Dálnice D4

státní hranice Slovensko/Rakousko - MÚK Jarovce s D2 - MÚK Ketelec s R7 - MÚK Most pri Dunaji s R1 - MÚK Ivanka-sever s D1 - MÚK Stupava-juh s D2 - státní hranice Slovensko/Rakousko

Usnesením vlády ČSSR č. 24 ze dne 29. ledna 1987 O rozvoji dálniční sítě do roku 1995 byla dálniční síť rozšířena o úsek dálnice D61 st. hranice ČSSR/Rakouskou - Bratislava v délce 2,5 km. Podle usnesením vlády č. 162/2001 z 21. února 2001 se tento úsek stal součástí dálnice D4.
Usnesením vlády SR č. 882 ze dne 3. prosince 2008 byl upraven dálniční tah D4, který byl vymezen v trase Rakousko - křižovatka D2 Jarovce - křižovatka D1 Ivanka sever - křižovatka D2 Stupava - Rakousko.
V květnu 2011 schválila vláda SR "Program pokračování přípravy a výstavby dálnic a rychlostních silnic na léta 2011 - 2014", ve kterém byla výstavba D4 v úseku Bratislava Jarovce - Ivanka sever zařazena mezi prioritní stavby s předpokladaným zahájením výstavby v roce 2014 formou PPP.
Dálnice D4 tvoří dálniční okruh kolem Bratislavy. Také je součástí mezinárodní silnice E58 Bratislava - Vídeň.

Dálnice je důležitou spojnicí Bratislavy s Vídní. Na svém jižním konci navazuje na rakouskou dálnici A6 Nordost Autobahn Bruckneudorf - Kittsee, která byla zprovozněna 20. listopadu 2007. Na severním konci by měla v budoucnu navazovat na připravovanou rakouskou rychlostní silnice S8 Vídeň (Deutsch-Wagram) - Marchegg.

V srpnu 2009 zpracoval Dopravoprojekt Studie proveditelnosti a účelnosti pro tah D4, Bratislava Jarovce - Ivanka sever - Stupava juh - státní hranice SR/RR, ve které navrhl realizaci dálnice D4 ve 4 etapách, a to:
I. úsek Jarovce - Ivanka sever
II. úsek Ivanka sever - Záhorská Bystrica
III. úsek Záhorská Bystrica - Devínská Nová Ves
IV. úsek Devínská Nová Ves - státní hranice

20. května 2016 uzavřelo Ministerstvo dopravy a výstavby SR koncesní smlouvu s koncesionářem je "Zero Bypass Limited" ve složení Cintra Infraestructuras Internacional (Španělsko), Macquarie Capital (Australie) a PORR AG (Rakousko), která má postavit dálnici D4 v délce 27 km, rychlostní silnici R7 v celkové délce 32 km, přeložku silnice II/572 délky 5 km a rekonstrukce MÚK Prievoz na dálnici D1 a následně 30 let provozovat a udržovat s celkovými náklady 1,764 miliardy EUR.
V koncesní smlouvě bylo dohodnuto zúžení šířky dálnice o 1 m a snížení návrhové rychlosti ze 120 km/h na 100 km/h, tj. na kagorie D 25,5/100 a D 32,5/100.
Všechny stavby projektuje Dopravoprojekt a provádí konsorcium "D4R7 Construciton" ve složení Ferrovial Agroman a PORR AG, kteří spolupracují s celou řadou subdodavatelů. Výstavba PPP projektu byla 24. října 2016 slavnostně zahájena za účasti významných představitelů a hostů. Realizace je plánována v období listopad 2016 až listopad 2020.

