 22,5/80), přeložky silnic 2 x I/18 (941 + 769 m) a III/018254 (440 m), úprava místní komunikace (104 m), 3 přístupové komunikace (1811 m), 11 polních cest (4096 m), chodník (597 m), 1 zárubní (100 m) a 9 opěrných zdí (1778 m), 17 zábran proti ptákům (6903 m) a 15 protihlukových stěn (13339 m).
Stavba se začíná na MÚK Dubná Skala se silnicí I/18, kde navazuje na tunel Višňové. Překonává železniční trať a řeku Váh a pokračuje v stísněném prostoru mezi Váhem a Krpelianským kanálem, v časti v souběhu s el. vedením 2x400 kV. U Turčianských Kľačanech dálnice přechází přes Váh mostem (422 m), pokračuje po levé straně Váhu přes MÚK Martin s rychlosní silnicí R3 k obci Sučany, kde opět přemosťuje Váh a Krpelianský kanál. Severním obchvatem Sučan pokračuje k MÚK Turany se silnicí I/18, za kterou stavba končí.
Silnice I/18 v současnosti prochází hustě zastavěnými částmi měst Vrútky, Martin a obce Sučany, kde je už dnes nevyhovující stav, s častými dopravnými nehodami a zpomalením dopravy. Dálnice D1 Dubná Skala – Turany odkloněním dopravy tuto situaci zásadně zlepší.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Váhostav-SK. Náklady na výstavbu byly 138 milionů EUR. Realizace proběhla v období říjen 2011 až září 2015. Stavba byla slavnostně zprovozněna 10. července 2015.

Stavba 0165 Ivachnová - Liptovský Mikuláš je postavena v kategorii D 24,5/100 a měří 14,332 km. V roce 1962 bylo rozhodnuto, že přeložka silnice I/18 bude zároveň pravým pásem budoucí dálnice D1. Další návrh byl realizace čtyřpruhové silnice s úrovňovými křižovatkami se silnicemi III. tříd a realizací přeložky I/18 později. Realizace stavby byla zahájena díky výstavbě vodního díla Liptovská Mara, kdy v roce 1975 měl být zaplavený i zdroj materiálů pro výstavbu dálnice.
V úseku 2,180 km je stavba postavena v kategorii D 24,5/100 a zbytek stavby jako dostavby silnice I/18 na plný profil.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 4 dálniční mosty, 4 dostavby druhého mostu, 2 nadjezdy, velká oboustranná odpočívka, provizorní napojení (0,5 km).
Stavba začíná u Ivachnové, následuje MÚK Ivachnová s přeložkou silnice I/18. Trasa severně míjí Liptovský Michal a pokračuje dále mezi vodní nádrží Liptovská Mara a železniční tratí. Stavba končí před MÚK Liptovský Mikuláš.
Náklady na stavbu byly 241,3 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Váhostav. Stavba proběhla v období leden 1973 až prosinec 1977 s uvedením do provozu 9. prosince 1977. Realizace probíhala současně se stavbou vodního díla Liptovská Mara.

Stavba 0166 Liptovský Mikuláš - Liptovský Ján je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 7,130 km. Stavba vytvořila JV obchvat Liptovského Mikuláše, a tak značně odlehčila městu a jeho obyvatelům.
Součástí stavby je MÚK Liptovský Mikuláš, 12 mostů, přeložka silnice II/584 a SSÚD Liptovský Mikuláš.
Stavba začíná před MÚK Liptovský Mikuláš (prstencovitá) a pokračuje jižně kolem Liptovského Mikuláše a končí na MÚK Liptovský Ján.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedly Inženýrské stavby Košice. Náklady na stavbu byly 368 milionů Kčs. Stavba proběhla v období březen 1972 až listopad 1978, s uvedením části do provozu 1. července 1977 , zbytek byl zprovozněn 9. prosince 1977.

