Rychlostní silnice R4

Státní hranice Maďarsko/Slovensko - Milhosť - Košice - v peáži s dálnicí D1 - Prešov - Svidník - Vyšný Komárnik - státní hranice Slovensko/Polsko

Výstavba rychlostní silnice byla schválena usnesením vlády Slovenské republiky v březnu 1999 v koncepci rozvoje dálniční infrastruktury a taky bylo schváleno nové číslování dálnic. Silnice je součástí doplňkové sítě evropských koridorů TINA a to východního koridoru - Rzeszów - Vyšný Komárnik - Prešov - Košice - Milhosť - Miskolc. Rychlostní silnice je taky součástí mezinárodní silnice E371 Varšava - Rzeszów - Košice a E71 Košice - Miškolc - Budapešť - Zagreb - Split. Na polské straně se bude napojovat na rychlostní silnici S19 Lublin – Rzeszów – Barwinek. Na maďarské straně navazuje na dálnici M30 dálnice M3 - Miskolc - Tornyosnémeti, která byla u hranic v délce 1,7 km slavnostně uvedena do provozu 16. ledna 2018.

V roce 1994 Dopravoprojekt zpracoval "Technicko-plánovací studii silničního tahu Sever - Jih v trase státní hranice PR - V. Komárnik - Prešov - Košice - Milhosť - státní hranice MR". V prosinci 2001 zpracoval Dopravoprojekt technickou studii I/18 Prešov - Giraltovce.
Byly porovnávány varianty na Stropkov a Šarišský Štiavnik. V červenci 2004 zpracoval Dopravoprojekt porovnávací studii "I/73 (R4) Šarišský Štiavnik, přeložka silnice", ve které byly posuzovány 4 varianty. Varianta červená délky 41,544 km vedoucí údolím Radomky přes Giraltovce a Šarišský Štiavnik. Dále varianta modrá délky 50,531 km vedoucí údolím Ondavy přes Hanušovce a Stropkov. Další 2 varianty nebyly podrobně rozpracovány, a to varianta fialová délky 48,919 km vedoucí na Giraltoce a varianta zelená délky 51,606 km tvořící kombinaci varianty červené a modré.
V prosinci 2007 zpracovaly Dopravoprojekt a Vodní zdroje Slovakia Zprávu o hodnocení vlivů na životní prostředí na záměr "R4 Svidník - Prešov", ve které byly posuzovány 2 varianty. Červená varianta v trase Prešov – Kapušany – Giraltovce – Svidník délky 41,965 km a modrá varianta Prešov – Kapušany – Hanušovce nad Topľou – Stropkov – Svidník délky 50,231 km. Obě varianty byly navrženy jako poloviční profil čtyřpruhu R 24,5/100, tj. R 11,5/100.
23. března 2009 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko na záměr "R4 Svidník - Prešov", které doporučilo obě varianty.
V říjnu 2014 zpracovalo "Sdružení Kapušany" ve složení HBH Projekt a Dopravoprojekt studii realizovatelnosti "R4 Státní hranice - Kapúšany", ve které byly posuzovány varianty červená délky 59,3 km, modrá a dále fialová vedoucí v trase silnice I/21. K dalšímu sledování byly doporučeny varianty červená a fialová.
V dubnu 2015 Ekojet zpracoval záměr na "R4 Svidník - Kapušany", ve které byly posuzovány varianty červená délky 39,20 km a v kategorii R 24,5/100, resp. R 11,5/100 a varianta fialová délky 42,26 km a v úseku Kapušany - Lipníky v kategorii R 24,5/100 a dále jako silnice I. třídy s obchvaty obcí a měst v kategorii R 11,5/100, 80. 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko pro variantu červená.

V současné době je v provozu obchvat Svidníku v polovičním profilu a v plném profilu úsek Košice - státní hranice. Ve stavbě je I. stavba severního obchvatu Prešova.

