f Dálnice - Silnice . cz >> Rychlostní silnice R2 >> Trenčín - Zvolen - Košice

Rychlostní silnice R2

Trenčín - Prievidza - Žiar nad Hronom - v peáži s R1 - Zvolen - Lučenec - Rimavská Sobota - Rožňava - Košice

Výstavba rychlostní silnice byla schválena usnesením vlády Slovenské republiky v březnu 1999 v koncepci rozvoje dálniční infrastruktury a taky bylo schváleno nové číslování dálnic. Rozsah dálniční sítě a sítě rychlostních silnic byl schválený usnesením vlády SR č. 162 ze dne 21. února 2001 "Nový projekt výstavby dálnic a rychlostních silnic", ve kterém byla definována výstavba rychlostní silnice R2 v trase státní hranice ČR/SK - Trenčín - Žiar nad Hronom - Zvolen - Lučenec - Rimavská Sobota - Rožňava - Košice.
Rychlostní silnice je součástí mezinárodních silnic E58 Vídeň - Bratislava - Košice - Rostov na Donu, E571 Bratislava - Nitra - Zvolen - Košice a E572 Trenčín - Zvolen.

V usnesení vlády č. 1084 ze dne 19. prosince 2007 o programu přípravy a výstavby dálnic a rychlostních silnic v letech 2007 - 2010 byla rychlostní silnice R2 vymezena v trase D1 Trenčín - Prievidza - Žiar nad Hronom - Zvolen - Lučenec - Rimavská Sobota - Rožňava - Košice - D1. Rychlostní silnice R2 je rovněž v souladu se "Strategickým plánem rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2020, který byl schválen 25. června 2014 usnesením vlády SR č. 311.

V úseku státní hranice - Trenčín byla plánována výstavba dálnice D1, ale po rozdělení Československa došlo k přehodnocení koncepce výstavby dálnic a rychlostních silnic. Dálnice D1 byla nahrazena v tomto úseku rychlostní silnicí R2. Následně byl tento úsek vypuštěn z plánu na výstavbu R2, neboť na moravské straně nenavazuje žádná kapacitní komunikace.

V provozu jsou úseky Nováky - Prievidza (neoznačen jako R2), Zvolen-východ - Krivaň a Šaca - Košice VSS (dočasný úsek) a v polovičním profilu úseky Ruskovce - Pravotice, Žiar nad Hronom-obchvat, Ožďany-obchvat a Figa - Tornaľa. Ve stavbě je úsek Hrašovík - MÚK Košické Olšany, který je stavěn v rámci stavby dálnice D1 Budimír - Bidovce. Soutěží se 3 úseky, a to Kriváň - Mýtná, Mýtná - Lovinobaňa, Tomašovce a Košice-juh - Košické Olšany.

Celková délka: 328,335 km
V provozu: 19,235 km
34,513 km (1/2 profil)
Ve stavbě: 1,061 km
0 km (1/2 profil)
V přípravě: 260,374 km
33,700 km (1/2 profil)

Úseky ve stavbě:

Úseky v přípravě:

Stavba Křižovatka D1 - Trenčianská Turná je projektována v kategorii R 24,5/120, 100 a měří 6,070 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom" a záměr EIA na "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom: II. Úsek - křižovatka s dálnicí D1 v km 12,860 - Hradiště km 53,971". 5. řijna 2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA na "Cesta R2 Křižovatka D1 - Hradiště".
V lednu 2006 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Rychlostní silnice R2 státní hranice ČR/SR - Hámre".
V únoru 2011 zpracovalo sdružení Alfa04 a HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavbu "R2 Křižovatka D1 - Mníchova Lehota". 31. května 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí. V červnu 2014 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava studii proveditelnosti "Rychlostní silnice R2 křižovatka D1 - Nováky".
"Združenie R2-KRIŽOVATKA_D1-TRENČIANSKA_TURNÁ" ve složení R-PROJECT INVEST, UTIBER Közúti Beruházó Kft. a UNITEF83 Múszaki Tervezó és Fejlesztó, Zrt. zpracovává dokumentaci pro stavební povolení a změnu dokumentace pro územní rozhodnutí
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Chocholná a Trenčianská Turná), 2 okružní křižovatky, 12 mostů na trase, 3 nadjezdy, most na větvi křižovatky, 3 polní cesty, přeložky silnic 4x I/9, II/507, III/050267 a III/507019, 8 opěrných zdí a 5 protihlukových stěn.
Stavba začíná okružní křižovatkou s větví MÚK I/9 x I/61 a silnicí I/9, do křižovatky bude zapojena přeložka silnicec I/9. Dnešní MÚK Chocholná s dálnicí D1 a silnicí I/9, která bude přestavěna na dvoujlístkovitou křižovatku. V km 0,529 - 1,294 je návrhová rychlost snížena kvůli stísněným podmínkám na 100 km/h. Odtud trasa pokračuje levostranným obloukem a mosty přes Biskupický kanál a Váh. Sedličnou a Malé Stankovice trasa přechází v těsné blízkosti silnice I/9. Dále trasa vede mezi areálem JRD Trečianská Turná a Malými Stankovicemi. Stavba končí za MÚK Trenčianská Turná s přeložkou silnice II/507 (trubkovitá), kde je provizorně napojena na silnici I/9.

Stavba Trenčianská Turna - Mníchova Lehota je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 2,669 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom" a záměr "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom: II. Úsek - křižovatka s dálnicí D1 v km 12,860 - Hradiště km 53,971". 5. řijna 2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA na "Cesta R2 Křižovatka D1 - Hradiště".
V únoru 2011 zpracovalo sdružení Alfa04 a HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavbu "R2 Křižovatka D1 - Mníchova Lehota". 31. května 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí. V červnu 2014 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava studii proveditelnosti "Rychlostní silnice R2 křižovatka D1 - Nováky".
V červnu 2014 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava studii realizovatelnosti "Rychlostní silnice R2 křižovatka D1 - Nováky" a v listopadu 2014 zpracoval Valbek Analýzu technického řešení, ve které doporučil oddálení trasy od silnice I/9.
Probíhá soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 mosty na trase, velká odpočívka Mníchova Lehota, úprava silnice I/9, provizorí napojení, polní cesta, opěrná zeď a 2 protihlukové stěny (794 m).
Stavba začíná za MÚK Trenčianská Turná a končí provizorním napojením na silnici I/9 západně od Mnichovy Lehoty před mostem přes Rigelský potok.

