Dálnice D3

Hričovské Podhradie – Kysucké Nové Mesto – Čadca – státní hranice Slovensko/Polsko

Dálnice je součástí VI. Panevropského koridoru Gdaňsk - Katovice - Žilina a taky mezinárodní silnice E75 Gdaňsk – Lodž – Žilina – Bratislava – Budapešť – Bělehrad – Atény. Výstavbu dálnice schválila slovenská vláda v březnu 1999. Na propojení dálnice D3 s polskou rychlostní silnicí byla sepsána mezinárodni dohoda. Dálnice se bude až na úsek Hričovské Podhradie - Žilina, Brodno stavět v polovičním profilu. Na polské straně bude navazovat na dálnici D3 polská rychlostní komunikace S69 Czenstochowa - Katovice - Bielsko-Biela - státní hranice.

V roce 2007 se posoudí, jestli by nebylo lepší postavit 1/2 profil se zemními prácemi a přípravnými prácemi na výstavbě mostou a nadjazdou pro rychlou dostavbu na plny profil od města Žilina po Kysucké Nové Mesto a k daným stavebním úsekům.

V provozu je úsek Hričovské Podhradie - Žilina-Strážov a v polovičním profilu úseky Oščadnica - Čadca-obchvat a velmi krátký úsek před polskými hranicemi.

V roce 2007 bylo rozhodnuto, že výstavba zbývajících staveb bude rovnou realizována jako čtyřpruh.

Celková délka: 60,468 km
V provozu: 6,850 km
6,39 km (1/2 profilu)
Ve stavbě: 4,250 km
15,175 km (1/2 profilu)
V přípravě: 44,203 km

Úseky ve stavbě:

Stavba Žilina-Strážov - Žilina-Brodno km 6,800–11,100 je projektována v kategorii D 24,5/80 a měří 4,250 km. V prosinci 2006 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby jsou 2 dálniční most, 2 mosty na přeložkách a dálniční tunel Povážský Chlmec (L=2253 m, P=2189). V tunelu jsou navrženy 3 nouzové zálivy a 7 únikových cest.
Stavba začíná za MÚK Žilina-Strážov se silnicí I/18. Estakádou přes silnici I/18, ŽSR a vodní nádrží Hričov pokračuje na druhý břeh Váhu, kde následuje tunel. Stavba končí na křižovatce s přivaděčem Žilina - Brodno.
Stavbu realizuje Sdružení D3 Žilina (Strážov)-Žilina (Brodno) ve složení Eurovia SK, Hochtief CZ a Stavby mostou Slovakia s nabídnutou cenou 255 milionů EUR. Výstavba je plánována až v období červen 2014 až červen 2017.

Stavba Svrčinovec - Skalité je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5/80 a měří 12,280 km. 20. července 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2007 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Svrčinovec, 13 dálničních mostů, nadjezd, 3 mosty na větvích křižovatek, most na přeložce, malá oboustranná odpočívka, 20 přeložek silnic a cest. opěrné zdi (309 m), zárubní zdi (562 m) a protihlukové stěny (2262 m). Součástí stavby jsou tunely Poľana (L=892 m, P=898,1 m) a Svrčinovec (L=445 m, P=420 m). Tunely jsou navrženy v kategorii T 8,0/80. 31. července 2014 byla zahájena ražba tunelu.
Ražbu průzkumné štoly tunelu Poľana (840 m) provedl Doprastav s cenou 130 milionů Sk bez DPH v období listopad 2006 až březen 2007, kdy byly po vyražení 302 m práce z rozhodnutí investora zastaveny. Původně měla být štola upravena na unikovou štolu, ale investor rozhodl, že tunel bude vyražený s oběma tubusy.
Stavba bude začínat před mostem přes železniční trať Ostrava - Žilina. Následuje významná MÚK Svrčinovec se silnicí I/11, kde by měla v budoucnu začínat plánovaná rychlostní silnice R5. Následuje tunel Svrčinovec. Následují mostní objekty, zářezy a násypy. Na úpatí Zadních honů je navržena odpočívka. Za tunelem Polana před obcí Skalité stavba končí napojením na úsek dálnice Skalité - státní hranice. Bude postavena pravá polovina budoucího čtyřpruhu.
Po vybudovaní tohoto úseku se předpokládá přesměrování tranzitní dopravy sever - jih z hraničního přechodu v Trstené na Kysuce.
Stavbu realizuje sdružení Váhostov, Doprastav, Metrostav a Strabag. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 9,043 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období říjen 2013 až říjen 2016.

