Rychlostní silnice R1

Trnava (dálnice D1) - Nitra - Žarnovica - Žiar nad Hronom - Zvolen - Banská Bystrica

Trase rychlostní silnice byla schválena již usnesením vlády Československé socialistické republiky z 29. ledna 1987 č. 24, o rozvoji dálniční sítě do roku 1995 jako dálnice D65 ve stávající trase. Rozhodnutím slovenské vlády z března 1999 bylo rozhodnuto o přeřazení dálnice D65 do sítě rychlostních silnic. Vzhledem k problémům s vedením trasy dálnice v úseku Nová Baňa - Zvolen. Zde byla dálnice plánována v kategorii D 22,5, ale vzhledem k tomu, že taková kategorii dálnice nebyla schválena, došlo k přeřazení do kategorii rychlostních silnic. Silnice je součástí mezinárodních silnic E58 Vídeň - Bratislava - Košice - Rostov na Donu, E571 Bratislava - Nitra - Zvolen - Košice a E77 Gdaňsk - Varšava - Krakov - Banská Bystrica - Budapešť.

V provozu je úsek Trnava - Bánská Bystrica.

Celková délka: 170 km
V provozu: 170 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 0 km

Úseky v provozu:

Stavba Trnava - Bab byla postavena v kategorii R 22,5 a měří 23,2 km. Náklady na výstavbu tohoto úseku byly 1,664 miliardy Sk. Nejdříve byl 18. září 1998 uveden do provozu v polovičním profilu 7,465-ti kilometrový úsek. Teprve 15. července 2000 byl uveden v plným profilu. Stavba začíná na mimoúrovňové křižovatce Trnava a odtud směrem k mimoúrovňové křižovatce Sereď. Dále jižním obchvatem míjí Sereď a překonává železniční trať a řeku Váh a pokračuje k již postavenému úseku Bab - Nitra. Stavbu v úseku Trnava - Šoporňa prováděl Hydrostav a.s. a úsek Šoropňa - Bab prováděly Cesty Nitra a.s.

Stavba silnice I/51 Sereď - obchvat byla postavena v poloviční profilu kategorie R 22,5 a měří 10,296 km. Na plný profil byl obchvat dostavěn v letech 1999 až 2000. Stavba samotného obchvatu byla rozdělena do tří staveb:

  • I. stavba je projektována v kategorii S 11,5/100 jako pravá polovina budoucího čtyřpruhu S 22,5/100 a měří 3,508 km. Jedná se o úsek mezi křižovatkami Dolná Streda a Sereď-východ. Součástí stavby je mimoúrovňová křižovatka a 5 mostů. Přes Váh a vodní dílo Kráľová byl postaven 17 polový most o délce 634 m. Most se skládá ze dvou částí, z letmo betonované (4 pole o rozpětí 46+2x90+46,2 m, 273 m) a z montované z nosníků I-73 (12 polí o rozpěží 12x30 m, 361 m). Rozpětí dvou hlavních polí je 90 m.
    Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Náklady na stavbu byly 243 milionů Kčs. Most byl postaven v plném profilu. Realizace proběhla v období leden 1984 až 1988. Pravý most byl zprovozněn v září 1987, levý pak v roce 1988.
  • II. stavba měří 4,130 km. Jedná se o úsek mezi křižovatkami Sereď-západ - Dolná Streda. Součástí stavby byly 3 mimoúrovňové křižovatky a 5 mostů. Realizace proběhla v letech 1988 až 1990.
  • III. stavba měří 2,658 km. Jedná se o úsek mezi křižovatkami Sereď-východ a Šoporná. Součástí stavby byly 2 mimoúrovňové křižovatky a 4 mosty. Realizace probíhala v letech 1993 až 1995.