Celková délka: 48,823 km
V provozu: 2,7 km
3,025 km (1/2 profil)
Ve stavbě: 26,990 km
V přípravě: 16,108 km

Ve stavbě:

Stavba Bratislava, Jarovce - Ivanka sever je projektována v kategoriích D 32,5/100 a D 25,5/100 a měří 22,590 km. V únoru 2002 zpracoval Dopravoprojekt "Dopravně-urbanistickou studii nultého okruhu okolo Bratislavy".
Následně v srpnu 2009 zpracoval Dopravoprojekt "Studie proveditelnosti a účelnosti pro tah D4, Bratislava Jarovce - Ivanka sever - Stupava juh - státní hranice SR/RR", ve které zapracoval požadavky z Rozsahu hodnocení. V dubnu 2010 zpracoval Geoconsult Bratislava technickou studii "Dálnice D4, křižovatka Ivanka sever s dálnicí D1, variantní řešení", ve které navrhl prohození nivelet dálnic D1 a D4, nově D4 povede nad D1. 28. září 2011 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko.
V březnu 2014 zpracovalo sdružení "D4 Bratislava, Ivanka sever - Rača" ve složení Dopravoprojekt R-Project Invest, Alfa 04 a Geoconsult dokumentaci dokumentaci pro územní rozhodnutí. 29. října 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí. V říjnu 2015 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. 5. června 2017 bylo vydáno stavební povolení.
V červenci 2017 zpracoval Dopravoprojekt Oznámení o změně navrhované činnosti dle přílohy 8a Zákona č. 24/2006 Sb. (Změna č. 4), ve které navrhl zúžení šířky dálnice o 1 m a snížení návrhové rychlosti na 100 km/h, tj. ze šestipruhové kategorie D 33,5/120 na kategorii D 32,5/100 a ze čtyřpruhové kategorie D 26,5/120 na D 25,5/100.
Součástí stavby je 5 MÚK (Rusovce, Ketelec, Rovinka, Ivanka-západ a Ivanka-sever), část MÚK Jarovce, 20 dálničních mostů, 6 nadjezdů, 8 mostů na větvích křižovatek, 4 mosty na kolektoru, most na I/61, most na I/63, 2 mosty pro pěší a cyklisty, 2 rampy pro pěší a cyklisty, odpočívka Rovinka, přeložky silnic I/2, I/61, I/63, II/572 a III/1030, úprava silnice III/1020, 3 místní, 2 přístupové a 1 účelová komunikace, 9 polních cest, 2 cyklostezky, chodník, opěrná zeď, 1 těsnící stěna, 2 clony proti ptákům a 22 protihlukových stěn.
V úseku ZÚ - konec levobřežní estakády je dálnice navržena v kategorii D 25,5/100, dále je dálnice až za MÚK Ketelec navržena v šestipruhové kategorii D 32,5/100, která bude postavena jako čtyřpruh s rezervou uprostřed. V dalším úseku MÚK Ketelec - MÚK Rovinka pokračuje dálnice místo kategorie D 33,5/120 v kategorii D 25,5/100 (viz výše), v oblasti MÚK Rovinka a odpočívky Rovinky bude dálnice postavena jako čtyřpruh kategorie D 32,5/100 s rezervou pro šestipruh uprostřed. V úseku MÚK Rovinka - Ivanka-západ byl šestipruh kategorie D 33,5/120 nahrazen čtyřpruhem kategorie D 25,5/100 s možností rozšíření na D32,5/100 v budoucnu (viz výše). Nadjezdy jsou stavěny pro výhledový šestipruh. V úseku MÚK Ivanka-západ - MÚK Ivanka-sever je dálnice navržena v kategorii D 25,5/100 s oboustrannými kolektory.
Stavba začíná na MÚK Jarovce s dálnicí D2 před dálničním mostem. Odtud trasa pokračuje po náspu severně kolem části Jarovce, kde kříží silnici III/1020. Se silnicí I/2 je navržena MÚK Rusovce (trubkovitá), za kterou následuje od km 2,6 soumostí přes Jarovecké rameno, výhledovou veslařskou dráhu, řeku Dunaj a dále na levém břehu přes CHKO Biskupické Luhy až do km 5,5 o celkové délce 2931 m. Toto soumostí je tvořeno SO 205 Mostem na D4 v km 2,757 - 3,357 nad Jarovským ramenem (781 m; 53 + 10x67,5 + 53 m; jednokomorová konstrukce), SO 200 Mostem na D4 v km 4,028 přes řeku Dunaj (900 m; 130 + 210 + 130 + 130 + 170 + 130 m; jednokomorová konstrukce stavěná letmou betonáží), SO 206 Mostem na D4 v km 4,259 - 4,719 nad Buskupickým ramenen (557,5 m; 67,5 + 7x70 m; jednokomorová konstrukce) a S0 207 Mostem na D4 v km 4,724 - 5,507 (692,5 m; 9x70 + 62,5 m; jednokomorová konstrukce). Západně od Ketelce je navržena MÚK Ketelec s rýchlostní silnicí R7 (trojlístkovitá). Trasa se stáčí na severovýchod, západně od Rovinky je navržena velká odpočívka Rovinka. Mezi Podunajskými Biskupicemi a Rovinkou je umístěna MÚK Rovinka s přeložkou silnice I/63 (čtyřlístek). Stavba pokračuje jihovýchodně kolem Podunajských Biskupic, kde kříží mostem železniční trať Bratislava - Komárno. Jihozápadně od Mostu pri Bratislave je navržena MÚK s přeložkou silnice II/572 Most pri Bratislava (deltovitá), která však není součástí stavby. Výhledově by na této křižovatce měla začínat rychlostní silnice R1. Trasa dále pokračuje na sever, kříží Malý Dunaj, vede západně kolem štěrkoviště Zelená voda a východně kolem bratislavského letiště. Dále stavba vede západně podél Šuranského kanálu. Západně stavba míjí Ivanku pri Dunaji, kde je navržena se silnicí I/61 MÚK Ivanka-západ (srdcovitá). Následuje MÚK Ivanka-sever s dálnicí D1 (turbínovitá), která je kolektory propojena s předchozí křižovatkou. Stavba končí na MÚK Ivanka-sever.
20. května 2016 uzavřelo Ministerstvo dopravy a výstavby SR koncesní smlouvu s koncesionářem je "Zero Bypass Limited" ve složení Cintra Infraestructuras Internacional (Španělsko), Macquarie Capital (Australie) a PORR AG (Rakousko), která má stavbu včetně dalších úseku R7 v celkové délce 32 km a dálnice D4 v délce 27 km postavit a následně 30 let provozovat a udržovat s celkovými náklady 1,764 miliardy EUR.
Stavbu projektuje Dopravoprojekt a provádí konsorcium "D4R7 Construciton" ve složení Ferrovial Agroman a PORR AG, kteří spolupracují s celou řadou subdodavatelů. Náklady dle Protokolu o vykonání státní expertizy byly odhadnuty na 1278 milionů EUR. 24. října 2016 byla stavba slavnostně zahájena. Realizace je plánována v období listopad 2016 až červen 2020.

