Rychlostní silnice R3

Státní hranice Maďarsko/Slovensko - Šahy - Krupina - Zvolen - Žiar nad Hronom - Turčianske Teplice - Martin - Kraľovany - Dolný Kubín - Trstená - státní hranice Slovensko/Polsko

Výstavba rychlostní silnice byla schválena usnesením vlády Slovenské republiky v březnu 1999 v koncepci rozvoje dálniční infrastruktury. Usnesením vlády SR č. 162 ze dne 21. února 2001 o "Novém projektu výstavby dálnic a rychlostních silnic na období 2001 až 2004" byl trasa schválena v trase státní hranice - Trstená - Dolný Kubín - Kraľovany - D1, D1 - Martin - Turčianske Teplice - Kremnica - Šášovské Podhradie - Zvolen - Šahy - státní hranice s alternativním vedením v úseku Zvolen - B. Bystrica - Turčianske Teplice. V úseku Polsko - D1 bude trasa s ohledem na výhledové intenzity realizována v polovičním profilu kategorie R 24,5. Rychlostní silnice je součástí doplňkové sítě evropských koridorů TINA a to střední koridor - Martin - Turčianske Teplice - Zvolen - Šahy - Budapešť. Rychlostní silnice je taky součástí mezinárodní silnice E77 Gdaňsk - Varšava - Krakov - Banská Bystrica - Budapešť.
V provozu jsou úseky Horna Štubňa-obchvat, Oravský Podzámok - Horná Lehota, Trstená - státní hranice.

V úseku Oravský Podzámok - Podbiel je plánována výstavba do roku 2010. Zbývající úseky se budou stavět postupně po roce 2010.

Celková délka: 234 km
V provozu: 12 km (1/2 profil)
Ve stavbě: 12,9 km (1/2 profil)
V přípravě: 11,4 km

Úseky v přípravě:

Stavba Šahy - Zvolen je projektována v polovičním profilu kategorie R 22,5/100 a měří 70,6 km. V roce 2003 byla zpracována technická studie a dokumentace EIA. Stavba byla navržena ve dvou variantách: varianta A - červená a varianta B - modrá. Stavba začíná na nové celnici a odtud pokračuje jako západní obchvat města Šahy. Podle varianty A by trasa od Breziny vedla podél stávající silnice I/66 v údolí řeky Neresnice a napojovala by se na silnici I/50 ve Zvoleně v lokalitě Môťová. Podle varianty B by se trasa u Breziny měla odklánět od stávající silnice I/66 a pokračovat tunely směrem k obci Budča, kde by se napojovala na silnici I/66 a I/50. Nejvýhodnější by bylo z hlediska životního prostředí kombinace obou variant.

Stavba Šturec křižovatka je projektována v polovičním profilu kategorie R 22,5/100 a měří 1,791 m. Součástí stavby je MÚK Šturec se silnicí I/14, přeložka silnic I/14 v délce 717 m, I/65 v délce 1871 m a III/06567 v délce 243 m silnice, nadjezd silnice I/14 délky 49 m a nadjezd na silnici III/06567 délky 52 m. Maximální podélný sklon je 4,45 %. Křižovatka je navržena jako trubkovitá a odstraňuje stávající průsečnou křižovatku silnic I/14 a I/65.

Stavba Kraľovany - Dolný Kubín je projektována v kategorii R 22,5 a měří 23,000 km. V květnu 2007 byla zpracována technická studie. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 20 mostů na trase, 6 nadjezdů a 10 mostů na větvích křižovatek. Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,8 miliardy Sk bez DPH.

Stavba Dolný Kubín – Oravský Podzámok je projektována v polovičním profilu kategorie R 22,5 a měří 3,226 km. Byla zpracována technická studie. V červenci 2006 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Součástí stavby je MÚK Dolný Kubín-sever a 3 mosty na trase. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,37 miliardy Sk. Realizace je plánována v období leden 2015 až listopad 2017.

Stavba Podbiel - obchvat I. etapa je projektována v kategorii R 22,5/2 a měří 2,8 km. Bylo vydáno územní rozhodnutí. Náklady na realizaci stavby jsou plánovány na 408 milionu Sk. Realizace stavby je plánována po roce 2009. Původně měla být stavba začata letos, ale nesouhlasné referendum občanů odsunulo realizaci.

Stavba Dlhá nad Oravou - Sedliacka Dubová je projektována v kategorii R 22,5 a měří 4,200 km. V říjnu 2004 zpracoval IKP Consulting Engineers technickou studii "Rychlostní silnice R3 Horná Lehota - Trstená" a v červnu 2006 zpracoval H+L Project dodatek k ní. 28. května 2007 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je MÚK, 8 mostů na trase a 3 nadjezdy. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,45 miliardy Sk bez DPH. Realizace je plánována v období leden 2011 až leden 2014.