Stavba Bab - Nitra měří 18,6 km a do provozu byla uvedena v roce 1980. Na trase jsou dvě mimoúrovňové křižovatky, všechny v Nitře, oboustranná odpočívka Velké Zálužie. Největším mostem na trase je 8 polový most mezi obcemi Báb a Kynek o délce 242 m, které je postaven z prefabrikatů. Dokončen byl v roce 1980

Stavba Nitra, přivaděč Selenec je projektována v kategorii R 22,5/120 a měří 2,000 km. Jedná se o východní přivaděč do města. V řijnu 2005 byla zpracována technická studie. Stanovisko EIA bylo vydáno v únoru 2007.
Součástí stavby je 1 MÚK. Náklady na stavbu jsou plánovny na 514 milionů Sk bez DPH.

Úsek Nitra - Tekovské Nemce

Úsek měří 45,8 km. Ministerstvo dopravy výstavby a regionálního rozvoje vypsalo koncesní řízení na projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu úseků Nitra - Tekovské Nemce a Banská Bystrica-obchvat, kterou získala Granvia s koncesní lhůtou do 27. července 2041. Výstavbu provedla Granvia Construction, pro kterou pracovali EUROVIA-CS, SMP, ODS-DSO a další členové skupiny Vinci. Úseky projektoval Dopravoprojekt Bratislava, Valbek a SHP.
Na obou úsecích je 10 MÚK, 78 mostů, 28 opěrných zdí (5500 m) a 31 protihlukových stěn (32611 m).

Stavba Nitra-západ - Selenec je projektována v kategorii R 22,5/120 a měří 12,589 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí. V prosinci 2007 byla zpracována dokumentace EIA. Původně byl plánovaný severním obchvat s tunelem pod Zohorem, ale město požadovalo obchvat jižní, který lépe odvede dopravu z města. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 9 mostů na trase, 3 nadjezdy a SSÚR Selenec.
Stavba začíná na MÚK Lehota západně od Nitry. Odtud pokračuje na JV, v km 4,0 je estakáda přes údolí a silnici III/05136. Následuje MÚK Čermáň se silnicí II/562. Odtud pokračuje východně mostem (délka cca 1200 m) přes tratí ŽSR, silnicí I/64 a řekou Nitrou. Posléze se trasa stáčí na SV a směřuje k MÚK Selenec se silnicí I/51, kde stavba končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,934 miliardy Sk bez DPH. Realizace je plánovna v období 28. září 2009 až listopad 2011 s uvedením do provozu 28. října 2011.

Stavba Selenec - Beladice je projektována v kategorii R 22,5/120 a měří 18,967 km. Byla zpracována dokumentace EIA. V únoru 2007 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Stavba nahradí přetíženou silnici I/65. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 12 mostů na trase, 3 nadjezdy, 4 mosty na přeložkách a jedna malá oboustranná odpočívka.
Stavba začíná na MÚK Selenec se silnicí I/51. Trasa pokračuje mezi obcemi Pohranice a Dolné Obdokovce. Severně míjí Čeľadice, kde je navržena MÚK Čeladice. Dále trasa vede severně od silnice Čeľadice - Beladice. Následně končí před MÚK Beladice se silnicí I/65 situovánou východně od Beladic. Náklady na stavbu jsou plánovány na 8,287 miliardy Sk bez DPH. Realizace stavby je plánována v období 28. září 2009 až listopad 2011 s uvedením do provozu 28. října 2011.

Stavba Beladice - Tekovské Nemce je projektována v kategorii R 22,5/120 a měří 14,310 km. Byla zpracována dokumentace EIA. V červnu 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Stavba nahradí přetíženou silnici I/65. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 18 mostů na trase, nadjezd, most na I/65 a velká pravostranná odpočívka Olichov.
Stavba začíná východně od obce Beladice. Pokračuje podél stávající silnice I/65. Mosty překračuje řeku Žitavu a železniční trať Nové Zámky - Zlaté Moravce. Následně za obcí Tesáre nad Žitavou je navrhována MÚK, za kterou se trasa odklání od silnice I/65 a pokračuje východním směrem. Silnice prochází mezi obcemi Prílepy a Čierne Kľačany, následně kříží železniční trať Zlaté Moravce - Kozárovce. U obce Olichov je navrhována MÚK se silnicí I/65 v prostoru silnice Olichov - Kozárovce. Stavba končí napojením na stávající silnici I/65 v prostoru křížení silnice I/65 s odbočkou na Čeradice.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,73 miliardy Sk. Realizace stavby je plánována v období 28. září 2009 až listopad 2011 s uvedením do provozu 28. října 2011.