Stavba Bratislava, Ivanka sever - Rača je projektována v kategorii D 32,5/100 a D 25,5/100 a měří 4,400 km. V únoru 2002 zpracoval Dopravoprojekt "Dopravně-urbanistickou studii nultého okruhu okolo Bratislavy".
V květnu 2007 HBH Projekt zpracoval technickou studii a v srpnu 2007 dopracoval varianta 7. Následně byly varianty 2, 3 a 7 zapracovány do záměru EIA. Na základě Rozsahu hodnocení vydaného MŽP SR bylo požadováno posoudit modifikace variant 2 a 7, které se lišily trasováním tunelu Karpaty a výškový vedením povrchových úseků, a novou variantu Senec - Pezinok - Lozorno (SPL). Následně v srpnu 2009 zpracoval Dopravoprojekt "Studie proveditelnosti a účelnosti pro tah D4, Bratislava Jarovce - Ivanka sever - Stupava juh - státní hranice SR/RR", ve které zapracoval požadavky z Rozsahu hodnocení. 7. února 2012 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k záměru "D4 Ivanka sever - Záhorská Bystrica" s doporučenou variantou 7b v úseku Ivanka-sever - Rača a v úseku Rača - Záhorská Bystrica nepokračovat v realizaci, ale podrobněji technicky prostudovat a posoudit v novém procesu hodnocení vlivů stavby na životní prostředí v širším koridoru variantu 7.
V březnu 2014 zpracovalo sdružení "D4 Bratislava, Ivanka sever - Rača" ve složení Dopravoprojekt R-Project Invest, Alfa 04 a Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 23. října 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V říjnu 2015 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. Čierna Voda - Rača stavební povolení nabylo právní moci 3. července 2017.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Červená Voda a Rača), 4 dálniční mosty, 2 nadjezdy, nadchod pro zvěř, 2 mosty na větvích křižovatky, přeložky silnic II/502 (3360 m) a III/1082 (1274 m), místní komunikace (1264 m), 3 polní cesty (2763 m) a 10 protihlukových stěn.
Stavba začíná v místě křížení dálnice D1 a D4 na MÚK Ivanka sever, která není součástí stavby. Odtud trasa pokračuje na severovýchodně kolem Vajnor. Mezi Vajnory a Červenou Vodou je umístěna MÚK Červená Voda s přeložkou silnice III/1082 (deltovitá), zde se mění kategorie ze šestipruhové D 32,5/100 na čtyřpruhovou kategorii D 25,5/100. Za křižovatkou je umístěn nadchod pro zvěř. Dálnice pokračuje podél Šúrského kanálu. Stavba končí za MÚK Rača se silnicí II/502 (upravená deltovitá).
20. května 2016 uzavřelo Ministerstvo dopravy a výstavby SR koncesní smlouvu s koncesionářem je "Zero Bypass Limited" ve složení Cintra Infraestructuras Internacional (Španělsko), Macquarie Capital (Australie) a PORR AG (Rakousko), která má stavbu včetně dalších úseku R7 v celkové délce 32 km a dálnice D4 v délce 27 km postavit a následně 30 let provozovat a udržovat s celkovými náklady 1,764 miliardy EUR.
Stavbu projektuje Dopravoprojekt a provádí konsorcium "D4R7 Construciton" ve složení Ferrovial Agroman a PORR AG, kteří spolupracují s celou řadou subdodavatelů. Náklady dle Protokolu o vykonání státní expertizy byly odhadnuty na 196 milionů EUR. 24. října 2016 byla stavba slavnostně zahájena. Realizace je plánována v období listopad 2016 až červen 2020.