Stavba 0167 Liptovský Ján - Liptovský Hrádok je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 5,100 km. Byly posuzovány jižní (5 km) a severní varianta (3,95 km), k dalšímu sledování byla vybrána severní varianta. Pro most Podtureň bylo navrženo 5 variant možnosti výstavby, a to letmá montáž ze segmentů 35 t, 2 alternativ vylepšené letmé montáže z mostu Sedlice a Podolí, letmá montáž z lamel 80 t a betonáž na pevné skruži Peiner, po posouzení byla doporušena letmá montáž z lamel 80 t.
Součástí stavby byla MÚK Liptovský Hrádok, 6 dálničních mostů, nadjezd, 4 mosty na přeložkách a odpočívka. Nejvýznamnějším objektem je estakáda Podtureň, nejdelší most své doby v Československu, o délce 1038 m a 17-ti polích. Tento letmo montovaný most z lamel kříží údolí Váhu, železniční trať, několik silnic a obce Uhorská Ves a Podtureň. Most tvoří 17 polích o délkách 58 až 70 m s výjimkou krajních polí délky 30, resp. 36 m. Nosnou konstrukci tvoří spojitý komorový nosník, který se skládá ze segmentů o hmotnosti 80 t. Stavba navazuje na předchozí stavbu za MÚK Liptovský Ján. Odtud pokračuje estakádou Podtureň. Stavba končí za MÚK Liptovský Hrádok.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedly Inženierske stavby Košice. Náklady na stavbu byly 530 milionů Kčs. Realizace proběhla v období duben 1976 až prosinec 1983.

Stavba 0168 Liptovský Hrádok - Hybe je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 7,000 km. Na tomto úseku je jedna dálniční křižovatka a letmo montovaný most z lamel Dovalovec (544 m). Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedly Inženýrské stavby Košice. Stavba byla rozdělena do dvou etap:

  • Liptovský Hrádok - Hybe I. stavba měří 7,000 km. V km 0,000-0,750 byla stavba provedena v plném profilu a dále jen v polovičním profilu. Náklady na stavbu byly 343 milionů Kčs. Realizace probíhala v období duben 1983 až červen 1986.
  • Liptovský Hrádok - Hybe II. stavba měří 7,0 km. Jednalo se o dostavbu na plný profil. Součástí stavby byla pravá polovina mostu Belá (323 m) a levá polovina mostu Hybica (578 m). Náklady na stavu byly 240,8 milionů Kčs. Realizace probíhala v období červen 1986 až říjen 1990.

Stavba Hybe - Važec je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 10,663 km. Součástí stavby byla MÚK Východná, část MÚK Hybe a Vážec, 9 dálničních mostů, 4 nadjezdy a 1 most na větvích křižovatky a malá odpočívka Východná.
Stavba navazuje na již postavený úsek Ivachnová - Hybe na MÚK Hybe. Odtud pokračuje severně kolem Východné, následuje MÚK Východná s přivaděčem, za kterou je stavba vedena v souběhu se silnicí I/18. Stavba končí na MÚK Vážec se silnicí I/18.
Stavbu provedl Hydrostav, Bratislava. Náklady na výstavbu byli 3,461 miliardy Sk. Realizace proběhla v období srpen 1996 až prosinec 2006, s uvedením do provozu 16. listopadu 2000.

Stavba Važec - Mengusovce je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 12,225 km. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 10 dálničních mostů celkové délky 1980 m, 3 nadjezdy, 8 mostů na přeložkách, lávka, hloubený tunel Lučivná délky 250 m, oboustranná odpočívka a přeložka silnice I/18 o délce 2,7 km, která byla zprovozněna 28. srpna 2003. Stavba nahradí obtížný průjezd obcemi.
Stavba začíná na MÚK Važec a vede mostem přes řeku Biely Váh a dále pokračuje mezi obcemi Štrba a Tatranská Štrba k dálniční křižovatce se silnicí II/538. Odtud v koridoru podél stávající silnice I/18 až k Mengusovcím. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,64 miliardy Sk.
Stavbu realizovaly Inžinierské stavby Košice a Doprastav. Výstavba začala v srpnu 1998. V roce 1999 vlády SR výstavbu utlumila, v roce 2004 došlo k opětnému obnovení výstavby. 11. prosince 2007 byla stavba zprovozněna, v km 0,000 - 7,706 byl zprovozněn pouze právý jízdní pás. 14. srpna 2008 byl zprovozněn zbytek stavby. Stavba byla dokončena v říjnu 2008.