Stavba Hronský Beňadik – Nová Baňa, prodloužení trasy stavby je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 7,087 km. Navrhovaná úprava spočívá v dobudování pravé poloviny vozovky. Navrhované rozšíření silnice I/65 se týká úseku se začátkem v km 34,730 v křižovatce cesty I/65 s silnicí III/0761 v katastrálním území Čaradice po konec úseku v km 41,817 v křižovatce silnic I/76 a I/65 v katastrálním území obce Hronský Beňadik. Realizace je plánována ve dvou etapách:

  • 1. etapa měří 2,616 km, tvoří ji úsek km 38,916 - po km 41,532 s celkovými náklady 460 milionů Sk. Realizace proběhla v období 2003 až červen 2005. V říjnu 2004 byla zprovozněna levá polovina silnice. 30. srpna 2005 byla stavba zprovozněna.
  • 2. etapa měří 4,186 km a tvoří ji úsek km 34,730 po km 38,916 s celkovými náklady 732 milionů Kč. Součástí stavby bude velká levostranná odpočívka Čaradice. Do provozu byla uvedena v roce 2010. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí.

Úsek Hronský Beňadik - Nová Baňa - Rudno nad Hronom je postaven v kategorii R 22,5/100, 80 a měří 12,827 km. Na trase jsou postaveny 2 MÚK a 16 mostů. Nahradil přetíženou silnici I/65. Úsek byl rozdělen do tří staveb:

  • Stavba Hronský Beňadik - Nová Baňa měří 4,322 km. Součástí stavby byla MÚK Hronský Beňadik, 6 mostů a 3 opěrné zdi. Největší most je 8-polový most přes řeku Hron a železniční trať ŽSR o délce 372,3 m a rozpětí polí 38 + 50 + 50 + 51,5 + 50,3 + 48 + 48 + 35 m. Stavbu provedl Doprastav Bratislava. Náklady na výstavbu byly 1,159 miliardy Sk, z toho bylo 812 milionů Sk hrazeno úvěrem Evropské investiční banky. Stavba byla zahájena 1. října 2001 a do provozu byla stavba uvedena spolu s navazujícími stavbami 28. října 2003.
  • Stavba Nová Baňa - obchvat měří 5,280 km. Součástí stavby je MÚK Nová Baňa, 11 mostů, 1 zárubní a 6 opěrných zdí. Stavbu provedl Doprastav Bratislava. Náklady na výstavbu obchvatu jsou 2,293 milionů Sk. Výstavba začala 10. prosince 1997 a do provozu byla stavba uvedena spolu s navazujícími stavbami 28. října 2003.
  • Stavba Nová Baňa - Rudno nad Hronom měří 3,225 km. Součástí stavby byly 3 mosty a 15 opěrných a zárubních zdí (2,45 km). Stavbu provedl Doprastav Bratislava. Náklady na výstavbu byly 1566 milionů Sk, z toho je 70% 670 milionů Sk hrazeno úvěrem Evropské investiční banky. Stavba byla zahájena 15. prosince 2001 a do provozu byla stavba uvedena 28. října 2003.

Stavba Žarnovica - obchvat byla postavena v polovičním profilu kategorii R 22,5/100 a měří 5,5 km. Stavba nahradila obtížní průjezd obcí Žarnovica a taky odlehčila centru. V druhé etapě bude obchvat zkapacitněn. Náklady na výstavbu obchvatu byly 779 milionu Sk. Stavbu prováděl Doprastav a.s. Do provozu byla uvedena 8.září 1998.

