Dálnice D2

státní hranice ČR/Slovensko - Malacký - Bratislava - státní hranice Slovensko/Maďarsko

Dálnice je důležitou spojnicí Brna s Bratislavou. Je součástí IV. Panevropského Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Konstanta/Thesaloniki/Istanbul. Výstavba dálnice D2 byla schválena usnesením vlády z 10. dubna 1963 č. 286 v trase Brno - Bratislava o délce 117 km, z toho na Slovensku 58,4 km. Vládním usnesením č. 24 z 29. ledna 1987 byla dálnice D2 doplněna o úsek Bratislava - statní hranice ČSSR/Maďarsko o délce 15,5 km.
V provozu jsou úseky státní hranice ČR/Slovensko - Malacky - Bratislava, Lamačská cesta a Bratislava, Staré grunty - Rusovce - st. hranice Slovensko/Maďarsko. Na maďarské straně je v současné době vybudována dálnice M15 v polovičním profilu se zemními prácemi a připravenými mosty, v budoucnosti bude dostavěna na plný profil. U města Mosonmagyaróvaru se M15 napojuje na dálnici M1 Vídeň - Budapešť.

Výstavba dálnice probíhala v období 1969 až 1980. Dálnice se začala stavět souběžně s dálnicí D1. Cílem bylo spojit města Praha - Brno - Bratislava v roce 1980.
První úsek dálnice D2 Bratislava - Malacky se začal stavět 1. 4. 1969. Výstavba byla ukončena v roce 1973. Od Brna se začalo dvaceti pěti kilometrovým úsekem Brno - Blučina. Do provozu byl uveden v roce 1978. Poté byl uveden do provozu úsek Malacky - Kúty, jehož výstavba probíhala v letech 1973-78.
Zbývající úseky z Hustopečí do Kút byl stavěn v letech 1977-81. Tento úsek propojil Brno s Bratislavou, ke zprovoznění došlo 8. listopadu 1980. Na české straně na ni navazuje česká dálnice D2.

Výstavba pak pokračovala v letech 1985 - 1991 stavbou úseku v Bratislavě Staré grunty - Vídeňská. Kde stěžejní stavbou byl most Lafranconi přes řeku Dunaj. A po této stavbě výstavba dálnice ustala na pět let.

K další výstavbě došlo až po rozpadu Československa. Byl postaven úsek D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, jehož součástí byla i odbočka k rakouským hranicím. Úsek Bratislava, Jarovce - státní hranice byl uveden v polovičním profilu do provozu v únoru 1998. Stavba probíhala v letech 1996-2000.

V červnu 2007 byla zprovozněna poslední část dálnice D2, a to stavba Bratislava, Lamačská cesta - Staré Grunty, která propojila již hotové úseky dálnice D2 a vytvořila tak spolu s dálnicí D1 dálniční průtah Bratislavou.

Celková délka: 80,5 km
V provozu: 80,5 km

V přípravě:

Stavba D2 Bratislava - státní hranice SR/ČR je projektována v kategoriích D 26,5/120, D 33,5/120 a D 33,5/120 s kolektory a měří 58,2 km. V listopadu 2009 zpracoval Ateliér DS technickou studii "D2 Bratislava Lamač - st. hranice SR/ČR, zkapacitnění dálnice", ve které navrhl 3 možné varianty. Z vyhodnocení byla k dalšímu sledování doporučena kombinace všech variant v nové variantě 4. V roce 2012 zpracoval Ateliér DS ideovou studii "Dálnice D2, napojení silnice II/590 a III/503010", ve které byly řešeny 3 varianty, k dalšímu sledování byla vybrána varianta B doplnění oboustranných kolektorů mezi Studienka - Malacky. V květnu 2012 zpracoval Geoconsult Záměr EIA pro kombinaci variant 4 a varianty B.
Součástí stavby jsou 4 nové MÚK (Studienka, Rohožník, Eisnerova, Pri kríži - Podháj), úpravy MÚK (Malacky, Lozorno, Lamač), 2 okružní křižovatky, 4 kolektory, rozšíření 13 dálničních mostů, 2 nadjezdy, 16 mostů na kolektorech, úpravy silnice I/2 a II/505, ulice Dúbravčická, 4 opěrné a 1 zárubní zeď a 16 protihlukových stěn (22 160 m). Povrch vozovky je cementobetonový, na mostech a kolektorech asfaltobetonový.
V úseku státní hranice - Studinka, km 0,0 - 25,0 bude dálnice v současném stavu, tj. čtyřpruh kategorie D 26,5/120. V úseku Studienka - Malacky, km 25,0 - 28,9 bude dálnice dálnice doplněna o oboustranné kolektory při stávajícím čtyřpruhovém uspořádání kategorie D 26,5/120. V úseku Malacky - Stupava juh, km 28,9 - 49,0 bude dálnice přestavěna na šestipruh kategorie D 33,5/120. V úseku Stupava juh - Bratislava Lamač, km 49,0 - 56,4 je dálnice navržena v kategorii D 33,5/120 s oboustrannými kolektory a úsek Bratislava Lamač - Bratislava Polianky, km 56,4 - 58,0 je dálnice navržena v modifikované kategorii D 33,5/120 jako osmipruh bez odstavných pruhů. Kolektory jsou navrženy v kategorii S 9,5/80.
Dálniční mosty budou rozšířeny. Nadjezdy v úseku Malacky - Stupava budou zachovány, SDP bude zúže na 1,325 m a zpevněná krajnice na 0,25 m, čímž vznikne průjezdní prostor o šířce 26,325 m. Kolektory budou provedny krajními poli.
Zkapacitnění začíná před odpočívkou Malacky. V následujícím úseku bude dálnice doplněna o oboustranné kolektory. Se silnicí II/590 je navržena nová MÚK Studienka (deltovitá). Následuje MÚK Rohožník se silnicí III/1113 (osmičkovitá). Stávající křižovatka Malacky se silnicí II/503 bude upravena. Všechny 3 křižovatky budou propojeny kolektory, které končí za MÚK Malacky a zároveň zde začíná šestipruhový úsek do Bratislavy. MÚK Lozorno se silnicí I/2 bude upravena. Před MÚK Stupava juh s dálnicí D4 začínají oboustranné kolektory. V km 53,3 je navržena nová MÚK Eisnerova (prstencovitá). MÚK Lamač se silnicí II/505 bude upravena. Následuje nová MÚK Pri kríži - Podháj s prodlouženou ulicí Dúbravčická (kosodelná), za kterou končí kolektory a mění se kategorie na modifikovanou D33,5/120, tj. osmipruh bez odstavného. Stavba končí za odpočívkou Lamač.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 547,9 milionů EUR.