Stavba Mníchova Lehota - Ruskovce je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 14,839 + 1,200 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom" a záměr "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom: II. Úsek - křižovatka s dálnicí D1 v km 12,860 - Hradiště km 53,971". 25. řijna 2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA na "Cesta R2 Křižovatka D1 - Hradiště".
V únoru 2010 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro územní rozhodnutí na stavbu "R2 Mníchova Lehota - Ruskovce". 28. prosinci 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V červnu 2014 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava studii proveditelnosti "Rychlostní silnice R2 křižovatka D1 - Nováky" a v listopadu 2014 zpracoval Valbek Analýzu technického řešení, ve které doporučil oddálení trasy od silnice I/9, a tím odpadla nutnost budovat přeložku železniční tratě (1 km).
V lednu 2018 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Trenčianské Mitice, 16 mostů na trase, 2 nadjezdy, 1 železniční mosty, 2 mosty na I/9, galerie na R2, hloubené tunely Mnichova Lehota a Humienec, přeložky silnic 4xI/9 (1040 + 514 + 398 + 797 m), 2xIII/1860 (147 + 450 m), III/1862 (99 m) a III/1885 (189 m), provizorní napojení (352 m), 1 místní (340 m) a 1 přístupová komunikace (30 m), 9 polních cest (2680 m), 32 chodníky, 9 opěrných a 6 zárubních zdí, clona proti oslnění a 18 protihlukových stěn (9219 m). Celkový objem výkopů je 1 078 750 m3 a násypů 1 860 070 m3.
Stavba začíná západně od Mnichové Lehoty před mostem přes Rigelský potok, kde je provizorně napojena I/9. Odtud trasa pokračuje jižně podél silnice I/16. V km 0,550 - 0,625 je levý pás veden v galerii pod silnicí I/9. Následuje v km 0,625 - 0,806 hloubený tunel Mnichova Lehota (181 m) v průchodu mezi dvěma částmi obce, nad tunelem bude vedena silnice I/9. Trasa pokračuje dále podél silnice I/9, následuje most přes migrační tah zvěře (262 m). Trasa dále pokračuje po náspu k dalšímu velkému mostu přes Turnianský potok (146 m). V sedle u železniční stanice je navržen hloubený tunel Humenec (330 m). Následuje MÚK Trenčianské Mitice se silnicí I/9 a III/1860 (trubkovitá). Poté trasa pokračuje mosty přes železniční trať a silnici IIII/1860. Trasa prochází mezi Rožňovskou Miticou a Trenčianským Jastrabím, kde podchází silnici III/1862, železniční trať a přeložku silnice I/9. Stavba vede dále severně podél silnice I/9. Severně R2 míjí obec Svinná, jsou zde navrženy velké mosty, a to most přes Mitický potok (182 m) a most přes silnici III/1863 a potok Cípec (182 m). Stavba prochází mezi Horňany a Svinnou. Následně se trasa přibližuje k silnici I/9, podél které vede do konce stavby. Stavba končí před MÚK Bánovce-západ se silnicí I/9.

Stavba Pravotice - Dolné Vestonice je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 11,542 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom" a záměr "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom: II. Úsek - křižovatka s dálnicí D1 v km 12,860 - Hradiště km 53,971". 5. řijna 2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA na "Cesta R2 Křižovatka D1 - Hradiště".
V září 2010 Geoconsult zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 8. března 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby je 10 mostů na trase, 3 nadjezdy, tunel Chotomka (200 m), velká odpočívka Jerichov, 2 přístupové cesty, 7 polních a 5 lesních cest, 17 zárubních zdí a 2 protihlukové stěny.
Stavba navazuje na obchvat Bánovců. Následně je stavba vedena jižně od silnice I/9. Obec Hradiště míjí severním obchvatem. Jižně míjí Dolné Vestenice, kde je navržen tunel Chotomka. Stavba končí provizorním napojením u Horních Vestenic.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 85 milionů EUR.

Stavba Dolné Vestonice - Nováky je projektována v kategorii R 24,5/120, 100 a měří 9,562 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom". 17. února 2006 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA. V prosinci 2006 byla zpracována technická studie.
V lednu 2011 zpracovalo "Združenie AMBERG & PROMA & R-PROJECT" dokumentaci pro územní rozhodnutí. 10. července 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 okružní křižovatky, 5 mostů na trase, 5 nadjezdů, 3 nadchody pro zvěr, 2 mosty na větvích křižovatek, přeložky silnic 4xI/9 a 2x III/05057, 2 provizorní napojení, 2 místní a 2 přístupové komunikace, 9 polních a 2 lesní cesty, chodník, 9 opěrných a 2 zárubní zdi a 14 protihlukových stěn.
Stavba začíná provizorním napojením za Horními Vestenicemi. Odtud stavba pokračuje jižně podél silnice I/9 až k MÚK Nováky-západ se silnicí I/9 (kosodelná). Odtud trasa pokračuje severním obchvatem Horních Lehovic a Novák v kategorii R 24,5/100. Přes údolí Nitry je navržena estakáda. Stavba končí na MÚK Nováky-východ se silnicemi I/9 a I/64 (prstencovitá).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 196 milionů EUR.

Stavba Prievidza - hr. okresu měří 43 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom". 17. února 2006 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Součástí stavby jsou 4 MÚK, 3 úrovňové křižovatky, 11 mostů na trase, 4 nadjezdy a tunely Handlová (600 m) a Boriny (425 m).
Od Prievidzy pokračuje stavba jižně od silnice I/9. Stavba končí na hranici okresu Žiar nad Hronom.

Stavba hranice okresu Žiar nad Hronom - Lovčica je projektována v kategorii R 22,5 a měří 6,100 km. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom". 17. února 2006 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
V první etapě bude stavba postavena v polovičním profilu. Součástí stavby je MÚK, 5 mostů na trase, 3 ostatní mosty a protihlukové stěny (620 m).
Stavba začíná na hranicí okresu poblíž Dérérova mlýna. Odtud pokračuje severním obchvatem Lovčice, za který stavba končí. Náklady na stavbu jsou 2,005 miliardy Sk bez DPH. Realizace je plánována v období červen 2014 až listopad 2016.

Stavba Zvolen-západ - Zvolen-východ je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 10,772 km. V 90. letech bylo počítano s vedením R2 v trase Budča - Pustý Hrad a dále dnenším průtahem. V listopadu 2003 zpracoval Terraprojekt technickou studii "R2 Zvolen - Lovinobaňa" v kategorii R 22,5/100 a R 11,5/100 (úsek Kriváň - Lovinobaňa), ve které byly 2 varianty trasy vedena v trase průtahem města a navazovaly na stavbu "I/50 Zvolen - Pustý Hrad - Neresnica, III. stavba" na křižovatce I/16 x Pribinova. V km 2,0 u odkaliště byla navržena MÚK Zvolen-Bučina. Trasa využila v km 1,0 - 3,25 až po most přes železniční trať Zvolen - Lučenec jako jednu polovinu silnici I/16. Dále trasa vedla jižně podél silnice. V místě dnešní OK přivaděče a I/16 křížila silnici I/16 a pokračovala k MÚK Zvolenská Slatina se silnicí II/591. Následně byl v prosinci 2003 zpracován záměr EIA. 17. února 2006 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k akci "R2 Zvolen - Lovinobaňa", pro úsek km 0,0 - 6,0 nebyla doporučena žádná varianta. S tímto vedením nesouhlasili především občané sídliště Zvolena Sekier.
Proto v květnu 2006 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava novou technickou studii v kategorii R 22,5/100, ve které navrhl 5 variant C1-C5 severního obchvatu Zvolen, varianty A1 a A2 v trase I/16, varianty B1 a B2 jižního obchvatu a variatu D jako jižního tunelového obchvatu. K dalšímu sledování byly doporučeny 3 varianty severního obchvatu C2, C3 a C4, které byly v červnu 2006 zpracovány v Záměru EIA. V květnu 2007 zpracoval Dopravoprojekt doplněk technické studie. V červnu 2008 zpracoval Dopravoprojekt Zprávu o hodnocení vlivů, ve které byly zahrnuty 3 varianty C2, C3 a C4, dále doplněna varianta D na základě požádavku Banskobystrckého kraje a severní varianta C5, která vedla nejdále od pramenů lázní Sliač. 31. března 2009 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA pro variantu C3 severního obchvat Zvolena. S tímto řešením nesouhlasilo město Sliač.
V roce 2014 byl zpracován podrobný hydrogeologický průzkum, ve kterém Štátná kúpeľná komisia MZ SR nesouhlasila s dalším pokračováním přípravy ve variantě C3 a C5. V březnu 2017 zpracovalo sdružení "R2 Zvolen západ - Zvolen východ" ve složení Dopravoprojekt a Valbek studii proveditelnosti. Na začátku byly navrhnuty varianty severní (červený) se 3 alternativami u Lieskovce, jižní (zelený) a městský (bleděmodrý). Po projednání s investorem, samosprávou, MZ SR a MDVRR SR byly varianty modifikovány a doplněny o další varianty. Odmítnutá varianta Sever 1 (červená) byla nahrazena varianty Sever 2 (oranžová) a Sever 3 (modrá). Městská varinata byla upravena u Bučiny a doplněna soustavu vnitroměstských komunikací za zabraný koridor silnice I/16 a byla doplněna varianta Jih 2 (fialová), trasa vedena ve 3 tunelech celkové délky 5433 m. Následně byly odmítnuty obě severní varianty. Na základěnového stanoviska MZ SR Inspektorát kúpelov a žriediel na konci prací na studii investor rozhodl o doplnění modifikované varianty C3 podle technické studie 05/2006, byl vyloučen krátký tunel u Sliače a upravena trasa na konci úseku u MÚK Zvolen-východ. K dalšímu sledování byla doporučena severní varianta (hnědá).
Přehled variant:

  • Městská varianta (bleděmodrá) měří 11,198 km. Její součástí byly 2 MÚK (Moťová, Lieskovec), dostavba 5 MÚK (Budča, Pustý hrad, Zvolen centrum, Neresnica a Zvolenská Slatina), 12 mostů na trase, 5 nadjezdů, 4 mosty na větvích křižovatek, nadchod pro zvěř, 6 mostů na MK, most na ekoduktu, most na PC, tunel Zvolen (1300 m) 3 přeložky silnice I/16 (3161 m), úpravy silnic 2x I/16 (624 m) a III/2452 (120 m), 2 místní komunikace (575 m), 1 lesní (285 m) a 16 polních cest (5855 m), 6 opěrných a 2 zárubní zdi a 5 protihlukových stěn (4065 m). Varianta začínala na MÚK Pustý hrad, kde měly být upraveny 2 větve. V km 0,0 - 2,2 měl být dostavěn levý jízdní pás. Mezi MÚK Centrum a Neresnica, měly být zrušeny autobusová zastávka, chodníky pro pěších, sjezdy do areálů a křižovatková větev s krátkým průpletem. V km 3,0-4,3 byl od hotelu Tenis po Bučinu navržen hloubený tunel Zvolen (1300 m), který řešil problematický průchod přes Moťovou. Za tunelem následuje jednosměrná MÚK Moťová (rozštěpná). Trasa byla dále vedena v nové stopě jižně kolem teplárny. Západně od rozvodny Lieskovec byla navržena MÚK Lieskovec se silnicí I/16 (rozštěpná). Varianta končí na MÚK Zvolenská Slatina. Náklady na variantu byly odhadnuty na 378,5 milionů EUR.
  • Varianta Jih1 (zelená) měří 11,441 km. Její součástí byly 2 MÚK (Zvolen centrum a Moťová), dostavba 3 MÚK (Budča, Pustý Hrad a Zvolenská Slatina), 14 mostů na trase, 5 nadjezdů, 5 mostů na větvích křižovatek, nadchod pro zvěř, most na ekoduktu, most na PC, tunely Pustý Hrad (927 m) a Sekier (1856 m), přeložka silnice I/16 (308 m), úprava silnice I/16 (123 m), 1 lesní (285 m) a 17 polních cest (6330 m), 4 opěrné a 2 zárubní zdi a 6 protihlukových stěn (3847 m). Varianta začínala na MÚK Pustý Hrad, kde měly být upraveny 2 větve. V km 0,0 - 1,2 měl být dostavěn levý jízdní pás. Západně od zimního stadionu byla navržena MÚK Zvolen Centrum se silnicí I/16 (rozštěpná). Poté trasa pokračovala na jihovýchod tunelem Pustý Hrad (927 m), za kterým následoval most přes údolí Neresnického potoka a další tunel Sekier (1856 m). Za tunelem byla navržena MÚK Moťová a za mostem přes Slatinu se napojuje do trasy Městské varianty jen s rozdílem, že by nebyla realizována MÚK Lieskovec. Náklady na variantu byly odhadnuty na 485,3 milionů EUR.
  • Varianta Jih2 (fialová) měří 13,217 km. Její součástí byla MÚK Pustý hrad, dostavba 2 MÚK (Budča a Zvolenská Slatina), 11 mostů na trase, 2 nadjezdy, 7 mostů na větvích křižovatek, most na PC, tunely Pustý Hrad (2225 m), Bukovinka (1802 m) a Zálužná (1406 m), 8 lesních (3575 m) a 7 polních cest (3195 m), 3 opěrné a 2 zárubní zdi a 4 protihlukové stěny (1616 m). Varianta začínala na MÚK Pustý Hrad se silnicí I/16 (rozštěpná), která se nacházela západně od ČOV. Za mostem přes Hron následoval tunel Pustý Hrad (2225 m). Přes údolí Neresnického potoka byl navržen most a za nám další tunel Bukovinka (1802 m). Za mostem přes údolí potoka Sekier byl navržen tunel Zálužná (1406 m). Trasa dále pokračovala východně kolem v.n. Moťová. Východně od rozvodny Lieskovec trasa křížila silnici I/16. Varianta končí na MÚK Zvolenská Slatina. Náklady na variantu byly odhadnuty na 604,2 milionů EUR.
  • Varianta Sever (hnědá) měří 10,772 km. Její součástí je MÚK Rákoš, dostavba 2 MÚK (Kováčová a Zvolenská Slatina), 11 mostů na trase, 2 nadjezdy, 12 mostů na větvích křižovatek, nadchod pro zvěř, úprava silnice III/2460 (666 m), 4 lesní (1365 m) a 9 polních cest (2635 m), 4 opěrné (517 m) a 2 zárubní zdi (375 m) a 3 protihlukové stěny (5350 m). Varianta začíná před MÚK Rákoš na R1 se silnicemi I/69 a III/2460. Stávající křižovatka bude zrušena a nahrazena rozštěpnou křižovatkou rychlostních silnic R1 a R2. Bude umožněno napojení silnice III/2460 ve směru BB - ZV a opačně. MÚK Kováčová bude přestavěna z osmičkovité na deltovitou a zároveň bude propojena kolektory s MÚK Rákoš. Odtud trasa pokračuje po náspu k mostům přes Hron a železniční trať Zvolen - Banská Bystrica. Dále varianta pokračuje stoupáním 5,0 % k rozcestí Sliačská Dolina, je zde navržen stoupací pruh (1090 m), část trasy je vedena po mostě přes potok a údolí (750 m). Ve vrcholu stoupání je navržen nadchod pro zvěř. Trasa dále pokračuje klesáním 4,70 % v levostranném oblouku, je zde navržen most přes údolí a lesní cestu (300 m). Trasa severně míjí Lieskovec, přes potok Zolná je navržen most (420 m). Varianta vede severně kolem areálu zemědělského družstva a následně stoupá až 4,0 % k MÚK Zvolenská Slatina, kde končí. Na přivaděči k I/16 je navržena velká odpočívka Zvolenská Slatina a naproti ní areál SSÚR Zvolenská Slatina. Náklady na variantu jsou odhadovány na 305,4 milionů EUR.

Sdružení "R2_ZVOLEN_Z-ZVOLEN_V-PD" ve složení ESP Consult a Alfa 04 zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.

