Dálnice D3

Hričovské Podhradie – Kysucké Nové Mesto – Čadca – státní hranice Slovensko/Polsko

Dálnice je součástí VI. Panevropského koridoru Gdaňsk - Katovice - Žilina a taky mezinárodní silnice E75 Gdaňsk – Lodž – Žilina – Bratislava – Budapešť – Bělehrad – Atény. Výstavbu dálnice schválila slovenská vláda v březnu 1999. Na propojení dálnice D3 s polskou rychlostní silnicí byla sepsána mezinárodni dohoda. Dálnice se bude až na úsek Hričovské Podhradie - Žilina, Brodno stavět v polovičním profilu. Na polské straně bude navazovat na dálnici D3 polská rychlostní komunikace S1 Czenstochowa - Katovice - Bielsko-Biela - státní hranice.

29. listopadu 1995 byla podepsána mezistátní dohoda mezi Ministerstvem dopravy, pošt a telekomunikací SR a Ministerstvem dopravy a mořského hospodářství PR o místě propojení dálnice D3 s rychlostní silnicí S1 na státní hranici mezi obcemi Skalité a Zwardoň. Dohoda byla aktualizována 19. července 2001 a 16. února 2007.

V provozu je úsek Hričovské Podhradie - Žilina-Brodno a v polovičním profilu úseky Oščadnica - Čadca-obchvat a Svrčinovec - státní hranice. Ve stavbě je úsek Čadca-Bukov - Svrčinovec.

Celková délka: 58,167 km
V provozu: 11,100 km
18,690 km (1/2 profilu)
Ve stavbě: 5,673 km
0 km (1/2 profilu)
V přípravě: 21,917 km
18,491 (dostavba 2. poloviny)

Úseky ve stavbě:

Stavba Čadca-Bukov - Svrčinovec km 37,037 P / 37,338 L - 42,710 je projektována v kategorii D 24,5/80 a měří 5,673 km. V roce 1996 zpracoval Enviconsult Žilina technickou studii "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité" a v roce 1997 zpracoval Ing. Tabaček dodatek k ní. V roce 1998 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí na stavbu "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité, I. úsek, km 0,000 - 21,900". 3. listopadu 2000 vydalo MŽP SR závěrečné souhlasné stanovisko k záměru "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité".
V září 2006 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava aktualizace dokumentaci pro územní rozhodnutí. 12. července 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V červnu 2011 zpracovalo "Sdružení Amberg & Proma & R-Project" ve složení Amberg Engineering Slovakia, R-Project Invest a Proma dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je část MÚK Podzávoz, dostavba MÚK Čadca-Bukov, 7 dálničních mostů (2449 m), 2 nadjezdy, 3 mosty na větvích křižovatky, most na I/11, 3 mosty na MK, 2 lávky pro pěší, pochod, 7 mostů mimo dálnici, přivaděč Podzávoz, úprava silnice I/11 (368 m), 4 místní a 2 účelové komunikace, 2 chodníky, 2 polní cesty, 13 opěrných, 1 pilotová a 9 zárubních zdí a 28 protihlukových stěn (11300 m).

Stavba začíná na MÚK Čadca - Bukov a odtud povede přes MÚK Podzávoz k významné MÚK Svrčinovec s rychlostní silnicí R5, před kterou stavba končí. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11 a zlepší spojení s Ostravskou aglomerací.
Stavbu provádí "Sdružení D3 Čadca, Bukov" ve složení Strabag, Porr a Hochtief CZ nákladem 287 milionů EUR. Výstavba je plánována v období 15. prosince 2016 až 14. prosince 2020. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 24. ledna 2017.

