Dálnice D2

státní hranice ČR/Slovensko - Malacký - Bratislava - státní hranice Slovensko/Maďarsko

Dálnice je důležitou spojnicí Brna s Bratislavou. Je součástí IV. Panevropského Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Konstanta/Thesaloniki/Istanbul. Výstavba dálnice D2 byla schválena usnesením vlády z 10. dubna 1963 č. 286 v trase Brno - Bratislava o délce 117 km, z toho na Slovensku 58,4 km. Vládním usnesením č. 24 z 29. ledna 1987 byla dálnice D2 doplněna o úsek Bratislava - statní hranice ČSSR/Maďarsko o délce 15,5 km.
V provozu jsou úseky státní hranice ČR/Slovensko - Malacky - Bratislava, Lamačská cesta a Bratislava, Staré grunty - Rusovce - st. hranice Slovensko/Maďarsko. Na maďarské straně je v současné době vybudována dálnice M15 v polovičním profilu se zemními prácemi a připravenými mosty, v budoucnosti bude dostavěna na plný profil. U města Mosonmagyaróvaru se M15 napojuje na dálnici M1 Vídeň - Budapešť.

Výstavba dálnice probíhala v období 1969 až 1980. Dálnice se začala stavět souběžně s dálnicí D1. Cílem bylo spojit města Praha - Brno - Bratislava v roce 1980.
První úsek dálnice D2 Bratislava - Malacky se začal stavět 1. 4. 1969. Výstavba byla ukončena v roce 1973. Od Brna se začalo dvaceti pěti kilometrovým úsekem Brno - Blučina. Do provozu byl uveden v roce 1978. Poté byl uveden do provozu úsek Malacky - Kúty, jehož výstavba probíhala v letech 1973-78.
Zbývající úseky z Hustopečí do Kút byl stavěn v letech 1977-81. Tento úsek propojil Brno s Bratislavou, ke zprovoznění došlo 8. listopadu 1980. Na české straně na ni navazuje česká dálnice D2.

Výstavba pak pokračovala v letech 1985 - 1991 stavbou úseku v Bratislavě Staré grunty - Vídeňská. Kde stěžejní stavbou byl most Lafranconi přes řeku Dunaj. A po této stavbě výstavba dálnice ustala na pět let.

K další výstavbě došlo až po rozpadu Československa. Byl postaven úsek D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, jehož součástí byla i odbočka k rakouským hranicím. Úsek Bratislava, Jarovce - státní hranice byl uveden v polovičním profilu do provozu v únoru 1998. Stavba probíhala v letech 1996-2000.

V červnu 2007 byla zprovozněna poslední část dálnice D2, a to stavba Bratislava, Lamačská cesta - Staré Grunty, která propojila již hotové úseky dálnice D2 a vytvořila tak spolu s dálnicí D1 dálniční průtah Bratislavou.

Celková délka: 80 km
V provozu: 80 km

Ve stavbě:

Provozované úseky:

Stavba 024A řeka Morava - Kúty je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,489 km. Součástí stavby byly 2 dálniční mosty o celkové délce 23,2 m, nadjezd (61,0 m) a přeložky polních cest v délce 5517 m. Stavba začíná za hranice s ČR. Odtud stavba pokračuje západně okolo Kút k MÚK Kúty, před kterou končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav. Náklady na stavbu byly 109,7 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období květen 1976 až prosinec 1979. Stavba byla v polovičním profilu uvedena do provozu na konci roku 1978 a v plném profilu 10. července 1979.

Stavba 026 Kúty - Malacký je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 24,175 km. Součástí stavby je MÚK Kúty, 12 dálničních mostů, 13 nadjezdů, 3 oboustranné odpočívky. Největším objektem je estakáda u Sekuliach o délce 615 m nad železniční tratí, Sekulským potokem a silnicí. Mostní objekt má 18 polí a nosnou konstrukci tvoří nosníky I vysoké 1,75 m, dlouhé 35 m o hmotnosti 90 t. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 608,5 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období květen 1973 až 30. listopad 1978, s uvedením do provozu 1. srpna 1978, dle jiného zdroje 17. srpna.