Stavba Nižná nad Oravou - Dlhá nad Oravou je projektována v kategorii R 24,5/80 a měří 8,600 km. V říjnu 2004 zpracoval IKP Consulting Engineers technickou studii "Rychlostní silnice R3 Horná Lehota - Trstená" a v červnu 2006 zpracoval H+L Project dodatek k ní. 28. května 2007 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je MÚK Dlhá nad Oravou, 14 mostů na trase, 5 nadjezdů a tunel Podbiel (515 m). Stavba začíná před MÚK Nižná s přivaděčem Nižná (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje po levém břehu Oravy jižně kolem Nižné. Trasa vede východně od vrchu Ostravka. Se silnicí II/584 je navržena MÚK Podbiel (deltovitá). Stavba vede po mostě přes silnici II/584 a Studený potok k tunelu Podbiel, kterým trasa vede pod Bílou Skálou. Za tunelem následuje most přes silnici I/59, řeku Oravu. Po krátkém násypu následuje most přes železniční trať a dále je trasa vedena v souběhu s železniční tratí. Západně od Krivé je navržen další most přes železniční trať a Oravu. V dalším úseku vede stavba mezi silnicí I/59 a Oravou. Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,85 miliardy Sk bez DPH. Realizace je plánována v období únor 2011 až únor 2014.

Stavba Tvrdošín - Nižná nad Oravou je projektována v polovičním profilu kategorie R 24,5/100 a měří 4,400 km. V říjnu 2004 zpracoval IKP Consulting Engineers technickou studii "Rychlostní silnice R3 Horná Lehota - Trstená" a v červnu 2006 zpracoval H+L Project dodatek k ní. 28. května 2007 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko k EIA.
V listopadu 2008 HBH Projekt zpracoval dokumetnaci pro územní rozhodnutí. 31. července 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V roce 2010 zpracoval Geoconsult dokumentaci pro stavební povolení. 6. června 2012 bylo vydáno stavební povolení.
V červnu 2014 zpracoval Geoconsult zadávací dokumentace stavby a v červenci 2017 zpracoval její aktualizaci.
Součástí stavby je část MÚK Tvrdošín, část MÚK Nižná, na přivaděči MÚK Nižná sever, 6 mostů na trase, nadjezd, 2 mosty na přivaděči, 2 mosty na větvích křižovatek, přivaděč Nižná (697 m), úprava silnice I/59 (200 m), 5 polních cest (2314 m), úprava železniční tratě (20 m), 4 zárubní zdi (944 m) a 2 protihlukové stěny (1862 m). Celkový objem výkopů je 614 820 m3 a násypů 512 423 m3.
V km 0,000 - 3,900 bude postaven levý jízdní pás, v km 3,900 - 4,160 bude postaven plný profil a v úseku 4,160 - 4,400 bude postaven pravý jízdní pás.
Stavba začíná na MÚK Tvrdošín s přivaděčem na I/59 (trubkovitá). V křižovatce je navržen most přes větev a údolí Křivého potoka (174 m). Trasa dále pokračuje po náspu po levém břehu Oravice. Stavba dále směřuje na jih po úpatí kopce, přes údolí Krátkého potoka je navržena estakáda (235 m). U Krásné Horky je stavba vedena v odřezu se zárubními zdmi po levém břehu Oravy, je zde navržen most přes údolí potoka (191 m). Stavba končí před budoucí MÚK Nižná s přivaděčem Nižná (trubkovitá). Pomocí větve a přivaděče je stavba propojena se silnicí I/59 severně od Nižné. Na přivaděči budou postaveny most přes Oravu (2x88 m; 178 m) a most přes polní cestu, železniční trať a silnici I/59 (144 m).
Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,8 miliardy Sk bez DPH. Realizace je plánována v období 2019 až 2022.