Celková délka: 87,975 km
V provozu: 14,175 km
4,573 (1/2 profil)
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 18,500 km
50,727 km (1/2 profil) 21,710 (1/2 profil)

Úseky ve stavbě:

Úseky v přípravě:

Stavba Prešov - severní obchvat, I. stavba je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 4,300 km. V listopadu 2002 zpracoval Dopravoprojekt technickou studii. 17. února 2006 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko. V červnu 2008 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 1. března 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2015 zpracovala Alfa 04 změnu dokumentace pro územní rozhodnutí. 24. srpna 2015 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V lednu 2014 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro stavební povolení. 31. ledna 2016 bylo vydáno stavební povolení.
V prosinci 2017 zpracovalo sdružení "R4 Prešov" ve složení HBH Projekt, Geoconsult, Amberg Engineering Slovakia a Alfa 04 zadávací dokumentaci stavby.
Součástí stavby je MÚK Prešov-sever, 3 mosty na trase, most na I/68, 3 mosty na větvích křižovatky, 2 mosty na přístupových cestách, tunel Bikoš (L=1144,5 m, P=1164,5 m), přeložky silnic I/68 (1655 m) a III/543011 (262 m), 2 provizorní napojení I/68 (261 + 125 m), 5 přístupových cest k portálům tunelu (2989 m), 1 účelová komunikace (111 m), 1 lesní (73 m) a 4 polní cesty (1275 m), cyklostezka (100 m), 1 opěrná (243 m) a 3 zárubní zdi (1277 m) a 3 protihlukové stěny (700 m). Celkový objem výkopů je 1 393 823 m3 a násypů 1 049 611 m3.
Stavba začíná za MÚK Prešov-západ s dálnicí D1 a silnicí I/18. Odtud stoupá v zářezu k tunelu Bikoš, před kterým je navržena estakáda přes přístupovou komunikaci k jižnímu portálu tunelu (34 + 5x45 + 34 m; 303 m). Tunel je navržen v kategorii 2T-7,5/100, má hloubenou část na jižním portále délky L=20 m a P=30 m a na severním portále délky 9,5 m a raženou část L=1115 m a P=1125 m. Tunel bude propojen 3 propojkami. Za tunelem je navržena estakáda přes Torysu, železniční trať a stávající silnici I/68 (36 + 53 + 82 + 87 + 2x58 + 48 + 32 m; 456 m). S přeložkou silnice I/68 je navržena MÚK Prešov-sever (čtyřlístkovitá), která je umístěna západně od vrchu Dúbrava. Kolem Dúbravy je trasa vedena pravosstranným obloukem R=775 m. Stavba za křižovatkou končí, bude zde pokračovat II. stavba.
Přeložka silnice I/68 je navržena v kategorii S 22,5/80. Na severu navazuje v km 5,300 na připravovanou stavbu "I/68 Šarišské Michalany - Prešov, rekonstrukce silnice " a na jihu v km 6,955 na stavbu "I/68 Prešov, Bardejovská - Sabinovská ul., přeložka".
Náklady na stavbu jsou plánovány na 204 milionů EUR. Realizace je plánována v období 2. října 2018 až 31. května 2022.

Stavba Prešov - severní obchvat, II. stavba je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 10,200 km. V listopadu 2002 zpracoval Dopravoprojekt technickou studii. 17. února 2006 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko. V červnu 2008 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 1. března 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2015 zpracovala Alfa 04 změnu dokumentace pro územní rozhodnutí. 24. srpna 2015 byla vydána změna územního rozhodnutí.
V lednu 2014 zpracoval HBH Projekt dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Kapušany, 9 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na přístupové komunikaci, tunel Okruhliak (1831 m LTT, 1823 PTT), přeložky silnic 2xI/18 a III/3431 (53 m), 4 přístupové komunikace k portálům tunelu (2071 m), 9 polních cest (3655 m) a 4 protihlukové stěny (3580 m).
Stavba začíná za MÚK Prešov-sever s přeložkou silnice I/68. Trasa se stáčí kolem vrchu Dúbrava na východ pravostranným obloukem R=775 m. Severně od sídliště Dúbravka je navržen tunel Okruhliak. Trasa prochází mezi Šarišskými Lúky a Finticemi, je zde navržena estakáda přes silnici III/3431 a řeku Sekčov. Je zde navržena výhledová MÚK Prešov-východ s přeložkou silnice III/3431 (deltovitá). Trasa kříží velkým mostem železniční trať a pokračuje jižní obchvatem Kapušan. Mezi Kapušany a Ladou je navržena MÚK Kapušany se silnicí I/18 (deltovitá), do které bude zapojena přeložka silnice II/545, na které stavba končí.