Stavba Kriváň - Lovinobaňa, Tomašovce (úsek Kriváň - Mýtna) je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 8,941 km. V listopadu 2003 zpracoval Terraprojekt technickou studii "R2 Zvolen - Lovinobaňa" v kategorii R 11,5/100 . 17. února 2006 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k akci "R2 Zvolen - Lovinobaňa".
V dubnu 2010 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro územní rozhodnutí na úsek Kriváň - Lovinobaňa, Tomašovce. 9. května 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí. V červenci 2014 zpracovala Alfa 04 studii realizovatelnosti "R2 Kriváň - Tornaľa.
27. října 2016 bylo zveřejněno oznámění o změně EIA, ve které byla trasa navržena v kategoriích R 24,5/120 v úseku Kriváň - estakáda a v kategorii R 17,5/100 v úseku estakáda - Mýtná. 11. ledna 2017 byla stavba Kriváň - Lovinobaňa, Tomašovce rozdělena na 2 stavby. V červenci 2017 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro realizaci stavby v kategoriích R 24,5/100 a R 17,5/100.
12. června 2018 byla zveřejněn záměr EIA na změnu, ve které byla navržena trasa v kategorii R 24,5/100.
Součástí stavby je část MÚK Kriváň, 9 mostů na trase, 2 nadjezdy, 2 mosty na I/16, most na MK, přeložka silnice I/16 (1088 m) a III/2630 (62 m), úpravy silnic I/16 a II/526 (62 m), 2 místní (646 m) a 1 účelová komunikace (118 m), 2 lesní (392 m)a 4 polní cesty (1068 m), 2 opěrné (4865 m) a 7 zárubních zdí (3510 m) a 10 protihlukových stěn (4171 m). Celkový objem výkopů je 1 657 130 m3 a násypů je 2 565 845 m3.
Stavba navazuje na provozovaný úsek na MÚK Kriváň se silnicí II/526 (deltovitá) v km 0,000. Odtud trasa pokračuje pravostranným obloukem k silnici I/16, podél které vlevo od ní dále vede. Za odbočkou na Podkriváň začíná úsek vedený po estakádách. V km 2,700 - 7,062 je navržena estakáda vedoucí v těsné blízkosti silnice I/16, kterou trasa 5x kříží silnici I/16, 5x přeložku Kriváňského potoka a lesní cestu. Délka estakády je 4356 m, rozpětí polí je 72,5 + 118 + 2x123 + 117 + 124,5 + 130 + 124,5 + 117 + 124,5 + 130 + 124,5 + 117 + 124,5 + 130 + 124,5 + 117 + 4x123 + 72,5 + 48 + 2x50 + 2x60 + 2x48 + 4x60 + 2x48 + 4x60 + 2x48 + 4x60 + 4x48 + 50 + 3x60 + 48 m. Výška estakády je 46,2 m. Nosnou konstrukci tvoří komorový nosník. Estakáda se skládá z 10 dilatačních celků, prvních 5 dilatačních celků bude budováno letmou betonáží, zbývající část na posuvné skruži. Po krátkém zářezovém úseku začíná před odbočkou na Pilu silnice III/2631 estakáda v km 7,155 - 8,798. Estakáda kříží silnii I/16, Pilianský potok, polní cestu, Uhliarský jarok a místní komunikaci. Délka estakády je 1622 m, rozpětí polí je 22 + 30 + 11x40,3 + 2x30 + 12x40,3 + 2x30 + 12x40,3 + 30 m. Estakádu ze 3 dilatačních celků tvoří třítramová nosná konstrukce z předpjatého betonu. Stavba končí cca 150 m za koncem estakády před motorestem západně od Mýtné.
Náklady na stavbu jsou plánovány na x milionů EUR. Realizace je plánována v období let 2019 až prosinec 2021.

Stavba Kriváň - Lovinobaňa, Tomašovce (úsek Mýtna - Tomašovce) je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 12,819 km. V listopadu 2003 zpracoval Terraprojekt technickou studii "R2 Zvolen - Lovinobaňa" v kategorii R 11,5/100. V listopadu 2004 zpracoval H+L Project technickou studii "R2 Lovinobaňa - Ožďany". 17. února 2006 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k akci "R2 Zvolen - Lovinobaňa".
V dubnu 2010 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro územní rozhodnutí na úsek Kriváň - Lovinobaňa, Tomašovce. 9. května 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí. V červenci 2014 zpracovala Alfa 04 studii realizovatelnosti "R2 Kriváň - Tornaľa.
11. ledna 2017 byla stavba Kriváň - Lovinobaňa, Tomašovce rozdělena na 2 stavby. V červenci 2017 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro realizaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Mýtná, 11 mostů na trese, přeložky silnic I/16 (403 m) a III/2640 (249 m), úpravy silnic 2x I/16 (1123 + 307 m), III/2632 (233 m) a III/2664 (163 m), 2 provizorní napojení (420 + 424 m), 3 polní (2002 m) a 2 lesní cesty, 2 opěrné (677 m) a 6 zárubních zdí (704 m) a 6 protihlukových stěn (3872 m). Celkový objem výkopů je 802 685 m3 a násypů je 2 203 644 m3.
Stavba začíná provizorním napojením před dnešním motorestem západně od Mýtné. Odtud pokračuje po náspu k mostu přes silnici I/16 a železniční trať (31 + 11x44 + 31 m; 548 m). Se silnicí III/2632 je navržena MÚK Mýtná (kosodelná). Dále trasa pokračuje v souběhu s železniční tratí. Východně od areálu zemědělského družstva Lovinobaňa kříží mostem železniční trať a Krivánský potok (45 + 8x58 + 48 m; 556 m). Následně trasa vede západně podél silnice I/16. Stavba končí provizorním napojením na silnici I/16 před budoucí MÚK Tomašovce, která se nachází před křižovatkou silnic I/16 x II/595.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 194 milionů EUR. Realizace je plánována v období 2019 až 2021.

Stavba Lovinobaňa, Tomašovce - Ožďany je projektována v kategorii R 22,5 a měří 20,74 km. Stavba bude v 1. etapě postavena v polovičním profilu. V listopadu 2004 zpracoval H+L Project technickou studii trasy a v září 2006 její doplněk. 18. prosince 2007 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
18. dubna 2012 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 4 MÚK, 19 mostů na trase, 13 nadjezdů, levostraná odpočívka Velké Podrečany, pravostranná odpočívka Velké Ožďany a SSÚR Lučenec.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 175 milionů EUR.

Stavba Ožďany - přeložka, 2. profil je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 6,103 km. 2. května 2012 byl zveřejněno oznámení o záměru EIA.
Součástí stavby jsou 4 mosty na trase.
Stavba začíná před stykovou křižovatkou západně od Oždian a končí za východní stykovou křižovatkou za Oždiany. Bude dostavěn levý jízdní pás ke stávající přeložce.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 100 milionů EUR.

Stavba Ožďany - Zacharovce je projektována v poloviční profilu kategorie R 22,5 a měří 10,56 km. V říjnu 2000 zpracoval Geoconsult technickou studii "Cesta I/50 Ožďany - Rimavská Sobota - Figa". 25. řijna bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 8 mostů na trase, 2 nadjezdy a SSÚR Rimavská Sobota.
Stavba navazuje na obchvat Ožďan. Odtud trasa pokračuje jižně od stávající silnice I/16. Západně od Sobotky je umístěna MÚK Rimavská Sobota-západ se silnicí I/16 (osmičkovitá). Trasa dále pokračuje severně kolem Rimavské Soboty, prochází severně od rozvodny. Trasa se přibližuje silnici I/16. Stavba končí za MÚK Zacharovce s přivaděčem na silnici I/16 (trubkovitá) v místě silnice Zacharovce - Vinice u Baraničky.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 85 milionů EUR.

Stavba Zacharovce - Bátka je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 8,324 km. V říjnu 2000 zpracoval Geoconsult technickou studii "Cesta I/50 Ožďany - Rimavská Sobota - Figa". 25. řijna bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
V červnu 2008 zpracovalo sdružení Alfa 04 a Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 3. listopadu 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Alfa 04 zpracovává dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Bátka, 7 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložka silnice I/16 (974 m), úprava silnice I/16 (481 m), 3 polní cesty (1783 m), 6 zárubních zdí (1680 m), 2 clony proti oslnění (800 m) a 5 protihlukových stěn (3405 m).
Stavba začíná za MÚK Zacharovce za křížení silnice Zacharovce - Vinice u Baraničky. Odtud trasa pokračuje pravostanným obloukem. Mezi Vinicí a Baktou kříží mostem silnici I/16 a pokračuje jižně kolem Bakty. Poté vede v souběhu jižně podél silnice I/16. Na východním okraji lesa stavba podchází pod nadjezdem silnice I/16 a vede severně podél silnice I/16. Před MÚK Bátka (trubkovitá) se odklání a pokračuje severním obchvatem Bátky. Stavba končí před mostem přes silnici Bátka - Tomašovce. Náklady na stavbu jsou plánovány na 54 milionů EUR.