Stavba Rudno - Žarnovica je projektována v kategorii R 22,5/80,100 a měří 5,485 km. V oblasti Voznické skály dojde k přeložce železniční trati a řeky Váh z důvodů malého prostoru a navrženého směrového vedení. Součástí stavby je přeložka železniční tratě Nové Zámky - Margecany v délce 2,324 km s navrženou traťovou rychlostí 100 km/h a přeložka řeky Hron v délce 656 m, šířka koryta řeky je 70-80 m. Levý jízdní pás je v km 2,205 až 2,336 veden v odlišné niveletě oproti pravému. Součástí stavby je také oboustranná odpočívka Voznica, 2 mosty a zárubní a opěrné stěny. Maximální podélný sklon je 3,96 %. Stavba nahradí přetíženou silnici I/65.
Stavbu realizuje sdružení Doprastav, Strabag a Cesty Nitra. Náklady na výstavbu jsou 2,02 miliardy Sk. Stavba byla částečně financována z úvěru od EIB. Stavba měla být zahájena v roce 2002, ale vzhledem k nedostatku financí byl začátek odsunut až na srpen 2004. Stavba byla zprovozněna 25. října 2006. Dokončena bude v prosinci 2006. 7. července 2004 byl položen základní kámen.

Stavba Žarnovica - obchvat 2. etapa je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 4,470 km. Jedná se o dostavbu pravého jízdního pásu rychlostní silnice R1. Součástí stavby jsou 3 mosty na trase R1, nadjezd a účelová komunikace v délce 2825 m a zárubní a opěrné stěny. Maximální podélný sklon je 3,6 %. Stavba je vedena po náspu. Stavba nahradí přetíženou silnici I/65.
Stavbu provedlo sdružení Doprastav, Strabag a Inženýrské stavby Košice. Stavba byla částečně financována z úvěru od EIB. Stavba měla být zahájena v roce 2002, ale vzhledem k nedostatku financí byl začátek odsunut až na srpen 2004. 7. července 2004 byl položen základní kámen. Stavba byla zprovozněna 25. října 2006 a dokončena v prosinci 2006.

Stavba Šášovské Podhradie - Budča měří 17,2 km a byla postavena v 80. letech. Silnice zde vede v stísněných podmínkách údolí řeky Hron, z jedné strany je omezena železniční tratí a z druhé řekou Hron. Začíná na mimoúrovňové křižovatce Šášovské Podhradie a odtud směrem k mimoúrovňové křižovatce Zvolen. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a relaizoval Doprastav.

Stavba Žarnovica - Šášovske Pohradie, I. etapa je projektována v kategorii R 22,5/80,100 a měří 9,675 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, most přes řeku Hron, 7 mostů na trase, 2 mosty na větvi křižovatky, lávka, 1 na přeložce, levostranná odpočívka Hliník a přeložka stávající silnice I/65. Stavba nahradí přetíženou silnici I/65. Na stavbu bylo 17. února 2004 vydáno územní rozhodnutí. Je zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Stavba začíná na MÚK Revištské Podzámčie s obchvatem Žarnovice. Ve stopě stávající silnice je trasa vedena k mostu přes řeku Hron. V koridoru spolu se železniční trati ŽSR Nové Zámky - Zvolen pokračuje kolem obcí Bzenica, Hliník nad Hronem a Lehotka k MÚK Lehotka pod Brehmi, kde je situováno napojení na stávající silnici, a kde stavba končí.
Náklady na výstavbu jsou 3,112 miliardy Sk. Stavba je spolufinancována ze strukturálního fondu ERDF. Realizace stavby je plánována v období 26. února 2008 až duben 2010.