V přípravě:

Stavba Bratislava, Rača – Záhorská Bystrica je projektována v kategorii D 26,5/120. V únoru 2002 zpracoval Dopravoprojekt "Dopravně-urbanistickou studii nultého okruhu okolo Bratislavy".
V květnu 2007 HBH Projekt zpracoval technickou studii a v srpnu 2007 dopracoval varianta 7. Následně byly varianty 2, 3 a 7 zapracovány do záměru EIA. Na základě Rozsahu hodnocení vydaného MŽP SR bylo požadováno posoudit modifikace variant 2 a 7, které se lišily trasováním tunelu Karpaty a výškový vedením povrchových úseků, a novou variantu Senec - Pezinok - Lozorno (SPL). Následně v srpnu 2009 zpracoval Dopravoprojekt "Studie proveditelnosti a účelnosti pro tah D4, Bratislava Jarovce - Ivanka sever - Stupava juh - státní hranice SR/RR", ve které zapracoval požadavky z Rozsahu hodnocení. 7. února 2012 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k záměru "D4 Ivanka sever - Záhorská Bystrica" s doporučenou variantou 7b v úseku Ivanka-sever - Rača a v úseku Rača - Záhorská Bystrica nepokračovat v realizaci, ale podrobněji technicky prostudovat a posoudit v novém procesu hodnocení vlivů stavby na životní prostředí v širším koridoru variantu 7.
V září 2015 zpracovalo sdružení HydroGep + TAROSI technickou studii a předběžný IGHP. V říjnu 2016 zpracoval Dopravoprojekt Záměr EIA, ve kterém byly posuzovány 2 varianty, a to varianta V1 z technické studie 2015 a varianta V2 doporučená varianta 7c z předchozího posouzení vlivů stavby na životní prostředí.
Stavba přinese odlehčení dálničnímu průtahu Bratislavou, a to Pristavného mosta a mosta Lafranconi, od tranzitní dopravy.
Varianta V1 měří 12,418 km. Její součástí je MÚK Záhorská Bystrica, 2 dálniční mosty, tunel Karpaty (10 980 m), 3 přístupové cesty k větracím šachtám (5921 m), polní cesta a protihlukové stěny (550 m). Tunel je navržen v kategorii 2T 8,0/100. Délka ražené části je L=10 050 m, resp. P=10 080 m a hloubené části na východním portálu L=140 m, resp. P=130 m a na západním portálu L=790 m, resp. P=770 m. Větrání je navrženo jako podélné se 3 větracími šachtami. Tunel bude ražen metodou TBM, alternativně NRTM. Náklady na variantu jsou odhadovány na 902 milionů EUR pro metodu TBM a 821 milionů EUR pro metodu NRTM.
Varianta V2 měří 12,372 km. Její součástí je MÚK Záhorská Bystrica, 2 dálniční mosty, tunel Karpaty (10 500 m), přístupová cesta k větrací šachtě (2000 m), 3 polní cesty (1247 m), stezka pro pěší a cyklisty (253 m) a protihlukové stěny (1000 m). Tunel je navržen v kategorii 2T 8,0/80. Délka ražené části je 9900 m a hloubené části na východním portálu 50 m, resp. 550 m na západním portálu. Větrání je navrženo jako příčné. Tunel bude ražen metodou TBM. Náklady na variantu jsou odhadovány na 798 milionů EUR.
Stavba začíná za MÚK Rača se silnicí II/502. Po 252 m, resp. 300 m následuje východní portál tunelu Karpaty, kterým dálnice prochází pře Malé Karpaty. Západní portál je umístěn severně od Záhorské Bystrice. Stavba končí na MÚK Záhorská Bystrica se silnicí I/2 (deltovitá).