Stavba Skalité - státní hranice Slovensko/Polsko je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 3,175 km. Na trase jsou plánovány 4 mosty o celkové délce 1352 m. Délka nejdelšího mostu (most č. 201) bude 494 m, výška mostních pilířů má byť až 32 m. Náklady na výstavbu jsou plánovány 3,08 miliardy Sk. Výstavba v oblasti Skalitého začala v listopadu 1997 a podle původního harmonogramu výstavby měli stavbu dokončit v listopadu 2000. V roce 1999 byla výstavba zastavená. Úsek je rozestavěný na 20 procent. Stavbu provádí Vahostav SK. Do provozu má být uveden na podzim 2009, s termínem dokončení v prosinci 2010. 16. ledna 2006 byl uveden do provozu 150 m dlouhý úsek s novou celnicí před státní hranicí.

Připravované úseky:

Stavba Žilina-Brodno - Kys. N. Mesto je projektována v kategorii D 24,5 a měří 10,118 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V únoru 2008 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Žilina-Brodno a Kys. N. Mesto), 7 dálničních mostů, 3 nadjezdy, 6 mostů mimo dálnici a tunel Kysuca o délce 584 m.
Stavba před MÚK Žilina-Brodno s dálničním přivaděčem Žilina - Brodno. Následuje most přes trať ŽSR. Po levém břehu řeky Kysuce dálnice pokračuje k tunelu Kysuce, kterým prochází kolem Kys. N. Mesta, kde je navržena MÚK Kys. Nové Mesto. Následně se napojuje na další úsek.
Stavba nahradí přetíženou silnici I/11. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 12,27 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období červenec 2016 až srpen 2020.

Stavba Kys. N. Mesto - Čadca-juh je projektována v kategorii D 24,5 a měří 11,828 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V září 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Krásno nad Kysucou, 12 mostů na trase, 2 nadjezdy a 6 mostů mimo dálnici. Stavba začíná za MÚK Kysucké N. Mesto a odtud povede až k již provozovanému úseku Oščadnica - Čadca-Bukov, kde by se měla napojit na MÚK Čadca - juh. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11 a zlepší spojení s Ostravskou aglomerací.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 7,113 miliardy Sk bez DPH. Výstavba je plánována v období říjen 2016 až říjen 2019.

Stavba Čadca-Bukov - Svrčinovec je projektována v kategorii D 24,5 a měří 5,857 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V září 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je Podzávoz, dostavba MÚK Čadca-Bukov, 13 mostů na trase, 3 nadjezdy a 8 mostů mimo dálnici.
Stavba začíná na MÚK Čadca - Bukov a odtud povede přes MÚK Podzávoz k významné MÚK Svrčinovec s rychlostní silnicí R5, před kterou stavba končí. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11 a zlepší spojení s Ostravskou aglomerací.
Uvažuje se se spolufinancováním kohezního fondu EU. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 6,165 miliardy Sk bez DPH. Výstavba je plánována v období březen 2015 až březen 2018.

Úseky v provozu:

Stavba Hričovské Podhradie - Žilina-Strážov je projektována v kategorii D 26,5/100 a v km 6,650-6,850 v kategorii D 24,5/100 a měří 6,850 km. Na stavbu bylo vydáno kladné hodnocení MŽP SR. V roce 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 1998 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. V červnu 2005 byla aktualizována. Součástí stavby je MÚK Dolný Hričov, která řeší křížení s dálnicí D1 a napojení silnice I/18, MÚK Žilina-Strážov, úsek dálnice D1 v délce 680,46 m, přeložka silnice I/18 v délce 815 m, větve křižovatek v délce 4874, přeložky silnic III. třídy v délce 3395 m. Bylo také postaveno 20 mostů, z toho 9 dálničních o celkové délce 2601,6 m (největší je estakáda ve svahu nad silnicí I/18 o délce 1560 m), 9 na větvích křižovatek o celkové délce 1836 m, 2 nadjezdy o celkové délce 329 m, 1 ostatní o délce 21 m a 11 opěrných a zárubních zdí v délce 1859 m. Most na větvi V3 křižovatky Dolný Hričov tvoří monolitický objekt z předpjatého betonu o 16 polí s rozpětím 25,2 až 39 m.
Začíná před významnou dálniční křižovatkou Dolný Hričova odtud vede podél trati ŽSR. Mezi Dolním a Horním Hričovem dálnice přechází mostem železniční trať a silnice I/18 a dále je vedena nad silnicí I/18 po úpatí kopce až k MÚK Žilina-Strážov se silnicí I/18, která je vybudována částečně. Stavba zde navazuje na přivaděč Žilina-Strážov.
Stavbu provedlo sdružení Doprastav, Strabag a Váhostav SK. Náklady na výstavbu byly 6,959 miliardy Sk. Úsek se na slovenské poměry stavěl velmi rychle. Výstavba byla slavnostně zahájena 7. října 2005 a trvala do prosince 2009. 12. ledna 2007 byl zprovozněn 5,7 km dlouhý úsek dálnice v polovičním profilu spolu se stavbou Vrtižér - Hričovské Podhradie. 12. prosince 2007 byl do provozu uveden zbývající pravá polovina vozovky a 1 km vozovky levé. 6. června 2008 byla slavnostně uvedena do provozu zbývající část.

Stavba Oščadnica - Čadca je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 3,440 km. Stavba nahradila přetíženou silnici I/11. Součástí stavby bylo 8 mostů.
Stavba začíná cca 1,2 km za MÚK Krásno nad Kysucou. Odtud pokračuje severně podél původní silnice I/11 a končí před tunelem Čadca. Byla postavena levá polovina budoucího čtyřpruhu.
Stavbu provedl Vahostav, Žilina. I/11. Náklady na výstavbu byly na 387 milionů Sk. Výstavba začala v dubnu 1996. Do konce roku 1998 stavbaři úsek skoro dokončili. Byl vyasfaltovaný a svodidla byly skoro v celé požadované délce namontované. V roce 1999 vláda SR rozhodla o odsunutí termínu dokončení této rozestavěné stavby. K obnovení výstavby došlo v roce 2002?. Stavba Oščadnica - Čadca byla uvedena do provozu spolu s obchvatem Čadce 29. října 2004.

Stavba Čadca - obchvat, I. etapa je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 1,377 km. Stavba nahradila složitý průjezd Čadcou. Součástí stavby jsou 2 mosty na trase a tunel Horelica (595 m).
Tunel je typickým bočním svahovým tunelem, který je ražený přes vrch Čupel. V první fázi byla vybudována jižní tubus, ve kterém je provoz veden obousměrně. Tunel byl ražen metodou NRTM. Výstavba tunelu byla zahájena prácemi v předportálové části tunelu (hloubená část délky 180 m) v dubnu 1998. Poté byla vyražena průzkumná štola (225 m). V červenci 2000 byla zahájena ražba tunelu, který byl slavnostně proražen 7. července 2002.
Stavba začíná před mostem v Klímkovci, následuje tunel, za kterým končí. Byla postavena levá polovina budoucího čtyřpruhu.
Stavbu provedl Vahostav, Žilina. Náklady na výstavbu byly 3,216 miliardy Sk. Realizace proběhla v období duben 1998 až prosinec 2006. 29. října 2004 byl stavba spolu s II. etapou a stavbou Oščadnice - Čadca uvedena slavnostně do provozu.

Stavba Čadca - obchvat, II. etapa je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 1,146 km včetně přivaděče a úpravy silnice I/11. Stavba nahradila složitý průjezd Čadcou. Součástí stavby je neúplná MÚK Čadca-Bukov, 4 mosty, přivadšč Čadca (764 m) a rekonstrukce silnice I/11.
Stavba začíná za tunelem Horelica. Následuje budoucí MÚK Čadca-Bukov, odkud je stavba vedena v trase přivaděče Čadca. A od křižovatky s ulicí Slobody byla provedena rekonstrukce silnice I/11, stavba končí za křižovatkou s ulicí Májová. Byla postavena levá polovina budoucího čtyřpruhu.
Stavbu provedl Doprastav. Realizace proběhla v období říjen 2000 až číjen 2004. 29. října 2004 byl stavba spolu s II. etapou a stavbou Oščadnice - Čadca uvedena slavnostně do provozu.


autor © Lenny 2002–  2014
Poslední změny na stránce 26. září 2014