V provozu:

Stavba Horná Štubňa - obchvat je projektována v polovičním profilu kategorie R 22,5/100 a měří 4,321 km. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby je dočasné napojení v délce 362 m v kategorii S 9,5/80 a dočasné napojení v délce 180 m v kategorii S 7,5/50, přeložka polních cest délky 156 m, 3 úrovňové křižovatky, 2 mosty na trase (253 m), 3 nadjezdy a železniční most (221 m). Maximální podélný sklon je 2,8 %.
Stavba začíná na úrovňové křižovatce se silnicí I/65 u železniční stanice Horná Štubňa. Trasa pokračuje jako západní obchvat Horné Štubně a končí na provizorním napojení na silnici I/65, kde navazuje stavba Šturec - křižovatka. Byla postavena levá polovina vozovky.
Stavbu projektoval ISPO, Inženierské stavby Prešov a provedlo sdružení "R3 Horná Štubňa-obchvat" ve složení Skanska a Strabag. Realizace proběhla v období prosinec 2008 až listopad 2011. 17. prosince 2008 byla stavba slavnostně zahájena a 23. listopadu 2010 byla stavba slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Oravský Podzámok - Horná Lehota je projektována v polovičním profilu kategorie R 22,5/80,100 a měří 6,442 km. Byla postavena pravá polovina vozovky. V roce 1993 zpracoval Dopravoprojekt Bratislava studii "Přeložka silnice I/59 Dolný Kubín - Trstená". V roce 1995 zpracoval Dopravoprojekt zadání stavby. 15. března 1996 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko.
Na trase je postaveno 7 mostů na trase, 2 nadjezdy, 2 přeložky silnice I/59, 3 polní cesty, parkoviště, 2x úprava Oravy (500 m), 6 opěrných (1068 m) a 4 zárubní zdi (1614 m) a 3 protihlukové stěny (770 m).
Stavba začíná západně od Sedlické Dubové před stykovou křižovatkou se silnicí I/59. Odtud trasa pokračuje po mostě (144 m) mezi silnicí I/59 a řekou Oravou, následně kříží silnici I/59 a vede pravostranným obloukem v zářezu lemovaném zárubní zdí vpravo. Trasa severně míjí Hornou Lehotu. U východního konce Dolní Lehoty kříží mostem silnici I/59, řeku Oravu a železniční trať. Následuje další velký most přes silnici a potok Pribiš (200 m). Přeložka vede dále jižně kolem Oravského Podzámku, nejprve v zářezu lemováném zárubnými zdmi, poté po náspu k nejdelšímu mostu přes řeku Oravu, železniční trať Kralovany - Trstená a řeku Oravu (717 m). Stavba pokračuje severně podél železniční tratě a následně po náspu k poslednímu mostu přes Oravu, za kterým následuje styková křižovatka se silnicí I/59 u závodu OFZ, za kterou stavba severně od Širokého končí.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedlo sdružení Skanska-BS, Váhostav SK a Max Bögl. Náklady na stavbu byly 1,889 miliardy Sk. Výstavby proběhla v období listopad 2004 až červen 2008, se slavnostním uvedením do provozu 26. listopadu 2007.

Stavba Trstená - obchvat je projektována v kategorii R 11,5/100 (pravá polovina kategorie R 22,5/100) a měří 7,200 km. V roce 2002 byla zpracována dokumentace EIA. Cemos zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Trstená, část MÚK Tvrdošín, úrovňová křižovatka, 10 mostů na trase, nadjezd, 1 most na větvi křižovatky, 2 mosty na přivaděči, přivaděč (1595 m), přeložky silnic 2xI/59, II/520 a III/2305, 1 místní komunikace, 7 polních cest, 4 opěrné zdi (161 m) a protihluková stěna (1350 m).
(483 m) Stavba začíná před stykovou křižovatkou se silnicí I/59 severně od Trstené, kde navazuje na přestavěný úsek Trstená - státní hranice. Odtud trasa pokračuje jižním směrem jako východní obchvat Trstěné. Se silnicí II/520 je postavená MÚK Trstená (osmičkovitá). Za křižovatkou trasa kříží řeku Oravici. Trasa dále vede jihovýchodně kolem Trstené. Stavba končí na MÚK Tvrdošín s přivaděčem Tvrdošín (trubkovitá), kde je pomocí přivaděče propojena se silnicí I/59.
Stavbu provedlo "Sdružení R3 Trstená" ve složení Váhostav-SK a Inženierské stavby. Náklady na stavbu byly 46,5 milionů EUR plánovány na 1,47 miliardy Sk. Stavba byla slavnostně zahájena 31. března 2008. Realizace proběhla v období duben 2008 až září 2011. 12. listopadu 2009 byla zprovozněna část km 4,900 - 7,200, tj. MÚK Trstená - směr Polsko. Zbývající část byla slavnostně zprovozněna 29. října 2010.

Stavba Trstená - státní hranice Slovensko/Polsko je postavena v kategorii R 11,5 a měří 4 km. Stavba slouží jako silnice s neomezeným přístupem.


autor © Lenny 2002–  2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019