Připravované úseky:

Stavba Žilina-Brodno - Kysucké Nové Mesto, km 11,100 - 22,225 je projektována v kategorii D 24,5/80 a měří 11,125 km. V roce 1996 zpracoval Enviconsult Žilina technickou studii "Dálnice D18 Žilina - Kysucké Nové Mesto", v únoru 1997 její změnu a v roce 1998 dodatek. V roce 1997 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k EIA.
V březnu 1998 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 27. července 1998 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko ke stavbě "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto". 15. prosince 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto", jehož platnost byla prodloužena 15. března 2002. V červenci 2006 a v dubnu 2009 zpracoval Geoconsult změnu dokumentace pro územní rozhodnutí.
V roce 2000 zpracoval Geonconsult dokumentaci pro stavební povolení "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto, II. úsek Žilina (Strážov) - Kysucké Nové Mesto, II. část Žilina (Brodno) - Kysucké Nové Mesto" a v květnu 2009 zpracoval její aktualizaci. V červenci 2009 zpracoval Geonconsult zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Žilina-Brodno a Kys. N. Mesto), 7 dálničních mostů, 3 nadjezdy, 2 mosty na I/11, 2 mosty na projení I/11 - MK, 6 mostů mimo dálnici, most na PC, tunel Kysuca (T 8/80; 584 m), přeložky silnic I/11 (3552 + 982 m) a III/2095 (1359 m), úpravy silnic 2x I/11 (300 a 1401 m), III/2053 (487 m), III/2095 (43 m), provizorní napojení (218 m), 3 místní komunikace (919 m), 8 polních cest (4806 m), 3 chodníky (954 m), 3 úpravy řeky Kysuca (10035 m), 8 opěrných (2140 m), 2 ochranné (1217 m) a 2 zárubni zdi (473 m), 4 clony proti oslnění (893 m) a 18 protihlukových stěn (9102 m). Celkový objem výkopů je 1 768 198 m3 a násypů 1 685 827 m3.
Stavba před MÚK Žilina-Brodno se silnicí I/11, kde navazuje na provozovaný úsek Hričovské Podhradie - Žilina-Brodno. Odtud trasa pokračuje ve stopě stávající čtyřpruhové silnice I/11, která byla postavena v kategorii S 24,5/100, která bude upravena. Na konci čtyřpruhu začíná trasa stoupat, železniční trať (L=833 m, P=311 m). Trasa veden mezi silnici I/11 a řekou Kysuca, poté levá polovina je vedena po estakádě podél Kysuce (328 m), na kterou navazuje most přes řeku Kysucu (L=323 m, P=330 m). Stavba vede po náspu po pravém břehu řeky Kysuca k MÚK Kysucké Nové Mesto s přeložkou silnice III/2095 (kosodelná). Za křižovatkou dálnice opět přechází mostem (537 m) na druhý břeh Kysuce mostem. Hloubeným tunelem Kysuca dálnice pokračuje mezi silnicí I/11 a řekou Kysucou přes Kysucké Nové Mesto, za kterým opět trasa míří mostem přes Kysucu (522 m) na druhý břeh. Trasa pokračuje po pravém břehu řeky Kysuce. Za mostem přes Kysucu (149 m) jižně od Kysuckého Lieskovce stavba končí provizorním napojením na silnici I/11. Následuje most přes trať ŽSR. Po levém břehu řeky Kysuce dálnice pokračuje k tunelu Kysuce, kterým prochází kolem Kys. N. Mesta, kde je navržena MÚK Kys. Nové Mesto. Následně se napojuje na další úsek.
Stavba nahradí přetíženou silnici I/11.