Stavba 027 Malacký - Bratislava, Lamač je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 29,336 km. V roce 1968 Dopravoprojekt bratislava zpracoval souhrnné projektové řešení. A v roce 1970 dokončil konečné projektové řešení.
Součástí stavby byly 3 MÚK, 14 dálničních mostů délky 326 m, 13 nadjezdů délky 964 m,  5 mostů na přeložkách a 2 železniční mosty délky 103 m, 2 přeložky železničních tratí celkové délky 4,221 km, oboustranná odpočívka a SSÚD Malacky.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 666 milionů Kčs. První úsek dálnice D2 se začal stavět 22. dubna 1969. Do provozu byla stavba uvedena 5. listopadu 1973. Výstavba byla ukončena v říjnu 1974.

Stavba D2 Křižovatka Stupava- juh je projektována v kategorii R 22,5/80 a měří 3,8 km. V prosinci 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. Stavbou křižovatky došlo k dopravnímu odlehčení silnici II/505, I/2 a MÚK Lamač.
Křižovatka Stupava-juh bude propojená se silnicemi II/505 a I/2. Navrhovaná dálniční křižovatka spolu s napojením na silnice I. a II. třídy bude v budoucnosti součástí  "nultého okruhu Bratislava“, který začíná na st. hranici SR/Rakousko. Vznikla dálniční křižovatka, MÚK se silnicí I/2, MÚK se silnicí II/505, přivaděč a 3 mosty, z toho 1 nad dálnicí a 2 přivaděči.
Stavbu provedlo "Sdružení D2, Križovatka Stupava, JV-Strabag – Doprastav“. Náklady na stavbu byly 831,2 milionů Sk. Realizace proběhla v období 20. května 2009 až prosinec 2011.

Stavba Bratislava, Lamačská cesta - Staré Grunty je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,661 km. Stavba propojila již hotové úseky dálnice D2 a vytvořila tak spolu s dálnicí D1 dálniční průtah Bratislavou. Součástí stavby je tunel Sitiny, 3 MÚK, podchod, 2 dalniční a 5 mostů mimo hlavní trasu, úprava přilehlých komunikací a nový vstup do ZOO.
Tunel Sitiny je čtyřpruhový, pro každý směr má vlastní tubus. Jižní tunelová roura je dlouhá 1440 m, z toho je 1189 m raženo, 50 m hloubeno a 201 m překryto. Severní tunelová roura je dlouhá 1415 m, z toho je 1159 m raženo, hloubeno je 40 m a zakryto 216 m. Tunel má sklon 2,34 % skoro v celé délce.
Ražba tunelu byla zahájena 27. října 2003. 10. března 2005 byl tunel proražen. Stavbu provedlo sdružení TAISEI - Skanska-BS. Finanční prostředky na realizaci byly získány z úvěru od japonské banky JBIC, celkem 82 % nákladů. Stavba se stavěla na slovenské poměry plynule bez zbytečných zdržení. Náklady na výstavbu jsou 4,045 miliardy Sk. Realizace stavby probíhala v období 2. června 2003 až 23. června 2007.

Stavba 029 Most Lafranconi je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,300 km. Délka stavby bez mostů je 2,166 km. Délka mostů na trase D2 je 1,344 km.
V srpnu 1976 bylo vypracováno 8 návrhů na přemostění Dunaje od 5 různých autorů, v listopadu 1976 proběhlo jejich komplexní vyhodnocení komisí expertů. Dopravoprojekt Bratislava na základě výsledků zpracoval projektový úkol a 27. prosince 1979 bylo vydáno územní rozhodnutí s mostem přes Dunaj o třech polích (90 + 200 + 155 m). Dopravoprojekt zpracoval doplněk projektového úkolu na most o rozpětí 90 + 176 + 170 + 71 m, který byl schválen 22. srpna 1983.
Návrh Výzkumného ústavu inženýrských staveb a ČVÚT Praha z roku 1981 na zavěšený most s 2 pylony o rozpětí 135 + 340 + 135 m nesplňoval podmínky územního rozhodnutí, zasahoval do levobřežní křižovatky a navíc navrhovaná technologie výstavby nebyla ověřená v praxi.
V květnu 1985 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval úvodní projekty. Stavba začíná za MÚK Staré Grunty. Následuje MÚK Botanická (součást investice města). Na levobřežní estakádu navazuje most přes Dunaj. MÚK Viedenská nebyla součástí stavby (investice města). Stavba končí za nadjezdem silnice I/61.
Náklady na stavbu byly 927 milionů Kčs. Realizace proběhla v období duben 1985 až říjen 1991. Stavba byla rozdělena do 3 etap:

  • Stavba Most Lafranconi 0.etapa Jedná se o přípravu území pro stavbu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 72,5 milionů Kčs. Výstavba proběhla v období 1. duben 1985 až prosinec 1987.
  • Stavba Most Lafranconi 1.etapa je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 0,776 km. Jde o stěžejní část stavby, o výstavbu 4. mostu přes Dunaj v Bratislavě délky 766 m, který přemosťuje Dunaj v říčním km 1871,34. Most je tvořen spojenou monolitickou konstrukcí z předpjatého betonu budovaný technikou letmé betonáže. Má 7 polí o rozpětí 83+174+172+4x83 m, šířka je 29,74 m a výška nosné konstrukce mostu je 4,7 - 11 metrů. Hlavní nosný pilíř č. 3 je přímo v korytě Dunaje, byl budovaný na umělém ostrově. Pilíře 2, 4, 5,6,7 a opěra č. 8 jsou založeny na podzemních stěnách, pilíře 1 a 3 jsou založeny plošně. Jako první se budoval pravý most v celé délce a pak levý most. Most současně převádí i vodovod 2 x DN 1000 na vnitřní konzole, na vnější jsou prostory pro chodce a cyklisty.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 447,6 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období 1. leden 1986 až říjen 1991. Pravá polovina byla zprovozněna v říjnu 1990.
  • Stavba Most Lafranconi 2.etapa je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 2,524 km. Součástí této etapy byly provizorní napojení (653 m), předmostí na pravém a levém břehu. Samostatná trasa je vybudovaná v délce 2,17 km z toho na levém předmostí v délce 209 m. Významné objekty byly Ľavobrežná estakáda a Estakáda na Viedenskej ceste. Ľavobrežná estakáda o 12 polích měří 370,93 levý most, resp. 373,87 pravý most. Nosnou konstrukci tvoří monolitická konstrukce z předpjatého betonu B 400. Estakáda na Viedenskej ceste o 5 polích měří 151,3 m. Nosná konstrukce je tvořena předpjatými nosníky I-73. Součástí etapy bylo napojení pomocí ulice Bratská na silnici I/2.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 364 milionů Kčs. Výstavba proběhla v období leden 1988 až 1992, s uvedením do provozu v říjnu 1990.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko IB. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 1,463 km. V první etapě byla postavena mimoúrovňová křižovatka Jarovce, která slouží k dálničnímu propojení Slovenska s Rakouskem. Součástí stavby bylo i 5 mostních objektů o celkové délce 557 m. Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 1,72 miliardy Sk. Výstavba proběhla v období 1996 až 1998, MÚK byla uvedena do provozu v únoru 1998.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko IIB. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,927 km. Na tomto úseku byly postavené 2 mosty o celkové délce 226,9 m. Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 729,2 milionů Sk. Výstavba proběhla v období 1996 až 1998, úsek byl uveden do provozu v únoru 1998.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko III. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,5 km. V polovičním profilu byla stavba uvedena do provozu v únoru 1998. Jednalo se o dostavbu na plný profil v úseku MÚK Jarovce - st. hranice. Stavbu provedly Cesty Nitra. Náklady na výstavbu byly 1,497 miliardy Sk. Stavba byla slavnostně zprovozněna 13. prosince 2002.


autor © Lenny 2002–  2014
Poslední změny na stránce 2. června 2013