Stavba Žarnovica - Šášovské Podhradie, II. etapa je projektována v kategorii R 22,5/80,100 a měří 8,372 km. Na stavbu bylo 17. února 2004 vydáno územní rozhodnutí. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby jsou 3 mosty přes řeku Hron, 7 dalších mostů, MÚK Žiar nad Hronom, dostavba MÚK Šašovské Podhradie a pravostranná odpočívka "Hliník". Stavba nahradí přetíženou silnici I/65. Po dokončení spojí již postavený úsek Šášovské Podhradie - Budča s nově budovaným úsekem Hronský Beňadik - Žarnovica.
Stavba začíná na MÚK Lehotka pod Brehmi. Levostraným obloukem pokračuje trasa k odpočívce Hliník. Podél řeky Hron trasa pokračuje k mostu přes Hron západně od Lovče, za kterým je situována MÚK Žiar nad Hronom. Následně trasa pokračuje po pravé břehu Hronu. Silnice je vedena jižně kolem Žiar nad Hronom, následují mosty přes stávající silnici I/50 a řeku Hron. Trasa se přimyká k železniční trati. Mostem přes Hron se dostává k MÚK Šášovské Podhradie, kde se napojuje na hotový úsek do Zvolena.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedlo "Sdružení Žarnovica II" ve složení Doprastav, Inžinierské stavby Košice, Strabag a SSŽ. Náklady na výstavbu byly 3,602 miliardy Sk. Stavba byla spolufinancována ze strukturálního fondu ERDF. Realizace proběhla v období 25. listopadu 2008 až prosinec 2010.

Stavba Budča - Kováčová postavena v kategorii R 22,5 a měří 2,855 km. Začíná za mimoúrovňovou křižovatkou Zvolen a spojí již postavené úseky. Končit bude před mimoúrovňovou křižovatkou Kováčová. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 776 milionů Sk. Stavba byla zahájena 1. července 2001 na žádost orgánu místní státní správy a samosprávy, původně měla být zahájena v roce 2002. Stavba byla uvedena do provozu 5. listopadu 2004. Stavbu realizoval Doprastav a.s.

Úsek Kováčová - Banská Bystrica měří 18,2 km. Úsek výrazně zrychlil dopravu mezi dvěma velkými středoslovenskými městy Zvolen a Bánská Bystrica. Byl realizován v několika etapách:

  • Stavba Kováčová - Kremnička měří 10 km a byla zprovozněna v roce 1974.
  • Stavba I/66 Kremnička - Bánská Bystrica je projektována v kategorii S 22/100 s 9,5 m širokým středním dělícím pásem a M 28/100 a měří 4,479 km. Je zde ponechána rezerva na šestipruh.
    Součástí stavby byly 2 MÚK, 2 nadjezdy, most na větvi křižovatky a souběžná komunikace.
    Stavba začíná před jižně od Kremničky a končí před MÚK se silnicí I/66.
    Stravbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Doprastav. Realizace proběhla v období červenec 1976 až 1979 s uvedením do provozu koncem roku 1978.
  • Stavba I/59 Bánská Bystrica - Kostiviarská je projektována v redukované kategorii S 22/80, tj. S 18,6/80 a měří 3,008 km. Součástí stavby je MÚK, 4 mosty na trase, podchod a opěrné zdi (685 m). Největší mosty jsou most přes Tajovské údolí (11 polí, 468 m), most ma Huštáku (9 polí, 303 m) a most přes Laskomerské údolí (3 pole, 122 m).
    Stavba začíná před křižovatkou se silnicí I/66 a končí před MÚK se silnicí I/59, kde navazovala na stavbu Kostiviarská - Uľanka.
    Stavba projektoval Dopravoprojekt Bratislava a realizoval Doprastav. Realizace proběhla v období října 1975 až 1979 s uvedením do provozu koncem roku 1978.

Stavba Cesta pro motorové vozidla I/66 (R1) Banská Bystrica - severní obchvat je projektována v kategorii R 22,5/120 a měří 5,3 km. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2004 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby jsou 4 MÚK, 24 mostů a 10 km přeložek komunikací.
Stavba navazuje na konci předcházejícího úseku před MÚK se silnicí I/59. Pokračuje severně od železniční trati ŽSR, kříží silnici I/66 a následně se přimyká k železniční trati ŽSR. Stavba končí napojením na silnici I/66 za Senicí.
Stavbu provedla Granvia Construction. Náklady na stavbu byly x milionů Eur. Realizace proběhla v období 28. září 2009 až 2012 s uvedením od provozu 22. července 2012.


autor © Lenny 2002–  2014
Poslední změny na stránce 26. října 2011