Stavba R4 Lipníky - Kapušany je projektována v kategorii R 24,5/100 a měří 4,0 km. 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Sdružení "R4 Svidník - Kapušany" ve složení Alfa 04 a Dopravoprojekt zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby je MÚK Lipníky, 7 mostů na trase, nadjezd, přivaděč Lipníky (S 11,5/80; 1,8 km), přeložky silnic 2xI/18 (270+125 m) a III/3436 (120 m), místní komunikace a 5 protihlukových stěn (3458 m).
Na přivaděči Lipníky bude postavena MÚK Lipníky-východ, okružní křižovatka, 2 mosty na přivaděči, nadjezd a přeložky silnic I/18 a I/21.
Stavba začíná za MÚK Kapušany se silnicí I/18. Odtud trasa pokračuje jižně podél železniční trati severně od Lady, zde je navržena estakáda (750 m) a dále jižně kolem Nemcovců. Západně od Lipníků je navržena MÚK Lipníky se silnicí I/18 a přivaděčem na silnici I/18 (trubkovitá), za kterou stavba končí. Přivaděč I/18 pokračuje z MÚK Lipníky jižním obchvatem Lipníků a končí za MÚK Lipníky-východ se silnicí I/21 (trubkovitá) napojením na silnici I/18.

Stavba R4 Kuková - Lipníky je projektována v kategorii R 11,5/100 jako polovina čtyřpruhu kategorie R 24,5/100 a měří 8,3 km. 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je 8 mostů na trase, 1 nadjezd, přeložk silnic III/3456 (200 m) a III/3466 (185 m), 5 zárubních zdí (2060 m) a protihluková stěna (505 m).
Stavba začíná za MÚK Lipníky se silnicí I/18. Odtud trasa pokračuje na sever mostem přes větev křižovatky a železniční trať (525 m), prochází údolím mezi vrchy. Severozápadně od Podhrabiny trasa vede mostem přes silnici III/3466 a Ladianku (432 m). Trasa pokračuje po východním úbočí Šibeniční hory, za kterou je navržen most přes údolí (697 m). Trasa prochází mezi Chmelovem a Pušovci. Trasa vede údolím východně kolem Čepcova, je zde navržen most přes údolí (312 m). Stavba kříží mostem silnici I/21 a potok Čepcov (372 m) a dále vede východně podél silnice I/21. Stavba končí za mostem přes silnici I/21 (338 m) před MÚK Kuková se silnicí I/21.

Stavba R4 Giraltovce - Kuková je projektována v kategorii R 11,5/100 jako polovina čtyřpruhu kategorie R 24,5/100 a měří 6,5 km. 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Sdružení "R4 Svidník - Kapušany" ve složení Alfa 04 a Dopravoprojekt zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Kuková a Giraltovce), 10 mostů na trase, nadjezd, jednostranná velká odpočívka Giraltovce, přeložky silnic I/21, III/3500, III/3533 (115 m), III/3557 (220 m), polní cesty, 6 zárubních zdí (1360 m) a 3 protihlukové stěny (1635 m). Předmětem stavby je levý jízdní pás ve směru staničení.
Stavba začíná před MÚK Kuková se silnicí I/21 (deltovitá). Odtud trasa prochází mostem přes údolí potoka Topoľa (832 m) mezi Kukovou a Lúčky. Přes potok Čurlík je navržen most (291 m). Jižně od Lužan pri Topli je navržen most přes silnici III/3557 (482 m). Trasa jižně míjí Lužany. Severně od Giraltovců je navržen most přes Toplou (828 m), za kterým následuje další velký most přes údolí (302 m). V dalším části je navržena odpočívka Giraltovce. Severně od města je navržena MÚK Giraltovce se silnicí I/21 (trubkovitá), za kterou stavba končí.

Stavba R4 Radoma - Giraltovce je projektována v kategorii R 11,5/100 jako polovina čtyřpruhu kategorie R 24,5/100 a měří 7,2 km. 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je 7 mostů na trase, 2 nadjezdy, most na III/3534, přeložky silnic I/21 (2823 m) a III/3534 (400 m), polní cesty, 4 zárubní zdi (830 m) a 2 protihlukové stěny (990 m). Předmětem stavby je levý jízdní pás ve směru staničení.
Stavba začíná za MÚK Giraltovce se silnicí I/21 (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje mostem přes údolí (471 m), západně míjí Matovce, kde je navržen most přes údolí (385 m). Západně od Soboše je navržen most přes údolí Radomky (568 m). Trasa dále pokračuje údolím Radomky, silnice I/21 bude přeložena. Trasa dále pokračuje východně kolem Okrúhlé. Severně od Okruhlé je navržen most přes údolí potoka (336 m), za kterým stavba před MÚK Okruhlé se silnicí I/21 (trubkovitá) končí.