Stavba Bátka - Figa je projektována v kategorii R 22,5/100 a měří 6,183 km. V říjnu 2000 zpracoval Geoconsult technickou studii "Cesta I/50 Ožďany - Rimavská Sobota - Figa". 25. řijna bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
V červnu 2008 zpracovalo sdružení Alfa 04 a Pragoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 25. února 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Soutěž na projektanta dokumentace pro stavební povolení a zadávací dokumentaci stavby byla 12. února 2018 zrušena, byla vypsána nová soutěž.
Součástí stavby je 5 mostů na trase, nadjezd, most na PC, velká oboustranná odpočívka Bátka, přeložka silnice III/050138 (345 m), 3 polní cesty (563 m), 3 zárubní zdi (560 m) a 3 protihlukové zdi (3070 m).
Stavba začíná za MúK Bátka před mostem přes silnici Bátka - Tomašovce. Odtud trasa pokračuje severním obchvatem Bátky, je zde navržena velká odpočívka Bátka. Trasa mostem kříží silnici I/16 a potok Bih (197 m) jihozapadně u Gabiše a dále pokračuje jižně podél silnice I/16. Východně od Čiliku stavba kříží silnici I/16 a pokračuje severně podél ní. Stavba končí napojením na provozovaný obchvat Figy.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 56 milionů EUR.

Stavba Figa - obchvat, 2. profil je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 2,803 km. 30. dubna 2012 bylo zveřejněno oznámení záměru EIA.
Součástí stavby je úprava MÚK Figa a 2 mosty na trase. Celkový objem výkopů je 146 250 m3 a násypů 156 350 m3.
Stavba začíná na dnešní úrovňové křižovatce, kde navazuje na stavbu Bátka - Figa. V dalším úseku bude dostavěn pravý jízdní pás. Stavba končí cca 250 m za nadjezdem silnice I/16 v MÚK Figa, kde nvazuje na stavbu Tornaľa - přeložka, 2. profil.
Náklady na stavbu jsou odhadovány na 35 milionů EUR.

Stavba Tornaľa - přeložka, 2. profil je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 10,694 km. 30. dubna 2012 bylo zveřejněno oznámení záměru EIA.
Součástí stavby je úprava 2 MÚK a 11 mostů na trase.
Stavba začíná cca 250 m za nadjezdem silnice I/16 v MÚK Figa. V následujícím úseku bude dostavěn pravý jízdní pás. Stavba končí za MÚK Tornaľa-sever před mostem přes polní cestu.
Náklady na stavbu jsou odhadovány na 100 milionů EUR.

Stavba Torňala - Gombasek je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 17,027 km. V září 2004 zpracovala Žilinská univerzita technickou studii "R2 Tornaľa - Košické Olšany". V červenci 2010 zpracoval H+L Projekt technickou studii "R2 Torňala - Gombasek". 5. srpna 2016 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je MÚK Plešivec, 14 mostů na trase, 6 nadjezdů, 20 mostů, tunel Plešivec (1385 m), přeložky silnic 2xI/16, III/2822, III/3001, III/3006 a III/3025, 3 místní komunikace, 2 polní cesty a 11 protihlukových stěn (7823 m).
Stavba začíná za MÚK Torňala-sever se silnicí I/16, v délce cca 270 m zasahuje do předchozí stavby Torňala-přeložka. Odtud trasa vede vpravo souběžně se silnicí I/16. Severně od Gemerské Panice kříží mostem silnici I/16 a železniční trať a dále pokračuje středem údolí řeky Slané. Západně míjí Čoltovo, kde je navržen most přes řeku Slanou. Trasa dále vede západně podél železniční trati. Prochází mezi Tibou a Bohuňovem. Jižně od Gemerské Horky se trasa stáčí severovýchod. Jižně od Plešivce je navržena MÚK Plešivec se silnicí I/16, za kterou následuje tunel Plešivec (1385 m), který ústí východně od Plešivce. Trasa dále pokračuje mostem přes silnici I/16 a řekou Slanou. Vede mezi železniční tratí a řekou Slanou. Za Vidovou kříží silnici I/16 a je zde navržena velká odpočívka Gombasek. Stavba končí za nadjezdem silnice III/3006 u Gombasku, kde navazuje na stavbu Gombasek - Rožňava.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 474 milionů EUR.

Stavba Gombasek - Rožnava je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 9,80 km. V říjnu 2007 zpracovalo sdružení Alfa 04 a Pragoprojekt technickou studii "R2 Gombasek - Včeláre". 27. dubna 2010 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je část MÚK Rožňava, 8 mostů na trase, nadjezd, 3 mosty na I/16, most na MK, přeložky silnic I/16 (2236 m) a III/3012 (777 m), místní komunikace (600 m) a 3 protihlukové stěny (4900 m).
Stavba začíná provizorním napojením na silnici III/3009 u Gombasku, pomocí které je napojena na silnici I/16. Odtud trasa pokračuje východně podél železniční trati, východně míjí Slavec, kde kříží mostem řeku Slaná. Trasa pokračuje na sever, u Vyšného Hámoru překračuje mostem řeku Slanou a napojuje se na postavený obchvat Brzotína a pokračuje v trase silnice I/16, která bude přeložena západněji. Stavba končí na MÚK Rožňava se silnicemi I/16 a I/67 (prstencovitá).

Stavba Rožňava - Jablonov nad Turňou je projektována v polovičním profilu kategorie R 24,5/120 a měří 14,100 km. V září 2004 zpracovala Žilinská univerzita technickou studii "R2 Tornaľa - Košické Olšany". V říjnu 2007 zpracovalo sdružení Alfa 04 a Pragoprojekt technickou studii "R2 Gombasek - Včeláre". 27. dubna 2010 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
V říjnu 2013 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro územní rozhodnutí. 7. února 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí.
"Sdružení R2 Rožňava - Jablonov nad Turňou" ve složení Dopravoprojekt Bratislava, Amberg Engineering Slovakia a Geoconsult zpracovává dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby je část MÚK Rožňava, část MÚK Jablonov nad Turňou, 10 mostů na trase, most na větvi křižovatky, most na přístupové cestě, velká oboustranná odpočívka Jovice, SSÚR Jablonov nad Turňou, tunel Soroška (4282 m) a úprava silnic 2xI/16 (965 m), I/67 (111 m), III/050157 (50 m) a III/050163 (50 m), 3 přístupové komunikace k tunelu (1020 m), 8 přístupové cesty na pozemky (4184 m), 1 opěrná (35 m) a 2 zárubní zdi (310 m). Celkový objem výkopů je 1 738 975 m3 a násypů je 1 738 975 m3.
Tunel je navržen v kategorii T 8,0/100. V celé délce klesá ve sklonu 1,7 %. Jižní tunelová roura měří 4282 m a severní tunelová roura je dlouhá 4270 m. Tunel bude stavěn v polovičním profilu na základě rozhodnutí MDV SR ze dne 1. července 2017.
Stavba začíná v místě připojení větví MÚK silnic I/16 x I/67, bude zde vybudována okružní křižovatka. Trasa je napojena do okružní křižovatky pomocí 2 větví výhledové MÚK Rožňava se silnicemi I/16 a I/67 (prstencovitá). Odtud trasa pokračuje severně podél železniční trati, mostem přes Majstrovský potok (209 m), je zde navržena odpočívka Jovice, za kterou stavba kříží železniční trať mostem (109 m). Dále trasa vede v souběhu s železniční tratí jižně od ní. Za mostem přes potok Čremošná (367 m) je jižně od Lipovníku navržen západní portál tunelu Soroška. Tunel vede na jihovýchod, dvakrát kříží železniční tunel o 50 m hlouběji. Východní portál je umístěn západně od Jablonova nad Turňou. Stavba se stáčí levostranným obloukem jižně kolem Jablonova. Stavba končí jihovýchodně od Jablonova na budoucí MÚK Jablonov (trubkovitá), ze které bude postavena jen větev propojující R2 se silnicí I/16 délky 1620 m.