Stavba Kysucké Nové Mesto - Oščadnica km 22,225 - 33,017 je projektována v kategorii D 24,5/100 a měří 10,792 km. V roce 1996 zpracoval Enviconsult Žilina technickou studii "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité" a v roce 1997 zpracoval Ing. Tabaček její dodatek. V roce 1998 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavbu "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité, I. úsek, km 0,000 - 21,900". 3. listopadu 2000 vydalo MŽP SR závěrečné souhlasné stanovisko k záměru "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité".
V roce 2002 zpracoval Dopravoprojekt aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí "Dálnice D3 (D18) Kysucké Nové Mesto - Skalité" v kategorii D 24,5/100. V září 2006 zpracoval Dopravoprojekt novou dokumentaci pro územní rozhodnutí. 28. září 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V srpnu 2010 zpracovalo "Sdružení Kysucké Nové Mesto - Oščadnica" ve složení Dopravoprojekt a Valbek dokumentaci pro stavební povolení a v březnu 2011 zpracovalo zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Krásno nad Kysucou, 11 dálničních mostů, 2 nadjezdy, 4 mosty na I/11, most na větvi křižovatky, oprava nadjezdu, oprava lávky pro pěší, levá odpočívka Krásno nad Kysucou, pravá odpočívka Oščadnica, přeložka silnic 4x I/11 (5590 m), úpravy silnic II/520, III/2014 (26 m), III/2017 (681 m) a III/011087, 6 místních (829 m) a 2 účelové komunikace (267 m), 1 lesní (144 m) a 5 polních cest (1115 m), 4 chodníky, 15 opěrných (5705 m) a 5 zárubních zdí (2493 m), 15 protihlukových stěn (11440 m) a demolice 3 mostů a podchodu. Celkový objem výkopů je 1 142 089 m3 a násypů 1 317 615 m3.
Stavba začíná za mostem přes řeku Kysucu jižně od Kysuckého Lieskovce. Odtud trasa pokračuje vlevo podél stávající silnice I/11. U Kysuckého Lieskovce je navržen most přes přeložku silnice I/11 (155 m). Trasa dále pokračuje v souběhu se stávající silnicí I/11. V Krásně nad Kysucou je navržen most přes řeku Bystřici a silnici II/520 (L=315 m, P=306 m), za kterým následuje MÚK Krásno nad Kysucou se silnicí II/520 (trubkovitá). Stavba končí před mostem přes silnici III/2013 do Oščadnice. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11 a zlepší spojení s Ostravskou aglomerací.

Stavba Oščadnica - Čadca, Bukov - 2. profil km 33,017 - 37,021 je projektována v kategorii D 24,5/80 a měří 4,004 km. V roce 1996 zpracoval Enviconsult Žilina technickou studii "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité" a v roce 1997 zpracoval Ing. Tabaček dodatek k ní. V roce 1998 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí na stavbu "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité, I. úsek, km 0,000 - 21,900". 3. listopadu 2000 vydalo MŽP SR závěrečné souhlasné stanovisko k záměru "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité".
V roce 2002 zpracoval Dopravoprojekt aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí "Dálnice D3 (D18) Kysucké Nové Mesto - Skalité" v kategorii D 24,5/80.
V červenci 2011 zpracovalo "Sdružení Amberg & Proma & R-Project" ve složení Amberg Engineering Slovakia, R-Project Invest a Proma dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Sdružení "D3 Oščadnica - Čadca, Bukov" ve složení Dopravoprojekt a Basler&Hofmann Slovakia zpracovává dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je 8 dálničních mostů (624 m), 7 úprav stávajících levých mostů, tunel Horelica (558 m), SSÚD Oščadnica, pravostranná odpočívka Oščadnica, úprava silnice III/2013 (112 m), 3 místním (446 m), 3 přístupové (346 m) a 1 účelová komunikace (51 m), polní cesta (543 m), chodník (164 m), 9 opěrných a 8 zárubních zdí a 30 protihlukových stěn. Celkový objem výkopů je 267 179 m3 a násypů 133 103 m3.
Tunel délky 558,26 m je navržen v kategorii T 8,0/80. Raženo bude 556,72 m a hloubeno 4,7 m na žilinském portále. Tunel bude ražen z žilinského portálu NRTM metodou.
Stavba začíná před mostem přes silnici III/2013 do Oščadnice. Předmětem je dostavba pravé poloviny dálnice D3. Před tunelem je navržen stoupací pruh v km 34,633 - 35,250 délky 617 m. V km 35,600 je navržen most přes údolí (18 + 22 + 5x31 + 30 m; 236 m). Před portálem tunelu Horelica (558 m) je navržen další most přes údolí (141 m). Následně trasa vede tunelem Horelica. Pravý tunel je veden v osové vzdálenosti 28 m od osy levého tunelu. Stavba končí před MÚK Čadca-Bukov (rozštěpná).