Stavba Mengusovce - Jánovce je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 25,850 km. Součástí stavby jsou 3 MÚK, část MÚK Spišský Štvrtok, 16 dálničních mostů, 2 na větvích křižovatky, 6 nadjezdů, 3 dočasné mosty a 5 mostů na přeložkách, malá oboustranná odpočívka Batizovce a SSÚD Mengusovce. Budou také přeloženy 2 silnice I. třídy (2433 m), 2 silnice II. třídy (564 m), 3 silnice III. třídy v (1497 m) a 9 polních a lesních cest (6763 m). Tratě ŽSR budou upraveny a přeloženy (2114 m). Maximální podélný sklon je 4,5 %.
Byl také vyražen tunel Bôrik (L=985,4 m, P= 978,96 m) kategorie T 7,5. Šířka tubusu je 8,5 m, šířka vozovky je 7,5 m a výška 5,2 m. Výška nadloží je 120 m. Tunel byl ražený NRTM. Větraní je nucené podélné.
Stavba navazuje na předchozí stavbu za MÚK Mengusovce se silnicí I/18. Odtud povede tunelem Bôrik přes výběžek Kozích hřbetů, k odpočívce Batizovce mezi Svitem a Batizovcemi. Severně od silnice I/18 kolem letiště pokračuje k MÚK Poprad-západ se silnicemi I/18 a III/5345. Následuje další křižovatka Tatry se silnicí II/534. Severním obchvatem Popradu trasa míří ke MÚK Poprad-východ s přeložkou silnice I/67. Následují mosty přes řeku Poprad a železniční trať Poprad - Kežmarok. Poté se dálnice stačí na jihovýchod a obloukem pokračuje dálnice k Albramovicím. Následuje je pravostranný oblouk a podél silnice II/536 pokračuje k Jánovcím. Stavba končí za Janovcemi na MÚK Spišský Štvrtok se silnicí I/18.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 8,25 miliardy Sk. Slovenská vláda získala peníze z kohezního fondu EU ve výši 250 milionů EUR a úvěr z Evropské investiční banky ve výši 87,6 milionů Sk. Stavba byla slavnostně zahájena 9. května 2005.
Stavba je rozdělena do tří staveb:

  • Stavba Mengusovce - Veľká pri Popradě km 0,000 - 8,000 měří 8,000 km. Součástí stavby je MÚK Poprad-západ, estakáda přes řeku Poprad, tunel Borik, malá oboustranná odpočívka Batizovce a SSÚD Mengusovce. 11. prosince 2007 byl proražen tunel Borik. V únoru 2008 prorazili druhý tubus.
    Stavba začíná za MÚK Mengusovce a končí za MÚK Poprad-západ.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a realizovalo sdružení IS Košice a Marti Contractors za cenu 3,318 miliardy Sk. Tunel razil TUBAU. Výstavba 1. úseku proběhla v období 10. dubna 2006 až 2010, s uvedením do provozu 5. prosince 2009.
  • Stavba Veľká pri Popradě - Matejovce km 8,000 - 14,230 měří 6,230 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 estakády a jiné.
    Stavba začíná za MÚK Poprad-západ a končí za MÚK Poprad-východ.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a realizovalo "Sdružení Mengusovce 2" ve složení Doprastav a Strabag za cenu 2,62 miliardy Sk. Výstavba 2. úseku proběhla v období červenec 2005 až červenec 2009, s uvedením do provozu 6. prosince 2008.
  • Stavba Matejovce - Jánovce km 14,230 - 25,850 měří 11,620 km. Součástí stavby jsou 2 estakády. Původně byla stavba realizována v polovičním profilu v kategorii R 11,5/100, ale v průběhu výstavby bylo rozhodnuto o dostavbě na plný profil.
    Stavba začíná za MÚK Poprad-východ a končí před MÚK Spišský Štvrtok.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a realizovalo "Sdružení Mengusovce" ve složení SSŽ, SLOV-VIA a SMP s nabídnutou cenou 2,19 miliardy Sk. Výstavba 3. úseku proběhla v období srpen 2005 až 2010, s uvedením levé poloviny do provozu 6. prosince 2008 a v plném profilu 3. září 2009.