Stavba Jablonov nad Turňou - Včeláre je projektována polovičním profilu kategorie R 24,5/120 a měří 7,80 km. Na stavbu byla v listopadu 2004 zpracována technická studie. V říjnu 2007 zpracovalo sdružení Alfa 04 a Pragoprojekt technickou studii "R2 Gombasek - Včeláre". 27. dubna 2010 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Probíhá zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je část MÚK Jablonov nad Torňou, 3 mosty na trase, nadjezd, most na větvi křižovatky, přeložka silnice I/16 (4938 m) a provizorní napojení.
Stavba začíná na MÚK Jablonov nad Torňou (trubkovitá). Odtud směřuje ke stávající silnici I/16, podél které následně vede a u Hrhova ji využívá jako pravý jízdní pás. Stavba končí provizorním napojením na silnici I/16 za hranicí katastru Hrhov a Včeláre.

Stavba Včeláre - Moldava nad Bodvou je projektována v polovičním profilu kategorie R 24,5/120 a měří 14,000 km. V září 2004 zpracovala Žilinská univerzita technickou studii "R2 Tornaľa - Košické Olšany". V květnu 2008 zpracoval Valbek technickou studii "R2 Včeláre - Šaca". 26. února 2010 bylo vydáno závěrečné stanovisko k EIA, které však ztratilo platnost a proto byl zahájen nový proces EIA. V srpnu 2014 zpracovalo "Sdružení R2 Včeláre - Košické Olšany" ve složení Valbek, Terraprojekt a H+L Projekt studii realizovatelnosti v úseku "R2 Včeláre - Košické Olšany. 12. ledna 2017 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je MÚK Turňa nad Bodvou, 11 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic III/3297, III/3299, 1 účelová komunikace, 3 polní cesty a protihluková stěna (700 m).
Stavba začíná na hranici okresu Košice-okolí. Následně se trasa odklání od silnice I/16 a pokračuje jižně od Dvorníků. Trasa severně míjí cementárnu. Za mostem přes železniční vlečku do cementárny je navržena MÚK Turňa nad Bodvou s přeložkou silnice III/3299 (osmičkovitá). Trasa pokračuje po náspu v levostranném oblouku jižně kolem Turni nad Bodvou a přibližuje se k železniční trati. Jihozápadně od Drienovce je navržena stejnojmenná odpočívka. Stavba končí před MÚK Moldava nad Bodvou.

Stavba Moldava nad Bodvou - Košice, Šaca je projektována v polovičním profilu kategorie R 24,5/120 a měří 17,336 km. V září 2004 zpracovala Žilinská univerzita technickou studii "R2 Tornaľa - Košické Olšany". V květnu 2008 zpracoval Valbek technickou studii "R2 Včeláre - Šaca". 26. února 2010 bylo vydáno závěrečné stanovisko k EIA, které však ztratilo platnost a proto byl zahájen nový proces EIA. V srpnu 2014 zpracovalo "Sdružení R2 Včeláre - Košické Olšany" ve složení Valbek, Terraprojekt a H+L Projekt studii realizovatelnosti v úseku "R2 Včeláre - Košické Olšany. 12. ledna 2017 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
Sdružení "R2 Moldava - Šaca" ve složení Dopravoprojekt a Valbek zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Moldava nad Bebravou a Šaca), 18 mostů na trase, 6 nadjezdů, 2 mosty na větvích křižovatek, most na MK, most na PC, 2 úpravy silnice I/16, přeložky silnic III/3307, III/3314 a III/3400, 7 polních cest a 6 protihlukových stěn (3900 m).
Stavba začíná před MÚK Moldava nad Bodvou (trubkovitá). Odtud pokračuje jižně kolem Moldavy, prochází mezi Moldavou a Budulovem. Trasa jižně míjí Mokrance a Čečejovce, dále pokračuje v blízkosti železniční tratě. Jihovýchodně od Čečejovců kříží mostem železniční trať. Stavba míjí severně Cestice a dále pokračuje jižně podél silnice I/16 ve vzdálenosti cca 800 m. Jižně míjí Šacu. Stavba končí na MÚK Šaca se stávající silnicí I/16, která bude přestavěna.

Stavba Košice, Šaca - Košické Olšany, I. úsek je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 6,828 km. V září 2004 zpracovala Žilinská univerzita technickou studii "R2 Tornaľa - Košické Olšany". V dubnu 2008 zpracoval Valbek technickou studii ve 2 variantách, které byly hodnoceny v EIA. Kladné stanovisko bylo vydáno 4. ledna 2010.
V listopadu 2013 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. V srpnu 2014 zpracovalo "Sdružení R2 Včeláre - Košické Olšany" ve složení Valbek, Terraprojekt a H+L Projekt studii realizovatelnosti v úseku "R2 Včeláre - Košické Olšany. 7. října 2014 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA ke změnám v projektu. 5. ledna 2015 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Sdružení "R2 Šaca - Košické Oľšany" ve složení Valbek SK a Dopravoprojekt Bratislava zpracovalo v dubnu 2018 dokumentaci pro stavební povolení a v říjnu 2018 dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Ludvíkov Dvor a Haniska), 4 mosty na trase, nadjezd, 4 mosty na větvích křižovatek, přístupové cesty, 2 opěrné zdi (160 m) a 6 protihlukových stěn.
Stavba začíná na stávající MÚK Šaca. Odtud stavba pokračuje ve stopě stávající silnice I/16, která bude přestavěna. V km 1,8 je navržena MÚK Ludvíkov Dvor se silnicemi I/16 a III/3401 (útvarová). Před křižovatkou se trasa mostem (603 m) odklání od vedení ve stopě silnice I/50. Trasa dále vede podél silnice III/3041 po východním okraji USS Košice. Přes západní část železniční stanice Haniska je navržena estakáda (843 m), za kterou se trasa napojuje v útvarové MÚK Haniska na postavený úsek rychlostní silnice R4 v km 6,828, kde stavba končí.

Stavba Košice, Šaca - Košické Olšany, II. úsek je projektována v kategorii R 24,5/120, 100 a měří 14,262 km. V září 2004 zpracovala Žilinská univerzita technickou studii "R2 Tornaľa - Košické Olšany". V dubnu 2008 zpracoval Valbek technickou studii ve 2 variantách, ve které byly hodnoceny v EIA. Kladné stanovisko bylo vydáno 4. ledna 2010.
V listopadu 2013 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. V srpnu 2014 zpracovalo "Sdružení R2 Včeláre - Košické Olšany" ve složení Valbek, Terraprojekt a H+L Projekt studii realizovatelnosti v úseku "R2 Včeláre - Košické Olšany. 7. října 2014 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA ke změnám v projektu. 5. ledna 2015 bylo vydáno územní rozhodnutí.
Sdružení "R2 Šaca - Košické Oľšany" ve složení Valbek SK a Dopravoprojekt Bratislava zpracovalo v dubnu 2018 dokumentaci pro stavební povolení a v říjnu 2018 dokumentaci pro zadání stavby.
Součástí stavby je MÚK Krásná, části MÚK Košice-jih a MÚK Hrašovík, 7 mostů na trase, 4 nadjezdy, most na přístupové cestě, odpočívka Valaliky, SSÚR Šebastovce, úpravy silnic II/552 (639 m) a III/3410 (130 m), 12 přístupových cest (9742 m), 4 polní cesty (2279 m), 2 opěrné zdi (116 m) a 5 protihlukových stěn (7224 m). Celkový objem výkopů činí 729 830 m3 a násypů 1 797 278 m3.
Stavba II. úseku začíná v km 9,564 na MÚK Košice-jih se silnicí I/17 (deltovitá s přímou větví), kde je jihozápadně od křižovatky navrženo SSÚRS Šebastovce. Trasa pokračuje po náspu k mmostu přes železniční trať a silnici III/3416 severně od Valaliku (9x30 m; 271 m), kde je navržena odpočívka Valilky. Trasa prochází severně kolem Kokšova-Bakšy, kde se stačí na sever. Následuje most přes řeku Hornád (39 + 48 + 60 + 48 + 39 + 30 m; 266 m). Se silnicí II/522 je navržena MÚK Krásná (osmičkovitá). Stavba pokračuje na sever, západně míjí Košickou Polianku, zde se v km 20,300 mění návrhová kategorie z R 24,5/120 na R 24,5/100. Trasa západně míjí Sady nad Torysou. Stavba končí na MÚK Hrašovík se silnicí I/19, kde navazuje na rozestavěný úsek Hrašovík - MÚK Košické Olšany stavěný v rámci stavby "Dálnice D1 Budimír - Bidovce".
Náklady na stavbu jsou plánovány na 138 milionů EUR. Realizace je plánována v období podzim 2019 až podzim 2022.