Stavba D3 Skalité - státní hranice Slovensko/Polsko, 2. profil je projektována v kategorii D 24,5/100 a měří 2,950 km. Jedná se o dostavbu levé poloviny vozovky. V listopadu 1995 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 29. března 2010 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je dostavba MÚK Skalité, 4 dálniční mosty (1352 m), nadjezd, most na větvi křižovatky, 3 opěrné a 2 zárubní zdi a protihlukové stěny.
Stavba začíná mostem přes údolí severně od Skalitého. Odtud pokračuje v zářezu k dalšimu velkému mostu přes údolí u železniční zastávky Skalité Kudlov. Trasa pokračuje v zářezu k dalšímu mostu přes potok a polní cestu. Po krátkém zářezu se trasa dostává k nejdelšímu mostu stavby přes silnici I/12 (494 m, výška 32 m). Zde je vybudována MÚK Skalité se silnicí I/12. Za mostem následuje úsek vybudovány v plném profilu, kde stavba končí.

Úseky v provozu:

Stavba Hričovské Podhradie - Žilina-Strážov km 0,000 - 6,850 je projektována v kategorii D 26,5/100 a v km 6,650-6,850 v kategorii D 24,5/100 a měří 6,850 km. 27. července 1998 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko ke stavbě "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto". V březnu 1998 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 15. prosince 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto". V roce 1998 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro stavební povolení a v červnu 2005 byla aktualizována.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Dolný Hričov a Žilina-Strážov), úsek dálnice D1 v délce 680,46 m, 9 dálničních mostů (2602 m), 2 nadjezdy (329 m), 9 mostů na větvích křižovatek (1836 m), most na přeložce, větve křižovatek (4874 m), přeložky silnic I/61 (815 m), III/2091 (3395 m), 2 účelové komunikace (794 m), 11 opěrných a zárubních zdí (1859 m) a protihlukové stěny. <--Nejdelším mostem je most na větvi V3 křižovatky Dolný Hričov o 16 polí s rozpětím 25,2 až 39 m.-->
Začíná před významnou dálniční křižovatkou Dolný Hričov s dálnicí D1. Do křižovatky je napojeno také Letiště Žilina. Odtud trasa vede podél železniční tratě Bratislava - Žilina. Mezi Dolním a Horním Hričovem u ČOV dálnice přechází mostem železniční trať a silnice I/61 a dále je vedena nad silnicí I/61 po úpatí kopce po estakádě ve svahu nad silnicí I/61 (1560 m) až k MÚK Žilina-Strážov se silnicí I/61, kde stavba končí a větve křižovatky navazují na přivaděč Žilina-Strážov.
Stavbu projektoval Geoconsult a provedlo "Sdružení Strážov" ve složení Doprastav, Strabag a Váhostav SK. Náklady na výstavbu byly 6,959 miliardy Sk. Úsek se na slovenské poměry stavěl velmi rychle. Realizace proběhla v období říjen až prosinec 2009. Stavba byla slavnostně zahájena 7. října 2005. 12. ledna 2007 byl zprovozněn 5,7 km dlouhý úsek dálnice v polovičním profilu (levá polovina) spolu se stavbou D1 Vrtižer - Hričovské Podhradie. 12. prosince 2007 byla do provozu uvedena celá pravá polovina vozovky a 1 km vozovky levé. 6. června 2008 byla slavnostně uvedena do provozu zbývající část levé poloviny vozovky v délce 1979 m.