Stavba Jánovce - Jablonov, I. etapa je projektována kategorie D 26,5/100 a měří 9,000 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). 6. září 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2007 "Sdružení Jánovce - Jablonov" ve složení Geoconsult, HBH Projekt a Valbek zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je část MÚK Spišský Štvrtok, 7 dálničních mostů, 3 nadjezdy a přeložky silnic.
Stavba začíná na MÚK Spišský Štvrtok, kde se napojuje na předchozí úsek Mengusovce - Jánovce. Trasa dálnice pokračuje severně od obce Kurimany k MÚK Levoča s plánovanou přeložkou silnice II/533, před kterou končí.
Stavbu realizuje "Sdružení Jánovce-Jablonov" ve složení Váhostav-SK a Bögl a Krýsl. Náklady jsou plánovány na 60 milionů EUR. Realizace je plánována v období 21. červen 2011 až prosinec 2015 s uvedením do provozu 20. října 2015.

Stavba Jánovce - Jablonov, II. etapa je projektována kategorie D 26,5/100 a měří 9,537 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). 6. září 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V dubnu 2007 "Sdružení Jánovce - Jablonov" ve složení Geoconsult, HBH Projekt a Valbek zpracovalo dokumentaci pro stavební povolení do dubna 2007.
Probíhá soutěž na zhotovitele. Součástí stavby jsou MÚK Levoča, 9 dálničích mostů, nadjezd, 2 mosty na přeložkách, přivaděč Levoča (985 m), velká oboustranná odpočívka Levoča a tunel Šibeník kategorie T 9,0/80 (591 m).
Stavba začíná před MÚK Levoča s plánovanou přeložkou silnice II/533 nebo-li přivaděčem Levoča. Jižním obchvatem mine Levoču, u které je plánována odpočívka a za ní tunel. U Spišského Hrhova křižuje silnici I/18 a pokračuje mezi obcemi Dolany, Klčov a Nemešany k obci Jablonov, kde stavba končí před MÚK Spišské Podhradie.
Stavbu realizuje sdružení Eurovia SK, Eurovia CS a Stavby mostou slovakia. Náklady na stavbu jsou plánovány na 126 milionů EUR bez DPH. Realizace proběhla v období 24. červen 2012 až prosinec 2015 s uvedením do provozu 30. listopadu 2015.

Stavba Jablonov - Studenec je projektována kategorie R 11,5/100 a měří 5,210 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V březnu 2005 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je část MÚK Spišské Podhradie, 7 dálničních mostů, 1 nadjezd a přeložka silnice I/18. Jedná se o výstavbu pravého jídního pásu.
Stavba začíná před MÚK Spišské Podhradie, odtud vede vlevo podél stávající silnice I/18. Kolem Spišského Podhradí využívá stávající silnici I/18, která byla vybudována v trase dálnice. Stavba končí za mostem přes silnici do Studence.
Stavbu projektoval Geo Consult Bratislava a realizovalo "Sdružení Jablonov - Studenec" ve složení Doprastav, IS Košice a Váhostav SK. Náklady na stavbu byly 58 milionů EUR. Realizace proběhla v období 17. duben 2009 až červen 2010, s uvedením do provozu 7. června 2010.

Stavba Jablonov - Studenec, II. etapa je projektována kategorie D 26,5/100 a měří 5,210 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V březnu 2005 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Spišské Podhradie, 4 dálniční mosty a 2 protihlukové stěny (1060 m). Jedná se o dostavbu levého jídního pásu.
Stavba začíná před MÚK Spišské Podhradie, odtud povede vlevo podél stávající silnice I/18. Kolem Spišského Podhradí využívá stávající silnici I/18, která byla vybudována v trase dálnice. Stavba končí za mostem přes silnici do Studence.
Stavbu projektoval GeoConsult Bratislava a realizuje "Sdružení Jablonov - Studenec" ve složení Doprastav, IS Košice a Váhostav SK. Náklady na stavbu byly 41 milionů EUR. Realizace proběhla v období 19. listopad 2010 až prosinec 2012 s uvedením do provozu 14. prosince 2012.