Stavba Křižovatka Děvínská Nová Ves II/505 - státní hranice SR/RR je projektována v kategorii D 26,5/120. V lednu 2007 CEMOS zpracoval technickou studii. Následně byly varianty A, E a F zapracovány do záměru EIA. Na základě Rozsahu hodnocení vydaného MŽP SR bylo požadováno posoudit tunelovou variantu T. V roce 2008 Alfa 04 zpracovala "Průzkum proveditelnosti tunelu pod řekou Moravou na trase dálnice D4 Devínská Nová Ves - státní hranice SR/RR", který nedoporučil realizaci tunelové varianty. Následně v srpnu 2009 zpracoval Dopravoprojekt "Studie proveditelnosti a účelnosti pro tah D4, Bratislava Jarovce - Ivanka sever - Stupava juh - státní hranice SR/RR", ve které zapracoval požadavky z Rozsahu hodnocení. 31. října 2014 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko, ve kterém doporučilo území vymezené posuzovány variantami vymezit jako koridor pro další přípravu propojení dálnice D4 a rychlostní silnice S8, varianta bude vybrána až na základě bilaterární dohody mezi Slovenskem a Rakouskem.
Varianta A měří 3,473 km, její součástí je MÚK Devínská Nová Ves, 4 dálniční mosty (885 m), 3 nadjezdy, odpočívka Devínská Nová Ves, přeložka silnice II/505 (785 m), místní komunikace, polní cesta a 5 protihlukových stěn (2100 m). Varianta začíná před MÚK DNV se silnicí II/505 (osmičkovitá). Odtud pokračuje polem, před mostem přes železniční trať Břeclav - Bratislava je navržena odpočívka Děvínskí Nová Ves. Trasa vede severně podél železniční trati DNV - Marchegg. Varianta končí hraničním mostem přes Moravu. Náklady na variantu byly odhadnuty na 99 milionů EUR.
Varianta E měří 3,574 km, její součástí je MÚK Devínská Nová Ves, dálniční most (1552 m), 3 nadjezdy, odpočívka Devínská Nová Ves, přeložka silnice II/505 (785 m), místní komunikace, polní cesta a 4 protihlukové stěny (1900 m). Varianta začíná před MÚK DNV se silnicí II/505 (osmičkovitá). Odtud pokračuje polem, před železniční trať Břeclav - Bratislava je navržena odpočívka Děvínská Nová Ves. Trasa dále vede po estakádě přes železniční trať Břeclav - Bratislava, DNV - Marchegg a řeku Moravu. Estakáda je umístěna jižně podél železniční trati DNV - Marchegg. Varianta končí hraničním mostem přes Moravu. Náklady na variantu byly odhadnuty na 121 milionů EUR.
Varianta F měří 3,690 km, její součástí je MÚK Devínská Nová Ves, dálniční most (1552 m), 3 nadjezdy, odpočívka Devínská Nová Ves, přeložka silnice II/505 (785 m), místní komunikace, polní cesta a 4 protihlukové stěny (2000 m). Varianta začíná před MÚK DNV se silnicí II/505 (osmičkovitá). Odtud pokračuje polem, před železniční trať Břeclav - Bratislava je navržena odpočívka Děvínská Nová Ves. Trasa dále vede po estakádě přes železniční trať Břeclav - Bratislava, DNV - Marchegg a řeku Moravu. Estakáda je umístěna jižně podél železniční trati DNV - Marchegg, ale jižně než varianta E. Varianta končí hraničním mostem přes Moravu. Náklady na variantu byly odhadnuty na 122 milionů EUR.
Varianta T měří 3,690 km, její součástí je MÚK Devínská Nová Ves, 2 nadjezdy, ražený tunel (5045 m, z toho 2095 m na slovenské straně), alternativně hloubený tunel (2920 m, z toho 1780 m na slovenské straně), přeložka silnice II/505 (785 m), místní komunikace a polní cesta. Varianta vycházá ze směrové řešení varianty F. Varianta začíná před MÚK DNV se silnicí II/505 (osmičkovitá). Odtud pokračuje polem, před železniční trať Břeclav - Bratislava je navržena začátek tunelu pod řekou Moravou, kterým varianta míří do Rakouska, a který ústí na rakouské straně. Náklady na variantu byly odhadnuty na 187 milionů EUR na hloubený tunel a 240 milionů EUR na ražený tunel.