Úseky v provozu:

Stavba Ruskovce - Pravotice je projektována v polovičním profilu kategorie R 24,5/120, 100 a měří 9,565 km. Předmětem stavby byl obchvat města Bánovce nad Bebravou. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom" a záměr "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom: II. Úsek - křižovatka s dálnicí D1 v km 12,860 - Hradiště km 53,971" 5. řijna 2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA na "Cesta R2 Křižovatka D1 - Hradiště".
V prosinci 2007 Dopravoprojekt Bratislava zpracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí. 29. září 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí a 15. května 2012 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V lednu 2011 zpracovalo "Združenie Valbek" ve složení Valbek SK a Valbek dokumentaci pro stavební povolení. 18. prosince 2012 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby byla MÚK Bánovce-západ, 8 mostů na trase, 5 nadjezdů, přeložky silnic I/9 (1498 m), III/050038 (433 m), III/050041 (484 m), III/050052 (232 m), úpravy silnic I/9 (333 m) a II/516 (288 m), provizorní napojení (580 m), 1 přístupová komunikace (229 m), 7 polních cest (2835 m), 3 zárubní zdi (725 m), 2 protihlukové stěny (1718 m) a SSÚRS Bánovce nad Bebravou. Celkový objem výkopů byl 1 281 600 m3 a násypů 1 892 835 m3.
Stavba začíná u odbočky na Ruskovce provizorním napojením před MÚK Bánovce-západ se silnicí I/9 (deltovitá). V km 1,200 - 1,500 byl postaven profil. V okolí křižovatky je návrhová rychlost snížena na 100 km/h. Následně se trasa odklání a pokračuje jihovýchodním obchvatem Bánovců. Prochází mezi Dvorcemi a Biskupicemi, zde je snížena v km 5,8 - 7,1 návrhová rychlost na 100 km/h. Severně od Dolních Naštic byl postaven most přes železniční trať a silnici II/592 (201 m). Stavba končí provizorním napojením na silnici I/9 před odbočkou na Brezolupy.
Stavbu provedly Inženierské stavby Košice nákladem 88 milionů EUR. Realizace proběhla v období leden 2014 až říjen 2016. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 6. března 2014. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 6. října 2016.

Stavba Nováky - Prievidza je projektována v kategorii S 22/100 a měří 9,2 km. Stavba byla vyvolána z důvodu přeložky silnice I/50 do nové polohy, která procházela ložiskem uhlí Uholných a lignitových baní Nováky.
Součástí stavby byly 4 MÚK, 4 mosty na trase, 4 nadjezdy, most na větvi křižovatky a přeložky silnic, místních komunikací a polní cest.
Stavba začíná za mostem přes železniční trať Prievidza - Nové Zámky. Odtud pokračuje jako provizorium v dvoupruhu k MÚK Nováky se silnicí I/64, za kterou začíná definitivní úsek ve čtyřpruhu. Trasa dále pokračuje podél železniční vlečky k MÚK se silnicí III. třídy. U obce Koš se nachází další křižovatka. Stavba končí za MÚK Prievidza se silnicí I/64, kde byla provizorně napojena.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava, středisko Zvolen a provedly Cestné stavby Banská Bystrica. Náklady na stavbu byly 300 milionů Kčs. Realizace byla zahájena v říjnu 1983 a v červnu 1986 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu. 28. dubna 1987 byla stavba slavnostně uvedena do provozu. Stavba není označena značkou silnice pro motorová vozidla.

Stavba Žiar nad Hronom - obchvat je projektována v kategorii R 24,5/120 a v polovičním profilu kategorie R 24,5/120 a měří 5,760 km. V první etapě byla stavba postavena v polovičním profilu. V prosinci 1998 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii "Silnice I/50 hranice ČR/SR Dietoma - Žiar nad Hronom". V roce 2000 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava technickou studii obchvatu ve 3 variantách. 26. listopadu 2001 bylo vydáno souhlasné stanovisko k EIA.
V únoru 2004 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro územní rozhodnutí. 2. května 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. V srpnu 2009 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro stavební povolení, ve které byla změněna kategorie z R 22,5/100 na R 24,5/120 a vypuštěna MÚK Žiar nad Hronom. 16. prosince 2011 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Lovča, okružní křižovatka, 4 mosty na trase, 2 nadjezdy, přeložky silnic I/9, III/2481 (312 m) a III/2483 (600 m), 3 polní cesty (1362 m) a protihlukové stěny.
Stavba začíná na okružní křižovatce u Lovčica před Žiarom. Odtud pokračuje jako jižní obchvat Žiaru. Končí napojením na MÚK Lovča s rychlostní silnici R1. Před křižovatkou byl postaven úsek délky 1,360 km v plném profilu.
Stavbu provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 2,927 miliardy Sk bez DPH. Výstavba proběhla v období 16. říjen 2012 až prosinec 2014 s uvedením do provozu 15. prosince 2014.

Stavba Zvolen-východ - Pstruša je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 7,850 km, z toho 0,350 km jen zemní práce. V listopadu 2003 zpracoval Terraprojekt technickou studii "R2 Zvolen - Lovinobaňa" v kategorii R 22,5/100 a R 11,5/100 (úsek Kriváň - Lovinobaňa) a v listopadu 2004 její aktualizaci odevzdal H+L Projekt. 17. února 2006 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k akci "R2 Zvolen - Lovinobaňa".
V říjnu 2008 zpracoval Doprovoprojekt Bratislava dokumentaci pro územní rozhodnutí. 23. října 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. V březnu 2012 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro stavební povolení. 11. ledna 2013 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Zvolenská Slatina, okružní křižovatka, 6 mostů na trase, nadjezd, přivaděč, úprava silnice I/16 (465 m), přeložka silnice III/2444 (420 m), 1 místní komunikace (125 m), 4 polní cesty (2314 m), 4 zárubní zdi (1149 m) a 3 protihlukové stěny (3500 m). Celkový objem výkopů je 486 612 m3 a násypů 945 699 m3.
Stavba začíná před MÚK Zvolenská Slatina (trubkovitá), kde je napojena pomocí přivaděče na silnici I/16. V km 0,000 - 0,350 byly provedeny jen zemní práce, konstrukce vozovky bude doplněna až v rámci stavby Zvolen-západ - Zvolen-východ. Kolem obce Vígľaš se stáčí na jih. Následují most přes potok Hrádná a železniční vlečku (202 m) a most přes řeku Slatinu a železniční trať Zvolen - Košice (450 m), za kterým stavba končí před MÚK Pstruša se silnicí I/16.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedlo "Združenie R2 Zvolen východ – Pstruša" ve složení Corsán – Corviam Construcción (15. října 2017 odstoupil od smlouvy) a Chemkostav IS. Náklady na stavbu byly na 99 milionů EUR. Realizace proběhla v období srpen 2014 až květen 2017. Stavba byla slavnostně zahájena 11. září 2014 a slavnostně zprovozněna 16. května 2017.