Stavba Studenec - Beharovce je projektována kategorie D 26,5/100 a měří 3,322 km. V lednu 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2004 byla dokončena dokumentace pro stavební povolení. V listopadu 2006 byla zpracována aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí na plný profil, byla zpracování dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je část MÚK Behárovce, dálniční most a nadjezd.
Stavba začíná za mostem přes silnici do Studence. Odtud vede severně od stávající trasy silnice I/18 k Behárovcím, kde končí na MÚK Beharovce.
Stavbu realizovalo "Sdružení Inžinierske stavby, a.s. - EUROVIA - Cesty a.s.". Náklady na stavbu byly 22 milionů EUR. Realizace proběhla v období 2. dubna 2009 až říjen 2010, s uvedením do provozu 7. června 2010.

Stavba Behárovce, křižovatka, levý pás je projektována v kagegorii D 26,5/100 a měří 0,760 km. Jedná se o dostavbu levého jízdního pásu v MÚK Behárovce.
Součástí stavby byla větev křižovatky a dálniční most.
Stavba začíná před dálničním mostem přes větev křižovatky a končí před dálničním mostem přes silnici III/01813.
Stavbu provedla Eurovia SK. Realizace proběhla v období březen 2013 až září 2014 s uvedením do provozu 9. května 2014.

Stavba Behárovce - Branisko je postavena v polovičním profilu kategorii D 26,5/100 a měří 7,964 (7,766) km. Rozhodujícím objektem stavby byl tunel Branisko délky 4974,626 m, z toho je délka ražené části 4822,03 m, západní portál je dlouhý 73,388 m a východní 79,208 m. Výška tunelu je 4,5 m, šířka tunelu je 9,5 m a šířka vozovky je 7,5 m. V tunelu je 6 nouzových zálivů a jsou po 720 m. Maximální stoupaní je 1,92 %.
Stavba nahradila obtížný průjezd horským sedlem Branisko, který zvláštně v zimním období byl často s velkými potížemi průjezdný. Proto bylo rozhodnuto, že dojde k výstavbě dálnice s tunelem, který bude v první fázi ražena jižní tunelová roura. Po vyčerpání kapacity dojde k výstavbě severní tunelové roury.
Práce na tomto úseku začali 12. dubna 1996 ražením průzkumné štoly (4841 m) v ose severní roury, která byla proražena 19. prosince 1997. Štola pak byla upravena na únikovou štolu. Ražení jižní tunelová roura začalo 23. května 1997 od západního portálu, ražbu provevedly Baňské stavby Prievidza. Ražba od východního portálu byla zahájena 29. června 1997, kterou provádělo Združenie Spiš. Tunelová roura byla ražena technologii nové rakouské tunelovací metody (NRTM) současně od obou portálů. 1. května 1999 byl tunel slavnostně proražený. Stavba byla spolu s tunelem slavnostně uvedena do provozu 29. června 2003. Náklady na výstavbu včetně tunelu byly 9,219 miliardy Sk.
Stavba byla rozdělena do 4 etap:

  • I. etapa Pravý tunel - Stavební část
    etapu realizovalo Sdružení Branisko, jehož členy byly Banské stavby, Hydrostav, Váhostav, Vodohospodářská výstavba a Sdružení Spiš, jehož členy byly Uranpres, Želba a Geotechnik
  • II. etapa Pravý tunel - Technologie a portálové objekty
    etapu realizovalo Sdružení Branisko a ZPA Křižík
  • III. etapa - Dálnice, cesty, mosty a SSÚD
    etapa zahrnovala výstavbu úseku dálniční úsek Behárovce - Západní portál tunelu Branisko v délce 2431 m a 237 m v křižovatce, 3 mosty o celkové délce 650 m (most na MÚK se silnice I/18 délky 45 m a most Korytné délky 343 m) a SSÚD Behárovce a křižovatku na silnici I/18. Etapu realizoval Váhostav, Inžinierské stavby Košice a PSJ - Chemkostav.
  • III.a etapa - Dálnice
    etapa zahrnovala výstavbu dálnice v plném profilu v délce 360 m úseku Východní portál tunelu Branisko - Široké. Etapu realizoval Inžinierské stavby Košice a PSJ - Chemkostav.

Stavba Široké-obchvat je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 3,061 km. Na tomto úseku byla postavena dálniční křižovatka sloužící pro napojení obce Široké na budoucí dálniční síť. Stavba nahradila zdlouhavý a obtížný průjezd obcí Široké. Stavbu provedly Inženýrské stavby Košice. Náklady na výstavbu byly 210 milionů Sk. Obchvat byl uveden do provozu v září 2001.