V provozu:

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - státní hranice je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 17,8 km, z toho dálnice D4 2,7 km. Součástí stavby byla MÚK Jarovce, 2 dálniční mosty, nadjezd, dálniční hraniční přechod, přivaděč, přeložka silnice III/1020 a polní cesta.
Stavba začíná na hraničním přechodu Jarovce/Kittsee, kde navazuje na rakouskou dálnici A6 a končí na MÚK Jarovce s dálnicí D2 (trojlístkovitá s přímou větví).
Náklady na výstavbu včetně D2 byly 2 838 milionů Sk. Stavba byla zahájen v listopadu 1996 a byla dokončena v roce 2000. Tříkilometrový úsek dálnice D4 včetně hraničního přechodu byl zprovozněn v červenci 1999.

Stavba D4 Křižovatka Stupava juh na D2 5 je projektována v polovičním profilu kategorie D 26,5/100 a měří 3,025 km. V roce 2002 zpracoval Dopravoprojekt technickou studii. 20. dubna 2004 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko.
V říjnu 2003 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. V prosinci 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V září 2007 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro stavební povolení.
Stavbou křižovatky došlo k dopravnímu odlehčení silnic II/505, I/2 a MÚK Lamač.
Součástí stavby byla MÚK Stupava, úprava dálnice D2 (1134 m), 4 dálnični mosty, nadjezd, most na kolektoru, most na I/2, úpravy silnic I/2 (563 m) a II/505 (140 m) a místní komunikace (468 m). Celkový objem výkopů byl 21 900 m3 a násypů 410 700 m3.
Stavba začíná stykovou křižovatkou se silnicí I/2 severně od Záhorské Bystrice, kde je pomocí budoucí větve křižovatky Záhorská Bystrica propojena s hlavní trasou dálnice D4. V dalším úseku je postaven pouze levý jízdní pás. Následuje stěžejní objekt stavby, a to MÚK Stupava jih s dálnicí D2 v km 50 (čtyřlístek). Z křižovatky byla postavena jižní polovina a přímá větev Brno - II/505, levý kolektor na D4 a oboustranné kolektory na D2. Trasa dále pokračuje na západ, kde je za Pustým Mlýnem pomocí budoucí větve křižovatky Devínská Nová Ves napojena do okružná křižovatky se silnicí II/505 severně od závodu VW Bratislava.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedlo "Sdružení D2, Križovatka Stupava, JV-Strabag – Doprastav“. Náklady na stavbu byly 27,7 milionů EUR. Realizace proběhla v období 20. května 2009 až prosinec 2011 s uvedením do provozu 1. srpna 2011.


autor © Lenny 2002–  2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019