Stavba Žilina-Strážov - Žilina-Brodno km 6,850–11,100 je projektována v kategorii D 24,5/80 a měří 4,250 km + 0,543 km provizorní napojení. 27. července 1998 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko ke stavbě "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto". V březnu 1998 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 15. prosince 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu "D18 Hričovské Podhradie - Kysucké Nové Mesto".
V roce 2006 zpracoval Geoconsult aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. 4. listopadu 2008 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V prosinci 2006 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro stavební povolení. 30. července 2009 bylo vydáno stavební povolení, jehož platnost byla prodloužena 11. května 2011.
Součástí stavby je část MÚK Žilina-Brodno 2 dálniční mosty, 2 mosty na přeložkách, dálniční tunel Povážský Chlmec (L=2253 m, P=2189), přeložka silnice I/11 (750 m), provizorní napojení (550 m), lesní cesta (134 m), 2 opěrné zdi (232 m), clona proti oslění (535 m) a 3 protihlukové stěny (4840 m). V tunelu jsou navrženy 3 nouzové zálivy a 7 únikových cest.
Stavba začíná za MÚK Žilina-Strážov se silnicí I/18. Estakádou přes silnici I/18, ŽSR a vodní nádrží Hričov (L:31 + 43 + 46 + 60 + 2x51 + 64 + 3x37 + 7x41 + 63 + 2x108 + 70 + 9x44 m, P: 30 + 44 + 57 + 53 + 44 + 55 + 9x42 + 64 + 2x110 + 71 + 8x44 + 39 + 27 m; L=1500 m, P=1426 m) pokračuje na druhý břeh Váhu, kde následuje tunel Povážský Chlmec. Za tunelem trasa mostem překonává řeku Kysucu a větev silnice I/11 (L: 34 + 3x44 + 61 + 107 + 75 m, P: 32 + 3x42 + 61 + 107 + 75 m; L=411 m a P=402 m) a napojuje se do trasy silnice I/11. Následuje rozštěp MÚK Žilina-Brodno a v km 11,100 - 11,643 provizorní napojení (543 m), které končí před nadjezdem křižovatky se Žilina-Brodno.
Stavbu projektoval Geoconsult a provedlo "Sdružení D3 Žilina (Strážov)-Žilina (Brodno)" ve složení Eurovia SK, Hochtief CZ a Stavby mostou Slovakia nákladem 306 milionů EUR. Výstavba proběhla až v období červen 2014 až 2. prosince 2017. Stavba byla slavnostně zahájena 17. června 2017. Tunel byl slavnostně proražen 28. ledna 2016. Stavba byla slavnostně zprovozněna 2. prosince 2018.

Stavba Oščadnica - Čadca je projektována v polovičním profilu kategorie D 26,5 a měří 3,440 km. Stavba nahradila přetíženou silnici I/11. Součástí stavby bylo 8 mostů.
Stavba začíná cca 1,2 km za MÚK Krásno nad Kysucou. Odtud pokračuje severně podél původní silnice I/11 a končí před tunelem Čadca. Byla postavena levá polovina budoucího čtyřpruhu.
Stavbu provedl Vahostav, Žilina. I/11. Náklady na výstavbu byly na 387 milionů Sk. Výstavba začala v dubnu 1996. Do konce roku 1998 stavbaři úsek skoro dokončili. Byl vyasfaltovaný a svodidla byly skoro v celé požadované délce namontované. V únoru 1999 vláda SR rozhodla o odsunutí termínu dokončení této rozestavěné stavby. K obnovení výstavby došlo v roce 2002. Stavba Oščadnica - Čadca byla uvedena do provozu spolu s obchvatem Čadce 29. října 2004.

Stavba Čadca - obchvat, I. etapa je projektována v polovičním profilu kategorie D 26,5 a měří 1,377 km. Stavba nahradila složitý průjezd Čadcou. Součástí stavby jsou 2 mosty na trase a tunel Horelica (595 m).
Tunel je typickým bočním svahovým tunelem, který je ražený přes vrch Čupel. V první fázi byla vybudována jižní tubus, ve kterém je provoz veden obousměrně. Tunel byl ražen metodou NRTM. Výstavba tunelu byla zahájena prácemi v předportálové části tunelu (hloubená část délky 180 m) v dubnu 1998. Poté byla vyražena průzkumná štola (225 m). V červenci 2000 byla zahájena ražba tunelu, který byl slavnostně proražen 7. července 2002.
Stavba začíná před mostem v Klímkovci, následuje tunel Horelica, za kterým končí. Byla postavena levá polovina budoucího čtyřpruhu.
Stavbu provedl Vahostav, Žilina. Náklady na výstavbu byly 3,216 miliardy Sk. Realizace proběhla v období duben 1998 až prosinec 2006. 29. října 2004 byl stavba spolu s II. etapou a stavbou Oščadnice - Čadca uvedena slavnostně do provozu.

