Slovenská dálniční síť

Vůbec poprvé byla definována výstavba dálnic usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, kterou tvořila dálniční tahy D1 Praha - Brno - Trenčín - Prešov - Michalovce - st. hranice ČSSR/SSSR (na Slovensku 402,0 km), D2 Brno - Bratislava (na Slovensku 58,4 km) a D61 Bratislava - Trenčín (107,8 km) v celkové délce 568,2 km.
Usnesením vlády ČSSR z 24. ledna 1987 O rozvoji dálniční sítě do roku 1995 byl rozsah dálniční sítě rozšířen o úseky D2 Bratislava - st. hranice ČSSR/Maďarsko (15,5 km) a D61 st. hranice ČSSR/Rakouskou - Bratislava (2,5 km). Celková délka plánované dálniční sítě byla 586,2 km. Následně byl návrh několikrát aktualizován.

Usnesením vlády č. 415 z 9. června 1998 k zprávě o postupu výstavby dálnic na území Slovenské republiky byla definovaná platná dálniční síť, kterou tvoří dálniční tahy D1, D2, D18, D61 a D65 v celkové délce 820 km.

Nový projekt výstavby dálnic a rychlostních silnic byl vypracovaný  v roku 2000 a schválený usnesením vlády č. 162/2001 z 21. února 2001. Definoval rozsah dálniční sítě Slovenska, kterou tvoří dálniční tahy D1, D2, D3 a D4 v celkové délce 659 km a rozsah sítě rychlostních silnic, kterou tvoří tahy R1, R2, R3, R4, R5 a R6 v celkové délce 874 km. Tato síť byla v roce 2003 usnesením vlády č. 523 doplněna o tah R7 v délce 234 km.

Nosnou síť tvoří tři krétsko - helsinské koridory:

  • koridor č. IV. - Berlín/Norimberk - Praha - Kúty- Bratislava - Budapešť - Istanbul,
  • koridor č. V. - větev „A“ - (Terst) - Bratislava - Žilina - Košice - Užhorod - (Lvov),
  • koridor č. VI. - Gdaňsk - Katovice - Skalité - Žilina.

Doplňkovou síť tvoří dva severojižní koridory:

  • střední koridor - Martin - Turčianske Teplice - Zvolen - Šahy -Budapešť,
  • východní koridor - Rzeszów - Vyšný Komárnik - Prešov - Košice - Milhosť - Miskolc.

Dálniční síť o délce 659 km byla definovaná následovně:

D1 Bratislava (Petržalka - křižovatka s D2) - Trnava - Trenčín - Žilina - Prešov - Košice - Záhor státní hranice SR/Ukrajina, délka tahu je 517 km
D2 státní hranice ČR/SR Kúty- Malacky - Bratislava (Rusovce) státní hranice SR/Maďarsko, délka tahu je 80 m
D3 Žilina (křižovatka s D1) - Kysucké Nové Mesto - Čadca - Skalité státní hranice SR/Polsko, délka tahu je 59 km
D4 státní hranice Rakousko/SR Bratislava MÚK Jarovce - D1 - tunel Karpaty - D2, délka tahu 63 km.

Uvedené nové definovaní dálniční sítě Slovenska nezahrnuje dálnici D65, původně zařazenou do sítě na základě usnesení vlády č. 415 z 9. června 1998. Toto rozhodnutí vlády se opíralo i o podmínku dodatečného zapracování nové kategorie dálnice D 22,5/100 (80) do STN 73 61 01. Avšak tato kategorie nebyla zapracovaná, a proto bylo rozhodnuto o převedení dálnice do kategorii rychlostních silnic.

Dálnice jsou stavěny podle slovenských technických norem STN 763101 z roku 2003 v kategorii D 26,5/120,100, resp. 80 (v tunelech) a D 28,0/120,100,80, v těžkých terénních podmínkách v kategorii D 24,5/120,100,80 (dálnice D3)

Stav dálniční sítě k 18. lednu 2009 je následující:

Dálnice Délka tahu v km* z toho
v provozu ve výstavbě v přípravě
plný profil 1/2 profil plný profil 1/2 profil plný profil 1/2 profil
D1 517 264 20 26 12 207  
D2 80 80          
D3 60 7 6   3 44  
D4 63 3       60  
Celkem 720 354 26 26 15 311  

* zaokrouhlené na celé kilometry

Síť rychlostních silnic

Celková plánovaná délka rychlostních silnic je 1108 km.

Síť rychlostních silnic byla definovaná v Koncepci rozvoje dopravy v roku 1993. Ve vazbě na Koncepci územního rozvoje Slovenska - II. návrh a územních plánů velkých územních celků krajů se rozsah sítě rychlostních silnic postupně upřesňoval.

Síť rychlostních silnic byla v první řadě definovaná v trasách mezinárodních silnic a doplňkových koridorů TINA. Vymezení zahrnuje zároveň nejzatíženější úseky.

Síť rychlostních silnic byla definována následovně:

R1 Trnava - Nitra - Žarnovica - Žiar nad Hronom - Zvolen - Banská Bystrica, délka tahu je 161 km
R2 státní hranice ČR/SR Drietoma - Trenčín - Prievidza - Žiar nad Hronom - v peáži s R1 - Zvolen - Lučenec - Rimavská Sobota - Rožňava - Košice, délka tahu je 349 km
R3 státní hranice Maďarsko/SR Šahy - Krupina - Zvolen - Žiar nad Hronom - Turčianske Teplice - Martin - Kraľovany - Dolný Kubín - Trstená - státní hranice SR/Polsko (s alternativním vedením úseku Zvolen - Banská Bystrica - Uľanka - Turčianske Teplice), délka tahu je 234 km
R4 státní hranice Maďarsko/SR - Milhosť - Košice - v peáži s dálnicí D1- Prešov - Svidník - Vyšný Komárnik - státní hranice SR / Polsko, délka tahu je 108 km
R5 státní hranice ČR/SR Svrčinovec - dálnice D3, délka tahu je 3 km
R6 státní hranice ČR/SR Lysá pod Makytou - Púchov, délka tahu je 19 km
R7 Bratislava - Dunajská Streda - Nové Zámky - Veľký Krtíš - Lučenec, délka tahu je 234 km

V dalekém výhledu může byť v souladu s Koncepcí územního rozvoje Slovenska dále posuzované doplnění sítě rychlostních silnic o silniční tahy:

- Bratislava - Senec - Sereď
- Kapušany - Ubľa - státní hranice SR/Ukrajina
- Nitra - Nové Zámky - Komárno - hranice SR/Maďarsko
- Lučenec - Fiľakovo - hranice SR/Maďarsko

Koncepce územního rozvoje Slovenska - 2001, schválená usnesením vlády č. 1033 z 31. října 2001, potvrdila síť dálnic a rychlostních silnic definovanou v novém projekte. Zároveň nedoporučila další úvahy o nových silničních koridorech v linii Banská Bystrica - Lučatín / Medzibrodie - Ružomberok z důvodů trvalé udržitelnosti dopravy v kontexte prostorového rozvoje Slovenska a ochrany environmentálně citlivých a přírodně vysokohodnotných prostorů.

Rychlostní silnice jsou stavěny podle slovenských technických norem STN 763101 z roku 2003 v kategorii R 22,5 a R 24,5, v polovičním profilu R 11,5 a vyjímečně v kategorii R 26,5/120,100,80.


autor © Lenny 2002–  2014
Poslední změny na stránce 18. ledna 2009