Stavba R4 Rakovčík - Radoma je projektována v kategorii R 11,5/100 jako polovina čtyřpruhu kategorie R 24,5/100 a měří 7,0 km. V červenci 2004 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Sdružení "R4 Svidník - Kapušany" ve složení Alfa 04 a Dopravoprojekt zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí "I/73 (R4) Šarišský Štiavnik, přeložka silnice".
Součástí stavby je MÚK Okruhlé, 7 mostů na trase, nadjezd, přeložky silnic I/21 a III/3581 (349 m), provizorní napojení, polní cesty, 6 zárubních zdí (2100 m) a 3 protihlukové stěny (1488 m). Předmětem stavby je levý jízdní pás ve směru staničení.
Stavba začíná před MÚK Okruhlé se silnicí I/21 (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje východně kolem Radomy, jsou zde navrženy most přes silnici III/3581 a potok Hradisko (272 m) a most přes údolí bezejmenného potoka (362 m). Jihovýchodně od Šarišského Štiavniku je navržen další velký most (306 m). Trasa stoupá východně kolem Šarišského Štiavniku, u serpentýn je navržen most přes údolí (274 m). Trasa dále pokračuje východně podél silnice I/21. Stavba končí provizorním napojením jižně od Rakovčíku.

Stavba R4 Svidník - Rakovčík je projektována v kategorii R 11,5/100 jako polovina čtyřpruhu kategorie R 24,5/100 a měří 5,9 km. 30. října 2017 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k EIA.
Součástí stavby je MÚK Stročín, 5 mostů na trase, 3 nadjezdy, most na I/21, přeložky silnic 2xI/21 (x+2159 m) a III/3549, polní cesty a protihluková stěna (800 m). Předmětem stavby je levý jízdní pás ve směru staničení.
Stavba začíná jižně od Rakovčíku, kde navazuje na stavbu "R4 Rakovčík - Radoma". Odtud trasa pokračuje mostem přes údolí (334 m) a následně mostem přes silnici I/21 (299 m). Přes Ondavu je navržen estakáda (607 m), za kterou následuje MÚK Stročín se silnicí I/21 (osmičkovitá), jenž je umístěna jižně od Stročína. Stavba pokračuje východním obchvatem Stročína. Za křižovatkou silnic I/21 x III/3549 se trasa napojuje do stopy silnice I/21, která bude přeložena západně podél rychlostní silnice R4. Stavba končí před MÚK Svidník-jih, kde navazuje na provozovaný obchvat Svidníku.

Stavba R4 Ladomírová - Hunkovice je projektována v 1/2 profilu kategorie R 24,5/100, 80, tj. v kategorii R 11,5/100, 80 a měří 8,210 km. V dubnu 1998 byla zpracována technická studie "I/73 Ladomirová - st. hranice" a v prosinci 1999 její aktualizace. 25. února 2002 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko k záměru "I/73 Ladomirová - st. hranice", kde byla navržena přeložka silnice v kategorii R 11,5/80.
V listopadu 2004 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí a v září 2006 její změnu. 24. listopadu 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí, jehož platnost byla prodloužena 23. ledna 2012 a 9. února 2015.
Do srpna 2018 sdružení "R4 Ladomírová - Hunkovce" ve složení Alfa 04 a Pragoprojekt zpracovává dokumentaci pro stavební povolení.
Součástí stavby je MÚK Svidník-sever, okružní křižovatka, 5 mostů na trase, úprava mostu na trase, 3 nadjezdy, 2 mosty na PC, přeložky silnic I/21, III/3541 a III/3542, provizorní napojení, 5 polních cest, 6 opěrných a 1 zárubní zeď a 2 protihlukové stěny. Postaven bude pravý jízdní pás.
Stavba začíná za mostem přes Kapišovku, kde navazuje na obchvat Svidníku. Následuje MÚK Svidník-sever se silnicí I/21 (trubkovitá). Odtud trasa pokračuje jižně podél silnice I/21. Jihovýchodním obchvatem trasa míjí Ladomirovou. Trasa dále pokračuje východně podél silnice I/21. Stavba prochází po východním okraji obce Hunkovce. Stavba končí provizorním napojením na silnici I/21 severně od Hunkovců.