Stavba Čadca - obchvat, II. etapa je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 1,146 km včetně přivaděče a úpravy silnice I/11. Stavba nahradila složitý průjezd Čadcou. Součástí stavby je neúplná MÚK Čadca-Bukov, 4 mosty, přivadšč Čadca (764 m) a rekonstrukce silnice I/11.
Stavba začíná za tunelem Horelica. Následuje budoucí MÚK Čadca-Bukov, odkud je stavba vedena v trase přivaděče Čadca. A od křižovatky s ulicí Slobody byla provedena rekonstrukce silnice I/11, stavba končí za křižovatkou s ulicí Májová. Byla postavena levá polovina budoucího čtyřpruhu.
Stavbu provedl Doprastav. Realizace proběhla v období říjen 2000 až číjen 2004. 29. října 2004 byl stavba spolu s I. etapou a stavbou Oščadnice - Čadca uvedena slavnostně do provozu.

Stavba Svrčinovec - Skalité km 42,710 - 54,992 je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5/80 a měří 12,282 km, z toho 0,745 km v plném profilu. V roce 1996 zpracoval Enviconsult Žilina technickou studii "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité" a v roce 1997 zpracoval Ing. Tabaček dodatek k ní. V roce 1998 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí na stavbu "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité, I. úsek, km 0,000 - 21,900". 3. listopadu 2000 vydalo MŽP SR závěrečné souhlasné stanovisko k záměru "Dálnice D18 Kysucké Nové Mesto - Skalité".
V roce 2002 zpracoval Dopravoprojekt aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí "Dálnice D3 (D18) Kysucké Nové Mesto - Skalité" v kategorii D 24,5/80. 20. července 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Po přehodnocení stavebního záměru se předpokládala výstavba v polovičním profilu. Během prací na dokumentaci pro stavební povolení došlo opět k přehodnocení výstavby a to v plném profilu. V březnu 2009 zpracovala Alfa 04 dokumentaci pro stavební povolení v kategorii D 24,5/80. 20. prosince 2010 bylo vydáno stavební povolení.
Během soutěže na zhotovitele padlo rozhodnutí postavit tuto stavbu v polovičním profilu. V úseku ZÚ - tunel Svrčinovec je stavba postavena v plném profilu, ve zbývajícím úseku byla postavena pravá polovina budoucího čtyřpruhu.
Součástí stavby je MÚK Svrčinovec, 13 dálničních mostů (3995 m), nadjezd, 3 mosty na větvích křižovatek, malá oboustranná odpočívka Čierné, přeložka silnice I/11 (863 m), 17 polních a 4 lesní cesty, 4 opěrné (309 m) a 2 zárubní zdi (562 m) a 6 protihlukových stěn (2262 m). Dále byly vyraženy tunely Svrčinovec (L=445 m, P=420 m) a Poľana (L=892 m, P=898 m). Tunely jsou navrženy v kategorii T 8,0/80.
Stavba začíná před MÚK Svrčinovec se silnicí I/11 (trubkovitá), kde by měla v budoucnu začínat plánovaná rychlostní silnice R5. V křižovatce je postaven most přes železniční trať Ostrava - Žilina, Šľahorov potok a silnici I/11 (404 m). Za mostem je vyražen tunel Svrčinovec, který se skládá z ražené části délky 375 m, hloubených částí délky 45 m a únikové štoly délky 445 m. Následuje most přes údolí Strýčkova potoka (192 m), za kterým trasa stoupá k mostu Markov (405 m). Trasa severozápadně míjí Čiernu pri Čadci. Za mostem Vršok (420 m, výška 63 m) je navržena odpočívka Čierné. Následuje kratší most přes údolí a polní cesty, za kterým se trasa v zářezu dostává k nejvýššímu mostu Slovenska Valy (593 m, výška 86 m). Trasa pokračuje severně od Čierné po hřebenu kopce Valy k mostu Čadečka (705 m), kterým se trasa stáčí na jihovýchod. Severně od začátku Skalitého je navržen další velký most přes údolí (218 m). Za mostem Rieka je vyražen tunel Poľana, který se skládá z ražené části délky 860,6 m a hloubených částí délky 37,4 m a únikové štoly délky 866 m. Za tunelem Poľana následuje poslední most stavby přes údolí (271 m), za kterým stavba končí napojením na úsek dálnice Skalité - státní hranice.
Ražbu průzkumné štoly tunelu Poľana (840 m) provedl Doprastav s cenou 130 milionů Sk bez DPH v období listopad 2006 až březen 2007, kdy byly po vyražení 302 m práce z rozhodnutí investora zastaveny. Původně měla být štola upravena na unikovou štolu, ale investor rozhodl, že tunel bude vyražený s oběma tubusy. Následně se investor opět vrátil k původnímu řešení a štola byla upravena na únikovou štolu.
Po vybudovaní tohoto úseku se předpokládá přesměrování tranzitní dopravy sever - jih z hraničního přechodu v Trstené na Kysuce.
Stavbu provedlo "Sdružení D3 Svrčinovec - Skalité" ve složení Váhostov-SK, Doprastav, Metrostav a Strabag nákladem 336 milionů EUR. Výstavba proběhla v období 23. října 2013 až říjen 2017. Stavba byla slavnostně zahájena 25. října 2013. 31. července 2014 byla zahájena ražba tunelu. 10. května 2015 byla proražena úniková štola tunelu Poľana. 23. června 2015 byl tunel Svrčinovec proražen. Slavnostní prorážka tunelu Poľana se uskutečnila 7. září 2015. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 10. června 2017.