Stavba D2 Křižovatka Bratislava - Čuňovo je projektována v kategorii D 26,5/120. Předmětem stavby je propojení silnice I/2 s dálnicí D2 před hraničním přechodem, a tím přesměrování dopravy na dálnici D2.
V květnu 2014 zpracoval H+L Project ideovou studii. V březnu 2016 zpracoval HBH Projekt technickou studii ve 3 variantách. V květnu 2016 zpracoval HBH Projekt Záměr EIA. Na základě Rozsahu hodnocení byla v srpnu 2018 zpracována Zpráva o hodnocení, která byla doplněna o 4 variantu.
Varianta 1 se nachází v km 79,202. Její součástí je MÚK Čuňovo, MÚK přivaděč x I/2, 2 nadjezdy, most na přivaděči, přivaděč (687 m), úprava silnice I/2, služební sjezd a protihlukové stěny. Varianta začíná na MÚK Čuňovo (trubkovitá) v km 79,202. Odtud přivaděč pokračuje severně od stěrkoviště. Mostem pokračuje přes železniční trať a silnici I/2, se kterou je navržena MÚK (deltovitá). Přivaděč končí napojením na jižní cestu do Čuňova. Náklady na stavbu jsou plánovány na 40,4 milionů EUR.
Varianta 2 se nachází v km 78,245. Její součástí je MÚK Čuňovo, OK přivaděč x I/2, nadjezd, most na přivaděči, přivaděč (838 m), přeložka silnice I/2, služební sjezd a 6 protihlukových stěn. Varianta začíná na MÚK Čuňovo (kosodelná) v km 78,245. Odtud přivaděč pokračuje jižně od hranice katastru Čuňovo. Mostem pokračuje přes železniční trať, za kterou je navržena okružní křižovatka s přeložkou silnice I/2. Přivaděč končí napojením na severní cestu do Čuňova. Náklady na stavbu jsou plánovány na 40,8 milionů EUR.
Varianta 3 se nachází v km 78,245. Její součástí je MÚK Čuňovo, MÚK přivaděč x I/2, 2 nadjezdy, most na přivaděči, přivaděč (1608 m), úprava silnice I/2, služební sjezd a 4 protihlukové stěny. Varianta začíná na MÚK Čuňovo (kosodelná) v km 78,245. Odtud přivaděč pokračuje 2 protisměrnými oblouky. Mostem pokračuje přes železniční trať a silnici, za kterou je navržena MÚK se silnice I/2 (deltovitá). Přivaděč končí napojením na jižní cestu do Čuňova. Náklady na stavbu jsou plánovány na 46,6 milionů EUR.
Varianta 4 se nachází v km 78,245. Její součástí je MÚK Čuňovo, OK přivaděč x I/2, 2 nadjezdy, most na přivaděči, přivaděč (838 m), přeložka silnice I/2, služební sjezd a 6 protihlukových stěn. Varianta začíná na MÚK Čuňovo (prstencovitá) v km 78,245. Odtud přivaděč pokračuje jižně od hranice katastru Čuňovo. Mostem pokračuje přes železniční trať, za kterou je navržena okružní křižovatka s přeložkou silnice I/2. Přivaděč končí napojením na severní cestu do Čuňova. Náklady na stavbu jsou plánovány na 44,2 milionů EUR.

Provozované úseky:

Stavba 024A řeka Morava - Kúty je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,489 km. Součástí stavby byly 2 dálniční mosty o celkové délce 23,2 m, nadjezd (61,0 m) a přeložky polních cest v délce 5517 m. Stavba začíná za hranice s ČR. Odtud stavba pokračuje západně okolo Kút k MÚK Kúty, před kterou končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav. Náklady na stavbu byly 109,7 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období květen 1976 až prosinec 1979. Stavba byla v polovičním profilu uvedena do provozu na konci roku 1978, dle jiného zdroje 1. sprna 1978 a v plném profilu 10. července 1979.

Stavba 026 Kúty - Malacký je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 24,175 km. Součástí stavby je MÚK Kúty, 12 dálničních mostů, 13 nadjezdů, 3 oboustranné odpočívky. Největším objektem je estakáda u Sekuliach o délce 615 m nad železniční tratí, Sekulským potokem a silnicí. Mostní objekt má 18 polí a nosnou konstrukci tvoří nosníky I vysoké 1,75 m, dlouhé 35 m o hmotnosti 90 t. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 608,5 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období květen 1973 až 30. listopad 1978, s uvedením do provozu 1. srpna 1978, dle jiného zdroje 17. srpna.

Stavba 027 Malacký - Bratislava, Lamač je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 29,336 km. V roce 1968 Dopravoprojekt bratislava zpracoval souhrnné projektové řešení. A v roce 1970 dokončil konečné projektové řešení.
Součástí stavby byly 3 MÚK, 14 dálničních mostů délky 326 m, 13 nadjezdů délky 964 m,  5 mostů na přeložkách a 2 železniční mosty délky 103 m, 2 přeložky železničních tratí celkové délky 4,221 km, oboustranná odpočívka a SSÚD Malacky.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 666 milionů Kčs. První úsek dálnice D2 se začal stavět 22. dubna 1969. Do provozu byla stavba uvedena 5. listopadu 1973. Výstavba byla ukončena v říjnu 1974.