Stavba R4 Státní hranice SR/PR - Hunkovce je projektována v 1/2 profilu kategorie R 24,5/100, tj. v kategorii R 11,5/100 a měří 7,895 km. V dubnu 1998 byla zpracována technická studie "I/73 Ladomirová - st. hranice" a v prosinci 1999 její aktualizace. 25. února 2002 vydalo MŽP SR závěrečné stanovisko k záměru "I/73 Ladomirová - st. hranice", kde byla navržena přeložka silnice v kategorii R 11,5/80.
V září 2011 zpracoval Dopravoprojekt technickou studii ve čtyřpruhu kategorie R 24,5/100, ve které byly navrženy 3 varianty vedení trasy, z toho 2 varianty východního a 1 varianta západního obchvatu Krásné Poľany a 2 varianty západního a 1 varianta východního obchvatu Vyšného Komárniku.
V říjnu 2014 zpracovalo "Sdružení Kapušany" ve složení HBH Projekt a Dopravoprojekt studii realizovatelnosti "R4 Státní hranice - Kapúšany".
10. října 2016 vydalo MŽP SR souhlasné závazné stanovisko k variantě B.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Hunkovce a Vyšný Komárník), 2 okružní křižovatky, 9 mostů na trase (4662 m), nadjezd, přeložky silnice I/21 a protihlukové stěny (1381 m). Celkový objem výkopů je 292 525 m3 a násypů 471 300 m3. Postaven bude pravý jízdní pás.
Stavba začíná před MÚK Hunkovce se silnicí I/21 (trubkovitá), kde trasa navazuje na předchozí stavbu R4 Ladomírová - Hunkovice. Odtud trasa pokračuje estakádou přes silnici I/21 a Ladomírku (1070 m). Poté trasa pokračuje severozápadně od Krásné Poľany v zářezu nad sesuvným územím a následně další estakádou (930 m) se trasa dostává k Nižnému Komárniku, který míjí západně. Trasa dále pokračuje západně podél silnice I/21. Jižně od Vyšného Komárniku je navržena estakáda (1388 m). Vyšný Komárník trasa míjí západně, severně od něj je navržena MÚK Vyšný Komárník se silnicí I/21 (trubkovitá), v křižovatce je navržena estakáda (480 m). Stavba končí na státní hranici, kde navazuje polská rychlostní silnice S19.
Náklady na stavbu jsou odhadovány na 237 milionů EUR.

Úseky v provozu:

Stavba R4 Svidník–přeložka je projektována v polovičním profilu kategorie R 22,5/80,100 a měří 4,573 km. V říjnu 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby je 1 MÚK, úrovňová křižovatka, 7 mostů na trase a 1 na polní cestě. Začátek trasy je před městem Svidník, pokračuje východně od města a konec je vedený dočasným napojením na stávající silnici před motorestem Alpinka. Byla postavena levá polovina čtyřpruhu.
Stavbu provedly Inžinierské stavby Košice. Stavební náklady byly 841 milionů Sk. Realizace proběhla v období 27. listopadu 2007 až prosinec 2010 s uvedením do provozu v 20. prosince 2010.