Stavba D3 (D18) Skalité - státní hranice Slovensko/Polsko 54,992 - 58,167 je projektována v polovičním profilu kategorie D 26,5/100 a měří 3,175 km, z toho je 0,343 km v plném profilu. V listopadu 1995 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Skalité, 4 dálniční mosty (1352 m), nadjezd, most na větvi křižovatky, 6 polních cest (2919 m), 3 opěrné a 2 zárubní zdi a protihlukové stěny.
Stavba začíná mostem přes údolí severně od Skalitého. Odtud pokračuje v zářezu k dalšimu velkému mostu přes údolí u železniční zastávky Skalité Kudlov. Trasa pokračuje v zářezu k dalšímu mostu přes potok a polní cestu. Po krátkém zářezu se trasa dostává k nejdelšímu mostu stavby přes silnici I/12 (494 m, výška 32 m). Zde je vybudována MÚK Skalité se silnicí I/12. Za mostem následuje úsek vybudovány v plném profilu. Stavba končí na státní hranici, kde navazuje na polskou rychlostní silnici S1.
Stavbu projektoval Geoconsult a provedl Váhostav SK. Náklady na výstavbu byly 78 milinonů EUR. Výstavba v oblasti Skalitého začala v listopadu 1997 a podle původního harmonogramu výstavby měli stavbu dokončit v listopadu 2000. V únoru 1999 byla výstavba zastavená. Úsek byl tehdy rozestavěný na 20 procent. Do provozu měla být uvedena na podzim 2009, s termínem dokončení v prosinci 2010. K obnovení výstavby došlo v roce 2004. 16. ledna 2006 byl uveden do provozu 150 m dlouhý úsek s novou celnicí před státní hranicí. V srpnu 2012 byla stavba dokončena a uvedena do provozu byla 10. června 2017 spolu se stavbou D3 Svrčinovec - Skalité.


autor © Lenny 2002–  2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019