Stavba Bratislava, Lamačská cesta - Staré Grunty je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,661 km. V řijnu 1990 zpracoval Dopravoprojekt "Studii souboru staveb Lamačská cesta - Privadeč dialnice" v 9 variantách, z toho byly 3 tunelové. K dalšímu sledování byly po projednání mezi SSC a městem Bratislava vybrány 3 varianty, které byly rozpracovány v roce 1996 technické studii od Dopravoprojektu. 22. dubna 1998 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko.
V roce 1998 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. 20. září 2001 nabylo územní rozhodnutí právní moci. V roce 1998 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. V roce 2003 bylo vydáno stavební povolení.
Stavba propojila již hotové úseky dálnice D2 a vytvořila tak spolu s dálnicí D1 dálniční průtah Bratislavou.
Součástí stavby je MÚK Lamačská cesta, 2 dálniční mosty, nadjezd, podchod, most na I/2, 3 mosty na přeložkách, tunel Sitina, přeložka silnice II/505 (670 m), přeložky ulic Lamačská cesta (1254 m), Mlýnská Dolina (1165 + 1080 m), Harmincova (542 m), Saratovská (807 m) a Dúbravská-Polianky (495 m) a nový vstup do ZOO.
Tunel Sitiny je čtyřpruhový, pro každý směr má vlastní tubus. Jižní tunelová roura je dlouhá 1440 m, z toho je 1189 m raženo, 50 m hloubeno a 201 m překryto. Severní tunelová roura je dlouhá 1415 m, z toho je 1159 m raženo, hloubeno je 40 m a zakryto 216 m. Tunel má sklon 2,34 % skoro v celé délce.
Stavba začíná před ČS PHM, za kterou byla dálnice provizorně napojena na Lamačskou cestu. Následuje MÚK Polianky s Lamačskou cestou. Pokračuje kolem areálu SAV. Následuje tunel Sitina, který se dálnice dostává do Mlýnské Doliny, kde končí před nadjezdem ulice Staré Grunty.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedlo sdružení TAISEI - Skanska-BS. Finanční prostředky na realizaci byly získány z úvěru od japonské banky JBIC, celkem 82 % nákladů. Stavba se stavěla na slovenské poměry plynule bez zbytečných zdržení. Náklady na výstavbu jsou 4,045 miliardy Sk. Ražba tunelu byla zahájena 27. října 2003. 10. března 2005 byl tunel proražen. Realizace stavby proběhla v období 2. června 2003 až 24. června 2007.

Stavba 029 Most Lafranconi je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,300 km. Délka stavby bez mostů je 2,166 km. Délka mostů na trase D2 je 1,344 km.
V srpnu 1976 bylo vypracováno 8 návrhů na přemostění Dunaje od 5 různých autorů, v listopadu 1976 proběhlo jejich komplexní vyhodnocení komisí expertů. Dopravoprojekt Bratislava na základě výsledků zpracoval projektový úkol a 27. prosince 1979 bylo vydáno územní rozhodnutí s mostem přes Dunaj o třech polích (90 + 200 + 155 m). Dopravoprojekt zpracoval doplněk projektového úkolu na most o rozpětí 90 + 176 + 170 + 71 m, který byl schválen 22. srpna 1983.
Návrh Výzkumného ústavu inženýrských staveb a ČVÚT Praha z roku 1981 na zavěšený most s 2 pylony o rozpětí 135 + 340 + 135 m nesplňoval podmínky územního rozhodnutí, zasahoval do levobřežní křižovatky a navíc navrhovaná technologie výstavby nebyla ověřená v praxi.
V květnu 1985 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval úvodní projekt. Stavba začíná za MÚK Staré Grunty. Následuje MÚK Botanická (součást investice města). Na levobřežní estakádu navazuje most přes Dunaj. MÚK Viedenská nebyla součástí stavby (investice města). Stavba končí za nadjezdem silnice I/61.
Náklady na stavbu byly 927 milionů Kčs. Realizace proběhla v období duben 1985 až říjen 1991. Stavba byla rozdělena do 3 etap:

  • Stavba Most Lafranconi 0.etapa Jedná se o přípravu území pro stavbu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 72,5 milionů Kčs. Výstavba proběhla v období 1. duben 1985 až prosinec 1987.
  • Stavba Most Lafranconi 1.etapa je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 0,776 km. Jde o stěžejní část stavby, o výstavbu 4. mostu přes Dunaj v Bratislavě délky 766 m, který přemosťuje Dunaj v říčním km 1871,34. Most je tvořen spojenou monolitickou konstrukcí z předpjatého betonu budovaný technikou letmé betonáže. Má 7 polí o rozpětí 83+174+172+4x83 m, šířka je 29,74 m a výška nosné konstrukce mostu je 4,7 - 11 metrů. Hlavní nosný pilíř č. 3 je přímo v korytě Dunaje, byl budovaný na umělém ostrově. Pilíře 2, 4, 5,6,7 a opěra č. 8 jsou založeny na podzemních stěnách, pilíře 1 a 3 jsou založeny plošně. Jako první se budoval pravý most v celé délce a pak levý most. Most současně převádí i vodovod 2 x DN 1000 na vnitřní konzole, na vnější jsou prostory pro chodce a cyklisty.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 447,6 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období 1. leden 1986 až prosinec 1991. Pravá polovina byla zprovozněna v říjnu 1990.
  • Stavba Most Lafranconi 2.etapa je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 2,524 km. Součástí této etapy byly provizorní napojení (653 m), předmostí na pravém a levém břehu. Samostatná trasa je vybudovaná v délce 2,17 km z toho na levém předmostí v délce 209 m. Významné objekty byly Ľavobrežná estakáda a Estakáda na Viedenskej ceste. Ľavobrežná estakáda o 12 polích měří 370,93 levý most, resp. 373,87 pravý most. Nosnou konstrukci tvoří monolitická konstrukce z předpjatého betonu B 400. Estakáda na Viedenskej ceste o 5 polích měří 151,3 m. Nosná konstrukce je tvořena předpjatými nosníky I-73. Součástí etapy bylo napojení pomocí ulice Bratská na silnici I/2.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 364 milionů Kčs. Výstavba proběhla v období leden 1988 až 1992, s uvedením do provozu v říjnu 1990.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko IB. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 1,463 km. V první etapě byla postavena mimoúrovňová křižovatka Jarovce, která slouží k dálničnímu propojení Slovenska s Rakouskem. Součástí stavby bylo i 5 mostních objektů o celkové délce 557 m. Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 1,72 miliardy Sk. Výstavba proběhla v období duben 1996 až 1998, MÚK byla uvedena do provozu 13. února 1998.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko IIB. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,927 km. Na tomto úseku byly postavené 2 mosty o celkové délce 226,9 m. Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 729,2 milionů Sk. Výstavba proběhla v období duben 1996 až 1998, úsek byl uveden do provozu 13. února 1998.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko III. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,5 km. V polovičním profilu (levá polovina) byla stavba uvedena do provozu 13. února 1998. Jednalo se o dostavbu na plný profil v úseku MÚK Jarovce - st. hranice. Stavbu provedly Cesty Nitra. Náklady na výstavbu byly 1,497 miliardy Sk. Výstavba proběhla v období 2001 až 2003 se slavnostním zprovozněním 13. prosince 2002.


autor © Lenny 2002–  2019
Poslední změny na stránce 2. listopadu 2018