Stavba Pstruša - Kriváň je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 10,375 km. V listopadu 2003 zpracoval Terraprojekt technickou studii "R2 Zvolen - Lovinobaňa" v kategorii R 22,5/100 a R 11,5/100 (úsek Kriváň - Lovinobaňa) a v listopadu 2004 její aktualizaci odevzdal H+L Projekt. 17. února 2006 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko k akci "R2 Zvolen - Lovinobaňa".
V dubnu 2008 zpracoval Doprovoprojekt Bratislava dokumentaci pro územní rozhodnutí. 9. září 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. V prosinci 2011 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro stavební povolení. 21. ledna 2013 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 3 MÚK (Pstruša, Detva a Kriváň), 2 okružní křižovatky, 10 mostů na trase, nadjezd, 2 mosty na přivaděči Detva, přeložky silnic 3x I/16 (2600 m) a II/526 (781 m), 2 místní komunikace (282 m), 7 polních cest (2191 m), chodník (133 m), 2 opěrné (187 m) a 1 zárubní zeď (84 m), 2 clony proti oslění (495 m) a 13 protihlukových stěn (10380 m). Celkový objem výkopů je 163 578 m3 a násypů 2 090 118 m3.
Stavba začíná před MÚK Pstruša se silnicí I/16. Odtud pokračuje jižně od silnice I/16 k MÚK Detva se silnicí I/16 (osmičkovitá). Následuje most přes Slatinu a silnici III/2694 (341 m). Stavba končí na MÚK Kriváň se silnicí II/526 (osmičkovitá).
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedlo sdružení "R2 Pstruša - Kriváň" ve složení Strabag, Doprastav a Váhostav-SK nákladem 214 milionů EUR. Realizace proběhla v období 25. listopadu 2013 až prosinec 2015 s uvedením do provozu 10. listopadu 2015.

Stavba Ožďany - přeložka je projektována v polovičním profilu kategorii R 22,5/100 a měří 6,090 km. V roce 1998 byla zpracována studie, která na řešila přeložku ve 3 variantách severního a ve 3 variantách jižního obchvatu. Na základě rozhodnutí MŽP SR ze dne 21. července 1998 nebyla stavba posuzována dle EIA. V roce 1999 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V listopadu 2002 zpracoval Geoconsult dokumenaci pro stavební povolení a v červenci 2003 dokumentace pro realizaci stavby.
Součástí stavby jsou 4 mosty na trase, 2 nadjezdy, 2 úpravy silnice I/16, 3 polní cesty, 1 opěrná, 1 zárubní stěna a stoupací pruh v délce 3 km.
Stavba začíná před stykovou křižovatkou západně od Oždian se silnicí I/16. Odtud pokračuje jižním obchvatem Oždian, ve směru na Košice je postaven stoupací pruh. Přes údolí je postavena estakáda (28 + 9x40 + 28 m; 432 m). Následují zářezy, za kterými je navržen další velký most přes údolí a bývalou železniční trať (52,5 + 3x87,5 + 52,5 + 26,3 m; 435 m). Stavba končí napojením na silnici I/16 za stykovou křižovatkou. Přeložka silnice odlehčila přetížené silnice I/50 a taky obci Ožďany.
Náklady na výstavbu byly 1,718 miliardy Sk. Stavbu provedl Strabag spolu se subdodavateli SSŽ a SMP Construction. Výstavba proběhla v období 25. listopadu 2004 až červenec 2007. Stavba byla zprovozněna 4. prosince 2006.

Stavba Figa - obchvat je projektována jako levá polovina čtyřpruhu v kategorii R 11,5/100 a měří 3,308 km. V roce 1979 byla zpracována studie "Preložka štatnej cesty I/50 v úseku Figa - Šafarikovo - Gemerská Panica" v 7 alternativách, u Figy byly navrženy 4 varianty. V roce 1986 byl zpracován projektový úkol "Přeložka štátnej cesty I/50 Figa" a v roce 1987 doplněk. V roce 1992 zpracoval Dopravoprojekt "Studii jižního silničního tahu územím SR".
Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. V roce 2004 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci na realizaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Figa, úrovňová křižovatka, 2 mosty na trase (207 m), 2 nadjezdy (127 m), most na přeložce silnice I/16, stoupací pruh délky 1039 m, provizorní napojení (787 m), přeložky silnic I/16 (943 m), III/2761 a III/2805, napojení motorestu, 2 polní cesty (623 m), parkoviště a protihluková stěna (252 m). Maximální podélný sklon je 4,5 %.
Stavba začíná cca 500 m před úrovňovou křižovatkou před Figou, tento úsek není součástí R2. Klesáním pokračuje jako severní obchvat Figy. Stavba končí za MÚK Figa se silnicí I/16 (deltovitá), kde se napojuje na stavbu Figa - Tornaľa. Byl postaven levý jízdní pás.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a provedl Strabag. Náklady na stavbu byly 550 milionů Sk. Výstavba proběhla v období září 2006 až 28. srpna 2008.

Stavba Figa - Tornaľa je projektována jako dvoupruh v kategorii R 11,5/100 a měří 11,150 km. roce 1979 byla zpracována studie "Preložka štatnej cesty I/50 v úseku Figa - Šafarikovo - Gemerská Panica" v 7 alternativách. V roce 1992 zpracoval Dopravoprojekt "Studii jižního silničního tahu územím SR". Na základě rozhodnutí MŽP SR ze dne 10. května 1995 nebyla stavba posuzována dle EIA.
V roce 1996 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a v roce 1997 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 1999 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava dokumentaci pro stavební povolení na úsek km 0,000 - 4,350 a v roce 2001 pak na úsek 4,350 - 10,150, rozhraní bylo na MÚK Tornaľa-jih.
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 11 mostů na trase, 2 nadjezdy, přeložka silnice I/67 (550 m), místní komunikace, 10 polních cest, opěrná stěna a protihluková stěna (300 m).
Stavba začíná za MÚK Figa. Odtud vede mostem přes řeku Slaná k MÚK Tornaľa-jih se silnicí I/67 (osmičkovitá). Následně překonává železniční trať a stačí se na sever. Stavba končí za MÚK Tornaľa-sever se silnicí I/16 (trubkovitá) před mostem přes polní cestu u železniční zastávky Gemer.
Stavbu provedl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 800 milionů Sk. Výstavba proběhla v období 15. ledna 2003 až prosinec 2006 s uvedením do provozu 4. prosince 2006.

Stavba Šaca - Košice, Červený Rak měří 10 kilometrů a byla již postavena v 60. letech. Dočasný úsek R2.

Stavba I/50 Košice, Červený Rak - VSS je postavena v kategorii MS 23,5 a měří 2,82 kilometru. Součástí stavby byly 2 MÚK, nadjezd o délce 183,5 m, 2 mosty na větvích křižovatky, rekonstrukce mostu a přeložka účelové komunikace.
Jedná se o přeložku silnice I/16 od MÚK Červený Rak (čtyřlístek) za MÚK s ulicí Alejová. Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedly Cestné stavby Košice a Inženýrské stavby Košice. Náklady na výstavbu byly 973 milionů Sk. Výstava byla zahájena v dubnu 1997. Stavba byla nejdříve uvedena do provozu v polovičním profilu v listopadu 2001. V plném profilu došlo k uvedení do provozu 19. červnu 2002. Dočasný úsek R2.


autor © Lenny 2002 – 2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019