Stavba Fričovce-obchvat je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,207 km. Součástí stavby je MÚK Fričovce, přivaděč (821 m), 5 mostů (659 m), délka nejdelšího mostu je 407 metrů, a opěrné zdi (321 m). Stavba navazuje na předchozí úsek Široké-obchvat a pokračuje jako severní obchvat Fričovcí. Stavba končí na MÚK Fričovce, kde se napojuje na stávající silnici I/18. Náklady na výstavbu tohoto úseku byly 1,883 miliardy Sk. Stavbu prováděly Inženýrské stavby Košice. Podle původního harmonogramu výstavby měla být stavbu dokončena v roce 2001. Stavba byla spolu s tunelem slavnostně uvedena do provozu 29. června 2003.

Stavba Fričovce - Svinia je projektována v kategorii D 26,5 a měří 11,217 km. V červenci 1997 vydalo MŽP SK souhlasné stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). V únoru 2007 Dopravoprojekt Bratislava zpracovla dokumentaci pro územní rozhodnutí. V říjnu 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V březnu 2008 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. V listopadu 2008 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK, 14 dálničních mostů, nadjezd, SSÚD Behárovce, 11 zárubních zdí a protihlukové stěny (3506 m).
Stavba začíná za MÚK Fričovce. Odtud pokračuje severně od obcí Hendichovce a Bertotovce, za kterými trasa kříží silnici I/18. Jižně míjí Chmiňany a Chminianskou Novou Ves. Stavba končí před MÚK Svinia.
Stavbu realizuje Sdružení Doprastav – Strabag. Náklady na stavbu jsou plánovány na 115 milionů EUR. Realizace je plánována v období 24. listopadu 2011 až prosinec 2015 s uvedením do provozu 17. prosince 2015.

Stavba Svinia - Prešov-západ je projektována v kategorii D 26,5/120(100) a měří 7,075 km. V červenci 1997 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V listopadu 2000 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí, aktualizována byla v sprnu 2000 a březnz 2006. Bylo vydáno územní rozhodnutí.
V květnu 2003 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro stavební povolení, aktualizována byla v červenci 2006. Stavba urychlila dopravu do Prešova.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 dálničních mostů (930 m) nadjezd, oboustranná odpočívka Malý Šariš, stoupací pruh (2035 m), opěrná stěna (221 m) a 3 zárubní stěny (1185 m). Maximální podélný sklon je 4,5%.
Stavba začíná na MÚK Svinia se silnicí I/18 západně od stejnojmené obce. Následuje most přes potok Malá Svinka délky 255 m. Trasa prochází mezi obcemi Svinia a Kojatice. Následuje prudké klesání, je zde postaven stoupací pruh ve směru od Prešova. Jižně od obce Župany je situován most přes potok délky 494 m, kde je výhledově uvažováno s MÚK se severním obchvatem Prešova. U obce Malý Šariš bude postavena oboustranná odpočívka, za ní následuje MÚK Prešov-západ, kde stavba končí.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedly Inžinierské stavby Košice. Náklady na stavbu byly 105 milionů EUR. Realizace stavby proběhla v prosince 2005 až září 2011, s uvedením do provozu 7. června 2010.

Stavba 0178 Prešov-juh - Ličartovce je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,640 km. Stavba značně zrychlila spojení mezi dvěmi velkými východoslovenskými městy. Na tomto úseku jsou postaveny 2 dálniční křižovatky a SSÚD Prešov. Náklady na stavbu byly 325,9 mil. Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedly Inženýrské stavby Košice. Výstavba probíhala v období duben 1977 až červen 1987, s uvedením do provozu 22. října 1982.

Stavba 0179 Ličartovce - Budimir je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 10,500 km. Součástí stavby byly 2 MÚK, malá oboustranná odpočívka a 3 protihlukové stěny. Stavba značně zrychlila spojení mezi dvěmi velkými východoslovenskými městy. Náklady na stavbu byly 475,6 mil. Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedly Inženýrské stavby Košice. Výstavba probíhala v období duben 1983 až duben 1988.


autor © Lenny 2002–  2014
Poslední změny na stránce 14. září 2014