Stavba Košice - Milhosť, státní hranice SK/MR je projektována v kategorii R 24,5/120 a měří 14,175 km. V roce 2002 zpracoval Dopravoprojekt technickou studii ve variantě červené a modré a březnu 2003 její doplně k v podobě varianty zelené. 30. září 2004 vydalo MŽP SR Závěrečné stanovisko. V červenci 2007 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí. 31. července 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V červenci 2009 zpracoval Dopravoprojekt dokumentaci pro stavební povolení. 22. ledna 2010 bylo vydáno stavební povolení.
Součástí stavby jsou 2 MÚK (Košice-jih a Kechnec), okružní křižovatka, 7 mostů na trase, 7 nadjezdů, úpravy silnic I/17 (700 m), III/3318 (450 m) a III/3401 (350 m), provizorní napojení (223 m), 6 polních cest (3140 m), 2 zárubní zdi (390 m), 2 clony proti ptákům (76 m) a protihluková stěna (1974 m).
Stavba začíná jižně od Šebestovce na MÚK Košice-juh se silnicí I/17, v budoucnu zde bude navazovat stavba "R2 Košice-juh - Košické Olšany". Odtud trasa pokračuje západně kolem Hanisky, kde je postaven most přes širokorozchodnou železniční trať (L=508 m, P=530 m). Před nadjezdem silnice III/3401 je připravovana MÚK Haniska s rychlostní silnicí R2 (trubkovitá) Trasa dále pokračuje východně kolem Sokoľan a Bočiaru. Západně se trasa vyhýbá průmyslovému parku Kechnec, kde je postavena MÚK Kechnec (prstencovitá). Poté se trasa stáčí na jihovýchod a pokračuje 3 protisměrnými oblouky ke státní hranici s Maďarskem, kde končí. Stavba byla do doby zprovoznění navazujícího úseku maďarské dálnice M30 provizorně napojena na silnici I/17.
Stavbu provedla Skanska SK. Stavební náklady byly 95,7 milionů EUR. Výstavba proběhla v období 27. srpna 2010, kdy byla stavba slavnostně zahájena, až listopad 2013. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 7. listopadu 2013.

Dočasné úseky R4

Stavba Košice, Prešovská – Sečovská, I. etapa je postavena v kategorii MS 25,0/60 a měří 1,17 km. Náklady na výstavbu tohoto úseku byly 266 milionů Sk. Součástí stavby byl most o délce 146 m přes Hornád, který je součástí budoucí MÚK, větev C křižovatky a úpravy silnic Priemyslová a Ľavobrežná.  Stavbu prováděly Cestné stavby Košice. Výstavba začala v roce 1998. Do provozu byla uvedena 23. listopadu 2001.

Stavba Košice, Prešovská – Sečovská, II. etapa je projektována v kategorii MS 25,0/60 a měří 2,8 km. Celková délka úprav komunikací včetně větev křižovatek je 4,5 km. Náklady na výstavbu tohoto dálničního přivaděče dálnice D1 jsou plánovány na 1,156 miliardy Sk. Součástí stavby jsou 2 mosty přes Hornád, demolice stávajícího, větve A a B křižovatky a přestavba části ulice Júžné nábreží. 30. října byl otevřen třípolový most o délce 143 m a šířce 13,1 m most přes Hornád na větvi A a větev A. Proběhla výstavba nového mostu přes Hornád o délce 154 m, který je náhradou za starý, který byl zbourán. Stavbu provedlo sdružení firem Inženýrské stavby Košice a Cestné stavby Košice. Stavba měla začít již v roce 2001, ale nedostatek peněz odsunul začátek výstavby do pozdějších let. Stavba byla zahájena v roce 2002. Dokončena byla 30. října 2005.

Stavba I/68 Dálniční přivaděč Košice, Prešovská – Sečovská, III. etapa je projektována v kategorii MS 25,0/60 a měří 3,65 km. Součástí stavby jsou 2 mosty (257 m), větve křižovatky D, E, F, G, H a část větve B a úpravy ulic Prešovská a Sečovská. Stavba vytváří kapacitní propojení silnic I/50 a I/68. V listopadu bylo zpracována dokumentace pro stavební povolení.
Stavbu provedlo "Združenie DPS - IS" ve složení Doprastav a Inžinierské stavby Košice. Náklady na stavbu byly 5,8 milionů EUR. Stavba měla začít již v roce 2001,ale nedostatek peněz odsunul začátek výstavby do pozdějších let. Výstavba proběhla v období září 2006 až říjen 2008.

Stavba Košice - Južné nábrežie je projektována v kategorii MS 25,5 a měří 1,7 km. Součástí stavby byla výstavba MÚK a 4 mosty (298 m). Začátek stavby je před mostem přes Hornád (88 m) a konec za MÚK se silnicí II/552 před mostem přes železniční trať.
Stavbu projektoval Dopravoprojekt a provedlo sdružení Inžinierské stavby Košice a Cestné stavby Košice. Náklady na výstavbu byly 866 milionů Sk. V řijnu 1997 byla zahájena výstavba. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 2. prosinci 2002.


autor © Lenny 2002–  2019
Poslední změny na stránce 1. ledna 2019